1
masthead
2. listopadu 1905. Číslo 302
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
přítomna byla také carevna-vdova. Car vyložil
Vitteovi nejprve důvody, proč se tak dlouho
zdráhal, potom chopil se péra, pokři-
žoval se a podepsal se na doku-
ment, kterým se připravuje konee
jeho samovládě.
Povážlivá situace v Oděsse.
Z Berlína, 1. listopadu. (C.-B) Z Oděssy
oznamují: Asi 50 přestrojených
policejních úřadníků šlo včera
odpoledne s rotou podplacených
prý lidí do předměstí Moldovanky
a vydraneovali v Dalnické ulici
několik židovských krámů. Když
na pokřik jednoho kramáře sběhl
se větší počet dělnictva, vyskytli
se kozáci, na to již připraveni,
obořili se na dav a několikráte
vystřelili. Následkem této udá-
losti zmocnil se obyvatelstva ce-
lého města neobyčejný strach
před policíl a kozáky, s jejichž
strany očekávají se přehmaty. A s
900 studentův usneslo se na schůzi,
že ozbrojí se. Jedna čásť jich ko-
mandována na Dalnickou ulici,
druhá čásť postavila se na stráž
v ulicích. Střilelo se do 7 hodin
večer. Situace je povážlí va.
Berlín
Oděssy
Moldavanka
Dalnický ulice
Dalnicka ulice
5
article
»Potemkin« nebyl zničen.
Z Petrohradu, 1. listopudu. (C.-B.) Kron-
štadský list »Botlin« dementuje na základě in-
formací od námořního štábu pověst, že byl
pancéřník »Kňaz Potemkin« černomořského lod-
stva do vzduchu vyhozen a že při tom přihodilo
se nám. ministru Birilevu a admirálu Čukninu
neštěstí. Současně se sděluje od námořního mi-
nisterstva, že praktické loďstvo černomořské př
jeho již ohlášeném přijezdě v Samsunu 27. října
a při jeho další jízdě ještě téhož večera do
Trapezuntu bylo v plné pohotovosti.
Kron
Potemkin
Birilevo
Čuknin
neštěstí
Petrohrad
Samsun
Trapezunt
6
article
K rusko-polské shodě.
Obdrželi jsme k uveřejnění zajímavý přípis, da-
tovaný před carským manifestem, a zaslaný, jak autor
„A de Mora“ praví, současně některým ruským li-
stům, zabývajícím se polskou otázkou.
Pisatel z předu poukazuje na veliký význam
v nynějším okamžiku sblížení rusko-polské-
ho, jez nemůžebýtičeskému národu, jako
bratrskému, 1hostejné.
Přechází pak na příchod spravedlivého zástupc
narova, knížete Imeretinského, do Polska za cara Mi-
kuláše II. místo gen. Gurka a příjezd nynějšího cara
do Varšavy. Bylo to velkolepé uvítání. Ponejprv o
rozdělení Polska, více než po 16 letech, vstoupil do
hlavního města Polska, ne jako vítěz, ale jako král
od země milovaný, panovník ruský. Na památku dne
toho Poláci složili dc rukou carových několik millionů
fr. ze sbírek svých pro zřízení nadace s jménem caro-
vým. Imeretinský dobře znaje smýšlení Poláků k mla-
dému panovníkovi, svěřil národu samému veškeré zá-
ležitosti, týkající se pořádku a bezpečnosti. Na cestě
od nádraží k paláci v Lazienkách (asi 4 km) nebylo
policie, ni vojenské moci, ty nahraženy byly v den
ten dělnictvem, měšťanstvem a šlechtou. Panovník
byl od všeho obyvatelstva nadšeně uvitán, vjezd do
paláce byl triumlální. Mikuláš, hluboce dojat, téhož
večera vyslovil svůj dík za nevídanou manifestaci tu.
Mor
Imeretinský
Gurka
Polák
Polsko
Varšava
Mikuláš
km
7
article
Druhého dne, kdy příšla k němu četná deputace s kní-
žetem Wielopolským, ubezpečiti cara, že všechna
srdce polská bijí pro něho, car ubezpečil, že větí
pevně citům polským. Nebyly to opravdov
podklady shody rusko-polské?
Prusko, alarmováno jsouc patrným sbližová ním
dvou národů téhož plemene, a vidouc, že by jeho pan-
germánská politika, kterouž stále více utiskuje P-
láky ve velkovévodství poznaňském a ve Slezsku,
vzala konec smírem polskoruským, zdvojnásobilo sé
persekuce, rozpoutale proti němu německý tisk, sou-
časně namlouvajíc Rusku o „nebezpečí polském“.
Odkud pocházela depeše, zaslaná caru při jeho
příjezdu do Varšavy a poukazující na komplot uchy-
staný na život jeho (l), zatím co všechna srdce plála
pro přijetí cara?
Za nástupce Imeretinského, gen. Čertkova, na-
stala soustava šikanování a utiskování, ničíc téměi
všechno ovoce práce předchůdcovy a přivodila stav
zoufalství a nepokoje, pod nimiž trpí až dosud zem
a říše.
Když v listopadu loňského roku Mikuláš II. přijel
do Polska ku přehlídce vojska, ubírajícího se na dálný
Východ, na pozdravení polské deputace v čele s Czet-
wertynským v odpovědi své vyslovil naději, že k rev
společně prolitá na bojjšti přivod
sječnocení obou národů-bratří; kde ještě
byrokracie se odvážila vrhnouti se v cestu, aby zko-
molila panovníkova slova ve znění úřadním pro no
viny.
