Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

2. listopadu 1905. Císlo 302.

4 article

stran inšpruckých výtržností ze dne 3. a 4. listopadu loňského roku, při nichž Němci demolovali vlašskou právnickou fakultu. Mistodržitel hájil zakročení vojska, když po celé čtyři hodiny starosta Greil se svou městskou policií nebyl s to čeliti výtržnostem. O událostech 4. listopadu (demolování fakulty!) místodržitel nechce raději ani mluviti. Vlaš- ským professorům nelze na všechen způsob či- niti nijaké výtky, neboť nebyli oni odpovědni za to, že se schůzky konaly. Poněvadž účastníci výtržností — Němei i Vlaši — obdrželi zatím již amnestii, byle by lépe zastřiti neblahé ony události rouškou zapomenuti. S tímto názorem místodržitelovým souhlasil celý sněm a zamí jednomyslně návrh nesmířitelného inšpruckého starosty Greila, aby se o odpovědi na jeho do- taz zahájila rozprava.

Němec Mistodržitel Greil Vlach demolování fakulta

5 article

V Praze, 1. listopadu. (Vlašští studu- jieí) rozesilají pamětný list, v němž dokazují, že vtašská unrversita může býti zřízena jen v Terstě. Ani malé Roverede, ani Trident ne- poskytují dle pamětního listu podmínek, nut- ných pro zdárný rozvoj vysoké školy. Terst m však nejvíce středních škol, ústavy obchodnt průmyslové, námořnické a jest mimo to země- pisně střediskem rakouských Vlachů, jsa želea- nicemi pohodlně spojen se všemi kraji vlaš- skými. Terst má několik velikých knihoven, musea všech druhů, společnosti vědecké a umě- lecké a pět divadel, což vše činí jej vhodným sidlem vysoké školy. Mimo to i po stránce fi- nanční bylo by zřízení vysoké školy v Terstě nejvýbodnější, poněvadž město jest ochotno po- starati se o budovu universitní a propůjčiti bu- doucí vysoké škole rvé nemocnice, knihovnya mimo to chce platiti universitě ročně 10.000 subvence. Studující vlašští obracejí se k říš- ským poslancům se žádostí, aby podporovali zřízení vlašské vysoké školy v Terstě a nikoli v jiném městě vlašském.

Vlach Praha Trident Terst vlašský stud

6 article

Ze Záhřeba, 31. října. („Uhry a Cho- vatsko“.) Dnešní číslo „Obzoru“ bylo skon- fiskováno pro stať hr. Apponye, nadepsanou „Uhry a Chorvatsko“. Za někohik hodin byl však konfiskace zrušena, poněvadž státní za- stupitelstvo shledalo ve stati Apponyově jen do- volenou kritiku současných politických poměrů. Hr. Arponyi prohlašuje ve své stati rěckou resoluci za zjev potěšitelný. Souhlasí s Fr. Košutem, že Chorvatsko může se dočkati usku- fečnění svých přání pouze pomoci Uher a v shodě s Uhrami. Maďaři rozdělí se s Chorvaly poctivě o vše, co sami vydubudou. Také uplat- rění eaorvatského jazyka v plucích dá se odů- vedniti platným vyrovnáním. Uhry i Chervatsko utiskovala dosud stále vídeňská kamarilla, ale přes to byla vždy zase nucena hledati cestu k vyrovnání s Uhrami. Tak bude i nyní. Pisatel přimlouvá se za dohodu uhersko-chorvatskou a prohlašuje, že Madaři budou celým svým mrav- ným vlivem hájiti svobod ehorvatských. Reálné zájmy obou zemí dokazují, že oba národové musejí postupovati solidárně. Hr. Apponyi co- plrá dále, že by Maďaři chovali úmysly pema- dařovat Chorvaty; jim hrozí vice nebezpečí ger- manisace, která ohrožuje také Maďary. Hrabě Appanyi mluví ovšem jer jménem koalice, a ni- koli jménem všehe národa; ale koahce repre- sentuje nyní většinu národa a ta většina jest jí i nadále zabezpečena, protože starý systém v Uhrách už nadobro dohospodařil. „Protož — končí hr. Apponyi — chápeme se dila doroz- umění v duchu bezohledné loyálnosti a upřím- nasti, v luchu vřelých sympatií pre chorvatský národ a prosti předpojatesti proti haždému, keo vyhledává poetivé dorozumění.“

