ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 f7b9f800-6602-11dc-9ed0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 31 celkem · entity: person 103, place 108, work 6, org 19
1 masthead
16. hřezna 1901
2 masthead
Císlo 75
3 masthead
NÁRDNÍ LISTY
4 masthead
Strana 3.
5 article
vin- dobné sdružení. Členové sdružení vkládají kaž- dého měsíce své úspory, dostávají úrok a v ne- moci vlastní nebo v rodině nesplatnou podpor Dne 1. ledna 1901 měsíčné vklady činily 646 rublů, roční obrat r. 1901 53 345 rublů. Pro personál typografický, administračný knihikupecký list má od r. 1901 vlastního lékate a lékárnu. Dělníci žijí pospolitě. Při typograf je knihovna.
6 article
1i- dní ir je ve de Makedonský komitét. V Sofii ujišťují, že Makedonský komité nikdy rozpuštěn nebude, protože Sarafov a jeho přátelé mají v moci listiny, které by velm zkompromitovaly rozličné bulharské vlády. Od Stambulova všecky bulharské vlády M. k. podporovaly, aby jednak Turecko nutily k ústupkům, jednak aby pozornost bulharského národa odvrátily od věcí domácích. Hrozby Sarafova, že ony listiny počne uveřejňovati hned. jakmile vláda energicky proti komitétu zakroči nemíjejí se s účinkem. Nynější vláda snaží s komitět po dobrém přiměti, aby vypustil páru
Stambulov Sofie Turecko
7 article
Ruští dělníci v Prusku. Vládní listy petrohradské před zahájením jarních prací na polích jako jedněmi ústy za hovořily o nutnosti, aby proud rolnického děl nictva, který každoročně z Ruska do Pruskas valí, byl zastaven a dělníkům aby opatřeno byl zaměstnání doma. Dlužno očekávati, že hlasy tyto nevyzní na plano a že ruská vláda učiní, co je povinna svěmu obyvatelstvu i své důstoj- nosti. Podnět vyšel od samého cara, jenž na jeden ministerský referát o tom, jak v Prusku s ruskými dělníky nakládají, připsal: Treba věnovati pozornost této otázce. Na to vláda dala otázku tuto podrobně prostudovat a došla ještě k trapnějším výsledkům, než už bylo známo Dělníci z Ruska, hlavně Poláci, jsou pru- ským zemědělcům nevyhnutelni, ale všechno, co za práci dostávají, je horší, než by dosta Němec: i mzda, i strava i přístřeší. Ruští děl- níci bývali do Pruska verbováni agenty, většinou židovskými, potom pak se tím začaly zabývat koncesované kanceláře, jež uzavíraly s velko- statky smlouvy na »dodání tolika a tolika děl- níků z Ruska«. Obchody usnadnily se zvláště, když Rusko usnadnilo vydávání pasů za hra nici. Do Pruska přechází každoročn okolo 500.000 dělniků z Ruska. V Prusku tomu říkají »Russenimport«. Sta židovských komisionářů zaměstnává se výhradně dobazo váním Rusů. Jejich pomocniky jsou podobn dohazovači na ruské straně.
Polák Němec Prusek Russenimport Rus Prusko Rusko Pruskas
8 article
Dělníci, kteří se dají do Německa vylákat chodí hořkému osudu vstříc. Přijímáni jsou od svého 10. roku. Všechny dokumenty jim odnímají při vstupu do práce, aby nemohli prchnout, až peklo nastane. Chtějí-li mezi časem z práce vy- stoupit a obráti se na pruské úřady, aby jim vrácení pasů vymohly, úřady ničeho nedělají, odpovidajíce, že v pruských zákonech o tom nic nestojí, může-li býti ku vrácení pasu do- nucen ten, kdo jej zadržel. Doba denní práce trrá tak dlouho, až dělník při ní padá. Honí jej do práce i v neděli a ve svátek. Za mimo řádnou práci nedávají mu náhrady. Nedopřávají jim oddechu ani za poledne, aby se mohli na- obědvat, ani v noci. Mzda obnáší 40 fen. ke stravě. Strava ale bývá tak špatná, že by jí i vepři pohrdli. Větší část mzdy shlti pokuty jež najimači libovolně si berou. Za každý pro- zahálený den bez lékařského vysvědčení o ne moci strhují jim 5 marek. Šafáři a po- klasní nakládají s ruskými dělníky bezmála tak barbarsky, jako němečtí vojácí s Číňany. Soudy žalob ruských dělníků nepřijímají. Zcela jinak chovají se k dělníkům z Rusk polšti hospodáři. Nepokládají je za cizince, nýbr za své lidi. Jich stížnosti se nelýkají. Italie a trojspolek. V »Petit Parisien« píše pan Jean Dupuy. ministr orby, jak následuje: »Německá a ra- kouská žurnalistika jest nespokojena s Italii.
