ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f776b020-7108-11dc-85ba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 90, place 42, org 4, work 2
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
7. února 1904
4 masthead
Číslo 38.
5 article
Akcie, dlužní úpisy, pokladniční poukázky a vkladní knížky těchto ústavů budou v daném případě také představovati lány české půdya vykázaná výše jejich oběhu bude vyznačovati míru podpory, jakou obecenstvo jejich snahám skýtá. Prolo opětuji, že jeden každý český člověk spořádaným živolem a úsporami svými může výdatně přispívati k hájení pozemkového majetku svého národa, tak abychom se nedožili toho ne- štěstí, že bychom svou vlast chovali jen v srdeích a někdo jiný aby ji měl v knihách. Národ, zbavený své půdy, neměl by v říši valného vý- znamu, nezískal by ani neuhájil nikdy svého práva. Proto jest třeba, napnouti všechny hospo- dářské síly, aby půda, na které svá sídla máme, byla nám za všech okolností zachována. Zahajuji rozhovor o této nalehavé potřebě národní a appelluji na všechny české zemědělce bez rozdílu, aby, obmezujíce moudře svá vydání, nepouštěli zruky půdu, kterou v držení mají, aby své syny a dcery vy chovávali v lásce k posvátnému kousku vlasti, který zovou svým majetkem. Ostatní vrstvy ná- rodní společnosti, muže i ženy, zvu důtklivě k vvýšené šetrnosti, aby vzmáhajícími se úsporami upevňovaly blahobyt svůj i svých rodin a při- spěly tak k zachování a znovuvykoupení půdy již ztracené celým svým intellektem a horlivou prací. Půda bude jistě vděčnou a vděčnými budou i pokolení budoucí. (Hlučný souhlas.) V následující na to debatě poukazuje pan Hušek na důsledky, jaké měly na český ma- jetek půdní úpadky některých peněžních ústavů. Peníze německých ústavů hrnuly se tenkráte do českých krajů. Nutno pracovati na pova- hové obrodě českého lidu. Doc. dr. Gruber U nás možno vedle nedostatků hospodaření kon- statovati snahu, co nejrychleji zbohatnouti.
Hušek docent doktor Gruber
6 article
Hraje se, spekuluje se a nevěří se v úspěch vytrvalé práce. Již Palacký poukazoval na našt sklonnost k přepychu. V poslední době pře- chází půda hojně do rukou velkoprůmyslníků velkoobchodníků, a protože zde německý živel má jistou převahu, tedy do rukou německých. Souvisí tedy otázka i s otázkou našeho postupu a rozvoje průmyslového a obchodního. Také lepší hospodaření rolníků bylo by žádoucím. Průměrný výnos těžby rolnické byl u nás přes značné pokroky našeho zemědělství malý. Kdyby se u nás hospodařilo tak, jako na př. v Ně- mecku, vynesla by naše půda o 150 mill. zl ročně více. Co tu uchází zisku! Prof. dr. Horáček: Otázka zde rozvi- nutá jest vlastně otázkou zemědělskou, speciáln českou. Kdo má vlastně půdu hájiti, to jest držeti a kupovati? Zemědělstvo v prvé řadě. Jedná se tedy o to, aby zemědělst v se umožnily podmínky půdu držet a nabývati. Není oplimistou v té příčině.
Palacká profesor doktor Horáček
7 article
Naše zemědělství nenalezá se v stavu, aby mohlo mluviti o úsporách a o možnosti jich. V chu- dých krajích úspor není a nebude, v bohatých mohlo by k nim docházeti, kdyby řada příčin nevadila. Úroveň životní povznesena tu příliš vysoko. Kdy spořiti bylo lze, žilo se tak, že se sahalo k dělání dluhu. Právě zde vzrostla zadluženost půdy, jak možno statisticky doložiti. Tedy: zlepšiti podmínky výroby. Toť cestak nápravě. Snažme se při tom uživiti svůj li doma. Prof. Severa poukazuje na zájem průmyslu na spotřebivosti rolnictva. Ředitel Živ- nostenské banky p. Růžičk a: Jest snad správno, že dnes český rolník nemůže spořiti V dobách výnosných zvyklo rolnictvo vysoké úrovni životní — pokles výnosový vedl k dlu- hům. Souvisí to s jiným zjevem: u nás jest málo pochopení pro hospodářskou práci. Přilia se politisuje. I v našem dorostu, který tak často nejméně rozumí tomu, co volí svým životním povoláním. Vysoká úroveň životní nezračí seu nás jen u rolnictva, ale i v jiných vrstvách.
