ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f7741810-7108-11dc-94cf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 19, person 50, org 3
1 masthead
Ročnik XXXXIV
2 masthead
V Praze, v neděli dne 7. února 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 38.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předplácí se v Praze v adusinistrasi na měste na čivst leta . . . . 6 K — s dvojí donáákou na nněsíe Ba čtnit leta . . . . 7 K 50 vo slIalch! a K 30 na měeíe. Poštout na měste nrrt nis . . . . a k e0 s dvojí zásilko na měst čtot la . . . II K so
Praha
5 title
Onešní číslo pro Prahu le o 18 stranác
Praha
6 article Německé-finanční okresní ředitelství v Liberci.
Německé-finanční okresní ředitelství v Liberci. Zatím co ve Vídni shromážděné německo nacionální panstvo v potu tváři vypírá nesmrtel- nou ostudu, jakou si utržil jeho »nepostráda- telný« vůdce pan Derschatta svou sedm šedesátnickou resolucí ve výboru rakouské dele- gace — mne si v Liberci postrádatelný generál téže strany, pan Prade — spokojeně dlaně dostaloť se mu právě od štědrého příznice jeho pana Körbra dárku nemalé ceny pro poli- tické záměry německých nacionálů v severnieh Čechách. Včera stihla do Liberce zvěsť, že se vláda Körbrova na tom rozhodla zříditi dnem 1. zář t.r.v Liberei německé c k. finančn okresní ředitelsítví pro okresy libe- recký, frýdlandský, rumburský a warnsdorfský. kteréž vylomí jednak z obvodu litoměřického jednak z jičínského. Tím splňuje pan Körber německým irre dentistům na severu českém opět jeden z jejich četných postulátů, jež si neustávají vymýšlet z účelem vytouženého zřízení svého samostatného německého území v Čechách. Tak rozumí presentu ovšem i Pradeov liberecká »D. Volkszeitung«; radostně rozechvěna oznamuje Libereckým, že vláda ko- nečně vyplnila dávné přání Němců po národní samos právě:
Derschatt Prade Körbr Körbrův Körber D Volkszeitung Němec Liberec Vídeň Čechy
7 article
»Dosti dlouho trvalo, než toto finanční ře- ditelství okresní uskutečněno. Po kolik let již konaly se k tomu připravy a již před rokem obdrželo finanční okr. ředitelství v Litoměřicích rozkaz, aby Liberce se týkající akta vylučovalo bylať již tehda vláda na zřízení finančního okr. ředitelství v Liberci se ustanovila. Nicměně však věc pořad vázla. Zdržovalť ji český mi- nistr krajan dr. Rezek tím, že chtěl dáti svého svolení jen ke zřízení finančního okresního ředitelstva dvoujazyčného. Dobře věda, že v úřadech, k nimž by patřily též české menšiny, bude se musit též česky úřadovat budou na ně tudíž dosazováni také čeští úřad- níci, trval ministr dr. Rezek úsilovně na tom, aby v obvod budoucího libereckého finančního ředitelství zabrány byly české okresyi turnovský a železnobrodský. Tim bylo by se do Liberce přistěhovalo nových če- ských úřadníků a sluhův, v úřadovnách nového ředitelství byl by zazníval též jazyk český (o hrůza !), ba vzhledem k těm českým okresům byl by se musil zřídit i český poplat- kový okresní úřad. To všechno Češi předvídali a proto se jejich ministr krajan dr. Rezek tak houževnatě vzpíral jednojazyčnosti libe- reckého finančního okresu. — Než, pádem
doktor Rezek Tim Čech Litoměřice Liberec
8 article
Rezkovým padl též odpor (?) vlády proti opráv- něným požadavkům německým. — Nahlédlo se ve Vídni, že jest moudřejšt nerozmnožovati jazykový zmatek ještě hůře a nepřičiňovati k dosavadním přikořím a křivdám na Němeích spáchaným () ještě nových. — Ví táme se zadostučiněním, že vláda vyhověl oprávněným tužbám města Liberce a radujeme se, že otázka tato konečně přece rozřešen byla tak, jak jsme si žádali a přáli.« — Podali jsme naschvál kvitanci páně Pradovu v plném její znění, aby byla nesporně zjištěna povaha nejnovějšího toho skutku Körbrovy — nestrannosti. Neboť již dnes ve vídeňské »Neue Freie Presse« se hledi zapírat. Ohraničení úřad- ních okresů nového libereckého ředitelství není prý »naprosto národní« — poněvadž východní okresy německé vrchlabský a trut- novský zůstanou i nadále v obvodu finančního ředitelstva jičínského. Bodejť by byli natáhli ten liberecký obvod až přes Broumov a n Králiky. —