čertkův
Mikuláš II
Prusko
Slezsko
Rusko
Varšava
Polsko
dálný východ
Czet
8
article
Nač v okamžiku, kdy Rusko dostává reformy tal
dlouho očekávané, kdy celý svět pohliží na sídeln
město carovo, ty výhrady pro Polsko, jehož synové
prolévali krev v Mandžurii, proč má čekati pro volby
do říšské dumy na zvláštní pravidla stejně jako Sibr,
Turkenstan a kočovní kmenové?!!
Nepracuje-liž tu tajně pořád táž ruka staletěh
nepřítelez
Neviděli jsme, jak tatáž politika kořistila z
zmatků po 70 let, aby znesvářila na svůj prospěch
Francii a Italii? Zprávy z Varšavy, každodenně po-
vážlivější, naděje zklamané, otálení v účasti na vl-
bách, dodává novou zbraň nesmiřitelným a hrozi
zkázou zemi. Také strach o osud mé otčiny pobádá
mne chopiti se péra s obrátiti se Vaším listem k srd-
cím našich bratří českých, neboť jedině oni
mohou býti páskou jednoty, přivoditi shodu dvou ná-
rodů vždy zadrženým ve vývoji nějakým tajemným
osudem, a poukázati Rusku na zisk z morálního
ňspěchu Poláků.
Ča. kvapi. Stav obležení jest prohlášen. Ke
Čechy pozdvihnou svého hlasu sprostředkujícího, aby
pořádek panoval ve Varšavě sjednocením dvou národů
a ne železem a ohněmí
Polák
Čo
Čecho
Rusko
Polsko
Francie
Varšava
9
title
Události a hoje ve Francii
Francie
10
article
Návrat Loubefův.
Návrat Loubefův.
Z Marseille, 1. listopadu. (C-B.) Presiden
Loubet přibyl sem dnes ráno na lodi »Leon
Gambetta«.
Z Marseille, 1. listopadu. (C.-B.) Loubet
odebral se v 7. hodin na zemi a pokračoval
v cestě své do Paříže.
Dynamifem na zbrojovky!
Z Paříže, 1. listopadu. (C.-B.). »Matin« za-
znamenává s výslovnou výhradou podivnou po-
věst, že socialističtí zřízenci a dělníci
zbrojovky tullské, kteří tvoři zvláštní sku-
pinu socialistickou, se usnesli, pro p říp a
vypuknuti války mezi Francií a kte-
rýmkoli státem vyhoditi státní zbro-
jovku do povětři a takým způsoben
další výrobu válečných zbraní zame-
ziti. Socialisté této továrny n
zbraně vyzvali své soudru hy
ve zbrojovkách chateaurouxs ké,
chatelleronelské, rouillské a st.
etienské, aby učinili stejná usne-
sení. Socialistiětí dělníci tří prvních
zbrojovek dali již odpověď přisvěd-
čivou. »Matin« míní však, že tento plán nelze(?)
prověsti a že jest dětinský. Všecky strany, tak
socialistická, musí, praví list ten, odporné idee
takové potírati.
Revoluční projev.
Z Paříže, 1. listopadu. (C.-B.) Následkem
trestu, kterýž uložil němořní prefekt Pepho
jednomu dělníku, vydalo společenstvo přístavníeh
dělníků protimilitaristický revolnění
projev, v němž se na prefekta námořního
prudce útočí.
Loubefův
Loubet
Gambetta
Marseille
Paříž
Francie
11
article
Amnestovaný vlastizrádce.
Z Paříže, 1. listopadu. (C.-B.) Na socialisti-
ckém sjezdu v Chálonu sur Sačne navrhl zá-
stupce svazu ardennského kraje, aby bývalý
professor Hervé byl pro své prot-
militaristické a protivlastenecké
rejdy z výkonného výboru stra ny
vyloučen. Návrh byl — zamítnut. Otázk
volebni taktiky přikázána zvláštnímu vý-
boru, tento však neučinil dosud žádného defini-
tivního usnesení.
Důstojník odsouzen do vězení.
Z Paříže, 1. listopadu. (C.-B.) Majo
Driaut od 1. mysliveckého praporu v Troyes,
zeťgenerála Boulangera, kterýž jako
spisovatel pod pseudonymem Daurit, zvučného
jména si zjednal, byl — dle »Lanterny« —
ministrem vojenství potrestán jedenatřiceti-
denním vězením, poněvadž uveřejnil v jed-
nom listu nacionalistickém protest proti nařízení
téhož ministra, dle něhož na příště plu-
kovní slavnosti nemají býti pro-
vázeny cirkevními obřady.
Kapitán ve vyšelřování.
Z Pařiže, 1. listopadu. (C.-B) Námořnímu
soudu vojenskému uloženo, aby proti kapitánu
Guiteauovi, jenž velel obrněnci »Sully«, který
se na tonkinském pobřeží ztroskotal, zavedeno
bylo vyšetřování.
Socialisté a volby.
Ze Chalonu sur Saone, 1. listop. (C. -B.)
Socialistický sjezd usnesl se jednohlasně, že
socialisté při v šech volbách do sněmovny
do senátu mají pro prvou volbu kandidáty po-
staviti a pro druhou volbu buď při kandidatu-
rách úplně setrvati aneb je odvolati, dle toho,
jak žádati toho budou zájmy proletariatu a so-
cialní republiky.
