ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f7b75ff0-6602-11dc-bbd8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 85, place 47, org 9, work 5
1 masthead
Staana 2
2 masthead
NÁRODN
3 masthead
301. Číslo 75
4 article
možnost stoupá jen rozmnožením výrobních pramenů Rečník ukončil slovy: Bojujme pod heslem: Práce (Hlučná pochvala; řečníku gratulují.) Posl. Václav Hrubý: Souhlasím s řečí přede šlého řečníka, pokud se týká otázky regulace řek a z hražení strží. Musíme však předlohu tuto posuzovati také z hlediska politického. Vždyť páni na levici mají měli a snad také budou i na příště míti zvyk, že vše- možné věci narážejí na politické kopyto, počínaje celjským gymnasiem až po jazyková nařízení, samé to věci, kleré s politikou stran nemají co činiti.
Posl Hrubá
5 article
Pánové tudíž pochopí, když i já se odvolám na politickou stránku předlohy investiční. Jest mnoho politických momentů, které čeští poslanci, již jsou stranou opposiční, musí vzíti v úvahu. Ministerstvo mělo, podávajíc tuto předlohu rovněž určité politické cíle. Předloha ta měla býti bleskosvodem pro politi- ckou bouřku v této říši. Strany levice, zasazující se tak vřele za tuto předlohu, cbtějí nás lapiti sladkosími lhospodářské práce, abychom si zdřímli ve svém od- potu, k němuž náš lid byl vehnán a od něhož náro náš tak dlouho neupustí, pokud se mu nestane právo a spravedlnost a pokud ono neslýchané pokoření ze dne 17. října 1899 nebude odčiněno. (Pochvala na lavicích českých. Třta e To, žeinvestice mají býti povoleny na colou řadu let, předpokládá jistou důvěru anebo alespoň ne přília veikou nedůvěru vůči vládě. Jak bychom však mobl my jako strana opposiční povoliti vládě její poža- davky na celou řadu let a lakto jí uděliti votum dů- věry? To musí napřed vláda vyjiti nám vslříc a do- kázati, že jest takovou, za jakou se vydává, totiž vládou neutrální. Fakta však dokazují, že vláda nen neutrální, nýbrž že se nechává vésti stranami levice které dokoncei ze splnění dlouholetého přání po zří- zení moravské university chtějí učiuiti casus obstru- ctionis. (Slyáte! na lavicích českých.) Včera dokonce velká strana z levice ohražoval se proti kulturním ústupkům českému národu. (Hlučné hlasy: Slyštet na lavicích českých.) Musím vysloviti své podivení, že v kulturním a právním stálé může některá vážná strana něco podobného vysloviti. Vůči českému národu tedy nesmí vláda konati své povin ností a povoliti mu kulturní jeho potřeby. Kdo je proniknut ekonomicko-hospodářskou důležitostí inve- sticí, nesmí přece míti tyto politické momenty.
Slyat
6 article
Vláda a strany levice mají v moci, aby nám přes naše politické obavy a překážky urovnaly cestu tak, abychom mohli konečně zasazovati se za tuto předlohu. (Hlučný souhlas na lavicích českých.) K neobyčejné velkému požadavku invesličnímu přispívá především český národ a tu se musím tá- zati, zda-li jest jím poslouženo našim hospodářským zájmům čili nic. V Čechách má býti vystavěna jenom malá dráha druhého řádu, dráha, která jest naléha- von potřebou státní správy. Rečník pojednává nak o otázce vodních cesta praví: Vyslovuji přesvědčení, že bez rozšešení olázky této bude stěží možno rozřešiti úspěšně otázku že lezniční. Vyslovují předsedovi výboru pro vodní cesty dru. Luegrovi díky za to, že se zasadil, třeba ne o právně formální, tedy přece jen o skutečné junctim. Vodní cesty neprospěly by toliko Čechám, Moravěja Haliči, nýbrž také říšskému hlavnímu městu. Proto snad také zasadil se starosta města Vídně o vodní cesty.
Čechy Vídeň Moravěja Halič
7 article
Pravil-li zde jeden řečník, že říše jest Dolním Rakousům macechou, musím říci, že Moravě a z větší části také Slezsku jest stát, pokud se jedná o dráhy. krkavčím otcem. Řečník končí prohlášením: Chcete-li. pánové, aby zástupcové českého lidu definitivně za ujali přátelské stanovisko k předloze investiční, mu- site také vy zaujati nepředpojaté stanovisko vůč požadavkům českého lidu. (Hlučný souhlas a potlesk.) Poslanec Chiari souhlasí se způsobem úhrady úvěrem a dovozuje, že také alpské země mají právo žádati, by se jejich národní hospodářství podporo- valo. (Pochvala v levo.) Nejvíce prospěje se are Terstu, avšak musí se pečovat, aby také ostatn země tím získaly. Chce-li Rakousko sontěžiti s Ně- meckem, musí vládnouti týmiž prostředky. Na vod- ních dráhách záleží nejvíce zemím sudetským, avšak jižní země budou míti z toho prospěch. Vyzývá strany k obapolné shodě, jež zaručuje příznivý vý- sledek, a přimlouvá se za stavbu různých místních dráh, zvláště přes Slezsko k německým hranicím.