Šafář Číňan V Petit Parisien Dupuy Německo Rusk Italia
9 article
Vývody nového kabinetu, jehož premierem jes p. Zanardelli, se ji nelibily, poněvadž nebyly dosti vřelé, co se týče trojspolku. Tento by vždy úhelným kamenem veškeré italské politiky a každé ministerstvo k němu s chloubou ukazo- valo. Vídeňské a berlínské listy z toho dovozuji, že král Viktor Emanuel III. trojspolek neobnovi, anebo že se Italie připojí ke dvojspolku. Ovšem něco podobného tvrditi jest předčasné, ba řekl bych odvážlivé. Ale jedno jest jisté, že Italie si ukládá jakousi z drželi- vost. Dříve než počne vyjednávati o obnově trojspolku — chce-li vůbec ve smlouvu tuto vejíti — chce věděti, jak se utváří nový ně- mecký celní tarif. Jak známo, němečtl agrárníci svojí ochranářskou politikou ohrožují italský vývoz a proto římská vláda se zdráhá přistoupiti ke trojspolku beze všech záruk. Ostatně v poslední době přidružily se ke všemu tomu povážlivé politické a diplomatické obtiže mezi Vídní a Římem v příčině budoue- nosti Albanie. Jest velmi těžko dohodnouti se když po jedíné a téže věci dva soupeři touží Konečně co asi nejvíce padá na váhu, jest, že v Italii nabýrá hospodářský pro v vrehiu. Zdá se, že země již nesténá pod drl vějším neblahým vlivem, jenž vrcholil v ne zřízené megalomanii a málem úplným fiaskem končil, nýbrž že vedoucí státníci přišli posléze k tomu náhledu, že ne stálým zbrojením zemské finance mohou býti ozdravěny, nybrž klidnou hospodářskou prací. A proto v tomto ohledu nemají německ a rakouské noviny nepravdu, vyslovují-li obavy o trvání dvojspolku.«
Viktor Emanuel Vídeň Řím Albánie Italia
10 article
K nejistým poměrům ve Španělsku. Prine don Jaime bourbonský, syn don Carlosa, španělského pretendenta, přibyl včer ráno do Marseillu. Infantky Beatrice a Alice jeho sestry, plukovník Coma a četní jiní vyni kajíci Španělové přišli, aby ho pozdravili. Zpravo- daj »Figara« měl pak s ním tuto rozmluvu o níž byli jsme již stručnou zprávu přinesli. »Byl jsem přijat princem ve skvostném přijímacím salonu — píše zpravodaj. Prine jest ještě mladý, oděn beze vši okázalosti, poněkud chorý po přestálé nemoci, jež ho poutala dlouhý čas k lůžku v japonské nemocnici v Nagasaki »Račte se mne jedině tázati po věcech,
Jaime Beatrice Španěl Figar Španělsko Marseille Como Nagasaki
11 article
na něž mohu odpověděti. Víte, že jsem ruským důstojníkem a že bych tudíž pokládal za neloyální. abych se zabýval politickými intrikami, pokud budu nositi husarskou uniformu ruskou.« Ovšem porozuměl jsem ihned tomuto po- kynu prineovu a tázal jsem se jedině po účelu jeho cesty do Evropy, poněvadž všeobecněs ji připisuje politický význam a zároveň se mluv o možném odstoupení dona Carlosa, otce prin- cova a pretendenta na trůn španělský. »Nevěřte ničemu, můj otec neodstoupí, ostatně to bylo již vyvráceno a má cesta rov- néž žádného politického významu nemá, poně vadž situace ve Španělsku zůstala pro nás úplně nezměněna. Přicházím do Evropy na zota venou a jest mým úmyslem odebrati se přím do Petrohradu, kde budu přijat v audiene carem.« Na otázku zpravodajovu, možno-li mu sdě liti něco o výpravě pečilské, odpověděl prine »Ačkoliv pluk, ke kterému jako poručik náležím, zůstal ve Varšavě, přece mi carem bylo povoleno zúčastniti se výpravy. Byl jsem při dobytí Pejtanu, kde jsme bojovali po boku Němců, Francouzů a Angličanů- O nynější krisi španělské pravil: »Přihlí žím ke všem těmto událostem jako divák, jenž jest přítomen zajímavému divadlu, a kde možní velmi brzy i on bude hráti vyníkající úlohu Ovšem situace by se okamžitě změnila, kdyby můj otec zemřel. V tom případě by mne moje čestná povinnost volala abych vstoupil na politickou arenu a podal svoji demissi jako důstoj nlk armády ruskě.« Po té zpravodaj se tázal, zdaž je pravda. že nynější královská dynastie činí pokusy o vy rovnání veškerých dřívějších neshod mezin a rodinou prince z Caserty. Don Jaime pravil, že nevěří těmto domněn- kám a pokládá je takřka za nemožnost. Prine odjel ještě týž den do Benátek, kde se shledá se svým otcem.