Košut Maďar Chervatsko Chorvat Appanyi Záhřeb Uhry cho Chorvatsko Hradec Francie

7 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 1. listopadu. Nové seskupení velneci a německé plány na rozdělení Rakouska. Telegram »Nového Vremene« z Londýna. Petrohradští i pařížšti dopisovatelé londýn ských listů oznamují, že poslední pokus Ně- mecka podervati franko-ruský spolek a přilákaí Rusko k dohodě o rozděhení Rakouska. se nezdařil. Tento nezdar ještě víe upevnil dvej- spolek a usnadnil možnosť zbliženi Ruska s Anglií. Zvláštní význam připisuje se audi- enci na rozloučenou velvyslance Handinga a zá- jezdu jeho do Londýna. Oznamují ještě, že ber linská vláda je velmi nespokojena zavedením ústavy v Rusku, bojíe se, že to nebude mi příznivý účin na plány Německa za- chválit slovanské země Rakouska a poněmčit nejbližš! Výcho. Neměl jsem ještě času informovati se v po- volaných kruzích o těchto zprávách, ale za svého nedávného pobytu v Německu slyšel jsem nemálo o tom, jak Německo hodlá re- žiti rakouskou otázku, při čemž všiehni Němci, s kterými jsem mluvil, trvali na tom, že Německo osvojí si celou Cislajtanii od Prahy po Terst, Uhrům pak ponechá samostatnost. Halič někteří politikově nab lzel dáti Rusku za přivolení k rozdě- lení Rakouska a za poskytnuii Německu řady obchodních východ. Žáttné jiné rozdělení Rakouska nebylo by sehváleno německým ve- řejným míněním.

Handing Němec Uher Praha Rakousko Nový Vremen Londýn Rusko Anglie audi Německo Terst Halič

8 article

K norsko-švédské rozluce. Za hřmění děl a hlaholu zvonů vztýčena byla včera dopoledne ve Štokholmu ryzí vlajka švědská, zbavena tudíž poprvé odznaku unio- vého — a sice na zámku královském a na říšské budově. Domy přečelné i kostely ozdo bily se prapory. Král a následník byli četnými zástupy, které se přeď zámkem shromáždily, bouřlivě pozdravováni. Také v jiných městech byla nová vlajka. Švédové se tedy radují, že jsou konečně — sami. Ovšem nelze upříti jim, že o saměli vlastním přičiněním svým, vlastní nešetrností ku právům jiných. Král Oskar vyzval švédské ministerstvo, aby zůstalo v úřadě, dokud veškuré práce unie se týkajíeí, nebudou vyřízeny. Ve včerejším sezení státní rady nerské podal ministr financí Knudsen demissi svou, jež přijata, Podal ji, jak známo, poněvadž nesou- hlast s postupem vlády v otázce volby krá- Iovské. Německá vláda odpověděla na sdělenl norské, že Norsko přeje si vstoupiti v úřadní spojení s Německem, dle depeše kristianské ochotným způsobem.

Švéda Oskar Knudsen Norsko Německo

9 article

Boje v německé osadě jihoafrické. Podplukovník Semmern s oddilem Koppyo- vým měl na řece Oranži, jižně od Hlarlebest mundu, 20 kilometrů jihovýchodně od Horu- driflu, velmi těžký boj s nejméně 400 povstalci, mezi nimiž byli náčelníei Marenga, Morris i Jan Kristian. Boj trval do noci. Druhého dne ráno opustili povstalci opevněné postavení své a od- táhli na západ. Stíhání bylo pro únavu vojska a pro nedostatek zásob i střeliva nemožné. Po- vstalei měli prý značné ztráty — aspoň dle tvrzeni anglické policie, jež boj z jižního břehu Oranže pozorovala. Z německé strany usmrceni tři dů- slojníci a 13 mužů, těžce zraněni byli tři dů- stojnfci a 18 mužů, lehce zraněno 13 mužů. Pě mužů se pohřešuje. Vojsko mělo 31. října při- byti do Wermbadu, zdaž tam skutečně přibylo, ješlě se nesděluje. Německá depeše dodává ale. že musilo vykonati »velkolepé« věci při pře- mahání neobyčejných obtíží a že osvědčilo ne- oblomnou statečnost. Touto útěchou končírá ovšem každá úřadní zpráva o povstání napořád ještě nepotlačeném, ba nedohledném ...

