ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f6b95020-78f6-11dc-a983-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 51, person 29, org 3, work 1
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 2. listopadu 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 302.
4 article
Na rannť a odpol. Histy před-láef noi v Praze v zdministraci na měske . . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí denáškou na másle na dkvit leta . . . . 7 K 50h ve nlislkách: Ba nísíe . . . . . . 2 K 30h Poštou: na pr. . . . . 9 K o0h s dvojí zisllkou za měsíc nčtvrt leta . . . . 11 K c0n
Praha
5 article Epochální obrat v Ruskua Rakousko.
Epochální obrat v Ruskua Rakousko. Všechen vzdělaný svět trvá pod mocným dojmem epochálního obratu, jenž nadešel o půl- noci z 30. října v Rusku prohlášením kon- stitučního manifestu cara Mikuláše II., kterým největší říše slovanská vstupuje v řadu svobodných, ústavních říší světa. Všechon svět pestihuje, že dosah a význam události té neob- mezí se toliko na obrovskou onu oblasť evrop- sko-asijského Ruska, ale že dech svobody, přes ni letící a nesmírnou tu spoustu 135 millionů lidi různých národností, jazykův a náboženství k novému, svéprávnému životu blaze probou- zející — nemůže, jako žádný podobně veliký a hluboký pokrek mravný a duchový, politický a kulturní v lůně evropských národův minouti se s hlubokými účinky mravnými na ostatní současné lidstvo. Jak vítá národ ruský jítřenku svobody své? jest přirozeně první otázka. Nuže, Moskv a s ní převážná většina ruských měst plesá nadšenou radostí, i volá: slávu svobodě a slávu caru svobodného ná- roda ruského, kdežto z Petrohradu, : Finskaa z Polska zaznívají dosud hlasy, reptající po- chybnosti a vzdorné nedůvěry. Není divu. Obrat překvapil revolučně rozhořčené massy příliš náhle a revolucinoářští vůdeové je- jich bažíli po něčem zcela jiném, než po kon- solidování Ruska zřízením pokojné, ústav- ní svobody: ti chtěli ve svém fanatickém nihilismu vyvrátit vůbec carský trůn a obrátit
Mikuláš II Moskv Rakousko Rusko Petrohrad Polsko
6 article
Rusko v jakousi bakuninovskou anarcbistickou republiku: a proto vzpírají se dosud a bouří dále. Než, osvědčí-li car a noví rádcové tu poctivou vůli, o níž mluví Vitte, jsou-i odhodláni splnit upřímně a bezodklad- ně národu slib konstituční svo- body, jak je dán v neodvolatelném manifestu eará Mikuláše II., pak zapudí většina národa ruského zajisté od sebe rázně všecky tyto fa- lešné proroky anarchistické s jejich nevlastene- ckými a podezřelými svody a ten duch slovanský, v nějž tak doufal náš Palacký po své cestě na Rus, ten duch právaa pravdy, ten duch pravé svobodo- myslnosti, založené na spravedl- nosti, rovnosti a lidskosti, zajisté vílězně pronikne a zvelebí život veřejný, roz- hojní blabobyt duševní i hmotný a založí teprv v pravdě mohutnou velmoc slovanskou v Evro- pě, která bude věkoplatnou, nezdolnou záštitou svobcdy a krbů všech ostatních národů slo- řanských. S tmto pravděpodobným vývojem budouenosti Ruska a Slovanstva dnes již také nyslíci Evropa v duchu se zabývá, ne- spouštějíe se zřetele oba nejbližší sousedy úchvatného dramatu ruského: Německo Rakousko. Jaký bude reflex této obromné vnitřní proměny tohoto revolučního obrození, tohoto znamenitého pokroku svobody lid- ské v Rusku na nejbližší tyto obě říše sou- sední? — Je známo, kterak po celou rusko- japonskou válku sociální demokracie v říši německé nadšeně a účinně horovala pro věc revoltujícího prolelářstva ruského; jal oká- zale radovala se ze všech revolučních attentátů v Rusku, jak konala sbírky pro ruské revolu- cionáře a prohlašovala se býti s nimi za jedne.