Ted profesor Severa
8 article
Jde o hájení české půdy. Hájiti ji možno penězi a úloha sama případne zemědělstvu. Poukazuje na houževnaté lpění na řepnt produkci při klesání cen cukru, na boje z toho plynoucí, při nichž se ale zapomíná, jak nám následkem nedostatku dobytkaření ucházejí mil liony. Do Prahy nutno dovážeti vepřový do bytek z ciziny, cena šunky roste a uzenářstvo stéžuje si na nedostatek masa, majíc hojně při ležitosti vývozní. Proč to vše? Dr. Koutský z Pardubic konstatuje n základě dat, že ve středu Čech dluhy nejvíce vzrostly v létech osmdesátých, tedy dobrých. Klade důraz na zvýšení povahovosti našeho lidu a lepší výchovu dorostu, speciálně dívek. Přechod k dobytkářství předpokládá delší doby: jest třeba systému k tomu a vzorů. Téká se u ná od pokusu k pokusu a prvý — třeba náhodný — neúspěch vede k resignaci. Rolnictvo má v sobě znamenitý živel, který vzorem povede k zlepšení. Více práce, více šetření a více po- ctivé a dobře vedené organisacel Řed. Šetlík poukazuje na touhu stěho- vati se do měst. Stačilo by zatím, kdybyse aspoň půda neprodávala. Hlavně v bohatých krajích ztrácíme půdu pod nohama. Rolník musí se stávati více obchodníkem. Když byl p. dr. Linhart poukázal na nedostatek zemědělského dělnictva a p. Ná- pravník na potřebu příkladu v našich země dělských kruzích — český rolník umi pracovati pracuje hodně a spoři více než se tuší — skonči předseda po poznámkách p. řed. Růžičky závěrečných vývodech p. řed. Procház ky, který přesvědčivě vyvracel některé námitky (ne bylo by lze vydati letáky o spoři- vosti?) stručným doslovem zajímavou tuto schůzi.
doktor Koutská Čo Šetlík Linhart Růžička Praha Pardubice
9 article Delega ce.
Delega ce. Z Vídně, 6. února. (C.-B.) Námořní výbor uherský rokoval o roz- počtu námořníclva. Po rel. hr. Telekovi, jenž pravil, že požadavel námořnictva od roku 1902 stoupá, mluvil del. Rosen- beru, jenž tázal se především námořního velitele, je-li stavební program bítevních lodí dvěma divisemi o3 velikých moderních bitevních lodích povolenými v po- sledních 5 letech zatím ukončen a nechystá-li se v příštích letech nijaký nový rozpočet tohoto druhu. Dále tázal se, jak námořní správa mohla zvýšiti stav námolnictva bez povolení zvýšeného počtu no- váčků a byly-li skutečně uhraženy výlohy jen pod- mínečně povolené či nebyly. Konečně obírá se uhra- žováním námořních potřeb, které značně pokulhává za poměrem dle kvoty a činí návrh, v němž žádá se přesné provádění resolucí usnesených uherskou delegací, že v náhradu za věci, kleré nemohou býti opalřeny z Uher, má se jim dostati přiměřeně více dodávek věci, s nimiž mohou konkurovati. Del. bar. Daniel připojuje se k návrhu Rosen bergovu a praví: Velmocenské postavení říše vyža duje konati svůj úkol také v oboru námořnictva Kárá jednání námořní správy v příčině dodávek. praví, že měly by se rozděliti mezi obě poloviny říše dle kvoty. Del hr. Wilezek navrhuje, aby výbor odroči usnesení až po schůzi vojenského výboru. Del. Kubinyi připojuje se k tomuto návrhu. Re- kapituluje hnutí v Úhrách nastavšl v otázce vojen- ských reform, jež došlo výrazu v programu libe- rální strany. Kritisuje výklad ministra vojenství, o němž po jednávati předseda dovoliti nechce, poněvadž výklad byl pronesen v rakouské delegaci. Řečník nen ochoten vejíti v jednání o rozpočtu námořnictva, dokud ministr vojenství nepromluví ve vojenském výboru a nepodá uspokojivé vysvětlení v této zá- ležilosti.
Telek Rosen Daniel Vídeň Uhry Re
10 article
Del. Bolgar praví, že výklad ministra vojenství je pouhým překladem exposé v rakouském výboru proto není proč odkládati výborové porady. Dne nejedná se o důvěře k vojenské správě, nýbrž o tom, je-li vojsko dosti silné k obraně říše. Kdybychom ani neměli důvěry k vojenské správě, musili bychom jí zjednati, čeho potřebuje. O dodávkách souhlasí s Rosenbergovým návrhem stran konpensací. Del. Vörös soudí, že nelze rokovati z politických příčin o námořním rozpočtu, dokud ministr vojenství nevytkne své postavení. Souhlasí s del. Kubinyem, aby se výborová porada o námořském rozpočtu su- spendovala. Rád by věděl, má-li námořská správa pro budoucnost nějaký plán na rozmnožení loďstva, neboť poplatníci mají tak již dosti břemen, a jak ubraditi výlohy na rozmnožení personálu. Del. Okolicsanyi podporuje též odročovací návrh. Naše loďstvo musí spokojiti se pobřežní ochranou. S maďarského stanoviště nelze považovati rozvoj loďstva za požadavek velmocenského postavení. Li- tuje, že v námořnictvu je málo Maďarů a plá se vo- jenské správy, co učinila, aby se tento nedostatek odstranil. Námořní správa nesmí se posuzovati s po- stavení strannického, pročež jest jí uznalým za to, že snaží se zužitkovati všecky vymoženosti technických věd. Avšak nesmíme si dovolovati luxus přílišného rozvoje. Po delší debatě o tom, neměl-li by se ministn již v námořním výboru vyjádřiti o vojenských refo mách, bylo usneseno pokračovati v rokování o roz počtu. Ku předsedovu návrhu referent vypracuje svou zprávu, teprve až se bude moci odvolati na projevy ve výboru vojenském.