Sjezd usnesl se dále, že před volbami bude
uveřejněn manifest, v němž klásti se bude důraz
na nutnost, nahraditi jmění jednotlivé jměním
kollektivním.
Hervé
Driaut
Boulanger
Dauritánie
Guiteau
Sulla
Paříž
Troyes
Lanterna
Pařiže
svaz ardennský kraj
Chalon sur Saone
12
article
Balkan.
Balkan.
Z Cařihradu, 1. listopadu. (C.-B) Zpráva
vídeňských novin, že hlavní inspektor Hilm
paša dostal rozkaz vynasnažiti se všemožně,
aby evropšti delegáti nezmocnili se finaněn
kontroly, není správna. Instrukce hlavního
inspektora je zevrubně známa a stanoví, aby on
a krajské úřady neměli s finančními delegáty
úřadních stykův a on sám protestoval proli
jejich poradám s civilními agenty, což Hilmi
paša učinil ústně a Porta písemně. Ostatně bez
povolení Porty není vůbec možno, aby se dele-
gáti zmocnili finanční kontroly. Ondy roztrou-
šené pověsti o odvolání Hilmi pašu nezasluhují
víry již proto, že Porta před vyprše-
ním mandátu nepřistoupí na jeho
prodloužení.
Objevení se černomořského ruského
loďstva v Samsunu a Trapezuntu má doká-
zati, že Rusko po všech ztrátách ve vojně není
bez loďstva, což tvrdilo se za rokování o přl
padné lodní demonstraci pro finanční kontrolu.
Řádění Albáncův.
D. Z Bělehradu, 1. listopadu. (C.-B.) Al-
banci pracují soustavně k tomu, aby Srbové byli
donuceni vystěhovati se ze severního kosovského
vilajetu do Srbska. Četné organisace čelí k tomu, aby
albánští begové zapudili srbské sedláky ze vsi
aby osadili tyto Albanci. Ze vsí Stimla, Krnína,
Červeně Vodice, Koriše, Liptavě, z Graconicea
několika jiných vsí okresu pestkého
gličsonského bylo na sta Srbů za-
puzeno. Jmění musili na mlstě za-
nechati. Lid trpí tak v zimě nynější bídu
tím větší. Všecky protesty byly bez-
výsledny. Tyto události činí zly
dojem v Srbsku.
Hilm
Hilmi paša
Port
Albáncův
Srba
Liptava
Cařihrad
Onda
Samsun
Trapezunt
Rusko
Bělehrad
Srbsko
Krnín
Vodice
Koriš
Stimla
Lido
vídeňský novina
13
article
Uherská krise.
Uherská krise.
Konfiskace.
Z Pešti, 1. listopadu. (C -B.) Dnešní číslo
»Független Magyar Orszagu« bylo zabaveno pro
urážku ma jestátu.
Střeleno po vlaku.
Z Pešli, 1. listopadu. (C.-B.) Včera večen
střeleno po osobním vlaku jedoucím z Brodu
do Aradu nedaleko stanice Borosjenö. Raněn
nebyl nikdo. Ve vlaku byl posl. Barabaš.
jenž jako komizař poslanecké sněmovny vyše
třuje prolestovanou volbu posl. Vazula Da-
miana.
Független Magyar
Barabaš
Pešť
Pejít
Brod
Arad
Borosjenö
poslanecký sněmovna
14
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Sjezd zociálních demokratů.
Z Vídně, 1. listopadu. (C.-B.) V dnešn
závěrečně schůzi po delším referátu řišského
poslance dra. Adlera přijata jednomyslně re-
soluce o hromadné stávce. V n
praví se, že rozhodnuti o tom, zda a kdy
zasáhnouti se má do boje za vo-
lební právo, jehož dobytí je pro-
letariatu životní potřebou, tak
použitím hromadné stávky poli-
tické, skládá se do rukou důvěr-
níků proletářských organisaei.
Rekonstrnované ministerstvo španělské.
Z Madridu, 31. řijna. (C.-B) V dnešaím
sezení s enátu předelavil min. předseda Mon-
tero Rios novou vládu, načež rozpředla se de-
bata o poslední krisi ministerské. Ve sně-
movně poslanecké podal min. předseda
Montero Rios objasnění o známých příčinách
ministerské krise, načež sněmovna přešla k je-
dnacímu pořadu.
Španělský král cestuje na zapřenou.
Z Madridu, 1. listopadu. (C.-B.) Král Al-
fons podnikne v pátek z Hendare s pařížským
rychlíkem na zapřenou cestu přes Francii.
Za tou příčinou stala se rozsáhlá vojen-
ská opatření.
Adler
Vídeň
Madrid
Francie
Královský Al
15
article
Řecký král v Berlíně.
Z Berlína, 1. listopadu. (C.- B.) Řecký král
přijel s komonstvem odpoledne na anhaltské
nádraží a byl uvítán císařem, následníkem
všemi princi císařského domu. Oba panovníci
se objali a políbili. Po představení přítomných
osobností a přehlídce čestné setniny odebralo
se panstvo za jásotu obecenstva na postupimské
nádraží, odkud odjelo do nového paláce v Oboře.