Chiari Dolní Rakousy Morava Slezsko Terst Rakousko
8 article
(Pochvala.) Předseda plá se po podpože podaných resoluc a konstatuje, že všecky jsou podporovany dosta- tečně. Poslanec Hueber navrhuje konec dobaty, což přijato, a hlavnímu řečníky zvoleni posl. dr. Kaizi (proti) a Dobernig (pro předlohu). Posl. dr. Knizl: Vzhledem na spěch, chvat také nadšení, se kterým se tato předloha popohán z některých stran, výklady moje zníli budou poněku střízlivě a chladně. Jest věak nezbytno takto promlu- viti, nemá-li stibnouti sněmovnu výčitku, že v i této sněmovně nenalezl se ani jediný hlas, který by uká zal na rub medaille. Jednáli se o to učiniti veliký a důležitý krok v postátňovací politice, pak je také žádoucno, poroz hlédnouti se trochu nazpět po dějinách těto státní politiky železniční. Nynější systém státních dráh vznikl z důvod finančních. Když r. 1876 předložen byl rozpočet, na lezala se v něm položka 23 millionů zlatých na sub vence a dolace pro soukromé společností železniční Tento stav byl déle nesnesitelný a nevole, kterou vzbudilo toto nehoupodářství, přiměla pak stát k po litíce postátňovací. Od oné doby minulo přes- 20 let. ale finanční výsledky této politiky státních dráh se nepolepšily.
Hueber doktor Kaizi Dobernig Posl Knizl
9 article
R. 1876 připadlo ze státních podpor, které činily 46 millionů korun 4400 zl. na km. rakouských dráh dnes připlácí se ze státní pokladny 7070 kor. na km. veškeré siti. (Slyšte ! Slyštel) Tyto cifry vysvětlují se jak následuje: V rozpočtu na r. 1901 vykazuje se přebytek z státních dráh 629 millionu korun. Z toholo přebytku musí se hraditi deficit v mimořádném rozpočta 11 millionů, veškeré příspěvky na zúročení a umořen základního kapitálu v sumě 117 millionů korun (Sly- šte! Slyšte!) a konečně zůročení a umoření vídeů ských dopravních prostředků 5.8 míllionů korun Z toho plyne nepokrytý schodek 71 millionů korun (Slyšte ! Slyšte) Posl. Wolf: Prusko má 400 mill. marek roč- ního čistého užitku ze svých dráb. Posl. Kaizl: K tomu třeba vzíti ještě zřetel n požadavky investiční. Nemáme nyní žadného zvlášt- ního rozvrhu investičního, jaký byl po několik let. Dříve se počítala suma 50—60 millionů korun jako »řádné extraordinarium« na potřeby stát- ních dráh. R. 1900 činila potřeba na investice 58 million korun, letos 57 millionů korun. Podle investiční před- lohy jest na r. 1902 věnována suma 56 mill. koru a na r. 1903 suma 57 mili, korun. Také tato suma průměrných 57 mill. korun, která jest poskytnuta n státní dráhy, musí se opatřovati ročně ze státnícl financí. Takovým způsobem doslaneme sumu 128 mill. korun, kterých užíti musí stát každý rok na své vlastní dráhy. (Slyšte ! Slyste h) Vedle toho platí se 6 millionů korun soukromým dráhám. Že pohledávky investiční v ostatních ressortech velkou novou položkou rozpočtu, totiž vydáním umo řevací renty jsou nahrazeny, jest formálností, kter po stránce věcné nemůže pokládána býti za pokrok Není také zadným pokrokem vázati se na 5 let pr investice.
Posl Wolf Prusko Kaizl Slyste h km St
10 article
Toto ohromné obtižení státu 128 mill. korun po- chází odtud, že poměr mezi příjmy a výdaji státních dráh jest naprosto neudržitelným a nepostačitelným Stoupání výdajů jest mnohem rychlejšt, než stoupán příjmů. Výkony jsou mnohem příznivější, avšak ii nanční výsledek stává se horším. Výkonný koefficient zboršuje se ve správě stát ních dráh kůždým rokem. Roku 1894 činil 65.5, roku 1895 stoupl na 67, r. 18007 na 70, r. 1898 na 72. r. 1899 na 76.6%. (Slyšle!) Naproti tomu severozápadní dráha má výkonný koefficient 4/i. při trati zaručené a 43.2 pří trati doplňovací. Severní dráha má koeffieient 49.8, spo- lečnost rakousko uherských státních dráh 44, jižn dráha také 440. Stejné výsledky jeví se v příjmech státních drá na kilometr a tunu. Činil r. 1896 — 4.46 kor., roku 1897 — 4.26 kor., r. 1898 — 4 kor., r. 1899 — 3 . 96 kor. a v rozpočtu na r. 1900—1901 činí 3.80 kor Společnost rakousko-uherských státních dráh má na- proti tomu 5.72 kor., jižní dráha 5.84, severozápadn 524 při trati zaručené a 4.94 při doplňovací. Ale také národohospodářská roz vaha postátňovací akce následk em státní taritní soustavy je nepříznivá. Jak přijdou k tomu všechny obce, krajiny a země. které neleží na státních dráhách, aby platily vůči oněm krajům, jež na státních dráhách jsou, vyšál výdaje za vozbu zboží a kromě toho dle své berní poplalnosti přispívaly na výlohy oněch, jež leží n státních dráhách. To týká se zejmena výcho- ních a severnlch Čech, velklé části No- ravy, severních Tyrol a velké části Štyrska. Talo nepříjemná situace umožněna byla jen tím, že státní dráby způsobem zcela neekono- mickým a linančně zcela nemožným zřídily svůj system výkonný.
