5
article
Akcie, dlužní úpisy, pokladniční poukázky
a vkladní knížky těchto ústavů budou v daném
případě také představovati lány české půdya
vykázaná výše jejich oběhu bude vyznačovati
míru podpory, jakou obecenstvo jejich snahám
skýtá. Prolo opětuji, že jeden každý český člověk
spořádaným živolem a úsporami svými může
výdatně přispívati k hájení pozemkového majetku
svého národa, tak abychom se nedožili toho ne-
štěstí, že bychom svou vlast chovali jen v srdeích
a někdo jiný aby ji měl v knihách. Národ,
zbavený své půdy, neměl by v říši valného vý-
znamu, nezískal by ani neuhájil nikdy svého
práva. Proto jest třeba, napnouti všechny hospo-
dářské síly, aby půda, na které svá sídla máme,
byla nám za všech okolností zachována.
Zahajuji rozhovor o této nalehavé potřebě
národní a appelluji na všechny české zemědělce
bez rozdílu, aby, obmezujíce moudře
svá vydání, nepouštěli zruky půdu,
kterou v držení mají, aby své syny a dcery vy
chovávali v lásce k posvátnému kousku vlasti,
který zovou svým majetkem. Ostatní vrstvy ná-
rodní společnosti, muže i ženy, zvu důtklivě k
vvýšené šetrnosti, aby vzmáhajícími se úsporami
upevňovaly blahobyt svůj i svých rodin a při-
spěly tak k zachování a znovuvykoupení půdy
již ztracené celým svým intellektem a horlivou
prací. Půda bude jistě vděčnou a vděčnými
budou i pokolení budoucí. (Hlučný souhlas.)
V následující na to debatě poukazuje pan
Hušek na důsledky, jaké měly na český ma-
jetek půdní úpadky některých peněžních ústavů.
Peníze německých ústavů hrnuly se tenkráte
do českých krajů. Nutno pracovati na pova-
hové obrodě českého lidu. Doc. dr. Gruber
U nás možno vedle nedostatků hospodaření kon-
statovati snahu, co nejrychleji zbohatnouti.
Hušek
docent
doktor
Gruber
6
article
Hraje se, spekuluje se a nevěří se v úspěch
vytrvalé práce. Již Palacký poukazoval na našt
sklonnost k přepychu. V poslední době pře-
chází půda hojně do rukou velkoprůmyslníků
velkoobchodníků, a protože zde německý živel
má jistou převahu, tedy do rukou německých.
Souvisí tedy otázka i s otázkou našeho postupu
a rozvoje průmyslového a obchodního. Také
lepší hospodaření rolníků bylo by žádoucím.
Průměrný výnos těžby rolnické byl u nás přes
značné pokroky našeho zemědělství malý. Kdyby
se u nás hospodařilo tak, jako na př. v Ně-
mecku, vynesla by naše půda o 150 mill. zl
ročně více. Co tu uchází zisku!
Prof. dr. Horáček: Otázka zde rozvi-
nutá jest vlastně otázkou zemědělskou, speciáln
českou. Kdo má vlastně půdu hájiti, to jest
držeti a kupovati? Zemědělstvo v prvé řadě.
Jedná se tedy o to, aby zemědělst v
se umožnily podmínky půdu držet
a nabývati. Není oplimistou v té příčině.
Palacká
profesor
doktor
Horáček
7
article
Naše zemědělství nenalezá se v stavu, aby mohlo
mluviti o úsporách a o možnosti jich. V chu-
dých krajích úspor není a nebude, v bohatých
mohlo by k nim docházeti, kdyby řada příčin
nevadila. Úroveň životní povznesena tu příliš
vysoko. Kdy spořiti bylo lze, žilo se tak, že
se sahalo k dělání dluhu. Právě zde vzrostla
zadluženost půdy, jak možno statisticky doložiti.
Tedy: zlepšiti podmínky výroby. Toť cestak
nápravě. Snažme se při tom uživiti svůj li
doma. Prof. Severa poukazuje na zájem
průmyslu na spotřebivosti rolnictva. Ředitel Živ-
nostenské banky p. Růžičk a: Jest snad
správno, že dnes český rolník nemůže spořiti
V dobách výnosných zvyklo rolnictvo vysoké
úrovni životní — pokles výnosový vedl k dlu-
hům. Souvisí to s jiným zjevem: u nás jest
málo pochopení pro hospodářskou práci. Přilia
se politisuje. I v našem dorostu, který tak často
nejméně rozumí tomu, co volí svým životním
povoláním. Vysoká úroveň životní nezračí seu
nás jen u rolnictva, ale i v jiných vrstvách.
Ted
profesor
Severa
8
article
Jde o hájení české půdy. Hájiti ji možno penězi
a úloha sama případne zemědělstvu.
Poukazuje na houževnaté lpění na řepnt
produkci při klesání cen cukru, na boje z toho
plynoucí, při nichž se ale zapomíná, jak nám
následkem nedostatku dobytkaření ucházejí mil
liony. Do Prahy nutno dovážeti vepřový do
bytek z ciziny, cena šunky roste a uzenářstvo
stéžuje si na nedostatek masa, majíc hojně při
ležitosti vývozní. Proč to vše?