Semmern Koppyo Hlarlebest Jan Kristian

10 article

Vilémovy poplašné projevy. Impulsivní povaha Viléma II. tentokrále. jak zdá se, silně pochroumala jeho plány. Prozradila je předěasně. Chtěl angažování si ruskýcb v Asii a osamocení Francie použli k rozvinutí nadvlády německé v Evropě, ale aggressivní nápadná forma, kterou zvolsl pro snahy své místo pozvolnější, ale skrytější tak- liky diplomatické, vyvolala téměř všechny na stráž! Anglie, Francie, ano i Italie eilily se slejně obroženy rozmachem moci německé. Udá- losti poslední doby zůplna potvrdily tehdy sna na pohled neuvěřitelné informace našeho letního terstského dopisu, čerpaného z informací, poskyt- nutých římskými prameny vlašským kruhům terstským, informace, jež vysvětlily náhlé odhod- lání uzavříti mir jak u Ruska — bez bitvy ví- tězné — tak u Japonska — bez celé kořist původně vykýžené. Vilém II. prozradil předčasně své aggres- sivní plány a to bylo pohnutkou Anglii, jež musl přirozeně báti se světové soutěže Německa, aby pohnula Japonsko, by hledělo uzavřiti mír za podmínek horších, než jakých mohlo se jinak naditi po svých vítězstvích a to pohnulo také Ameriku, jež nemůže si přáti též rozmachu německého na tržištích světových, aby přejal prostřednictví a aby i na Japonsko nállak nový učinila. Rusko pospíšílo si využiti této přiznivé situace, jež by snad po dalši, třeba už vilězné bitvě nebyla mezinárodně tak přiznivou. To již byl první základ ke sbližení anglo-ruskému Viitte dovedl pak obratně zaranžovati v posledn chvíli zájezd carův za Vilémem II., nehoť nie nemohlo nahnati Anglii takového strachu, jako možnost alliance rusko-německé.

Vilémův Vilém II Asie Francie Evropa Anglie Rusko Japonsko Německo Amerika Italia

11 article

Nabidla své služby tudíž raději Rusku sama . . . I v Rusku samém neviděli to neradi. Vytušili dobře, že po úplném zdrcení Francie Německem postup tohoto na Terst a k Adrii byl by jen otázkou času, a na Adrii v každém případě mohutné jednotné Německo vadilo by htalii víc, než Rakousko marastické . . . A již usazení se mohutného Německa v Marokkua tím založení jeho politiky středomořské musilo by Halii více tisniti, než středomořské posice upadajíci, osláblé Franeie. Proto i z Italie ozvalo se nedůvěřivé »Caveant eunsufes« vůči politice němccké a jesť tím méně divu, že ital- ské hlasy nedůvěry k Berlínu stále více se množí. Poslední řeči Viléma II. odhalily jeho impulsivní výbojnost více ještě než jeho křižá- cký výlet do Tangeru a než jeho celá akce proli Deleassčovi. Ba do té míry, že i římnská »Tri- buna«, kteráž hještě do nedávna věřila, že troj- spolek slouží skutečně míru, projevila nevrlosl nad postupem německým. Minule jeme ji cito- vali. Dnes píše pak opět i římský »Miessagero«, že nikdo na to nepomýšlí, aby dotkl se zájmův německých, ale že spravedlivost žádá, aby Německo nezasahovala do zájm jiných státův. Právě proto, ab odmitly jeho přehmaty, uzavírajl dnes— dokládá list římský — některe státy cebranné ligy. Tato osamocenost Německa, ač jim samým, jak praveno, vyvolaná, působt ale na germán- skou krev misto cchlazujícím způsobem ulm dráždivěji. Dokladem toho jest nejen cílovaný už přípitek drážďanský Vilémův o » prachu suchu a meči nabroušenéme, nýbrž také ohlas. kterýž vzbudíla řeč tato v tisku německém, zvláště u živlův konservafivníchi, kteréž vždy ryehleji smiřují se s válkou, nežli liberální, na obehodu a movitém kapitálu interessované vrstvy.

