1
masthead
7. února 1904.
2
masthead
I. Příloha „Národnich Listu
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Z Uprkovy výstavy.
= Dosud nebylo veřejnosti oznámeno, že
by kuratorium Galerie českého umění bylo za
koupilo nejlepší obraz z Uprkovy výstavy. Ne-
stalo-li se tak ještě, není toho dojista příčinou
že by bylo obtížno vyhledati jej a bezpečně
určiti, vždyť pokud lze hlasy navštěvovatelů
amateurů, odborníků a laiků sledovati, byly
všechny od otevření výstavy za jedno, že to je
obraz »Na panském«, ona dlouhá, obloukovilá
řada okopavačů na řepném poli pod olovnatým
nebem letního poledne, která v prudkém slunei
barvami plane, plápolá a jak motýli se pestří.
Nese loňské datum a poněvadž je tato výstava
sama úhrnnou žní a vybraným přehledem vši
dosavadní tvorby umělcovy, můžete bezpečně
vysloviti logický závěr, že »Na panském« je
nejlepší obraz Uprkův od roku 1887 až do
1903. Dokonce tím není řečeno, že by ostatní
kol něho na své absolutní ceně se ztrácely, už
proto ne, že každý z nich svůj umělecký pro-
blém řeší s plnou silou, které byl malíř ve
chvili tvoření tehdy schopen. Tentokráte však
Uprka řeší motiv, který už několikráte bral
útokem, s takovou přesnosti a sporostí, že se
nám zdá, jako bychom stáli před jeho definitiv-
ním rozluštěním. Slovem sporý míním zde
krásné zhuštění, sílu výraznosti vybranýmia
nemnohými prostředky docílenou, kde umělee
se zvláštní a obdivuhodnou jistotou rozkládá
jednoduché a při tom výmluvné linie kompo-
siční, kde každá črta na svém místě platí, kde
každá barevná skvrna žije a to v takovém
pěkném a silném spřežení s ostatními, že nen
možno a dovoleno přáti si, aby bylo co vypu-
štěno, nebo kde co rozvedeno a rozmnoženo
sic by rovnováha celku byla porušena a umě-
lecký organismus díla octl by se na počátku
rozkladu.
Uprkův
Uprka
kuratorium Galerius český uměný
6
article
J. Uprka zde docílil takové živosti dojmové,
že vaši mysl, vaši tvořivou paměť, vzpomínkami
skutečnosti naplněnou, vede přímo, ceslou nej-
kratší ke krásné illusi plného, sylého, všemi si-
lami hrajícího života. To ceníme dnes na umění
Uprkova rázu nejvýše, neboť nechceme při něm
býti vyrušováni žádnou umělosti, očividnou li-
bovůli a obmyslnou výpomocí. Opakujeme si.
že nejmohutnější umění jest a nejsilnější jeho
účinek se dostavuje, když se vyjadřuje takměř
se živelnou samosrozumitelností, když se zho-
stilo veškerých stop a sledů vší námahy duševní
a těžkosti práce, kdy jedině svojí ryze etickou,
ano zrovna eterickou stránkou našeho ducha a
naše srdce si podmaňuje. Neceníme však proto
onen podstatný předpoklad uměleckého díla málo
a nízko. Právě naopak. Jsme velmi citlivi pro
to, kterak na příklad v tomto obraze okopáva-
ček je plocha jeho moudře dálnou horizontálou
rozdělena ve dvě sebe pěkně doplňující pole.
Na spodním pestrost a ruch, na hořejším klida
těžké ticho. Je nám rozkoší vidět, kterak v po-
zadí v letním oparu lehce a určitě nízké hmoty
hor a bílé záblesky stěn hospodářského dvorce
vymezují daleký prostor a zároveň jehol illusi
zvyšují, kterak malé děvčátko v popředí, jakoby
náhodou tudy jdoucí, nejzadnější konec dloubé
řady pracovníků na pravé místo pevně staví,
kterak pestré barvy šatů souzvukém se soused-
ními, a náhlými prolomy silných kontrastů hy-
bnou harmonii tvoří a kterak v tolika posách
shýbnutých a vztýčených, pracujících a chvilku
odpočívajících, ni jediná se neopakuje, každá.
jako v stenogramu zachycená, všechnu svoj
dynamiku obsahuje a zase týmž okamžikem
s ostatními v jeden rythmický řetěz se sdružuje.