Čechy Štyrsko Tala Slyšl severní Tyroly kora
11 article
Zástupcové zemí alpských žádají právem nov stavby železniční. Ale táží se, zdali by jejich žádost po novém železničním spojení s Terstem byla stejně pronikavou, kdyby nebylo řaktá, že dostanou stální dráhu s tarify do nemožnosti nízkými, nýbrž naopak, kdyby měli jistotu, že dostanou dráhu, která bude míti hospodářsky přípustné a možné sazby ? Zajisté byla by jejich snaha potom méně nadšená, nežii je nyní, a blasy po postátnění umikly by také po vět- štně ve chvíli, ve které by se vrátily státní dráhy koné výkonné politice, ke které v rátiti se mu- sejí, nemá,li veškerý státní rozpoče býti zvrácen státními železnicem. (Souhlas u Čechů.) Nejsem přesvědčen, že druhé spojení s Terslem je tak nezbytným a důležitým, nejsem přesvěděen o tom již proto, poněvadž týmž dechem, kterýmse vyslovuje tužba po druhém fomto spojení s Terstem, vyslovuje se také přání po průplavech a vodních ce- stách. Oni pánové, kteří zastüpují tady zájmy města Terstu, nechať jsou toho dbalými, jak se poved Terstu ve chvíli, ve které vodní cesty budou ode vzdány dopravě. Nynější hospodářská bilance je tedy nepřízniva protože tímto systémem přivoděno bylo neomluvitelné a nestejné nakládání s celými jednotlivými krá- lovstvími.
Čecho Terst
12 article
Také sociálně politický výslede tohoto syslému tarifního, který není s to, by hradií náklady na veškeré železniční správy, je ne přI- znivý, proto že v ohromném berním obtížení každý kontriben! přispívá svou hřiv- nou ke špatným výsledkům státních dráh, jichžto výhody vozby dostává se jen malému počtu lidí, neboť přese všechnu nizkost sazeb, přese všechnu závratně vysokou ztrátu a škodu, kterou způsobuje tato tarifní politika státním financím, ne- mají vlastně velké massy konsumentů, nýbrž jen poměrně malý počet velkovýrobců a překupalků v velkém pro sebe výhody. Každá výroba bude se ovšem ze všech sil brá- niti, aby se jí urvalo třeba jen 10 hal. více na výdajích, ale právě proto bylo by možným příja- jatelné zvýšení larifu, aniž by se při tom poskodily sebe méně důležité zájmy výroby. Ze všeho toho, co jsem uvedl, plyne, že tentc způsob správy státních dráh jest neudržilelným nemožným. Vzrůstání dominia státní dopravy, jediného t dominia, které zbylo státu, když temto se vzda dominin orby, musí postupovati zároveň se vzrůstem ingerence státní finanční správy na výkony přísluš- ných ústavů. Čím větší jest role, kterou mají tyto ústavy ve státních přijmech a v rovnováze státního rozpočtu, tím více jest linanční správa interessována na řádné a ekonomické správě, proto že jinak, jeli- kož příjmy berní nejsou hlavní věcí, mohla by býti rovnováha v rozpočtu touto správou porušena.
13 article
Jedná se tudíž o to, je-lí možno provésti lakovou hospodářskou svrchovanost příslušných reskortů se strany finanění správy v Rakousku, najíti potřebnou páteř pro všechny nároky, které čelí ke zlevnění na prospěch jednoho oboru inleressentův anebo určitých oborův interessentů. Je-li to možno, potom může se soustava slátních dráhv Rakousku dále vyvíjetia prospívati, v případě opačném však musil bycu zou- fati nad možností, zachovati ještě na dale tento systém. Nynější finanční vývoj připomíná nám tuze jasně původ postátňovaci akce v Rakousku. Z finančních důvodů zahájena akce postätňovací. Budou dli se však takto věci dále vyvíjeti, bude se musiti právě zo dů- vodů finaněních k systému jinému sáhnouti. Jedná se o roční příplatek 180 mill. korun. Co by se vše dalo ročně vykonati za takovou sumu? Co znamená, má-li stát úbytek v přijmech, způsobený zrušením erárních mýt, co znamená zlevnění převodních po- platků, co znamená osvobození od rentové daně vůči tik ohromné sumě ? Namitá-li se, že stát má celou řadu špatnýeh dráh, které se nevyplácejí, tu nesmí se zapomínati na druhé straně, že má stát také množství dráh vý nosných.
Rakousko
14 article
Jak se věci dnes mají, jest nemožno zasaditis o rozšíření výkonů státních dráb, dokud systém správy, který dnes vláone, zůstane nezměněn. Prolo právě nemohu schváliti čl. 5. předlohy, ve které s praví, že železnice, o které jde, budou spravovány státem v jeho vlastní režii. Nepokládám takové usta novení připadným. Nikdo nemůže nám vyčitati, že chováme jakous nepřízeň vůči železničním požadavkům té neb oné země. Je-li nějaký obor zanedbáván a je-li odůvod- něna naděje, že tyto poměry se polepší, jakmile bude vystavena železnice, tak nechať tyto země že- leznici dostanou, předpokládaje, že bude žele v nice spravována tak, aby nebyla zdeojem škody a újmy pro národní hospodařství. (S uhlas u Čechů.) Předloha obsahujedále ustanovení, podle kte rého 80 mill, korun má býti užito k úhradě ze s át ních hotovostí. Toto ustanovení se musí vyloučiti z předlohy, neboť se stavby železnic a investic ni kterak netýká.
