1
masthead
16. hřezna 1901
5
article
vin-
dobné sdružení. Členové sdružení vkládají kaž-
dého měsíce své úspory, dostávají úrok a v ne-
moci vlastní nebo v rodině nesplatnou podpor
Dne 1. ledna 1901 měsíčné vklady činily 646
rublů, roční obrat r. 1901 53 345 rublů.
Pro personál typografický, administračný
knihikupecký list má od r. 1901 vlastního lékate
a lékárnu. Dělníci žijí pospolitě. Při typograf
je knihovna.
6
article
1i-
dní
ir
je
ve
de
Makedonský komitét.
V Sofii ujišťují, že Makedonský komité
nikdy rozpuštěn nebude, protože Sarafov a jeho
přátelé mají v moci listiny, které by velm
zkompromitovaly rozličné bulharské vlády.
Od Stambulova všecky bulharské vlády
M. k. podporovaly, aby jednak Turecko nutily
k ústupkům, jednak aby pozornost bulharského
národa odvrátily od věcí domácích. Hrozby
Sarafova, že ony listiny počne uveřejňovati hned.
jakmile vláda energicky proti komitétu zakroči
nemíjejí se s účinkem. Nynější vláda snaží s
komitět po dobrém přiměti, aby vypustil páru
Stambulov
Sofie
Turecko
7
article
Ruští dělníci v Prusku.
Vládní listy petrohradské před zahájením
jarních prací na polích jako jedněmi ústy za
hovořily o nutnosti, aby proud rolnického děl
nictva, který každoročně z Ruska do Pruskas
valí, byl zastaven a dělníkům aby opatřeno byl
zaměstnání doma. Dlužno očekávati, že hlasy
tyto nevyzní na plano a že ruská vláda učiní,
co je povinna svěmu obyvatelstvu i své důstoj-
nosti. Podnět vyšel od samého cara, jenž na
jeden ministerský referát o tom, jak v Prusku
s ruskými dělníky nakládají, připsal: Treba
věnovati pozornost této otázce. Na to vláda
dala otázku tuto podrobně prostudovat a došla
ještě k trapnějším výsledkům, než už bylo
známo
Dělníci z Ruska, hlavně Poláci, jsou pru-
ským zemědělcům nevyhnutelni, ale všechno, co
za práci dostávají, je horší, než by dosta
Němec: i mzda, i strava i přístřeší. Ruští děl-
níci bývali do Pruska verbováni agenty, většinou
židovskými, potom pak se tím začaly zabývat
koncesované kanceláře, jež uzavíraly s velko-
statky smlouvy na »dodání tolika a tolika děl-
níků z Ruska«. Obchody usnadnily se zvláště,
když Rusko usnadnilo vydávání pasů za hra
nici. Do Pruska přechází každoročn
okolo 500.000 dělniků z Ruska. V Prusku
tomu říkají »Russenimport«. Sta židovských
komisionářů zaměstnává se výhradně dobazo
váním Rusů. Jejich pomocniky jsou podobn
dohazovači na ruské straně.
Polák
Němec
Prusek
Russenimport
Rus
Prusko
Rusko
Pruskas
8
article
Dělníci, kteří se dají do Německa vylákat
chodí hořkému osudu vstříc. Přijímáni jsou od
svého 10. roku. Všechny dokumenty jim odnímají
při vstupu do práce, aby nemohli prchnout, až
peklo nastane. Chtějí-li mezi časem z práce vy-
stoupit a obráti se na pruské úřady, aby jim
vrácení pasů vymohly, úřady ničeho nedělají,
odpovidajíce, že v pruských zákonech o tom
nic nestojí, může-li býti ku vrácení pasu do-
nucen ten, kdo jej zadržel. Doba denní práce
trrá tak dlouho, až dělník při ní padá. Honí
jej do práce i v neděli a ve svátek. Za mimo
řádnou práci nedávají mu náhrady. Nedopřávají
jim oddechu ani za poledne, aby se mohli na-
obědvat, ani v noci. Mzda obnáší 40 fen.
ke stravě. Strava ale bývá tak špatná, že by
jí i vepři pohrdli. Větší část mzdy shlti pokuty
jež najimači libovolně si berou. Za každý pro-
zahálený den bez lékařského vysvědčení o ne
moci strhují jim 5 marek. Šafáři a po-
klasní nakládají s ruskými dělníky bezmála tak
barbarsky, jako němečtí vojácí s Číňany. Soudy
žalob ruských dělníků nepřijímají.
Zcela jinak chovají se k dělníkům z Rusk
polšti hospodáři. Nepokládají je za cizince, nýbr
za své lidi. Jich stížnosti se nelýkají.
Italie a trojspolek.
V »Petit Parisien« píše pan Jean Dupuy.
ministr orby, jak následuje: »Německá a ra-
kouská žurnalistika jest nespokojena s Italii.
Šafář
Číňan
V Petit Parisien
Dupuy
Německo
Rusk
Italia
9
article
Vývody nového kabinetu, jehož premierem jes
p. Zanardelli, se ji nelibily, poněvadž nebyly
dosti vřelé, co se týče trojspolku. Tento by
vždy úhelným kamenem veškeré italské politiky
a každé ministerstvo k němu s chloubou ukazo-
valo. Vídeňské a berlínské listy z toho dovozuji,
že král Viktor Emanuel III. trojspolek neobnovi,
anebo že se Italie připojí ke dvojspolku. Ovšem
něco podobného tvrditi jest předčasné,
ba řekl bych odvážlivé. Ale jedno jest
jisté, že Italie si ukládá jakousi z drželi-
vost. Dříve než počne vyjednávati o obnově
trojspolku — chce-li vůbec ve smlouvu tuto
vejíti — chce věděti, jak se utváří nový ně-
mecký celní tarif. Jak známo, němečtl
agrárníci svojí ochranářskou politikou ohrožují
italský vývoz a proto římská vláda se zdráhá
přistoupiti ke trojspolku beze všech záruk.
