2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 2. listopadu 1905.
Praha
4
article
Na rannť a odpol. Histy
před-láef noi
v Praze v zdministraci
na měske . . . . . . 2 K
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí denáškou
na másle
na dkvit leta . . . . 7 K 50h
ve nlislkách:
Ba nísíe . . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na pr. . . . . 9 K o0h
s dvojí zisllkou
za měsíc
nčtvrt leta . . . . 11 K c0n
Praha
5
article
Epochální obrat v Ruskua
Rakousko.
Epochální obrat v Ruskua
Rakousko.
Všechen vzdělaný svět trvá pod mocným
dojmem epochálního obratu, jenž nadešel o půl-
noci z 30. října v Rusku prohlášením kon-
stitučního manifestu cara Mikuláše II.,
kterým největší říše slovanská vstupuje v řadu
svobodných, ústavních říší světa. Všechon svět
pestihuje, že dosah a význam události té neob-
mezí se toliko na obrovskou onu oblasť evrop-
sko-asijského Ruska, ale že dech svobody, přes
ni letící a nesmírnou tu spoustu 135 millionů
lidi různých národností, jazykův a náboženství
k novému, svéprávnému životu blaze probou-
zející — nemůže, jako žádný podobně veliký
a hluboký pokrek mravný a duchový, politický
a kulturní v lůně evropských národův minouti
se s hlubokými účinky mravnými na ostatní
současné lidstvo.
Jak vítá národ ruský jítřenku svobody své?
jest přirozeně první otázka. Nuže, Moskv
a s ní převážná většina ruských
měst plesá nadšenou radostí, i volá:
slávu svobodě a slávu caru svobodného ná-
roda ruského, kdežto z Petrohradu, : Finskaa
z Polska zaznívají dosud hlasy, reptající po-
chybnosti a vzdorné nedůvěry. Není divu. Obrat
překvapil revolučně rozhořčené massy příliš
náhle a revolucinoářští vůdeové je-
jich bažíli po něčem zcela jiném, než po kon-
solidování Ruska zřízením pokojné, ústav-
ní svobody: ti chtěli ve svém fanatickém
nihilismu vyvrátit vůbec carský trůn a obrátit
Mikuláš II
Moskv
Rakousko
Rusko
Petrohrad
Polsko
6
article
Rusko v jakousi bakuninovskou anarcbistickou
republiku: a proto vzpírají se dosud a bouří
dále. Než, osvědčí-li car a noví rádcové tu
poctivou vůli, o níž mluví Vitte, jsou-i
odhodláni splnit upřímně a bezodklad-
ně národu slib konstituční svo-
body, jak je dán v neodvolatelném manifestu
eará Mikuláše II., pak zapudí většina národa
ruského zajisté od sebe rázně všecky tyto fa-
lešné proroky anarchistické s jejich nevlastene-
ckými a podezřelými svody a ten duch
slovanský, v nějž tak doufal náš Palacký
po své cestě na Rus, ten duch právaa
pravdy, ten duch pravé svobodo-
myslnosti, založené na spravedl-
nosti, rovnosti a lidskosti, zajisté
vílězně pronikne a zvelebí život veřejný, roz-
hojní blabobyt duševní i hmotný a založí teprv
v pravdě mohutnou velmoc slovanskou v Evro-
pě, která bude věkoplatnou, nezdolnou záštitou
svobcdy a krbů všech ostatních národů slo-
řanských. S tmto pravděpodobným vývojem
budouenosti Ruska a Slovanstva dnes již
také nyslíci Evropa v duchu se zabývá, ne-
spouštějíe se zřetele oba nejbližší sousedy
úchvatného dramatu ruského: Německo
Rakousko. Jaký bude reflex této obromné
vnitřní proměny tohoto revolučního obrození,
tohoto znamenitého pokroku svobody lid-
ské v Rusku na nejbližší tyto obě říše sou-
sední? — Je známo, kterak po celou rusko-
japonskou válku sociální demokracie v říši
německé nadšeně a účinně horovala pro
věc revoltujícího prolelářstva ruského; jal oká-
zale radovala se ze všech revolučních attentátů
v Rusku, jak konala sbírky pro ruské revolu-
cionáře a prohlašovala se býti s nimi za jedne.
