ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 f6c58520-78f6-11dc-87f0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 36 celkem · entity: place 181, person 49, work 7, org 12
1 masthead
2. listopadu 1905. Číslo 302
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 5.
4 article
přítomna byla také carevna-vdova. Car vyložil Vitteovi nejprve důvody, proč se tak dlouho zdráhal, potom chopil se péra, pokři- žoval se a podepsal se na doku- ment, kterým se připravuje konee jeho samovládě. Povážlivá situace v Oděsse. Z Berlína, 1. listopadu. (C.-B) Z Oděssy oznamují: Asi 50 přestrojených policejních úřadníků šlo včera odpoledne s rotou podplacených prý lidí do předměstí Moldovanky a vydraneovali v Dalnické ulici několik židovských krámů. Když na pokřik jednoho kramáře sběhl se větší počet dělnictva, vyskytli se kozáci, na to již připraveni, obořili se na dav a několikráte vystřelili. Následkem této udá- losti zmocnil se obyvatelstva ce- lého města neobyčejný strach před policíl a kozáky, s jejichž strany očekávají se přehmaty. A s 900 studentův usneslo se na schůzi, že ozbrojí se. Jedna čásť jich ko- mandována na Dalnickou ulici, druhá čásť postavila se na stráž v ulicích. Střilelo se do 7 hodin večer. Situace je povážlí va.
Berlín Oděssy Moldavanka Dalnický ulice Dalnicka ulice
5 article
»Potemkin« nebyl zničen. Z Petrohradu, 1. listopudu. (C.-B.) Kron- štadský list »Botlin« dementuje na základě in- formací od námořního štábu pověst, že byl pancéřník »Kňaz Potemkin« černomořského lod- stva do vzduchu vyhozen a že při tom přihodilo se nám. ministru Birilevu a admirálu Čukninu neštěstí. Současně se sděluje od námořního mi- nisterstva, že praktické loďstvo černomořské př jeho již ohlášeném přijezdě v Samsunu 27. října a při jeho další jízdě ještě téhož večera do Trapezuntu bylo v plné pohotovosti.
Kron Potemkin Birilevo Čuknin neštěstí Petrohrad Samsun Trapezunt
6 article
K rusko-polské shodě. Obdrželi jsme k uveřejnění zajímavý přípis, da- tovaný před carským manifestem, a zaslaný, jak autor „A de Mora“ praví, současně některým ruským li- stům, zabývajícím se polskou otázkou. Pisatel z předu poukazuje na veliký význam v nynějším okamžiku sblížení rusko-polské- ho, jez nemůžebýtičeskému národu, jako bratrskému, 1hostejné. Přechází pak na příchod spravedlivého zástupc narova, knížete Imeretinského, do Polska za cara Mi- kuláše II. místo gen. Gurka a příjezd nynějšího cara do Varšavy. Bylo to velkolepé uvítání. Ponejprv o rozdělení Polska, více než po 16 letech, vstoupil do hlavního města Polska, ne jako vítěz, ale jako král od země milovaný, panovník ruský. Na památku dne toho Poláci složili dc rukou carových několik millionů fr. ze sbírek svých pro zřízení nadace s jménem caro- vým. Imeretinský dobře znaje smýšlení Poláků k mla- dému panovníkovi, svěřil národu samému veškeré zá- ležitosti, týkající se pořádku a bezpečnosti. Na cestě od nádraží k paláci v Lazienkách (asi 4 km) nebylo policie, ni vojenské moci, ty nahraženy byly v den ten dělnictvem, měšťanstvem a šlechtou. Panovník byl od všeho obyvatelstva nadšeně uvitán, vjezd do paláce byl triumlální. Mikuláš, hluboce dojat, téhož večera vyslovil svůj dík za nevídanou manifestaci tu.
Mor Imeretinský Gurka Polák Polsko Varšava Mikuláš km
7 article
Druhého dne, kdy příšla k němu četná deputace s kní- žetem Wielopolským, ubezpečiti cara, že všechna srdce polská bijí pro něho, car ubezpečil, že větí pevně citům polským. Nebyly to opravdov podklady shody rusko-polské? Prusko, alarmováno jsouc patrným sbližová ním dvou národů téhož plemene, a vidouc, že by jeho pan- germánská politika, kterouž stále více utiskuje P- láky ve velkovévodství poznaňském a ve Slezsku, vzala konec smírem polskoruským, zdvojnásobilo sé persekuce, rozpoutale proti němu německý tisk, sou- časně namlouvajíc Rusku o „nebezpečí polském“. Odkud pocházela depeše, zaslaná caru při jeho příjezdu do Varšavy a poukazující na komplot uchy- staný na život jeho (l), zatím co všechna srdce plála pro přijetí cara? Za nástupce Imeretinského, gen. Čertkova, na- stala soustava šikanování a utiskování, ničíc téměi všechno ovoce práce předchůdcovy a přivodila stav zoufalství a nepokoje, pod nimiž trpí až dosud zem a říše. Když v listopadu loňského roku Mikuláš II. přijel do Polska ku přehlídce vojska, ubírajícího se na dálný Východ, na pozdravení polské deputace v čele s Czet- wertynským v odpovědi své vyslovil naději, že k rev společně prolitá na bojjšti přivod sječnocení obou národů-bratří; kde ještě byrokracie se odvážila vrhnouti se v cestu, aby zko- molila panovníkova slova ve znění úřadním pro no viny.