Rosenbergův Vörös Maďar Bolgar
11 article
Delegát Kubinyi nemá příčiny k projevu nedů věry, avšak nemoha hlasovati dvojím způsobem nezúčastní se dalších výborových porad. Delegát hrabě Wilezek podává podobné pro hlášení. Zmocněnec námořního velitele poručík řadové lodi Senyl prohlašuje, že námořní správa souhlas s Bolgarovým náhledem, že by nebylo dobře vytknouti lodní plán, ale nebude na závadu, bude-li se dele- gace orientovati o jejích příštích plánech. Dodatečnou stavbou, pojatou do řádného rozpočtu, jest ukončena pro nejbližší léta stavba větších lodí. V nejbližší budoucnosti musí se dbát, aby dřívější minonosky menší lodky upravily se dle moderních požadavků, což dosud při velkém obtížení eráru nebylo možno Branci — připomíná del. Rosenbergovi — nepo volují se pro samotné námořnictvo, nýbrž pro ve škerou brannou moc. Záleží na ministru vojenství, kolik branců při káže námořnictvu. Protože bylo nutno rozmnožit jeho stav, přidělil námořnictvu vzdor všemu 750 m Náklad na ně byl schválen a proto se mohli za- řaditi. Vládní zástupce sděluje, že do námořnictva vstoupilo více Maďarů dobrovolně a že rakouských branců je víc, aby se vyrovnaly případné fluktuacea připomíná, že vzdor tomu všemu nedostává se ješte 397 m., že však jsou zařaděni pouze branci rakouštl Námořní správa dostala teda své rekruty řádným způsobem. Ministr vojenství Pitreích poukazuje na nesnáze ve stavu vojska a námořnictva. Zde byly tak velké že mu bylo třeba přikázati 750 m. na vrub vojen ského kontingentu. Vojsku samotnému se za toto mužstvo náhrady nedostalo.
Wilezek Bolgarův Branek Rosenberg Maďar Pitree
12 article
Vládní zástupce Senyl praví del. Okolicsanyovi že nerozhoduje, co má námořnictvo brániti, ale to proti komu se má po případě bránit. Naše námo nictvo vyžaduje ročně 50 mill. K nákladu. Před- kládá výkaz o vzrůstu námořnických požadavků v jiných státech, z něhož patrno, že u nás rostou velmi skrovně. Maďarských námořníků přibývá ka- ždým rokem a jest jich již 21%. Rozvoj námořské akademie, do níž vstupuje čím dál více uherských chovanců, je dosti příznivý. V námořnictvu je 158 důstojníků uherských příslušníků. Konstatuje, že v námořské akademii — na podnět uherské dele gace — znamenati pokrok ve výchově uherských chovanců. Největší překážkou bývá jim nedostatečná známost němčiny, zvláště při přechodu z prvního ročníku do druhého. Proto přece nemusí chovano třídu opakovati.
Senyl
13 article
Dle předložených tabulek ospravediňuje dodávky a podotýká, že v Uhrách kupuje se materiál, jaký tam jen lze dostati. S pokrokem průmyslu rozmnoží se též účasť Uher na dodávkách. Také není možná najednou zbaviti továrníky objednávek, kteří se na ně dávno zařizovali. Časem budě možná větší kom- pensace; úplná nebude snad — dle jeho náhledu — nikdy možna. Námořní správa musí se zodpovídati také rakouské delegaci a tu je těžko konati sprave- dlnost, neboť mínění o ní je v Rakousku a Ubrách různé. Uherské ministerstvo obchodu vyrozumívá se o každém vypsání dodávek. Rozpočet přijat potom za podklad rokování ze- vrubného. Přijat se slohovou změnou Rosenbergův návrh, že delegace nepovažuje za uspo kojivou odpověď na loňskou resoluci o kompen saci za vojenské dodávky V zevrubném rokování námořní velitel bar. Spaun objasňoval výsledky dosavadních pokusů se vzdušnou (bezdrátovou) telegrafií a nynější stav otázky ponorných lodí. Tyto vývody prohlášeny za přísně důvěrné vzaty na vědomí. Potom přijat námořní rozpočet také v zevrub- ném rokování i s dodatečnými úvěry a schůze skončena.