Mikuláš II
Palacká
Rusko
Evra
Evropa
Německo
Rakousko
pravý svoboda
7
article
Nyní ovšem tisk její vítězoslavně
povzbuzuje proletářstvo něme-
cké k největším nadějím: Lipská
„Volkszeitung“ čerpá se zdaru politické
hromadné stávky ruské jistotu, že by měla
stejně znamenitý úspěch též všeobecná
politická stávka dělnictva také v
Německu; berlínský „Vorwärts“ vidí v ra-
dostném vzrušení „revoluci na pochodu“ —a
vratislavaká sociálně - demokratická „Volks-
wacht“ praví, že vítězná stávka ruská pošl-
nula zahraničné revoluční hnutí mocně ku
předu, tak že vůči k nebi sálajícím plamenům
první velké revoluce ruské, sociální demokracie
německá může zvolati s Huttenem: „Jesl
radostí dnes živu býtil“
Tak v Německu. Ale je-li říše, kterou za-
stihuje světodějný obrat ruský v poměrech co
nejpovážlivěji neurovnaných, jest to bez odporu
soustátí rakousko-uherské. V Čechách a na
Moravě veškera „smiřovací akee“ v tro-
skách, národ český roztrpčen do duše novým
zklamáním, ježto německý pych se ehlubí, že
prý svým brněnským „volkstagem“ rázně zma-
řil naši tužbu spravedlivo., po české uni žersitě,
aniž by se strany vlády i jen slovem tomu se od-
provalc; ulice ozývají se důrazným voláním
dělnictva po všeobecném, rovném hlasovacím
právu, které nám Vídeň tvrdošijně od-
pírá, zalím co je Madarům marně na-
bízí v nejštědřejším demokratickém programu
vlády Fejérvárovy: jemuž se však i sám ten
Tisza vysmívá a rouhá jako „báječn
naivnosti vídeňských mudreův, domníva-
jících se podobnými vnadidly vylákati Maďary
„na jiné pole za bludičkami, stejně zá-
ludnými jako záhubnými“.
Madar
Německo
Čechy
Morava
Vídeň
Vorwärts
8
article
Slovem tedy, v obou nejdůležitějších krá-
lovstvích, z nichž vzala (ato monarchle svůj
vzník a na jichž spokojenosti spočívá její celá
budoucnost — panuje dnes osudně hlubokáa
všeobecná rozmrzelost všeho lidu nad bez-
nadějnou téměř situací politickou, nad nesne-
sitelně trapnými poměry hmotnými jako národ-
ními, nad rostoucí bidou financi zemských,
k níž otátní vláda lhostejně přihlíží, nad zřej-
mým pedostatkem buď dobré vůl
nebo schopnosti a energie k zdat-
němu, poctivému a rychlému napravení starých,
nepočelných křivd a bezpráví politických. Říše
v niž odobné neutěšené poměry panují, má
zajisté všechnu příčinu volati ke „konsulům“
svým: „Bděle, ať věc obecná pohromy ne-
ulrpí!“ — Či troufají si- vládnoucí slátníci dne
ještě na dlouk proti mohutnému příboji mil-
lionův probuzeného lidu udržeti v platnosti ty
zastaralé, křivdami báječnými přímo trčíci ně-
mecké volební řády do sněmůy zemskýcha
parlamentu cislajtánského v době, kdy Rusko
obdrželo všeobecné právo hlasovací? Co kol-
kolem hranie Cislajtanie: v Německu, v Itali
a nyní i v Rusku lidu obecnému přiznáno, to se
Rusko
Německo
Itat
9
article
mu zde chce pořád ještě zadržovat a od-
pírat? — Včera skončila rakouská sociální
demokracie svůj sjezd ve Vídni tím, že zu-
stavila svým důvěrníkům na rozhodnutí —
„zdali a v které chvili by měla také zdejší or-
ganisace proletariátu sáhnouti ke zbrani v še-
obecné stávky, aby si jí vymohla ži-
votní svou potřebu: všeobecn
rovné hlasovací právo.“ Však to neni
jen potřeba dělnictva, ale vděk nespravedlivosti
a panovačnosti německých terroristův, je to
rovně životní potřebou a — spásou
většiny potlačovaných národův
této říše, kterou poznali a pochopili teprv po
dlouholetém, marném jako krušném zápasu
svém o svobodu vlastí svých a rovné
právo své národnosti proti centrali-
saci a germanisaci. Před 37 lety již
pronesl se Fischhof: Slované rakouští by se
měli na půdě dané ústavy (prosincovky) do-
máhat — všeobecného, rovného hlasovacího
práva. Tím by za nedlouho nejzarputilejší ně-
mecké centralisty obrátili v dů-
kladné federalisty!