J Uprka
Uprkův
7
article
Tak se děje i v jiných obrazech Uprkových,
neboť od prvopočátku měl on tento cil přirozeného
výběru a sestředění na zřeteli. Nyní však děje
se to s jednoduchosti a zhuštěností stále ro-
stoucí. Porovnejte třeba s tímto obrazem řadu
školních děti v průvodu Božího Téla nebo scénu
z pouti u sv. Antoníčka »Od kerej ?« neboi
»Lanštorfské hody«. I ty mají svoji živost
barev, své chvějivé nebo oslnivé světlo, svou
mnohost trefného pohybu, ale onen suverenní
klid, s kterým nyní rušný pohyb tělesný a op
tický ovládá a který se nejdříve v »Úvodnicích«
a nedávno v »Slováckém pohřbu« přihlašuje ke
slovu, toho ještě nemají v míře svrchovanéa
poslední. Druhdy Uprka mnohdy pozadní závěr
scenerie trochu zanedbával, poněkud sumárněa
povšechně naznačoval; ne vždy jsou tam po-
stavy lidí v úplném a jemném souladu s ním.
Je patrno, že Uprkův umělecký názor vycháze
od lidského zjevu a fenomenů, jichž je tento
bezděčným a nevolným nositelem. Do něho
vložil svoji nejvyšší míru životního projevu
Teď dospívá rychle a šťastně k souborné har-
monii celého malebného a mžikového pohledu.
Uprkův
Uprka
boží Téla
8
article
Na jednotlivých postavách prudce osvětlených
»Přástevnic«, »Gajdášů« a skupinách »Hudců«
možno sledovati, kterak se jeho uchopování ne-
měřitelných nuancí tonových zjemňuje a upev-
ňuje, na večerních motivech »Na Dušičky« o
vystižení slabého rozptýleného i umělého zcentra-
lisovaného osvětlení usiluje, aby vyzbrojen na-
bylými výsledky a vymoženostmi, mohl se vy-
jadřovati o všem, všude a vždy s hravou jisto-
tou a se snadností, s jakou se sdělujeme ve
své mateřštině plně ji vládneme, nezdržováni
úvahami, kterak součástky věty složiti a jen
myšlenkový obsah mluveného majíce na zřeteli
Uprkova výstava má ve své celistvosti dvě
zvláště zajímavá oddělení. Akvarely a leply-
Tyto druhé, dvanáct nevelkých listů, patří rovněž
tak k nejlepším, co u nás v této technice
mladou generací nově bylo vytvořeno, jako jsou
Uprkovy akvarely nejsmělejšími a nejsvěžej-
šími mezi všemi ostatními. V leptech po většině
jednotlivé postavy děvčic na poli, rozsévačů, děti,
žebráků a sekáčů. Z prvu poněkud úzkostlivé
a zevrubnější v kresbě, nežli rapidnost Uprkova
postřehů a dojmů jeho umělecké mysli snáší.
Uprkův
9
article
Bylo mu třeba zmoci techniku, kterou nyní
ovládá tak, že jeho »Žebrák« nebo »Děvčátka
v průvodu« (ač poněkud přeleptána) přímo pře
kvapují suggestivností svých liniových nápovědi.
Na těchto leptech, jež můžete pohodlně vzíti do
ruky a zabrati se do jich kresebného obsahu
naleznete krátce, stručně a jasně pověděno.
jakým mistrovstvím Uprka dnes vládne na umě-
leckém vystižení karakteristické podstaty plasti-
ekého zjevu a jeho hybu. Snad je pro Jaik
zde shrnutá suma životní pravdy a moc jejího
působení mediem umělce zřetelnější nebo po
chopitelnější ještě nežli v Uprkových malbách,
kde se laik stále a s krátkozrakou svéhlavostí drží
neforemných a jemu podivných pastosních skvrn
a črtaných nápovědí se zamýšleným a dosti-
ženým cílem konečným: s uměleckým výstiže-
ním a vyjádřením vnitřní krásy organického ži-
vota. Stále ještě žijeme ve zmatení pojmů umě-
leckých, a dokonalost hledáme v povrchové.
neli dokonce v povrchní propracovanosti a
hladce banální uhlazenosti, místo co máme ji
odkrývati v emoční síle umělcovy soustředěnosti
a moci, souhru života v každém jeho zlomku
vyjadřující.