Dr. Koutský z Pardubic konstatuje n
základě dat, že ve středu Čech dluhy nejvíce
vzrostly v létech osmdesátých, tedy dobrých.
Klade důraz na zvýšení povahovosti našeho lidu
a lepší výchovu dorostu, speciálně dívek. Přechod
k dobytkářství předpokládá delší doby: jest
třeba systému k tomu a vzorů. Téká se u ná
od pokusu k pokusu a prvý — třeba náhodný
— neúspěch vede k resignaci. Rolnictvo má
v sobě znamenitý živel, který vzorem povede
k zlepšení. Více práce, více šetření a více po-
ctivé a dobře vedené organisacel
Řed. Šetlík poukazuje na touhu stěho-
vati se do měst. Stačilo by zatím, kdybyse
aspoň půda neprodávala. Hlavně v bohatých
krajích ztrácíme půdu pod nohama. Rolník musí
se stávati více obchodníkem.
Když byl p. dr. Linhart poukázal na
nedostatek zemědělského dělnictva a p. Ná-
pravník na potřebu příkladu v našich země
dělských kruzích — český rolník umi pracovati
pracuje hodně a spoři více než se tuší — skonči
předseda po poznámkách p. řed. Růžičky
závěrečných vývodech p. řed. Procház ky,
který přesvědčivě vyvracel některé námitky (ne
bylo by lze vydati letáky o spoři-
vosti?) stručným doslovem zajímavou tuto
schůzi.
doktor
Koutská
Čo
Šetlík
Linhart
Růžička
Praha
Pardubice
9
article
Delega ce.
Delega ce.
Z Vídně, 6. února. (C.-B.)
Námořní výbor uherský rokoval o roz-
počtu námořníclva.
Po rel. hr. Telekovi, jenž pravil, že požadavel
námořnictva od roku 1902 stoupá, mluvil del. Rosen-
beru, jenž tázal se především námořního velitele, je-li
stavební program bítevních lodí dvěma divisemi o3
velikých moderních bitevních lodích povolenými v po-
sledních 5 letech zatím ukončen a nechystá-li se
v příštích letech nijaký nový rozpočet tohoto druhu.
Dále tázal se, jak námořní správa mohla zvýšiti
stav námolnictva bez povolení zvýšeného počtu no-
váčků a byly-li skutečně uhraženy výlohy jen pod-
mínečně povolené či nebyly. Konečně obírá se uhra-
žováním námořních potřeb, které značně pokulhává
za poměrem dle kvoty a činí návrh, v němž žádá
se přesné provádění resolucí usnesených uherskou
delegací, že v náhradu za věci, kleré nemohou býti
opalřeny z Uher, má se jim dostati přiměřeně více
dodávek věci, s nimiž mohou konkurovati.
Del. bar. Daniel připojuje se k návrhu Rosen
bergovu a praví: Velmocenské postavení říše vyža
duje konati svůj úkol také v oboru námořnictva
Kárá jednání námořní správy v příčině dodávek.
praví, že měly by se rozděliti mezi obě poloviny
říše dle kvoty.
Del hr. Wilezek navrhuje, aby výbor odroči
usnesení až po schůzi vojenského výboru.
Del. Kubinyi připojuje se k tomuto návrhu. Re-
kapituluje hnutí v Úhrách nastavšl v otázce vojen-
ských reform, jež došlo výrazu v programu libe-
rální strany.
Kritisuje výklad ministra vojenství, o němž po
jednávati předseda dovoliti nechce, poněvadž výklad
byl pronesen v rakouské delegaci. Řečník nen
ochoten vejíti v jednání o rozpočtu námořnictva,
dokud ministr vojenství nepromluví ve vojenském
výboru a nepodá uspokojivé vysvětlení v této zá-
ležilosti.
Telek
Rosen
Daniel
Vídeň
Uhry
Re
10
article
Del. Bolgar praví, že výklad ministra vojenství
je pouhým překladem exposé v rakouském výboru
proto není proč odkládati výborové porady. Dne
nejedná se o důvěře k vojenské správě, nýbrž o tom,
je-li vojsko dosti silné k obraně říše. Kdybychom
ani neměli důvěry k vojenské správě, musili bychom
jí zjednati, čeho potřebuje. O dodávkách souhlasí
s Rosenbergovým návrhem stran konpensací.
Del. Vörös soudí, že nelze rokovati z politických
příčin o námořním rozpočtu, dokud ministr vojenství
nevytkne své postavení. Souhlasí s del. Kubinyem,
aby se výborová porada o námořském rozpočtu su-
spendovala. Rád by věděl, má-li námořská správa
pro budoucnost nějaký plán na rozmnožení loďstva,
neboť poplatníci mají tak již dosti břemen, a jak
ubraditi výlohy na rozmnožení personálu.
Del. Okolicsanyi podporuje též odročovací návrh.
Naše loďstvo musí spokojiti se pobřežní ochranou.