čertkův Mikuláš II Prusko Slezsko Rusko Varšava Polsko dálný východ Czet
8 article
Nač v okamžiku, kdy Rusko dostává reformy tal dlouho očekávané, kdy celý svět pohliží na sídeln město carovo, ty výhrady pro Polsko, jehož synové prolévali krev v Mandžurii, proč má čekati pro volby do říšské dumy na zvláštní pravidla stejně jako Sibr, Turkenstan a kočovní kmenové?!! Nepracuje-liž tu tajně pořád táž ruka staletěh nepřítelez Neviděli jsme, jak tatáž politika kořistila z zmatků po 70 let, aby znesvářila na svůj prospěch Francii a Italii? Zprávy z Varšavy, každodenně po- vážlivější, naděje zklamané, otálení v účasti na vl- bách, dodává novou zbraň nesmiřitelným a hrozi zkázou zemi. Také strach o osud mé otčiny pobádá mne chopiti se péra s obrátiti se Vaším listem k srd- cím našich bratří českých, neboť jedině oni mohou býti páskou jednoty, přivoditi shodu dvou ná- rodů vždy zadrženým ve vývoji nějakým tajemným osudem, a poukázati Rusku na zisk z morálního ňspěchu Poláků. Ča. kvapi. Stav obležení jest prohlášen. Ke Čechy pozdvihnou svého hlasu sprostředkujícího, aby pořádek panoval ve Varšavě sjednocením dvou národů a ne železem a ohněmí
Polák Čo Čecho Rusko Polsko Francie Varšava
9 title
Události a hoje ve Francii
Francie
10 article Návrat Loubefův.
Návrat Loubefův. Z Marseille, 1. listopadu. (C-B.) Presiden Loubet přibyl sem dnes ráno na lodi »Leon Gambetta«. Z Marseille, 1. listopadu. (C.-B.) Loubet odebral se v 7. hodin na zemi a pokračoval v cestě své do Paříže. Dynamifem na zbrojovky! Z Paříže, 1. listopadu. (C.-B.). »Matin« za- znamenává s výslovnou výhradou podivnou po- věst, že socialističtí zřízenci a dělníci zbrojovky tullské, kteří tvoři zvláštní sku- pinu socialistickou, se usnesli, pro p říp a vypuknuti války mezi Francií a kte- rýmkoli státem vyhoditi státní zbro- jovku do povětři a takým způsoben další výrobu válečných zbraní zame- ziti. Socialisté této továrny n zbraně vyzvali své soudru hy ve zbrojovkách chateaurouxs ké, chatelleronelské, rouillské a st. etienské, aby učinili stejná usne- sení. Socialistiětí dělníci tří prvních zbrojovek dali již odpověď přisvěd- čivou. »Matin« míní však, že tento plán nelze(?) prověsti a že jest dětinský. Všecky strany, tak socialistická, musí, praví list ten, odporné idee takové potírati. Revoluční projev. Z Paříže, 1. listopadu. (C.-B.) Následkem trestu, kterýž uložil němořní prefekt Pepho jednomu dělníku, vydalo společenstvo přístavníeh dělníků protimilitaristický revolnění projev, v němž se na prefekta námořního prudce útočí.
Loubefův Loubet Gambetta Marseille Paříž Francie
11 article
Amnestovaný vlastizrádce. Z Paříže, 1. listopadu. (C.-B.) Na socialisti- ckém sjezdu v Chálonu sur Sačne navrhl zá- stupce svazu ardennského kraje, aby bývalý professor Hervé byl pro své prot- militaristické a protivlastenecké rejdy z výkonného výboru stra ny vyloučen. Návrh byl — zamítnut. Otázk volebni taktiky přikázána zvláštnímu vý- boru, tento však neučinil dosud žádného defini- tivního usnesení. Důstojník odsouzen do vězení. Z Paříže, 1. listopadu. (C.-B.) Majo Driaut od 1. mysliveckého praporu v Troyes, zeťgenerála Boulangera, kterýž jako spisovatel pod pseudonymem Daurit, zvučného jména si zjednal, byl — dle »Lanterny« — ministrem vojenství potrestán jedenatřiceti- denním vězením, poněvadž uveřejnil v jed- nom listu nacionalistickém protest proti nařízení téhož ministra, dle něhož na příště plu- kovní slavnosti nemají býti pro- vázeny cirkevními obřady. Kapitán ve vyšelřování. Z Pařiže, 1. listopadu. (C.-B) Námořnímu soudu vojenskému uloženo, aby proti kapitánu Guiteauovi, jenž velel obrněnci »Sully«, který se na tonkinském pobřeží ztroskotal, zavedeno bylo vyšetřování. Socialisté a volby. Ze Chalonu sur Saone, 1. listop. (C. -B.) Socialistický sjezd usnesl se jednohlasně, že socialisté při v šech volbách do sněmovny do senátu mají pro prvou volbu kandidáty po- staviti a pro druhou volbu buď při kandidatu- rách úplně setrvati aneb je odvolati, dle toho, jak žádati toho budou zájmy proletariatu a so- cialní republiky. Sjezd usnesl se dále, že před volbami bude uveřejněn manifest, v němž klásti se bude důraz na nutnost, nahraditi jmění jednotlivé jměním kollektivním.