Rezkův Körbrův Králik Vídeň Liberec Broumov Neue Frei Presse
9 article
Páně Pradova ličba celého procesu je tak jasna, že přestává vůči ni všechno officiósní zalhávání. Po vystrnadění českého ministra kra- jana z kabinetu ihned pominul všechen ostych Körbrův před jednostranným vyplňováním ně- meckonacionálních postulátů směřujících k ná- rodnostnímu rozdělení státní správy v Čechách. Pokud nemá vláda vázány ruce sněmem českým a naší obstrukcí v parlamentě vídeň- ském, potud svou mocí nařizovací již bez roz- paků vyhovuje jedné německé choutcez druhou. Tu neví pan Körber ničeho o své »zá- sadě«, že ve věcech národně politických nepod- nikne vláda ničeho bez souhlasu obou zúčast- něných národních stran. To platí jen tehda. má-li se vyhověti nám. Však Němcům — jak případ ukazuje — neváhá vyhovět i v nejpo- vážlivějších požadavcích jejich národního chau- vinismu bez našeho souhlasu, přes hlavy národa našeho, ano i proti našemu od- poru, opřenému o důvody nejvlastene čtější, jichž by žádný rakouský státník neměl lehko vážně ignorovati.
Körber Němec Čechy
10 article
Jak podstatnými a závažnými byly námitky dra. Rezka proti zřízení výhradně a výslovně německého finančního okresního ředitelství v Liberci, každému znalci národních poměrův tamějších krajínách jest zřejmo a jasno na první ráz. Stál na rozumném a jedině správném sta- novisku, že úřadové státní jsou k vůli lidu zde a mají s ním jednati jeho jazykem. Poněvadž pak v zemi české příslušníci obou národů celé zemi sídliti mohou a také sídlí, že mají tu všude úřadové býti opatřeni náležitým počtem úřadníků obou jazyků zemských v slově i písmě znalých a nemá tedy býti v Čechách státních úřadů pouze německých, kde jako u toho vyše- brodského c. k. okresního soudu, ani soudce, ani adjunkt, nedovedou s Čechem po česku pro- mluviti. Zřízovati takové výlučně německé c. k. úřady a soudy v království českém jest nejen proti zákonu, ale i proti všemu rozumu.
Čecho Liberec
11 article
Nevídáno, aby bylo do Liberce k těm 2000 tamních usedlých Čechů přibylo ještě několik češtiny znalých finančních úřadníků. To neměl býti pro státníka rakouského momentem hodným ohledu. Ale za to měl povážiti, co činí, když přistupuje na německý princip národnostního rozdělování státní správy v království českém. když pomahá roubit to uzavřené německé územi na severu Čech a plnit tak nejsmělejší sen ně- meckých irredentistův, oněch Knotzův, Piekertův a Bareuthrův, kteří s tím »dělením Čech« za- čali. Prozíravý a rozený státník, když by již vykrojoval po přání Libereckých nový finanční obvod na severu Čech, měl by vždy položiti za podmínku, že zůstane tento nový úřad státním, t. j. rakouským úřade m, pro nějž platí základní zákon o rovnopráv- nosti všech zemských jazy ků, v jehož úřadovnách nesmi býti tedy zemský jazyk český žádným neznámým idiomem, alebrž rovnoprávným jazykem úřadním, jímž úřadníe jednají se stranami českými tak dobře, jako v Cáslavi úřadníci finanční jednají s německými stranami po německu. Opouštěje toto jedině správné zákonné stanovisko, dr. Körber těžce prohřešuje se nejen proti zákonům platným a proti právu národa našeho, jimi utvrzenému, ale i proti životním zájmům říše, který žádá a vymáhá zcela jiné rozřešení otázky české, než podle chouteka plánů takových »vlastenců«, jaci dnes v Liber i »nešilhají, ale přímo hledí« přes hranice do »německé pravlasti« své — kde již r. 1868 objevil starý Kuranda pověstnou »magnetovou horu« pro zdejší »Eisenkolby« in genere.