S maďarského stanoviště nelze považovati rozvoj
loďstva za požadavek velmocenského postavení. Li-
tuje, že v námořnictvu je málo Maďarů a plá se vo-
jenské správy, co učinila, aby se tento nedostatek
odstranil. Námořní správa nesmí se posuzovati s po-
stavení strannického, pročež jest jí uznalým za to, že
snaží se zužitkovati všecky vymoženosti technických
věd. Avšak nesmíme si dovolovati luxus přílišného
rozvoje.
Po delší debatě o tom, neměl-li by se ministn
již v námořním výboru vyjádřiti o vojenských refo
mách, bylo usneseno pokračovati v rokování o roz
počtu.
Ku předsedovu návrhu referent vypracuje svou
zprávu, teprve až se bude moci odvolati na projevy
ve výboru vojenském.
Rosenbergův
Vörös
Maďar
Bolgar
11
article
Delegát Kubinyi nemá příčiny k projevu nedů
věry, avšak nemoha hlasovati dvojím způsobem
nezúčastní se dalších výborových porad.
Delegát hrabě Wilezek podává podobné pro
hlášení.
Zmocněnec námořního velitele poručík řadové
lodi Senyl prohlašuje, že námořní správa souhlas
s Bolgarovým náhledem, že by nebylo dobře vytknouti
lodní plán, ale nebude na závadu, bude-li se dele-
gace orientovati o jejích příštích plánech. Dodatečnou
stavbou, pojatou do řádného rozpočtu, jest ukončena
pro nejbližší léta stavba větších lodí. V nejbližší
budoucnosti musí se dbát, aby dřívější minonosky
menší lodky upravily se dle moderních požadavků,
což dosud při velkém obtížení eráru nebylo možno
Branci — připomíná del. Rosenbergovi — nepo
volují se pro samotné námořnictvo, nýbrž pro ve
škerou brannou moc.
Záleží na ministru vojenství, kolik branců při
káže námořnictvu. Protože bylo nutno rozmnožit
jeho stav, přidělil námořnictvu vzdor všemu 750 m
Náklad na ně byl schválen a proto se mohli za-
řaditi.
Vládní zástupce sděluje, že do námořnictva
vstoupilo více Maďarů dobrovolně a že rakouských
branců je víc, aby se vyrovnaly případné fluktuacea
připomíná, že vzdor tomu všemu nedostává se ješte
397 m., že však jsou zařaděni pouze branci rakouštl
Námořní správa dostala teda své rekruty řádným
způsobem.
Ministr vojenství Pitreích poukazuje na nesnáze
ve stavu vojska a námořnictva. Zde byly tak velké
že mu bylo třeba přikázati 750 m. na vrub vojen
ského kontingentu. Vojsku samotnému se za toto
mužstvo náhrady nedostalo.
Wilezek
Bolgarův
Branek
Rosenberg
Maďar
Pitree
12
article
Vládní zástupce Senyl praví del. Okolicsanyovi
že nerozhoduje, co má námořnictvo brániti, ale to
proti komu se má po případě bránit. Naše námo
nictvo vyžaduje ročně 50 mill. K nákladu. Před-
kládá výkaz o vzrůstu námořnických požadavků
v jiných státech, z něhož patrno, že u nás rostou
velmi skrovně. Maďarských námořníků přibývá ka-
ždým rokem a jest jich již 21%. Rozvoj námořské
akademie, do níž vstupuje čím dál více uherských
chovanců, je dosti příznivý. V námořnictvu je 158
důstojníků uherských příslušníků. Konstatuje, že
v námořské akademii — na podnět uherské dele
gace — znamenati pokrok ve výchově uherských
chovanců. Největší překážkou bývá jim nedostatečná
známost němčiny, zvláště při přechodu z prvního
ročníku do druhého. Proto přece nemusí chovano
třídu opakovati.
Senyl
13
article
Dle předložených tabulek ospravediňuje dodávky
a podotýká, že v Uhrách kupuje se materiál, jaký
tam jen lze dostati. S pokrokem průmyslu rozmnoží
se též účasť Uher na dodávkách. Také není možná
najednou zbaviti továrníky objednávek, kteří se na
ně dávno zařizovali. Časem budě možná větší kom-
pensace; úplná nebude snad — dle jeho náhledu —
nikdy možna. Námořní správa musí se zodpovídati
také rakouské delegaci a tu je těžko konati sprave-
dlnost, neboť mínění o ní je v Rakousku a Ubrách
různé. Uherské ministerstvo obchodu vyrozumívá se
o každém vypsání dodávek.
Rozpočet přijat potom za podklad rokování ze-
vrubného.
Přijat se slohovou změnou Rosenbergův
návrh, že delegace nepovažuje za uspo
kojivou odpověď na loňskou resoluci o kompen
saci za vojenské dodávky
V zevrubném rokování námořní velitel bar.
Spaun objasňoval výsledky dosavadních pokusů se
vzdušnou (bezdrátovou) telegrafií a nynější stav
otázky ponorných lodí.
Tyto vývody prohlášeny za přísně důvěrné
vzaty na vědomí.