Hervé Driaut Boulanger Dauritánie Guiteau Sulla Paříž Troyes Lanterna Pařiže svaz ardennský kraj Chalon sur Saone
12 article Balkan.
Balkan. Z Cařihradu, 1. listopadu. (C.-B) Zpráva vídeňských novin, že hlavní inspektor Hilm paša dostal rozkaz vynasnažiti se všemožně, aby evropšti delegáti nezmocnili se finaněn kontroly, není správna. Instrukce hlavního inspektora je zevrubně známa a stanoví, aby on a krajské úřady neměli s finančními delegáty úřadních stykův a on sám protestoval proli jejich poradám s civilními agenty, což Hilmi paša učinil ústně a Porta písemně. Ostatně bez povolení Porty není vůbec možno, aby se dele- gáti zmocnili finanční kontroly. Ondy roztrou- šené pověsti o odvolání Hilmi pašu nezasluhují víry již proto, že Porta před vyprše- ním mandátu nepřistoupí na jeho prodloužení. Objevení se černomořského ruského loďstva v Samsunu a Trapezuntu má doká- zati, že Rusko po všech ztrátách ve vojně není bez loďstva, což tvrdilo se za rokování o přl padné lodní demonstraci pro finanční kontrolu. Řádění Albáncův. D. Z Bělehradu, 1. listopadu. (C.-B.) Al- banci pracují soustavně k tomu, aby Srbové byli donuceni vystěhovati se ze severního kosovského vilajetu do Srbska. Četné organisace čelí k tomu, aby albánští begové zapudili srbské sedláky ze vsi aby osadili tyto Albanci. Ze vsí Stimla, Krnína, Červeně Vodice, Koriše, Liptavě, z Graconicea několika jiných vsí okresu pestkého gličsonského bylo na sta Srbů za- puzeno. Jmění musili na mlstě za- nechati. Lid trpí tak v zimě nynější bídu tím větší. Všecky protesty byly bez- výsledny. Tyto události činí zly dojem v Srbsku.
Hilm Hilmi paša Port Albáncův Srba Liptava Cařihrad Onda Samsun Trapezunt Rusko Bělehrad Srbsko Krnín Vodice Koriš Stimla Lido vídeňský novina
13 article Uherská krise.
Uherská krise. Konfiskace. Z Pešti, 1. listopadu. (C -B.) Dnešní číslo »Független Magyar Orszagu« bylo zabaveno pro urážku ma jestátu. Střeleno po vlaku. Z Pešli, 1. listopadu. (C.-B.) Včera večen střeleno po osobním vlaku jedoucím z Brodu do Aradu nedaleko stanice Borosjenö. Raněn nebyl nikdo. Ve vlaku byl posl. Barabaš. jenž jako komizař poslanecké sněmovny vyše třuje prolestovanou volbu posl. Vazula Da- miana.
Független Magyar Barabaš Pešť Pejít Brod Arad Borosjenö poslanecký sněmovna
14 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Sjezd zociálních demokratů. Z Vídně, 1. listopadu. (C.-B.) V dnešn závěrečně schůzi po delším referátu řišského poslance dra. Adlera přijata jednomyslně re- soluce o hromadné stávce. V n praví se, že rozhodnuti o tom, zda a kdy zasáhnouti se má do boje za vo- lební právo, jehož dobytí je pro- letariatu životní potřebou, tak použitím hromadné stávky poli- tické, skládá se do rukou důvěr- níků proletářských organisaei. Rekonstrnované ministerstvo španělské. Z Madridu, 31. řijna. (C.-B) V dnešaím sezení s enátu předelavil min. předseda Mon- tero Rios novou vládu, načež rozpředla se de- bata o poslední krisi ministerské. Ve sně- movně poslanecké podal min. předseda Montero Rios objasnění o známých příčinách ministerské krise, načež sněmovna přešla k je- dnacímu pořadu. Španělský král cestuje na zapřenou. Z Madridu, 1. listopadu. (C.-B.) Král Al- fons podnikne v pátek z Hendare s pařížským rychlíkem na zapřenou cestu přes Francii. Za tou příčinou stala se rozsáhlá vojen- ská opatření.
