ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f7b256e0-6602-11dc-aa63-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 46, person 60, org 4, work 2
1 masthead
Ročník XXXxl
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 16. března 190l.
Praha
3 masthead
Číslo 75.
4 article
Fa ranní n odpol. niss přodlpilácí so P raze v adninisůr něžie . . . . nř atrsti leta
5 article NAR
NAR ml Srojí denásk ke nnt ket sl: 2 K n ne náskenii nls ! : : drolí zlsntiko
Nara
6 title
Dnežní číslo pro Prahu Je o 10 stranách.
Praha
7 article A to ostatní bude vám přidáno
A to ostatní bude vám přidáno Malou asi radost mají odpůrcové národní rovnoprávnosti a národnostní myšlénky vůbee když pozorují, kterak zápas za tyto nezbytné podmínky národní existence jimi stěžovan a na mnoze na pranýř stavený dosti patrně již ive velkých národech ustupuje rostouc nevraživosti bojovného klerikalismu, jjenž v nejnovější době jitřivá svá hesla zanáší chvatně do širokých vrstev lidových. Bude to rozhodně zlá výměna za národ- nostní myšlénku, jež tvořila vůdčí ideu mi- nulého právě století, stane-li se nové století, století dvacáté, jevištěm náboženských spora a nesnášelivosti, kteráž počíná již povážlivě otřásati vnitřní jednotností i národů tak mohutných, jako jest anglický, francouzský německý. Snad nepochybíme mnoho, zařadí- me-li k podobným zjevům i zakročení sv. sy- nodu ruského proti největšímu souvěkému spisovateli a hraběti Lvu Tolstému Zvláště odpuzující formy nabývá tento obnovený zápas náboženský ve Francii, v Rakousku, v Uhrách a ve Španělsku, ač- koliv neschází stejných zjevů v sousedním
Tolstý Francie Rakousko Uhry Španělsko
8 article
Německu ani v Anglii V poslední době na př. neminulo dne. aby telegrafické zprávy ze Španělska neozna movaly nové a nové případy politování hod ných výjevů pouličních, sem náležejících v pondělí opět konala se v Paříži schůz v místnostech Société des Savants, jíž byl přítomno na šest set osob a ve kteréž nejen hlásáno, že náboženské třenice se již vy- skytují v patnácti francouzských depart mentech (krajích), ale kteráž skončila za v kiků: »Vzhůru na kacíře, ať žije noc barto- lomějská !« Jak pokročila náboženská nesnášelivost v Uhrách, patrno odtud, že předseda min- sterstva Szell v předvčerejší své řeči o po- měrech politických v této polovině říše vě- noval druhou její část výhradně agitaci vý- středního kleřikalismu, a v níž se ohražov proti nařčení, jakoby zapíral nauky kře sťanské: »Ovšem že nedopustím«, končil ř svou, »aby si někdo monopolisoval nauky ony pro sebe a zneužíval jich k účelům strannickým«.
Německo Anglie Španělsko Paříž Uhry Société desátník Savant
9 article
Zvláště odporný dojem činí způsob, ja- kým ve věcech náboženských sí vedou ob krajní německé strany v této polovině říše totiž stoupenci hesla: »Prvě od Říma« a je- jich protichůdci z tábora dra. Luegra. Vzbu- zoval-li německý způsob propagandy »Pr od Ríma« již dříve u myslících lidí pochyb- nosti co do apoštolského povolání p. Scho nerera a soudruhů, musila nedávná pověstna interpellace o otázkách zpovědních vzbudi všestranné podezření, že to byl krok po- niknutý spíše na škodu než na prospěc stoupenců této propagandy Také skutečně tato interpellace semkla do nejtěsnějších řad všecky nepřátele obča- ských svobod, ba dle zpráv některých po- ských lištů dala vlastní záminku či podně ku »politickému obratu«. Jeli tomu tak nevíme, ale vzbuzovalo by to dosti blízk myšlenku, že se dychtivě očekávalo něco po- dobného jako byla ona inter pellace Jak jsme včera oznámili, chopili se této příležitosti i stoupenci dra. Luegra a uspo- řádali ve čtvrtek velikou schůzi ve Vídni v níž dle vlastního orgánu křesťanských so- ciálů došlo k nejprudším výbuchům nábo- zenské nesnášelivosti.
