2
masthead
V Praze, v sobotu dne 16. března 190l.
Praha
4
article
Fa ranní n odpol. niss
přodlpilácí so
P raze v adninisůr
něžie . . . .
nř atrsti leta
5
article
NAR
NAR
ml Srojí denásk
ke
nnt ket
sl: 2 K n
ne náskenii
nls ! : :
drolí zlsntiko
Nara
6
title
Dnežní číslo pro Prahu Je o 10 stranách.
Praha
7
article
A to ostatní bude vám přidáno
A to ostatní bude vám přidáno
Malou asi radost mají odpůrcové národní
rovnoprávnosti a národnostní myšlénky vůbee
když pozorují, kterak zápas za tyto nezbytné
podmínky národní existence jimi stěžovan
a na mnoze na pranýř stavený dosti patrně
již ive velkých národech ustupuje rostouc
nevraživosti bojovného klerikalismu, jjenž
v nejnovější době jitřivá svá hesla zanáší
chvatně do širokých vrstev lidových.
Bude to rozhodně zlá výměna za národ-
nostní myšlénku, jež tvořila vůdčí ideu mi-
nulého právě století, stane-li se nové století,
století dvacáté, jevištěm náboženských spora
a nesnášelivosti, kteráž počíná již povážlivě
otřásati vnitřní jednotností i národů tak
mohutných, jako jest anglický, francouzský
německý. Snad nepochybíme mnoho, zařadí-
me-li k podobným zjevům i zakročení sv. sy-
nodu ruského proti největšímu souvěkému
spisovateli a hraběti Lvu Tolstému
Zvláště odpuzující formy nabývá tento
obnovený zápas náboženský ve Francii,
v Rakousku, v Uhrách a ve Španělsku, ač-
koliv neschází stejných zjevů v sousedním
Tolstý
Francie
Rakousko
Uhry
Španělsko
8
article
Německu ani v Anglii
V poslední době na př. neminulo dne.
aby telegrafické zprávy ze Španělska neozna
movaly nové a nové případy politování hod
ných výjevů pouličních, sem náležejících
v pondělí opět konala se v Paříži schůz
v místnostech Société des Savants, jíž byl
přítomno na šest set osob a ve kteréž nejen
hlásáno, že náboženské třenice se již vy-
skytují v patnácti francouzských depart
mentech (krajích), ale kteráž skončila za v
kiků: »Vzhůru na kacíře, ať žije noc barto-
lomějská !«
Jak pokročila náboženská nesnášelivost
v Uhrách, patrno odtud, že předseda min-
sterstva Szell v předvčerejší své řeči o po-
měrech politických v této polovině říše vě-
noval druhou její část výhradně agitaci vý-
středního kleřikalismu, a v níž se ohražov
proti nařčení, jakoby zapíral nauky kře
sťanské: »Ovšem že nedopustím«, končil ř
svou, »aby si někdo monopolisoval nauky
ony pro sebe a zneužíval jich k účelům
strannickým«.
Německo
Anglie
Španělsko
Paříž
Uhry
Société desátník Savant
9
article
Zvláště odporný dojem činí způsob, ja-
kým ve věcech náboženských sí vedou ob
krajní německé strany v této polovině říše
totiž stoupenci hesla: »Prvě od Říma« a je-
jich protichůdci z tábora dra. Luegra. Vzbu-
zoval-li německý způsob propagandy »Pr
od Ríma« již dříve u myslících lidí pochyb-
nosti co do apoštolského povolání p. Scho
nerera a soudruhů, musila nedávná pověstna
interpellace o otázkách zpovědních vzbudi
všestranné podezření, že to byl krok po-
niknutý spíše na škodu než na prospěc
stoupenců této propagandy
Také skutečně tato interpellace semkla
do nejtěsnějších řad všecky nepřátele obča-
ských svobod, ba dle zpráv některých po-
ských lištů dala vlastní záminku či podně
ku »politickému obratu«. Jeli tomu tak
nevíme, ale vzbuzovalo by to dosti blízk
myšlenku, že se dychtivě očekávalo něco po-
dobného jako byla ona inter pellace
Jak jsme včera oznámili, chopili se této
příležitosti i stoupenci dra. Luegra a uspo-
řádali ve čtvrtek velikou schůzi ve Vídni
v níž dle vlastního orgánu křesťanských so-
ciálů došlo k nejprudším výbuchům nábo-
zenské nesnášelivosti.
