4
article
možnost stoupá jen rozmnožením výrobních pramenů
Rečník ukončil slovy: Bojujme pod heslem: Práce
(Hlučná pochvala; řečníku gratulují.)
Posl. Václav Hrubý: Souhlasím s řečí přede
šlého řečníka, pokud se týká otázky regulace řek a z
hražení strží. Musíme však předlohu tuto posuzovati
také z hlediska politického. Vždyť páni na levici mají
měli a snad také budou i na příště míti zvyk, že vše-
možné věci narážejí na politické kopyto, počínaje
celjským gymnasiem až po jazyková nařízení, samé
to věci, kleré s politikou stran nemají co činiti.
Posl
Hrubá
5
article
Pánové tudíž pochopí, když i já se odvolám na
politickou stránku předlohy investiční. Jest mnoho
politických momentů, které čeští poslanci, již jsou
stranou opposiční, musí vzíti v úvahu. Ministerstvo
mělo, podávajíc tuto předlohu rovněž určité politické
cíle. Předloha ta měla býti bleskosvodem pro politi-
ckou bouřku v této říši. Strany levice, zasazující se
tak vřele za tuto předlohu, cbtějí nás lapiti sladkosími
lhospodářské práce, abychom si zdřímli ve svém od-
potu, k němuž náš lid byl vehnán a od něhož náro
náš tak dlouho neupustí, pokud se mu nestane právo
a spravedlnost a pokud ono neslýchané pokoření ze
dne 17. října 1899 nebude odčiněno. (Pochvala na
lavicích českých. Třta e
To, žeinvestice mají býti povoleny na colou řadu
let, předpokládá jistou důvěru anebo alespoň ne přília
veikou nedůvěru vůči vládě. Jak bychom však mobl
my jako strana opposiční povoliti vládě její poža-
davky na celou řadu let a lakto jí uděliti votum dů-
věry? To musí napřed vláda vyjiti nám vslříc a do-
kázati, že jest takovou, za jakou se vydává, totiž
vládou neutrální. Fakta však dokazují, že vláda nen
neutrální, nýbrž že se nechává vésti stranami levice
které dokoncei ze splnění dlouholetého přání po zří-
zení moravské university chtějí učiuiti casus obstru-
ctionis. (Slyáte! na lavicích českých.)
Včera dokonce velká strana z levice ohražoval
se proti kulturním ústupkům českému národu. (Hlučné
hlasy: Slyštet na lavicích českých.) Musím vysloviti
své podivení, že v kulturním a právním stálé může
některá vážná strana něco podobného vysloviti. Vůči
českému národu tedy nesmí vláda konati své povin
ností a povoliti mu kulturní jeho potřeby. Kdo je
proniknut ekonomicko-hospodářskou důležitostí inve-
sticí, nesmí přece míti tyto politické momenty.
Slyat
6
article
Vláda a strany levice mají v moci, aby nám
přes naše politické obavy a překážky urovnaly cestu
tak, abychom mohli konečně zasazovati se za tuto
předlohu. (Hlučný souhlas na lavicích českých.)
K neobyčejné velkému požadavku invesličnímu
přispívá především český národ a tu se musím tá-
zati, zda-li jest jím poslouženo našim hospodářským
zájmům čili nic. V Čechách má býti vystavěna jenom
malá dráha druhého řádu, dráha, která jest naléha-
von potřebou státní správy.
Rečník pojednává nak o otázce vodních cesta
praví: Vyslovuji přesvědčení, že bez rozšešení olázky
této bude stěží možno rozřešiti úspěšně otázku že
lezniční. Vyslovují předsedovi výboru pro vodní cesty
dru. Luegrovi díky za to, že se zasadil, třeba ne
o právně formální, tedy přece jen o skutečné junctim.
Vodní cesty neprospěly by toliko Čechám, Moravěja
Haliči, nýbrž také říšskému hlavnímu městu. Proto
snad také zasadil se starosta města Vídně o vodní
cesty.
Čechy
Vídeň
Moravěja Halič
7
article
Pravil-li zde jeden řečník, že říše jest Dolním
Rakousům macechou, musím říci, že Moravě a z větší
části také Slezsku jest stát, pokud se jedná o dráhy.
krkavčím otcem. Řečník končí prohlášením: Chcete-li.
pánové, aby zástupcové českého lidu definitivně za
ujali přátelské stanovisko k předloze investiční, mu-
site také vy zaujati nepředpojaté stanovisko vůč
požadavkům českého lidu. (Hlučný souhlas a potlesk.)
Poslanec Chiari souhlasí se způsobem úhrady
úvěrem a dovozuje, že také alpské země mají právo
žádati, by se jejich národní hospodářství podporo-
valo. (Pochvala v levo.) Nejvíce prospěje se are
Terstu, avšak musí se pečovat, aby také ostatn
země tím získaly. Chce-li Rakousko sontěžiti s Ně-
meckem, musí vládnouti týmiž prostředky. Na vod-
ních dráhách záleží nejvíce zemím sudetským, avšak
jižní země budou míti z toho prospěch. Vyzývá
strany k obapolné shodě, jež zaručuje příznivý vý-
sledek, a přimlouvá se za stavbu různých místních
dráh, zvláště přes Slezsko k německým hranicím.
Chiari
Dolní Rakousy
Morava
Slezsko
Terst
Rakousko
8
article
(Pochvala.)
Předseda plá se po podpože podaných resoluc
a konstatuje, že všecky jsou podporovany dosta-
tečně.
Poslanec Hueber navrhuje konec dobaty, což
přijato, a hlavnímu řečníky zvoleni posl. dr. Kaizi
(proti) a Dobernig (pro předlohu).