Mikuláš II Palacká Rusko Evra Evropa Německo Rakousko pravý svoboda
7 article
Nyní ovšem tisk její vítězoslavně povzbuzuje proletářstvo něme- cké k největším nadějím: Lipská „Volkszeitung“ čerpá se zdaru politické hromadné stávky ruské jistotu, že by měla stejně znamenitý úspěch též všeobecná politická stávka dělnictva také v Německu; berlínský „Vorwärts“ vidí v ra- dostném vzrušení „revoluci na pochodu“ —a vratislavaká sociálně - demokratická „Volks- wacht“ praví, že vítězná stávka ruská pošl- nula zahraničné revoluční hnutí mocně ku předu, tak že vůči k nebi sálajícím plamenům první velké revoluce ruské, sociální demokracie německá může zvolati s Huttenem: „Jesl radostí dnes živu býtil“ Tak v Německu. Ale je-li říše, kterou za- stihuje světodějný obrat ruský v poměrech co nejpovážlivěji neurovnaných, jest to bez odporu soustátí rakousko-uherské. V Čechách a na Moravě veškera „smiřovací akee“ v tro- skách, národ český roztrpčen do duše novým zklamáním, ježto německý pych se ehlubí, že prý svým brněnským „volkstagem“ rázně zma- řil naši tužbu spravedlivo., po české uni žersitě, aniž by se strany vlády i jen slovem tomu se od- provalc; ulice ozývají se důrazným voláním dělnictva po všeobecném, rovném hlasovacím právu, které nám Vídeň tvrdošijně od- pírá, zalím co je Madarům marně na- bízí v nejštědřejším demokratickém programu vlády Fejérvárovy: jemuž se však i sám ten Tisza vysmívá a rouhá jako „báječn naivnosti vídeňských mudreův, domníva- jících se podobnými vnadidly vylákati Maďary „na jiné pole za bludičkami, stejně zá- ludnými jako záhubnými“.
Madar Německo Čechy Morava Vídeň Vorwärts
8 article
Slovem tedy, v obou nejdůležitějších krá- lovstvích, z nichž vzala (ato monarchle svůj vzník a na jichž spokojenosti spočívá její celá budoucnost — panuje dnes osudně hlubokáa všeobecná rozmrzelost všeho lidu nad bez- nadějnou téměř situací politickou, nad nesne- sitelně trapnými poměry hmotnými jako národ- ními, nad rostoucí bidou financi zemských, k níž otátní vláda lhostejně přihlíží, nad zřej- mým pedostatkem buď dobré vůl nebo schopnosti a energie k zdat- němu, poctivému a rychlému napravení starých, nepočelných křivd a bezpráví politických. Říše v niž odobné neutěšené poměry panují, má zajisté všechnu příčinu volati ke „konsulům“ svým: „Bděle, ať věc obecná pohromy ne- ulrpí!“ — Či troufají si- vládnoucí slátníci dne ještě na dlouk proti mohutnému příboji mil- lionův probuzeného lidu udržeti v platnosti ty zastaralé, křivdami báječnými přímo trčíci ně- mecké volební řády do sněmůy zemskýcha parlamentu cislajtánského v době, kdy Rusko obdrželo všeobecné právo hlasovací? Co kol- kolem hranie Cislajtanie: v Německu, v Itali a nyní i v Rusku lidu obecnému přiznáno, to se
Rusko Německo Itat
9 article
mu zde chce pořád ještě zadržovat a od- pírat? — Včera skončila rakouská sociální demokracie svůj sjezd ve Vídni tím, že zu- stavila svým důvěrníkům na rozhodnutí — „zdali a v které chvili by měla také zdejší or- ganisace proletariátu sáhnouti ke zbrani v še- obecné stávky, aby si jí vymohla ži- votní svou potřebu: všeobecn rovné hlasovací právo.“ Však to neni jen potřeba dělnictva, ale vděk nespravedlivosti a panovačnosti německých terroristův, je to rovně životní potřebou a — spásou většiny potlačovaných národův této říše, kterou poznali a pochopili teprv po dlouholetém, marném jako krušném zápasu svém o svobodu vlastí svých a rovné právo své národnosti proti centrali- saci a germanisaci. Před 37 lety již pronesl se Fischhof: Slované rakouští by se měli na půdě dané ústavy (prosincovky) do- máhat — všeobecného, rovného hlasovacího práva. Tím by za nedlouho nejzarputilejší ně- mecké centralisty obrátili v dů- kladné federalisty! Dlouho váhali Slované rakouští odhodlat se k této radikální léčbě. Dnes však poznávají vesměs, že to jediný a poslední lék, jenž může pomoci jim a zachrániti těžce nemocnou říši. Nedají si ho proto již nikým vyraziti z rukou