Dlouho váhali Slované rakouští odhodlat
se k této radikální léčbě. Dnes však poznávají
vesměs, že to jediný a poslední lék, jenž může
pomoci jim a zachrániti těžce nemocnou říši.
Nedají si ho proto již nikým vyraziti z rukou
Slovan
Vídeň
10
article
Nové dělení diécesí?
V Praze, 30. října.
Na základě informací, z nejlepšího pra-
mene získaných, uveřejnily „Národní Listy“
dvě stati, jimiž dovozovaly, že znova úsilovně
se jedná o pronikavé změny v katolických diéce-
sích království českého.
Předpověď, že- tyto zprávy budou popírány
se vyplnila.
Časopisý německé nác nepřekvapily, nebo
zájmem Němců všech jest, aby zámysly k ná-
rodnostnímu rozdělení diécesí v království če-
ském směřující, zůstaly až do hotového skutku
utajeny. Tím více překvapily některé časopis
české, jimž otázka národnostního rozdělen
diécesí není snad lhostejna, a které snad mají
dosud zájem na překažení tohoto tajného politi-
ekého plánu německého. Popíráním nejvíce vy-
nikly orgány staročeské a to na základě infor-
mací, jež získati mohly jedině v českých
kruzích duchovenských, dovozujíce, že nastá-
vající cesta kardinála arcibiskupa bar. Lva
Skrbenského do Říma s projektem národnost-
ního rozdělení diécesí nesouvisl.
Naproti tomu opakujeme, že celá akce jest
dílem prelátů německých a že děje se za
zády kardinála arcibiskupa bar.
Němec
Skrbenský
Praha
Řím
11
article
Skrbenského. Pro nás však a pro všechnu
českou veřejnost věc odbyta není a býti ne-
může projevem těch, kteří mohou býti klamáni
utajováním. Akce vede se tajně, ani vůdčí
kruhy církevní správy pražské o ní náležitě
zpraveny nejsou. Jsme sice přesvědčení, že
kardinál arcibiskup, věren svému prohlášení,
jež dne 5. listopadu 1903 zástupcům poselstva
českého dal, také dnes není ochoten k žád-
nému zhodnutí v otázce dělení diécesí v krá-
lvství českém, kterým by se postavil proti
národu českému, nieméně česká veřejnost se
vší jistotou očekává od kardinála arcibiskupa
pražského, že v Římě, kam se již zejtra na
zvláštní pozvání vypravi, vyslovi se v zájmu kli-
du a pokoje v zemi co nejrozhodněji proti ná-
rodnostnímu rozhraničení diécesí. Toto roz
hodné vystoupení kardinálovo je nezbytným
protože němečtí preláti pracují pro rozdělení
diécesí království českého nejenom u vlády ví-
deňské a u vídeňské nunciatury, nýbrž také
ve Vatikáně saměm.
Skrbenský
Řím
Vatikán
12
article
Pracovníky v našem národě, kteří těmito
otázkami se zabývají, naprosto není potřeba
poučovati o tom, že by český episkopát byl
z Říma o zamýšleném ohraničení diécesí v krá-
lovství českém uvědoměn. Ale kdo ručí če-
skému lidu za to, že by dvůr papežský, nejsa
o poměrech v království českém, zejmenao
česko-německé otázce v království českém do-
statečně informován anebo snad úmyslem fa-
lešně zpraven, nežádal od českého opiskopátu,
aby z důvodu poslušnosti se podro-
bil národnostnímu rozdělení di -
cesí v království českém a aby toto
českým lidem odsouzené národ
nostní rozdělení diécesí provedlo
se i přes hlavu episkopátu pražské-
ho? Vždyť na příslušných místech není ne-
známo, že právo zřizovati nová biskupství oso
buje si papež, a rovněž známé jsou názory ji-
stých kruhů, dle kterých v Rakousku lze prý
nová biskupství zřizovati v souhlase s vládou.
A že vláda shodně s německými preláty jest
pro nové rozdělení diécesí v království českém,
nemusíme dokazovati.