Rosenbergův Uhry Rakousko
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 6. února. (K situaci.) Obě de- legace, rakouská i uherská, vyřizují klidně své úkoly; na pohled před Litavou i za Litavou pa- nuje pokoj, jejž nevyrušila ani afféra Derschat tova, kterouž němečtí nacionálové rádi by roz- duli v otázku prvého řádu. Tento zdánlivý kld potrvá příbližně ještě dvě neděle, dokud dele gace nedokončí svých prací a nenajde opět po- vinnost svolati parlamenty. A pak chopí se opět žezla parlamentní krise v obou polovinách říše neboť jak ve Vídni, tak v Pešti nutno bude po- voliti nové rekruty. V Rakousku dr. Körber vy- pomůže prý si v nejhorším případě paragrafem z nouze; hůře bude v Uhrách. Tam zklamaly naděje, vkládané v hr. Tiszu. Změnil se sice ráz opposice, ale obstrukce proti branecké před- loze trvá dosud, tak že politická situace an v jednom, ani v druhém státě nepokročila od loňska ani o krok. V obou polovinách říše po- ciťuje se, jak píše „N. Ref.“, nedostatek tako- vého činitele, který by měl chuť i odvahu zvoliti si dráhu, vedoucí k rozuzlení krise. Slyšíme stále o ministerských poradách, o audiencích u panov- níka, ale vyřízení otázek, tižících celou říši, ne- pohnulo se z mrtvého bodu, na němž uvázlo před rokem. Proto — dodává krakovský list — nevěřime, že by svolání rakouského parlamentu na 23. února mohlo jakkoli přispěti k vyjasnění situace, jestliže vláda nevystoupí s politickou, šíře založenou akcí. „Slowo polskie“ má rozuzlení rakouské krise za prostší; stačilo by dle jeho mínění od stoupení Körbrovo. Lvovský list soudí, že jed
Körber Ref Praha Litava Vídeň Pešť Rakousko Uhry
15 article
nání, které jménem vlády s Čechy vedl David Abrahamowicz, rozbilo se hlavně proto, že Če- chové absolutně nevěří dru. Körbrovi. Důvěry jednou ztracené dr. Körber nenabude ani z leta. Z toho vysvítá, že hlavní překážkou nor- málných poměrů parlamentních není byrokra- tieký vládní systém, nýbrž osoba Körbro- va. „Sl. pol.“ dovolává se tu jako svědectví čáslavské řeči Pacákovy a dodává: „Kdyby v čelo vlády postavila se jiná osoba, kdyby do kabinetu vstoupili vůdcové všech tří velkých ná- rodních skupin, kdyby se tito polští, němečtía čeští vůdcové kromě vyřizování běžných správ- ních věcí ujali prostřednictví mezi Čechy Němci, není pochybnosti, že by pod tlakem „li- dových nezbytnosti“ nastal v parlamentě smín na delší dobu. Dr. Körber, jako intelligentní člo- věk, musí si býti vědom, že jeho osoba a sice jen jeho osoba překáží smíru. Staví-li tedy prospěel státu nad možnost, aby se udržel ještě nějaký čas u vlády, běží-li mu opravdu o věc a ne o osobu, pak ví, co jest povinen činiti.“ V Praze, 6. února.( (Ministr v. v. bar.
Abrahamowicz Körber Pacákův Čecho Němec doktor Čechy Praha
16 article
Julius Horst .) Ze Štyrského Hradce do- chází zpráva, že tam dnes dopoledne zemřel bývalý dlouholetý ministr zemské obrany baron Julius Horst. Zesnulý, jenž se narodil r. 1830 v Sibíni, byl od r. 1846 důstojníkem. Po válce pruské r. 1866 bylo mu tehdejším ministrem vojenství bar. Kuhnem svěřeno vypracovati v parlamentě hájíti osnovu zákona nové organi sace rakouského vojska dle vzoru pruského. Byv povýšen za plukovníka, stal se současně od borným předsedou v ministerstvě vojenství. P pádu ministerstva Hohenwartova stal se 25. listo- padu 1871 ministrem zemské obrany v kabinetě Auerspergově, r. 1879 přešel v téže hodnosti do zatímného kabinetu Stremayrova a v srpnu téhož roku do kabinetu Taaffova. S Taaffem však se Horst v brzku nepohodl pro své přisně německé sraýšlení a byl 26. června 1880 na svou žádost propuštěn. Bar. Horst složil i svůj poslanecký mandát, který mu byl opatřen v Bukovině a přestěhoval se na odpočinek do Štyrského Hradce, kde žil úplně v ústraní. Poslední zpráva pronikla o něm do veřejnosti, když byl nedávno teprve jmenován členem panské sněmovny, je- jíhož jednání však se již nezúčastnil.