Čecho Bareuthrův doktor Körber Liberec Čechy magnetový hora
12 article O hájení české půdy.
O hájení české půdy. Za četné návštěvy konala včera Česká společnost národohospodářská svůj obvyklý de- batní večer, věnovaný otázce neobyčejné důleži- tosti a neobyčejného dosahu. Nejen hospodář ského, při značném přechodu českých velkostatků v ruce německé, jak jsme toho svědky v poslední době. Referent, ředitel zemské banky pan Procházka rozvinul otázku do podrobnosti — jeho vývody dopo ručujeme všeobecné úvaze. Schůzi zahájil předseda společnosti pan doc. dr. Gruber, uvítav přítomné a poukázav na význam rozhovoru, Referent ředitel pan Frant. Procházka V životě národa jako v životě rodiny stří dají se dnové šťastní v dobami pohrom, utrpen a nenahraditelných ztrát. V obdobích šťastněj ších všechno se raduje, ale každá běda zane- chává po sobě stopy zármutku, takže členové rodiny i strany v národě ostýchavě se vyhýbaji dotknouti se rány, která bolí a o níž soudit lze, že ještě zacelenou není. Než jsou na těle lidí i národů některé jizvy, které přese všechnu bolest znovu otevříti třeba a zabrániti tak pe- člivým ošetřováním, aby celé tělo nevzalo zkázu.
Procházka docent doktor Gruber František
13 article
Odkladem léčení nebude bolest menší. Mocný příboj podemilá českou půdu. Tiše, bez velkého hluku, ale vytrvale zabírá ruka cizí kus po kuse domácí půdy v zemích če- ských. Tu padne velkostatek, tam zase cha- lupa; někde továrna, jinde zase uhelný dů odeizí nám celou obec, ba někdy utrhne se celý kraj; noviny zabědují a vlny nad krajem ztichnou. Pochopita, že stav takový není bez vlivu na běh věcí politických. Ale pravdě budiž dán průchod. Není to stav věcí sám, který činí nás slabými, protože jest výslednicí hospodář- ských sil celých desetileti minulých, ale slabými nás činí skutečnost, že se nestaví žádné hráze proti tomuto příboji. Po mém soudu jest k tomu nejvyšší čas. Nejlepší hlavy národa měly by o tom přemýšleti dnem i noci. jak odvrátiti pohromu, která se na nás vali která hrozí zasáhnouti u samého kořene českou lípu, tak slibně znovu se zelenající.