Řím
Rakousko
13
article
Ustanovení církevní o zřizování diécesí
o změnách v nich zní: „Siquidem fas est Ponti-
fici aut unum episcopatum distrahere in plu-
res, aut ex pluribus conficere unum. Eodem
jure potest dioeceses novis limitibus circum-
seribere, quin et omnes regni alicuius episco
patus cum suis privilegiis, legibus et finibu
omnino supprimere, aliosque cum nova cir-
cumseriptiane erigere. Et hos quidem actu
etiam sine consensu episcoporum, quorum in-
terest, perficere valet, etsi eosdem vocareet
sententiam eorum exquirere soleat. (Aichner;
Compendium juris ecel., ed. VII., pag. 359
(V českém překladu: „Tak má papež
právo buď jedno biskupství roz-
děliti v několik, nebo několik bi-
skupství spojiti v jedno; týmž
právem může (papež) diécese chra-
ničiti novými hranicemi, bai
všechna biskupstvi nějakého krá-
lovství s jojich právy, zákonya
hranicemi vůbec potlačiti a jiná
s novým rozhraničením zříditi.
A tato opatření i bez souhlasu biskupů,
jichž se to týče, může provésti, ačkol
bískupy by měl povolati a na mínění jejich se
vyptati.“)
Pokud tato práva papežova vlády se tý-
kají, vysvítá ze znění § XVIII. konkordátu, který
zní: „S v. Stolice, uživajíe vlast-
ního práva, zřídí nové diécesea
vykoná jich ohraničení, pokud toho
duchovní blaho věřících vyžadovati bude. Kdy-
koli však se to stane, bude o tom vyjed-
návati dříve s císařskou vládo u.
Pont
Aichner
Compendium
Stolica
uno
14
article
(Kryštůfek, Dějiny církve katolické, II.
str. 169.)
Podotknouti dlužno, že ustanovení právě
citovaného bylo papežskou stolicí použito př
diécesi v Bosně v červenci r. 1881.
Jestliže kdo mínil, že zpráva „Národních
Listů“ nemá podstaty proto, že na informova
ných místech pražských se o věci mčeho neví,
tož již z těchto dvou citátů může nabýti pře
svědčení, že obavy, z nejlepších pra
menů čerpané, nebyly nikterak nemistné
Naopak právě ti, jimž záleži na tom, aby zá
pasy v naší zemi nebyly rozmnoženy bojem
o správu církevní (po případě českým bojem
proti ní), mohou býti povděční ze varovný hlas
tiskem projevený.
Budiž pro věčnou paměť výslovně konsta-
teváno, že i o to se jedná, a že skutečně na
určitých místech byl úmysl, vyjmouti
z desavadní diécese litoměřické
její území české a připojiti je
k arcidécesí pražské. Máme všechnu
příčinu trvati přese všechno vyvracení i nadále
na tom, že o zřízení nacionálně roz-
hraničeného rěmeckého biskup
ství v Chebu se jedná, a že veřejnost
česká měla jednoho dne překvapena býti
dvěma čisté německými diécese
mi v království českém, po německu pře-
tvořenou litoměříckou a po něme
cku zřízenou chebskou diécesí.
Varovný hlas v přetěžké télo olázce by
diktován, jak požadavkem jednoty a celistvost
země, tak i péči o české menšiny.
Kryštůfek
Boseň
Cheb
15
article
Zejtra vydá se kardinál arcibiskup praž-
ský baron Lev Skrhonský do Říma na výslovné
pozvání papezovo, dle klorikálního „Čechal
„ad limina apostolorum“, to jest, aby poda
kurii papežské zevrubnou zprávu o své diécesi
Cestě této říká se jinak také „ad visitanda li
mina“. Překroči-li arcibiskup pražský v Římě
„limina apostolorum“ čili „práh apoštolský“
bude-li podávati zevrubnou zprávu o své die-
cesi, pak jest samozřejmo, že otázka úpravy
diécesi náleží do oboru oné zevrubné zprávy.
Náleží tam ze dvou příčin: jednak do oné ze-
vrubné zprávy jsou dle plalných předpssů za-
hrnuty mezi jinými též otázky, týkající se hra-
nic, velikosti, počtu obyvatel-
stva, měst atd. diécese, o níž zpráva se
podává; dále jest přece všeobecně známo, že
otázka nového rozdělení diécesí v království
českém již před dvěma léty se vyskytla, byla
předmětem veřejných úvah, agitace Frindovy
ostatních německých prelátů, intervence vídeň-
ské nunciatury, úřadních kroků vídeňské vlády.
tak že přinozeně stala se sama sebou a dosud
jest součástí zevrubné zprávy, která jest údě-
lem biskupských cest „ad limina apostolorum“
do Říma.