Adler Vídeň Madrid Francie Královský Al
15 article
Řecký král v Berlíně. Z Berlína, 1. listopadu. (C.- B.) Řecký král přijel s komonstvem odpoledne na anhaltské nádraží a byl uvítán císařem, následníkem všemi princi císařského domu. Oba panovníci se objali a políbili. Po představení přítomných osobností a přehlídce čestné setniny odebralo se panstvo za jásotu obecenstva na postupimské nádraží, odkud odjelo do nového paláce v Oboře. Z Postupimi, 1. listopadu. (C.-B) Na počest řeckého krále konala se večer hostina, jíž zúčastnili se eísař, císařovna, ostatní členové císařského rodu, říšský kaneléř, ministří a řecký vyslanec. Oba panovníci si navzájem připili. Mezinárodní krise a zá- pletky- Ifalské listy a Německo. Z Říma, 1. listopadu. (C.-B.) »Agenzia Ste- fani« otiskuje tuto notu: Německý vyslanec hr. z Montsu odebral se k ministru vnějších záležitosti Tittonovi a projevil mu své politování nad polemikou, kteráž se v jednotlivých listech vede proti pravdě v příčině jistého případu, kterýž se nikdy neudál a v příčině výroku jemu (hr. Montsovi) do úst kladeného, kterýž tento nikdy nepronesl. a. Z Říma, 1. listopadu. »Cortino« boloů- ský doufá, že nové poměry nynější povedou přece k latinské unii a ujišťuje vděčností Italie k francouzské sestře. »Secolo« milánský slav setkání se francouzského i angli- ckého loďstva v Janově při zahajova- cích pracích pro nový přístav jako politi- ckou událost, jejíž hrot namířen jest proti Německu a jež bude snad východištém nového seskupení státův.
Berlín Postupim Německo Řím Cortina Janov
16 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Večerní bursa.
17 article Z Vídně, 1. listopadu. Následkem svátku
Z Vídně, 1. listopadu. Následkem svátku nebylo žádného obchodu. Ministr orby na cestách. Z Vídně, 1. listopadu. (C.-B.) Ministr orby hr. Buquoy přibyl včera večer z Dolenska do Lublané a dnes prohlédl si tam hospodářský ústav, zkušebný ústav lučební a erární školky lesní. Vyslovil se velice pochvalně o všem, co viděl. Zejtra odjede do Logatče, kde si pro- hlédne mlékárnu a po návštěvě báňského města Združe vráli se do Vídně.
Buquoy Vídeň Logatč Združe
18 article Situsoe sléváren.
Situsoe sléváren. Z Vídně, 1. listopadu. D.e 30. minulého měsíce konala se zde schůze majitelů sléváren ve Vídni a okolí, na které bylo jednáno o vše- obecné obchodní situaci sléváren. Bylo kou- statováno, že přes atoupající zeny surovin vzá- jemnou konkureneí eeny litiny klesly tak, jak tomu doposud nebylo. Vzhledem na tuto ne- utěšenou situaci, usneseno jednomyslně, aby docílena byla dohoda s majiteli sléváren, od které se očekává, že se podaří provésti společ- nou regulaci cen litiny. Německá banka. Z Berlína, 1. listopadu. (C.-B.) Dozorě rada Německé banky usnesla se navrhnout valné hromadě 27. t. m. zvýšení základního ka- pitálu o 20 mill. mk. k rozmnožení obchodních prostředků. Na 10.800 starých připadá 128 nových akcil s právem na dividendu v r. 1907. Emissní kurs není dosud ustanoven. Nouze o maso v Německu. Z Berlína, 1. listopadu. (»Nordd. allg. Ztg.«) Přijimaje včera deputaci sjezdu něme- ekých měst v záležitosti drahoty masa kanelér hr. Bülow odpověděl na vývody vrehn. purk- mistra berlínského Kirschnera: Nespravedliva je výčitka, že chová se lhostejně k panujíeí dra- hotě masa v některých krajinách Německa. Nemá práva mísiti ze neb omezovat opatření ně- které zemské vlády proti dobytčím nákazám. Zachování stavu dobytka v Němeích vyžaduje nejen zemědělství, ale i zájmy celého národa. Dokud kancléř je ve svém zodpovědném řídíeím úřadě, nedopustí, aby stav dobytka byl ohro- žován zanedbáváním nulných dozorčích opatření nebo opatřeními jednostrannými. Tím nechce říei že by jednostranně podporoval zemědělství.
Bülow Kirschner Vídeň Berlín Německo
19 article
Avšak proto přece mohl by uvažovati se zem- skými vládami úlevy na hranicích, přesvědčiv se, že úlevy jsou možné a vhodné. Tohoto pře- svědčení dosud nenabyl. Připouští, že dobytku zejmena vepřovému, připlatilo, avšak jen vyše- třením v zemi bude možno zjistiti, je-li ho ne- dostatek. Shledá-li se nedostatek masa a vysoké ceny dobylka, nastane otázka, je li otevření hra- nice vhodným prostředkem, neboť hrozí odtud nebezpečí zanešení nákaz. Proto třeba od toho upustiti, neboť by to mohlo vésti ke skutečné nouzi o maso. Opakuje, že hranice nejsou za- vřeny, aby se zabezpečily zemědělství vyšší ceny. Konečně třeba zjistit také, je-li v cizině dosti dobytka na vývoz a je-li levnější. Šetření, pro- váděné v Prusku, za několik neděl bliží se k konci. Zatím doporučuje se měslským správám, aby po vídeňském příkladě chopily se samy za- opatřování svých měst masem. Pruská státn vláda bude lakové podnikání ochotně podporovat Ve prospěch vzájemnoslních smluv. Z Washingtonu, 31. října. (N. Y. Times. Na západě podněcuje se čilý ruch přiměti kon- gres, aby platilo IV. oddělení Dingleyova tarifu a umožnilo se uzavření vzájemnostních smluv. Zá- stupei národního sdružení pro obchod s živým do- bytkem a zástupci vzájemnostní ligy americké přibyli do Washingtonu, aby přednesli celou věc v zahraničném úřadě.