14 article
Namitne se mi snad, že otázka obhájení české půdy jest povahou svojí tak delikátní, že by se neměla řešiti veřejně, že by bylo lépe přetřásati ji jen v klubech, v Národní radě neb v českých ústavech peněžních. Na to odpovídám zcela otevřeně, že pokládám otázku tu za tak obsáhlou a nalehavou, že se ani jinak než za účasti celé české veřejuosti nedá zdárně rozře- šiti. Jsem také přesvědčen, že otázka ta souvisí úzce s hospodářským uvědoměním lidu a že bude třeba mnohých let ku provedění prací při- pravných. Řešení palčivé záležitosti té nesmí však vymizeti vice z našeho programu. Jednotlivé části nebo fáse její budou arci přetřásány v kru zích uzavřených a snad i řešeny cestou soukro- mou, ale celek dotýká se všech vrstev národa, jak šlechtice, tak domkáře, učence jako dělníka. tak že všechny třeba zváti, aby přispěly hřivnou svojí. Jest toho nutně potřebí pouká zati na nebezpečí, jaké hroz celku, aby se otřáslo svědomím jednotliveů Každý příslušník národa ať muž či žena necht koná tu svou povinnost. Tou povinnostl nemíním ani žádnou sbírku ani žádný příspěvek. Svatá půda otců našíeh nedá se udržeti po měm soudu ani sebe většími oběťmi na penězích, když by z lidu vymizel ta mocná a účinná láska k ní, jakou se vyzna- menávali naši předkové. Nečekejte proto, že Vám navrhnu zřízení nějakého velikého ústavu ku hájení české půdy. Takových návrhů bylo již několik učiněno, ale žádný nebyl proveden. Hodlám zahájiti dnes veřejný rozhovor této záležitosti návrhem, a bychom v še mi
15 article
prostředky budili a udržovali po- svátný oheň láskyk domácí hroudě, tak aby každý český člověk choval v srdci ne- ukojitelnou touhu získati tolik půdy pro sebe a svou rodinu, na kolik mu prostředky bez újmy povolání jeho stačí. Povinností jednoho každého nazval bych takové hospodaření se zděděným, vrozeným neb získaným majetkem, aby příjmy rostly a vydání (zejmena zbytečná) se omezo- vala, tak aby se v každé domácnosti objevil ke konci roku blahodárný přebytek, jehož bylo by lze užíti ku nákupu půdy. Vlasť nežádá na nás nic jiného, než aby chom každý na svém místě počestně a pilně pracovali, pro sebe a pro své rodiny co nejše- trněji hospodařili a svými úsporami půdu jej z poroby vykoupili. Úkol nebude tak snadný ale tím větší česť, přibližíme-li se alespoň k jeho provádění. Po katastrofě bělohorské, kdy národu če skému konfiskováno bylo pozemkového majetku dle známého díla dějepisce Tomáše Bilka za 1200 millionů korun, zotavovala se vlasť jenom pomalu, neboť noví majitelé půdy trávívali po- nejvíce v cizině a zanášeli tam důchody statko svých. I svobodu selské půdy bylo třeba o nich vykoupiti prostřednictvím vyvazovacích fondů. Vděčně pamětlivi budeme přičinění. skromnosti a šetrnosti otců svých, kteří z vroueí lásky k domácí hroudě položili nové základy našemu bytu hospodářskému. Ze stavu selského obrodila se nám všechna povolání intelligencea ve třiceti letech stál tu národ doplněný ve všech svojích vrstvách, plný bujarosti a síly. Jen jed- noho se mu ještě nedostává. A to jest, znalo- sti cest k rychlému a trvalému povznesení jeho stavu oekonomického.
Bilek
16 article
Budiž řečeno slovo upřímné: »U n á se nyní v celku hospodaří špatně« A proto nemůžeme z místa, ztrácíme půdu pod nohama, posíláme almužnu tam, kam třeba po- sílati výdatnou pomoc a stojíme na břehu bez rady, vidouce tonouti člena rodiny. Čestné vý- jimky potvrzují pravidlo. Potomei hospodářů do- brých zacházíme nešetrně s majetkem zděděným is grošem vydělaným. Mnoho se vyzíská a málo se ušetří. Nerozumný přepych zachvátil všechny stavy a v letošním masopustě lze pozorovati již známky horečného mrhání peněz. Vymýšlejíse stále nové plesy, karnevaly a maškarády, in- telligence dává špatný příklad živnostníkům i dělnictvu. Snad nikde na světě se tolik neplesá jako u nás a bylo by na čase vystoupiti mužně proti této nákaze. Kdo zná jen trochu hospo- dářskou situaci národa, ví také, že nemáme takovým častým radovánkám žádné příčiny.