Slovan Vídeň
10 article
Nové dělení diécesí? V Praze, 30. října. Na základě informací, z nejlepšího pra- mene získaných, uveřejnily „Národní Listy“ dvě stati, jimiž dovozovaly, že znova úsilovně se jedná o pronikavé změny v katolických diéce- sích království českého. Předpověď, že- tyto zprávy budou popírány se vyplnila. Časopisý německé nác nepřekvapily, nebo zájmem Němců všech jest, aby zámysly k ná- rodnostnímu rozdělení diécesí v království če- ském směřující, zůstaly až do hotového skutku utajeny. Tím více překvapily některé časopis české, jimž otázka národnostního rozdělen diécesí není snad lhostejna, a které snad mají dosud zájem na překažení tohoto tajného politi- ekého plánu německého. Popíráním nejvíce vy- nikly orgány staročeské a to na základě infor- mací, jež získati mohly jedině v českých kruzích duchovenských, dovozujíce, že nastá- vající cesta kardinála arcibiskupa bar. Lva Skrbenského do Říma s projektem národnost- ního rozdělení diécesí nesouvisl. Naproti tomu opakujeme, že celá akce jest dílem prelátů německých a že děje se za zády kardinála arcibiskupa bar.
Němec Skrbenský Praha Řím
11 article
Skrbenského. Pro nás však a pro všechnu českou veřejnost věc odbyta není a býti ne- může projevem těch, kteří mohou býti klamáni utajováním. Akce vede se tajně, ani vůdčí kruhy církevní správy pražské o ní náležitě zpraveny nejsou. Jsme sice přesvědčení, že kardinál arcibiskup, věren svému prohlášení, jež dne 5. listopadu 1903 zástupcům poselstva českého dal, také dnes není ochoten k žád- nému zhodnutí v otázce dělení diécesí v krá- lvství českém, kterým by se postavil proti národu českému, nieméně česká veřejnost se vší jistotou očekává od kardinála arcibiskupa pražského, že v Římě, kam se již zejtra na zvláštní pozvání vypravi, vyslovi se v zájmu kli- du a pokoje v zemi co nejrozhodněji proti ná- rodnostnímu rozhraničení diécesí. Toto roz hodné vystoupení kardinálovo je nezbytným protože němečtí preláti pracují pro rozdělení diécesí království českého nejenom u vlády ví- deňské a u vídeňské nunciatury, nýbrž také ve Vatikáně saměm.
Skrbenský Řím Vatikán
12 article
Pracovníky v našem národě, kteří těmito otázkami se zabývají, naprosto není potřeba poučovati o tom, že by český episkopát byl z Říma o zamýšleném ohraničení diécesí v krá- lovství českém uvědoměn. Ale kdo ručí če- skému lidu za to, že by dvůr papežský, nejsa o poměrech v království českém, zejmenao česko-německé otázce v království českém do- statečně informován anebo snad úmyslem fa- lešně zpraven, nežádal od českého opiskopátu, aby z důvodu poslušnosti se podro- bil národnostnímu rozdělení di - cesí v království českém a aby toto českým lidem odsouzené národ nostní rozdělení diécesí provedlo se i přes hlavu episkopátu pražské- ho? Vždyť na příslušných místech není ne- známo, že právo zřizovati nová biskupství oso buje si papež, a rovněž známé jsou názory ji- stých kruhů, dle kterých v Rakousku lze prý nová biskupství zřizovati v souhlase s vládou. A že vláda shodně s německými preláty jest pro nové rozdělení diécesí v království českém, nemusíme dokazovati.