Proto v této chvili dlužno znova vítati od-
pověď, kterou dne 5. listopadu 1903 kardinál
arcibiskup pražský baron Skrbenský dal depu-
taci českých poslanců, a s lůvěrou můžeme
očekávati, že nynější metropolita království če
ského u vědomí významu nynější svě cesty do
Řima, plným svým vlívem, rozhodně a ne
ústupně obhájí i ze svého stanoviska histori-
ekou jednotu a nedilnost království českého.
Také poslanci českého národa podnikají kroky
na všech povolaných mistech, aby tajně nastro-
jený úklad německých prolátů i vlády vídeňské
byl zmařen.
Skrhonský
Čechal
Frindův
Skrbenský
Řím
Řima
český národ
16
article
Nebezpečný obchod.
Nebezpečný obchod.
Ve veřejných listech již od nějské doby
ventiluje se pověsť, že správa statků a indu-
stralií arcivévody Bedřicha prodati chce aneb
již prodala železárny ve Slezsku berlínské »Spo-
lečnosti pro obehod«. Dnes naproti tomu se
tvrdí, že věc tak daleko ještě nedospěla, naopak
že vyskytly se nové obtíže a překážky, jež stavi
se v cestu finalisaci tohoto zcela zvláštního
obchodu, tak že prý trvati to bude ještě několik
neděl snad, než věc bude zkoncována.
Nehledě k tomu, že divný dojem to činí.
když úřad, jakým je komora člena císařského
domu, prodává majetek zahraničné společnost
a když do země cizince uvádí, nám Čechům
zejmena nemůže býti lhostejna chystaná tato
transakce a sice z nejednoho důvodu.
Jakkoli správa arcivévodská ve Slezsku
byla naskrze německá a pomáhala ve společ
nosti s Gutímannem, s Rothschildem a s ostal-
ními uhelnými a jinými barony ve slezském
průmyslovém kraji jak mohla germanisaci, přece
dbáti musíla jistých ohledů a proto poněmčo-
vací choutky nestavila aspoň na odiv. O spo
lečnosti berlinské ale již z předu hlásají ně
mecké listy, že zjevným a otevřeným bude zá-
kopníkem německé myšlenky a že o to se za-
sadí, aby slovanská kokotice na slezské půdě
byla vyhubena.
Není ostatně žádným tajemstvím, že nejde
německému kapitálu z říše při tom jen o to,
aby nalezl umístění, nýbrž že sleduje zároven
Bedřich
Čecho
Rothschild
Slezsko
spo
17
article
i jiné ještě cíle. Je vůbec nápadna chuť, s ja-
kou v poslední době kupují finanční ústavy
v říši a i jednotlivci reality a také průmyslové
objekty, zejmena v zemich českých a jak jim
o to jde, aby v zemích našich nabyli půdy.
A kdo na mysli má způsob, jakým berlínská
vláda za ochotné pomoci pruského sněmu na-
máhá se zbaviti Poláky majetku půdy v zemích
polských, neubrání se myšlence, že má také
chystaný obchod s arcivévodou Bedřichem jiné
účely, než obchodní a že uskutečněn býti má
z důvodů jiných, než výhradně finančních.
Zejmena je nápadným německý zálusk n
Slezsko a že vzteklý boj tamější německé men-
šiny proti slovanské většině nalezá porozumění
ve pruském sousedstvu, tomu nasvědčuje ne-
jeden úkaz. Však je to zvlášť důležitá posice,
kterou Němci snaží se uhájiti ve třetí zemi ko-
runy české. Jaký by to byl triumf německé
myšlenky, kdyby podařilo se národním odpůr-
cům našim podati ruku ze Slezska přes českou
Moravu Němcům, deroucím se na sever ze zemí
alpských. Jinými slovy, kdyby se jim podařilo
přerušit spojeni naše na Východ se Slovanstvem
a sevř.ti nás kol kolem pevným německým kru-
hem. Potom ovšem byl by národní osud náš
zpečetěn.