Řím
Vídeň
10
article
Nám, jakožto Čechům, mohlo by byti
zcela lhostejno, jak pánové na německé straně
zatahují »své náboženské zásády a přesvěd-
čení« do pusté politieké vřavy, ale jakožto
obyvätelům této říše a spoluobčanům oněch
znamenitých německých apoštolů novodobých
nikterak nám nemůže býti lhostejno, do ja-
kých podivných proudů se tlačí »vůdčí ná-
rod« a jeho lid. Tu více než kde jinde
plati zkušenost, že klidí bouři, kdo vítr
seje !
My Slované rakouští jsme příliš v těs-
ném spojení s tímto němectvím, jež nám sice
odepírá i ona národní a jazyková práva, jak
nám je zákon zaručuje, kteréž však svou
nynější nábožensko-politickou akcí ohrožuje
nejen svůj vlastní, ale i náš domáe
m írl
I my Slované máme své náboženské
ideály, a zvláště my Čechoslované můžeme
se vykázati po tisíciletí zářivými vzory oprav-
dového křesťanského, lidového, demokrati
ckého apoštolování. Od Methoděje a Cyrilla
až po Husa a Chelčického jaká to povzná-
šející a bohatá gallerie světců v nejušlechti-
lejším slova smyslu, jaká nedozírná téměř
výše všestranného rozhledu, jaká ryzosta
čistota prostředků i cílů! Může-liž při tako-
véto naší minulosti náboženské a národní
jen na okamžik vzniknouti v někom z nás
myšlenka, že bychom mohli poklesnoui
tak hluboko, abychom stali s
bezděčnými účastníky a společ-
níky takových proudů nábož'en-
sko-politických, jakéž v lidu ně-
meckém čím dále tím hlomoz-
něji a duchaprázdněji se prudce
ženou nazpět do dob nejsmu
nější pokleslosti ducha lid-
skéhol?
Čecho
Slovan
Hus
Chelčický
11
article
Může-liž kdokoliv mezi námi i nyní
ještě vůči takovýmto zjevům pochybovati
o tom, že jest zapotřebí, aby náš českoslo-
vanský národ žil svými vlastními kulturními
ideály a aby čím dříve tím lépe vystihl, že
politická samostatnost bez vlastních kultur-
ních ideálů byla by jen zdánlivou ochranou
a zabezpěčením našeho bytí, kteréž jinak by
zůstalo vydáno vlivu takovýchto německých
proudů »kulturních«, v jejichž jméně na po-
volané si zahrávají mužové ducha nesnáše-
livého a rozhledu naprosto obmezeného
Nedávno jsme na tomto místě upozor-
nili na pozoruhodnou řeč hraběte Štěpán
Tíszy, který vším právem na to ukazoval,
že Maďarům politická samostatnost nepo-
skytne nijaké trvalé záruky, nedovedou-li žíti
svým vlastním, svérázným a svébytným ži-
votem kulturním.
V posledních letech u nás zvláště dů-
razně s četných stran se ukazuje na potřebu
rozšíření základů posávádní naší činnosti ve-
řejné, zejmena ve směru hospodářském, ale
nesvědčí-liž právě vzpomenuté zjevy o tom,
že toto samo o sobě jsou nedostatečné hráze
proti kalným proudům rostoucí nesnášelivosti
a fanatismu náboženského, jehož ohnivé ja-
zyky jižjiž počínají šlehati na nejrůznějších
stranách?
A tu jest i u nás na čase pomýšleti n
to, jak předejíti této temné činnosti a učinit
ji národ náš nepřístupným.
A je-li možná nalézti lepšího a účinl-
vějšího léku, než osvěžení našich vlastních,
nepromlčitelných, velkolepých historických
ideálů kulturní svébytnosti a svéráznosti
Tísza
Maďar
12
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze dvacátá čtvrtá.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Lístů«.)
aZ Vídně. 15. března.
Sněmovní plenum expeduje materiál do vý-
borů hbitě a přesně. Koná práci dochvilnou.
Jak bylo slíbeno a smluveno, skončeno dnes 2.
čtení z ákonao půjčee inves tič ní.
Ovšem vznikají vdiváku na galerií, který
viděl parlament při díle skutečném a výdatném
v nejplodnější jeho periodě v letech 1882 a
1890, vážné pochyby o činnosti komisí. Z
celých 40 let prošlých nebylo jich tolik, kolik
je jich nyní, a nebude leč přirozeným násled-
kem nadbytku toho, že jedna bude překážet
druhé, nehledě ani kgtomu, že někteří poslanci
budou v 8 a 10 výborech.