Ostatně v poslední době přidružily se ke
všemu tomu povážlivé politické a diplomatické
obtiže mezi Vídní a Římem v příčině budoue-
nosti Albanie. Jest velmi těžko dohodnouti se
když po jedíné a téže věci dva soupeři touží
Konečně co asi nejvíce padá na váhu, jest,
že v Italii nabýrá hospodářský pro v
vrehiu. Zdá se, že země již nesténá pod drl
vějším neblahým vlivem, jenž vrcholil v ne
zřízené megalomanii a málem úplným fiaskem
končil, nýbrž že vedoucí státníci přišli posléze
k tomu náhledu, že ne stálým zbrojením zemské
finance mohou býti ozdravěny, nybrž klidnou
hospodářskou prací.
A proto v tomto ohledu nemají německ
a rakouské noviny nepravdu, vyslovují-li obavy
o trvání dvojspolku.«
Viktor
Emanuel
Vídeň
Řím
Albánie
Italia
10
article
K nejistým poměrům ve Španělsku.
Prine don Jaime bourbonský, syn don
Carlosa, španělského pretendenta, přibyl včer
ráno do Marseillu. Infantky Beatrice a Alice
jeho sestry, plukovník Coma a četní jiní vyni
kajíci Španělové přišli, aby ho pozdravili. Zpravo-
daj »Figara« měl pak s ním tuto rozmluvu
o níž byli jsme již stručnou zprávu přinesli.
»Byl jsem přijat princem ve skvostném
přijímacím salonu — píše zpravodaj. Prine jest
ještě mladý, oděn beze vši okázalosti, poněkud
chorý po přestálé nemoci, jež ho poutala dlouhý
čas k lůžku v japonské nemocnici v Nagasaki
»Račte se mne jedině tázati po věcech,
Jaime
Beatrice
Španěl
Figar
Španělsko
Marseille
Como
Nagasaki
11
article
na něž mohu odpověděti. Víte, že jsem ruským
důstojníkem a že bych tudíž pokládal za neloyální.
abych se zabýval politickými intrikami, pokud
budu nositi husarskou uniformu ruskou.«
Ovšem porozuměl jsem ihned tomuto po-
kynu prineovu a tázal jsem se jedině po účelu
jeho cesty do Evropy, poněvadž všeobecněs
ji připisuje politický význam a zároveň se mluv
o možném odstoupení dona Carlosa, otce prin-
cova a pretendenta na trůn španělský.
»Nevěřte ničemu, můj otec neodstoupí,
ostatně to bylo již vyvráceno a má cesta rov-
néž žádného politického významu nemá, poně
vadž situace ve Španělsku zůstala pro nás
úplně nezměněna. Přicházím do Evropy na zota
venou a jest mým úmyslem odebrati se přím
do Petrohradu, kde budu přijat v audiene
carem.«
Na otázku zpravodajovu, možno-li mu sdě
liti něco o výpravě pečilské, odpověděl prine
»Ačkoliv pluk, ke kterému jako poručik
náležím, zůstal ve Varšavě, přece mi carem
bylo povoleno zúčastniti se výpravy. Byl jsem
při dobytí Pejtanu, kde jsme bojovali po boku
Němců, Francouzů a Angličanů-
O nynější krisi španělské pravil: »Přihlí
žím ke všem těmto událostem jako divák, jenž
jest přítomen zajímavému divadlu, a kde možní
velmi brzy i on bude hráti vyníkající úlohu
Ovšem situace by se okamžitě změnila, kdyby
můj otec zemřel. V tom případě by mne
moje čestná povinnost volala
abych vstoupil na politickou arenu
a podal svoji demissi jako důstoj
nlk armády ruskě.«
Po té zpravodaj se tázal, zdaž je pravda.
že nynější královská dynastie činí pokusy o vy
rovnání veškerých dřívějších neshod mezin
a rodinou prince z Caserty.
Don Jaime pravil, že nevěří těmto domněn-
kám a pokládá je takřka za nemožnost.
Prine odjel ještě týž den do Benátek, kde
se shledá se svým otcem.
Němec
Francouz
Angličan
Jaime
Evropa
Španělsko
Petrohrad
Varšava
Caserta
Benátky
12
article
Společnost přátel vzdělání lidu.
Obci sokolské učiněn byl z řad Sokolstv
moravského návrh na zřízení velkého výchov
ného spolku pro království české aneb pro
země koruny české, v němž zastoupeny by byly
všecky vrstvy a strany národní, všichni schopn
lidé dobré vůle, jimž záleží na povznesení lidu
a české národnosti, zvláště ale česká intelligence
jejíž většina — bohužel — národní a kulturn
práce se vzdaluje; jedná tak buď z pohodl
nebo z vrozené netečnosti a lhostejnosti, že
práce ta »nic nevynáší«, anebo také z jiných
příčin. Společnost přátel vzdělání lidu — tal
navržený spolek prozatím nazýváme — převzala
by na svá bedra výchovnou, zvláště vzdělávací
vůbec tak zv. drobnou, národní práci, kteroua
dosud vykonávaly — nebo dle stanov vykoná
vati mají — různé spolky vzdělávací: čtenářské
besedy všeho druhu, též sokolské jednoty a jiné
spolky.