Potom přijat námořní rozpočet také v zevrub-
ném rokování i s dodatečnými úvěry a schůze
skončena.
Rosenbergův
Uhry
Rakousko
14
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 6. února. (K situaci.) Obě de-
legace, rakouská i uherská, vyřizují klidně své
úkoly; na pohled před Litavou i za Litavou pa-
nuje pokoj, jejž nevyrušila ani afféra Derschat
tova, kterouž němečtí nacionálové rádi by roz-
duli v otázku prvého řádu. Tento zdánlivý kld
potrvá příbližně ještě dvě neděle, dokud dele
gace nedokončí svých prací a nenajde opět po-
vinnost svolati parlamenty. A pak chopí se opět
žezla parlamentní krise v obou polovinách říše
neboť jak ve Vídni, tak v Pešti nutno bude po-
voliti nové rekruty. V Rakousku dr. Körber vy-
pomůže prý si v nejhorším případě paragrafem
z nouze; hůře bude v Uhrách. Tam zklamaly
naděje, vkládané v hr. Tiszu. Změnil se sice
ráz opposice, ale obstrukce proti branecké před-
loze trvá dosud, tak že politická situace an
v jednom, ani v druhém státě nepokročila od
loňska ani o krok. V obou polovinách říše po-
ciťuje se, jak píše „N. Ref.“, nedostatek tako-
vého činitele, který by měl chuť i odvahu zvoliti
si dráhu, vedoucí k rozuzlení krise. Slyšíme stále
o ministerských poradách, o audiencích u panov-
níka, ale vyřízení otázek, tižících celou říši, ne-
pohnulo se z mrtvého bodu, na němž uvázlo
před rokem. Proto — dodává krakovský list —
nevěřime, že by svolání rakouského parlamentu
na 23. února mohlo jakkoli přispěti k vyjasnění
situace, jestliže vláda nevystoupí s politickou,
šíře založenou akcí.
„Slowo polskie“ má rozuzlení rakouské
krise za prostší; stačilo by dle jeho mínění od
stoupení Körbrovo. Lvovský list soudí, že jed
Körber
Ref
Praha
Litava
Vídeň
Pešť
Rakousko
Uhry
15
article
nání, které jménem vlády s Čechy vedl David
Abrahamowicz, rozbilo se hlavně proto, že Če-
chové absolutně nevěří dru. Körbrovi. Důvěry
jednou ztracené dr. Körber nenabude ani z
leta. Z toho vysvítá, že hlavní překážkou nor-
málných poměrů parlamentních není byrokra-
tieký vládní systém, nýbrž osoba Körbro-
va. „Sl. pol.“ dovolává se tu jako svědectví
čáslavské řeči Pacákovy a dodává: „Kdyby
v čelo vlády postavila se jiná osoba, kdyby do
kabinetu vstoupili vůdcové všech tří velkých ná-
rodních skupin, kdyby se tito polští, němečtía
čeští vůdcové kromě vyřizování běžných správ-
ních věcí ujali prostřednictví mezi Čechy
Němci, není pochybnosti, že by pod tlakem „li-
dových nezbytnosti“ nastal v parlamentě smín
na delší dobu. Dr. Körber, jako intelligentní člo-
věk, musí si býti vědom, že jeho osoba a sice jen
jeho osoba překáží smíru. Staví-li tedy prospěel
státu nad možnost, aby se udržel ještě nějaký
čas u vlády, běží-li mu opravdu o věc a ne
o osobu, pak ví, co jest povinen činiti.“
V Praze, 6. února.( (Ministr v. v. bar.
Abrahamowicz
Körber
Pacákův
Čecho
Němec
doktor
Čechy
Praha
16
article
Julius Horst .) Ze Štyrského Hradce do-
chází zpráva, že tam dnes dopoledne zemřel
bývalý dlouholetý ministr zemské obrany baron
Julius Horst. Zesnulý, jenž se narodil r. 1830
v Sibíni, byl od r. 1846 důstojníkem. Po válce
pruské r. 1866 bylo mu tehdejším ministrem
vojenství bar. Kuhnem svěřeno vypracovati
v parlamentě hájíti osnovu zákona nové organi
sace rakouského vojska dle vzoru pruského. Byv
povýšen za plukovníka, stal se současně od
borným předsedou v ministerstvě vojenství. P
pádu ministerstva Hohenwartova stal se 25. listo-
padu 1871 ministrem zemské obrany v kabinetě
Auerspergově, r. 1879 přešel v téže hodnosti do
zatímného kabinetu Stremayrova a v srpnu téhož
roku do kabinetu Taaffova. S Taaffem však se
Horst v brzku nepohodl pro své přisně německé
sraýšlení a byl 26. června 1880 na svou žádost
propuštěn. Bar. Horst složil i svůj poslanecký
mandát, který mu byl opatřen v Bukovině a
přestěhoval se na odpočinek do Štyrského
Hradce, kde žil úplně v ústraní. Poslední zpráva
pronikla o něm do veřejnosti, když byl nedávno
teprve jmenován členem panské sněmovny, je-
jíhož jednání však se již nezúčastnil.