Uprka
Žebrák
Uprkův
10
article
Vskutku pak je krásné podívání, kterak
J. Uprka mistruje akvarel i po technické
stránce. Není podstatného rozdílu mezi jeho
olejovými obrazy a akvarely v předmětu, jeho
linearně a barvosvětlové mluvě. Leží jinde.
Povaha vodomalby jej přináší s sebou. Veliký pů
vab Uprkových akvarelů leží dojista v tom, kle-
rak s obdivuhodným taktem z podslaty jejich
techniky vyvinuje a vyluzuje účinky stejné po-
tence jako v oleji. To právě tím, že je dalek
toho, akvarelem napodobiti hmotně tonový obsah
olejomaleb, v akvarelu podati kopii obrazu, jak
by asi byl v oleji. Nenutí jej k větší sonornosti
nežli jsou jeho material a technika schopny
neznásilňuje jeho hebkou transparenci na lichou
třpytivost; nevyžaduje od něho materialně kla
mivý obraz různých textur. Za to z akvarelu
vyvažuje karakter průhlednosti vzduchu a imma
terialnosti světla, průzračnou nadýchanost stínů,
a vládna směle a široce měkkým štětcem
akvarelisty, jde všude k optickému jádru, k nej-
podstatnějšímu obsahu každého zjevu. Také t
odvozuje z akvarelové techniky, z jejího menšího
rozměru, že na jedné straně zvyšuje jemnost,
na druhé stručnost formy a barvy, a zase musím
říci, že je ku podivu, s jakým hravým mistrov-
stvím dovede Uprka i tylo složky a prvky
sepnout v jediném díle v harmonickou jednotu
a celistvou souladnost.
J Uprka
Uprkův
Uprka
11
article
Uprka má mnohé boje za sebou. Ty zevnější.
třeba zdánlivě turbulentní a někdy i hmotně
tísnivší, mnoho neváží v jeho díle. Jednou pře-
konané, jakoby jich nebylo bývalo. Ale ty, jež
sám pro sebe bojoval, kdy se krok za krokem
úporně rval o nabytí nové další půdy pro roz-
vinutí svých velkých uměleckých a malířských
schopností, ty jsou jemu i nám radostnými vzpo-
mínkami, neboť jej přivedly k onomu krásnému
rozprostranění se, k oné vysoké suverenitě uměle
ckého tvoření, jimiž se dnes honost.
Karel B. Mádl.
Uprka
Mádl
12
article
Nové publikace redakci této rubriky zaslané
Pražská městská pojišťovna od založení až do
vystavění vlastní budovy. V Praze. Nákl. vlastním
1904 — 4.
Společnosti a ústavy naše vzaly si ve chvalitebný
zvyk vydávati o svých nových budovách slovem
obrazem monografie, jichž obsah se omezuje přesně
na urovnanou sbírku. »Pražská městská pojišťovna«
stavba Osv. Polívkou projektovaná a na severní
straně Staroměstského náměstí zbudovaná, je pokra-
čováním oné řady a zároveň vítaným dokumenten
pro historii dnešní obnovy Prahy a její architektury
Jeřábek Luboš: Starý židovský hřbitov praž-
ský. V Praze. B. Kočí, 1903 —. 4° (5 K).
B. Kočího Obrazy k názornému vyučování. Ma-
luje Rich. Landa, methodické poznámky plše J
Pešek. Č. 3. »Na potoce z jara (Z Blat). Barevná
litografie vel. fol. s textem v 8
Muthes R.: Dějiny malířství. Přeložil L. Bílý
Sešit 2.
Der Städtebau. Monatschrift für die künst-
lerische Ausgestattung der Städte nach ihrer wirt-
schaftlichen, gesundheitlichen und socialen Grund-
sätzen. Begrůndet von Theodor Goecke u. Camillo
Sitte. Berlin. E. Wasmuth. Řoč. I., seš. 2.
Hipman Karel: Za českou slávou. V Praze.
R. Vilímek. Seš. 1.—4. — Př. fol.
Polívka
Jeřábek
Luboš
B Kočí
Rich
Landa
Pešek
Grund
Begrůndet
Goecke
Camillo Sitte
E Wasmuth
Hipman
Karel
R Vilímek
Praha
staroměstský náměstí
Ma
Blata
Berlín
městský pojišťovna
Osv
14
article
O hodnotě starých klassiků.