Posl. dr. Knizl: Vzhledem na spěch, chvat
také nadšení, se kterým se tato předloha popohán
z některých stran, výklady moje zníli budou poněku
střízlivě a chladně. Jest věak nezbytno takto promlu-
viti, nemá-li stibnouti sněmovnu výčitku, že v i této
sněmovně nenalezl se ani jediný hlas, který by uká
zal na rub medaille.
Jednáli se o to učiniti veliký a důležitý krok
v postátňovací politice, pak je také žádoucno, poroz
hlédnouti se trochu nazpět po dějinách těto státní
politiky železniční.
Nynější systém státních dráh vznikl z důvod
finančních. Když r. 1876 předložen byl rozpočet, na
lezala se v něm položka 23 millionů zlatých na sub
vence a dolace pro soukromé společností železniční
Tento stav byl déle nesnesitelný a nevole, kterou
vzbudilo toto nehoupodářství, přiměla pak stát k po
litíce postátňovací. Od oné doby minulo přes- 20 let.
ale finanční výsledky této politiky státních dráh se
nepolepšily.
Hueber
doktor
Kaizi
Dobernig
Posl
Knizl
9
article
R. 1876 připadlo ze státních podpor, které činily
46 millionů korun 4400 zl. na km. rakouských dráh
dnes připlácí se ze státní pokladny 7070 kor. na km.
veškeré siti. (Slyšte ! Slyštel)
Tyto cifry vysvětlují se jak následuje:
V rozpočtu na r. 1901 vykazuje se přebytek z
státních dráh 629 millionu korun. Z toholo přebytku
musí se hraditi deficit v mimořádném rozpočta 11
millionů, veškeré příspěvky na zúročení a umořen
základního kapitálu v sumě 117 millionů korun (Sly-
šte! Slyšte!) a konečně zůročení a umoření vídeů
ských dopravních prostředků 5.8 míllionů korun
Z toho plyne nepokrytý schodek 71 millionů korun
(Slyšte ! Slyšte)
Posl. Wolf: Prusko má 400 mill. marek roč-
ního čistého užitku ze svých dráb.
Posl. Kaizl: K tomu třeba vzíti ještě zřetel n
požadavky investiční. Nemáme nyní žadného zvlášt-
ního rozvrhu investičního, jaký byl po několik
let. Dříve se počítala suma 50—60 millionů korun
jako »řádné extraordinarium« na potřeby stát-
ních dráh.
R. 1900 činila potřeba na investice 58 million
korun, letos 57 millionů korun. Podle investiční před-
lohy jest na r. 1902 věnována suma 56 mill. koru
a na r. 1903 suma 57 mili, korun. Také tato suma
průměrných 57 mill. korun, která jest poskytnuta n
státní dráhy, musí se opatřovati ročně ze státnícl
financí. Takovým způsobem doslaneme sumu 128
mill. korun, kterých užíti musí stát každý rok na své
vlastní dráhy. (Slyšte ! Slyste h)
Vedle toho platí se 6 millionů korun soukromým
dráhám.
Že pohledávky investiční v ostatních ressortech
velkou novou položkou rozpočtu, totiž vydáním umo
řevací renty jsou nahrazeny, jest formálností, kter
po stránce věcné nemůže pokládána býti za pokrok
Není také zadným pokrokem vázati se na 5 let pr
investice.
Posl
Wolf
Prusko
Kaizl
Slyste h
km
St
10
article
Toto ohromné obtižení státu 128 mill. korun po-
chází odtud, že poměr mezi příjmy a výdaji státních
dráh jest naprosto neudržitelným a nepostačitelným
Stoupání výdajů jest mnohem rychlejšt, než stoupán
příjmů. Výkony jsou mnohem příznivější, avšak ii
nanční výsledek stává se horším.
Výkonný koefficient zboršuje se ve správě stát
ních dráh kůždým rokem. Roku 1894 činil 65.5, roku
1895 stoupl na 67, r. 18007 na 70, r. 1898 na 72.
r. 1899 na 76.6%. (Slyšle!)
Naproti tomu severozápadní dráha má výkonný
koefficient 4/i. při trati zaručené a 43.2 pří trati
doplňovací. Severní dráha má koeffieient 49.8, spo-
lečnost rakousko uherských státních dráh 44, jižn
dráha také 440.
Stejné výsledky jeví se v příjmech státních drá
na kilometr a tunu. Činil r. 1896 — 4.46 kor., roku
1897 — 4.26 kor., r. 1898 — 4 kor., r. 1899 — 3 . 96
kor. a v rozpočtu na r. 1900—1901 činí 3.80 kor
Společnost rakousko-uherských státních dráh má na-
proti tomu 5.72 kor., jižní dráha 5.84, severozápadn
524 při trati zaručené a 4.94 při doplňovací.
Ale také národohospodářská roz
vaha postátňovací akce následk em
státní taritní soustavy je nepříznivá.
Jak přijdou k tomu všechny obce, krajiny a země.
které neleží na státních dráhách, aby platily vůči
oněm krajům, jež na státních dráhách jsou, vyšál
výdaje za vozbu zboží a kromě toho dle své berní
poplalnosti přispívaly na výlohy oněch, jež leží n
státních dráhách. To týká se zejmena výcho-
ních a severnlch Čech, velklé části No-
ravy, severních Tyrol a velké části Štyrska. Talo
nepříjemná situace umožněna byla jen tím, že
státní dráby způsobem zcela neekono-
mickým a linančně zcela nemožným
zřídily svůj system výkonný.