Jéště horším zlem pokládáme, že pensum
pro výbory roste do nekonečna, jakoby se byl
jím pytel roztrhl. Sype a sype se. Hledí se, by
ho jen bylo hodně mnoho, ale nikdo se neptá,
zdali bude také zdoláno. Rychle I rychle lje
parola, při které zapominá se, že práce kvapná
není platná.
Největší chvat je s investicemi. Kdyby
mohli, němečtí obstrukcionisté by je nejraději
schválili en bloc v 1., 2. a 3. čtení hned.
Chtěli, by již dnes výbor dal se do nich. Ale
musí míti trochu strpení. Již proto, že nejsou
oni sami a že pro nás seveřany není žádné
přičiny, rozehřívat se pro dráhu turskou tak
jako p. Sylvester.
Dnešní rokování mělo několik zajímavých
momentů. Posl. Bianchini trpkými slovy
stěžoval si na zanedbání Dalmacie a posoudi
známé ujednání peštské o výstavbě železnic bo-
senských tónem nejostřejším, ze kterého sál
žár nevole všeho lidu dalmatského nad dílem
oním, které připisuje se. — ať právem či n
právem — hr. Goluchowskému.
Sylvester
Posl
Goluchowský
Vídeň
Dalmacie
poslanecký sněmovna
13
article
Bar. Mor sey zašel na pole zahraniční
politiky a smluv obchodních. Jeho programemje
alliance s Němci v obou těchto směrech a ho-
spodářské vybojování Východu ve spolku s Ně-
meckem a pomocí vodních cest, vedoucích na
jedné straně k Cařihradu, na druhé k Soluni.
Vůdce štyrských konservativců chce tedy spo-
lečnon výpravu obou říší na východ. Ale kdo
mu za to ručí, zdali by toto tažení neskončilo
jako skončilo v historň známé, podniknuté na
sever ?
Dr. Koliszer je nyní první finančn
a hospodářský talent kola polského a vystupuje
čím dále, tím více do popředí. Jeho pro-
gram je skrovnější nežli Morseyův: napře
upravte řeky, a potom teprve stavte prů-
plavy, a se stejnou určitostí, s jakou vyslovíl
včera posl. Kaftan junetim mezí těmito
stavbami, na které poskytnouti se má půjčka
investiční, mluvčí kola polského žádal, aby re-
gulace vod byla parallelní akcí ke stavbám ze-
lezničním.
Němec
doktor
Koliszer
Kaftan
Cařihrad
Soluň
14
article
Presentovány tu patrně officiálně podmínky
všech poslanců polských, které se velmi pod-
statně shodují s podminkami českými.
Poslanec Václav Hrubý promluvi
v poslanecké sněmovně první řeč. Má pěkný.
plynný přednes a zvučný hlas. Vytkl politické
důvody, pro které česká delegace nemůže povo-
lením předlohy, jak leží, osvědčiti vládě ny-
nější důvěru, a rozplašil zároveň domněnky
jakoby Čechové byli ustali v boji za revindi-
kací jazykových práv, jim urvaných.
Dr. Kai zl ujal se poprvé slova, co nen
ministrem. Už dříve, nežli se jim stal, v otáz-
kách finančních a hospodářských, ale také ná-
rodních, jazykových, politických a ústavních ná-
ležel k nejčelnějším mluvčím české delegace,
jehož výklady, veškeré ornamentiky prosté
hledící jen k věci, ku podstátě a k jádru, do-
cházely všeobecné pozornosti a zjednávaly jemu
i českému klubu vážnost a váhu. Těm nyní
ještě přibylo. Bylo to viděti sotva povstal.
Hrubá
Čecho
doktor
Kai
15
article
Všíchní ministři a celá sněmovna shrnuli se kol
něho a vyslechli s největším napjetím jeho
debut.
To bylo nemilosrdnou zdrcující kritikou že-
lezniční politiky státní, provozované za posled-
ních 20 let po stránce jak finanční, tak národo-
hospodářské a sociální.
Poslánec za Karlin není mužem, který
něco tvrdí, ale nedokáže. Snesl hojný ciferní
materiál, srovnával, počítal a dospěl k výsledku:
čím více má Rakousko kilometrů státních dráh,
tím více roste schodek mezi výdaji na ně a
příjmy z hich, a to následkem celého systému
postátňovacího a následkem celého systému
tarifního, ze kterého těží toliko málo jedno-
tlivců, kdežto břemena nesou poplatníci všickni.