U můj á
17 article
Bylo mnoho pravdy ve výroku ruského učence, jenž o nás napsal, že máme choutky millionáře a prostředky žebráka. Ohledněme s jen každý kolem sebe. To není pouze rozumné zvýšení úrovně životní míry, toť způsob života marnotratný, jakým svádí jedna vrstva společ- nosti druhou. Zpytujme jeden každý trochu své hospodářskě svědomi ! Rolnik i živnostník, úřad- ník jako dělník, shledáme všichni, že mnohé z našich vydání bylo nejen zbytečné, někdy i zdraví škodlivé. A polepšíme se, když shle- dáme, jak úzce souvisí naše vlastní hospoda- ření s blahobytem celko, pochopíme, že šetři- lové mohou zachrániti naši půdu, kdežto marno- tratník ji podkopává. Cením úsporovou sílu českého národa na 250 millionů korun ročně a vzrostou-li úspory jeho pouze o 70 millionů za rok, shledávám že zůstali jsme za jinými kulturními národy v hospodaření svém pozadu. Nepokládám však proto věc naši za ztracenu a kojím se naději že národ z horečky marnotratnictví vystřízliv a starou láskou k půdě vlasti svojí znovu zahoří K hájení české půdy jest třeba nejen na dšenců, ale zvláště pilných a spořivých pracov- V drobném prodeji: ranní číslo o sobě . . . za. . za 2h odpoleddní Ve slialkích na renkovš- ranní číslo. . . . . . sdpolední . . . . . . Bh Inseráty platí se hotově napřed. Přečplacení a inserty přijťmá ndmisl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nncházejí se též reda kee tiskárna a ezpedice „Národních Listá“ Rakopiry se novraosji
národní Listat
18 article
níků. Příležitost k tomu jest nad míru přízni- vou. Předně není tou dobou půda v zemích če- ských drahou. Cukerní krise i jiné okolnosti přispěly k tomu, že půda z přehnaných cen doby rozkvětu cukrovarů asi o třetinu se zlev- nila a stojí dnes pouze na výši kapitalisované výnosnosti obilnin. Za druhé jest nebezpečí dal- šího klesání ceny pozemků zmírňováno tím, že úroková míra kloní se spíše ke snížení. Také nesmírná výroba zlata v době novější přispěje po měm soudu k tomu, že cena statku veške- rého se upevní proto, že žlutý kov jako mě- řitko cen dozná asi v málo lélech znatelného znehodnocení. Není proto v době nynější nie tak příhodného k uložení úspor jako česká půda. Jaká to krásná příležitost pro naše mladé, vzdé- lané hospodáře, prokázati lásku k rodnému kraji pilným obděláváním vděčné hroudy. Pokročilost okresu nebude se více posuzovati dle množství svolaných táborů a pronesených řečí, nýbrž dle počtu vzorných statků a zachovaného na nich majetku. Vybírajíce muže své důvěry nebudeme se již více ptáti: »Jaký kanton?« nýbrž: »Jaký Švýcar ?« Tomu, kdo neuměl hospodařiti, na statku vlastním, nebudeme více věřiti, že dovede ho- spodařiti lépe se statkem cizím. Získají-li naši mladí a horliví zemědělci něco úspor, budou ovládáni touhou po zabrání nových pozemků v obvod své působnosti a započnou najímati neb i přikupovati role cizí. Tu poukazují na dobrý příklad Moravanů. Již zesnulý rolnický poslanec Skopalik nabádal sousedy obce záhli- nické, aby si společně najali od velkostatku dvůr k jejich obci přináležející a rozdělili mezi sebou lány půdy k účelnějšímu hospodaření na rolích vlastních. A sousedi byli a jsou ještě dnes s provedením návrhu toho jak náleží spokojeni.
Švýcar Moravan Skopalik
19 article
O obci dřevohostické jsem četl, že si takový dvůr od velkostatku koupila a role mezi sousedy rozprodala. Též jiné obce na Moravě následo- valy těchto dobrých příkladů získání domáci půdy a soudím proto, že by se i v Čechách tak pokračovati mohlo. Nejprvé se dvorec najme, hospodáři rozdělí mezi sebou role, vyzkoušeji jejich výnosnost a pak se při přiležitosti roz- hodnou pro společnou koupi dvora. Při takových obchodech s pozemky budou jim napomáhati české ústavy peněžní velmi ochotně. Z doby novější máme také příklady v Če- chách, že větší obce městské zakoupily velko- statký, jako obec mostecká statek Třebivlícea obec semilská statek svého jména. Obě městské obce kontrahovaly k tomu účelu komunální vý- půjčky, takže i touto cestou mnohá obec česká by mohla přispěti k vyvlastnění domácí půdy z rukou cizích. Kdyby snad i dnešní kalkulace nevydala výnos statku, rovnající se přesně an- nuitě, kterou bude obec povinna platiti bance, nebudiž přehlédnuta okolnost, že se půda ne- množí jako úspory, že výnos statku můžes zvýšiti, kdežto úroky z výpůjčky nevypovědi- telné se strany věřitelé mohou doznati spíše snížení.