Řím Vídeň
10 article
Nám, jakožto Čechům, mohlo by byti zcela lhostejno, jak pánové na německé straně zatahují »své náboženské zásády a přesvěd- čení« do pusté politieké vřavy, ale jakožto obyvätelům této říše a spoluobčanům oněch znamenitých německých apoštolů novodobých nikterak nám nemůže býti lhostejno, do ja- kých podivných proudů se tlačí »vůdčí ná- rod« a jeho lid. Tu více než kde jinde plati zkušenost, že klidí bouři, kdo vítr seje ! My Slované rakouští jsme příliš v těs- ném spojení s tímto němectvím, jež nám sice odepírá i ona národní a jazyková práva, jak nám je zákon zaručuje, kteréž však svou nynější nábožensko-politickou akcí ohrožuje nejen svůj vlastní, ale i náš domáe m írl I my Slované máme své náboženské ideály, a zvláště my Čechoslované můžeme se vykázati po tisíciletí zářivými vzory oprav- dového křesťanského, lidového, demokrati ckého apoštolování. Od Methoděje a Cyrilla až po Husa a Chelčického jaká to povzná- šející a bohatá gallerie světců v nejušlechti- lejším slova smyslu, jaká nedozírná téměř výše všestranného rozhledu, jaká ryzosta čistota prostředků i cílů! Může-liž při tako- véto naší minulosti náboženské a národní jen na okamžik vzniknouti v někom z nás myšlenka, že bychom mohli poklesnoui tak hluboko, abychom stali s bezděčnými účastníky a společ- níky takových proudů nábož'en- sko-politických, jakéž v lidu ně- meckém čím dále tím hlomoz- něji a duchaprázdněji se prudce ženou nazpět do dob nejsmu nější pokleslosti ducha lid- skéhol?
Čecho Slovan Hus Chelčický
11 article
Může-liž kdokoliv mezi námi i nyní ještě vůči takovýmto zjevům pochybovati o tom, že jest zapotřebí, aby náš českoslo- vanský národ žil svými vlastními kulturními ideály a aby čím dříve tím lépe vystihl, že politická samostatnost bez vlastních kultur- ních ideálů byla by jen zdánlivou ochranou a zabezpěčením našeho bytí, kteréž jinak by zůstalo vydáno vlivu takovýchto německých proudů »kulturních«, v jejichž jméně na po- volané si zahrávají mužové ducha nesnáše- livého a rozhledu naprosto obmezeného Nedávno jsme na tomto místě upozor- nili na pozoruhodnou řeč hraběte Štěpán Tíszy, který vším právem na to ukazoval, že Maďarům politická samostatnost nepo- skytne nijaké trvalé záruky, nedovedou-li žíti svým vlastním, svérázným a svébytným ži- votem kulturním. V posledních letech u nás zvláště dů- razně s četných stran se ukazuje na potřebu rozšíření základů posávádní naší činnosti ve- řejné, zejmena ve směru hospodářském, ale nesvědčí-liž právě vzpomenuté zjevy o tom, že toto samo o sobě jsou nedostatečné hráze proti kalným proudům rostoucí nesnášelivosti a fanatismu náboženského, jehož ohnivé ja- zyky jižjiž počínají šlehati na nejrůznějších stranách? A tu jest i u nás na čase pomýšleti n to, jak předejíti této temné činnosti a učinit ji národ náš nepřístupným. A je-li možná nalézti lepšího a účinl- vějšího léku, než osvěžení našich vlastních, nepromlčitelných, velkolepých historických ideálů kulturní svébytnosti a svéráznosti
Tísza Maďar
12 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze dvacátá čtvrtá. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Lístů«.) aZ Vídně. 15. března. Sněmovní plenum expeduje materiál do vý- borů hbitě a přesně. Koná práci dochvilnou. Jak bylo slíbeno a smluveno, skončeno dnes 2. čtení z ákonao půjčee inves tič ní. Ovšem vznikají vdiváku na galerií, který viděl parlament při díle skutečném a výdatném v nejplodnější jeho periodě v letech 1882 a 1890, vážné pochyby o činnosti komisí. Z celých 40 let prošlých nebylo jich tolik, kolik je jich nyní, a nebude leč přirozeným násled- kem nadbytku toho, že jedna bude překážet druhé, nehledě ani kgtomu, že někteří poslanci budou v 8 a 10 výborech. Jéště horším zlem pokládáme, že pensum pro výbory roste do nekonečna, jakoby se byl jím pytel roztrhl. Sype a sype se. Hledí se, by ho jen bylo hodně mnoho, ale nikdo se neptá, zdali bude také zdoláno. Rychle I rychle lje parola, při které zapominá se, že práce kvapná není platná. Největší chvat je s investicemi. Kdyby mohli, němečtí obstrukcionisté by je nejraději schválili en bloc v 1., 2. a 3. čtení hned. Chtěli, by již dnes výbor dal se do nich. Ale musí míti trochu strpení. Již proto, že nejsou oni sami a že pro nás seveřany není žádné přičiny, rozehřívat se pro dráhu turskou tak jako p. Sylvester. Dnešní rokování mělo několik zajímavých momentů. Posl. Bianchini trpkými slovy stěžoval si na zanedbání Dalmacie a posoudi známé ujednání peštské o výstavbě železnic bo- senských tónem nejostřejším, ze kterého sál žár nevole všeho lidu dalmatského nad dílem oním, které připisuje se. — ať právem či n právem — hr. Goluchowskému.