O hodnotě starých klassiků.
Úvod redakco.
V soustavě školství evropského trvá několik
přežitků ze středověké výchovy: nejhoužev-
natěji z nich se udržují staří klassikové.
Kdežto však v jiných zemích pěstován
jich se obmezuje, trvá na našich gymnasiích
v míře nezkrácené, pohlcuje téměř všechen čas
a všechny síly studentův a zasahuje i v obor
jazyků českého a německého, jehož úkoly slohové
a překladové nejednou také obracejí se ke vzdě-
lanosti staroklassické.
Člověkověda, lučba, technické rýsování
tělocvik, národohospodářské a občanské vyučo-
vání pro potřeby našeho života nemají místa
v učebné osnově gymnasií, která v podstatě
slouží „umělecké výchově“ prostředkem světa
staroklassického.
Zabrání se, ba zabořenost v staré Řekya
Římany jest u nás tak veliká, že se tlačí i na
tak zv. gymnasia „reformní“ a na školy reální.
V přehnaném tomto kultu starých klassiků
zříme také jednu z příčin neúspěchů výchovy
gymnasiální, ke které obracíme tuto pozornost
článkem, naprosto nestranným a střízlivým. Jeho
auktorem je proslulý, nedávno zemřelý filosof
paedagog světového jména Alexandr Bain, a
jeho vývody platí tím více, že mají na zřeteli
poměry a nglické, kde se studiu starých klas-
siků věnuje péče největší a kde — poměrně —
m á úspěchy.
Říman
Bain
15
article
Pro vyšší vzdělání jest otázka studia klas-
sického nejdůležitější, která dnes může býti kla-
dena. Neobmezení přímluvčí za klassiky mají za
to, že latiny a řečtiny je liberálnímu vy-
chování nevyhnutelně potřebí. Nechtějí připu-
stiti, že by jiná cesta vedla k hodnostem univer
sitním. Nepřisvědčují tomu, že by vychovací hod-
nota znalosti římských a řečkých klassiků nějak
se změnila během třech století s četnými pře-
vraty a s nesmírným rozvojem vědění nového
v těchto stoletích.
Neodvislá bádání v posledních třech sto-
letích musila nutně míti následkem, že stále kle-
sala hodnota znalosti klassiků ohledem nauk
výhradně v nich obsažených. V posledním století
toto klesání ještě urychleno četnými dobrými
překlady klassiků. Při této stálé změně hodnoty
musilo dojíti k tomu, že naučení se řečem klas-
sickým v poměru ke zbytku nauk v nich obsaže-
ném, jest ztrátou. Aby této bylo uvarováno.
poukázáno zatím na jiné přednosti, které po-
kládají se za dostatečné, by odškodnily za zmen-
šenou hodnotu [znalosti starých klassiků).
I. Nauky, v řeckých a latinský ch
auktorech dosud výhradně prý ob-
sažené. Od povolaných stran pronáší se tento
důvod, jejž však lze málo slovy jasně vyložiti
Obecně se připouští, že není jediné pravdy
16
article
neb jediné zásady v celém oboru věd fysikál
ních neb v umění neb v životě praktickém, jež by
nemohly se plně vyjádřiti v každé vzdělané řeč
novodobé. Ne zcela připouští se totéž ohledem
mravovědy ametafysiky, ježto se tvrdí
že v Platonovi a Aristotelovi na př. jsou obsa-
ženy poklady myšlenkové, které nikdy nemohou
se odděliti od své původní schránky [podáni
v řečtině. Odtud klassická literatura tvoří vý
hradní depositum jistých společenských a dějin
ných dat starého věku. Avšak vše to jest způso
bilo ku překladu a četně jest v novodobých ře
čech reprodukováno. Nicméně i zde se tvrdí, že
nejlepší překlady výjimkou musí nedostatečnými
býti pro to, co se týká vnitřního neb osobitého
života Řekův a Římanův.
Nuže, pokud týče se řecké filosofie
můžeme rozhodně tvrditi, že jejím poučkám
jemným rozdílnostem z překladatelův a vykla-
datelův, píšících anglicky, francouzsky a něme-
cky, rozumíme lépe nyní, než mohlo býti roz-
měno před stem nebo dvěma sty lety. Jest s prav-
dou, že při překládání znalost předmětu jest
aspoň stejně důležita jako znalost řeči. Když
v Kosmově [Medicejské] platonské akademii ve
Florencii učitel řecké literatury četl o Platonovi,
tázali se latinští aristotelikové s rozhořčením, jak
může filosof býti vykládán od někoho, jenž nen
filosofem.