Morava Čechy
20 article
Konečně měli by odborně vzdělaní synove zámožných hospodářů ucházeli se více o nájem dvorů, aby jednou, seznavše jejich výnosnost, mohli vystoupiti jako uvědoměli kupci. Kdyby takový zdravý ruch mezi uvědomělými hospodáři po vlastech českých se rozproudil a poptávk po úrodné půdě stala se vážnou a žádostivou, nepochybuji, že by se našel i český peněžní ústav, který by hleděl velké alodní statky při příležitosti získati, aby je pak po jednotlivých dvorech rozděleně snaživým hospodářům v mírné ceně přenechal. Ostatní vrstvy národa, které samy nebudou chtíti půdu pro sebe získati, bu- dou se zájmem sledovati kroky hospodářů i ban- kovních ústavů v tomto směru a podporovat úsporami svými ústavy, které své finanční sily věnovati budou hájení české půdy
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 6. února. 5—. (Kronika.) Gregers Werle v »D- voké kachně« je idealista pravdy. Věři, že v jeho poznání je nejvyšší dobro. Stává se fanatikem svého poznání, chce je mouí sdíleti i svému okoll. A zde jeho »pravda« spůsobí — zlo. Taková je thěsa hry. Slepý fanatism pravdy přivodí zlo! Aby thésa přesvědčovala, musí nutně vyplývati z předpokladů hry. A hra musí hověti přirozeným podmínkám divadelního účinku. v »Divoké kachně« Ibsen podivuhodně dostál těmto podmínkám a právě proto je hra jeho tak půso- biva. Jinde méně se po nich ohlížel, ba místy proti nim přímo hřešil (Rosmersholm, Borkmann atd.) a hry přírozeně zůstaly bez silnějšího ohlasu. Idea, sebe hlubší, není li scénicky šťastně vybudována — nedá sama ani silu ani život- nost dramatu. A základem dramatického účinku je příprava. Co má zajímat, působit, přesvěd- čovat na jevišti, ať myšlenka, ať povaha, ať hnuti, musí být připraveno. Proto má drama půl úspěchu zabezpečeno — v dobré exposici. »Divoká kachna« má znamenitou exposici. V prvních aktech nie se nevykládá, nie neděje, nic neobrací divákovu pozornost na sebe, co by autor v zadních aktech pro svoji argumentae nemohl potřebovat. Všimněte si jen drobnůstky V prvním aktu starý Werle touží po odpočinku, protože mu čtení začíná být obtížno. Ve dru- hém aktu slyšíte klásti důraz na krátkozrakost Hedviččinu. Ve třetím je projevena obava, že Hedvika oslepne. Ve čtvrtém se dovídáte, že starý Werle jistě oslepne. A v pátém zatím do- spěly věci tak daleko, že jste chtěj nechtěj při- vedeni, uznávati jistou souvislost organické vady obou osob sobě dotud na oko cizích. Objev společenského poměru, který náhle otřese vědo- mím Hjalmarovým, je pak už provázen žádoucím dramalickým reflexem v duši divákově.