Julius Kuhn Hohenwartův Auerspergův Taaffův Taaff Horst Štyrský Hradec Sibín Bukovina panská sněmovna
17 article
Ze Lvova, 5. února (Doplňov ae volby sněmovní.) „Gaz. Narod.“ se do- vídá, že doplňovaci volby deseti zemských po- slanců na místa, uprázdněná resignací ruských poslanců, budou vypsány v březnu a konati se budou počátkem dubna. Ruský volební výbor doporučuje opětnou volbu poslanců, kteří resig novali. Zvolení většiny z nich jest zabezpečeno pochybna jest pouze volba prof. Barviňského. proti němuž se vyslovili staroruští voliči okresu brodského. Z Pešti, 4. února. (Biskup temešvár- ský.) Srbský patriarcha Jiří Brankovič obdrže panovnické rozhodnutí, jímž se volba dra. Jiř Letiče za biskupa temešvárského potvrzuje Když byl Letič 10. prosince 1. r. biskupskou sy nodou srbskou zvolen za biskupa, pochybovalo se, že volba ta bude potvrzena, jelikož Letič jest synovcem patriarehovým. Tyto obavy ukázaly se tedy bezdůvodnými. Dr. Letič odcestoval již s pa- triarchou Brankovičem do Vídně, aby v ruce panovníkovy složil předepsanou přísahu věrnosti
profesor Barviňský Brankovič Letič doktor Lvov Gaza Pešť Vídeň
18 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 6. února.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 6. února. Chamberlain na odpočinek? Chamberlain odebere se ve čtvrtek d Egypta, kdež zůstane do 15. dubna, tudíž vlastně po celou dobu zasedání parlamentního. Mnozí tvrdí, že mu nic vážného není a že nechee svou přítomností ohrožovati jednotu vládní strany. jež, jak známo, nikterak není v celku svém pro jeho projekty nadšena. Na druhé straně ale. zdá se, svědčila o chorobnosti jeho okolnost. že, jak se vyhlašuje v listu jemu blízkém, nemá býti za ním posílán žádný politický připis a že se nemíní k vůli zotavené vůbec v doběté politickými otázkami zabývati. Chamberlain jes již 67 let stár. Zamítnuté vojenské požadavky německé. Rozpočtový výbor říšského sněmu něme- ckého zamítl včera na návrh posl. Specka (ze »středu«) v rozpočtu požadovaných 765 nových poddůstojnických míst v Prusku, 60 v Sasku 35 ve Virtembersku. Další oběti povstání hererského. Německá společnost osadní pro jihozápadní Afriku oznamuje, že zavražděni byli ještě další její dva zřízenci, kteří byli na stanicích ve vindhutském obvodu. Dobytek, společnosti nále- žející, byl ještě v čas z osad těch odehnán do Vindhutu.
Chamberlain Praha Egypt Prusko Sasko Virtembersko Afrika Specek
19 article K afféře Nozaledově.
K afféře Nozaledově. Rokování španělské sněmovny poslanecké o jmenování reakcionářského Dominika Nozaledy arcibiskupem valencijským zakončeno bylo řečí klerikála Nozedala, jenž velebil inkvisice, klá šterní život jako nejvyšší cíl lidského života líčil a vládu vyzýval, aby pokračovala na dosa- vadním postupu svém a aby zrušila »kletá za řízení liberální«. Před tím ještě republikán- ský poslanec Salmeron prohlásil, že jednán vlády nemusí býti republikánům vlastně prot mysli, poněvadž otevírá lidu oči.
Nozaleda Nozedal Salmeron
20 article Láska k vlasti a lidstvu.
Láska k vlasti a lidstvu. Uvedli jsme stručně obsah pozoruhodně ankety pařížské »La Revue« o vlastenectví. Proslulá revue francouzská, všímajíc si všec proudů mezinárodního života, obrátila se k zná- mým politikům, učencům a spisovatelům evrop- ským s dotazem o jejich mínění o myšlénce Vlasti a Lidstva. Bylo vždy vysokým cílem filo sofů i politických snílků, sbratřiti oba tyto pro jevy a učiniti svět jedinou vlastí míru, jež by neznala různosti rac ani hranic. Daleko jestk těmto cílům. Vášně národní zmítají lidstvem, jež jest ovládáno dvěma elementy: buď výbojem sil- ných, podmanivých nebo odbojem menších národů, chránících spravedlivou věc své vlasti, svého ja- zyka, svého práva. Všechny hovory a ankety o federaci ná- rodů, o vševládnoucí idei lidskosti zůstanou pou- hým theoretickým a akademickým hádáníma uvažováním, dokud nebudou dřivé vyrovnány křivdy, páchané na národech potlačených, doku nebude učiněno zadost spravedlnosti všech ná rodů, dokud nebudou rozluštěny záležitosti ná rodů, bojujících proti usurpatorské moci za svou svobodu, právo a jazyk. Anketa v »La Revue« je ukončena v se- šitě z 1. února. Poskytuje velmi ušlechtilý po žitek. Čteme v ní bystré, duchaplné, vážné vý roky a úvahy nejznamenitějších duchů naší doby. Zastanci všech směrů přihlásili se o slovo, i krajní a nesmířitelní vlastenci, nacionalisté a chauvinisté jako Déroulěde, Lepelletier a Denys Cochin, i mezinárodní socialisté a revolucionář Gohier a Kautsky, moderní státníci Paul Deschanel a Charles Dilke, básnik Maeterlink, zionista Nor- dau a t. d.