Čechy
Štyrsko
Tala
Slyšl
severní Tyroly
kora
11
article
Zástupcové zemí alpských žádají právem nov
stavby železniční. Ale táží se, zdali by jejich žádost
po novém železničním spojení s Terstem byla stejně
pronikavou, kdyby nebylo řaktá, že dostanou stální
dráhu s tarify do nemožnosti nízkými, nýbrž naopak,
kdyby měli jistotu, že dostanou dráhu, která bude
míti hospodářsky přípustné a možné sazby ? Zajisté
byla by jejich snaha potom méně nadšená, nežii je
nyní, a blasy po postátnění umikly by také po vět-
štně ve chvíli, ve které by se vrátily státní dráhy
koné výkonné politice, ke které v rátiti se mu-
sejí, nemá,li veškerý státní rozpoče
býti zvrácen státními železnicem.
(Souhlas u Čechů.)
Nejsem přesvědčen, že druhé spojení s Terslem
je tak nezbytným a důležitým, nejsem přesvěděen
o tom již proto, poněvadž týmž dechem, kterýmse
vyslovuje tužba po druhém fomto spojení s Terstem,
vyslovuje se také přání po průplavech a vodních ce-
stách. Oni pánové, kteří zastüpují tady zájmy města
Terstu, nechať jsou toho dbalými, jak se poved
Terstu ve chvíli, ve které vodní cesty budou ode
vzdány dopravě.
Nynější hospodářská bilance je tedy nepřízniva
protože tímto systémem přivoděno bylo neomluvitelné
a nestejné nakládání s celými jednotlivými krá-
lovstvími.
Čecho
Terst
12
article
Také sociálně politický výslede
tohoto syslému tarifního, který není s to, by hradií
náklady na veškeré železniční správy, je ne přI-
znivý, proto že v ohromném berním obtížení
každý kontriben! přispívá svou hřiv-
nou ke špatným výsledkům státních
dráh, jichžto výhody vozby dostává se jen malému
počtu lidí, neboť přese všechnu nizkost sazeb, přese
všechnu závratně vysokou ztrátu a škodu, kterou
způsobuje tato tarifní politika státním financím, ne-
mají vlastně velké massy konsumentů, nýbrž jen
poměrně malý počet velkovýrobců a překupalků v
velkém pro sebe výhody.
Každá výroba bude se ovšem ze všech sil brá-
niti, aby se jí urvalo třeba jen 10 hal. více na
výdajích, ale právě proto bylo by možným příja-
jatelné zvýšení larifu, aniž by se při tom poskodily
sebe méně důležité zájmy výroby.
Ze všeho toho, co jsem uvedl, plyne, že tentc
způsob správy státních dráh jest neudržilelným
nemožným.
Vzrůstání dominia státní dopravy, jediného t
dominia, které zbylo státu, když temto se vzda
dominin orby, musí postupovati zároveň se vzrůstem
ingerence státní finanční správy na výkony přísluš-
ných ústavů. Čím větší jest role, kterou mají tyto
ústavy ve státních přijmech a v rovnováze státního
rozpočtu, tím více jest linanční správa interessována
na řádné a ekonomické správě, proto že jinak, jeli-
kož příjmy berní nejsou hlavní věcí, mohla by býti
rovnováha v rozpočtu touto správou porušena.
13
article
Jedná se tudíž o to, je-lí možno provésti lakovou
hospodářskou svrchovanost příslušných reskortů se
strany finanění správy v Rakousku, najíti potřebnou
páteř pro všechny nároky, které čelí ke zlevnění na
prospěch jednoho oboru inleressentův anebo určitých
oborův interessentů. Je-li to možno, potom může se
soustava slátních dráhv Rakousku dále vyvíjetia
prospívati, v případě opačném však musil bycu zou-
fati nad možností, zachovati ještě na dale tento
systém.
Nynější finanční vývoj připomíná nám tuze jasně
původ postátňovaci akce v Rakousku. Z finančních
důvodů zahájena akce postätňovací. Budou dli se však
takto věci dále vyvíjeti, bude se musiti právě zo dů-
vodů finaněních k systému jinému sáhnouti. Jedná
se o roční příplatek 180 mill. korun. Co by se vše
dalo ročně vykonati za takovou sumu? Co znamená,
má-li stát úbytek v přijmech, způsobený zrušením
erárních mýt, co znamená zlevnění převodních po-
platků, co znamená osvobození od rentové daně vůči
tik ohromné sumě ?
Namitá-li se, že stát má celou řadu špatnýeh
dráh, které se nevyplácejí, tu nesmí se zapomínati
na druhé straně, že má stát také množství dráh vý
nosných.
Rakousko
14
article
Jak se věci dnes mají, jest nemožno zasaditis
o rozšíření výkonů státních dráb, dokud systém
správy, který dnes vláone, zůstane nezměněn. Prolo
právě nemohu schváliti čl. 5. předlohy, ve které s
praví, že železnice, o které jde, budou spravovány
státem v jeho vlastní režii. Nepokládám takové usta
novení připadným.
Nikdo nemůže nám vyčitati, že chováme jakous
nepřízeň vůči železničním požadavkům té neb oné
země. Je-li nějaký obor zanedbáván a je-li odůvod-
něna naděje, že tyto poměry se polepší, jakmile
bude vystavena železnice, tak nechať tyto země že-
leznici dostanou, předpokládaje, že bude žele v nice
spravována tak, aby nebyla zdeojem škody a újmy
pro národní hospodařství. (S uhlas u Čechů.)
Předloha obsahujedále ustanovení, podle kte
rého 80 mill, korun má býti užito k úhradě ze s át
ních hotovostí. Toto ustanovení se musí vyloučiti
z předlohy, neboť se stavby železnic a investic ni
kterak netýká.