Z Postupimi, 1. listopadu. (C.-B) Na počest
řeckého krále konala se večer hostina, jíž
zúčastnili se eísař, císařovna, ostatní členové
císařského rodu, říšský kaneléř, ministří a řecký
vyslanec. Oba panovníci si navzájem připili.
Mezinárodní krise a zá-
pletky-
Ifalské listy a Německo.
Z Říma, 1. listopadu. (C.-B.) »Agenzia Ste-
fani« otiskuje tuto notu: Německý vyslanec
hr. z Montsu odebral se k ministru vnějších
záležitosti Tittonovi a projevil mu své politování
nad polemikou, kteráž se v jednotlivých listech
vede proti pravdě v příčině jistého případu,
kterýž se nikdy neudál a v příčině výroku jemu
(hr. Montsovi) do úst kladeného, kterýž tento
nikdy nepronesl.
a. Z Říma, 1. listopadu. »Cortino« boloů-
ský doufá, že nové poměry nynější povedou
přece k latinské unii a ujišťuje vděčností Italie
k francouzské sestře. »Secolo« milánský slav
setkání se francouzského i angli-
ckého loďstva v Janově při zahajova-
cích pracích pro nový přístav jako politi-
ckou událost, jejíž hrot namířen jest proti
Německu a jež bude snad východištém nového
seskupení státův.
Berlín
Postupim
Německo
Řím
Cortina
Janov
16
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Večerní bursa.
17
article
Z Vídně, 1. listopadu. Následkem svátku
Z Vídně, 1. listopadu. Následkem svátku
nebylo žádného obchodu.
Ministr orby na cestách.
Z Vídně, 1. listopadu. (C.-B.) Ministr orby
hr. Buquoy přibyl včera večer z Dolenska
do Lublané a dnes prohlédl si tam hospodářský
ústav, zkušebný ústav lučební a erární školky
lesní. Vyslovil se velice pochvalně o všem, co
viděl. Zejtra odjede do Logatče, kde si pro-
hlédne mlékárnu a po návštěvě báňského města
Združe vráli se do Vídně.
Buquoy
Vídeň
Logatč
Združe
18
article
Situsoe sléváren.
Situsoe sléváren.
Z Vídně, 1. listopadu. D.e 30. minulého
měsíce konala se zde schůze majitelů sléváren
ve Vídni a okolí, na které bylo jednáno o vše-
obecné obchodní situaci sléváren. Bylo kou-
statováno, že přes atoupající zeny surovin vzá-
jemnou konkureneí eeny litiny klesly tak, jak
tomu doposud nebylo. Vzhledem na tuto ne-
utěšenou situaci, usneseno jednomyslně, aby
docílena byla dohoda s majiteli sléváren, od
které se očekává, že se podaří provésti společ-
nou regulaci cen litiny.
Německá banka.
Z Berlína, 1. listopadu. (C.-B.) Dozorě
rada Německé banky usnesla se navrhnout
valné hromadě 27. t. m. zvýšení základního ka-
pitálu o 20 mill. mk. k rozmnožení obchodních
prostředků. Na 10.800 starých připadá 128
nových akcil s právem na dividendu v r. 1907.
Emissní kurs není dosud ustanoven.
Nouze o maso v Německu.
Z Berlína, 1. listopadu. (»Nordd. allg.
Ztg.«) Přijimaje včera deputaci sjezdu něme-
ekých měst v záležitosti drahoty masa kanelér
hr. Bülow odpověděl na vývody vrehn. purk-
mistra berlínského Kirschnera: Nespravedliva je
výčitka, že chová se lhostejně k panujíeí dra-
hotě masa v některých krajinách Německa.
Nemá práva mísiti ze neb omezovat opatření ně-
které zemské vlády proti dobytčím nákazám.
Zachování stavu dobytka v Němeích vyžaduje
nejen zemědělství, ale i zájmy celého národa.
Dokud kancléř je ve svém zodpovědném řídíeím
úřadě, nedopustí, aby stav dobytka byl ohro-
žován zanedbáváním nulných dozorčích opatření
nebo opatřeními jednostrannými. Tím nechce říei
že by jednostranně podporoval zemědělství.
Bülow
Kirschner
Vídeň
Berlín
Německo
19
article
Avšak proto přece mohl by uvažovati se zem-
skými vládami úlevy na hranicích, přesvědčiv
se, že úlevy jsou možné a vhodné. Tohoto pře-
svědčení dosud nenabyl. Připouští, že dobytku
zejmena vepřovému, připlatilo, avšak jen vyše-
třením v zemi bude možno zjistiti, je-li ho ne-
dostatek. Shledá-li se nedostatek masa a vysoké
ceny dobylka, nastane otázka, je li otevření hra-
nice vhodným prostředkem, neboť hrozí odtud
nebezpečí zanešení nákaz. Proto třeba od toho
upustiti, neboť by to mohlo vésti ke skutečné
nouzi o maso. Opakuje, že hranice nejsou za-
vřeny, aby se zabezpečily zemědělství vyšší ceny.
Konečně třeba zjistit také, je-li v cizině dosti
dobytka na vývoz a je-li levnější. Šetření, pro-
váděné v Prusku, za několik neděl bliží se k
konci. Zatím doporučuje se měslským správám,
aby po vídeňském příkladě chopily se samy za-
opatřování svých měst masem. Pruská státn
vláda bude lakové podnikání ochotně podporovat
Ve prospěch vzájemnoslních smluv.
Z Washingtonu, 31. října. (N. Y. Times.