Vytkla by si tudíž úkol zajisté krásný
který, neprováděl-li se na celé čáře soustavně.
aby výsledek jeho byl žádoucí, pak příčinou
toho byl úžasný nedostatek obětavých, intelli-
gentních, nezištných pracovníků, někde také ne-
doslatek dobré vůle činovníků jednotlivých
spolků. Mnoho a mnoho našich spolků konalo
by tento úkol, kdyby měly k tomu — lidí. Ná-
rodní jednoty stále si stěžují, že většině odborů
místních, jež za vyslání řečníků žádají, nemohou
vyhověti, poněvadž nemají po ruce obětavých
lidí; podobně některé sokolské jednoty a jiné
spolky na venkově nemohou konati přednášek
po celý rok, poněvadž téměř každý, na něhož
se obracejí, buď přednášku z důvodů často ní
cotných odřekne anebo na dotaz ani neodpovi
spolek pro království český aneb pro země
13
article
Venkov žádá Prahu — tu velíkou, velebenou
slovanskou matičku za vyslání obělavých apo
štolů, kteří by k lidu promluvili, jeho vědomosti
rozšířili, zájem pro záležitosti národní a veřejné
v něm budili, vědomí a hrdost národní u lidu
posilovali — a Praha jest hluchá, netečná. To
lik intelligence v ní máme, ale intelligence tat
svého poslání nekoná, poněvadž v ní není dost
obětavosti a onoho ryzího vlastenectví, jež pro-
jevuje se nikoliv prázdnými frásemi a hlučením.
ale skutky, praci, směřující k našemu národnímu
a kulturnímu povznesení. Nový spolek má od-
pomoci této národní bídě; v něm mají se sou-
střediti všichni, kdož maji pevnou vůli, praco-
vati pro svůj národ. Pro každého najde se
něm příhodné místo, na kterém mohl by se
zdarem pracovati a své schopnosti uplatniti.
Program Společnosti přátel vzdělání lidu
dle přání navrhovatele, doplněný vzdělávacím
odborem České Obce sokolské, byl by asi tento-
1. Zakládati, podporovati a udržovati veřejné li
dové knihovny; 2. čítárny; 3. vydávati popu-
lární letáky a brožury a pokud možno zdarma
v lidu je rozšiřovati; 4. pořádati populární běhy
vzdělávací; 5. vydávati umělecká díla výtvarn
za pouhou náhradu nákladu; 6. pořádati a pod
porovati universitní extense po českém venkově
7. stavěti budovy pro lidové knihovny, čítárny
pak divadla a koncertní síně; 8. vydávati spol
kový časopis; 9. pořádati běhy k theoreti
ckému a praktickému vzdělání knihovníků
ředitelů čítáren; 10. pořádati populární před
nášky a koncerty, lidová divadla a výslavy
umělecké; 11. vypisovati souběh na nejlepš
spisy lidové a umělecká díla, popularisaci uměn
šířicí; 12. starati se všemi vhodnými prostředky
v mezích zákonů a stanov o rozvoj duševních
a mravních sil v lidu českém.
Praha
lidový divadlo
14
article
Tento program zaslán byl Českou obe
sokolskou dvaceti šesti předním literárním, umě
leckým a národním spolkům v Praze se žádo
sti, aby do určité doby o něm podaly svá do
brozdání, souhlasí-li se zřízením navrženého
spolku vůbec. Dojde-li od většiny vyzvaných
spolků dobrozdání příznivé, učiní Č. O. S.
další kroky a sezve delegáty spolků k prvni
poradní schůzi, jež by se konala po Velikono
cích. Za dobrozdání požádány byly spolky
Ústřední Matice školská, Národní jednota pošu
mavská, Národní jednota severočeská, Česká
společnost národohospodářská, Spolek českýeh
žurnalistů, Spolek spisovatelů »Máj«, Ústřední
spolek jednot učitelských v Čechách »Komen-
ský«, Spolek učitelstva z Prahy a okolí, Aka-
demická čítárna, Ústřední škola dělnická, Zem-
ská ústřední jednota hasičská, Umělecká be-
seda, Matice česká, »Manes«, Spolek pokroko-
vého studentstva »Ant. Čížek«, Ústřední spolek
českých žen, Matice divadelních ochotníků
Ústřední spolek českých professorů, Moravsko-
slezská beseda, »Komenský«, spolek morav
ského studentstva, Českoslovanská jednota, » Klu
Mladých«, Historický klub, Spolek učitelstv
škol měšťanských, Spolek žurnalistů krajinskýeh
a Svatobor.
Ačkoliv uvedené spolky obdržely přípisy
Č. O. S. již po Novém roce a lhůta k podání
dobrozdání minula v únoru, došly do dnešníh
dne odpovědi pouze od prvých jedenácti spolků
Ostatní spolky nechť laskavě učiní tak co nej
dříve, aby věc nebyla zdržována.
Dlužno si přáti, aby i širší veřejnost prd
nesla svůj úsudek, nežli Česká obec sokolská
V. K.
učiní v této věci další kroky.
Velikono
Komen
Antonín
Komenský
Čechy
Praha
Aka
Moravsko
Č . O . S
národní spolek v Praga
spolek českýeh žurnalista
spolek spisovatel
spolek pokrokový studentstvo
spolek učitelstv škola
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Chef kabinetu uherského pan Szel
způsobil zarmouceným nad vývojem věcí Němcům
nemalé opět potěšení. Ujal se v uherské sně
movně slova a projevil nad tím radost, že vi-
deňský parlament opět pracuje a chlubil se tím.
že správnou byla jeho diagnosa, tvrdil li, že
nejde v Rakousku o existenci úslavy, že nen
tato v nebezpečí, nýbrž že jde o pouhou překážku
v životě ústavním, kterouž odkliditi, cislajtánské
vládě prý se podařilo. Byl prý vždy toho ná
hledu, že Cislajtanie nejlěpe pochodí, když se
od platného zákona neuchýlí, a nikdy prý ne
schvaloval jiné kroky na zažehnání ústavní krise
v Rakousku podniknuté. Co prý dal dr. Körber
Čechům i Němcům za to, že nechali obstrukce.
pan Szell prý neví, také prý mu do toho nic
není, zvědavým poslancům maďarským nemůže
prý dáti jinou odpověď, než že on, Szell, jim
nedal nic. O stanovisku páně Szellově na-
proti ústavní krisi rakouské nebyli jsme
nikdy v pochybnosti. Naproti národu na-
šemu nebylo toto stanovisko nikdy přátelské, b
ani vlídné, naopak nemůže býti pochybnosti
o tom, že pan Szell, ne sice zjevně, za to ale
tím výdatněji pod pokličkou, o to se zasazoval,
aby největší překážka »parlamentní dělnosti« —
jazyková nařízení — byla odstraněna. Pan Szell
nyní teprve odhaluje srdce a prohlašuje, jak
mu šlo pod chuť stanovisko, na něž se posta-
vila ve věcech vyrovnávacích vláda Thunova
Páně Szellovo prohlášení v uherské sněmovně
ostatně nikoho nepřekvapilo. Nejdůvěrnější příte
pana barona Chlumeckého nemohl přece an
jinak mluviti, než jako pan Szell, vždyť rekapi-
tuloval jenom to, co mu jmenovaný zlý dueh
tohoto státu našeptal a poradil. Pan Szel
není ostatně Uherskem a také jemu nadejde
v životě státníků nejtrpčí chvilka.