Polák
Bedřich
Němec
Slezsko
Morava
18
article
Však nápadné choutky pruské na realný
majetek v zemích koruny české mají snad také
jiný ještě účel než německonárodní. Kdyby šlo
pouze o nás a o národní naši existenci,tu
by asi správa arcivévodských velkostatku
dlouho na rozpacích nebyla, jak se zachovati
má. K vůli našim zájmům národním by si hlavu
asi nelámala. Nám zdá se ale býti proud ně-
mecký, ženoucí se do naší země nebezpečným
též z důvodů jiných; z důvodů, jež by neměly
býti bagatellisovány se strany, jež má, jak
uspoň se domníváme, určité zájmy dynastické
a týkající se inlegrity této monarchie. Není
vůbec dobře, když v zemi některé cizinci
rukou mají půdu, reality a vůbec bohatství,
když vlivem svým a penězi ovládají kraj a vi-
me, jak proti vnikání živlů cizineckých choulo-
stiví jsou, mnohem mocnější a mnohem bezpeč-
něji založené státy, než jakým je Rakousko.
Rakousko
19
article
Kdyby na př. v Anglii neb ve Francii šlo
prodej toho druhu, jaký má být ve Slezsku
uzavřen s berlinskou společností, zvedla byse
celá země, aby proti tomu protestovala a jsme
přesvědčeni, že člen královského domu brit-
ského na podobnou transakci by se nikdy ne-
odvážil.
Však na jinou ještě věc dovolíme si upo-
zorniti.
Je známo, že slezské statky arcirévody
Bedřicha, na něhož přešly dědietvím po zesnu-
lém arcivévodovi Albrechtovi, jsou lénem ko-
runy české.
A je známo, že bylo zapolřebí zvláštníeh
manipulací, když arcivévoda Bedřich v lénot
byl se uvázal.
Nevíme sice v tomto okamžiku v jakém
poměru nalézají se industrialie, jež mají být
prodány cizozemské společnosti k půdě a svě-
řenskému majetku arcivévody vůbec, však stálo
by aspoň za to, poměr ten vyšetřiti, po případě
opřiti se tomu, aby se snad část léna českého
dostala do rukou pruských.
Budiž ale věc jakákoli, smutná zůstává
vždy. Jak možno pak na soukromníku žádat.
aby dbal také jiných vznešenějších zájmův než
obchodních, když neděje se tak ani tam, kde
sama vznešenost ukládá povinnost, z jiného
stanoviska posuzovat věci než z pouhého pro-
spěchu hmotného. To by měl a míti arcivěvodská
komora na zřeteli.
Bedřich
Albrecht
Anglie
Francie
Slezsko
20
article
Přesně dle předpisů . ..
Přesně dle předpisů . ..
Passivní resistence, kterou zahájil od několik
dnů železníční personál státních a některých jiných
drah v Čechách, stává se svrchovaně zajímavou
Žádná stávka nemohla by přivésti ministerstvo že-
leznic a ředitelstva drah do siluace lak prožluklé, jake
prosté prohlášení železničního personálu, že se bud
ve své službě říditi tak, jak mu nařizují předpisy-
Každý by se domnival, že toto prohlášení je svrcho-
vaným projevem loyálního smýšlení a že uvítán
bude v kruzích správy železniční hlubokým uspoko-
jením. Neboť „zelená instrukce“ byla v tomlo stáu
vždy prvním a posledním argumentem dopravní po-
litiky, zárukou bezpečnosti a discipliny dopravy, před
zákonem veřejným žalobcem provinilců proti ní
Než — strašlivý omyl! Pánové ve zlatých límcích
chytají se za hlavu a lomí rukema nad nápadem
železničního personálu a nad výsledky praktického
provádění nařízení instrukcí. Jsouť důsledky zacho-
vávání mrtvé litery skulečně tak osudné, že doprav
na celé čáře vázne a jen těžkopádně pohybuje s
ku předu, jakoby železnice prožívaly poznovu své
prvopočátky... Jaké pak z toho plynou důsledky pro
obchod a průmysl, je na snadě. Logickým závěrem
toho, co řečeno, tedy je: že instrukce stěžují celou
službu železniční a znemožňují provozování její v ta-
kových rozměrech a rychlosti, jak toho potřeby dnešní
vyžadují.
Čechy
21
article
Kterak to možno? Instrukce jsou zastaralé! Sdě
lány jsouce na základě dopravního řádu z r. 1851 (n).
opirají se s nepatrnými úchylkami o hlavní jeho zá-
sady, nařizují mnohé, co šlo prováděti, když dráhy
byly ve svých počátcích, co však dnes při ohromném
rozkvětu dopravy železniční dávno stalo se illusorním
a prostě nemožným. K objasnění několik dokladů.