Platon
Aristoteles
Řekův
Římanův
Kosmův
Florencie
17
article
Také tvrzení, že vnitřnímu životu Řekův
Římanův jenom prostředkem jejich vlastních řeč
může býti rozuměne, nemůže se udržeti. Vnitřn
život musí býti pochopován skrze vnější život,
a tento lze v každé řeči předvěsti. Z toho, co nám
jasně projevují zvyky, způsoby myšlení a jednání.
zařízení a historické momenty jakéhokoli národu,
můžeme pochopovati jeho vnitřní život, pokud
to ze vzdálenosti vůbec možno. To vše může se
velmi dobře umožniti pomocí překladatelů a vy
kladatelů.
To by mělo stačiti, pokud běží o otázky jed
notlivých povolání. Olékařství na př. nebude
nikdo chtíti tvrditi, že co získá studiem klassiků
Hippokrates jest přeložen. Co věděl Galen
známe dnes nezávisli na jeho spisech. Každé
lékařské dílo starého věku má jen ryze histori-
ckou cenu.
Řekův
Římanův
Hippokrates
Galen
18
article
Také právník učený může patrně obejíi
se bez řečtiny. Na jisté výminečné postavení
má nárok latina pro náš poměr k právu římskému,
ale také toto dosti často jest předvedeno v novo-
dobých dílech, aby celý předmět přístupným se
stal čtenáři novodobému. Ony latinské výrazy,
které nelze podati naší mateřštinou, mohou, když
se naskytnou, býti vysvětleny, aniž by proto kdo
rozuměti musil celé řeči latinské. Co se týče
čtení latinských pramenů stačí pro úřadní jed-
nání, je-li k ruce jeden, jenž je ho mocen.
Důkaz nutnosti znalosti klassiků, jenž do-
volává se stavu duchovních, vždy platil za
samozřejmý a neodolatelný. Avšak i tu sluší uvá-
žiti poměry, vedoucí k obmezení. Duchovní má
rozuměti bibli, která ovšem předpokládá hebrej-
štinu a hellenistickou řečtinu. Avšak klassická
řečtina a klassikové řečtí nejsou nutni, a pro
spěch z latiny vztahuje se jenom na latinské otce
církevní, scholastické bohosloví a učené boho
slovce reformace, zabírajíc v ně Luthera, Me
lanchtona, Calvina a Turretina.
Nuže, žádná kniha nebyla tak často vyklá-
dána, jako bible. Každé objasnění, které mohlo
umožniti učené bádání, pomáhalo její světlo
v mateřštině šířiti. Zajisté stává sotva jediného
textu, jemuž beze znalosti řečtiny nemohlo by
býti porozuměno rovněž tak dobře, jako mu
může porozuměti nejdůkladnější učenec, a stu-
dium klassických řečí musí se provésti až do
těch nejkrajnějších koncův, než podá nějaký pří-
rostek k tomu, čemu každý již bez onoho studia
může se naučiti.
Calvin
Turretin
I lanchtona
19
article
K tvrdošíjným míněním, která o naší otázce
se udržují, můžeme připočísti, že velmi skrovný
důraz u výchově duchovních klade se na he-
brejštinu. Církevní sbory, které jindy mají velmi
vysoké nároky, dají velmi snadno proklouznout
kandidátu ve příčině hebrejštiny, a jenom o vel-
mi malém počtu kazatelů v církvi kterékoli mu-
žeme za to míti, že pravidelně berou v potaz bibl
hebrejskou. A přece jednou z knih, které nejtíže
lze přeložiti, jest Starý Zákon, obsahující tak
bohatou náplň poesie a citu a vztahující se na
poměry společenské, od našich tak daleko od-
lchlé. Dejme tedy tomu, že Starý Zákon posky-
tuje nevyčerpanou, snad nevyčerpatelnou kořiso
pro znalce řeči původní, tož přece zůstává prav-
dou, že hebrejštině vůbec věnuje se pozornost
velmi skrovná, a že ohledem Nového Zákonn
znalostí originálu sotva ještě co může se připo-
jiti stávajícím bohatým bohosloveckým výkla-
dům. Whitfield [Jiří, spoluzakladatel methodisto
1714—1770, auktor veliké řady kázání a věro-
učných výkladů] neznal hebrejštiny a jen málo
rozuměl řečtině.