Na západě podněcuje se čilý ruch přiměti kon-
gres, aby platilo IV. oddělení Dingleyova tarifu
a umožnilo se uzavření vzájemnostních smluv. Zá-
stupei národního sdružení pro obchod s živým do-
bytkem a zástupci vzájemnostní ligy americké
přibyli do Washingtonu, aby přednesli celou věc
v zahraničném úřadě.
Prusko
Washington
N . Y . Times
stupei národní sdružený pro obchod
20
article
Bavlna.
Z Nového Yorku, 1. listopadu. (Kabe-
lový telegram »Národních Listů«.) Vzhledem
na lepší zprávy liverpoolského trhu místního
na dobré zprávy o konjunktuře z Manchestru
zahájena bursa za pevné tendence při podstatně
zvýšených kursech.
Odhady o sklizni, příznivé stoupání přiměly
kontreminu krýti se.
Přechodně, následkem příznivých předpo
vědí povětrnostních a realisací nadešly úpadky
kteréž ale vyváženy byly soukromými zprávami,
jež o stavu sklizně pojednávaly ve smyslu
hausse příznivém.
Koupě firem, jež mají styky s cizinou
živé zakročení novoorleanské strany haussovní
způsobilo pospolu s dobrými zakázkami obecen-
stva pevnou tendenci závěrečnou.
Počas!: Při zálivu Mexickém jasno
520. Při oceanu Atlantském jasno 47°.
Z Nového Yorku, 1. listopsdu. (Zvl
telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenají zá-
znam poslední.] Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse liknavé. — Znamenala: pše-
nice na prosinec 95.— (961/2), na květen
933/s (94/s), kukuřice na prosinee
573/s (571/s), cukr (Fatr Muscovados)
21/2 (27/8), bavlna 10 90 (10 75). Závě-
rečné smýšlení na peněžním trhu
sotva stálé.
»Český Kompas« o Moravě.
Mám před sebou první ročník »Českého Kom-
pasu« a obdivuji se ohromnému bohatství dat a cifer
V něm obsažených, z velké části posud nikde neuve
řejněných. Ku praktické potřebě a obzvláště ku po-
učení a určení směru pro další práci nutno čísla ná
ležitě sestavili. Probéřeme především všechny ústavy
a závody dle toho pořádku, jak jsou v »Kompasue
seřaděny, tedy úhrnným effektem v celé zemi, pak
si je roztřídíme dle působiště v jednotlivých okre
sích, abychom seznali, kde se v této naší síti náro-
dohospodářské jeví mezery a jaké.
I. Banky. Morava nemá žádné české banky.
Fatr Muscovados
Nový York
Manchestr
Morava
933 / s
573 / s
21
article
Němci mají ústavy bankovní tři, a sice »Moravskou
eskomptní banku« a »Brněnskou úvěrní banku pro
průmysl a obchod« v Brně, pak »Moravsko ostrav-
skou obchodní a živnostenskou banku«
Do jisté míry obstarává obchody bankovní
»Ústřední Svaz« českých hospodářských spole-
čenstev v markrabství moravském. V malé míře též
»Ústřední jednota českých hospodářských spo-
lečenstev pro Moravu a Slezsko v Brně. Oba tyto
ústavy jsou však určením svým i stanovami spou-
tány a nemohou rozvinouti činnost v té míře, jak
by toho česká Morava potřebovala.
Z bank pražských mají na Moravě filiálky své n).
»Živnostenská banka« v Brně, v Jihlavě
v Mor. Ostravě (a nyní v Prostějově), »Pražská
úvěrní banka« v Olomonci, »Česká průmy-
slová banka« v Brně, »Ústřední banka če-
ských spořitelen« v Brně, tedy 3 filiálky
Brně a po jedné v Olomouci, v Jihlavě a v Mor.
Ostravě. Důležitá průmyslová a obchodní střediska
jako: Přerov, Kroměříž, Znojmo atd. nemají ledy
žádného ústavu bankovního; v Prostějově zařídila
také »Vídeňská bankovní jednota« svou
exposituru, které se tam velmi dobře daří; i městská
spořitelna ukládá v ní své přebytky a cukrovar v
Čelechovicích prodává prostřednictvím téže jednoty
své zboží. Nyní ovšem Živnostenská banka zakládá
zde pobočku.
Bylo by záhodno, aby si vůdčí kruhy Národní
rady položily otázku, nemá-li se bankovní závod
český v Brně s fiálkami v řečených městech zaří-
diti, aneb některý z daných ústavů úvěrních v ban-
kovní přeměniti.
Němec
Brno
Moravsko
Morava
Slezsko
český Morava
Jihlava
Ostrava
Prostějov
Olomonec
Olomouc
Přerov
Kroměříž
Znojmo
Čelechovice
úvěrní banka
živnostenský banka
22
article
Rakousko-uherská banka má na Moravě čtyry
filiálky a 10 podružních ústavů. Filiálky jsou
v Brně, v Olomouci, Jihlavě a Moravské Ostravě
Podružné ústavy: v Uherském Hradišti (spořilelna)
v Novém Jičíně (Sparkassa), v Kroměříži (Bürger
liche Spar- und Vorschusskassa), v Mikulově (Spar
kassa), v Prostějově (Kredit- und Aushilfverein)
v Přerově (spořitelna), ve Svitavách (Sparkassaj
v Šumberku (Sparkassa), v Třebíči (spořitelna), a v
Znojmě (Spar- und Vorschussverein). Nápadným jest
že v českých městech v Kroměříži a v Prostějově
jsou to ústavy německé, ačkoliv jsou v obou místech
velké spořitelny městské.