Čecho
15
article
Konečně mám velmi vážné námitky ve příčině
nutnosti spojení s Terstem přes Tury. Já s toho sta
noviska prohlašuji, že nebudu moci hlasovati pro
předlohu, ani kdyby se v podstatě opravila, doku
polrvá nynější správa státních dráh, dokud potrvá
nynější směr ve správě té, dokud správa státníc
dráh nedospěje k onomu finančně-politicky, ná
rodo-hosrodářsky a sociálně politicky nezbytnému
a správnémusystému. (Hlučná, dlouho trvající po-
chvala a potlesk. Řečníku se z mnohých stran gra-
tuluje.)
Posl. Dobernig praví, že čeští poslanci cho
vají se k předloze odmitavě pro své protivenstv
k vládě, snaže to dokázati potazem ve schůzi dele-
gátů v Praze. Pojednává o vývozu dopravnictví a do-
vozuje, že v Rakousku dělo se mnoho opačně
Lituje, že druhé spojení s Terstem nebylo zřízeno
již dávno. Poukazuje na činnost v Uhrách. Druhé
spojení je pro Terst životní otázkou. Předloha je prý
výborná, nikdo neuvedl proti ní věcných námitek a
prospěje celé říši, zvláště jižním krajinám, jež byly
po léta zanedbávány. Troufá, že odstraní také ho-
spodářskou sešlost, jen ať sněmovna koná svou po-
vinnost. Vyslovuje přání, by vláda podala také před-
lohu o drahách vodních a navrhuje, aby investíční
předloha příkázala se výboru železničnímu, předklá-
daje zároveň resoluci svých přátel, týkajícíse
podrobností projektu.
Posl
Terst
Praha
Rakousko
Uhry
16
article
Vládní předloha přikazuje se železničnímu
výboru.
Post. dr. Ellenbogen (k věcné opravě) čte
list železničního zřízence, aby dokázal lichost mini
strova tvrzení, že mezi železničním personálem nen
špiclů. Dovozuje, že by nemohl vykonávati mandát.
kdyby nesměl mluviti o nepřítomných. Ostatně že
lezoiční ředitelé byli přítomni v ministrově osobě.
Vyprošuje si lehkovážnou odpověď ministrovu a pro-
hlašuje, že z pochvaly, tleskané ministrovi poznal
kdo jsou protí dělnictvu
Ministr obchodu Call odpověděl na dotaz po
nepoctivé soutěži, že přislušná předioha je
hotova a uvažuje se ministerstvy spravedlnosti, vnitra
a orby. S tím souvisí také vypracovaná předloha
stran změny a doplnění živnostenského řádu o vněj-
ším označení dílen a p. Vyjednávání mezi příslus
nými odbory hude co možná záhy provadeno.
— na dotaz po slavu poštovních expe
ditorů, že vláda považuje tuto věc za nalehavou
a nutnou a částečné ji řeštla. Dle finanění možnosti
vyhoví se slušným přáním expeditorů. Nemerua
clausus umožní brzké zaopatření míst těm, kdo jich
doposud nemají. Platy poštovních a telegrafních ma-
nipulantek, jež slouží více než rok, zlepší se od
1. července t. r. Pomýšlí se na změnu pensijního
spolku venkovských zřízenců poštovních, k němuž
přidruží se také manipulantky, v pensijní fond státní
ote
doktor
Ellenbogen
Call
17
article
Bmu
Mouoc
Akce provede se, až ukončí se oprava venkovského
poštovnictví. Přání manipulantek stran starobníh
zaopatření uváží se blahovolně.
Poslanec Mazorana (k protokolu včerejš
schůze) polemisuje s poslancem Kaftanem pro ura
žlivý prý výrok o Tersťanech.
Poslanec dr. Lueger táže se předsedy, po
staral-li se, aby výborové schůze příštích dní byly
dostatečně navštíveny.
Místopředseda Pradle odpovídá, že to zůstavuje
svědomitosti všech členů výborů. Oznamuje dni, kdy
výbory budou zasedat a po odbytých formaliích od-
povídá na dotaz posl. Kubra, proč mu ned
slovo, odvolávaje se na tradici, jež stanoví prý něm
činu pro jednání poslanců s předsedou. Poukazuje
na podobné rozhodnutí ve schůzi 21. září 189
tehdejšího předsedy dra. Kathreina.
Posl. Wolf a sp. podali resoluci, jíž vláda
vyzývá se, aby podala předlohu o stavbě železnic
z Teplic do Trutnova.C
Do kvotové deputace byli zvoleni po-
slanci: ryt. dr. Abrahamowicz, dr. Foř
ryt. Jaworski, Kaiser, dr. Kathrein, dr
Kramář, dr. Menger, Povše, bar. S ch w ege
a hr. K. M. Zedtwitz.
Příští schůze bude ve středu 20. b ře z ne
o 5. hodině odpoledne.
Na jednacím pořadu jsou zprávy výboru pro po-
moc v nouzí, rozpočtového a berního výboru a prvn
čtení vládní předlohy finančního zákona a státn
rozpočet na rok 1901.