Julius
Kuhn
Hohenwartův
Auerspergův
Taaffův
Taaff
Horst
Štyrský Hradec
Sibín
Bukovina
panská sněmovna
17
article
Ze Lvova, 5. února (Doplňov ae
volby sněmovní.) „Gaz. Narod.“ se do-
vídá, že doplňovaci volby deseti zemských po-
slanců na místa, uprázdněná resignací ruských
poslanců, budou vypsány v březnu a konati se
budou počátkem dubna. Ruský volební výbor
doporučuje opětnou volbu poslanců, kteří resig
novali. Zvolení většiny z nich jest zabezpečeno
pochybna jest pouze volba prof. Barviňského.
proti němuž se vyslovili staroruští voliči okresu
brodského.
Z Pešti, 4. února. (Biskup temešvár-
ský.) Srbský patriarcha Jiří Brankovič obdrže
panovnické rozhodnutí, jímž se volba dra. Jiř
Letiče za biskupa temešvárského potvrzuje
Když byl Letič 10. prosince 1. r. biskupskou sy
nodou srbskou zvolen za biskupa, pochybovalo
se, že volba ta bude potvrzena, jelikož Letič jest
synovcem patriarehovým. Tyto obavy ukázaly se
tedy bezdůvodnými. Dr. Letič odcestoval již s pa-
triarchou Brankovičem do Vídně, aby v ruce
panovníkovy složil předepsanou přísahu věrnosti
profesor
Barviňský
Brankovič
Letič
doktor
Lvov
Gaza
Pešť
Vídeň
18
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 6. února.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 6. února.
Chamberlain na odpočinek?
Chamberlain odebere se ve čtvrtek d
Egypta, kdež zůstane do 15. dubna, tudíž vlastně
po celou dobu zasedání parlamentního. Mnozí
tvrdí, že mu nic vážného není a že nechee
svou přítomností ohrožovati jednotu vládní strany.
jež, jak známo, nikterak není v celku svém
pro jeho projekty nadšena. Na druhé straně ale.
zdá se, svědčila o chorobnosti jeho okolnost.
že, jak se vyhlašuje v listu jemu blízkém, nemá
býti za ním posílán žádný politický připis a že
se nemíní k vůli zotavené vůbec v doběté
politickými otázkami zabývati. Chamberlain jes
již 67 let stár.
Zamítnuté vojenské požadavky německé.
Rozpočtový výbor říšského sněmu něme-
ckého zamítl včera na návrh posl. Specka (ze
»středu«) v rozpočtu požadovaných 765 nových
poddůstojnických míst v Prusku, 60 v Sasku
35 ve Virtembersku.
Další oběti povstání hererského.
Německá společnost osadní pro jihozápadní
Afriku oznamuje, že zavražděni byli ještě další
její dva zřízenci, kteří byli na stanicích ve
vindhutském obvodu. Dobytek, společnosti nále-
žející, byl ještě v čas z osad těch odehnán do
Vindhutu.
Chamberlain
Praha
Egypt
Prusko
Sasko
Virtembersko
Afrika
Specek
19
article
K afféře Nozaledově.
K afféře Nozaledově.
Rokování španělské sněmovny poslanecké
o jmenování reakcionářského Dominika Nozaledy
arcibiskupem valencijským zakončeno bylo řečí
klerikála Nozedala, jenž velebil inkvisice, klá
šterní život jako nejvyšší cíl lidského života
líčil a vládu vyzýval, aby pokračovala na dosa-
vadním postupu svém a aby zrušila »kletá za
řízení liberální«. Před tím ještě republikán-
ský poslanec Salmeron prohlásil, že jednán
vlády nemusí býti republikánům vlastně prot
mysli, poněvadž otevírá lidu oči.
Nozaleda
Nozedal
Salmeron
20
article
Láska k vlasti a lidstvu.
Láska k vlasti a lidstvu.
Uvedli jsme stručně obsah pozoruhodně
ankety pařížské »La Revue« o vlastenectví.
Proslulá revue francouzská, všímajíc si všec
proudů mezinárodního života, obrátila se k zná-
mým politikům, učencům a spisovatelům evrop-
ským s dotazem o jejich mínění o myšlénce
Vlasti a Lidstva. Bylo vždy vysokým cílem filo
sofů i politických snílků, sbratřiti oba tyto pro
jevy a učiniti svět jedinou vlastí míru, jež by
neznala různosti rac ani hranic. Daleko jestk
těmto cílům. Vášně národní zmítají lidstvem, jež
jest ovládáno dvěma elementy: buď výbojem sil-
ných, podmanivých nebo odbojem menších národů,
chránících spravedlivou věc své vlasti, svého ja-
zyka, svého práva.
Všechny hovory a ankety o federaci ná-
rodů, o vševládnoucí idei lidskosti zůstanou pou-
hým theoretickým a akademickým hádáníma
uvažováním, dokud nebudou dřivé vyrovnány
křivdy, páchané na národech potlačených, doku
nebude učiněno zadost spravedlnosti všech ná
rodů, dokud nebudou rozluštěny záležitosti ná
rodů, bojujících proti usurpatorské moci za svou
svobodu, právo a jazyk.