Instrukce pro železniční personál, podnes platná
(z důvodů bezpečnostních a šetření materiálu), naři-
zuje na příklad, aby při posunování vozů neodha-
zovaly se vagony, nýbrž zajíždělo se s nimi až na
místo, kam mají býti postaveny. To se mohlo díti
v dobách, kdy nákladní vlaky mívaly deset vagonů
a kdy jezdily třikrát denně. Dnes, kdy vlak má 50
až 70 vagonů, kdy jezdí dnem i nocí na každé trati
nejméně dvacet vlaků, znamenalo by zajíždění s kaž
dým vagonem na tu kterou kolej ohromnou ztrátu
času, jež by nešla na půlhodiny, nýbrž hodiny a dny
Nákladní vlak z Prahy do Mostu by za lakových
V drobném prodeji:
raaní čídlo o sobě . . . n
. . . za 2
odpolední
Ve alialkách na venkověa
ranní čtslo. . . . . .
odpolední . . . . . . . . 3b
Inseráty
platí se hotové napřed
Předplacení a inserty přijímá zdminl-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nschízejí se těž rrdakee
Uskárna a oxpedlee „Národnich L.lsta“,
Rukopisy se navrasvesji.
Národnich
Praha
Most
22
article
okolností dojel za několik dnů. Prolo za tichéhe sou-
hlasu dráhy, proti nařízením instrukcí se vagony od-
hazovaly a brzdily buď pomoci brzd na voze, nebo
klacků, které vsunuty do kol. Jiné platné dosud na-
řízení instrukce: Rozpínání vozů smí se díti jenom
tenkráte, když vlak je úplně v klidu. Dokud zřízenec
mezi nárazníky nevstoupí a doukud opčt nevystoupí,
nesmí se vlak hnouti. Každý mohl do předvčírka se
přesvědčiti, že se toto nařízení neplnilo, nýbrž opět
k získání času rozpínány vozy v pohybu. Podobně
i nařízení ohledně rychlosti jízdy při posunování ve
stanicích nekonáno atd. ald.
Toto neplnění nařízení instrukcí nezpůsobila
snad schválnost zřízenců, nýbrž vzrůst dopravy sám.
A sankci tomuto nedodržování instrukcí dával i sám
jízdní řád, sdělaný u ředitelstev dráh, jenž stanovil
určitý počet minut zdržení ve stanici, bez ohledu n
to, odstavuje-li se nebo přibírá jeden či dvacet vozů.
Slovem: nezachovávání instrukcí dálo se za sou-
hlasu železničních instancí. Jinak tomu však bylo,
když došlo k nějakému neštěstí. Tu k soudu povolaný
znalec z nejvyšších kruhů železničního úřadnictva
vytáhl z kapsy instrukci a citoval z ní místo, na zá-
kladě kterého žalovaný uznán vinným, protože na-
řízení instrukce nedodržel.
23
article
To všechno ví a zná se z kruzích správy želez-
niční velmi dobře, ale za celých těch padesát let, co
instrukce se nešetří, nevyvstal ani jediný z oněch or-
gánů, aby pronesl mužně slovo a poukázal ke kři-
klavému, horrentnímu rozporu mezi theorií instrukce
a skutečností praxe.
Že instrukce sdělány za „zeleným stolem“ a ne
hlavou právě nejmoudřejší, dokazují četné kollise, jež
v nich se vyskytují, o nichž se ví, ale nápravy se
nezjednává. Je velká většina slanic, v nichž jeden
úřadník koná, zejmena za doby noční, tři služby na-
jednou. Telegrafní, dopravní a pokladní. Dle instrukce
dopravní má za povinnost před příjezdem každého
vlaku prohlédnouti výhybky, stojí-li správně a pět mi-
nut před příjezdem vlaku býti na plateau před sta-
nicí. Současně však týž člověk má býti u telegrafního
přistroje, neboť udá-li jej stanice, která nemůže se ho
dovolati, jest pokutován. A konečně má býti u okénka
pokladny a vydávati lístky až 5 minut před příjezdem
vlaku. Go má konati dříve? Jak trojí službu zastati,
zejmena posunuje-li se vlak ve stanici, při čemž m
býti dle instrukce přítomen? Instrukce žádá na úřad-
níku nemožnosti a nesplní-li jich, je trestán ...
Je dost s podívením, že talarská tato zařízení
nařízení už dávno nevzbudila energickou odvetu že-
lezničního personálu.