Mazoran
Kaftan
doktor
Lueger
Kubr
Posl
Wolf
Abrahamowicz
Foř
Jaworský
Kaiser
Kathrein
Menger
Povš
bar
Zedtwitz
Teplice
Trutnov
18
article
Mezi došlými spisy bylydot azy poslane
Šrámka a spol. po poštovní závadě. Kubra
a spol. po zlořádech při stavbě dráhy z Berouna do
Dušníka, Černého a spol. po hmotných poměrech
auskulfantů. Bergra a spol. po reorganisaci gremiál-
ního řádu dékárnického a vypisování lékárnických kon-
cesí, T schana a spol. po trestu berního úřadník
za lo, že byl členem spolku Němců v Čechách, dra
Stránského a spol. po konfiskací olomouckéh
»Pozoru« ze dne 9. března, Hani chla a spolipo vřn-
dění obchodních zřízenců do nemocenské pokladny
obchodního gremia plzeňského a Prochá z ky
a spol. po zlořádech na rakouské severoszápadní
a jiho-severo-německé spojovací dráze
Poslanec V. Karbus a spol. podali tento dotat
po přebytečném odvádění a předvolávání obchodníhe
pomocnictva:
bo
Šrámek
Kubr
Černý
Bergr
Stránský
Haňa
V Karbus
Beroun
Dušník
Čechy
spolek Němec
19
article
Při všeobecných vojenských odvodech bývá z
obchodního pomocnictva ku branné povinnosti povo-
láváno poměrně velmi značné procento a valná část
těchto branců nebývá pak včasně, nebo vůbec vyroz-
uměna o tom, na jak dlouhou dobu je ku branné
povinnosti povolána, a tak stává se, že buď po ně-
kolika dnech jako nezpůsobilá, nebo po osmi ne-
dělích jako vycvičená se vrací ve stav občanský.
V obou téchto případech jervšak obchodní po-
mocnictvo značně poškozováno, neboť povoláním ke
službě vojenské a v domnění tříleté služby pozbývá
zaměstnání, které v době podzimní nebo zimní velmi
ztěžka opět nalézá a tak trapné situnci a oby.
čejně dlouhé bezzaměstnanosti vydáno jest, jak vy
svítá ze zpráv statistických po léta již bedlivě vede
ných »Úslředním umísťovacím výborem česko-slo
vanské obchodnické besedy« a česk. obchodními
gremii.
Z uvedených důvodů táží se podepsaní minista
zeměbrany :
I. Je, toto jednání plukovních velitelstev mini
strovi známo
II. Co hodlá učiniti, aby se předešlo tak citel
nému poškozování obchod. pomocnictva ?
20
article
Týž poslanec podal na ministra vyučování tento
dotaz
Na státních průmyslových školách, které z
dnešních poměrů jsou ústavy pro dorost průmyslový
skutečně významnými, zaměstnaní dílovedoucí ne-
mají postavení takového, aby se mohli s potřebnou
láskou a příchylností věnovati funkci své, jak toho
nevyhnutelně zmíněné ústavy vyžadují.
Na doklad toho uvádíme některé ze stesků zří-
zenců těehto a upozozňojeme zároveň, že již i v télo
sessi rady říšské návrhy ve smyslu přání dílove-
doucích podány byly.
V prvé řadě jest to nejistota postavení jejieh
neboť přijímání jsou pouze na Bměsíční obapolnou
výpovět, bez záruky na jištý postup.
Nemají řádných určitých předpisů služebních,
nýbrž dostává se jim pouze pokynů důvěrných, což
dojista neodpovídá důtežitosti postavení jimi zastá-
vaného.
no
21
article
Velmi škodlivě také působí nepoměrně dloubá
pracovní doba, která namnoze vyžaduje aži 60 hodin
vyučovacích a pracovních týdně při 20—30 žácích
v hodině a tu musí nezbytně nastati tělesné i du-
ševní vysílení a ovšem jen ke škodě ústavu n žactva.
Když pak vezmeme zřetel k tomu, že i odměna
za namahavou práci jejich jest nepoměrně nízká,
musíme chovati obavu, že mohla by nastali doba
nedostatku ucházečů schopných zastávati s prospě-
chem nísta těchto dílovedouctch; ba že by iti
kdož dnes místa ta zastávají, mista svá opouštěli
vyhledavše si zaměstnání méně namabavé a lrvalejší
Proto táží se podepsaní
1. Jsou tyto slesky dilovedoncích na c. k. stát
ních průmyslových školách známy?
2. Hodlá ministr přičiniti se o jich brzké o
stranění
Posl. Holanský a soudr. podali na ministr
vnitra tyto dotazy
1. Vzdor tomu, že byla státní peněžitá podpor
pro rolnietvo loňskými živelními pohromami post
žené již v měsíci prosinci roku 1900 vládou k
rozdělení pouzázána,
vzdor tomu, že nesčíslné deputace za účelem
rozdělení této subvence, vzhladem k velké bídě.
u pana okresního hejimana českobudějovickéh
Křikavy intervenovaly,
vzdor tomu, že podepsaný podal za účelem tín
ve 4. schůzi dne 12. února 1901 pilný návrh a slě
žoval si na jednání to dne 8. března t. r. v nouzo
vém výboru,
vzdor všemu není rozděleno do dnes ničeho.
Proto se tážeme
»Jest to V. Exc. povědomo a hodlávli konečně
naříditi, aby tato subvence ihned rozdětena byla.«
II. Za obec Lipí byl podán loňského roku pilný
návrh a petice v říšské sněmovně, kde se vyzývala
vláda, by podnikla kroky ke zmírnění bídy v télo
obci.
Posl
Křikava
Lipí
22
article
Za vlády § 14. požádal jmenem obce tamějš
starosta Mutěj Sturma, c. k. okresní hejímanstv
česko budějovické za pomocnou podporu v žádosti
ze dne 28. října 1900.
Na tuto žádost, která vrácená byla, napsal pan
hejtman Křikava tufo stručnou větut
»Vracím obecnímu úřadu v Lipí s doložením
že k této žádosti nelze přihlížeti.
V Budějovicích, dne 22. ledna 1901.«
Z toho vidno, jak se pan hejtman Křikava
rolnictvo na Česko Budějovicku stará a tážemes
konečněa
»Vaše Excellence souhlasite-li s tímto jednáním
sn votnlie o žís
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 15. března.
edasi
(Tifgrm Národních Listů «.)
V odboru poplatkového výboru pro
hlásil ministr financí, že nejzazší mez, ke které
až může jíti při slevě poplatků, je ta, že pouze
pro novostavby a přestavby v době tří let o
posledního přenosu sniží poplatky na 29y9 pet.
ze 4 pet. Opravné návrhy všech řečníků týkaly
se hlavně dalšího snížení procenta přirážky.