Prusko Washington N . Y . Times stupei národní sdružený pro obchod
20 article
Bavlna. Z Nového Yorku, 1. listopadu. (Kabe- lový telegram »Národních Listů«.) Vzhledem na lepší zprávy liverpoolského trhu místního na dobré zprávy o konjunktuře z Manchestru zahájena bursa za pevné tendence při podstatně zvýšených kursech. Odhady o sklizni, příznivé stoupání přiměly kontreminu krýti se. Přechodně, následkem příznivých předpo vědí povětrnostních a realisací nadešly úpadky kteréž ale vyváženy byly soukromými zprávami, jež o stavu sklizně pojednávaly ve smyslu hausse příznivém. Koupě firem, jež mají styky s cizinou živé zakročení novoorleanské strany haussovní způsobilo pospolu s dobrými zakázkami obecen- stva pevnou tendenci závěrečnou. Počas!: Při zálivu Mexickém jasno 520. Při oceanu Atlantském jasno 47°. Z Nového Yorku, 1. listopsdu. (Zvl telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenají zá- znam poslední.] Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse liknavé. — Znamenala: pše- nice na prosinec 95.— (961/2), na květen 933/s (94/s), kukuřice na prosinee 573/s (571/s), cukr (Fatr Muscovados) 21/2 (27/8), bavlna 10 90 (10 75). Závě- rečné smýšlení na peněžním trhu sotva stálé. »Český Kompas« o Moravě. Mám před sebou první ročník »Českého Kom- pasu« a obdivuji se ohromnému bohatství dat a cifer V něm obsažených, z velké části posud nikde neuve řejněných. Ku praktické potřebě a obzvláště ku po- učení a určení směru pro další práci nutno čísla ná ležitě sestavili. Probéřeme především všechny ústavy a závody dle toho pořádku, jak jsou v »Kompasue seřaděny, tedy úhrnným effektem v celé zemi, pak si je roztřídíme dle působiště v jednotlivých okre sích, abychom seznali, kde se v této naší síti náro- dohospodářské jeví mezery a jaké. I. Banky. Morava nemá žádné české banky.
Fatr Muscovados Nový York Manchestr Morava 933 / s 573 / s
21 article
Němci mají ústavy bankovní tři, a sice »Moravskou eskomptní banku« a »Brněnskou úvěrní banku pro průmysl a obchod« v Brně, pak »Moravsko ostrav- skou obchodní a živnostenskou banku« Do jisté míry obstarává obchody bankovní »Ústřední Svaz« českých hospodářských spole- čenstev v markrabství moravském. V malé míře též »Ústřední jednota českých hospodářských spo- lečenstev pro Moravu a Slezsko v Brně. Oba tyto ústavy jsou však určením svým i stanovami spou- tány a nemohou rozvinouti činnost v té míře, jak by toho česká Morava potřebovala. Z bank pražských mají na Moravě filiálky své n). »Živnostenská banka« v Brně, v Jihlavě v Mor. Ostravě (a nyní v Prostějově), »Pražská úvěrní banka« v Olomonci, »Česká průmy- slová banka« v Brně, »Ústřední banka če- ských spořitelen« v Brně, tedy 3 filiálky Brně a po jedné v Olomouci, v Jihlavě a v Mor. Ostravě. Důležitá průmyslová a obchodní střediska jako: Přerov, Kroměříž, Znojmo atd. nemají ledy žádného ústavu bankovního; v Prostějově zařídila také »Vídeňská bankovní jednota« svou exposituru, které se tam velmi dobře daří; i městská spořitelna ukládá v ní své přebytky a cukrovar v Čelechovicích prodává prostřednictvím téže jednoty své zboží. Nyní ovšem Živnostenská banka zakládá zde pobočku. Bylo by záhodno, aby si vůdčí kruhy Národní rady položily otázku, nemá-li se bankovní závod český v Brně s fiálkami v řečených městech zaří- diti, aneb některý z daných ústavů úvěrních v ban- kovní přeměniti.