Nyní však, při zcela jině příležitosti obrácena
zbraň instrukce, proti těm, kdo dosud se jí oháněli.
24
article
Železniční výkonný personál dávno domáhá se zlepšení
svých hmolných poměrů, ale marně. Kritická situace
dostoupila nyní ve dnech všeobecné drahoty svého
vrcholu. A tu, když zůstávaly všechny kroky o 20
drahotní přídavek marnými — chopili se zřízencí zá-
konného, ale pro železniční správy nejbolestnějšího
prostředku — zachovávání instrukcí. Ne-
mohlo býti taktičtějšího a právnějšího kroku. I nej-
vyšší orgány jsou proti němu bezbrannými, neboť ne-
mohou přece sváděti zřízence k něčemu nezákonnému,
k něčemu proti instrukcím jimi samotnými nařizova-
ným. Zřízenci jsou ochotni konati své práce zase tak,
jakc dříve — ač proli instrukcím a za tichého svolení
železniční zprávy — bude-li jim dán 20%% drahotní
přidavek. Tichá talc obstrukce — passivní resistence
— odvčerejška rozšířila se na všechny
trali státních drah v Čechách a rozšíří se
— dle informací dnešních — zejtřkem na dráhu bu-
štěhradskou, ústecko teplickou a snad i jiné, nebu-
de-li zatím vyhověné požadavkům zřízenců.
Čechy
25
article
Obecenstvo, jež včerejšího dne přijíždělo po tra-
tích státní dráhy neb odjíždělo, zakusilo náslodky pas-
sivní resistence. Osobní vlaky zpozděny byly o hodinu
i více, vlaky od Plzně o 2 hodiny, rychlík k Plzni
o 35 minut ald.
Expedice nákladních vlaků, zejmena mezi Prahou
a Nuslemi velice je zpozděna. Dva vlaky vůbec vy-
praveny nebyly.
Řoditel státních drah v Praze, dv. rada Marek
přihlížel s přednostou Wurdackem na Františkově
nádraží výpravě vlaků, ale nemohl ovšem nijakým
způsobem ji uspíšiti. Také intervence vyšších úřadníků
ředitelství, kteří rozjeli se do čelnějších stanic, ne-
byla nic platna.
Pro dráhy může passivní resistence míti ovšem
důsledky nedozírně, stejně jako i pro interessenty
z kruhů obchodních a průmyslových.
A jediným východištěm z této situace zůstává
— vyhověti požadavkům výkonného personálu.
Tím by dráhy státní vykonaly jenom dávnou svoj
povinnost!
Plzeň
Praha
Nusle
Františkov nádraží
26
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 1. listopadu. (Ze sněmů zem-
ských.) Na sněmu dalmatském konala
se 29. října rozprava o rozpočtu zemského
zemědělského fondu. Posl. T.esi č-P avi-
čič vytknul při té příležitosti vládě, že dů-
sledně zanedbává hospodářské potřeby dalmat-
ské a jest tedy vinna nynějším bídným stavem
Dalmacie. Státní podpory pro Dalmacii jsou tak
nopatrné, že sněm by je měl přím. odmitnouti
jako nedůstojnou almužnu. O železniční spo-
jení Dalmacie s Rakouskem a Bosnou ústřední
vláda dosud se nepostarala. Za všeobecné bídy
vzmáhá se úžasně vystěhovalectví a vláda mu
dokonce nadržuje. Předseda mistodržitelství
Nardelli snažil se obbájiti vládu proti výtkám,
jí činěným a v otázce železniční poukázal na
odpor uherské vlády. Smutná obrana, dozná-
vá-li se i z vládních kruhů, že Rakousko ne-
může si na Uhrách vymoci ani jediné želez-
niční spojení své korunní země s ostatními ze-
měmi.
Poněvadž člen čisté strany práva, posl.
Pradan učinil na sněmu dotaz stran rěcké
konference, s jejíž resolucí nesouhlasí, konala
se v pondělí porada chorvatského sněmovního
klubu o rěcké resoluci. Ukázalo se, že kromě
Prodana jsou proti resoluci také poslanci Pe-
rič, Zaffron, Ivčevič a Korlaet.
Na sněmě tyrolském zodpověděl mí-
stodržitel Schwarzenau dotaz starosty Greil
Posl
Ivčevič
Korlaet
Praha
Dalmacie
Rakousko
Bosna
Uhry