Anketa v »La Revue« je ukončena v se-
šitě z 1. února. Poskytuje velmi ušlechtilý po
žitek. Čteme v ní bystré, duchaplné, vážné vý
roky a úvahy nejznamenitějších duchů naší
doby. Zastanci všech směrů přihlásili se o slovo,
i krajní a nesmířitelní vlastenci, nacionalisté a
chauvinisté jako Déroulěde, Lepelletier a Denys
Cochin, i mezinárodní socialisté a revolucionář
Gohier a Kautsky, moderní státníci Paul Deschanel
a Charles Dilke, básnik Maeterlink, zionista Nor-
dau a t. d.
Lepelletier
Denys Cochin
Gohier
Kautsky
Deschanel
Dilke
Maeterlink
Le revue
21
article
Některé hlasy stojí za uvedení. Denys Co
chin, konservativní poslanec pařížský, praví:
»Rodina, vlasť, jsou vznešené výtvory rozumu
a srdce, jež pocitem lásky nás vybavují ze vro-
zeného egoismu,«
Cochin má vědecké, biologické důvody pro
nutnost vlasti a praví, že soutěž a vzájemná
opposíce je zákonem národů jako individuí. »Od
řeknouti se idey vlasti, když jiní národovéj
zachovávají hrdou a netknutou, bylo by mrav
ním odzbrojením, bylo by koncem Francie. An
filosofe ani politika nemohou mne odvrátit od
lásky k vlasti.«
Názory Paul Déroulěda jsou známy
našim čtenářům. Ze svého vyhnanství v S. Se
bastianu vzkazuje temperamentní tribun rázně
a určitě: »Je možno, že národové jsou bratry
ale mým prvním bratrem je Francouz. Je nutno
milovati svého bližního. Ale mým nejbližším
bližním je Francouz.
Když učiním pro dobro, štěstí, bezpečí
blahobyt Francie všechno, co může dle lidských
sil býti učiněno, pak budu snažiti se učiniti
vše, co může být vlastenecky vykonáno, pro
dobro lidstva. »Nec altera, nec alia Gallia!«
Velký politik francouzský, bývalý předseda
sněmovny Paul Deschanel praví: Otázka
je stále zatemňována sofismaty. Není nijakého
rozporu mezi myšlenkou vlasti a mezinárodní
solidárností: nejlepší prostředek k zvýšení civi-
lisace, světla a rovnosti v lidstvu je pokrok
moci francouzské.
Pan de Dion, bojovný politik monarehistický
a klerikální soudi, že pojem vlastenectví je do-
konale srovnatelný s pojmem lidskosti. Nemůže
býti »humanitaristou« v ušlechtilém slova vý-
znamu, kdo není skutečně vlastencem.
Poslanec d'Estournelles de Con
stant je sympatickým zjevem ve francouzské
sněmovně. Horlivě propaguje myšlenku mezi-
národních smírčích soudů. Pracuje o sblížení
Francie s Anglií. Je muž moderních, praktických
názorů.
Denys
Déroulěd
Francouz
alter
Deschanel
jít Dion
Estournelles
Con
Francie
Anglie
22
article
Praví mimo jiné: »Vlastenectví je udržeti
naši zemi na výši jejího poslání ve světě.
Znamená ovšem zajištění její bezpečnosti
ochranu její neodvislosti a práva, ale to je ne-
gativní strana vlastenectví. Ale nutno míti n
zřeteli vyšší zájmy vlasti tam, kde se stýkají
se zájmy jiných zemí. V tom ohledu je nutn
mezinárodní dorozumění v záležitostech veřej
ných prací, komunikací, hygieny, turismu, roz
šíření vědy a zejmena co se tkne generalisování
mezinárodních smírčích soudů.«
D'Estournelles de Constant nemiluje hlučný
chauvinismus, ale je upřímným vlastencem fran
couzským, pracujícím pro mezinárodní soli
daritu.
Urbain Gohier je vášnivý polemista
antimilitaristický. Vynikl v kampani Droyfussově
ale odtrhl se od strany Dreyfussardů, když po
znal, že jejich boj nechce sloužit věci lidu
státnímu převratu ve prospěch sociální repu
Gohier prohlašuje, že není antipatriotou.
Idea vlasti se změní, přizpůsobí pokroku, roz-
šíři se, ale nezmizí. Vlastenectví nesnášenlivé,
nenávidějící vše cizí, vylučuje ovšem možnost
smíru mezi lidmi. Národové mají společné
touhy a cíle volnosti, spravedlnosti, pokroku.
Ty vyžadují mezinárodní sbratření. Jsem inter-
nacionalisován, ale nejsem denacionalisován.