II. Spořitelny. Počátkem r. 1905 bylo na
Moravě dle »Č. Kompasu« 76 spořitelen a sice4
českých a 33 německých. Co do počtu bychom tedy
nad Němce vynikali, nikoliv však co do mohutnosti
neboť měly koncem roku 1903 spořitelny české“
vkladů: 74,614.933 K, reservních fondů 4,293.534 K
spořitelny německé vkladů: 206,534.480 K, reserv
ních fondů 14,847.874 K.
Nepoměr tento vysvětluje se jednak tím, že spoři
telny české povstaly mnohem později než německé
a tím, že staré a mohutné spořitelny německé, jako
na př. První moravská spořitelna v Brně, pak měst
ské spořitelny v Olomouci, Jihlavě, Znojmé maj
mnoho millionů českých peněz, jednak tím, že zá
ložny dle vzoru Schulze Delitzschova jsou v nejbo-
hatších krajích hojně zastoupeny a lid do nich
ukládá svoje úspory raději nežli do vzdálenějších
spořitelen.
Jak bude u záložen ukázáno jsou záložny české
na Moravě asi třikrát tak mohutné jako německé.
Bürger
Němec
Schulz Delitzschův
Rakousko
Morava
Brno
Olomouc
Jihlava
Ostrava
uherský Hradiště
Nový Jičín
Kroměříž
Mikulov
Prostějov
Přerov
Svitava
Třebíč
Znojmo
Spar
23
article
Veliký počet záložen a mocný vývoj jejich, byly také
příčinou, že se z naší strany nepociťovala potřeba
spořitelen a že k tomu proto tak pozdě došlo. Spoři-
telny české zakládány byly takto: V roce 1853 — 1.
r. 1867 — 1. r. 1870 — 1, r. 1871 — 1, r. 1872 — 2
r. 1873 — 2. r. 1874 — 2. r. 1875 — 2. r. 1879 — 1
r. 188) — 2, r. 1882 — 2, r. 1884 — 1, r. 1885 —2
r. 1886 — 2, r. 1890 — 1, r. 1891 — 1, r. 1892 — 1
r. 1893 — 3. r. 1894 — 3, r. 1896 — 1, r. 1899 —l
r. 1901 — 1, r. 1901 — 3, r. 1902 — 1, r. 1903 —1
r. 1904 — 4.
K tomu třeba podotknouti, že několik spořitelen
a sice starších založeno bylo za správy německé.
Ku porovnání stůjž zde ukázka, jak byly zakládány
záložny: Až do roku 1865 18. v roce 1865 11. vr
1866 18, v r. 1867 14, v r. 1868 23, v r. 1869 44
v r. 1870 47. v r. 1871 30, v r. 1872 23, v r. 1873
16, v r. 1874 11, tedy za 10 roků 237.
Němci měli na Moravě do r. 1860 spořitelny t
do r. 1870 14, do r. 1879 24, k čemuž třeba připo-
čísti ony spořiteiny, které teprve dobytím města staly
se českými Důležitost spořitelen uznávána teprv as
za posledních 10 roků a odtud pochází poměrná sla
bost našich spořitelen v porovnání s německými
Jako zvláštnost budiž uvedena spořitelna v malé
vesnici Bilovicích u Prostějova. Přes to přese všechne
jsou posud následující soudní okresu
bez české spořitelny: Lipník, Zdounky
Šternbetk, Unčov, Mohelnice, Sumberk, Zábřeb, Šil-
perk, Mor. Třebová, Konice, Plumlov (nově založena
spořitelna ve vesnici Bilovicích), Kunštát, Žďár, Ji-
hlava, Ivančice, Mor. Krumlov, Znojmo, Hustopeč
Židlochovice, Bučovice, Ždánice, Břeclava, Strážnice.
Němec
Šternbetk
Šil
Mor
Spor
Morava
Prostějov
Lipník
Zdounky
Unčov
Mohelnice
Sumberk
Zábřeb
Třebová
Konice
Plumlov
Kunštát
Žďár
Ivančice
Krumlov
Znojmo
Hustopeče
Židlochovice
Bučovice
Ždánice
Břeclava
Strážnice
24
article
Uh. Ostrob, Vsetín. Nový Jičín, Místek, Rožnov.
Ačkoliv třaba přiznati, že v mnohých z uvede-
ných okresů s českými menšínami založení spoři-
telny nebude lak snadným — že není nemožným,
dokazuje příklad vesničky Bilovic — přece zase v
okresích jiných a sice v městech a v městysích
Zdounky, Konice, Kunštát, Žďár, Ivančice. Bučovice.
Ždánice, Strážnice, Uh. Cstrob. Vsetín a Rožnov —
jest to jednoduše povinností zastupitelstev obecních.
aby neprodleně k založení spořitelen přikročila. Drě
spořitelny české má město Vyškov a sice starší
mohutnou spořitelnu kontribučenskou, největší to če-
1) Podrobné výsledky jejích činnosti neuveřej
něny, ačkoliv by pro nás byly velmi zajímavy.