Poslanec Bělský však poukázal hlavně na to.
že nejdůležitější okolnosti je prodloužení doby
osvobození, a navrhl 2 pet., — tak jak žádali
ostatní členové subkomitétu — avšak na dobu
šesti let po posledním převodu nebo čtyři let
po obývacím konsensu. Poněvadž však vláda
na tento návrh přistoupiti nechtěla, spokojili se
ostatní členové subkomitétu další koncessí vlády.
že prodlouží dobu ze tří na čtyři leta.
Pouze dr. Rapoport a poslane
Bělský ohlásili, že ve výboru budou proti
tomuto usnosení činiti návrhy své a že jieh
budou hájit.
Sturm
Křikava
Bělský
Rapoport
Lipí
Budějovice
Vídeň
Česko Budějovicko
23
article
Ve výboru samém však poslanec dr. Ra-
poport žádného návrhu neučinil. I byl vedle
návrhů Steinerova, Ofnera a Noska, které však
neměly naděje na úspěch, návrh poslance Běl
ského, klerý, aby uskutečnění svého návrhu
umožnil, spokojil se se snížením procenta pře
vodního na 213 pct., avšak na dobu do šesti le
od posledního převodu.
Po věcném a důkladném odůvodnění na
vrhovatelově měl také návrh ten naději n
většinu ve výboru, kdyby v posledním okamžiku
dr. Götz, který se dříve spokojil s dobou trl-
letou, nebyl podal dodatečný návrh na oprav
návrhu poslance Bělského, totiž na zavedení po-
platku po dobu mezi 4 a 6 lety od posledního
převodu a na zvýšení na 3 pet. Jestliže pre
stavební živnosti vyhovuje prodloužení slevy po-
platků na dobu šesti let, je usnasení 4o zásluhou
poslaneů českých.
Za předsednictví posl. dra. Weigla přikáza
živnostenský výbor vládní předlohu o změno
88 59. a 60. živn. řádu posl. dru. Weiskirch
nerov.
Pro vládní předlohu o obchodě podomním zvolen
užší výbor z posl. Plačka, Pöheima, Fcerga, Piepes
a Weiskirchnera. Předsedou jeho zvolen posl. dr
ryt. Plaček.
Návrh jednající o prodeji lihovin odkázán posl
Stojano vi.
Záležitost průkazu způsobilosti pro živnost ho
stinskou přikázána k referování poslanci Holan
ském n.
Přijat návrh aby o 88 59. a 60. ž. ř. nerozpřá-
dala se generální dehata, nno již loni ve sněmovně
o tom jednáno a ode všech stran uznáno za nutné
aby změna v tomto ohledu nastala. Také žádoucim
je, aby se tato předloha záhy stala skutkem.
doktor
Ra
Steinerův
Ofner
Nosek
Běla
Götz
Bělský
Weigl
Plaček
Pöheim
Fcerg
Piepes
Weiskirchner
Holan
24
article
V sociálně-politickém výboru referova
předseda odboru posl. hr. Zedtwitz o středečním
povšechném rokování o vládní předloze stran
uhelen a konstatoval, že bylo usnešeno přijmouti
vládní předlohu za podklad zevrubného rokování.
Týdenní tlůta k podání návrhu nemohla byti od-
borem dodržena, nč pracoval co nejnilněji, pročež
žádá, slibuje co možná brzké provedení uloženého
úkolu, aby se lhůta prodloužila na neurčitou dobu.
Zpráva ta byla vzata na vědomi a žádosti v-
hověno.
Potom rokovalo se povšechně o pra covn
statistice a nsneseno jednohlasně, přejíti k roko
vání zevrubněmu.
Referenten uslanoven posl. Bärnreither.
eV dopolední scbůzi výboru pro zvíře
nákazy (předseda posl. ryt. Garapi ch) posli
Tallinger rozváděl svůjnávrh na změnu vládn
předlohy o zvířecích nákazách.
Odb. přednosla bar. Schwartzenau pro-
básil, že vláda uznává nutnost opravy dosavadníh
zákona a budedtím lépe,čím dříve provedese. Zkuše
nosti členů výboru budou jí při tom nápomocny.
Potom rokovalo se o formálním postupu, aby
vláda seznala záhy přání výboru, načež rokován
bylo přernšeno.
Zedtwitz
Bärnreither
Tallinger
25
article
Právní výbor zabýval se dnes předlohot
zákona o použiti přebytků pokladen sirotčích, o kter
podat včera zprávu referent är. Pattai
Z poslanců našich ujal se slova dr. Pantů
ček, jenž hájil stanovisko, že za jediné kompetentn
pro osnovu tuto pokládány býti mobou zemské sně-
my a prohlásil, že jen s výhradou tonto vpouští se
poslanci klubu českého, kteří nechtějí uzákonění této
v zájmu jejich vlasti spočivající předlohy nížádných
překážek činiti, do meritorního projednávání tohoto
zákona, že však nesmí se z okolnosti táto nižádný
prejudie pro posuzování kompelence ve případec
podobných odvozovati.
Ve věcí namé přimlouval se dr. Pantůček za to,
aby celý obnos 3.9 procent byl vyhražen ve prospěc
sirotků a opuštěných dětí a navrhl pro případ, že by
přijato bylo dělení referentem v zájmu ochrany auto-
nomie zemské navrhované, jiné textování posledního
odstavce 8 2. zprávy referentovy.