Také ti, kdož s drem. Kaizlem nesou-
hlasí ve všem, namitajíce, že výhody železni-
ních kommunikaci nedají se vysloviti vždy cifrou,
a že nejsou všechny viditelny pouze ve příjmech
ze státních dráh, nemohou ministru financí v k-
binetě Thunově než říci, že je na stano-
visku, se kterého posuzuje správu státních dráh
a se kterého ji chce miti jinou, veskrze zají-
mavým, přes to, že je úplně věcným a má od-
vahu vysloviti a zastávati mužně, pevně a dů-
sledně své přesvědčení, a že motivy jeho plynou
všude ze starosti o zájem převalné většiny na-
proti hrstce velkokapitalistů a velkoproducentů.
Se vší rozhodností žádal, aby se vyloučila
z předlohy suma 80 millionů korun pro po-
kladniční hotovosti, kteréž organicky s osnovou
nikterak nesouvisí, a s celou nepokrytostí pro-
hlásil, že nemůže pro tuto hlasovati, ani kdyby
zlepšena byla, dokud ve správě státních dráh
nebude zavedeno hospodářství pronikavě jiné.
Odbyvší předlohu investiční v prvním stadiu,
odročila se sněmovna poslanecká do středy ve-
čera. O čem ještě před velkonocemi bude ro-
kovati, dočtou se čtenáři v telegramech.
Karlin
Kaizl
Thunův
Rakousko
16
article
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi v 11 hod.
20 min. dopol.
Mezi došlými spisy je panskou sněmovnou
schválená vládní předloha o ranhojičskýc
gremiích a přikázání jejich jmění lékařským ko-
morám a světová smlouva poštovnl
Zemský trestní soud vídeňský žádá za povolení
soudního stihání poslanců Wolfa a Steina.
Pilné návrhy podali poslanci Berger a
spol. po výpomoci v nouzi a postavení farmaceutůi
— Schreiner a spol. po zavedení povinného po-
jišťování dobytka: — Gross a spol. po zrušení
zvláštních dávek z výčepů a drobného prodeje pá-
lených. lihovin.
Posl. dr. Brzorád podal petici obce Bezdě-
kova (v okresu německo-brodském) za státní pomo
za příčnou nouzc.
Posl. dr. Brzorád: (Posměch v levo.) Pái
z levice, kteří se dostávají našimi dotazy do míry tak
dobré, mobou být ujištěni, že nás neodvrátí od za-
stávání našich práv. (Pochvala u Čechů.) Je významno
pro levici, že jde-li o domnělé porušení nějakéh
práva německého, vyhlašují to za velikou státní akci
boji však jiných národů za práva vlastní se smějí
Předseda nedal dosud určité odpovědí, na základě
kterého § jedn. řádu učinil rozhodnutí svoje o neně-
meckých dolazech. To jest jednání předsedy, b
muže nedůstojné. (Hlučný souhlas u Čechů.) Před-
seda nemůže právě takového paragrafu udat. Porušil
tedy jedn. řád vědomě, zůmyslně a jen k tomu
aby pocity neněmeckých národů urazil a potupil
(Hlučná pochvala u Čechů.) Činím naň opětovný d-
taz, podle kterého ustanovení jedn, řadu učinil své
rozhodnutí.
Předseda: Odpovídaje k dolazu právě na mě
vznesenému, odkazuji na svojí odpověď včera danou.
(Odpor u Čechů.)
Vetter
Wolf
Stein
Berger
Schreiner
Gross
Posl
doktor
Brzorád
Bezda
Čecho
17
article
v arobnem prodcjis
raaní číslo e sobě
ve aalkich na renkori
nsk
zapnln. . . . . . . . s n
Inseráty
plati se ho ko vé niaplea.
Předplaeeni inerty pjimá, drinl-
Uskár esnešine Nárosnich lit
Rakopiy se nevraenji
18
article
Sněmovna volí kvotovou deputaci a vý-
sledek sdělí se průběhem schůze
Předseda oznámil výsledek včerejších výborových
voleb pro přirážku k daní lihové a člena výboru
vinařského, načež přešlo se k jednacímu pořadu, na
němž je dále 1. čtení
investiční předlohy.
Posl. Schoiswohl přimlouval se za vystavění
železnice z Kirchbergu do Maria-Zellu. Myslí, že
vláda je povinna podporovati tuto stavbu také proto,
že v tamní krajině má velké lesy, jež by mohly vy-
nášeti více. Nechce-li stavěti sama tuto trať, ať aspoň
povolí náležitou podporu. Rád by, aby vláda vyslo-
vila se o tě věci jednou bez obalu.