Sylvester Posl Goluchowský Vídeň Dalmacie poslanecký sněmovna
13 article
Bar. Mor sey zašel na pole zahraniční politiky a smluv obchodních. Jeho programemje alliance s Němci v obou těchto směrech a ho- spodářské vybojování Východu ve spolku s Ně- meckem a pomocí vodních cest, vedoucích na jedné straně k Cařihradu, na druhé k Soluni. Vůdce štyrských konservativců chce tedy spo- lečnon výpravu obou říší na východ. Ale kdo mu za to ručí, zdali by toto tažení neskončilo jako skončilo v historň známé, podniknuté na sever ? Dr. Koliszer je nyní první finančn a hospodářský talent kola polského a vystupuje čím dále, tím více do popředí. Jeho pro- gram je skrovnější nežli Morseyův: napře upravte řeky, a potom teprve stavte prů- plavy, a se stejnou určitostí, s jakou vyslovíl včera posl. Kaftan junetim mezí těmito stavbami, na které poskytnouti se má půjčka investiční, mluvčí kola polského žádal, aby re- gulace vod byla parallelní akcí ke stavbám ze- lezničním.
Němec doktor Koliszer Kaftan Cařihrad Soluň
14 article
Presentovány tu patrně officiálně podmínky všech poslanců polských, které se velmi pod- statně shodují s podminkami českými. Poslanec Václav Hrubý promluvi v poslanecké sněmovně první řeč. Má pěkný. plynný přednes a zvučný hlas. Vytkl politické důvody, pro které česká delegace nemůže povo- lením předlohy, jak leží, osvědčiti vládě ny- nější důvěru, a rozplašil zároveň domněnky jakoby Čechové byli ustali v boji za revindi- kací jazykových práv, jim urvaných. Dr. Kai zl ujal se poprvé slova, co nen ministrem. Už dříve, nežli se jim stal, v otáz- kách finančních a hospodářských, ale také ná- rodních, jazykových, politických a ústavních ná- ležel k nejčelnějším mluvčím české delegace, jehož výklady, veškeré ornamentiky prosté hledící jen k věci, ku podstátě a k jádru, do- cházely všeobecné pozornosti a zjednávaly jemu i českému klubu vážnost a váhu. Těm nyní ještě přibylo. Bylo to viděti sotva povstal.