Němec Francouz Angličan Jaime Evropa Španělsko Petrohrad Varšava Caserta Benátky
12 article
Společnost přátel vzdělání lidu. Obci sokolské učiněn byl z řad Sokolstv moravského návrh na zřízení velkého výchov ného spolku pro království české aneb pro země koruny české, v němž zastoupeny by byly všecky vrstvy a strany národní, všichni schopn lidé dobré vůle, jimž záleží na povznesení lidu a české národnosti, zvláště ale česká intelligence jejíž většina — bohužel — národní a kulturn práce se vzdaluje; jedná tak buď z pohodl nebo z vrozené netečnosti a lhostejnosti, že práce ta »nic nevynáší«, anebo také z jiných příčin. Společnost přátel vzdělání lidu — tal navržený spolek prozatím nazýváme — převzala by na svá bedra výchovnou, zvláště vzdělávací vůbec tak zv. drobnou, národní práci, kteroua dosud vykonávaly — nebo dle stanov vykoná vati mají — různé spolky vzdělávací: čtenářské besedy všeho druhu, též sokolské jednoty a jiné spolky. Vytkla by si tudíž úkol zajisté krásný který, neprováděl-li se na celé čáře soustavně. aby výsledek jeho byl žádoucí, pak příčinou toho byl úžasný nedostatek obětavých, intelli- gentních, nezištných pracovníků, někde také ne- doslatek dobré vůle činovníků jednotlivých spolků. Mnoho a mnoho našich spolků konalo by tento úkol, kdyby měly k tomu — lidí. Ná- rodní jednoty stále si stěžují, že většině odborů místních, jež za vyslání řečníků žádají, nemohou vyhověti, poněvadž nemají po ruce obětavých lidí; podobně některé sokolské jednoty a jiné spolky na venkově nemohou konati přednášek po celý rok, poněvadž téměř každý, na něhož se obracejí, buď přednášku z důvodů často ní cotných odřekne anebo na dotaz ani neodpovi
spolek pro království český aneb pro země
13 article
Venkov žádá Prahu — tu velíkou, velebenou slovanskou matičku za vyslání obělavých apo štolů, kteří by k lidu promluvili, jeho vědomosti rozšířili, zájem pro záležitosti národní a veřejné v něm budili, vědomí a hrdost národní u lidu posilovali — a Praha jest hluchá, netečná. To lik intelligence v ní máme, ale intelligence tat svého poslání nekoná, poněvadž v ní není dost obětavosti a onoho ryzího vlastenectví, jež pro- jevuje se nikoliv prázdnými frásemi a hlučením. ale skutky, praci, směřující k našemu národnímu a kulturnímu povznesení. Nový spolek má od- pomoci této národní bídě; v něm mají se sou- střediti všichni, kdož maji pevnou vůli, praco- vati pro svůj národ. Pro každého najde se něm příhodné místo, na kterém mohl by se zdarem pracovati a své schopnosti uplatniti. Program Společnosti přátel vzdělání lidu dle přání navrhovatele, doplněný vzdělávacím odborem České Obce sokolské, byl by asi tento- 1. Zakládati, podporovati a udržovati veřejné li dové knihovny; 2. čítárny; 3. vydávati popu- lární letáky a brožury a pokud možno zdarma v lidu je rozšiřovati; 4. pořádati populární běhy vzdělávací; 5. vydávati umělecká díla výtvarn za pouhou náhradu nákladu; 6. pořádati a pod porovati universitní extense po českém venkově 7. stavěti budovy pro lidové knihovny, čítárny pak divadla a koncertní síně; 8. vydávati spol kový časopis; 9. pořádati běhy k theoreti ckému a praktickému vzdělání knihovníků ředitelů čítáren; 10. pořádati populární před nášky a koncerty, lidová divadla a výslavy umělecké; 11. vypisovati souběh na nejlepš spisy lidové a umělecká díla, popularisaci uměn šířicí; 12. starati se všemi vhodnými prostředky v mezích zákonů a stanov o rozvoj duševních a mravních sil v lidu českém.
Praha lidový divadlo
14 article
Tento program zaslán byl Českou obe sokolskou dvaceti šesti předním literárním, umě leckým a národním spolkům v Praze se žádo sti, aby do určité doby o něm podaly svá do brozdání, souhlasí-li se zřízením navrženého spolku vůbec. Dojde-li od většiny vyzvaných spolků dobrozdání příznivé, učiní Č. O. S. další kroky a sezve delegáty spolků k prvni poradní schůzi, jež by se konala po Velikono cích. Za dobrozdání požádány byly spolky Ústřední Matice školská, Národní jednota pošu mavská, Národní jednota severočeská, Česká společnost národohospodářská, Spolek českýeh žurnalistů, Spolek spisovatelů »Máj«, Ústřední spolek jednot učitelských v Čechách »Komen- ský«, Spolek učitelstva z Prahy a okolí, Aka- demická čítárna, Ústřední škola dělnická, Zem- ská ústřední jednota hasičská, Umělecká be- seda, Matice česká, »Manes«, Spolek pokroko- vého studentstva »Ant. Čížek«, Ústřední spolek českých žen, Matice divadelních ochotníků Ústřední spolek českých professorů, Moravsko- slezská beseda, »Komenský«, spolek morav ského studentstva, Českoslovanská jednota, » Klu Mladých«, Historický klub, Spolek učitelstv škol měšťanských, Spolek žurnalistů krajinskýeh a Svatobor. Ačkoliv uvedené spolky obdržely přípisy Č. O. S. již po Novém roce a lhůta k podání dobrozdání minula v únoru, došly do dnešníh dne odpovědi pouze od prvých jedenácti spolků Ostatní spolky nechť laskavě učiní tak co nej dříve, aby věc nebyla zdržována. Dlužno si přáti, aby i širší veřejnost prd nesla svůj úsudek, nežli Česká obec sokolská V. K. učiní v této věci další kroky.
Velikono Komen Antonín Komenský Čechy Praha Aka Moravsko Č . O . S národní spolek v Praga spolek českýeh žurnalista spolek spisovatel spolek pokrokový studentstvo spolek učitelstv škola
15 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Chef kabinetu uherského pan Szel způsobil zarmouceným nad vývojem věcí Němcům nemalé opět potěšení. Ujal se v uherské sně movně slova a projevil nad tím radost, že vi- deňský parlament opět pracuje a chlubil se tím. že správnou byla jeho diagnosa, tvrdil li, že nejde v Rakousku o existenci úslavy, že nen tato v nebezpečí, nýbrž že jde o pouhou překážku v životě ústavním, kterouž odkliditi, cislajtánské vládě prý se podařilo. Byl prý vždy toho ná hledu, že Cislajtanie nejlěpe pochodí, když se od platného zákona neuchýlí, a nikdy prý ne schvaloval jiné kroky na zažehnání ústavní krise v Rakousku podniknuté. Co prý dal dr. Körber Čechům i Němcům za to, že nechali obstrukce. pan Szell prý neví, také prý mu do toho nic není, zvědavým poslancům maďarským nemůže prý dáti jinou odpověď, než že on, Szell, jim nedal nic. O stanovisku páně Szellově na- proti ústavní krisi rakouské nebyli jsme nikdy v pochybnosti. Naproti národu na- šemu nebylo toto stanovisko nikdy přátelské, b ani vlídné, naopak nemůže býti pochybnosti o tom, že pan Szell, ne sice zjevně, za to ale tím výdatněji pod pokličkou, o to se zasazoval, aby největší překážka »parlamentní dělnosti« — jazyková nařízení — byla odstraněna. Pan Szell nyní teprve odhaluje srdce a prohlašuje, jak mu šlo pod chuť stanovisko, na něž se posta- vila ve věcech vyrovnávacích vláda Thunova Páně Szellovo prohlášení v uherské sněmovně ostatně nikoho nepřekvapilo. Nejdůvěrnější příte pana barona Chlumeckého nemohl přece an jinak mluviti, než jako pan Szell, vždyť rekapi- tuloval jenom to, co mu jmenovaný zlý dueh tohoto státu našeptal a poradil. Pan Szel není ostatně Uherskem a také jemu nadejde v životě státníků nejtrpčí chvilka.