Posl. Biankini stěžoval si na zanedbávání
Dalmacie a tlumočil proto rozhořčení tamního oby-
vatelstva. Povolaní činitelé i koruna vyslovili se
z hospodářských a vojenských příčin pro spojení
Dalmacie se středem říše a přece zůstalo vše jak
bylo. Kninsko-novská železnice není dosud vystavena.
Stala se dohoda o trati ze Splitu do Bugojna, avšak
toto spojení není tak žádoucí, závisí na milosti
Maďarův a bude nejspíš uloženo ad calendas graecas.
Maďarské noviny potvrzují tento názor. Dalmacie
bude protestovati vždy proti známému kompromisu
s Uhrami. Je čestnou věcí parlamentu, aby udělal
přítrž tomuto stavu, neboť již v r. 1872 rakouská
vláda přiznala, že Rakousko děkuje své velmocenské
postavení dalmatským přístavům, a chce-li je za-
chovati, musí spojiti vnitřní země s mořem. Ať vlád
dokáže, že při posledním vyjednávání o bosensko-
dalmatských železnicích nezadala dalmatské a ra-
kouské zájmy maďarské převaze a předloží příslušná
akta o vyjednávání s Uhrami o dalmatských želez-
nicích od r. 1868 až po dnešní den.
Posl
Maďarův
Kirchberg
MariusZell
Dalmacie
Split
Bugojno
Uhry
Rakousko
19
article
Pan ministr zeměbrany mluvil o zemích, sna-
žícfch se vyprostiti se ze státního svazku říše.
Byla-li slova ta namířena také proti Clrorvatům
Slovincům, musím odpověděti, že po staletí již ra-
kouská politika v Přímoří má jen jediné poslání,
totiž poitalšťovati a germanisovati a větši n
Chorvatůi Slovinců násilím odnárod-
úovati.
Chorvaté a Slovinci, nacházející se mezi dvěma
mlýnskými kameny: povlaštění a poněmčení, kte-
rýmžto způsobem se otvírají dokořán dvěře c iz ím
a spiracím, nemohou, týráni vlastní vládou, či-
niti nic jiného, nežli se těsně semknouti, by od-
vrátili italskou a germánskou invasi. Přímořské země
dávají státu, co jsou povinny státu dáti, totiž daně
a vojáky, a bylo by tedy povinností státu, by se
jich ujal. Je-li v láda jiného názoru, neplní
svou povinnost a není hodna, by řidila
kormidlocivilisovaného státu. (Potlesk
a pochvalac u Jihoslovanu.)
Posl. bar. Morsey dovozuje, že předloha jedná
především o lepší spojení Terstu s) pozadím jeho.
Trať má velkou obchodní důležitost nejen pro alpské,
ale také pro ostatní země. Pojednávaje o terstských
poměrech tvrdí, že tam není bystrozrakého obchod-
nictva. Vodní dráhy budou podporovány ochotné také
zástupcí alpských zemí. Pro soutěž se severní dráhou
musí vystavěti se dunajsko-oderský průplav a spojiti
Dunaj s Labem, avšak musí býti také postaráno, aby
se po vodě nedopravovalo konkurenční zboží země-
dělské. Průplavní systém bude dokončen úplně, až
Hamburk bude spojen s Adriatickým mořem, také
přes uherské a chorvatské územi. Přimlouval se za
úzký hospodářský poměr s Německem také prý
v zájmu zahřaničné politiky. Německo a Rakousko
najdou společně cestu k dobytí balkánského polo-
ostrova, cestu do Soluna.
Slovinec
Chorvat
Jihoslovan
Posl
bar
Morse
Hamburk
Německo
Rakousko
Soluna
Terst
20
article
Posl. Hauck prohlašuje, že jeho strana ne-
důvěřuje vládě. Dovozuje, že suma na místní dráhy
je tuze skrovnou. Nejprve měla by se vystavěti
šumavská dráha vládní podporou. Žádá ministra
železnic, by dbal na požadavky strojníkův a žádal,
by české nápisy na stanicích byly zaměněny dvoj-
jazyčnými. Přimlouvá se za zvýšení bursovní a daně
z bursovního zlsku, za postátnění uhelen a zavedení
uhelného, petrolejního a elektřinového monopolu.
Nouzi odpomůže se jen velkými pracemi a proto
jeho strana bude hlasovati pro přikázání předlohy
výboru. (Pochvala mezi řečníkovými přáteli.)
Posl. Koliszer soudí, že jedná se touto
předlohou o říšskou záležitost. Uvažuje hospodářské
poměry, shledává v Rakousku hospodářský úpadek.