Čecho
15 article
Konečně mám velmi vážné námitky ve příčině nutnosti spojení s Terstem přes Tury. Já s toho sta noviska prohlašuji, že nebudu moci hlasovati pro předlohu, ani kdyby se v podstatě opravila, doku polrvá nynější správa státních dráh, dokud potrvá nynější směr ve správě té, dokud správa státníc dráh nedospěje k onomu finančně-politicky, ná rodo-hosrodářsky a sociálně politicky nezbytnému a správnémusystému. (Hlučná, dlouho trvající po- chvala a potlesk. Řečníku se z mnohých stran gra- tuluje.) Posl. Dobernig praví, že čeští poslanci cho vají se k předloze odmitavě pro své protivenstv k vládě, snaže to dokázati potazem ve schůzi dele- gátů v Praze. Pojednává o vývozu dopravnictví a do- vozuje, že v Rakousku dělo se mnoho opačně Lituje, že druhé spojení s Terstem nebylo zřízeno již dávno. Poukazuje na činnost v Uhrách. Druhé spojení je pro Terst životní otázkou. Předloha je prý výborná, nikdo neuvedl proti ní věcných námitek a prospěje celé říši, zvláště jižním krajinám, jež byly po léta zanedbávány. Troufá, že odstraní také ho- spodářskou sešlost, jen ať sněmovna koná svou po- vinnost. Vyslovuje přání, by vláda podala také před- lohu o drahách vodních a navrhuje, aby investíční předloha příkázala se výboru železničnímu, předklá- daje zároveň resoluci svých přátel, týkajícíse podrobností projektu.
Posl Terst Praha Rakousko Uhry
16 article
Vládní předloha přikazuje se železničnímu výboru. Post. dr. Ellenbogen (k věcné opravě) čte list železničního zřízence, aby dokázal lichost mini strova tvrzení, že mezi železničním personálem nen špiclů. Dovozuje, že by nemohl vykonávati mandát. kdyby nesměl mluviti o nepřítomných. Ostatně že lezoiční ředitelé byli přítomni v ministrově osobě. Vyprošuje si lehkovážnou odpověď ministrovu a pro- hlašuje, že z pochvaly, tleskané ministrovi poznal kdo jsou protí dělnictvu Ministr obchodu Call odpověděl na dotaz po nepoctivé soutěži, že přislušná předioha je hotova a uvažuje se ministerstvy spravedlnosti, vnitra a orby. S tím souvisí také vypracovaná předloha stran změny a doplnění živnostenského řádu o vněj- ším označení dílen a p. Vyjednávání mezi příslus nými odbory hude co možná záhy provadeno. — na dotaz po slavu poštovních expe ditorů, že vláda považuje tuto věc za nalehavou a nutnou a částečné ji řeštla. Dle finanění možnosti vyhoví se slušným přáním expeditorů. Nemerua clausus umožní brzké zaopatření míst těm, kdo jich doposud nemají. Platy poštovních a telegrafních ma- nipulantek, jež slouží více než rok, zlepší se od 1. července t. r. Pomýšlí se na změnu pensijního spolku venkovských zřízenců poštovních, k němuž přidruží se také manipulantky, v pensijní fond státní ote
doktor Ellenbogen Call
17 article
Bmu Mouoc Akce provede se, až ukončí se oprava venkovského poštovnictví. Přání manipulantek stran starobníh zaopatření uváží se blahovolně. Poslanec Mazorana (k protokolu včerejš schůze) polemisuje s poslancem Kaftanem pro ura žlivý prý výrok o Tersťanech. Poslanec dr. Lueger táže se předsedy, po staral-li se, aby výborové schůze příštích dní byly dostatečně navštíveny. Místopředseda Pradle odpovídá, že to zůstavuje svědomitosti všech členů výborů. Oznamuje dni, kdy výbory budou zasedat a po odbytých formaliích od- povídá na dotaz posl. Kubra, proč mu ned slovo, odvolávaje se na tradici, jež stanoví prý něm činu pro jednání poslanců s předsedou. Poukazuje na podobné rozhodnutí ve schůzi 21. září 189 tehdejšího předsedy dra. Kathreina. Posl. Wolf a sp. podali resoluci, jíž vláda vyzývá se, aby podala předlohu o stavbě železnic z Teplic do Trutnova.C Do kvotové deputace byli zvoleni po- slanci: ryt. dr. Abrahamowicz, dr. Foř ryt. Jaworski, Kaiser, dr. Kathrein, dr Kramář, dr. Menger, Povše, bar. S ch w ege a hr. K. M. Zedtwitz. Příští schůze bude ve středu 20. b ře z ne o 5. hodině odpoledne. Na jednacím pořadu jsou zprávy výboru pro po- moc v nouzí, rozpočtového a berního výboru a prvn čtení vládní předlohy finančního zákona a státn rozpočet na rok 1901.