Zákon
Whitfield
Jiří
20
article
Hellenistická řečtina Nového Zákona nemá
nic co činiti s klassickým jazykem řeckých au-
ktorů. Mohlo by se jí — jako hebrejštině — učiti
v bohosloveckých seminářích a mohla by úplně
se odděliti od literatury řeckého pohanství. Je
stálým zázrakem, že v těchto pohanských
spisovatelích hledá se pro křesťanskou
církev zdroj duchovní potravy. Neméně jest se
diviti, že křesťanská mládež, která tak pečlivě
střeží se před řečí pohlavních neřestí
bez překážky přístup má ke všemu, co v týchž
vykazuje literatura klassická.
Ohledem duchovních bylo by nejpřirozeněj
ším opatření, by několik málo studujících po-
vzbudilo se ke studiu původního textu bibl
a vše, co s tím souvisí, ale by ho byla spro-
štěna velká většina duchovních, která
svého času zištněji může užíti.
21
article
II. Umělecké poklady římskéhe
a řeckého písemnictví jsou pří-
stupny jen skrze své řeči. Jest nepo-
píratelně správno, že jisté umělecké dojmy lite-
rárních skladeb a zejmena poesie nerozlučně
souvisí s jejich řečí a že nemohou se přenésti
na žádnou řeč jinou. Tyto zcela zvláštní dojmy
nejsou však o sobě ani nejvýznamnější ani v pí-
semnictví nejcennější. Zvláštnosti, překladu
schopné, svou hodnotou vysoko převyšují zvlášt
nosti, překladu neschopné; kdyby tomu tak ne
bylo, kam poděla by se naše bible? Kvalita nej-
méně poddajná jest spád tónův. O něm je-
diném mohou překlady jen nejasnou neb zcela
žádnou představu vzbuditi. I nejjemnější spojení
slov ve vlastní řeči naší mohou zrovna tak jasně
se podati, jako jsou jasna žákovi, studujícímu
originál. Co se mrtvých řečí týče, tož mnoho z jich
nejvniternější podstaty musi bez pomoci pobled-
nouti. Učíme-li se řecky, nevstupujeme k Sofo-
klovi a Homerovi v týž poměr, jako ke Goethovi
učíce se německy. Pro vše, čemu jazykověde
může učiti, může též najíti prostředky a cesty
sděliti to jiným, již těchto řečí neznají.
Neprostředkovatelné, vzdušné aroma klas-
sické poesie náleží k přepychovým předmětům
učeného studia. Velká massa studujících nemůže
ho dosíci a náklad na ně vzroste velice. Ostatně
přeložitelná čásť velkých básníků je tak vynika-
jící, že již pouhými překlady zmocňujeme se
největší kořisti. Vzpomeňme jenom na nadšení
pro Popeova Homera! Horác snad jest nejnepře-
ložitelnější básník starověku, ale právě tato oblíž
povzbudila k divům obratnosti, by bylo originálu
dostiženo, a kdo dnes zná každému přístupné
překlady, tomu kynou poklady této nebeské
říše poesie.
Homer
Goethe
Horác
Popeův Homer
22
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Šerm.
** Český šermířský klub »Riegel
zúčastní se — rozhodnutím výboru — mezinárod
ního šermířského turnaje, jenž konán bude v Praze
v měsíci březnu t.r.
Zimní sporty-
** Mistrovství Německa na lýžích
steré pořádal Ski-klub »Schwarzwald« na Feldbergu.
vyhrál nadlesní Palke ze Schlettstadlu.
** Světové mistrovství v rychlém
bruslení koná se dnes v Kristianii. Původně se
mělo konati minulé neděle v Groninkách (Holland
sko), ale pro nepříznivý čas odloženo na dny 6.a
7. února do Kristianie.
Z různých stran-
** V Berlínů utkali se v matchi na kulečníku
Kerkau a J. Bruno. Dle dosavadních výsledků zvítězí
asi již Kerkau, který má již sehráno 3001 karambolů
kdežto Bruno teprve sehrál 1783 karamboly. Největš
serie při třetím utkání docílil Kerkau a sice 314
karambolů.