Szel Němec Cislajtanie Körber Čecho Szell Szellův Chlumecký Rakousko Uhersko Thunův Páně
16 article
— Zmahájící se klerikalismus. Na upo zornění naše, jak za nynějších poměrů, kdy všickni angaževáni jsme v boji národním, zmáhá se všude klerikalismus, došly nás četné souhlasy a různá v tomto směru upozornění. Jest známe stanovisko naše, že ve věcech náboženskýeh každému ponecháváme jeho přesvědčení a způsob, kterýmž domnívá se že nejvhodněji po- vznese se ze všednosti tohoto světa k vyššinám za nimiž rozprostírá se jiný svět. Však lhostej- nými nemůžeme zůstati, když jde o důležité statky lidu našeho, jakým je v. první řadě svobodu svědomí, a které soustavně se podkopávají. Ze- jmena obrací se pozornost naše ku kázáním jež se konají ve zdejším chrámu jezovitském ku kázáním redemptoristů v různých chrámech zde i na venkově. Jaká jsou to kázání jde z toho, že se v nich probírají se sta noviska nejčernějšího klerikalismu všechny otázky denní, ba že se o nich v chrámech těchto hla suje. Při této příležitosti ještě několik slov »Bo- hemii«, ktorá byla tak neopatrná vytýkati nám spojenství naše s klerikály a dokonce snad i zradu, páchanou na zásadách svobodomyslných. »Bohemie« snad neví, kdo všechno nalézá se v táboře německého souručenstva, kdo zavěsi se německým liberálům na šosy a kdo před půl letem ještě prosil klerikály na kolenou, aby se vrátili opět v lůno všematky Germanie a spo lečně s ostatními stranami zápasili proti nám Kdo sliboval jim všemožné ohledy a dušova se, že doby liberálního enthusiasmu z dob dáv ných již nikdy se nevrátí? Byla to »Bohemie«. — Kluby občanské. Klub voli č novoměstských. Valná hromada, kterí dnes konati se měla, pro nahodilé překážký odkládá se na sobotu přištího týdne.
Bohemia
17 article
— Osobní. Z Vídně se nám telegrafuje: Posl prof. dr. Kurz jmenován byl »Družstvem prvního národního domu ve Vídni« čestným členem v uznání velikých zásluh, jichž si získal při koupi a zřízení domu tohoto. Diplom čestného členství byl mu ode- vzdán deputací výboru v říšské radě dne 14. března. — Pan JUDr. Antonín Fried na Král. Vinohra- dech zapsán byl do listiny veřejných obbájců v věcech trestních v král. českém. — Promoce. Pan JUC. Arnošt Arnoj bude dnes 16. t. m. o 12. hod. na české universitě Karlo Ferdinandově za doktora veškerých práv pro- hlášen. — Páni c. k. auskultanti krajského soudu v Plzni JUC. Josef Zpěvák a JUC. Alber Milota budou dnes v 10 hodin dopoledne na česk universitě Karlo Ferdinandově v Praze za doktory všech práv veřejně prohlášeni. Pohřeb paní Louisy Svandové z Semčic koná se dnes o 3. hod. odpoledn z farního chrámu u Panny Marie Vítězné (u Karme- litánů) na hřbitov vyšehradský do rodinné hrobky. — Z Vídně, 15. března. K ministrovi obchodu dostavila se dnes deputace zástupců českých krej čovských dělníků vídeňských, vedená posl. Fres lem. Přišla žádati za zkrácení pracovní doby a stanovení minimální mzdy. Vypravovala ministrovi. že krejčovští pomocníci vídeňští musejí pracovati 17 až 18 hodin denně při špatné mzdě, což má v ná- sledek, že roste úmrtnost a množí se nemoci mezi nimi. Ministr bar. Cal! odvětil, že, jakkoli musí hleděti k tomu, by rakoušti mistří byli schopni kon- kurence, nicméně uznává, že pracovní poměry krej- čovských pomocníků jsou křiklavými, že je dá bedlivě vyšetřiti a že se stane, co je možno k na- pravě.