Mazoran Kaftan doktor Lueger Kubr Posl Wolf Abrahamowicz Foř Jaworský Kaiser Kathrein Menger Povš bar Zedtwitz Teplice Trutnov
18 article
Mezi došlými spisy bylydot azy poslane Šrámka a spol. po poštovní závadě. Kubra a spol. po zlořádech při stavbě dráhy z Berouna do Dušníka, Černého a spol. po hmotných poměrech auskulfantů. Bergra a spol. po reorganisaci gremiál- ního řádu dékárnického a vypisování lékárnických kon- cesí, T schana a spol. po trestu berního úřadník za lo, že byl členem spolku Němců v Čechách, dra Stránského a spol. po konfiskací olomouckéh »Pozoru« ze dne 9. března, Hani chla a spolipo vřn- dění obchodních zřízenců do nemocenské pokladny obchodního gremia plzeňského a Prochá z ky a spol. po zlořádech na rakouské severoszápadní a jiho-severo-německé spojovací dráze Poslanec V. Karbus a spol. podali tento dotat po přebytečném odvádění a předvolávání obchodníhe pomocnictva: bo
Šrámek Kubr Černý Bergr Stránský Haňa V Karbus Beroun Dušník Čechy spolek Němec
19 article
Při všeobecných vojenských odvodech bývá z obchodního pomocnictva ku branné povinnosti povo- láváno poměrně velmi značné procento a valná část těchto branců nebývá pak včasně, nebo vůbec vyroz- uměna o tom, na jak dlouhou dobu je ku branné povinnosti povolána, a tak stává se, že buď po ně- kolika dnech jako nezpůsobilá, nebo po osmi ne- dělích jako vycvičená se vrací ve stav občanský. V obou téchto případech jervšak obchodní po- mocnictvo značně poškozováno, neboť povoláním ke službě vojenské a v domnění tříleté služby pozbývá zaměstnání, které v době podzimní nebo zimní velmi ztěžka opět nalézá a tak trapné situnci a oby. čejně dlouhé bezzaměstnanosti vydáno jest, jak vy svítá ze zpráv statistických po léta již bedlivě vede ných »Úslředním umísťovacím výborem česko-slo vanské obchodnické besedy« a česk. obchodními gremii. Z uvedených důvodů táží se podepsaní minista zeměbrany : I. Je, toto jednání plukovních velitelstev mini strovi známo II. Co hodlá učiniti, aby se předešlo tak citel nému poškozování obchod. pomocnictva ?
20 article
Týž poslanec podal na ministra vyučování tento dotaz Na státních průmyslových školách, které z dnešních poměrů jsou ústavy pro dorost průmyslový skutečně významnými, zaměstnaní dílovedoucí ne- mají postavení takového, aby se mohli s potřebnou láskou a příchylností věnovati funkci své, jak toho nevyhnutelně zmíněné ústavy vyžadují. Na doklad toho uvádíme některé ze stesků zří- zenců těehto a upozozňojeme zároveň, že již i v télo sessi rady říšské návrhy ve smyslu přání dílove- doucích podány byly. V prvé řadě jest to nejistota postavení jejieh neboť přijímání jsou pouze na Bměsíční obapolnou výpovět, bez záruky na jištý postup. Nemají řádných určitých předpisů služebních, nýbrž dostává se jim pouze pokynů důvěrných, což dojista neodpovídá důtežitosti postavení jimi zastá- vaného. no
21 article
Velmi škodlivě také působí nepoměrně dloubá pracovní doba, která namnoze vyžaduje aži 60 hodin vyučovacích a pracovních týdně při 20—30 žácích v hodině a tu musí nezbytně nastati tělesné i du- ševní vysílení a ovšem jen ke škodě ústavu n žactva. Když pak vezmeme zřetel k tomu, že i odměna za namahavou práci jejich jest nepoměrně nízká, musíme chovati obavu, že mohla by nastali doba nedostatku ucházečů schopných zastávati s prospě- chem nísta těchto dílovedouctch; ba že by iti kdož dnes místa ta zastávají, mista svá opouštěli vyhledavše si zaměstnání méně namabavé a lrvalejší Proto táží se podepsaní 1. Jsou tyto slesky dilovedoncích na c. k. stát ních průmyslových školách známy? 2. Hodlá ministr přičiniti se o jich brzké o stranění Posl. Holanský a soudr. podali na ministr vnitra tyto dotazy 1. Vzdor tomu, že byla státní peněžitá podpor pro rolnietvo loňskými živelními pohromami post žené již v měsíci prosinci roku 1900 vládou k rozdělení pouzázána, vzdor tomu, že nesčíslné deputace za účelem rozdělení této subvence, vzhladem k velké bídě. u pana okresního hejimana českobudějovickéh Křikavy intervenovaly, vzdor tomu, že podepsaný podal za účelem tín ve 4. schůzi dne 12. února 1901 pilný návrh a slě žoval si na jednání to dne 8. března t. r. v nouzo vém výboru, vzdor všemu není rozděleno do dnes ničeho. Proto se tážeme »Jest to V. Exc. povědomo a hodlávli konečně naříditi, aby tato subvence ihned rozdětena byla.« II. Za obec Lipí byl podán loňského roku pilný návrh a petice v říšské sněmovně, kde se vyzývala vláda, by podnikla kroky ke zmírnění bídy v télo obci.