** V Anglii započaly již koňské dostihy. T k
měly být v pátek pořádány závody v »Hurst- Parku«
ale nemohly být konány, jelikož dráha závodište
vodou zaplavena byla.
Riegel
Holland
Kerkau
J Bruna
Bruna
Hurst
Praha
Německo
Schwarzwald
Feldberg
Kristiania
Groninky
Berlín
Anglie
Český šermířský klub
skiklub
24
article
Zeny sebeochrana
Zeny sebeochrana
a pohlavní zdravověda.
Ženy krása; kterak ji zvýšiti a zachovati; ženské
vnady tělesné, ženské télo a výkony téhož, ženské ne-
moci a jich léčení, ženy štěstí, povinnosti a povolání
v manželství. S užitím děl čelnějších lékařů starší
nové doby, sestavil a mladým ženám našim věnuje
dr. K. Malý.
Druhé, značně rozmnožené a přepracované
vydání. S novými vyobrazeními.
Cena této velmi poučné a zajímavé knihy 1 K 80 h.
v pěkné celoplátěné vazbě 2 K 20 h, poštou frank
o 20 h více, ale jest objednati v rekomandované zá-
silce — stojí o 55 hal. více — neboť za rekomando-
vané zásilky je ani pošta neručíme.
Nevyhnutelná kniha pro každého.
Sensační a velice zajimavý spls.
Na skladě v každém knihkupectví.
zejmena u nakladatele Rudolfa Storcha, knih
kupce v Karlíně.
Storch
kupec v Karlín
36
article
Německu zkonfiskováno
Německu zkonfiskováno
Román poručíka Bilsa, jehož hrdinové vzati jsou
ze skutečnosti, ostře bičuje intimní život v německých
posádkách. Poutavá líčení nevázaného života vojen-
ského budou i naše obecenstvo velmi zajímati.
Proces Bilsův vzbudil ohromnou sen-
saci novinářskou polemikou, vojenským
rozsudkem a kabinetním rozkazem ně-
meckého císaře, který jindy jen v nej-
tajnějších záležitostech obrany země
2783
vydán bývá,
Německo
poručík Bilsa
43
article
Siw.
Siw.
TATRANSKÉ POVÍDKY
Devatenáct a půl. — Konec helgarštiny. — Ha-
nusia. — Vrah. — Horalská sláva. — A vody
hučí. —- Adamova jarní píseň. — Noc u mrtvoly.
— Onoho dne.
Kdesi bylo napsáno o Havlasovi, že „hned
prvním vystoupením získal si přízné širokého
čtenářstva“ („Národ a škola“) — a tato kniha
dojista jen onu přízeň dotvrdí. První sešit obsa-
huje počátek vysoce zajímavé práce „Devatenáct
a půl“, dosud nikde neotištěné a líčící známou
přihodu horskou, z které Havlasa životem vy-
vázl jen jako zázrakem. Neméně poutavé isoui
práce další, svědčící o ryzích uměleckých aspi-
racích a vážném studiu lidu. Zvláštní život ho-
ralů tatranských byl uveden do naší literatury
až Havlasou — a to bylo právě první co zjed-
3064
nalo mu sympatií.
Celek vyjde v 10 seš. po 30 h. Předplatné
3 K přijímá každé knihkupectví, zvláště
Nakladatelství E. BEAUFORTA v Praze,
Jungmannova tř. č. 21n.
Adamův
Havlas
Havlasa
E Beaufort
Praha
Jungmannův třída
65
article
Konkurs.
Konkurs.
Na kr. české zemské škole ře-
meslnické v Kolíně uprázdněno jest
místo skutečného
učitele
z oboru stavitelského.
S místem tímto spojeno jest služné 2800 K
ročně, přídavek aktivní 500 K ročně a nárok
na pět pětiletých přídavků, a sice dva po
400 K a tří po 600 K.
Místo obsazeno bude definitivně.
Žadatelé o toto místo podejtež své žá-
dosti, opatřené doklady o studiích na vysoké
škole technické, státních zkouškách, jakož i do-
savadním zaměstnání u kuratoria král. české
zemské školy řemeslnické v Kolíně do 18.
února 12. hodiny polední.
Žádosti, kterými se ucházejí žadatelé již
dosazení, buďtež předloženy prostřednictvím
úřadu žadateli nadřízeného.
Kolín
vysoký škola technický