K vývodům dra. Pantůčka připojil se hrab
Belcredi za český velkostatek a dr. Hruban za českou
katolickou stranu lidovou.
doktor
Pantůček
Belcredi
Hruban
26
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 15. března. (Potvrzený
zákonem o kontingentu nováčků,
uveřejněným v dnešních úřadních novinách vl
deňských, prodlužuje se platnost branného zá-
kona ze dne 11. dubna 1889 i na rok 1901
a dovoluje se odvésti letos k řadovému vojsku
a námořnictvu 59.211 mužů, k zemské obran
kromě braneů z Tyrolska a Vorarlberska dalších
10.000 mužů a mimo to neurčitý počet muž
k náhradní záloze. Zákon je podepsán ve Wallsee
14. března.
Ze Lvova, 13. března. (Školní pož-
davky bukovinských Rusů.) Poslanee
za ruskou část Bukoviny, Pihuljak, předloži
vládě požadavky bukovinských Rusů, pokudse
týkají školství. Jde tu především o zřízení čistě
ruského gymnasia v Černoveích tím způsobem,
že by se nynější rusko-německé parallelky př
tamním nižším gymnasiu proměnily v čistě ruské
a postupně se doplňovaly v úplné gymnasium.
Rus
Praha
Tyrolsko
Vorarlbersko
Wallsee
Lvov
Bukovina
Pihuljak
27
article
Mimo to se žádá za zřízení nového ruského
gymnasia v severní Bukovině a žádost ta se
odůvodňuje tím, že pro 130 tisíe Němců jsou
v Bukovině čtyři vyšší a jedno nižší gymnasium,
pro 200 tisíc Rumunů vydržují se aspoň dvě
nižší gymnasia, kdežto 268.000 Rusů musí se
spokojiti s výše zmíněnými německo-ruskými
parallelkami při nižším gymnasiu černoveckém,
které jsou nad to málo přístupny, protože př
příjímacích zkouškách žádá se již znalost něme-
ckého jazyka. Tím se vysvěďluje, že na buko-
vinských gymnasiích studuje jen 9 proc. Rusů
aě tvoří většinu obyvatelstva celé země, kdežto
Němců je na gymnasiích 55 procent.
V Praze, 14. března. (Výsledky sči
tání lidu.) Také v Haliči a v Bukovině
ukončeno již předběžné sčítání obyvatelstva, jak
se jevilo koncem minulého roku. Dle »Galiča-
nina« napočtěno v Haliči 7,295.538 obyva-
telů proti 6,607.816 r. 1890, tak že se jev
přírostek 687.722 duší číli 10.4 procent.
V Bukovině napočítáno 729.921 obyvatelo
proti 646.591 roku 1890, a tedy přírostek
83.330 duší čili 12.9 procent. — Pro Slovince
v Korutanech nepříznivé zprávy z posledního
sčítání zaznamenává »Der Süden«. Ve většině
okresů, obývaných Slovinci, shledán úbytek
obyvatelstva, což si list vysvětluje zanedbáváním
Slovinců jak v hospodářském, tak i kulturním
vzhledě. Při tom počet Slovinců stenčuje se
ještě umělým způsobem na prospěch Němců.
Němec
Rumun
Rus
Slovinec
severní Bukovina
Bukovina
Praha
Halič
Korutany
der Süden
28
article
»Korutany — stýská si »D. S.« — jsou ma-
teřská země slovinského národa, bývalé sídlo
slovinských knížat. Jazyková hranice, jež sáhala
druhdy až hluboko do Tyrolska, posunula se
nyní skoro až ke Karavankám, a nevystaví-li se
v brzku pevná hráz proti německému příboji
zmizí snad v Korutanech i poslední Slovinec.«
Z části je tím bohužel vinna i slovinská intelli
gence sama. Pro vnitřní boje mezi klerikály
noo
liberály zapomíná svých nejvážnějších pori
ností, nedbá náležité obrany svého národa m
místech nejvíce ohrožených.
Ze Zadru, 13. března. (»D i sc ipli
nární vyšetřování proti dru. Fen
rovi.) Pod tím záhlavím vydal bývalý soud-
adjunkt a nyní poslanec na říšské radě dr. Ji
Ferri chorvátskou brošuru, v níž uveřejňnje
veškera akta, týkající se jeho vyšetřovásl,
proto že se jako soudce zdráhal uživatin
vnitřní službě jazyka vlaského, zákonem nikd
za úřadní jazyk v Dalmacii nevyhlášenéhoi
psal vždy i proti zákazu vrehního soudu je
chorvatsky. V rozsudku, vyneseném v tétop
nejvyšším soudním dvorem, potvrzuje se, jil
jsme před časem již sdělili, že vlaský jazyk
u dalmatských soudů platí za jazyk úřadnía
sico na základě positivního zákona, nýbrž nu
základě tradice a dlouholetého
zvyku. Tím chorvatština vylončena z vnit
ního úřadování u dalmatských soudň a smí
jí nyní užívati jen v obeování so stranami.