Posl Křikava Lipí
22 article
Za vlády § 14. požádal jmenem obce tamějš starosta Mutěj Sturma, c. k. okresní hejímanstv česko budějovické za pomocnou podporu v žádosti ze dne 28. října 1900. Na tuto žádost, která vrácená byla, napsal pan hejtman Křikava tufo stručnou větut »Vracím obecnímu úřadu v Lipí s doložením že k této žádosti nelze přihlížeti. V Budějovicích, dne 22. ledna 1901.« Z toho vidno, jak se pan hejtman Křikava rolnictvo na Česko Budějovicku stará a tážemes konečněa »Vaše Excellence souhlasite-li s tímto jednáním sn votnlie o žís Z parlamentních výborů. Z Vídně, 15. března. edasi (Tifgrm Národních Listů «.) V odboru poplatkového výboru pro hlásil ministr financí, že nejzazší mez, ke které až může jíti při slevě poplatků, je ta, že pouze pro novostavby a přestavby v době tří let o posledního přenosu sniží poplatky na 29y9 pet. ze 4 pet. Opravné návrhy všech řečníků týkaly se hlavně dalšího snížení procenta přirážky. Poslanec Bělský však poukázal hlavně na to. že nejdůležitější okolnosti je prodloužení doby osvobození, a navrhl 2 pet., — tak jak žádali ostatní členové subkomitétu — avšak na dobu šesti let po posledním převodu nebo čtyři let po obývacím konsensu. Poněvadž však vláda na tento návrh přistoupiti nechtěla, spokojili se ostatní členové subkomitétu další koncessí vlády. že prodlouží dobu ze tří na čtyři leta. Pouze dr. Rapoport a poslane Bělský ohlásili, že ve výboru budou proti tomuto usnosení činiti návrhy své a že jieh budou hájit.
Sturm Křikava Bělský Rapoport Lipí Budějovice Vídeň Česko Budějovicko
23 article
Ve výboru samém však poslanec dr. Ra- poport žádného návrhu neučinil. I byl vedle návrhů Steinerova, Ofnera a Noska, které však neměly naděje na úspěch, návrh poslance Běl ského, klerý, aby uskutečnění svého návrhu umožnil, spokojil se se snížením procenta pře vodního na 213 pct., avšak na dobu do šesti le od posledního převodu. Po věcném a důkladném odůvodnění na vrhovatelově měl také návrh ten naději n většinu ve výboru, kdyby v posledním okamžiku dr. Götz, který se dříve spokojil s dobou trl- letou, nebyl podal dodatečný návrh na oprav návrhu poslance Bělského, totiž na zavedení po- platku po dobu mezi 4 a 6 lety od posledního převodu a na zvýšení na 3 pet. Jestliže pre stavební živnosti vyhovuje prodloužení slevy po- platků na dobu šesti let, je usnasení 4o zásluhou poslaneů českých. Za předsednictví posl. dra. Weigla přikáza živnostenský výbor vládní předlohu o změno 88 59. a 60. živn. řádu posl. dru. Weiskirch nerov. Pro vládní předlohu o obchodě podomním zvolen užší výbor z posl. Plačka, Pöheima, Fcerga, Piepes a Weiskirchnera. Předsedou jeho zvolen posl. dr ryt. Plaček. Návrh jednající o prodeji lihovin odkázán posl Stojano vi. Záležitost průkazu způsobilosti pro živnost ho stinskou přikázána k referování poslanci Holan ském n. Přijat návrh aby o 88 59. a 60. ž. ř. nerozpřá- dala se generální dehata, nno již loni ve sněmovně o tom jednáno a ode všech stran uznáno za nutné aby změna v tomto ohledu nastala. Také žádoucim je, aby se tato předloha záhy stala skutkem.
doktor Ra Steinerův Ofner Nosek Běla Götz Bělský Weigl Plaček Pöheim Fcerg Piepes Weiskirchner Holan
24 article
V sociálně-politickém výboru referova předseda odboru posl. hr. Zedtwitz o středečním povšechném rokování o vládní předloze stran uhelen a konstatoval, že bylo usnešeno přijmouti vládní předlohu za podklad zevrubného rokování. Týdenní tlůta k podání návrhu nemohla byti od- borem dodržena, nč pracoval co nejnilněji, pročež žádá, slibuje co možná brzké provedení uloženého úkolu, aby se lhůta prodloužila na neurčitou dobu. Zpráva ta byla vzata na vědomi a žádosti v- hověno. Potom rokovalo se povšechně o pra covn statistice a nsneseno jednohlasně, přejíti k roko vání zevrubněmu. Referenten uslanoven posl. Bärnreither. eV dopolední scbůzi výboru pro zvíře nákazy (předseda posl. ryt. Garapi ch) posli Tallinger rozváděl svůjnávrh na změnu vládn předlohy o zvířecích nákazách. Odb. přednosla bar. Schwartzenau pro- básil, že vláda uznává nutnost opravy dosavadníh zákona a budedtím lépe,čím dříve provedese. Zkuše nosti členů výboru budou jí při tom nápomocny. Potom rokovalo se o formálním postupu, aby vláda seznala záhy přání výboru, načež rokován bylo přernšeno.
Zedtwitz Bärnreither Tallinger
25 article
Právní výbor zabýval se dnes předlohot zákona o použiti přebytků pokladen sirotčích, o kter podat včera zprávu referent är. Pattai Z poslanců našich ujal se slova dr. Pantů ček, jenž hájil stanovisko, že za jediné kompetentn pro osnovu tuto pokládány býti mobou zemské sně- my a prohlásil, že jen s výhradou tonto vpouští se poslanci klubu českého, kteří nechtějí uzákonění této v zájmu jejich vlasti spočivající předlohy nížádných překážek činiti, do meritorního projednávání tohoto zákona, že však nesmí se z okolnosti táto nižádný prejudie pro posuzování kompelence ve případec podobných odvozovati. Ve věcí namé přimlouval se dr. Pantůček za to, aby celý obnos 3.9 procent byl vyhražen ve prospěc sirotků a opuštěných dětí a navrhl pro případ, že by přijato bylo dělení referentem v zájmu ochrany auto- nomie zemské navrhované, jiné textování posledního odstavce 8 2. zprávy referentovy. K vývodům dra. Pantůčka připojil se hrab Belcredi za český velkostatek a dr. Hruban za českou katolickou stranu lidovou.