Němec Brno Moravsko Morava Slezsko český Morava Jihlava Ostrava Prostějov Olomonec Olomouc Přerov Kroměříž Znojmo Čelechovice úvěrní banka živnostenský banka
22 article
Rakousko-uherská banka má na Moravě čtyry filiálky a 10 podružních ústavů. Filiálky jsou v Brně, v Olomouci, Jihlavě a Moravské Ostravě Podružné ústavy: v Uherském Hradišti (spořilelna) v Novém Jičíně (Sparkassa), v Kroměříži (Bürger liche Spar- und Vorschusskassa), v Mikulově (Spar kassa), v Prostějově (Kredit- und Aushilfverein) v Přerově (spořitelna), ve Svitavách (Sparkassaj v Šumberku (Sparkassa), v Třebíči (spořitelna), a v Znojmě (Spar- und Vorschussverein). Nápadným jest že v českých městech v Kroměříži a v Prostějově jsou to ústavy německé, ačkoliv jsou v obou místech velké spořitelny městské. II. Spořitelny. Počátkem r. 1905 bylo na Moravě dle »Č. Kompasu« 76 spořitelen a sice4 českých a 33 německých. Co do počtu bychom tedy nad Němce vynikali, nikoliv však co do mohutnosti neboť měly koncem roku 1903 spořitelny české“ vkladů: 74,614.933 K, reservních fondů 4,293.534 K spořitelny německé vkladů: 206,534.480 K, reserv ních fondů 14,847.874 K. Nepoměr tento vysvětluje se jednak tím, že spoři telny české povstaly mnohem později než německé a tím, že staré a mohutné spořitelny německé, jako na př. První moravská spořitelna v Brně, pak měst ské spořitelny v Olomouci, Jihlavě, Znojmé maj mnoho millionů českých peněz, jednak tím, že zá ložny dle vzoru Schulze Delitzschova jsou v nejbo- hatších krajích hojně zastoupeny a lid do nich ukládá svoje úspory raději nežli do vzdálenějších spořitelen. Jak bude u záložen ukázáno jsou záložny české na Moravě asi třikrát tak mohutné jako německé.
Bürger Němec Schulz Delitzschův Rakousko Morava Brno Olomouc Jihlava Ostrava uherský Hradiště Nový Jičín Kroměříž Mikulov Prostějov Přerov Svitava Třebíč Znojmo Spar
23 article
Veliký počet záložen a mocný vývoj jejich, byly také příčinou, že se z naší strany nepociťovala potřeba spořitelen a že k tomu proto tak pozdě došlo. Spoři- telny české zakládány byly takto: V roce 1853 — 1. r. 1867 — 1. r. 1870 — 1, r. 1871 — 1, r. 1872 — 2 r. 1873 — 2. r. 1874 — 2. r. 1875 — 2. r. 1879 — 1 r. 188) — 2, r. 1882 — 2, r. 1884 — 1, r. 1885 —2 r. 1886 — 2, r. 1890 — 1, r. 1891 — 1, r. 1892 — 1 r. 1893 — 3. r. 1894 — 3, r. 1896 — 1, r. 1899 —l r. 1901 — 1, r. 1901 — 3, r. 1902 — 1, r. 1903 —1 r. 1904 — 4. K tomu třeba podotknouti, že několik spořitelen a sice starších založeno bylo za správy německé. Ku porovnání stůjž zde ukázka, jak byly zakládány záložny: Až do roku 1865 18. v roce 1865 11. vr 1866 18, v r. 1867 14, v r. 1868 23, v r. 1869 44 v r. 1870 47. v r. 1871 30, v r. 1872 23, v r. 1873 16, v r. 1874 11, tedy za 10 roků 237. Němci měli na Moravě do r. 1860 spořitelny t do r. 1870 14, do r. 1879 24, k čemuž třeba připo- čísti ony spořiteiny, které teprve dobytím města staly se českými Důležitost spořitelen uznávána teprv as za posledních 10 roků a odtud pochází poměrná sla bost našich spořitelen v porovnání s německými Jako zvláštnost budiž uvedena spořitelna v malé vesnici Bilovicích u Prostějova. Přes to přese všechne jsou posud následující soudní okresu bez české spořitelny: Lipník, Zdounky Šternbetk, Unčov, Mohelnice, Sumberk, Zábřeb, Šil- perk, Mor. Třebová, Konice, Plumlov (nově založena spořitelna ve vesnici Bilovicích), Kunštát, Žďár, Ji- hlava, Ivančice, Mor. Krumlov, Znojmo, Hustopeč Židlochovice, Bučovice, Ždánice, Břeclava, Strážnice.
Němec Šternbetk Šil Mor Spor Morava Prostějov Lipník Zdounky Unčov Mohelnice Sumberk Zábřeb Třebová Konice Plumlov Kunštát Žďár Ivančice Krumlov Znojmo Hustopeče Židlochovice Bučovice Ždánice Břeclava Strážnice
24 article
Uh. Ostrob, Vsetín. Nový Jičín, Místek, Rožnov. Ačkoliv třaba přiznati, že v mnohých z uvede- ných okresů s českými menšínami založení spoři- telny nebude lak snadným — že není nemožným, dokazuje příklad vesničky Bilovic — přece zase v okresích jiných a sice v městech a v městysích Zdounky, Konice, Kunštát, Žďár, Ivančice. Bučovice. Ždánice, Strážnice, Uh. Cstrob. Vsetín a Rožnov — jest to jednoduše povinností zastupitelstev obecních. aby neprodleně k založení spořitelen přikročila. Drě spořitelny české má město Vyškov a sice starší mohutnou spořitelnu kontribučenskou, největší to če- 1) Podrobné výsledky jejích činnosti neuveřej něny, ačkoliv by pro nás byly velmi zajímavy. *) V úhrnném výkazu 36 spořitelen; v podroh- ném výkazu uvedeno tamtéž 39 českých spořitelen s 81,023.000 K vkladů a 5,148.000 K reservních fondů. K tomu nevykázané 3: Náměšť n. O., V. Byteš a Vel. Meziříčí kontrib, se vklady 1,658.000 K a re- servaími fondy 70.000 K, činí dohiromady u všech k spořitelen 82,682.000 K vkladů a 5,208.000 K reserv fondů čili 6 390.