Szel
Němec
Cislajtanie
Körber Čecho
Szell
Szellův
Chlumecký
Rakousko
Uhersko
Thunův Páně
16
article
— Zmahájící se klerikalismus. Na upo
zornění naše, jak za nynějších poměrů, kdy
všickni angaževáni jsme v boji národním, zmáhá
se všude klerikalismus, došly nás četné souhlasy
a různá v tomto směru upozornění. Jest známe
stanovisko naše, že ve věcech náboženskýeh
každému ponecháváme jeho přesvědčení a
způsob, kterýmž domnívá se že nejvhodněji po-
vznese se ze všednosti tohoto světa k vyššinám
za nimiž rozprostírá se jiný svět. Však lhostej-
nými nemůžeme zůstati, když jde o důležité statky
lidu našeho, jakým je v. první řadě svobodu
svědomí, a které soustavně se podkopávají. Ze-
jmena obrací se pozornost naše ku kázáním
jež se konají ve zdejším chrámu jezovitském
ku kázáním redemptoristů v různých chrámech
zde i na venkově. Jaká jsou to kázání
jde z toho, že se v nich probírají se sta
noviska nejčernějšího klerikalismu všechny otázky
denní, ba že se o nich v chrámech těchto hla
suje. Při této příležitosti ještě několik slov »Bo-
hemii«, ktorá byla tak neopatrná vytýkati nám
spojenství naše s klerikály a dokonce snad
i zradu, páchanou na zásadách svobodomyslných.
»Bohemie« snad neví, kdo všechno nalézá se
v táboře německého souručenstva, kdo zavěsi
se německým liberálům na šosy a kdo před půl
letem ještě prosil klerikály na kolenou, aby se
vrátili opět v lůno všematky Germanie a spo
lečně s ostatními stranami zápasili proti nám
Kdo sliboval jim všemožné ohledy a dušova
se, že doby liberálního enthusiasmu z dob dáv
ných již nikdy se nevrátí? Byla to »Bohemie«.
— Kluby občanské. Klub voli č
novoměstských. Valná hromada, kterí
dnes konati se měla, pro nahodilé překážký
odkládá se na sobotu přištího týdne.
Bohemia
17
article
— Osobní. Z Vídně se nám telegrafuje: Posl
prof. dr. Kurz jmenován byl »Družstvem prvního
národního domu ve Vídni« čestným členem v uznání
velikých zásluh, jichž si získal při koupi a zřízení
domu tohoto. Diplom čestného členství byl mu ode-
vzdán deputací výboru v říšské radě dne 14. března.
— Pan JUDr. Antonín Fried na Král. Vinohra-
dech zapsán byl do listiny veřejných obbájců v
věcech trestních v král. českém.
— Promoce. Pan JUC. Arnošt Arnoj
bude dnes 16. t. m. o 12. hod. na české universitě
Karlo Ferdinandově za doktora veškerých práv pro-
hlášen. — Páni c. k. auskultanti krajského soudu
v Plzni JUC. Josef Zpěvák a JUC. Alber
Milota budou dnes v 10 hodin dopoledne na česk
universitě Karlo Ferdinandově v Praze za doktory
všech práv veřejně prohlášeni.
Pohřeb paní Louisy Svandové z
Semčic koná se dnes o 3. hod. odpoledn
z farního chrámu u Panny Marie Vítězné (u Karme-
litánů) na hřbitov vyšehradský do rodinné hrobky.
— Z Vídně, 15. března. K ministrovi obchodu
dostavila se dnes deputace zástupců českých krej
čovských dělníků vídeňských, vedená posl. Fres
lem. Přišla žádati za zkrácení pracovní doby
a stanovení minimální mzdy. Vypravovala ministrovi.
že krejčovští pomocníci vídeňští musejí pracovati 17
až 18 hodin denně při špatné mzdě, což má v ná-
sledek, že roste úmrtnost a množí se nemoci mezi
nimi. Ministr bar. Cal! odvětil, že, jakkoli musí
hleděti k tomu, by rakoušti mistří byli schopni kon-
kurence, nicméně uznává, že pracovní poměry krej-
čovských pomocníků jsou křiklavými, že je dá
bedlivě vyšetřiti a že se stane, co je možno k na-
pravě.