profesor doktor Kurz JUDr Fried Král JUC Arnoj Josef zpěvák Alber Milota Svandová Marie Cal Vídeň Praha Semčice Karme národní dom univerzita Karla Ferdinandov krajský soud v Plzeň
18 article
— Z městské rady pražské. (Schůze v pá tek dne 15. března.) O sbořeni star rychty. Referent správní rady staroměstské tržnice pan dr. Štych upozornil ve své zprávě tržnici, že prodavačské krámky, umistěné v tržnic na straně, která sousedí s rychtou, jsou skoro ne- ustále opuštěné a že je obchodníci nenajímají proto, poněvadž do těchto končin nikdy žádný kupující ne- zabloudí. Této kalamitě lze nejradikálněji odpomoci tím způsobem, kdyby se budova staré rychty sbořila a se strany Můstku zřídil se nový průchod do trž- nice. Sbouráním staré budovy prospělo by se cele řadě požadavků. Dosavadní »stará rychta« je stavení starého, nepraktického slohu, má tmavé, nepohodlné místnosti, které nelze ani adaptovati. Nová budova mohla by mít čtyři patra a stala by se pokračová- ním tržnice. Ustoupila by rovněž poněkud její čára z ulice na Můstku, takže by se následkem toho ulice rozšířila. Kromě o ekávání nalezla tato myšlenkav radě městské živý zájem a až na jediného člena všichni řečníci se přimlouvali, aby o projektu bylo
doktor Štych
19 article
uvažováno a k jeho uskutečnění pracováno. Návr na sbourání staré rychty a vystavění nové čtyř patrové budovy na její místě byl pak odkázán techní cké komisi k prozkoumání a podání dobrozdání. — Obec bubenečská žádala za brzké zřízení silnice z Chotkovy silnice do Bubenče, na kterou slíbila přispěti obnosem 10.000 K jakmile se stavbou bud počato. K tomu cíli však je zapotřebí pozemků forti fikačních a vyjednávání není dosud provadeno; bude však, pokud možno, urychleno. — Dle návrbu tech nické komise bude upraveno prostranství, vzniklé za novým mostem na straně malostranské tím způsobem, že ponechána bude široká jízdní dráha prodloužení osy mostní; po obou stranách této dráhy zřízeny budou mosaikové chodníky se stro mořadím; mezi těmito a mezi chodníky při domec malostranských a smíchovských budou rovněž jízdní dráhy. — Projeven souhlas se změnou stanov Me- šťanské besedy pražské v tom směru, že jmění — v případě, že by se spolek rozešel — připadnout má obci pražské; vyhověno též žádosti, aby besed ve své pečeti směla uživati znaku král. hlav. města Prahy. — Vyhověno žádosti Tylova sdružení, aby obec pražská v případě rozejítí se této korporae převzala správu jmění a rozhodovala o něm ve pro spěch zřizování budov divadelních. — Pan městský rada Pštross nalehal na to, by zavedeno bylo v ne děli a ve svátek více přímých vozů elektrické dráhy na trati od Národního divadla do Královské Oborya aby označeny byly vozy náležilými tabulkami. — Dodávky žulového kamene zadány firmám Ruth Kafka, Pupp a Škarka, Šalda, Kareš a Žďárský Opravy dlažeb v předměstích zadány firmě Karešově nové dlažby tamtéž zadávány budou od případu k případu ofertním řízením. — Na základě přání z kruhů občanstva přednesených rozmnoženy bud u svítilny na Hradčanech, dale v ulici Křemencové
Chotkův Pštross Ruth Kafka Pupp Škarka Šalda Kareš Karešův Bubeneč Praha Hradčany Křemenec Tylův sdružený národní divadlo Išťanský
20 article
Opatovické a v Jirchářích opatřeny budou Auerovým hořáky. Tyto zavedeny budou též ve třídě Vratisla vově na Vyšehradě. — V komisi hospodářské dopo ručil pan ob. starší Bukovský, aby u plynárny v Holešovicích vysázeno bylo stromoví. — V téže komisi navrhl pan ob. st. Kovařovič, aby nově by upraven přístup k obecním lázním na Vysehradě. — Mostné — (hrubý příjem) — v týdnu od 2. do 9. března obnášelo na provisorním mostě u Närodního divadla 3132 K 98 h, na mostě Františka Josef 3380 K 42 h, na mostě Palackého 4651 K 66 h, na mostě přes Štvanici 1724 K 8 h, na mostě Žofin ském 205 K 10 h. — Pan městský rada dr. Stych přednesl žádost komitétu dam pro stravování chud mládeže, aby při stavbě nových školních budov, po kud možná, bylo pamatováno na to, aby zřizovány byly k rozdílení pokrmů chudé mládeže místnosti odděleně pro chlapce zvlášť a pro dívky zvlášť. Bylo sděleno, že se tak při nových budovách školních (n př. na Hradčanech) již děje. — Vo schůzi výboru Ústřední Matice školské dne 9. března 1901 poukázány k výplat pohřební náklady řídicího učitele pana Bukovského služné zvýšeno 3 učitelům a usneseno, aby leto každý měsíc do fondu odbytného učitelstva malie ního vkládáno bylo 3000 K na účet příspěvku za rok 1901; poukázána k výplatě druhá subvenc škole mirkvircké u Českého Krumlova, Matici Osvěty Lidové v Těšíně zaručena subvence pro tento r 1200 K na zřízení a vydržování opatrovny, jednáno o gymnasiu ve Vyškové a v Zábřehu, o školách ma tičních v Běhánkách, v Malesicích, v Opavě a opatrovně v Teplici, schválen jednaci řád, jakož agitační plán moravsko-slezských důvěrníků Ú. šk. Na to byla schůze důvěrná.