Ostrob Bilův Vsetín Nová Jičín Místek Rožnov Zdounky Konice Kunštát Žďár Ivančice Bučovice Ždánice Strážnice Vyškov Náměšť můj Vela 70.000 K 390
25 article
skou spořitelnu na Moravě a obecní spořitelnu, za- loženou za německé správy, která teprve dobytím města do rukou českých přešla. Ku porovnání uvádíme zde ony spořitelny mo- ravské, které mají více než 1,000.000 K vkladd. Z českých jsou to tytoi Vyškov, kontribučenská . . . Uberské Hradiště, městská .. Prostějov, Kroměříž, Hodonín, kontribučenská . . Meziříčí Velké, městská . . Slavkov, kontribučenská .. Mor. Budějovice, městská .. Uherský Brod, 1.629.000 1,617.000 Olomouc, kontribučenská .. 1.461.000 Příbor, městská . . . . . 1,333.000 Klobouky Val., městská . . . 1,318.000 Napajedla, 1,318.000 Boskovice, 1,302.000 Kyjov. » . . . 1,099.0 0 Vyškov, „ . . . 1,028.000 Tovačov, Z německých jsou to následující: vkladů 4.548 000
Mor Morava Vyškov Uberský Hradiště Prostějov Kroměříž Hodonín Slavkov Budějovice uherský Brod Olomouc Příbor Napajedla Boskovice Kyjov Tovačov Klobouky Val
26 article
Třebíč, Přerov, Tišňov. Dačice, Jemnice, Telč, Kojetin,
Třebíč Přerov Dačice Jemnice Telč
27 article
Brno, první moravská . . . 49,358 000 744.000 . . . 26,830 000 Olomouc, městská. 1,057.000 Znojmo,, . . . 16,764.000 1,093 000 . . . 16.348 000 827.000 Mor. Ostrava, městská . . . 11 299.000 573.000 Šumberk, městská. . . . 11,208.00 505 000 Svitavy, městská .. . . . 7.962.00 786 000 7.492 000 N. Jičín, městská . . . . . 560.000 Šternberk, městská . . . . 7.272 000 Místek, městská . . . . . 5,335.000 547.000 30 000 Mikulov, městská . . . . . 5.208.000 349.000 Jaroslavice, městská . . . . 4.936.000 Mor. Třebová, městská . . . 4.656. 000. 408.000 419. 000 3,990.000 Slavonice, městská . . . . 299. 000 3,945 000 Břeclava, městská . . . . . 304 000 3,931.000 Rýmařov, městská . . . . 288.000 3,462.000 Hustopeč, městská . . .. 209 000 Unčov, městská . . . . 2,871.000 194.000 Židlochovice, městská . . . 2,391. 000. 125.00
Mor Brno Olomouc Znojmo Ostrava Svitava Šternberk Mikulov 349.000 Jaroslavice Třebová Slavonice Břeclava Rýmařov Hustopeče Židlochovice
29 article
Mor. Krumlov, městská . . . 2,002.000 144.000 1,962.000 Mohelnice, městská . . . . 102 000 Pohořelice, městská 1,741 000 Mor. Staré město, městská . 1.725.000 92.000 150.000 Zábřeh, městská . . . . . 1,721.000 167.000 Libava, městská . . . . . 1,084.000 Co do hospodaření vnitřního nalezáme mezi spořitelnami českými a německými několik pod- statných rozdílů. Tak mají na příklad spořitelny české na vkladech u jiných ústavů 545% vlastních vkladů, německé pouze 3.6%, v cenných papírech mají uloženo spořitelny české 12.17% a německé 26.43% vkladů, na směnkách mají půjčeno české spořitelny 9.91%, německé 1.65%, na hypothékách české 68.93%, německé 93.42% svých vkladů. Z toho vidno, že spořítelny německé zahývají se převážnou většinou půjčováním na hypothékya kupují mnoho papírů cenných, kdežto spořitelny české zabývají se více než německé půjčováním na směnky. Obchody tyto jsou výnosnější, nežli hypo- thekární, neboť úroková míra pro půjčky směnečné jest skoro vesměs o 1/2—1% vyšší než při půjčkách hypothekárních. Poměr reservních fondů ke vkladům, tedy jmění vlastního ke jmění svěřenému, jest — nepřihlížíme li k první moravské spořitelně - u spořitelen českých něco málo příznivější, nežli u spořitelen německých venkovských, totiž 5.757) proti 5.3. S první morav- skou spořitelnou ovšem přesunuje se váha na stranu německou a sice 7.19%. Ve spořitelnách českých není ovšem poměr ten jednaký, nýbrž jsou velké rozdíly a sice od 12% až 5% ba až ped 1% a sice u spořitelny městské v Mor. Budějovicích, která při 2,488.000 K vkladů vykazuje pouze 21.000 K reserv- ního fondu, ačli to není pouhá chyba tisková, nebot spořitelna ta vykazovala koncem r. 1902 reservního fondu 146.000 K.