Agráři nejsou dostatečně chráněni a průmysl vázne,
jinak nebylo by Rakousko odkázáno na odbyt
v Uhrách a mohlo by přes Levant podmanili si půl
světa. Investiční předloha jest jednostranná, nebot
nepamatuje na vodní dráhy. Také ty se musí zdoko-
naliti. Z Terstu neudělá se Hamburk, ale drubým
terstským spojením vymaníme se z podruží železnic
soukromých. Nová haličská dráha ho neroznítí,
neboť takové místní dráhy přivedly na Halič uher-
skou soutěž. Bude hlasovati pro vládní předlohu,
slíbí-li se současná akce s drahami vodními. Berní
Posl
Hauck
Rakousko
Uhry
Terst
Hamburk
Halič
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Dubrovník.
Podává František V entu ra
Přístáli jsme v Gruzi (Gravose). Přístav v
břívá se v listopadovém odpoledním sluni
Parník »Melanira« přivezl nás právě ze Slan
Bydlime i tentokráte zase u Pavloviče, ač nov
hotel Petkův jest nádhernější a bližší. Časn
ráno opouštím lože. Vyběhnu na ulici. 9 . ° HHn
Zima mnou klepe ! Zpět pro zimník ! A teď vy-
dlapuji si krokem, obzíraje krajinu na vše stran.
po silnici do Dubrovníka. Za půl hodinky jsme
tam po břehu mořském. Tu se prostírá před
námi hrdlo zátoky gružské s válečnými koráby
parníčky a bárkami... A za ni zvedá se do
výše poloostrov Lapad s hájem temných, mo-
hutných cypřiší a bílými vilami.
Na levo strmý hrbet mocného brda hovis
cbrovským tělem. Boky jeho sem i tam cypřii
a jiné shluky zeleně zdobl. Vycházíme ze brány
a poslední domy ztrácejí se nám v úvale, v
stínu stromoví. Chutě do vrchu. Tu cvičí vojsk
— nováčci. Zvláštní kandelábry upoutávají zrak.
Sthlý sloupek pískovcový s ozdobnou hlavicí
nese svltilnu. A sloupků celá silnice mezi Gruzí
a Dubrovníkem. Ty jistě robil starý Říman.
František
Pavlovič
Petkův
HHn
Bok
Říman
Dubrovník
22
article
Kolem silníce stromy olivově, černými, plod
zrovna obsypané. Slyšíme zpěv, táhlý, dojímavý.
Na žebřicích děvojky trhají černé »masliny«
(olivy) a práci provázejí tím táhlým, smutným
tremolem jihu. Uzří-li cizince, plaše zastírají
tráře. Silnice plna prachu. Boty naše jako ve
mlýnici. Na vršku začíná už předměstí dubrov-
nické — Pille. Domky zasmoušeny, zaváleny
prachem. Tu na vršku aromatickým dechem
dýše máti příroda. Jdu ku piníím, dotýkám se
zelených jebel jejich, mačkám je, potřásám vět-
vemi — ano ozon a silice jsou součástkou toho
vzáeného vzduchu zdejšího. Ale odkud zeflr
další blaživé polibky z té tajemné kuchyně pří-
todní přináší, domakati se nemohu.
Rozhližím se. Na pravo Lapad leží a na
uěm v pestré směsí eypřiše, pinie, kríže, po-
mníky, kostelík a hřbitov Monte vierno a cest
k němu právě u nohou mých. Tu plno myrty.
celé keře. Tu mateřídouška a snad její něžný
tklivý dech připominá mi to kouzlo našich če-
ských mezl.
A teď něco nového, velkolepého! Několik
kroků ještě a jsme na »belle vislě«. Krásn
vyhlidka, čarovná. Vzedmutá terassa skalní, vy-
soko nad hladinou moře. Nebe, modrý azur sám,
a na obzoru zreadlo snoubí se se záplavou modře.
V rámci obrazu na levo Dubrovník.
Dýcháte plnými plicemí étherický vzdueh
a spájíte oko pohledem na klidné moře, kde
zřídka kde loďka se mihla. Teď za rohem La-
padu »Punta delle Grazie« kouř se zvedl. A ji
plnou parou letí v před finanční parník »F-
gusa«. Bílé tělo jeho noři se až po boky v mo-
drých vodách. Na shledanou, přátelé na palubě.
Po volném svahu teď po Pille dolů do Du
brovníka
Ten prach ! Na rostlinách, na domech.
oknech, kaplich, všude, kam se podiváš ..