*) V úhrnném výkazu 36 spořitelen; v podroh-
ném výkazu uvedeno tamtéž 39 českých spořitelen
s 81,023.000 K vkladů a 5,148.000 K reservních
fondů. K tomu nevykázané 3: Náměšť n. O., V. Byteš
a Vel. Meziříčí kontrib, se vklady 1,658.000 K a re-
servaími fondy 70.000 K, činí dohiromady u všech k
spořitelen 82,682.000 K vkladů a 5,208.000 K reserv
fondů čili 6 390.
Ostrob
Bilův
Vsetín
Nová Jičín
Místek
Rožnov
Zdounky
Konice
Kunštát
Žďár
Ivančice
Bučovice
Ždánice
Strážnice
Vyškov
Náměšť můj
Vela
70.000 K
390
25
article
skou spořitelnu na Moravě a obecní spořitelnu, za-
loženou za německé správy, která teprve dobytím
města do rukou českých přešla.
Ku porovnání uvádíme zde ony spořitelny mo-
ravské, které mají více než 1,000.000 K vkladd.
Z českých jsou to tytoi
Vyškov, kontribučenská . . .
Uberské Hradiště, městská ..
Prostějov,
Kroměříž,
Hodonín, kontribučenská . .
Meziříčí Velké, městská . .
Slavkov, kontribučenská ..
Mor. Budějovice, městská ..
Uherský Brod,
1.629.000
1,617.000
Olomouc, kontribučenská ..
1.461.000
Příbor, městská . . . . .
1,333.000
Klobouky Val., městská . . .
1,318.000
Napajedla,
1,318.000
Boskovice,
1,302.000
Kyjov.
» . . . 1,099.0 0
Vyškov,
„ . . . 1,028.000
Tovačov,
Z německých jsou to následující:
vkladů
4.548 000
Mor
Morava
Vyškov
Uberský Hradiště
Prostějov
Kroměříž
Hodonín
Slavkov
Budějovice
uherský Brod
Olomouc
Příbor
Napajedla
Boskovice
Kyjov
Tovačov
Klobouky Val
26
article
Třebíč,
Přerov,
Tišňov.
Dačice,
Jemnice,
Telč,
Kojetin,
Třebíč
Přerov
Dačice
Jemnice
Telč
27
article
Brno, první moravská
. . . 49,358 000
744.000
. . . 26,830 000
Olomouc, městská.
1,057.000
Znojmo,,
. . . 16,764.000
1,093 000
. . . 16.348 000
827.000
Mor. Ostrava, městská
. . . 11 299.000
573.000
Šumberk, městská.
. . . 11,208.00
505 000
Svitavy, městská ..
. . . 7.962.00
786 000
7.492 000
N. Jičín, městská . . . . .
560.000
Šternberk, městská . . . . 7.272 000
Místek, městská . . . . . 5,335.000
547.000
30 000
Mikulov, městská . . . . . 5.208.000
349.000
Jaroslavice, městská . . . . 4.936.000
Mor. Třebová, městská . . . 4.656. 000.
408.000
419. 000
3,990.000
Slavonice, městská . . . .
299. 000
3,945 000
Břeclava, městská . . . . .
304 000
3,931.000
Rýmařov, městská . . . .
288.000
3,462.000
Hustopeč, městská . . ..
209 000
Unčov, městská
. . . . 2,871.000
194.000
Židlochovice, městská . . . 2,391. 000.
125.00
Mor
Brno
Olomouc
Znojmo
Ostrava
Svitava
Šternberk
Mikulov
349.000 Jaroslavice
Třebová
Slavonice
Břeclava
Rýmařov
Hustopeče
Židlochovice
29
article
Mor. Krumlov, městská . . .
2,002.000
144.000
1,962.000
Mohelnice, městská . . . .
102 000
Pohořelice, městská
1,741 000
Mor. Staré město, městská . 1.725.000
92.000
150.000
Zábřeh, městská . . . . . 1,721.000
167.000
Libava, městská . . . . . 1,084.000
Co do hospodaření vnitřního nalezáme
mezi spořitelnami českými a německými několik pod-
statných rozdílů. Tak mají na příklad spořitelny
české na vkladech u jiných ústavů 545% vlastních
vkladů, německé pouze 3.6%, v cenných papírech
mají uloženo spořitelny české 12.17% a německé
26.43% vkladů, na směnkách mají půjčeno české
spořitelny 9.91%, německé 1.65%, na hypothékách
české 68.93%, německé 93.42% svých vkladů.
Z toho vidno, že spořítelny německé zahývají
se převážnou většinou půjčováním na hypothékya
kupují mnoho papírů cenných, kdežto spořitelny
české zabývají se více než německé půjčováním na
směnky. Obchody tyto jsou výnosnější, nežli hypo-
thekární, neboť úroková míra pro půjčky směnečné
jest skoro vesměs o 1/2—1% vyšší než při půjčkách
hypothekárních.
Poměr reservních fondů ke vkladům, tedy jmění
vlastního ke jmění svěřenému, jest — nepřihlížíme li
k první moravské spořitelně - u spořitelen českých
něco málo příznivější, nežli u spořitelen německých
venkovských, totiž 5.757) proti 5.3. S první morav-
skou spořitelnou ovšem přesunuje se váha na stranu
německou a sice 7.19%. Ve spořitelnách českých
není ovšem poměr ten jednaký, nýbrž jsou velké
rozdíly a sice od 12% až 5% ba až ped 1% a sice
u spořitelny městské v Mor. Budějovicích, která při
2,488.000 K vkladů vykazuje pouze 21.000 K reserv-
ního fondu, ačli to není pouhá chyba tisková, nebot
spořitelna ta vykazovala koncem r. 1902 reservního
fondu 146.000 K.