Ferri
Korutany
Tyrolsko
Karavanky
Dalmacie
29
article
Z Lubláně, 13. března. (Rehabil
tace prof. Spiněičel) »Nar. Listé ad
luje, že císař podepsal tyto dní dekret, jímža
prof. Spinčiči, v tu dobu jediněmu slovanskémn
poslanci na říšské radě za Istrii, přisuzr
všechna práva, která by nyní měl, kdyby b
dosud v professorské službě. Přejíce od srd
tohoto zadostučinění proslulému zastanci pri
chorvatského lidu v Přímoří, máme za vhod-
připomenouti, jakým způsobem prof. Spiněič b
zbaven svého úřadu. Asi před 10 lety, kdr
místodržitelem terstským byl ještě baron Rina-
dini, jenž jako rozhodný Vlaeh pokládalz
svou povinnost, připraviti celé rakouské Přimo
pro annexi ke království italskému a proto vše
možně potlačoval všeliký národní ruch met
Slovinci a Chorvaty, povolal kdysi k sobě poe
Spinčiče, tehda ještě professora na učitelském
ústavě v Gorici, a nabídl mu tučné místo, vzdá
se hájení práv istrijských Slovanů. Spinčič o-
mítl nabídku co nejrozhodněji. Bar. Rinaldii
mu tedy pohrozil: »Jste ve státní službé
musíle dedy jednati, jak se vám příkáže.« Spinčie
odpověděl na hrozbu, že ví, že ho vláda můš
zbaviti chleba, ale že doufá, že národ svéb
obhájce sám uživí. Tím iskončen rozhovor
v krátké době na 4o, byl Spinčič zbaven učite-
ského úřadu. Promluvilť při záhřebské výstav
r. 1891 politickou řeč, pro niž, ač byl říšskýn
poslancem, a tedy chráněn immunilou, zaveden
proti němu disciplinární vyšetřování, a v krátee
nato, v březnu 1892, zbaven svého úřadu
Veškero zakročování českých poslanců ve pr
spěch Spinčiče na říšské radě zůstalo tehd
marno; leprve nyní dostává se mu zadost-
učinění.
profesor
Spiněičel
Spinčič
Spiněič
Slovinec
Chorvat
Spinčie
Nara
Istria
Gorica
30
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 15. hřezna.
HO BPEN
»HoBOe Bpea« oslavilo dne 13. t. m
dvacátou pátou ročnici svého trvání. Charakt
ristiku tohoto předního ruského distu nelze pe-
dati lépe, než on sám učinil ve článku »Čtr
věku práce«.
My milovali Rusko — píše tam. Néneo
vali jsme Rusko vysněně, ealně, nybrz Jky
je v naše dni, jakým jsme je viděli před 25
lety, jaké jest nyní před námi. Nesoudili jsm
přísně, — soudili jsme krví svého srdce ; sou-
dili jame tak, jak soudí člověk, milující v
zbožňovaném předmětě i nedostatky. Rusko je
nám vším a tím je pověděno vše. Tací jsm
a změniti se nehodláme. Zájmy všeruské, ruský
talent ve všech jeho projevech, ruský un,
ruská statečnost jsou nám stejně drahé a stejné
musejí od nás očekávati ochrany a podpory.
Praha
Rusko
Hoboe Bpea
uno
31
article
Ruskou historii nebereme tak, jakou by měl
býti podle mínění mnohých, nýbrž tak, jak byl
skutečně. Milnjeme národ ne pro jeho domnéls
ctnosti, jichž nemá snad v té míře, v jaké b
si toho přáli idealisté; my jej milujeme tak, ja
jest. Vždycky jsme chtěli a chceme, aby váe
lepší, všecko lidské, všecko geniálné bylo př-
sazeno v naši národní půdu tak, aby tato půda
přepracovávala všechny cizozemské dary svý
způsobem, aby ve formy západní kultury vdech
ducha svérázné svatosti ruské dobroty, ruskéh
zdravého smyslu. Vše to mělo — má vždyeh
vlídný, srdečný ohlas. Nikdy jsme se nezast
vali žádného útisku. Horlivě, upřímně a s láskou
hlásali jsme zdravou osvětu lidu a hájili zásadu,
že školské vzdělání má se mu podávati ber
platně. Vždycky jsme byli pro široký kulturn
rozvoj tvůrčích sil ruského národa, společen
ských jako státních. Vlidně jsme se vždycky
měli k bytným potřebám našich ukrajin a hájil
jsme tam lidskou osobnost. Za námi stála hro-
mada národa. Ne my, nýbrž naši čtenáři maj
zásluhu toho, co jsme vykonali pro obecn
dobré na slávu naší vlasti! Čtenáři jsou na
nejlepší spolupracovníci,
32
article
List dále podává o sobě statistická dat,
z nichž některá vyjímáme:
A. S. Suvorin koupil jej 16. února 1876
Tehdy měl 1562 odhěratelů. Počátkem t.r
»Honoe Bpexa« měla odběratelů: 14.526 p
trohradských, 19.801 přespolních, 1157 zahr-
ničných. Kromě toho drobný prodej obuát
denně průměrně 15.000. Nyní se tiskne m
třech rotačkách, z nichž jedna tiskne a sklál
40.000 archů za hodinu. Na čtvrtě rotačn
tisknou se illustrované přílohy Hon. Bp.«
R. 1900 vytisklo se »Hos. Bp.« 19,219.39
výt., o 383,239.037 arších. Téhož roku zápl
ceno typografům 2,513.192 rub., honora
spolupracovníkům 5,762.172 rub., za paj
4,048.673 rub., za poštovní dopravu 1,370.90
rub., za skládání 651.067 rub.
Náklad za 25 let stál přes 16 mill. nel
Stálých členů redakce býlo r. 1900 87
832 spolupracovníkům vyplacen řádkový b
norár.
Z počátku pracovali v tiskárně: 4 kore
toři, 2 metranpážové, 2 jejich pomocnlci, z
sazečů, 4 učedníci, 2 tiskaři, 3 stereotypé
Nyni pracují: 11 kortektorů, 6 metranpážů,
jejich pomocníků, 65 sazeců, 5 učedníků,
tiskaři, 8 stereotypěrů.
Všechen personál, záměstnaný v typognaí
litogralii, fotografii, zinkografii, stereotypii, lijine
písma, v strojírně, v dilne zámečnické a u
hlářské obnáší 417 hlav.
Při typograli záložena r. 1884 z prostted
majitelových domáci spořitelna, a laké zdia
strace a knihkupecký personál zřídily si
A S Suvorin
Hos
Honoe Bpexa
Nyně