Auerův Bukovský Kovařovič František Josef Palacký doktor Stych Vyšehrad Holešovice Hradčany Český Krumlov Těšín Zábřeh Běhánky Malesice Opava Närodní divadlo moravskýslezský
21 article
— Z Brna, 15. března. (Zvl. tel.) Býv. soudní tajemník K, odsouzený před jistou dobou v Praze pro různé manipulace peněžní na tři měsíce do těžkého žaláře, jenž po svém odsouzení ale uprchl, byl zde zatčen, — Důvěrná schůze auskultantů konána bude v neděli dne 17. března o 10. hod. dopol v hořejších místnostech Choděrova restaurantu na Ferdinandově třídě. Na programu je rozhovor o do- savadní akci a porada o dalších krocích. Auskultant pražšti i venkovští vyzývají se k hojné účasti. — Přednášky. Lidové přednášky če ské university. Dnes v sobotu přednáší par doc. dr. Frant. Groh »O divadle řeckém« s de monstracemi skioptickými (5. přednáška) v poslu chárně přírodovědeckých ústavů na Karlově náměstí Začátek o 1/28. hod. več. — Výstavy. Výstava Jednoty výtvar ných umělců v Praze otevřena jest dne 16. t. m. v novoměstských sálech výstavních v Vodičkově ulici (»u Štajgrů«) o 11. hod. dopol. pro zvané hosty a korporace, umělce vystavující a členy Jednoty, odpoledne pak obecenstvu širšímu. Vstupné ve všední dny 60 h, v neděli 40 h. Výstava otevřena bude od 9—6 hod. večer.
Choděrův docent doktor František Groh Brno Praha Ferdinandov třída Karlov náměstí Vodičkův ulice O divadlo řecký
22 article
— C. k. veřejná a universitní knihovna Praze jest od pondělka dne 18. t. m. otevřen v hodinách odpoledních. V pondělí, úterý, ve čtvrtel a v pátek od 3—8 hod., ve středu a v sobotu o 3—6 hod. — Z »Právnické jednoty«. V minulé týdenn schůzi dne 14. t. m. za předsednictví starostova ná městka p. dra. J. Javůrka konané, rozpředlas zajímavá a poučná diskusse o poslední přednášc p. dvorního rady prof. dra. Zuckra »O nařízení min. práv ohlejně trestního řízení přípravného vazby. Debaty zúčastnili se delšími vývody pánové nám. vrch. st. zástupce docent dr. Miřička, prof dr. Storch, vrchní finanční rada dr. Král posleze i přednáševší prof. dr. Zucker. Nejvíc upoutaly vývody, které obíraly se — ovšem v ně kterých jen rysech — vadami dosavadního řízení trestního a jeho reformou, neméně pak způsob jakým pozornosti došla otázka, do jaké míry lze ministerstvu vykonávati vliv na vlastní konání spra- vedlnosti, aniž by při tom soudcovská neodvislos trpěla újmy. — Nově přistoupili k jednotě za členy pp.: dr. Karel Polák, okresní komisař a živnost. instruktor, dr. Josef Podvinec, advokát, Jindřich Švaněk, soudní tajemník, dr. Karel Baron místodržitelský praktikant, dr. Jiří Milde, dr. Václ Ulrych, dr. Radolí Rytíř, dr. Josef Šupich. dr. Vojtěch Mastný, kandidáti advokacie. — Pr příští schůze chystá se několik zajímavých před nášek, o čemž v čas zpráva podána bude. — Odhadní komise pro vyměření osobn daně z přijmů na Kral. Vinohradech. Při do- datečné volbě jednoho člena zástupce v druhém sboru odhadní komise pro vyměření osobní daně z příjmo v ukládacím okresu Král. Vinohrady-venkov, vypsané vyhláškou ze dne 25. února 1901 č. j. 6405 a konané u c. k. okr. hejtmanství na Král. Vinohradech dne 12. března 1901, zvolen byl pan Antonín Kalabis truhlář a majitel domu ve Vršovicích č. p. 246.
J Javůrek profesor doktor Storch Král Zucker Karel Polák Podvinec Švaněk Baron Mild Václ Ulrych Radolit Šupich Mastná Kalabis Praha Vršovice
23 article
— Zahajené vyučování. V 1. třídě obecne školy pro chlapce u sv. Jindřicha počne se dne 18 března opět vyučovati. — Pohádkový dychánek pro mládež, po- řádaný Bolzanovým odborem ve prospěch českého sirotčince učitelského, opakuje se dnes o 3. hod odpol. v Národním domě na Král. Vinohradech Laskavě spoluúčinkují slč. Tonča Svobodova a sbor chovanců českostovanské klavírní akademie v Praze. Obecenstvo se upozorňuje, že listky jsou opět úplně rozebrány, takže u pokladny nelze již vstupenek obdržeti.