Řím Rakousko
13 article
Ustanovení církevní o zřizování diécesí o změnách v nich zní: „Siquidem fas est Ponti- fici aut unum episcopatum distrahere in plu- res, aut ex pluribus conficere unum. Eodem jure potest dioeceses novis limitibus circum- seribere, quin et omnes regni alicuius episco patus cum suis privilegiis, legibus et finibu omnino supprimere, aliosque cum nova cir- cumseriptiane erigere. Et hos quidem actu etiam sine consensu episcoporum, quorum in- terest, perficere valet, etsi eosdem vocareet sententiam eorum exquirere soleat. (Aichner; Compendium juris ecel., ed. VII., pag. 359 (V českém překladu: „Tak má papež právo buď jedno biskupství roz- děliti v několik, nebo několik bi- skupství spojiti v jedno; týmž právem může (papež) diécese chra- ničiti novými hranicemi, bai všechna biskupstvi nějakého krá- lovství s jojich právy, zákonya hranicemi vůbec potlačiti a jiná s novým rozhraničením zříditi. A tato opatření i bez souhlasu biskupů, jichž se to týče, může provésti, ačkol bískupy by měl povolati a na mínění jejich se vyptati.“) Pokud tato práva papežova vlády se tý- kají, vysvítá ze znění § XVIII. konkordátu, který zní: „S v. Stolice, uživajíe vlast- ního práva, zřídí nové diécesea vykoná jich ohraničení, pokud toho duchovní blaho věřících vyžadovati bude. Kdy- koli však se to stane, bude o tom vyjed- návati dříve s císařskou vládo u.
Pont Aichner Compendium Stolica uno
14 article
(Kryštůfek, Dějiny církve katolické, II. str. 169.) Podotknouti dlužno, že ustanovení právě citovaného bylo papežskou stolicí použito př diécesi v Bosně v červenci r. 1881. Jestliže kdo mínil, že zpráva „Národních Listů“ nemá podstaty proto, že na informova ných místech pražských se o věci mčeho neví, tož již z těchto dvou citátů může nabýti pře svědčení, že obavy, z nejlepších pra menů čerpané, nebyly nikterak nemistné Naopak právě ti, jimž záleži na tom, aby zá pasy v naší zemi nebyly rozmnoženy bojem o správu církevní (po případě českým bojem proti ní), mohou býti povděční ze varovný hlas tiskem projevený. Budiž pro věčnou paměť výslovně konsta- teváno, že i o to se jedná, a že skutečně na určitých místech byl úmysl, vyjmouti z desavadní diécese litoměřické její území české a připojiti je k arcidécesí pražské. Máme všechnu příčinu trvati přese všechno vyvracení i nadále na tom, že o zřízení nacionálně roz- hraničeného rěmeckého biskup ství v Chebu se jedná, a že veřejnost česká měla jednoho dne překvapena býti dvěma čisté německými diécese mi v království českém, po německu pře- tvořenou litoměříckou a po něme cku zřízenou chebskou diécesí. Varovný hlas v přetěžké télo olázce by diktován, jak požadavkem jednoty a celistvost země, tak i péči o české menšiny.
Kryštůfek Boseň Cheb
15 article
Zejtra vydá se kardinál arcibiskup praž- ský baron Lev Skrhonský do Říma na výslovné pozvání papezovo, dle klorikálního „Čechal „ad limina apostolorum“, to jest, aby poda kurii papežské zevrubnou zprávu o své diécesi Cestě této říká se jinak také „ad visitanda li mina“. Překroči-li arcibiskup pražský v Římě „limina apostolorum“ čili „práh apoštolský“ bude-li podávati zevrubnou zprávu o své die- cesi, pak jest samozřejmo, že otázka úpravy diécesi náleží do oboru oné zevrubné zprávy. Náleží tam ze dvou příčin: jednak do oné ze- vrubné zprávy jsou dle plalných předpssů za- hrnuty mezi jinými též otázky, týkající se hra- nic, velikosti, počtu obyvatel- stva, měst atd. diécese, o níž zpráva se podává; dále jest přece všeobecně známo, že otázka nového rozdělení diécesí v království českém již před dvěma léty se vyskytla, byla předmětem veřejných úvah, agitace Frindovy ostatních německých prelátů, intervence vídeň- ské nunciatury, úřadních kroků vídeňské vlády. tak že přinozeně stala se sama sebou a dosud jest součástí zevrubné zprávy, která jest údě- lem biskupských cest „ad limina apostolorum“ do Říma. Proto v této chvili dlužno znova vítati od- pověď, kterou dne 5. listopadu 1903 kardinál arcibiskup pražský baron Skrbenský dal depu- taci českých poslanců, a s lůvěrou můžeme očekávati, že nynější metropolita království če ského u vědomí významu nynější svě cesty do Řima, plným svým vlívem, rozhodně a ne ústupně obhájí i ze svého stanoviska histori- ekou jednotu a nedilnost království českého. Také poslanci českého národa podnikají kroky na všech povolaných mistech, aby tajně nastro- jený úklad německých prolátů i vlády vídeňské byl zmařen.