Gregers Werl Ibsen Rosmersholm Borkmann Hedviččin Hedvika Hjalmarův Praha
22 article
A hlavní pásmo hry! Gregers Werle nevy- stupuje poprvé jako apoštol. Pokoušel se, jak se dovídáme, už v rozmanitých poměrech uplat- niti své přesvědčení. Kdož vl, s jakým vý- sledkem ! Tentokrát však před tváří obecenstva, záleží na tom, aby výsledek a všechen průběh jeho činnosti byl překonávající, aby mluvil z sebe a idea aby na konec sama jasně vynikla. Proto musí být poměry právě takové, aby všemi obraty směřovaly k nutnému poznání. Proto autor hned od počátku před očima diváka tak pečlivě chystá a téměř nepozorovaně vysvětluje minulost jednajících osob, povahy Hjalmara, paní Giny, Hedvičky, starého Ekdala, starého
Gregers Werl Hjalmar Gina Hedvička Ekdal
23 article
Werla, všecko se znenáhla staví do patrnosti před zraky diváka a všecko je právě takové, jaké a co autor právě pro svůj »případ«, pro svoji thési potřebuje. Představte si, že by v této scénické architektonice něco »nehrálo«, že by jedno kolečko do druhého nezasahovalo, jedna páka v důmyslném sestrojení se zpáčila! Po- ložte na př., že by manželstvo Ekdalových bylo náhodou jiného temperamentu a jiné po- vahy, nežli vskutku je, že by bylo v takových poměrech a takovém naladění, že by Gregersovu nabízenou pravdu místo prudkého odmítnutí mo- hlo s filosofickým klidem přijati: co by ná- sledovalo? These autorova zůstala by — bez illustrace. Manželé Hjalmarovi by klidně vymě- nili své názory, malá Hedvika nebyla by vy- stavena žádnému otřesu své něžné duše, divoká kachna seděla by zbytečně ve svém koši za zá- clonou, Gregers by se neoctl v žádném sporu svého názoru se zkušeností života, nestal by se hrdinou žádného dramatu a bylo by — po ko- médii. Zatím děje se ovšem opak. Stavba hry znamenitě ve všech podrobnostech nadbíhá po třebě myšlénky, o niž běží. A v tom je mi strovství — nelekejte se slova ! — dramatické techniky. Franco uzským dramatem let sedmdesátých dospěla dramatická »technika« svého vrchole
Werl Ekdalův Hjalmar Hedvika Franco
24 article
Sardouovské eskamotérství scénického effektu nebylo lze už přebiti. Nadešla doba reakce. v letech osmdesátých zahájil modernism svoje ta žení proti »přežilým« formám. »Volně jeviště« prohlásilo revoluci dramatického umění. Revo luce pracuje vždy s výstředností proti výstřed- nostem. Nejnápadnějším na starém dramatě byla dokonalost techniky. — Pryč se vší technikou! stalo sé heslen převratu. Technika v dramatě prohlášena »řemeslem« A umění nesmí být řemeslem. Uznáno za prvn cnost »nového dramatu«, aby nemělo techniky Děj, intrika, zápletka, stavba, příprava, kon strukce, architektonika, nic, co páchlo nenávi děným »řemeslem« nesmělo se objeviti v práci která činila nárok na uznání modernismu Jménem velikého převratu vypověděn boj na nůž všem tak zvaným »požadavkům divadla«.
25 article
Nejprudší revoluce nemají dlouhého trvání Co je dobrého, zdravého v novém hnutí, při způsobí se rychle životu, najde svoji souvislose se zdravým základem zděděné formy, co se »přežilo«, odpadne — a stará tradice, zdokonalena, oživena, vzpružena duchem nového hnutí, slaví na konec vílězství. Tak bylo i s novým dra- matem. Revolucionáři dramatu nemohli hrát divadlo neustále jen — sobě. Divadlo nedá se myslit bez obecenstva. Co byl pravý, silný ta lent mezi mladými, nalezl si brzo cestu k obe censtvu pomocí nové — techniky. A ta nebyla leda obrozením techniky — staré. Odvěké zá- kony divadelního účinku přizpůsobeny tak potře- bám nových látek. Také novodobé drama, chce-li žíti — na jevišti žíti! — nesmí obcházeti — podmínky divadelního účinku. A ty jsou v dnešním di- vadle málem tytéž jako ve starém. Obecenstvo sice od doby k době prodělává také svoje evo- luce jako každá bytost organická, mění se s dobou, je dnes jiné, než bylo před padesáti, před sto, před tisíci lety, má jiné názory, jiné zvyky, jiné vychování, iiný stupeň citlivosti, ale přece zůstává zase jen — obecenstvem, bytostí. která má jisté zákony své přírody, jež třeba znáti a šetřiti dnes jako před tisíci lety. A tyto zákony přírody divadelního obecenstva diktují své podmínky umělecké tvorbě, určené pro di- vadlo.