Pan Goyau, redaktor v »Revue de Deux
Mondes«, známý svými studiemi historickými a
náboženskými, vydavši znamenité dílo o hnuti
»Los von Rom«, k němuž konal studia téžv
Praze, odpovídá na dolaz »La Revue« : » Vlast
není v odporu s náboženstvím ani s možností
sdružení národů. Křesťanství jako humanita-
rismus hlásá rovnost a bratrství národů. Nevě-
řím, že myšlenka vlasti bude nahražena jinými
myšlenkami. Naše jistá výchova směřuje k osla-
bení vlasteneckého citu u mládeže francouzské.
Gohier
Dreyfussard
Goyau
Deux Mondes
Los on Rom
Praha
Něva
D ' Estournelle jít Constanta
Le revue
23
article
Paedagogie mladých Němců se nese opačným
směrem, ke zvýšení kultury vlastenectví. Ná-
rod francouzský chce si zachovati svou indi-
vidualitu mravní, aby svým způsobem pracoval
pro pokrok lidstva.«
Nacionalistický poslanec a žurnalista paříž-
ský Edmond Lepelletier je pro vlastenectv
výbojné a sobecké, jež musí rázně a bezohledně
postupovat, aby pro sebe dostalo největší část
kořisti. Brutálnost vlastenectví, sloužící instinktu
sebezachování a dosažení moci a blaha, je ro-
zumná a logická.
Edvard Leckroy, bývalý ministr, radi
kální poslanec, je věrným svým vlasteneckým
ideálům, jež jej vedly do tábora Garibaldihov
Sicilii. Lockroy věří v ideu vlastenectví vášnivě.
Lidé jsou bratry jen v theorii. Ve skutečnost
jsou rozděleni racou, řečí, tradicí, minulostí
Idea všeobecného bratrství je ideou křesťanskou
a jako všechny křesťanské idey těžko uskutečni
telnou. Kromě hranic geografických jsou též
meze duševní a intelektuální. Když věda od-
straní všechny překážky, dělící národy, ostanou
— slovníky. Vlastenectví bylo v středověku za-
tlačeno náboženstvím. V době moderní se vzpru-
žilo mocně. Způsobilo revoluci francouzskou,
utvořilo Italii a Německo. Se stanoviska filoso-
fického je těsné, malé, nevážné. Se stanoviska
politického je mocí svrchovanou, nevyčerpatel
ným zdrojem heroismu a velikosti.
Alfred Naquet, bývalý poslanec, autor
zákona o rozvodu, muž krajně pokrokových zá-
sad, myslí, že civilisace učinila národy sobě tak
podobnými a tak je sbližila, že je možno utvo-
řiti federaci.
Raymond Poincaré, senátor, bývalý
ministr, muž, jenž nedohrál ještě svou roli, od-
volává se na svou nedávnou řeč o vlastenecké
bliky.
Němec
Lepelletier
Leckroy
Naquet
Poincaré
Německo
Garibaldihov Sicílie
24
article
výchově mládeže, kterou jsme též citovali v na-
šem listě. Je rozhodným přívržencem idey vla-
stenecké. V další části své ankety přináší »La
Revue« projevy zahraničních spisovatelů, poli-
tiků a učenců, o nichž se zmíníme příště. I.
25
article
Hraběcí kandidatura na Králové-
hradecku.
Hraběcí kandidatura na Králové-
hradecku.
Naše úvahy o kandidatuře hr. Václ. Vojt.
Sternberga nenadchly ani sociálně demokratické
českoslovany ani národní socialisty ani agrárníky
i jest nám jen příjemno, že nesouhlas lisku vá-
žených těchto tří táborů s námi a společný je-
jich souhlas demonstrativně se ukázal. Rozumí
se, že ani jeden ani druhý ani třetí, k němužto
poslednímu se vlastně hr. Sternberg sám hlásí,
nepopírá ostudu, jakou Kralovéhradecku chystá
Sternberg etí své kandidatury, ani nízkou úro-
veň politické vyspělosti jistých lidí, kteráž je-
dině vystoupení hr. Sternberga umožňuje, toliko
o příčinách této politické vyspělosti, se s námi
rozcházejí. O těchto příčinách náleží nám mlu-
viti ovšem jenom s tiskem národně - sociálním a
agrárním, neboť sociálně-demokratický orgán,
který píše o hr. Sternbergovi, že »v jeho kri-
tice mladočeských vůdců a programu národní
strany svobodomyslné složeno je tolik nejap-
ností a nesmyslů«, přece na konec sveden mast-
notou hraběcího spílání straně svobodomyslné
na vlastní hrdlo navléká perly nejnejapnějších
těch nesmyslů, takže vůbec není s to udržeti
na čtyřech řádcích konsekvenci téže myšlenky
a získává tudíž nárok na úplný pardon.
Na kolik se pak týče obou ostatních ti-
skových zástupců třídní organisace, povíme jim,
které strany zavinily politické prostředí, umož-
ňující přírodní zjev sternberského konfusoria.