Lepelletier Denys Cochin Gohier Kautsky Deschanel Dilke Maeterlink Le revue
21 article
Některé hlasy stojí za uvedení. Denys Co chin, konservativní poslanec pařížský, praví: »Rodina, vlasť, jsou vznešené výtvory rozumu a srdce, jež pocitem lásky nás vybavují ze vro- zeného egoismu,« Cochin má vědecké, biologické důvody pro nutnost vlasti a praví, že soutěž a vzájemná opposíce je zákonem národů jako individuí. »Od řeknouti se idey vlasti, když jiní národovéj zachovávají hrdou a netknutou, bylo by mrav ním odzbrojením, bylo by koncem Francie. An filosofe ani politika nemohou mne odvrátit od lásky k vlasti.« Názory Paul Déroulěda jsou známy našim čtenářům. Ze svého vyhnanství v S. Se bastianu vzkazuje temperamentní tribun rázně a určitě: »Je možno, že národové jsou bratry ale mým prvním bratrem je Francouz. Je nutno milovati svého bližního. Ale mým nejbližším bližním je Francouz. Když učiním pro dobro, štěstí, bezpečí blahobyt Francie všechno, co může dle lidských sil býti učiněno, pak budu snažiti se učiniti vše, co může být vlastenecky vykonáno, pro dobro lidstva. »Nec altera, nec alia Gallia!« Velký politik francouzský, bývalý předseda sněmovny Paul Deschanel praví: Otázka je stále zatemňována sofismaty. Není nijakého rozporu mezi myšlenkou vlasti a mezinárodní solidárností: nejlepší prostředek k zvýšení civi- lisace, světla a rovnosti v lidstvu je pokrok moci francouzské. Pan de Dion, bojovný politik monarehistický a klerikální soudi, že pojem vlastenectví je do- konale srovnatelný s pojmem lidskosti. Nemůže býti »humanitaristou« v ušlechtilém slova vý- znamu, kdo není skutečně vlastencem. Poslanec d'Estournelles de Con stant je sympatickým zjevem ve francouzské sněmovně. Horlivě propaguje myšlenku mezi- národních smírčích soudů. Pracuje o sblížení Francie s Anglií. Je muž moderních, praktických názorů.
Denys Déroulěd Francouz alter Deschanel jít Dion Estournelles Con Francie Anglie
22 article
Praví mimo jiné: »Vlastenectví je udržeti naši zemi na výši jejího poslání ve světě. Znamená ovšem zajištění její bezpečnosti ochranu její neodvislosti a práva, ale to je ne- gativní strana vlastenectví. Ale nutno míti n zřeteli vyšší zájmy vlasti tam, kde se stýkají se zájmy jiných zemí. V tom ohledu je nutn mezinárodní dorozumění v záležitostech veřej ných prací, komunikací, hygieny, turismu, roz šíření vědy a zejmena co se tkne generalisování mezinárodních smírčích soudů.« D'Estournelles de Constant nemiluje hlučný chauvinismus, ale je upřímným vlastencem fran couzským, pracujícím pro mezinárodní soli daritu. Urbain Gohier je vášnivý polemista antimilitaristický. Vynikl v kampani Droyfussově ale odtrhl se od strany Dreyfussardů, když po znal, že jejich boj nechce sloužit věci lidu státnímu převratu ve prospěch sociální repu Gohier prohlašuje, že není antipatriotou. Idea vlasti se změní, přizpůsobí pokroku, roz- šíři se, ale nezmizí. Vlastenectví nesnášenlivé, nenávidějící vše cizí, vylučuje ovšem možnost smíru mezi lidmi. Národové mají společné touhy a cíle volnosti, spravedlnosti, pokroku. Ty vyžadují mezinárodní sbratření. Jsem inter- nacionalisován, ale nejsem denacionalisován. Pan Goyau, redaktor v »Revue de Deux Mondes«, známý svými studiemi historickými a náboženskými, vydavši znamenité dílo o hnuti »Los von Rom«, k němuž konal studia téžv Praze, odpovídá na dolaz »La Revue« : » Vlast není v odporu s náboženstvím ani s možností sdružení národů. Křesťanství jako humanita- rismus hlásá rovnost a bratrství národů. Nevě- řím, že myšlenka vlasti bude nahražena jinými myšlenkami. Naše jistá výchova směřuje k osla- bení vlasteneckého citu u mládeže francouzské.