doktor Pantůček Belcredi Hruban
26 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 15. března. (Potvrzený zákonem o kontingentu nováčků, uveřejněným v dnešních úřadních novinách vl deňských, prodlužuje se platnost branného zá- kona ze dne 11. dubna 1889 i na rok 1901 a dovoluje se odvésti letos k řadovému vojsku a námořnictvu 59.211 mužů, k zemské obran kromě braneů z Tyrolska a Vorarlberska dalších 10.000 mužů a mimo to neurčitý počet muž k náhradní záloze. Zákon je podepsán ve Wallsee 14. března. Ze Lvova, 13. března. (Školní pož- davky bukovinských Rusů.) Poslanee za ruskou část Bukoviny, Pihuljak, předloži vládě požadavky bukovinských Rusů, pokudse týkají školství. Jde tu především o zřízení čistě ruského gymnasia v Černoveích tím způsobem, že by se nynější rusko-německé parallelky př tamním nižším gymnasiu proměnily v čistě ruské a postupně se doplňovaly v úplné gymnasium.
Rus Praha Tyrolsko Vorarlbersko Wallsee Lvov Bukovina Pihuljak
27 article
Mimo to se žádá za zřízení nového ruského gymnasia v severní Bukovině a žádost ta se odůvodňuje tím, že pro 130 tisíe Němců jsou v Bukovině čtyři vyšší a jedno nižší gymnasium, pro 200 tisíc Rumunů vydržují se aspoň dvě nižší gymnasia, kdežto 268.000 Rusů musí se spokojiti s výše zmíněnými německo-ruskými parallelkami při nižším gymnasiu černoveckém, které jsou nad to málo přístupny, protože př příjímacích zkouškách žádá se již znalost něme- ckého jazyka. Tím se vysvěďluje, že na buko- vinských gymnasiích studuje jen 9 proc. Rusů aě tvoří většinu obyvatelstva celé země, kdežto Němců je na gymnasiích 55 procent. V Praze, 14. března. (Výsledky sči tání lidu.) Také v Haliči a v Bukovině ukončeno již předběžné sčítání obyvatelstva, jak se jevilo koncem minulého roku. Dle »Galiča- nina« napočtěno v Haliči 7,295.538 obyva- telů proti 6,607.816 r. 1890, tak že se jev přírostek 687.722 duší číli 10.4 procent. V Bukovině napočítáno 729.921 obyvatelo proti 646.591 roku 1890, a tedy přírostek 83.330 duší čili 12.9 procent. — Pro Slovince v Korutanech nepříznivé zprávy z posledního sčítání zaznamenává »Der Süden«. Ve většině okresů, obývaných Slovinci, shledán úbytek obyvatelstva, což si list vysvětluje zanedbáváním Slovinců jak v hospodářském, tak i kulturním vzhledě. Při tom počet Slovinců stenčuje se ještě umělým způsobem na prospěch Němců.
Němec Rumun Rus Slovinec severní Bukovina Bukovina Praha Halič Korutany der Süden
28 article
»Korutany — stýská si »D. S.« — jsou ma- teřská země slovinského národa, bývalé sídlo slovinských knížat. Jazyková hranice, jež sáhala druhdy až hluboko do Tyrolska, posunula se nyní skoro až ke Karavankám, a nevystaví-li se v brzku pevná hráz proti německému příboji zmizí snad v Korutanech i poslední Slovinec.« Z části je tím bohužel vinna i slovinská intelli gence sama. Pro vnitřní boje mezi klerikály noo liberály zapomíná svých nejvážnějších pori ností, nedbá náležité obrany svého národa m místech nejvíce ohrožených. Ze Zadru, 13. března. (»D i sc ipli nární vyšetřování proti dru. Fen rovi.) Pod tím záhlavím vydal bývalý soud- adjunkt a nyní poslanec na říšské radě dr. Ji Ferri chorvátskou brošuru, v níž uveřejňnje veškera akta, týkající se jeho vyšetřovásl, proto že se jako soudce zdráhal uživatin vnitřní službě jazyka vlaského, zákonem nikd za úřadní jazyk v Dalmacii nevyhlášenéhoi psal vždy i proti zákazu vrehního soudu je chorvatsky. V rozsudku, vyneseném v tétop nejvyšším soudním dvorem, potvrzuje se, jil jsme před časem již sdělili, že vlaský jazyk u dalmatských soudů platí za jazyk úřadnía sico na základě positivního zákona, nýbrž nu základě tradice a dlouholetého zvyku. Tím chorvatština vylončena z vnit ního úřadování u dalmatských soudň a smí jí nyní užívati jen v obeování so stranami.