Skrhonský Čechal Frindův Skrbenský Řím Řima český národ
16 article Nebezpečný obchod.
Nebezpečný obchod. Ve veřejných listech již od nějské doby ventiluje se pověsť, že správa statků a indu- stralií arcivévody Bedřicha prodati chce aneb již prodala železárny ve Slezsku berlínské »Spo- lečnosti pro obehod«. Dnes naproti tomu se tvrdí, že věc tak daleko ještě nedospěla, naopak že vyskytly se nové obtíže a překážky, jež stavi se v cestu finalisaci tohoto zcela zvláštního obchodu, tak že prý trvati to bude ještě několik neděl snad, než věc bude zkoncována. Nehledě k tomu, že divný dojem to činí. když úřad, jakým je komora člena císařského domu, prodává majetek zahraničné společnost a když do země cizince uvádí, nám Čechům zejmena nemůže býti lhostejna chystaná tato transakce a sice z nejednoho důvodu. Jakkoli správa arcivévodská ve Slezsku byla naskrze německá a pomáhala ve společ nosti s Gutímannem, s Rothschildem a s ostal- ními uhelnými a jinými barony ve slezském průmyslovém kraji jak mohla germanisaci, přece dbáti musíla jistých ohledů a proto poněmčo- vací choutky nestavila aspoň na odiv. O spo lečnosti berlinské ale již z předu hlásají ně mecké listy, že zjevným a otevřeným bude zá- kopníkem německé myšlenky a že o to se za- sadí, aby slovanská kokotice na slezské půdě byla vyhubena. Není ostatně žádným tajemstvím, že nejde německému kapitálu z říše při tom jen o to, aby nalezl umístění, nýbrž že sleduje zároven
Bedřich Čecho Rothschild Slezsko spo
17 article
i jiné ještě cíle. Je vůbec nápadna chuť, s ja- kou v poslední době kupují finanční ústavy v říši a i jednotlivci reality a také průmyslové objekty, zejmena v zemich českých a jak jim o to jde, aby v zemích našich nabyli půdy. A kdo na mysli má způsob, jakým berlínská vláda za ochotné pomoci pruského sněmu na- máhá se zbaviti Poláky majetku půdy v zemích polských, neubrání se myšlence, že má také chystaný obchod s arcivévodou Bedřichem jiné účely, než obchodní a že uskutečněn býti má z důvodů jiných, než výhradně finančních. Zejmena je nápadným německý zálusk n Slezsko a že vzteklý boj tamější německé men- šiny proti slovanské většině nalezá porozumění ve pruském sousedstvu, tomu nasvědčuje ne- jeden úkaz. Však je to zvlášť důležitá posice, kterou Němci snaží se uhájiti ve třetí zemi ko- runy české. Jaký by to byl triumf německé myšlenky, kdyby podařilo se národním odpůr- cům našim podati ruku ze Slezska přes českou Moravu Němcům, deroucím se na sever ze zemí alpských. Jinými slovy, kdyby se jim podařilo přerušit spojeni naše na Východ se Slovanstvem a sevř.ti nás kol kolem pevným německým kru- hem. Potom ovšem byl by národní osud náš zpečetěn.