Gohier Dreyfussard Goyau Deux Mondes Los on Rom Praha Něva D ' Estournelle jít Constanta Le revue
23 article
Paedagogie mladých Němců se nese opačným směrem, ke zvýšení kultury vlastenectví. Ná- rod francouzský chce si zachovati svou indi- vidualitu mravní, aby svým způsobem pracoval pro pokrok lidstva.« Nacionalistický poslanec a žurnalista paříž- ský Edmond Lepelletier je pro vlastenectv výbojné a sobecké, jež musí rázně a bezohledně postupovat, aby pro sebe dostalo největší část kořisti. Brutálnost vlastenectví, sloužící instinktu sebezachování a dosažení moci a blaha, je ro- zumná a logická. Edvard Leckroy, bývalý ministr, radi kální poslanec, je věrným svým vlasteneckým ideálům, jež jej vedly do tábora Garibaldihov Sicilii. Lockroy věří v ideu vlastenectví vášnivě. Lidé jsou bratry jen v theorii. Ve skutečnost jsou rozděleni racou, řečí, tradicí, minulostí Idea všeobecného bratrství je ideou křesťanskou a jako všechny křesťanské idey těžko uskutečni telnou. Kromě hranic geografických jsou též meze duševní a intelektuální. Když věda od- straní všechny překážky, dělící národy, ostanou — slovníky. Vlastenectví bylo v středověku za- tlačeno náboženstvím. V době moderní se vzpru- žilo mocně. Způsobilo revoluci francouzskou, utvořilo Italii a Německo. Se stanoviska filoso- fického je těsné, malé, nevážné. Se stanoviska politického je mocí svrchovanou, nevyčerpatel ným zdrojem heroismu a velikosti. Alfred Naquet, bývalý poslanec, autor zákona o rozvodu, muž krajně pokrokových zá- sad, myslí, že civilisace učinila národy sobě tak podobnými a tak je sbližila, že je možno utvo- řiti federaci. Raymond Poincaré, senátor, bývalý ministr, muž, jenž nedohrál ještě svou roli, od- volává se na svou nedávnou řeč o vlastenecké bliky.
Němec Lepelletier Leckroy Naquet Poincaré Německo Garibaldihov Sicílie
24 article
výchově mládeže, kterou jsme též citovali v na- šem listě. Je rozhodným přívržencem idey vla- stenecké. V další části své ankety přináší »La Revue« projevy zahraničních spisovatelů, poli- tiků a učenců, o nichž se zmíníme příště. I.
25 article Hraběcí kandidatura na Králové- hradecku.
Hraběcí kandidatura na Králové- hradecku. Naše úvahy o kandidatuře hr. Václ. Vojt. Sternberga nenadchly ani sociálně demokratické českoslovany ani národní socialisty ani agrárníky i jest nám jen příjemno, že nesouhlas lisku vá- žených těchto tří táborů s námi a společný je- jich souhlas demonstrativně se ukázal. Rozumí se, že ani jeden ani druhý ani třetí, k němužto poslednímu se vlastně hr. Sternberg sám hlásí, nepopírá ostudu, jakou Kralovéhradecku chystá Sternberg etí své kandidatury, ani nízkou úro- veň politické vyspělosti jistých lidí, kteráž je- dině vystoupení hr. Sternberga umožňuje, toliko o příčinách této politické vyspělosti, se s námi rozcházejí. O těchto příčinách náleží nám mlu- viti ovšem jenom s tiskem národně - sociálním a agrárním, neboť sociálně-demokratický orgán, který píše o hr. Sternbergovi, že »v jeho kri- tice mladočeských vůdců a programu národní strany svobodomyslné složeno je tolik nejap- ností a nesmyslů«, přece na konec sveden mast- notou hraběcího spílání straně svobodomyslné na vlastní hrdlo navléká perly nejnejapnějších těch nesmyslů, takže vůbec není s to udržeti na čtyřech řádcích konsekvenci téže myšlenky a získává tudíž nárok na úplný pardon. Na kolik se pak týče obou ostatních ti- skových zástupců třídní organisace, povíme jim, které strany zavinily politické prostředí, umož- ňující přírodní zjev sternberského konfusoria.