Hrubá Čecho doktor Kai
15 article
Všíchní ministři a celá sněmovna shrnuli se kol něho a vyslechli s největším napjetím jeho debut. To bylo nemilosrdnou zdrcující kritikou že- lezniční politiky státní, provozované za posled- ních 20 let po stránce jak finanční, tak národo- hospodářské a sociální. Poslánec za Karlin není mužem, který něco tvrdí, ale nedokáže. Snesl hojný ciferní materiál, srovnával, počítal a dospěl k výsledku: čím více má Rakousko kilometrů státních dráh, tím více roste schodek mezi výdaji na ně a příjmy z hich, a to následkem celého systému postátňovacího a následkem celého systému tarifního, ze kterého těží toliko málo jedno- tlivců, kdežto břemena nesou poplatníci všickni. Také ti, kdož s drem. Kaizlem nesou- hlasí ve všem, namitajíce, že výhody železni- ních kommunikaci nedají se vysloviti vždy cifrou, a že nejsou všechny viditelny pouze ve příjmech ze státních dráh, nemohou ministru financí v k- binetě Thunově než říci, že je na stano- visku, se kterého posuzuje správu státních dráh a se kterého ji chce miti jinou, veskrze zají- mavým, přes to, že je úplně věcným a má od- vahu vysloviti a zastávati mužně, pevně a dů- sledně své přesvědčení, a že motivy jeho plynou všude ze starosti o zájem převalné většiny na- proti hrstce velkokapitalistů a velkoproducentů. Se vší rozhodností žádal, aby se vyloučila z předlohy suma 80 millionů korun pro po- kladniční hotovosti, kteréž organicky s osnovou nikterak nesouvisí, a s celou nepokrytostí pro- hlásil, že nemůže pro tuto hlasovati, ani kdyby zlepšena byla, dokud ve správě státních dráh nebude zavedeno hospodářství pronikavě jiné. Odbyvší předlohu investiční v prvním stadiu, odročila se sněmovna poslanecká do středy ve- čera. O čem ještě před velkonocemi bude ro- kovati, dočtou se čtenáři v telegramech.
Karlin Kaizl Thunův Rakousko
16 article
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi v 11 hod. 20 min. dopol. Mezi došlými spisy je panskou sněmovnou schválená vládní předloha o ranhojičskýc gremiích a přikázání jejich jmění lékařským ko- morám a světová smlouva poštovnl Zemský trestní soud vídeňský žádá za povolení soudního stihání poslanců Wolfa a Steina. Pilné návrhy podali poslanci Berger a spol. po výpomoci v nouzi a postavení farmaceutůi — Schreiner a spol. po zavedení povinného po- jišťování dobytka: — Gross a spol. po zrušení zvláštních dávek z výčepů a drobného prodeje pá- lených. lihovin. Posl. dr. Brzorád podal petici obce Bezdě- kova (v okresu německo-brodském) za státní pomo za příčnou nouzc. Posl. dr. Brzorád: (Posměch v levo.) Pái z levice, kteří se dostávají našimi dotazy do míry tak dobré, mobou být ujištěni, že nás neodvrátí od za- stávání našich práv. (Pochvala u Čechů.) Je významno pro levici, že jde-li o domnělé porušení nějakéh práva německého, vyhlašují to za velikou státní akci boji však jiných národů za práva vlastní se smějí Předseda nedal dosud určité odpovědí, na základě kterého § jedn. řádu učinil rozhodnutí svoje o neně- meckých dolazech. To jest jednání předsedy, b muže nedůstojné. (Hlučný souhlas u Čechů.) Před- seda nemůže právě takového paragrafu udat. Porušil tedy jedn. řád vědomě, zůmyslně a jen k tomu aby pocity neněmeckých národů urazil a potupil (Hlučná pochvala u Čechů.) Činím naň opětovný d- taz, podle kterého ustanovení jedn, řadu učinil své rozhodnutí. Předseda: Odpovídaje k dolazu právě na mě vznesenému, odkazuji na svojí odpověď včera danou. (Odpor u Čechů.)