Polák Bedřich Němec Slezsko Morava
18 article
Však nápadné choutky pruské na realný majetek v zemích koruny české mají snad také jiný ještě účel než německonárodní. Kdyby šlo pouze o nás a o národní naši existenci,tu by asi správa arcivévodských velkostatku dlouho na rozpacích nebyla, jak se zachovati má. K vůli našim zájmům národním by si hlavu asi nelámala. Nám zdá se ale býti proud ně- mecký, ženoucí se do naší země nebezpečným též z důvodů jiných; z důvodů, jež by neměly býti bagatellisovány se strany, jež má, jak uspoň se domníváme, určité zájmy dynastické a týkající se inlegrity této monarchie. Není vůbec dobře, když v zemi některé cizinci rukou mají půdu, reality a vůbec bohatství, když vlivem svým a penězi ovládají kraj a vi- me, jak proti vnikání živlů cizineckých choulo- stiví jsou, mnohem mocnější a mnohem bezpeč- něji založené státy, než jakým je Rakousko.
Rakousko
19 article
Kdyby na př. v Anglii neb ve Francii šlo prodej toho druhu, jaký má být ve Slezsku uzavřen s berlinskou společností, zvedla byse celá země, aby proti tomu protestovala a jsme přesvědčeni, že člen královského domu brit- ského na podobnou transakci by se nikdy ne- odvážil. Však na jinou ještě věc dovolíme si upo- zorniti. Je známo, že slezské statky arcirévody Bedřicha, na něhož přešly dědietvím po zesnu- lém arcivévodovi Albrechtovi, jsou lénem ko- runy české. A je známo, že bylo zapolřebí zvláštníeh manipulací, když arcivévoda Bedřich v lénot byl se uvázal. Nevíme sice v tomto okamžiku v jakém poměru nalézají se industrialie, jež mají být prodány cizozemské společnosti k půdě a svě- řenskému majetku arcivévody vůbec, však stálo by aspoň za to, poměr ten vyšetřiti, po případě opřiti se tomu, aby se snad část léna českého dostala do rukou pruských. Budiž ale věc jakákoli, smutná zůstává vždy. Jak možno pak na soukromníku žádat. aby dbal také jiných vznešenějších zájmův než obchodních, když neděje se tak ani tam, kde sama vznešenost ukládá povinnost, z jiného stanoviska posuzovat věci než z pouhého pro- spěchu hmotného. To by měl a míti arcivěvodská komora na zřeteli.
Bedřich Albrecht Anglie Francie Slezsko
20 article Přesně dle předpisů . ..
Přesně dle předpisů . .. Passivní resistence, kterou zahájil od několik dnů železníční personál státních a některých jiných drah v Čechách, stává se svrchovaně zajímavou Žádná stávka nemohla by přivésti ministerstvo že- leznic a ředitelstva drah do siluace lak prožluklé, jake prosté prohlášení železničního personálu, že se bud ve své službě říditi tak, jak mu nařizují předpisy- Každý by se domnival, že toto prohlášení je svrcho- vaným projevem loyálního smýšlení a že uvítán bude v kruzích správy železniční hlubokým uspoko- jením. Neboť „zelená instrukce“ byla v tomlo stáu vždy prvním a posledním argumentem dopravní po- litiky, zárukou bezpečnosti a discipliny dopravy, před zákonem veřejným žalobcem provinilců proti ní Než — strašlivý omyl! Pánové ve zlatých límcích chytají se za hlavu a lomí rukema nad nápadem železničního personálu a nad výsledky praktického provádění nařízení instrukcí. Jsouť důsledky zacho- vávání mrtvé litery skulečně tak osudné, že doprav na celé čáře vázne a jen těžkopádně pohybuje s ku předu, jakoby železnice prožívaly poznovu své prvopočátky... Jaké pak z toho plynou důsledky pro obchod a průmysl, je na snadě. Logickým závěrem toho, co řečeno, tedy je: že instrukce stěžují celou službu železniční a znemožňují provozování její v ta- kových rozměrech a rychlosti, jak toho potřeby dnešní vyžadují.