Jindřich Bolzanův Svobodův Vinohrady Praha národní dům na Královský
24 article
— Maso zadarmo, Mohlo by se skoro říci, ž dovedou je vypěstovati jen Francouzové hlavně po- mocí králíka, který v jejich vlasti stal se obecně ob- libeným národním pokrmem. Nelze si ani představit obrovské množství těchto zvířat, kterým právě dove- dou Francouzové ukrýti nejen ohromnou domácí spo- třebu, ale i zahraničné trhy zásobovati v tak nízké ceně, že právem se možno domnívati, že pomoc chovu tohoto zvířete lze vyrobiti maso zadarmo. Dle zprávy z ústřední berlínské tržnice jest odbyt králiků na tamějším veletrhu zavedený stale větší. Berlínšt městští tři sprostředkovatelé, jimž jest veškeren od- byt králíků přidělen, prodali v roce 1899, v němž poprvé maso tohoto druhu do tržnice zavedeno 19.372 kusů králíků a v r. 1900 již 42.580 kusů Všichni králíci objednáni byli z Francie a sice z tam- ních králíčích obor jako králíci divocí. V Berlíně jsou zabiti a prodávají se i s kůží. Průměrná cena kusu, za kterou se králíci (ve velkém) nakupovali, obnášela v prvém roce 33 kr., ve druhém 32 kr. Na trhu pro- dáván pak kus za 45—60 kr. Nejvyšších cen docílilo se od prosince do dubna, nejnižších v červencia srpnu. Uváží-li se, že králici, váží-li 2—21/2 kg. a že tudíž mimo kožku (5—10 kr.) měli kg. 1.50 at kg. 1.85 masa a mohli přece býti koupeni za 33 kr., do- spěti nutno k přesvědčení, že maso nejlaciněji lze vypě
Francouz Francie Berlín kg at
25 article
stovati jen pomocí chovu králíka. Viděti z toho dále, že jest velice těžko s cenami těmito konkurovati chovatelům vjiných zemích a zejmena kol velkých měst, kam im- port ve velkém z ciziny jest možný. Okolnost ta je důvodem, proč právě kol měst, kde i hojně masa krá- ličího se konsumuje, nejméně se šíři jatečný chov králíků a proč zase venkov, který tak rád se ve všem po městě opiči, ač všechny podmínky k výnosnému chovu těchto zvířat má nejpříznivější, chovu králiků se nevěnuje. Nemá totiž před sebou příkladu, který by ho povzbuzoval a vábil. A přece u nás při vše- obecné drahotě masa chovatelé králíků počitati by mohli na mnohem větší zisk, nežli chovatelé fran- couzští, kteří zajisté i vzdor nízkým cenám nepracuji také zadarmo. Vinou všeho jest, že u nás není pod- nikavých jednotlivců. Činnost několika spolků jest těžkopádná a rozbíjí se o místní a osobní nesvary. »Pokusná králíčkářská stanice v Bernardicích u Tá- bora« má na zřeteli spíše více lidové poučovánív oboru králíkářském, nežli realisování myšlenek půso- bivým příkladem. Z praxe na nejvýše se omezuje na výchovu a rozšíření nejlepšího chovného maleriálu nejvděčnějších hospodářských odrud. Velice obmezený jest počet jednotlivců, kteří buď vlastní odchov zas jen k chovu nabízejí nebo obstarávají obchod jen s králíky chovnými, ale chovem zviřat jatečných ne- zabývá se u nás nikdo, neřku-li ve velkém. Činnost zmíněných osob, ba ani činnost odborné literatury králíkářské, která právě velice málo má příležitosti kruhy lidové vnikati, nebude jich moci dlouho zí- skati, neboť lid všude chce míti makavý příklad před
26 article
očima. Vzdálenější jej nesnadno vábí. Se stanoviska národohospodářského dlužno toho velice litovatia jmenovitě u národa našeho, jehož lid při veškeré své intensivní činnosti hmotné i duševní má až příliš chudou kuchyni. Jest to škodou dvojnásobnou, že lid náš důležitost chovu králíka dosud nepoznal. Nemělo by býti proto nikoho, komu na hmotném povznesení lidu záleží a kdo na poučování jeho pracuje, aby se sám se zásadami racionelního chovu králiků nesezná- mil a je příležitostně mezi lidem dále šířiti nepřiči- — Povodeň labská. Voda v horním Labi pří- valy horskými stoupá rychle; dle měřítka na želez- ném mostě v Pardubicích měla dne 14. března večer + 283 centimetrů nad normálem, za několik hodin tedy vzrostla o 70 centimetrů a další stoupání jest oznámeno. Chrudimka i Orlice rozlily se při ústíi daleko do krajiny. Obyčejná záplava krajin polab- ských rozšiřuje se na katastry obcí v okresu pardu- bickém Svinojedy, Rosice, Lhotka, Krchleb, Lány, Opočinek, Rybytev, Valy, Přelouč, Lohenice, Břeh, Labětín, Semín, Řičany, Kladruby. Trnávka, Telčice,
Vala horní Labe Pardubice Orlice Rosice Lhotka Krchleby Lány Opočinek Rybytev Přelouč Lohenice Labětín Semín Řičany Kladruby Trnávka Telčice
27 article
Chrčice, Kojice. Vinařice. Při ústí řeky Doubravky jsou obce Zaboř a veškera pole a luka jednak zpa- teční vodou labskou, jednak povodní řeky Doubravky zaplaveny; Kobylnice, Habrkovice, Lišice a Zehušice v poříčí Doubravky jsou zaplaveny. Od Záboře k Kolínu pozorovati pozvolné klesání normální výše hladiny vodní následkem zbořených jezů v Kolíněa u Klavar, tak že letos voda v Polabí kolínském v při- rovnání k jiným jarům klesla při rozlévání vody až o 80 centimetrů; tím vysvětliti si výšku vody u Ko- lína na + 75—80 centimetrů, kdy jindy měla b + 160—180 cent. nad normálem. Za to jediným je- zerem jest krajina u Poděbrad a Nymburka. Cho- fánky, Pátek, Polabice, Kluky, Oseček, Předhradí, dále k Nymburku Zboží, Kovanice, Drahelice jsou ostrovy nebo poloostrovy v záplavě. Ačkoliv se opakují každým rokem záplavy lyto, přece působí podívaná na tyto vodní spousty volně hospodařící příšerně. Lelos má voda připravenou půdu ledy, které učinily úlohu ne- blahou na-březích, vysoká voda pak dokončí, co ledy ještě nedokončily. Prospěch labských záplav, zvláště se zřetelem na úrodnost luk pobřežních, několikrate jest překonán škodami, které do statisíců národního jmění každoroční záplavou ničí.