profesor
doktor
Kurz
JUDr
Fried
Král
JUC
Arnoj
Josef zpěvák
Alber Milota
Svandová
Marie
Cal
Vídeň
Praha
Semčice
Karme
národní dom
univerzita Karla Ferdinandov
krajský soud v Plzeň
18
article
— Z městské rady pražské. (Schůze v pá
tek dne 15. března.) O sbořeni star
rychty. Referent správní rady staroměstské
tržnice pan dr. Štych upozornil ve své zprávě
tržnici, že prodavačské krámky, umistěné v tržnic
na straně, která sousedí s rychtou, jsou skoro ne-
ustále opuštěné a že je obchodníci nenajímají proto,
poněvadž do těchto končin nikdy žádný kupující ne-
zabloudí. Této kalamitě lze nejradikálněji odpomoci
tím způsobem, kdyby se budova staré rychty sbořila
a se strany Můstku zřídil se nový průchod do trž-
nice. Sbouráním staré budovy prospělo by se cele
řadě požadavků. Dosavadní »stará rychta« je stavení
starého, nepraktického slohu, má tmavé, nepohodlné
místnosti, které nelze ani adaptovati. Nová budova
mohla by mít čtyři patra a stala by se pokračová-
ním tržnice. Ustoupila by rovněž poněkud její čára
z ulice na Můstku, takže by se následkem toho ulice
rozšířila. Kromě o ekávání nalezla tato myšlenkav
radě městské živý zájem a až na jediného člena
všichni řečníci se přimlouvali, aby o projektu bylo
doktor
Štych
19
article
uvažováno a k jeho uskutečnění pracováno. Návr
na sbourání staré rychty a vystavění nové čtyř
patrové budovy na její místě byl pak odkázán techní
cké komisi k prozkoumání a podání dobrozdání. —
Obec bubenečská žádala za brzké zřízení silnice
z Chotkovy silnice do Bubenče, na kterou slíbila
přispěti obnosem 10.000 K jakmile se stavbou bud
počato. K tomu cíli však je zapotřebí pozemků forti
fikačních a vyjednávání není dosud provadeno; bude
však, pokud možno, urychleno. — Dle návrbu tech
nické komise bude upraveno prostranství, vzniklé za
novým mostem na straně malostranské tím
způsobem, že ponechána bude široká jízdní dráha
prodloužení osy mostní; po obou stranách této
dráhy zřízeny budou mosaikové chodníky se stro
mořadím; mezi těmito a mezi chodníky při domec
malostranských a smíchovských budou rovněž jízdní
dráhy. — Projeven souhlas se změnou stanov Me-
šťanské besedy pražské v tom směru, že jmění —
v případě, že by se spolek rozešel — připadnout
má obci pražské; vyhověno též žádosti, aby besed
ve své pečeti směla uživati znaku král. hlav. města
Prahy. — Vyhověno žádosti Tylova sdružení, aby
obec pražská v případě rozejítí se této korporae
převzala správu jmění a rozhodovala o něm ve pro
spěch zřizování budov divadelních. — Pan městský
rada Pštross nalehal na to, by zavedeno bylo v ne
děli a ve svátek více přímých vozů elektrické dráhy
na trati od Národního divadla do Královské Oborya
aby označeny byly vozy náležilými tabulkami. —
Dodávky žulového kamene zadány firmám Ruth
Kafka, Pupp a Škarka, Šalda, Kareš a Žďárský
Opravy dlažeb v předměstích zadány firmě Karešově
nové dlažby tamtéž zadávány budou od případu
k případu ofertním řízením. — Na základě přání
z kruhů občanstva přednesených rozmnoženy bud u
svítilny na Hradčanech, dale v ulici Křemencové
Chotkův
Pštross
Ruth Kafka
Pupp
Škarka
Šalda
Kareš
Karešův
Bubeneč
Praha
Hradčany
Křemenec
Tylův sdružený
národní divadlo
Išťanský
20
article
Opatovické a v Jirchářích opatřeny budou Auerovým
hořáky. Tyto zavedeny budou též ve třídě Vratisla
vově na Vyšehradě. — V komisi hospodářské dopo
ručil pan ob. starší Bukovský, aby u plynárny
v Holešovicích vysázeno bylo stromoví. — V téže
komisi navrhl pan ob. st. Kovařovič, aby nově by
upraven přístup k obecním lázním na Vysehradě. —
Mostné — (hrubý příjem) — v týdnu od 2. do 9.
března obnášelo na provisorním mostě u Närodního
divadla 3132 K 98 h, na mostě Františka Josef
3380 K 42 h, na mostě Palackého 4651 K 66 h, na
mostě přes Štvanici 1724 K 8 h, na mostě Žofin
ském 205 K 10 h. — Pan městský rada dr. Stych
přednesl žádost komitétu dam pro stravování chud
mládeže, aby při stavbě nových školních budov, po
kud možná, bylo pamatováno na to, aby zřizovány
byly k rozdílení pokrmů chudé mládeže místnosti
odděleně pro chlapce zvlášť a pro dívky zvlášť. Bylo
sděleno, že se tak při nových budovách školních (n
př. na Hradčanech) již děje.
— Vo schůzi výboru Ústřední Matice
školské dne 9. března 1901 poukázány k výplat
pohřební náklady řídicího učitele pana Bukovského
služné zvýšeno 3 učitelům a usneseno, aby leto
každý měsíc do fondu odbytného učitelstva malie
ního vkládáno bylo 3000 K na účet příspěvku za
rok 1901; poukázána k výplatě druhá subvenc
škole mirkvircké u Českého Krumlova, Matici Osvěty
Lidové v Těšíně zaručena subvence pro tento r
1200 K na zřízení a vydržování opatrovny, jednáno
o gymnasiu ve Vyškové a v Zábřehu, o školách ma
tičních v Běhánkách, v Malesicích, v Opavě a
opatrovně v Teplici, schválen jednaci řád, jakož
agitační plán moravsko-slezských důvěrníků Ú.
šk. Na to byla schůze důvěrná.
Auerův
Bukovský
Kovařovič
František Josef
Palacký
doktor
Stych
Vyšehrad
Holešovice
Hradčany
Český Krumlov
Těšín
Zábřeh
Běhánky
Malesice
Opava
Närodní divadlo
moravskýslezský
21
article
— Z Brna, 15. března. (Zvl. tel.) Býv. soudní
tajemník K, odsouzený před jistou dobou v Praze
pro různé manipulace peněžní na tři měsíce do
těžkého žaláře, jenž po svém odsouzení ale uprchl,
byl zde zatčen,
— Důvěrná schůze auskultantů konána
bude v neděli dne 17. března o 10. hod. dopol
v hořejších místnostech Choděrova restaurantu na
Ferdinandově třídě. Na programu je rozhovor o do-
savadní akci a porada o dalších krocích. Auskultant
pražšti i venkovští vyzývají se k hojné účasti.