Čechy
21 article
Kterak to možno? Instrukce jsou zastaralé! Sdě lány jsouce na základě dopravního řádu z r. 1851 (n). opirají se s nepatrnými úchylkami o hlavní jeho zá- sady, nařizují mnohé, co šlo prováděti, když dráhy byly ve svých počátcích, co však dnes při ohromném rozkvětu dopravy železniční dávno stalo se illusorním a prostě nemožným. K objasnění několik dokladů. Instrukce pro železniční personál, podnes platná (z důvodů bezpečnostních a šetření materiálu), naři- zuje na příklad, aby při posunování vozů neodha- zovaly se vagony, nýbrž zajíždělo se s nimi až na místo, kam mají býti postaveny. To se mohlo díti v dobách, kdy nákladní vlaky mívaly deset vagonů a kdy jezdily třikrát denně. Dnes, kdy vlak má 50 až 70 vagonů, kdy jezdí dnem i nocí na každé trati nejméně dvacet vlaků, znamenalo by zajíždění s kaž dým vagonem na tu kterou kolej ohromnou ztrátu času, jež by nešla na půlhodiny, nýbrž hodiny a dny Nákladní vlak z Prahy do Mostu by za lakových V drobném prodeji: raaní čídlo o sobě . . . n . . . za 2 odpolední Ve alialkách na venkověa ranní čtslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . 3b Inseráty platí se hotové napřed Předplacení a inserty přijímá zdminl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nschízejí se těž rrdakee Uskárna a oxpedlee „Národnich L.lsta“, Rukopisy se navrasvesji.
Národnich Praha Most
22 article
okolností dojel za několik dnů. Prolo za tichéhe sou- hlasu dráhy, proti nařízením instrukcí se vagony od- hazovaly a brzdily buď pomoci brzd na voze, nebo klacků, které vsunuty do kol. Jiné platné dosud na- řízení instrukce: Rozpínání vozů smí se díti jenom tenkráte, když vlak je úplně v klidu. Dokud zřízenec mezi nárazníky nevstoupí a doukud opčt nevystoupí, nesmí se vlak hnouti. Každý mohl do předvčírka se přesvědčiti, že se toto nařízení neplnilo, nýbrž opět k získání času rozpínány vozy v pohybu. Podobně i nařízení ohledně rychlosti jízdy při posunování ve stanicích nekonáno atd. ald. Toto neplnění nařízení instrukcí nezpůsobila snad schválnost zřízenců, nýbrž vzrůst dopravy sám. A sankci tomuto nedodržování instrukcí dával i sám jízdní řád, sdělaný u ředitelstev dráh, jenž stanovil určitý počet minut zdržení ve stanici, bez ohledu n to, odstavuje-li se nebo přibírá jeden či dvacet vozů. Slovem: nezachovávání instrukcí dálo se za sou- hlasu železničních instancí. Jinak tomu však bylo, když došlo k nějakému neštěstí. Tu k soudu povolaný znalec z nejvyšších kruhů železničního úřadnictva vytáhl z kapsy instrukci a citoval z ní místo, na zá- kladě kterého žalovaný uznán vinným, protože na- řízení instrukce nedodržel.
23 article
To všechno ví a zná se z kruzích správy želez- niční velmi dobře, ale za celých těch padesát let, co instrukce se nešetří, nevyvstal ani jediný z oněch or- gánů, aby pronesl mužně slovo a poukázal ke kři- klavému, horrentnímu rozporu mezi theorií instrukce a skutečností praxe. Že instrukce sdělány za „zeleným stolem“ a ne hlavou právě nejmoudřejší, dokazují četné kollise, jež v nich se vyskytují, o nichž se ví, ale nápravy se nezjednává. Je velká většina slanic, v nichž jeden úřadník koná, zejmena za doby noční, tři služby na- jednou. Telegrafní, dopravní a pokladní. Dle instrukce dopravní má za povinnost před příjezdem každého vlaku prohlédnouti výhybky, stojí-li správně a pět mi- nut před příjezdem vlaku býti na plateau před sta- nicí. Současně však týž člověk má býti u telegrafního přistroje, neboť udá-li jej stanice, která nemůže se ho dovolati, jest pokutován. A konečně má býti u okénka pokladny a vydávati lístky až 5 minut před příjezdem vlaku. Go má konati dříve? Jak trojí službu zastati, zejmena posunuje-li se vlak ve stanici, při čemž m býti dle instrukce přítomen? Instrukce žádá na úřad- níku nemožnosti a nesplní-li jich, je trestán ... Je dost s podívením, že talarská tato zařízení nařízení už dávno nevzbudila energickou odvetu že- lezničního personálu. Nyní však, při zcela jině příležitosti obrácena zbraň instrukce, proti těm, kdo dosud se jí oháněli.