26 article
Dnešnímu obecenstvu netřeba už při cházeti se známými »jednotkami« poetiky. s jednotou místa, času, děje, které byly nezbytny staré divadelní hře, netřeba mu pro- vozovati virtuosní triky a přepady, bez kte- rých se nedal myslit divadelní effekt v ko- medii druhé polovice minulého století, ale dnes. jako vždy je divadelní skladbě nevyhnutelně třeba dbáti zákonů připravy a perspek- tivy divadelního rámce, dnes jako vždy musí mít drama svoji stavbu, své ústrojí, svoji kon- strukci, svoji — techniku. A co ji nemá, kdyby bylo dílo sebe hlubších idejí, sebe čaro- vnější poetičnosti, sebe barvitějšího ličení, n en dramatem a zůstane na divadle bez účinku. Dnes jako vždy není technika ledabylou, nýbrž podstatnou podmínkou dramatické tvorby. A dílo, které je sděláno mim o požadavek nebo přímo proti požadavkům dramatické techniky které pro své porozumění předpokládá připravu, studium a komentáře vedle své scénické stavby, je snad hlubokomyslná práce, snad vy soce poetické dílo, ale není — dobré drama. Dobré drama má svoji přípravu, svůj komentář, svoji sílu přesvědčivosti v sobě, v samé pod- statě své umělecké bytosti, ve svém těle, v své scénické stavbě.
27 article
A ještě hlavní podmínka, diktovaná při- rodou divadelního obecenstva: divadelní hra ne- smí předpokládat u diváka činnost ryze my- šlenkovou, musí se obracet k jeho bytosti citové, k jeho schopnosti hnutí Obecenstvo v divadle je především bytost po- hnutlivá a jdeli o myšlenku, třeba jiu něho vyvolati nikoliv prostředkem pochodu čistě myšlenkového, jakého je neschopno, nýbrž pomocí dějův, stavů a hnutí, jichž výsledkem teprv a jako korunou je — myšlenka. Proto dnes, jako jindy zůstává podsta- tou dramatismu děj, pochod, postup, zápletka, zápas, vůbec vše, co v duší diváka provázeno je hnutím. Postup, děj, hnutí musí být zře- telny oku nazíratelovu a provázeny v zápětí vy- volanými stavy jeho duše. Děj po případě čisté vniterný, ale vždy náležitě u zřetelněn
28 article
Všem těmto požadavkům dramatické tech- niky odpovídá znamenitě Ibsenova »Divoká ka- ehna«. Proto je znamenitým dramatem. Látka ač myšlenková, jako u všech her Ibsenových, usiluje vyvolati vrcholnou ideu u diváka pro- středkem jeho schopnosti čístě obrazova cí a v tom je její síla i — vítězství. Není tomu stejnou měrou tak u všech dramat básníkových. V jiných hrách norský dramatik předpokládal u diváka myšlenkové pochody, kterých hromadná bytost hledišté není schopna a v tom byla jich dramatická — slabost. Od prvních výjevů v hostinném domě to- várníka Werla obepřádána je vnímavost diváka pletivem životných poměrův společenských, které v diváku budí duševní stavy, jež řetězem lo- gické souvislosti nutně vyvolají v mysli divá- kově na konec — ideu, na níž záleží. Divák je za- svěcován do povah i smýšlení jednajících osob, cítí s rodinou Hjalmarových, pojme hlubokou sympatii k čisté bytůstce Hedvičině, vyciťuje podivuhodně uzřetelněný vztah člověka k němé přírodě, divák je do duše pohnut pásmem vniterného děje, který se před ním odehrává, je rozechvěn a tak dokonale připraven, aby ve chvíli tragického skonu hrdinky mohl vy- stihnouti jeho — idejný obsah. Dokonalý dramatický pochod ! Komentát je zbytečný!
Ibsenův Hjalmarův Hedvičin