— Přednášky. Lidové přednášky če
ské university. Dnes v sobotu přednáší par
doc. dr. Frant. Groh »O divadle řeckém« s de
monstracemi skioptickými (5. přednáška) v poslu
chárně přírodovědeckých ústavů na Karlově náměstí
Začátek o 1/28. hod. več.
— Výstavy. Výstava Jednoty výtvar
ných umělců v Praze otevřena jest dne
16. t. m. v novoměstských sálech výstavních v
Vodičkově ulici (»u Štajgrů«) o 11. hod. dopol. pro
zvané hosty a korporace, umělce vystavující a členy
Jednoty, odpoledne pak obecenstvu širšímu. Vstupné
ve všední dny 60 h, v neděli 40 h. Výstava otevřena
bude od 9—6 hod. večer.
Choděrův
docent
doktor
František
Groh
Brno
Praha
Ferdinandov třída
Karlov náměstí
Vodičkův ulice
O divadlo řecký
22
article
— C. k. veřejná a universitní knihovna
Praze jest od pondělka dne 18. t. m. otevřen
v hodinách odpoledních. V pondělí, úterý, ve čtvrtel
a v pátek od 3—8 hod., ve středu a v sobotu o
3—6 hod.
— Z »Právnické jednoty«. V minulé týdenn
schůzi dne 14. t. m. za předsednictví starostova ná
městka p. dra. J. Javůrka konané, rozpředlas
zajímavá a poučná diskusse o poslední přednášc
p. dvorního rady prof. dra. Zuckra »O nařízení
min. práv ohlejně trestního řízení přípravného
vazby. Debaty zúčastnili se delšími vývody pánové
nám. vrch. st. zástupce docent dr. Miřička, prof
dr. Storch, vrchní finanční rada dr. Král
posleze i přednáševší prof. dr. Zucker. Nejvíc
upoutaly vývody, které obíraly se — ovšem v ně
kterých jen rysech — vadami dosavadního řízení
trestního a jeho reformou, neméně pak způsob
jakým pozornosti došla otázka, do jaké míry lze
ministerstvu vykonávati vliv na vlastní konání spra-
vedlnosti, aniž by při tom soudcovská neodvislos
trpěla újmy. — Nově přistoupili k jednotě za členy
pp.: dr. Karel Polák, okresní komisař a živnost.
instruktor, dr. Josef Podvinec, advokát, Jindřich
Švaněk, soudní tajemník, dr. Karel Baron
místodržitelský praktikant, dr. Jiří Milde, dr. Václ
Ulrych, dr. Radolí Rytíř, dr. Josef Šupich.
dr. Vojtěch Mastný, kandidáti advokacie. — Pr
příští schůze chystá se několik zajímavých před
nášek, o čemž v čas zpráva podána bude.
— Odhadní komise pro vyměření osobn
daně z přijmů na Kral. Vinohradech. Při do-
datečné volbě jednoho člena zástupce v druhém sboru
odhadní komise pro vyměření osobní daně z příjmo
v ukládacím okresu Král. Vinohrady-venkov, vypsané
vyhláškou ze dne 25. února 1901 č. j. 6405 a konané
u c. k. okr. hejtmanství na Král. Vinohradech dne
12. března 1901, zvolen byl pan Antonín Kalabis
truhlář a majitel domu ve Vršovicích č. p. 246.
J Javůrek
profesor
doktor
Storch
Král
Zucker
Karel Polák
Podvinec
Švaněk
Baron
Mild
Václ Ulrych
Radolit
Šupich
Mastná
Kalabis
Praha
Vršovice
23
article
— Zahajené vyučování. V 1. třídě obecne
školy pro chlapce u sv. Jindřicha počne se dne 18
března opět vyučovati.
— Pohádkový dychánek pro mládež, po-
řádaný Bolzanovým odborem ve prospěch českého
sirotčince učitelského, opakuje se dnes o 3. hod
odpol. v Národním domě na Král. Vinohradech
Laskavě spoluúčinkují slč. Tonča Svobodova a sbor
chovanců českostovanské klavírní akademie v Praze.
Obecenstvo se upozorňuje, že listky jsou opět úplně
rozebrány, takže u pokladny nelze již vstupenek
obdržeti.
Jindřich
Bolzanův
Svobodův
Vinohrady
Praha
národní dům na Královský
24
article
— Maso zadarmo, Mohlo by se skoro říci, ž
dovedou je vypěstovati jen Francouzové hlavně po-
mocí králíka, který v jejich vlasti stal se obecně ob-
libeným národním pokrmem. Nelze si ani představit
obrovské množství těchto zvířat, kterým právě dove-
dou Francouzové ukrýti nejen ohromnou domácí spo-
třebu, ale i zahraničné trhy zásobovati v tak nízké
ceně, že právem se možno domnívati, že pomoc
chovu tohoto zvířete lze vyrobiti maso zadarmo. Dle
zprávy z ústřední berlínské tržnice jest odbyt králiků
na tamějším veletrhu zavedený stale větší. Berlínšt
městští tři sprostředkovatelé, jimž jest veškeren od-
byt králíků přidělen, prodali v roce 1899, v němž
poprvé maso tohoto druhu do tržnice zavedeno
19.372 kusů králíků a v r. 1900 již 42.580 kusů
Všichni králíci objednáni byli z Francie a sice z tam-
ních králíčích obor jako králíci divocí. V Berlíně jsou
zabiti a prodávají se i s kůží. Průměrná cena kusu,
za kterou se králíci (ve velkém) nakupovali, obnášela
v prvém roce 33 kr., ve druhém 32 kr. Na trhu pro-
dáván pak kus za 45—60 kr. Nejvyšších cen docílilo
se od prosince do dubna, nejnižších v červencia
srpnu. Uváží-li se, že králici, váží-li 2—21/2 kg. a že
tudíž mimo kožku (5—10 kr.) měli kg. 1.50 at
kg. 1.85 masa a mohli přece býti koupeni za 33 kr., do-
spěti nutno k přesvědčení, že maso nejlaciněji lze vypě
Francouz
Francie
Berlín
kg
at
25
article
stovati jen pomocí chovu králíka. Viděti z toho dále, že
jest velice těžko s cenami těmito konkurovati chovatelům
vjiných zemích a zejmena kol velkých měst, kam im-
port ve velkém z ciziny jest možný. Okolnost ta je
důvodem, proč právě kol měst, kde i hojně masa krá-
ličího se konsumuje, nejméně se šíři jatečný chov
králíků a proč zase venkov, který tak rád se ve všem
po městě opiči, ač všechny podmínky k výnosnému
chovu těchto zvířat má nejpříznivější, chovu králiků
se nevěnuje. Nemá totiž před sebou příkladu, který
by ho povzbuzoval a vábil. A přece u nás při vše-
obecné drahotě masa chovatelé králíků počitati by
mohli na mnohem větší zisk, nežli chovatelé fran-
couzští, kteří zajisté i vzdor nízkým cenám nepracuji
také zadarmo. Vinou všeho jest, že u nás není pod-
nikavých jednotlivců. Činnost několika spolků jest
těžkopádná a rozbíjí se o místní a osobní nesvary.