Mor Krumlov Mohelnice Pohořelice Zábřeh Libava Budějovice
30 article
Podobně má se poměr i při spořitelnách ně- meckých, totiž 5--129%. Míra úroková*) vykazovala nepatrné rozdíly, Co do vzrůstu zaznamenává »Kompas« potěšitel- nou cifru při vkladech za rok 1903 + 5,128.812 K 4). při reservních fondech však pouze + 37.866 K, pa- trně vznikl tento malý přírůstek reservních fondů tím, že při jedné neb několika spořitelnách ode- psáno bylo hodně mnoho pohledávek pochyb- ných. Obnášelyť dle »Kompasu« vklady v 36 spořitel- nách na Moravě v r. 1902 69,485.121 K, v r. 1903 74,614.933 K, dle jiného výkazu, jejž mám po ruce, obnášely vklady koncem roku 1902 71.159.000 K. ovšem jest v tomto posledním výkazu pojato spoři- telen 39, kdežto v »Kompasu« pouze 36, sčkoliv podrobný výkaz uveřejněn jest „p 38 spořitelnách; však i v tomto výkazu vynecháhy jsou spořitelny městské ve Velké Byteši, kontribučenské v Náměšti nad Oslavou a ve Vel. Meziříčí s úhrnnými vklady 1.658.000 K, čímž ovšem rozdíl jest vyrovnán. Také počet spořitelen kontribučenských neudán správně, neboť na Moravě nestávají spořitelny takové 3. nýbrž 6 a sice v Olomouci, Vyškově, Slavkově, Ho- donině, Vel. Meziříči a v Náměšti nad Oslavou. Dle tohoto opraveného seznamu působí tedy na Moravě v tomto roce 47 ceských spořitelen.
Morava Velká Byteš Náměšť nad Oslava Vela Olomouc Vyškov Slavkov Vela
31 article
Ruská úslava a hospodářské otázky. Udělení ústavy ruské pozdravily tedy peněžní trhy silnou hausou, kterou rázem vyrovnány poklesy kursové po- sledních dnů a kterou záznam některých papírů zvod- nut nad úroveň po sjednání míru. Bylo by nesprávno míti za to, že prvé nadšení nad udělením ústavy hylo hybnou silou tohoto vzestupu. Berlínská bursa nemá příčin k nadšení — její úsudek, vyjádřený kursy, spočívá na čistě obchodním usuzování. Ruskýma stat. papírům přibude na jistotě. Jich dosavadní dobrý kurs dán tím, že Rusko precisně a pečlivě dostávalo vždy svým povinnostem a že jeho rozpočet státníi po válce jest velmi přiznivý. K tomu druží se ne- popíratelný uspokojivý rozvoj obchodu zahraničného (data uvedli jsme nedávno) a. vyhlídky velmi dobré konjunktury průmyslové doma Dovedlo-li samo- děržavné Rusko dostáti svým povinnostem, není po- chyby, že bude tomu tak i u Ruska konstitučního. Zá se, že nová ruská půjčka bude již předložena ke schválení dumě stální. Dle znění manifestu carova soudě, neučiní vláda konstitučního Ruska o své újmě krok, kterým přejímá říše závazky vyšší milliardy franků. Bude tedy asi sice smlouvr o půjčce sjednána, schválen její ale vyhraženo dumě. Tím bonita ruské renty jen stoupne a bude možno eventuálně dosíci lepšíhe emissního kursu. Dnešní stav peněžních trhů dává takto opět za pravdu našemu názoru, že nutno býti klidným při posuzování dějů ru- ských a že speciálně držitelé ruských pa- pírů nesmí se dáti svésti chvílí a přehna- nými zpravami německého tisku této říše (německé listy z říše posuzují události ruské mnohem správ- nějí). Zatím co se Rusko chystá k novému životu po- kračuje jednání o rusko-rakouské obchodní
Rusko
32 article
) Dle mého dřívějšího sestavení 6.30%. *) Není u všech ústavů udána. obyčejně úrok ze vkladů obnášel 4%, u máloklarých měně, u půjček hypotečních 5%, výjimečně 41/29 %. Míra úroková při půjčkách směnečných obnášela 69%, lombardová i výše. 4) Dle mého výše nvedeného sestavení stouply vklady ze 71,159.000 K v roce 1902, na 82,682.000 K v roce 1903, reservní fondy z 4 292.600 kor. na 5,208.000 K, tedy v oběm směru jeví se přírůstek vyšší, nežli jej vykazuje »Č. K.
33 article
vžladů res. fondy 7.736.000 635.000 565.000 6,65L.000 376.000 6,876.00 291.000 5,270.000 295.000 5.232.000 284 000 4,184. 000 187.000 3,673.000 127.000 3,200 900 221.000 362.c00 218.000 284.000 21.000 111.000 96 000
34 article
3.129.000 3.0-1.000 2,965.000 2,665.090 2,488.000 2.267.000 2.180..000
35 article
132.000 92 00 48.000 70.000 30.000 77.000 54.000 151. 000 32.000
36 article
res. fondy