Vetter Wolf Stein Berger Schreiner Gross Posl doktor Brzorád Bezda Čecho
17 article
v arobnem prodcjis raaní číslo e sobě ve aalkich na renkori nsk zapnln. . . . . . . . s n Inseráty plati se ho ko vé niaplea. Předplaeeni inerty pjimá, drinl- Uskár esnešine Nárosnich lit Rakopiy se nevraenji
18 article
Sněmovna volí kvotovou deputaci a vý- sledek sdělí se průběhem schůze Předseda oznámil výsledek včerejších výborových voleb pro přirážku k daní lihové a člena výboru vinařského, načež přešlo se k jednacímu pořadu, na němž je dále 1. čtení investiční předlohy. Posl. Schoiswohl přimlouval se za vystavění železnice z Kirchbergu do Maria-Zellu. Myslí, že vláda je povinna podporovati tuto stavbu také proto, že v tamní krajině má velké lesy, jež by mohly vy- nášeti více. Nechce-li stavěti sama tuto trať, ať aspoň povolí náležitou podporu. Rád by, aby vláda vyslo- vila se o tě věci jednou bez obalu. Posl. Biankini stěžoval si na zanedbávání Dalmacie a tlumočil proto rozhořčení tamního oby- vatelstva. Povolaní činitelé i koruna vyslovili se z hospodářských a vojenských příčin pro spojení Dalmacie se středem říše a přece zůstalo vše jak bylo. Kninsko-novská železnice není dosud vystavena. Stala se dohoda o trati ze Splitu do Bugojna, avšak toto spojení není tak žádoucí, závisí na milosti Maďarův a bude nejspíš uloženo ad calendas graecas. Maďarské noviny potvrzují tento názor. Dalmacie bude protestovati vždy proti známému kompromisu s Uhrami. Je čestnou věcí parlamentu, aby udělal přítrž tomuto stavu, neboť již v r. 1872 rakouská vláda přiznala, že Rakousko děkuje své velmocenské postavení dalmatským přístavům, a chce-li je za- chovati, musí spojiti vnitřní země s mořem. Ať vlád dokáže, že při posledním vyjednávání o bosensko- dalmatských železnicích nezadala dalmatské a ra- kouské zájmy maďarské převaze a předloží příslušná akta o vyjednávání s Uhrami o dalmatských želez- nicích od r. 1868 až po dnešní den.
Posl Maďarův Kirchberg MariusZell Dalmacie Split Bugojno Uhry Rakousko
19 article
Pan ministr zeměbrany mluvil o zemích, sna- žícfch se vyprostiti se ze státního svazku říše. Byla-li slova ta namířena také proti Clrorvatům Slovincům, musím odpověděti, že po staletí již ra- kouská politika v Přímoří má jen jediné poslání, totiž poitalšťovati a germanisovati a větši n Chorvatůi Slovinců násilím odnárod- úovati. Chorvaté a Slovinci, nacházející se mezi dvěma mlýnskými kameny: povlaštění a poněmčení, kte- rýmžto způsobem se otvírají dokořán dvěře c iz ím a spiracím, nemohou, týráni vlastní vládou, či- niti nic jiného, nežli se těsně semknouti, by od- vrátili italskou a germánskou invasi. Přímořské země dávají státu, co jsou povinny státu dáti, totiž daně a vojáky, a bylo by tedy povinností státu, by se jich ujal. Je-li v láda jiného názoru, neplní svou povinnost a není hodna, by řidila kormidlocivilisovaného státu. (Potlesk a pochvalac u Jihoslovanu.) Posl. bar. Morsey dovozuje, že předloha jedná především o lepší spojení Terstu s) pozadím jeho. Trať má velkou obchodní důležitost nejen pro alpské, ale také pro ostatní země. Pojednávaje o terstských poměrech tvrdí, že tam není bystrozrakého obchod- nictva. Vodní dráhy budou podporovány ochotné také zástupcí alpských zemí. Pro soutěž se severní dráhou musí vystavěti se dunajsko-oderský průplav a spojiti Dunaj s Labem, avšak musí býti také postaráno, aby se po vodě nedopravovalo konkurenční zboží země- dělské. Průplavní systém bude dokončen úplně, až Hamburk bude spojen s Adriatickým mořem, také přes uherské a chorvatské územi. Přimlouval se za úzký hospodářský poměr s Německem také prý v zájmu zahřaničné politiky. Německo a Rakousko najdou společně cestu k dobytí balkánského polo- ostrova, cestu do Soluna.