Václ Sternberg Králové
26 article
Obranný orgán zemědělský nechce prý se sice s námi pouštěti do polemiky v dnešní pohnuté době politické z ohledů prý na vyšší cílea zájmy národa českého proti Vídni, než to mu přece jen v polemice nevadí, i vytýká, že boj se vede o mandát, jejž držel v rukou přísluš- ník strany mladočeské, a je-li prý tudíž vý- chova lidu na Královéhradecku špatná a tamější poměry (nikoli »voličstvo« jak »O. Z.e s průhledným úmyslem náš text falšuje) k pláči nechť prý voláme my a strana mladočeská : Mea culpa l1 Nuže, pravíme tolik, že považujeme poli- tickou výchovu českého lidu za pokleslou všude tam, kde nad program národní vy- výšen program třídní a stavovský. a že v té příčině nemůžeme ani agrární pokus o mandát po posl. Jarošovi pokládati za nie jiného než za zkoušku, oetla-li se uvědomělost a politická vyspělost rolnického lidu na Králové- hradecku až dotud vzorná, stavovským zpáteč- nictvím od svobodomyslného národního programu na onom stupni, ve kterémž by snad voličstvo program naznačený chtělo obětovati programu agrárně sociálnímu. Zkouška zdaří se ve smyslu národní desorganisace a klesající politické vý- chovy, bude-li zvolen agrární kandidát, jako s zdařila všude tam, kde ve venkovských okresie po příslušníku strany mladočeské popudl mandál agrárník. Pro náš názor, že zjev takový je důka- zem politického úpadku v lidu, mluví sám hr.
Jaroš Vídeň Králové
27 article
V. V. Sternberg, politicky úpadkový typus commil faut! Vystupuje přece jako agrárník, byt samostatný a osnova jeho programových řečí je očividně navíjena z agrárnického zmotanéh přádla! Jeho družina skládá se výhradně agrárníků a je to právě pražský agrárnický list, který v té příčině čte příslušníkům svého tábora nejrozhorlenější levity. Politická výchova klest politickou demoralisací, a klesne-li voličstvo n Královéhradecku na nejníže možný stupeň poli- tické vyspělosti volbou Sternbergovou, přispěje k tomu nemálo také dojem divadla fraterniso- vání dra. Pražáka, správce agrární agitace n Královéhradecku, s hr. Vojtěchem Václavem zřejmé pokoutní jeho práce pro hraběcího přitele, jehož povozu používá na svých apoštol- ských cestách po okresu. Zvítězí-li tedy hr. Sternberg, nestane se tak vinou našeho vycho- vávání selského lidu českého. Jakmile v politickém nazírání jeho přičině- ním agrární agitace zvítězila nad cítěním ná- rodním stavovská solidarita a jakmile známými pošetilými costami sblížila se agrární strana »velkoagrárnickou« stranou Schwarzenbergovou, týmž okamžikem odzváněli umíráčkem demokra- tismu tábora agrárního. Vždyť nadšení agrárni- cké pro samostatného agrárníka hr. Sternberg není ničím jiným leč novým, nikoli prvním pro- jevem slabosti agrárnické pro »veliké pány«, kterýžto faible vydal stranu ve služby prinei Bedřichu Schwarzenbergovi prvním záchvatem vzplanutí pro aristokracii. Odkud vítr věje, po- znati lze i z vervy, a jakou do boje za Stern- berga jde česká sestra německé »Politiky«, B.
Sternberg Sternbergův Vojtěch Václav Schwarzenbergův Schwarzenberg Stern Královéhradecko Pražák Sternberg
28 article
Schwarzenbergovi již dávno zasnoubené, začež jí, české této sestře prudké výčitky činí dřivější její nápadník, známý dobyvatel srdei, vůdce strany národně-sociální nyní z přízně propuštěný. I jemu platí, co řekli jsme o klassovní deklassi: fikaci národního šiku. Každá organisace českého lidu podle třídních zájmů národní prapor trhá na tolik kusů, kolik těchto tříd a už proto de- moralisuje, že seslabuje co se týče pospolitosti nacionálního výboje a odboje če- ského, nebýt pospolitost tato porušena, dnes na Královéhradecku učinila nebezpečí Stern- bergova mandátu naprosto nemožným. Že by za jednoty tábora národního, tudíž za nezkráceného trvání »Národními Listy« v českém lidu docílené po- litické výchovy nebylo na poslaneckou avantýru Sternbergovu ani pomyšlení, jest přece pravda, »která v oči kůle«, jak praví jistý dávný český mravokárce. Nezastaví-li se dekadence v politické vý- chově národa, zjevná i na jiných stranách po- stupující obrnou národní páteře, dožije se český národ ještě fialovějších zázraků než jest »modrý div« možného vítězství Sternbergova, před nimž trne v kostech všem českým stranám s výjim- kou šlechtických listů staročeských! Potom nezbude ovšem než jíti novou zkouškou ohněm, novou výchovou utrpením, očišťující morálku nejen jednotlivců, ale i národu k společnému jedinému, žádnými egoistickými ohledy netříště- nému cítění národnímu!
Schwarzenberg Stern Sternbergův