24 article
Železniční výkonný personál dávno domáhá se zlepšení svých hmolných poměrů, ale marně. Kritická situace dostoupila nyní ve dnech všeobecné drahoty svého vrcholu. A tu, když zůstávaly všechny kroky o 20 drahotní přídavek marnými — chopili se zřízencí zá- konného, ale pro železniční správy nejbolestnějšího prostředku — zachovávání instrukcí. Ne- mohlo býti taktičtějšího a právnějšího kroku. I nej- vyšší orgány jsou proti němu bezbrannými, neboť ne- mohou přece sváděti zřízence k něčemu nezákonnému, k něčemu proti instrukcím jimi samotnými nařizova- ným. Zřízenci jsou ochotni konati své práce zase tak, jakc dříve — ač proli instrukcím a za tichého svolení železniční zprávy — bude-li jim dán 20%% drahotní přidavek. Tichá talc obstrukce — passivní resistence — odvčerejška rozšířila se na všechny trali státních drah v Čechách a rozšíří se — dle informací dnešních — zejtřkem na dráhu bu- štěhradskou, ústecko teplickou a snad i jiné, nebu- de-li zatím vyhověné požadavkům zřízenců.
Čechy
25 article
Obecenstvo, jež včerejšího dne přijíždělo po tra- tích státní dráhy neb odjíždělo, zakusilo náslodky pas- sivní resistence. Osobní vlaky zpozděny byly o hodinu i více, vlaky od Plzně o 2 hodiny, rychlík k Plzni o 35 minut ald. Expedice nákladních vlaků, zejmena mezi Prahou a Nuslemi velice je zpozděna. Dva vlaky vůbec vy- praveny nebyly. Řoditel státních drah v Praze, dv. rada Marek přihlížel s přednostou Wurdackem na Františkově nádraží výpravě vlaků, ale nemohl ovšem nijakým způsobem ji uspíšiti. Také intervence vyšších úřadníků ředitelství, kteří rozjeli se do čelnějších stanic, ne- byla nic platna. Pro dráhy může passivní resistence míti ovšem důsledky nedozírně, stejně jako i pro interessenty z kruhů obchodních a průmyslových. A jediným východištěm z této situace zůstává — vyhověti požadavkům výkonného personálu. Tím by dráhy státní vykonaly jenom dávnou svoj povinnost!
Plzeň Praha Nusle Františkov nádraží
26 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 1. listopadu. (Ze sněmů zem- ských.) Na sněmu dalmatském konala se 29. října rozprava o rozpočtu zemského zemědělského fondu. Posl. T.esi č-P avi- čič vytknul při té příležitosti vládě, že dů- sledně zanedbává hospodářské potřeby dalmat- ské a jest tedy vinna nynějším bídným stavem Dalmacie. Státní podpory pro Dalmacii jsou tak nopatrné, že sněm by je měl přím. odmitnouti jako nedůstojnou almužnu. O železniční spo- jení Dalmacie s Rakouskem a Bosnou ústřední vláda dosud se nepostarala. Za všeobecné bídy vzmáhá se úžasně vystěhovalectví a vláda mu dokonce nadržuje. Předseda mistodržitelství Nardelli snažil se obbájiti vládu proti výtkám, jí činěným a v otázce železniční poukázal na odpor uherské vlády. Smutná obrana, dozná- vá-li se i z vládních kruhů, že Rakousko ne- může si na Uhrách vymoci ani jediné želez- niční spojení své korunní země s ostatními ze- měmi. Poněvadž člen čisté strany práva, posl. Pradan učinil na sněmu dotaz stran rěcké konference, s jejíž resolucí nesouhlasí, konala se v pondělí porada chorvatského sněmovního klubu o rěcké resoluci. Ukázalo se, že kromě Prodana jsou proti resoluci také poslanci Pe- rič, Zaffron, Ivčevič a Korlaet. Na sněmě tyrolském zodpověděl mí- stodržitel Schwarzenau dotaz starosty Greil
Posl Ivčevič Korlaet Praha Dalmacie Rakousko Bosna Uhry