Slovinec Chorvat Jihoslovan Posl bar Morse Hamburk Německo Rakousko Soluna Terst
20 article
Posl. Hauck prohlašuje, že jeho strana ne- důvěřuje vládě. Dovozuje, že suma na místní dráhy je tuze skrovnou. Nejprve měla by se vystavěti šumavská dráha vládní podporou. Žádá ministra železnic, by dbal na požadavky strojníkův a žádal, by české nápisy na stanicích byly zaměněny dvoj- jazyčnými. Přimlouvá se za zvýšení bursovní a daně z bursovního zlsku, za postátnění uhelen a zavedení uhelného, petrolejního a elektřinového monopolu. Nouzi odpomůže se jen velkými pracemi a proto jeho strana bude hlasovati pro přikázání předlohy výboru. (Pochvala mezi řečníkovými přáteli.) Posl. Koliszer soudí, že jedná se touto předlohou o říšskou záležitost. Uvažuje hospodářské poměry, shledává v Rakousku hospodářský úpadek. Agráři nejsou dostatečně chráněni a průmysl vázne, jinak nebylo by Rakousko odkázáno na odbyt v Uhrách a mohlo by přes Levant podmanili si půl světa. Investiční předloha jest jednostranná, nebot nepamatuje na vodní dráhy. Také ty se musí zdoko- naliti. Z Terstu neudělá se Hamburk, ale drubým terstským spojením vymaníme se z podruží železnic soukromých. Nová haličská dráha ho neroznítí, neboť takové místní dráhy přivedly na Halič uher- skou soutěž. Bude hlasovati pro vládní předlohu, slíbí-li se současná akce s drahami vodními. Berní
Posl Hauck Rakousko Uhry Terst Hamburk Halič
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Dubrovník. Podává František V entu ra Přístáli jsme v Gruzi (Gravose). Přístav v břívá se v listopadovém odpoledním sluni Parník »Melanira« přivezl nás právě ze Slan Bydlime i tentokráte zase u Pavloviče, ač nov hotel Petkův jest nádhernější a bližší. Časn ráno opouštím lože. Vyběhnu na ulici. 9 . ° HHn Zima mnou klepe ! Zpět pro zimník ! A teď vy- dlapuji si krokem, obzíraje krajinu na vše stran. po silnici do Dubrovníka. Za půl hodinky jsme tam po břehu mořském. Tu se prostírá před námi hrdlo zátoky gružské s válečnými koráby parníčky a bárkami... A za ni zvedá se do výše poloostrov Lapad s hájem temných, mo- hutných cypřiší a bílými vilami. Na levo strmý hrbet mocného brda hovis cbrovským tělem. Boky jeho sem i tam cypřii a jiné shluky zeleně zdobl. Vycházíme ze brány a poslední domy ztrácejí se nám v úvale, v stínu stromoví. Chutě do vrchu. Tu cvičí vojsk — nováčci. Zvláštní kandelábry upoutávají zrak. Sthlý sloupek pískovcový s ozdobnou hlavicí nese svltilnu. A sloupků celá silnice mezi Gruzí a Dubrovníkem. Ty jistě robil starý Říman.
František Pavlovič Petkův HHn Bok Říman Dubrovník
22 article
Kolem silníce stromy olivově, černými, plod zrovna obsypané. Slyšíme zpěv, táhlý, dojímavý. Na žebřicích děvojky trhají černé »masliny« (olivy) a práci provázejí tím táhlým, smutným tremolem jihu. Uzří-li cizince, plaše zastírají tráře. Silnice plna prachu. Boty naše jako ve mlýnici. Na vršku začíná už předměstí dubrov- nické — Pille. Domky zasmoušeny, zaváleny prachem. Tu na vršku aromatickým dechem dýše máti příroda. Jdu ku piníím, dotýkám se zelených jebel jejich, mačkám je, potřásám vět- vemi — ano ozon a silice jsou součástkou toho vzáeného vzduchu zdejšího. Ale odkud zeflr další blaživé polibky z té tajemné kuchyně pří- todní přináší, domakati se nemohu. Rozhližím se. Na pravo Lapad leží a na uěm v pestré směsí eypřiše, pinie, kríže, po- mníky, kostelík a hřbitov Monte vierno a cest k němu právě u nohou mých. Tu plno myrty. celé keře. Tu mateřídouška a snad její něžný tklivý dech připominá mi to kouzlo našich če- ských mezl. A teď něco nového, velkolepého! Několik kroků ještě a jsme na »belle vislě«. Krásn vyhlidka, čarovná. Vzedmutá terassa skalní, vy- soko nad hladinou moře. Nebe, modrý azur sám, a na obzoru zreadlo snoubí se se záplavou modře. V rámci obrazu na levo Dubrovník. Dýcháte plnými plicemí étherický vzdueh a spájíte oko pohledem na klidné moře, kde zřídka kde loďka se mihla. Teď za rohem La- padu »Punta delle Grazie« kouř se zvedl. A ji plnou parou letí v před finanční parník »F- gusa«. Bílé tělo jeho noři se až po boky v mo- drých vodách. Na shledanou, přátelé na palubě. Po volném svahu teď po Pille dolů do Du brovníka Ten prach ! Na rostlinách, na domech. oknech, kaplich, všude, kam se podiváš .. I na té báječné agave, která tu na skále sedí.