»Pokusná králíčkářská stanice v Bernardicích u Tá-
bora« má na zřeteli spíše více lidové poučovánív
oboru králíkářském, nežli realisování myšlenek půso-
bivým příkladem. Z praxe na nejvýše se omezuje na
výchovu a rozšíření nejlepšího chovného maleriálu
nejvděčnějších hospodářských odrud. Velice obmezený
jest počet jednotlivců, kteří buď vlastní odchov zas
jen k chovu nabízejí nebo obstarávají obchod jen
s králíky chovnými, ale chovem zviřat jatečných ne-
zabývá se u nás nikdo, neřku-li ve velkém. Činnost
zmíněných osob, ba ani činnost odborné literatury
králíkářské, která právě velice málo má příležitosti
kruhy lidové vnikati, nebude jich moci dlouho zí-
skati, neboť lid všude chce míti makavý příklad před
26
article
očima. Vzdálenější jej nesnadno vábí. Se stanoviska
národohospodářského dlužno toho velice litovatia
jmenovitě u národa našeho, jehož lid při veškeré své
intensivní činnosti hmotné i duševní má až příliš
chudou kuchyni. Jest to škodou dvojnásobnou, že lid
náš důležitost chovu králíka dosud nepoznal. Nemělo
by býti proto nikoho, komu na hmotném povznesení
lidu záleží a kdo na poučování jeho pracuje, aby se
sám se zásadami racionelního chovu králiků nesezná-
mil a je příležitostně mezi lidem dále šířiti nepřiči-
— Povodeň labská. Voda v horním Labi pří-
valy horskými stoupá rychle; dle měřítka na želez-
ném mostě v Pardubicích měla dne 14. března večer
+ 283 centimetrů nad normálem, za několik hodin
tedy vzrostla o 70 centimetrů a další stoupání jest
oznámeno. Chrudimka i Orlice rozlily se při ústíi
daleko do krajiny. Obyčejná záplava krajin polab-
ských rozšiřuje se na katastry obcí v okresu pardu-
bickém Svinojedy, Rosice, Lhotka, Krchleb, Lány,
Opočinek, Rybytev, Valy, Přelouč, Lohenice, Břeh,
Labětín, Semín, Řičany, Kladruby. Trnávka, Telčice,
Vala
horní Labe
Pardubice
Orlice
Rosice
Lhotka
Krchleby
Lány
Opočinek
Rybytev
Přelouč
Lohenice
Labětín
Semín
Řičany
Kladruby
Trnávka
Telčice
27
article
Chrčice, Kojice. Vinařice. Při ústí řeky Doubravky
jsou obce Zaboř a veškera pole a luka jednak zpa-
teční vodou labskou, jednak povodní řeky Doubravky
zaplaveny; Kobylnice, Habrkovice, Lišice a Zehušice
v poříčí Doubravky jsou zaplaveny. Od Záboře k
Kolínu pozorovati pozvolné klesání normální výše
hladiny vodní následkem zbořených jezů v Kolíněa
u Klavar, tak že letos voda v Polabí kolínském v při-
rovnání k jiným jarům klesla při rozlévání vody až
o 80 centimetrů; tím vysvětliti si výšku vody u Ko-
lína na + 75—80 centimetrů, kdy jindy měla b
+ 160—180 cent. nad normálem. Za to jediným je-
zerem jest krajina u Poděbrad a Nymburka. Cho-
fánky, Pátek, Polabice, Kluky, Oseček, Předhradí, dále
k Nymburku Zboží, Kovanice, Drahelice jsou ostrovy
nebo poloostrovy v záplavě. Ačkoliv se opakují každým
rokem záplavy lyto, přece působí podívaná na tyto
vodní spousty volně hospodařící příšerně. Lelos má
voda připravenou půdu ledy, které učinily úlohu ne-
blahou na-březích, vysoká voda pak dokončí, co ledy
ještě nedokončily. Prospěch labských záplav, zvláště
se zřetelem na úrodnost luk pobřežních, několikrate
jest překonán škodami, které do statisíců národního
jmění každoroční záplavou ničí.
Polabice
Kovanic
Chrčice
Kojice
Vinařice
Doubravka
Kobylnice
Habrkovice
Lišice
poříčí Doubravka
Zábora
Kolín
Kolíně u Klavary
Polabí
ko
Poděbrady
Nymburk
Pátek
Oseček
Drahelice
cent
28
article
— Nové vřidlo v Karlových Varech.
O mohutnosti nového vř dla v Karlových Varech, jež
po celý včerejší den obklopeno bylo davy zvědavců,
možno si učiniti příbližně pojem, uvedeme li že do-
sav dní vřídlo dávalo za minutu 75 litrů vody.
kdežto nové chrlí jí v téže době 800—100) litrů.