Mor
Krumlov
Mohelnice
Pohořelice
Zábřeh
Libava
Budějovice
30
article
Podobně má se poměr i při spořitelnách ně-
meckých, totiž 5--129%.
Míra úroková*) vykazovala nepatrné rozdíly,
Co do vzrůstu zaznamenává »Kompas« potěšitel-
nou cifru při vkladech za rok 1903 + 5,128.812 K 4).
při reservních fondech však pouze + 37.866 K, pa-
trně vznikl tento malý přírůstek reservních fondů
tím, že při jedné neb několika spořitelnách ode-
psáno bylo hodně mnoho pohledávek pochyb-
ných.
Obnášelyť dle »Kompasu« vklady v 36 spořitel-
nách na Moravě v r. 1902 69,485.121 K, v r. 1903
74,614.933 K, dle jiného výkazu, jejž mám po ruce,
obnášely vklady koncem roku 1902 71.159.000 K.
ovšem jest v tomto posledním výkazu pojato spoři-
telen 39, kdežto v »Kompasu« pouze 36, sčkoliv
podrobný výkaz uveřejněn jest „p 38 spořitelnách;
však i v tomto výkazu vynecháhy jsou spořitelny
městské ve Velké Byteši, kontribučenské v Náměšti nad
Oslavou a ve Vel. Meziříčí s úhrnnými vklady
1.658.000 K, čímž ovšem rozdíl jest vyrovnán. Také
počet spořitelen kontribučenských neudán správně,
neboť na Moravě nestávají spořitelny takové 3.
nýbrž 6 a sice v Olomouci, Vyškově, Slavkově, Ho-
donině, Vel. Meziříči a v Náměšti nad Oslavou.
Dle tohoto opraveného seznamu působí tedy na
Moravě v tomto roce 47 ceských spořitelen.
Morava
Velká Byteš
Náměšť nad Oslava
Vela
Olomouc
Vyškov
Slavkov
Vela
31
article
Ruská úslava a hospodářské otázky. Udělení
ústavy ruské pozdravily tedy peněžní trhy silnou
hausou, kterou rázem vyrovnány poklesy kursové po-
sledních dnů a kterou záznam některých papírů zvod-
nut nad úroveň po sjednání míru. Bylo by nesprávno
míti za to, že prvé nadšení nad udělením ústavy
hylo hybnou silou tohoto vzestupu. Berlínská bursa
nemá příčin k nadšení — její úsudek, vyjádřený kursy,
spočívá na čistě obchodním usuzování. Ruskýma stat.
papírům přibude na jistotě. Jich dosavadní dobrý
kurs dán tím, že Rusko precisně a pečlivě dostávalo
vždy svým povinnostem a že jeho rozpočet státníi
po válce jest velmi přiznivý. K tomu druží se ne-
popíratelný uspokojivý rozvoj obchodu zahraničného
(data uvedli jsme nedávno) a. vyhlídky velmi dobré
konjunktury průmyslové doma Dovedlo-li samo-
děržavné Rusko dostáti svým povinnostem, není po-
chyby, že bude tomu tak i u Ruska konstitučního. Zá
se, že nová ruská půjčka bude již předložena
ke schválení dumě stální. Dle znění manifestu carova
soudě, neučiní vláda konstitučního Ruska o své újmě
krok, kterým přejímá říše závazky vyšší milliardy
franků. Bude tedy asi sice smlouvr o půjčce sjednána,
schválen její ale vyhraženo dumě. Tím bonita ruské
renty jen stoupne a bude možno eventuálně dosíci
lepšíhe emissního kursu. Dnešní stav peněžních trhů
dává takto opět za pravdu našemu názoru, že nutno
býti klidným při posuzování dějů ru-
ských a že speciálně držitelé ruských pa-
pírů nesmí se dáti svésti chvílí a přehna-
nými zpravami německého tisku této říše (německé
listy z říše posuzují události ruské mnohem správ-
nějí). Zatím co se Rusko chystá k novému životu po-
kračuje jednání o rusko-rakouské obchodní
Rusko
32
article
) Dle mého dřívějšího sestavení 6.30%.
*) Není u všech ústavů udána.
obyčejně úrok ze vkladů obnášel 4%, u máloklarých
měně, u půjček hypotečních 5%, výjimečně 41/29 %.
Míra úroková při půjčkách směnečných obnášela 69%,
lombardová i výše.
4) Dle mého výše nvedeného sestavení stouply
vklady ze 71,159.000 K v roce 1902, na 82,682.000 K
v roce 1903, reservní fondy z 4 292.600 kor. na
5,208.000 K, tedy v oběm směru jeví se přírůstek
vyšší, nežli jej vykazuje »Č. K.
33
article
vžladů res. fondy
7.736.000 635.000
565.000
6,65L.000
376.000
6,876.00
291.000
5,270.000
295.000
5.232.000
284 000
4,184. 000
187.000
3,673.000
127.000
3,200 900
221.000
362.c00
218.000
284.000
21.000
111.000
96 000
34
article
3.129.000
3.0-1.000
2,965.000
2,665.090
2,488.000
2.267.000
2.180..000
35
article
132.000
92 00
48.000
70.000
30.000
77.000
54.000
151. 000
32.000