Monte Dubrovník Punta delle Grazie
23 article
Ty dužnaté, obrovské listy její! Silný, vysoký stvol, na němž houpal se květ jistě ve výši 4—5 metrů, visí zlomen. A pod terássou, n svahu k moři, pečlivé ruce zahradníka vykouzlile úhledné obdélníky, plné krásné zeleniny, agál a kakfusů. Překvapí značný počet kaplí pe Dalmacii I tu se s nimi přečasto potkáváš. Jsou arcio přimitivně. Ulice, místy velice úzká, vede kolem domů, skrytých v zahrádách. Tu roste cypřiš. oranžovník, citrovník, smokva a mandlovník Tu zahrady oliv, granátových jabloní, vavřínů. kaštanů, platánů a oleandrů — a štihlé, útlo- bokě palmy datlové s vějířem listů k zemi se chýlicím, a jiné druhy tropů. Sotva několik minut ulicí stanuli jsm v parku Theodořině. Pohlížíme již na zdi Du- brovníka. Toť středověk před námi! Ty bašty, hradby a staré střilny, vše zachovalým tvarem svým kreslí se v paměť rydlem ocele. Nenít již od let Dubrovník pevností, ale tvrze jeho hlásat budou ještě po staletí slávu zašlou. Nahoře na městem, na hejvyšštm stitě Monte Sergta (41e metrů) Fort Imperial, Francouzi vystavěny, do- minuje jako orel všemu okoli. Zkamenělý svědek napoleonské slávy. Však za zdmi Imperiálu hrstka Francouzů držela na uzdě mocné, ne- pokojné obyvatelstvo právě skácené republiky. Stojíme před bránou pillskou. Není tu ji padacího mostu, řetězy vyndány z ložisk, jen díry a kladky připomínají dávný účel. Ze tvr- dého kamene vystavěna jest brána pillská.
Fort Francouz Dubrovník Monte Sergt
24 article
Široká, klenutá vrata vedou do města. Nad římsou dívá se na nové své okolí patron bývalé republiky svatý Blasius (slovansky Vlah). Všude po území bývalé republiky setkáváš se s tímt svatým v kameni vytesaným. Ochránce někdy mocné republiky jest ctěn i dnes za prosaickýeh časů. Ze štěrbin zdiva vyrůstá havěť rostlinná bujné větvoví z příkopů hradebních dotýká se šedého zdiva. V bráně tabulky a nápisy zvěstují oblasť vojenského eráru, který i zde zůstává věren své poněmčovací přirozenosti. Srázně spadá tu silnice křivým smělým obloukem. A dole na druhém konci ulice Stradonu dvojče brány pillské — brána pločská. Ryčně ohlašuje se zde život městský Právě v hrdle brány setkal jsem se se setninou na cvičení spěchající. Několik kroků dále nový oddíl odměřeným evakotem dupe znamenitou dlažbu. Hned u brány zajímavé dílo, kašna obrovské velikosti, tvaru mnohoúhelníku, nahoře polokoul krytá. Ze hlavy lvů proud vody prýští, přiváděné vodovodem starořímským. Po levé ruce kostel františkánský. Budov s věží románskou. Pohled do temně svatyně zase venku procházíme Stradonem. Jest to nej- pěknější ulice dubrovnická. Rovná jako přímka, domy, jeden druhému z oka vypadl. Zde proudi korso, zvláště v hodinách večerních, kolem předních obchodů. Tu studovati můžeš v malých kobkách řemeslníky při práci. Zde umělé vyšl- vání krejčířů zlatem na čapkách a bohatých náprsenkách černohorských. Umělec sedí s no- hama skříženýma a při chatrném osvětlení kom- ponuje sám tvary, vzbuzující nelíčený obdiv.