Polabice Kovanic Chrčice Kojice Vinařice Doubravka Kobylnice Habrkovice Lišice poříčí Doubravka Zábora Kolín Kolíně u Klavary Polabí ko Poděbrady Nymburk Pátek Oseček Drahelice cent
28 article
— Nové vřidlo v Karlových Varech. O mohutnosti nového vř dla v Karlových Varech, jež po celý včerejší den obklopeno bylo davy zvědavců, možno si učiniti příbližně pojem, uvedeme li že do- sav dní vřídlo dávalo za minutu 75 litrů vody. kdežto nové chrlí jí v téže době 800—100) litrů. Staré vřídlo vypadá dle toho při novém jako trpaslík vedle obra. Nejpozoruhodnějším zjevem jest, že do- savadní vřídla vytrysknutím nového nikterak neutr- pěla ani v příčině množství vody, ani v příčině její teploty neb síly proudu. Ze vřídla čís. 3, z něhot nový pramen vyrazil, netekla již po třicet roků žádná voda. — Statistická zpráva z Prahy a před- městí. V týdnu od 3 do 9. března byla v Praze teplota nejvyšší +7.1° C, nejmenší +0.5'C. V tom- též týdnu narodilo se v Praze a předměstích celkem 209 dítek, z nichž bylo 109 mužského a 100 žen- ského pohlaví. V Praze narodily se 123 dítky a sic 26 mužského a 34 ženského pohlaví manželského původu a 32 mužského a 31 ženského pohlavi ne- namželského původu (skoro vesměs v porodnici). Karilně narodily se 3 dítky, na Smíchově 26, na Král. Vinohradech 19 a na Žižkově 37. Mrtvě naro- zených dítek bylo 10. V tomtéž týdnu zemřely 204 osoby a sice: v Praze 140 (70 mužů a 70 žen), Karlíně 9 osob, na Smíchově 15, na Král. Vino- bradech 19 a na Žižkově 21. Na tuberkule zemřelo 38 osob. — Epidemie nakažiivé nemoci ve škole.
Král Karlová Vary Praha Smíchov Vinohrady Žižkov Praha 140 Karlín
29 article
Vyučování na chlapecké a dívčí škole na Hradčanec bylo na 14 dnů přerušeno a škola zavřena, poněvad mezi dítkami ve značné míře rozšířila se nakažlivá nemoc zánět příušnie- — Požár na dole. Na dole »Ferdinandově«u Brandýsku, ve slánském okresu, náležejícím buště- hradské dráze, vypukl, jak jsme sdělili, dne 12. t. m. po 1 hodiné v noci z neznámé dosud příčiny oheů, který rychle se šířil a zničil dvoje třidíci zařízení různých systémů s veškerými přístrojí. K ohni při- byly hasičské sbory z Hnidous, Kladna, Dubí, Vol- šan, Buštěhradu a z dolu »Mayran«, kterým poda- řilo se po pěti hodinách oheň zdolati a zachrániti tím před plameny tak zv. prádelnu, vlastní budovu na dole se stroji těžnmi, jakož i budovu, ve které umi- stěny jsou čerpaci a větrací stroje, které byly ve ve- likém nebezpečí. Ohněm velice ohroženi byli i hor- níci v dole pracující, protože zaměstnání byli na různých místech a mohli býti z dolu vytažení teprve po uplynutí delší doby, což bylo by se znesnadnilo, ba snad znemožnilo, kdyby se byl požár rozšířili na ostatní budovy. Škoda jím způsobena odhaduje se na 60.000 korun, ale hražena jest pojištěním. Z Ferdinandova dolu, který jest největším ve slán- ském okresu, těží se denně 9000 q kamenného ublí a zaměstnány jsou v něm 984 osoby. Jelikož stavba provisoria na třídění uhlí trvati bude asi tři měsíce bude část dělnictva, jež ohněm přišla o práci, za- městnána při ní. V dole těžba uhlí obmezena ne- bude, protože přeloží se na něj třídící stroj z dolu Františka Josefa.
František Josef Ferdinandov Hnidousy Kladno Dubí Buštěhrad Ferdinandov dol u Brandýsek
31 article
— Výjev z ulice. Na Příkopě byl včera o4. hodině odpol. policejním inspektorem Burdychem při- stižen při žebrotě 35letý bývalý obchodní příručí Josef Traube. Inspektor žebráka zatkl a odev zdal nadstrážníkovi Fischerovi s rozkazem, aby jej o- vedl do bezpečnostního oddělení policejního. Až do Bartolomějské ulice šel zatčený klidně, zde však se průvodčímu svému vytrhl a chtěl uléci. Policista pustil se za uprchlíkem, který pojednou klopýtl, upadl a zranil se na hlavě. Traube odveden potom na strážnici a odtud dopraven do ústavu choro- myslných. — Do ústavu choromyslných byl včera ze všeobecné nemocnice dopraven kovářský pomocník Josef Budák z Dejvic. Týž před několika dny v ná- valu choromyslnosti napadl svého švakra Kruliše v Modřanech, který jen po velikém úsilí z jeho rukou se vyprostil a před těžkým zraněním uchranil. Budák potom vyskočil oknem a vrhl se do roz- vodněného potoka, odkudž byl přikvapivšími sousedy vytažen. Nyní nalezl nebožák trvalého pobytu v ústavě pro choromyslné. — Zastřelil se. V domě č. 50 v Sokolské tř. na hoř. Novém městě bydlicí Josef Klíma, obchod- vedoucí firmy Theodor Úmrath, v r. 1856 narozený. ženatý a do Zlonic u Slaného příslušný, včera do- poledne na záchodku u svého bytu spáchal sebe- vraždu. Vypálil si kulku z revolveru do pravého spánku a byl okamžitě mrtev. Na místo dostavil se policejní komisař pan Hattaš s lékařem p. drem. Kvasničkou a po ohledání byla mrtvola v truhle od- vezena do českého pathologického ústavu. Příčina sebevraždy není známa. — Nehoda. Kočí Václav Řehák, zaměstnaný u povozníka pana Matěje Vojáčka v č. 222 ve Vráo- vicích, včera dopoledne u novostavby stavitele pana
Burdych Traub Fischer Budák Kruliš Klím Úmrath Hattaš Kvasnička Nehoda Řehák Vojáček Dejvice Modřany Zlonice Slaný