Ferri Korutany Tyrolsko Karavanky Dalmacie
29 article
Z Lubláně, 13. března. (Rehabil tace prof. Spiněičel) »Nar. Listé ad luje, že císař podepsal tyto dní dekret, jímža prof. Spinčiči, v tu dobu jediněmu slovanskémn poslanci na říšské radě za Istrii, přisuzr všechna práva, která by nyní měl, kdyby b dosud v professorské službě. Přejíce od srd tohoto zadostučinění proslulému zastanci pri chorvatského lidu v Přímoří, máme za vhod- připomenouti, jakým způsobem prof. Spiněič b zbaven svého úřadu. Asi před 10 lety, kdr místodržitelem terstským byl ještě baron Rina- dini, jenž jako rozhodný Vlaeh pokládalz svou povinnost, připraviti celé rakouské Přimo pro annexi ke království italskému a proto vše možně potlačoval všeliký národní ruch met Slovinci a Chorvaty, povolal kdysi k sobě poe Spinčiče, tehda ještě professora na učitelském ústavě v Gorici, a nabídl mu tučné místo, vzdá se hájení práv istrijských Slovanů. Spinčič o- mítl nabídku co nejrozhodněji. Bar. Rinaldii mu tedy pohrozil: »Jste ve státní službé musíle dedy jednati, jak se vám příkáže.« Spinčie odpověděl na hrozbu, že ví, že ho vláda můš zbaviti chleba, ale že doufá, že národ svéb obhájce sám uživí. Tím iskončen rozhovor v krátké době na 4o, byl Spinčič zbaven učite- ského úřadu. Promluvilť při záhřebské výstav r. 1891 politickou řeč, pro niž, ač byl říšskýn poslancem, a tedy chráněn immunilou, zaveden proti němu disciplinární vyšetřování, a v krátee nato, v březnu 1892, zbaven svého úřadu Veškero zakročování českých poslanců ve pr spěch Spinčiče na říšské radě zůstalo tehd marno; leprve nyní dostává se mu zadost- učinění.
profesor Spiněičel Spinčič Spiněič Slovinec Chorvat Spinčie Nara Istria Gorica
30 article
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 15. hřezna. HO BPEN »HoBOe Bpea« oslavilo dne 13. t. m dvacátou pátou ročnici svého trvání. Charakt ristiku tohoto předního ruského distu nelze pe- dati lépe, než on sám učinil ve článku »Čtr věku práce«. My milovali Rusko — píše tam. Néneo vali jsme Rusko vysněně, ealně, nybrz Jky je v naše dni, jakým jsme je viděli před 25 lety, jaké jest nyní před námi. Nesoudili jsm přísně, — soudili jsme krví svého srdce ; sou- dili jame tak, jak soudí člověk, milující v zbožňovaném předmětě i nedostatky. Rusko je nám vším a tím je pověděno vše. Tací jsm a změniti se nehodláme. Zájmy všeruské, ruský talent ve všech jeho projevech, ruský un, ruská statečnost jsou nám stejně drahé a stejné musejí od nás očekávati ochrany a podpory.
Praha Rusko Hoboe Bpea uno
31 article
Ruskou historii nebereme tak, jakou by měl býti podle mínění mnohých, nýbrž tak, jak byl skutečně. Milnjeme národ ne pro jeho domnéls ctnosti, jichž nemá snad v té míře, v jaké b si toho přáli idealisté; my jej milujeme tak, ja jest. Vždycky jsme chtěli a chceme, aby váe lepší, všecko lidské, všecko geniálné bylo př- sazeno v naši národní půdu tak, aby tato půda přepracovávala všechny cizozemské dary svý způsobem, aby ve formy západní kultury vdech ducha svérázné svatosti ruské dobroty, ruskéh zdravého smyslu. Vše to mělo — má vždyeh vlídný, srdečný ohlas. Nikdy jsme se nezast vali žádného útisku. Horlivě, upřímně a s láskou hlásali jsme zdravou osvětu lidu a hájili zásadu, že školské vzdělání má se mu podávati ber platně. Vždycky jsme byli pro široký kulturn rozvoj tvůrčích sil ruského národa, společen ských jako státních. Vlidně jsme se vždycky měli k bytným potřebám našich ukrajin a hájil jsme tam lidskou osobnost. Za námi stála hro- mada národa. Ne my, nýbrž naši čtenáři maj zásluhu toho, co jsme vykonali pro obecn dobré na slávu naší vlasti! Čtenáři jsou na nejlepší spolupracovníci,
32 article
List dále podává o sobě statistická dat, z nichž některá vyjímáme: A. S. Suvorin koupil jej 16. února 1876 Tehdy měl 1562 odhěratelů. Počátkem t.r »Honoe Bpexa« měla odběratelů: 14.526 p trohradských, 19.801 přespolních, 1157 zahr- ničných. Kromě toho drobný prodej obuát denně průměrně 15.000. Nyní se tiskne m třech rotačkách, z nichž jedna tiskne a sklál 40.000 archů za hodinu. Na čtvrtě rotačn tisknou se illustrované přílohy Hon. Bp.« R. 1900 vytisklo se »Hos. Bp.« 19,219.39 výt., o 383,239.037 arších. Téhož roku zápl ceno typografům 2,513.192 rub., honora spolupracovníkům 5,762.172 rub., za paj 4,048.673 rub., za poštovní dopravu 1,370.90 rub., za skládání 651.067 rub. Náklad za 25 let stál přes 16 mill. nel Stálých členů redakce býlo r. 1900 87 832 spolupracovníkům vyplacen řádkový b norár. Z počátku pracovali v tiskárně: 4 kore toři, 2 metranpážové, 2 jejich pomocnlci, z sazečů, 4 učedníci, 2 tiskaři, 3 stereotypé Nyni pracují: 11 kortektorů, 6 metranpážů, jejich pomocníků, 65 sazeců, 5 učedníků, tiskaři, 8 stereotypěrů. Všechen personál, záměstnaný v typognaí litogralii, fotografii, zinkografii, stereotypii, lijine písma, v strojírně, v dilne zámečnické a u hlářské obnáší 417 hlav. Při typograli záložena r. 1884 z prostted majitelových domáci spořitelna, a laké zdia strace a knihkupecký personál zřídily si
A S Suvorin Hos Honoe Bpexa Nyně