I na té báječné agave, která tu na skále sedí.
Monte
Dubrovník
Punta delle Grazie
23
article
Ty dužnaté, obrovské listy její! Silný, vysoký
stvol, na němž houpal se květ jistě ve výši
4—5 metrů, visí zlomen. A pod terássou, n
svahu k moři, pečlivé ruce zahradníka vykouzlile
úhledné obdélníky, plné krásné zeleniny, agál
a kakfusů.
Překvapí značný počet kaplí pe Dalmacii
I tu se s nimi přečasto potkáváš. Jsou arcio
přimitivně. Ulice, místy velice úzká, vede kolem
domů, skrytých v zahrádách. Tu roste cypřiš.
oranžovník, citrovník, smokva a mandlovník
Tu zahrady oliv, granátových jabloní, vavřínů.
kaštanů, platánů a oleandrů — a štihlé, útlo-
bokě palmy datlové s vějířem listů k zemi se
chýlicím, a jiné druhy tropů.
Sotva několik minut ulicí stanuli jsm
v parku Theodořině. Pohlížíme již na zdi Du-
brovníka. Toť středověk před námi! Ty bašty,
hradby a staré střilny, vše zachovalým tvarem
svým kreslí se v paměť rydlem ocele. Nenít již
od let Dubrovník pevností, ale tvrze jeho hlásat
budou ještě po staletí slávu zašlou. Nahoře na
městem, na hejvyšštm stitě Monte Sergta (41e
metrů) Fort Imperial, Francouzi vystavěny, do-
minuje jako orel všemu okoli. Zkamenělý svědek
napoleonské slávy. Však za zdmi Imperiálu
hrstka Francouzů držela na uzdě mocné, ne-
pokojné obyvatelstvo právě skácené republiky.
Stojíme před bránou pillskou. Není tu ji
padacího mostu, řetězy vyndány z ložisk, jen
díry a kladky připomínají dávný účel. Ze tvr-
dého kamene vystavěna jest brána pillská.
Fort
Francouz
Dubrovník
Monte Sergt
24
article
Široká, klenutá vrata vedou do města. Nad
římsou dívá se na nové své okolí patron bývalé
republiky svatý Blasius (slovansky Vlah). Všude
po území bývalé republiky setkáváš se s tímt
svatým v kameni vytesaným. Ochránce někdy
mocné republiky jest ctěn i dnes za prosaickýeh
časů.
Ze štěrbin zdiva vyrůstá havěť rostlinná
bujné větvoví z příkopů hradebních dotýká se
šedého zdiva. V bráně tabulky a nápisy zvěstují
oblasť vojenského eráru, který i zde zůstává
věren své poněmčovací přirozenosti. Srázně
spadá tu silnice křivým smělým obloukem. A dole
na druhém konci ulice Stradonu dvojče brány
pillské — brána pločská.
Ryčně ohlašuje se zde život městský
Právě v hrdle brány setkal jsem se se setninou
na cvičení spěchající. Několik kroků dále nový
oddíl odměřeným evakotem dupe znamenitou
dlažbu.
Hned u brány zajímavé dílo, kašna obrovské
velikosti, tvaru mnohoúhelníku, nahoře polokoul
krytá. Ze hlavy lvů proud vody prýští, přiváděné
vodovodem starořímským.
Po levé ruce kostel františkánský. Budov
s věží románskou. Pohled do temně svatyně
zase venku procházíme Stradonem. Jest to nej-
pěknější ulice dubrovnická. Rovná jako přímka,
domy, jeden druhému z oka vypadl. Zde proudi
korso, zvláště v hodinách večerních, kolem
předních obchodů. Tu studovati můžeš v malých
kobkách řemeslníky při práci. Zde umělé vyšl-
vání krejčířů zlatem na čapkách a bohatých
náprsenkách černohorských. Umělec sedí s no-
hama skříženýma a při chatrném osvětlení kom-
ponuje sám tvary, vzbuzující nelíčený obdiv.
Široká
Stradon
svatá Blasius
25
article
Tu krámky zlatníků a hodinářů.“ Jest jich tu
Tu krámky zlatníků a hodinářů.“ Jest jich tu
asi půl tuctu pohromadě. Se zálibou přihlížím
filigránské práci ze zlata a stříbra. V tom obor
jsou Dubrovčané mistry. Sitkované kuličky
jejich najdeš po celé Dalmacii.
Kolik tu domů, tolik krámů a obehodu.
Ze Stradonu vybihají ulice na všecky strany.