Staré vřídlo vypadá dle toho při novém jako trpaslík
vedle obra. Nejpozoruhodnějším zjevem jest, že do-
savadní vřídla vytrysknutím nového nikterak neutr-
pěla ani v příčině množství vody, ani v příčině její
teploty neb síly proudu. Ze vřídla čís. 3, z něhot
nový pramen vyrazil, netekla již po třicet roků
žádná voda.
— Statistická zpráva z Prahy a před-
městí. V týdnu od 3 do 9. března byla v Praze
teplota nejvyšší +7.1° C, nejmenší +0.5'C. V tom-
též týdnu narodilo se v Praze a předměstích celkem
209 dítek, z nichž bylo 109 mužského a 100 žen-
ského pohlaví. V Praze narodily se 123 dítky a sic
26 mužského a 34 ženského pohlaví manželského
původu a 32 mužského a 31 ženského pohlavi ne-
namželského původu (skoro vesměs v porodnici).
Karilně narodily se 3 dítky, na Smíchově 26, na
Král. Vinohradech 19 a na Žižkově 37. Mrtvě naro-
zených dítek bylo 10. V tomtéž týdnu zemřely 204
osoby a sice: v Praze 140 (70 mužů a 70 žen),
Karlíně 9 osob, na Smíchově 15, na Král. Vino-
bradech 19 a na Žižkově 21. Na tuberkule zemřelo
38 osob.
— Epidemie nakažiivé nemoci ve škole.
Král
Karlová Vary
Praha
Smíchov
Vinohrady
Žižkov
Praha 140
Karlín
29
article
Vyučování na chlapecké a dívčí škole na Hradčanec
bylo na 14 dnů přerušeno a škola zavřena, poněvad
mezi dítkami ve značné míře rozšířila se nakažlivá
nemoc zánět příušnie-
— Požár na dole. Na dole »Ferdinandově«u
Brandýsku, ve slánském okresu, náležejícím buště-
hradské dráze, vypukl, jak jsme sdělili, dne 12. t. m.
po 1 hodiné v noci z neznámé dosud příčiny oheů,
který rychle se šířil a zničil dvoje třidíci zařízení
různých systémů s veškerými přístrojí. K ohni při-
byly hasičské sbory z Hnidous, Kladna, Dubí, Vol-
šan, Buštěhradu a z dolu »Mayran«, kterým poda-
řilo se po pěti hodinách oheň zdolati a zachrániti tím
před plameny tak zv. prádelnu, vlastní budovu na
dole se stroji těžnmi, jakož i budovu, ve které umi-
stěny jsou čerpaci a větrací stroje, které byly ve ve-
likém nebezpečí. Ohněm velice ohroženi byli i hor-
níci v dole pracující, protože zaměstnání byli na
různých místech a mohli býti z dolu vytažení teprve
po uplynutí delší doby, což bylo by se znesnadnilo,
ba snad znemožnilo, kdyby se byl požár rozšířili
na ostatní budovy. Škoda jím způsobena odhaduje
se na 60.000 korun, ale hražena jest pojištěním.
Z Ferdinandova dolu, který jest největším ve slán-
ském okresu, těží se denně 9000 q kamenného ublí
a zaměstnány jsou v něm 984 osoby. Jelikož stavba
provisoria na třídění uhlí trvati bude asi tři měsíce
bude část dělnictva, jež ohněm přišla o práci, za-
městnána při ní. V dole těžba uhlí obmezena ne-
bude, protože přeloží se na něj třídící stroj z dolu
Františka Josefa.
František Josef
Ferdinandov
Hnidousy
Kladno
Dubí
Buštěhrad
Ferdinandov dol
u Brandýsek
31
article
— Výjev z ulice. Na Příkopě byl včera o4.
hodině odpol. policejním inspektorem Burdychem při-
stižen při žebrotě 35letý bývalý obchodní příručí
Josef Traube. Inspektor žebráka zatkl a odev zdal
nadstrážníkovi Fischerovi s rozkazem, aby jej o-
vedl do bezpečnostního oddělení policejního. Až do
Bartolomějské ulice šel zatčený klidně, zde však se
průvodčímu svému vytrhl a chtěl uléci. Policista
pustil se za uprchlíkem, který pojednou klopýtl,
upadl a zranil se na hlavě. Traube odveden potom
na strážnici a odtud dopraven do ústavu choro-
myslných.
— Do ústavu choromyslných byl včera ze
všeobecné nemocnice dopraven kovářský pomocník
Josef Budák z Dejvic. Týž před několika dny v ná-
valu choromyslnosti napadl svého švakra Kruliše
v Modřanech, který jen po velikém úsilí z jeho
rukou se vyprostil a před těžkým zraněním uchranil.
Budák potom vyskočil oknem a vrhl se do roz-
vodněného potoka, odkudž byl přikvapivšími sousedy
vytažen. Nyní nalezl nebožák trvalého pobytu
v ústavě pro choromyslné.
— Zastřelil se. V domě č. 50 v Sokolské tř.
na hoř. Novém městě bydlicí Josef Klíma, obchod-
vedoucí firmy Theodor Úmrath, v r. 1856 narozený.
ženatý a do Zlonic u Slaného příslušný, včera do-
poledne na záchodku u svého bytu spáchal sebe-
vraždu. Vypálil si kulku z revolveru do pravého
spánku a byl okamžitě mrtev. Na místo dostavil se
policejní komisař pan Hattaš s lékařem p. drem.
Kvasničkou a po ohledání byla mrtvola v truhle od-
vezena do českého pathologického ústavu. Příčina
sebevraždy není známa.
— Nehoda. Kočí Václav Řehák, zaměstnaný
u povozníka pana Matěje Vojáčka v č. 222 ve Vráo-
vicích, včera dopoledne u novostavby stavitele pana
Burdych
Traub
Fischer
Budák
Kruliš
Klím
Úmrath
Hattaš
Kvasnička
Nehoda
Řehák
Vojáček
Dejvice
Modřany
Zlonice
Slaný