Václ
Sternberg
Králové
26
article
Obranný orgán zemědělský nechce prý se sice
s námi pouštěti do polemiky v dnešní pohnuté
době politické z ohledů prý na vyšší cílea
zájmy národa českého proti Vídni, než to mu
přece jen v polemice nevadí, i vytýká, že boj
se vede o mandát, jejž držel v rukou přísluš-
ník strany mladočeské, a je-li prý tudíž vý-
chova lidu na Královéhradecku špatná a tamější
poměry (nikoli »voličstvo« jak »O. Z.e
s průhledným úmyslem náš text falšuje) k pláči
nechť prý voláme my a strana mladočeská : Mea
culpa l1
Nuže, pravíme tolik, že považujeme poli-
tickou výchovu českého lidu za pokleslou všude
tam, kde nad program národní vy-
výšen program třídní a stavovský.
a že v té příčině nemůžeme ani agrární pokus
o mandát po posl. Jarošovi pokládati za nie
jiného než za zkoušku, oetla-li se uvědomělost
a politická vyspělost rolnického lidu na Králové-
hradecku až dotud vzorná, stavovským zpáteč-
nictvím od svobodomyslného národního programu
na onom stupni, ve kterémž by snad voličstvo
program naznačený chtělo obětovati programu
agrárně sociálnímu. Zkouška zdaří se ve smyslu
národní desorganisace a klesající politické vý-
chovy, bude-li zvolen agrární kandidát, jako s
zdařila všude tam, kde ve venkovských okresie
po příslušníku strany mladočeské popudl mandál
agrárník.
Pro náš názor, že zjev takový je důka-
zem politického úpadku v lidu, mluví sám hr.
Jaroš
Vídeň
Králové
27
article
V. V. Sternberg, politicky úpadkový typus commil
faut! Vystupuje přece jako agrárník, byt
samostatný a osnova jeho programových řečí je
očividně navíjena z agrárnického zmotanéh
přádla! Jeho družina skládá se výhradně
agrárníků a je to právě pražský agrárnický list,
který v té příčině čte příslušníkům svého tábora
nejrozhorlenější levity. Politická výchova klest
politickou demoralisací, a klesne-li voličstvo n
Královéhradecku na nejníže možný stupeň poli-
tické vyspělosti volbou Sternbergovou, přispěje
k tomu nemálo také dojem divadla fraterniso-
vání dra. Pražáka, správce agrární agitace n
Královéhradecku, s hr. Vojtěchem Václavem
zřejmé pokoutní jeho práce pro hraběcího
přitele, jehož povozu používá na svých apoštol-
ských cestách po okresu. Zvítězí-li tedy hr.
Sternberg, nestane se tak vinou našeho vycho-
vávání selského lidu českého.
Jakmile v politickém nazírání jeho přičině-
ním agrární agitace zvítězila nad cítěním ná-
rodním stavovská solidarita a jakmile známými
pošetilými costami sblížila se agrární strana
»velkoagrárnickou« stranou Schwarzenbergovou,
týmž okamžikem odzváněli umíráčkem demokra-
tismu tábora agrárního. Vždyť nadšení agrárni-
cké pro samostatného agrárníka hr. Sternberg
není ničím jiným leč novým, nikoli prvním pro-
jevem slabosti agrárnické pro »veliké pány«,
kterýžto faible vydal stranu ve služby prinei
Bedřichu Schwarzenbergovi prvním záchvatem
vzplanutí pro aristokracii. Odkud vítr věje, po-
znati lze i z vervy, a jakou do boje za Stern-
berga jde česká sestra německé »Politiky«, B.
Sternberg
Sternbergův
Vojtěch Václav
Schwarzenbergův
Schwarzenberg
Stern
Královéhradecko
Pražák
Sternberg
28
article
Schwarzenbergovi již dávno zasnoubené, začež
jí, české této sestře prudké výčitky činí dřivější
její nápadník, známý dobyvatel srdei, vůdce
strany národně-sociální nyní z přízně propuštěný.
I jemu platí, co řekli jsme o klassovní deklassi:
fikaci národního šiku. Každá organisace českého
lidu podle třídních zájmů národní prapor trhá
na tolik kusů, kolik těchto tříd a už proto de-
moralisuje, že seslabuje co se týče pospolitosti
nacionálního výboje a odboje če-
ského, nebýt pospolitost tato porušena, dnes
na Královéhradecku učinila nebezpečí Stern-
bergova mandátu naprosto nemožným.
Že by za jednoty tábora národního, tudíž za
nezkráceného trvání »Národními
Listy« v českém lidu docílené po-
litické výchovy nebylo na poslaneckou
avantýru Sternbergovu ani pomyšlení, jest přece
pravda, »která v oči kůle«, jak praví jistý
dávný český mravokárce.
Nezastaví-li se dekadence v politické vý-
chově národa, zjevná i na jiných stranách po-
stupující obrnou národní páteře, dožije se český
národ ještě fialovějších zázraků než jest »modrý
div« možného vítězství Sternbergova, před nimž
trne v kostech všem českým stranám s výjim-
kou šlechtických listů staročeských! Potom
nezbude ovšem než jíti novou zkouškou ohněm,
novou výchovou utrpením, očišťující morálku
nejen jednotlivců, ale i národu k společnému
jedinému, žádnými egoistickými ohledy netříště-
nému cítění národnímu!
Schwarzenberg
Stern
Sternbergův