K moři jakž takž vodorovně, k brdu do výše
krkolomně. Hotové shody. Po obou stranách
schodů, že bys rakou dosáhl, domy a z oken
vlaje bílé prádlo.
Stradon jest vzdušný, široký. Vedl prý tu
před dávnými lety kanál mořský. Za rozkvětu
republiky vystavéna na zasypaném kanálu nej-
nádhernější třída paláců šlechty domáci. Země-
třesení ze dne 6. dubna r. 1667 dotklo se
právě Stradonu co nejcitelněji. Dnes domy dvou-
patrové jsou namnoze spustlé.
Po levé straně zakončuje Stradu » dogana ,
renesanční palác ze 16. věku. V přízemí arká-
dová chodba, v prvém patře veliká benátská
okna a nad nimi ve výklenku svatý patron
města. Před »doganou« ruch jako v mraveništi.
Strada
Dalmacie
26
article
Nákladní vozy, soumaři a kolem finanční stráže
pobíhají. Překrásná budova ode dávna celním
úřadem, kde zboží do města přicházející se pro-
hlíží a zdaňuje.
S »doganou« sousedí protějšek brány pillsk
— brána pločská. Tu bývá vždycky plno. Tudy
vniká život do města. Sem hrne se obyvatelstv
úrodné Župy, bohatého Konanlje, tudy deres
i vnitrozemi hercegovské k moři. Výtečná silnice
značně podporuje komunikaci. V průjezdě brány
pločské má svůj stánek švec, hned za nim
brusič a jiní. Přihlížej, zajímádli tě řemeslo.
Na věži pločské starý orloj — dilo domácího
mistra Baletina.
Vedle brány strážnice, pak divadlo a ka-
várna. Na konci řady nejzajímavější budova
dubrovnická — palác knížecí. Tento šedý dům
pochází z let 1388—1424. Zmíněné zemětřesení
sesulo jeho druhé poschodí. Restaurace provedena
v pozdní italské renaissanci. Ve hlavní facadě jest
arkádová chodba se zajímavou stukaturou.
Čtvercový dvůr obklopen chodbami a do prvého
patra vedou široké kamenné schody umélé práce.
27
article
V nádvoři stará fontána dovedně pracovaná.
V nádvoři stará fontána dovedně pracovaná.
Proti vchodu tepané poprsí velkého občana a
mecéna staré republiky Michaila Pracata, jenž
jmění své, 300.000 dukátů, obecnému dobru
věnoval.
Před palácem, dnes okresním hejtmanstvím,
jest malé náměstí, uzavřené po jedné strané
dómem, s druhé kostelem svatého Blažeje. Před
kostelem na pískovcovém podstavci socha rytíře
v brněni, prý Rolanda.
V malém divadélku právě společnost italská
své hry ukončila.
V městském museu provázel mě laskavě
pan správce sbírek. Vše se tu právě rovná,
čistí a doplňuje. Některé exempláře přírodnické
jsou skvostny. Zvláště obrovská želva, učené
její latinské jmeno mi zatím, vypadlo, někde
u Budvy na písku chycená, as 5. q. vážící, jest.
dubrovnická specialita.
Hned za bránou ve stínu čarokrásných
zahrad předměstí Ploče.
Zvláštní obraz: Pille a Ploče jsou jediná
zahrada! A mezi nimi uprostřed Dubrovník —
spousta kamení.
Přístav dubrovnický neměl nikdy valné
ceny. Je málo chráněn polohou. Proto lodi staví
raději v Gruži.
Ještě na ovocný trh nedaleko paláce ! Pro-
davaček, kupujících jak by nabil. Jako u nás
v Praze — ale en miniature.
Zde postavili vděční rodáci nejslavnějšímu
synu republiky kovový pomník. Vztýčen s mla-
dickou, zrovna dívčí tváři stojí tu nesmrtelný
pěvec »Osmana« — Ivan Gundulič. Mistrovské
dílo Ivana Rendiče. Podstavec, méně zdařilý,
výplněn výjevy z »Osmana«. I tyto basreliefy
vynikají něhou.
Rozlučme se již po kratičkém pobytu
s městem skvělé minulosti. Staletý život repu-
bliky svatého Blažeje rozdrtil roku 1806, dne
27. května ráno, jenerál korsického podmanitele
světa. San Marino ušetřil, Dubrovníka neušetřil
Napoleon!
Pracata
Roland
Osman
Gundulič
Rendič
svatý Blažej
Dubrovník
Napoleon
Budva
Dubrovník
Praha
San Marino
svatý Blažej