Široká Stradon svatá Blasius
25 article Tu krámky zlatníků a hodinářů.“ Jest jich tu
Tu krámky zlatníků a hodinářů.“ Jest jich tu asi půl tuctu pohromadě. Se zálibou přihlížím filigránské práci ze zlata a stříbra. V tom obor jsou Dubrovčané mistry. Sitkované kuličky jejich najdeš po celé Dalmacii. Kolik tu domů, tolik krámů a obehodu. Ze Stradonu vybihají ulice na všecky strany. K moři jakž takž vodorovně, k brdu do výše krkolomně. Hotové shody. Po obou stranách schodů, že bys rakou dosáhl, domy a z oken vlaje bílé prádlo. Stradon jest vzdušný, široký. Vedl prý tu před dávnými lety kanál mořský. Za rozkvětu republiky vystavéna na zasypaném kanálu nej- nádhernější třída paláců šlechty domáci. Země- třesení ze dne 6. dubna r. 1667 dotklo se právě Stradonu co nejcitelněji. Dnes domy dvou- patrové jsou namnoze spustlé. Po levé straně zakončuje Stradu » dogana , renesanční palác ze 16. věku. V přízemí arká- dová chodba, v prvém patře veliká benátská okna a nad nimi ve výklenku svatý patron města. Před »doganou« ruch jako v mraveništi.
Strada Dalmacie
26 article
Nákladní vozy, soumaři a kolem finanční stráže pobíhají. Překrásná budova ode dávna celním úřadem, kde zboží do města přicházející se pro- hlíží a zdaňuje. S »doganou« sousedí protějšek brány pillsk — brána pločská. Tu bývá vždycky plno. Tudy vniká život do města. Sem hrne se obyvatelstv úrodné Župy, bohatého Konanlje, tudy deres i vnitrozemi hercegovské k moři. Výtečná silnice značně podporuje komunikaci. V průjezdě brány pločské má svůj stánek švec, hned za nim brusič a jiní. Přihlížej, zajímádli tě řemeslo. Na věži pločské starý orloj — dilo domácího mistra Baletina. Vedle brány strážnice, pak divadlo a ka- várna. Na konci řady nejzajímavější budova dubrovnická — palác knížecí. Tento šedý dům pochází z let 1388—1424. Zmíněné zemětřesení sesulo jeho druhé poschodí. Restaurace provedena v pozdní italské renaissanci. Ve hlavní facadě jest arkádová chodba se zajímavou stukaturou. Čtvercový dvůr obklopen chodbami a do prvého patra vedou široké kamenné schody umélé práce.
27 article V nádvoři stará fontána dovedně pracovaná.
V nádvoři stará fontána dovedně pracovaná. Proti vchodu tepané poprsí velkého občana a mecéna staré republiky Michaila Pracata, jenž jmění své, 300.000 dukátů, obecnému dobru věnoval. Před palácem, dnes okresním hejtmanstvím, jest malé náměstí, uzavřené po jedné strané dómem, s druhé kostelem svatého Blažeje. Před kostelem na pískovcovém podstavci socha rytíře v brněni, prý Rolanda. V malém divadélku právě společnost italská své hry ukončila. V městském museu provázel mě laskavě pan správce sbírek. Vše se tu právě rovná, čistí a doplňuje. Některé exempláře přírodnické jsou skvostny. Zvláště obrovská želva, učené její latinské jmeno mi zatím, vypadlo, někde u Budvy na písku chycená, as 5. q. vážící, jest. dubrovnická specialita. Hned za bránou ve stínu čarokrásných zahrad předměstí Ploče. Zvláštní obraz: Pille a Ploče jsou jediná zahrada! A mezi nimi uprostřed Dubrovník — spousta kamení. Přístav dubrovnický neměl nikdy valné ceny. Je málo chráněn polohou. Proto lodi staví raději v Gruži. Ještě na ovocný trh nedaleko paláce ! Pro- davaček, kupujících jak by nabil. Jako u nás v Praze — ale en miniature. Zde postavili vděční rodáci nejslavnějšímu synu republiky kovový pomník. Vztýčen s mla- dickou, zrovna dívčí tváři stojí tu nesmrtelný pěvec »Osmana« — Ivan Gundulič. Mistrovské dílo Ivana Rendiče. Podstavec, méně zdařilý, výplněn výjevy z »Osmana«. I tyto basreliefy vynikají něhou. Rozlučme se již po kratičkém pobytu s městem skvělé minulosti. Staletý život repu- bliky svatého Blažeje rozdrtil roku 1806, dne 27. května ráno, jenerál korsického podmanitele světa. San Marino ušetřil, Dubrovníka neušetřil Napoleon!
Pracata Roland Osman Gundulič Rendič svatý Blažej Dubrovník Napoleon Budva Dubrovník Praha San Marino svatý Blažej