Adrie Halie Vilém II Vilémův Rusko Francie Německo Terst Rakousko Marokku Berlín Tanger Tribuna

12 article

Berlínský konservativní »Poste na př. z celého srdce vítá projev císařův a vídl v něm nejen appeli na němscký lid, nýbrž i vý- strahu těm, kteří ehtěji Německo řinčením meče zastrašiti aneb bojem zdolati na ráz. »Všemi řečmi efsařovými z po- slední doby,« praví »Poste, »vane vážný tón, jenž nemá co činiti s malomyslnosti. Kdyby vy- vstala proti Německu koalice, jako za Zleté války, bude Němeům přiklad »velkého krále« vzorem, i probudi se v nich starý vá- lečný duch, rozohní se dychtivosti po staré slávě bitevní. A byť i — dle mluvy Ulricha z Hutten — heslo zníti mělo: »Aní Landa- knecht gut und Reiters mut! Lasste Deutsch- land nicht verderben!« V této podrážděnostia v tomto přeceňování osamoreného Německa jest jedno z nebezpečí pro mír, jež jeví se v po- vaze tím vážnější, kdyžtě právě »Post« mluví za činitele, blízké zahraničnímu úřadu něme- ckému. Však větší snad ještě nehezpečí pro pokoj Evropy jest v tom, že Vilém II. při opětně konstatorané impetuosnosti své také z dů- vodův účelnosti bude hledět vyvovati rozhodnul dříve ještě, nežli osamocení Německa bude do- konáno formálně a smlouvami hotovými. A věru nechcema býti houřiiváčky, soudíme, že mír evropský vísí dnes jako v červnu 1870a jako v červenci 1887 na nitce, tím vfce, když přestřižení nitky té závisí předavším od neklid- ného a chorého Hohenzollera.

Ulrich Hutten Vilém II Německo Evropa Aní Land Lasste Deutsch

13 article

Iubilejní slavnosti Ústředni jednoty českého herectva v Praze. .. Po skvělém praeludiu uměleckého večera v Rudolfině na pořad příšla včerejšího dne jubilejní slavnostní schůze žolinská. Stanovena na půl dva- nácfon, jak bývá zvykem při okázalejším sně mování Konala se v delním sále, blerý v čele svém byí vkusně upraven, isa ozdoben bustami zesnuljéh předsedů Slukova a Šimanovského a apoštolů drama lického umění Tyla a Kolára, pak vavřínovou zelení a rudou draperií. Celkový dojem schůze velice byl důstojný. Ale oko znalejší poměrů místních zarážela jedna okol- nost: že sprava našeho prvního uměleckého ústavu nebyla vůbec zastoupena a že také z velmi počet- ného hereckého članstva Zlaté kapličky se dostavilo velmi malé procento, ač na Žofin z divadla je jak známo jenom přes můstek. — — Proti tomu divadla předměstská velmi pěkně byla zastoupena; rovněž i herectvo venkovské.

Slukův Šimanovský Tyl Kolár Praha český herectvo Žofina

14 article

Z kruhů poslaneckých mezi přítomnými byli inten- dant N. d. dr. Herold, red. Anýž a dr. Klum par, čestný člen Jednoty, mistr Jaroslav Vrchli cký, za staré družsívo F. A. Šubrt, spisovatel Ladecký, starosta Ú. J. Č. ochotníků Kettner redaktor Hübner; telegraficky omluvil se dr Pippich. Z členstva Národního divadla přítomni byli Jos. Šmaha, pl. Ryšavá, pl. Hübnerová Havelský, Steinsberg. Kliment, Mušek Inneman a nap. Tichý; ze smichovských diva del: Charvát, Jiříkovský, Kaňkovský Edl, Vojta, pl. Švestková, Ludvík a nap Bucek. Z Uranie: Spurný s chotí, Pražsky. Hlavalý, Kovář, Kaška, kap. Starý ap. Bermann s chotí. Z Pištěkova divadla: Lukav- ský, Marek a Vorlický. Z venkovských herců dostavili se veterání Merhaut a Jelínek, řed. Lacina, Hurt, Kozlansků, Javorčák. Tomek, Vydra, Hodek, Bohuslav, Čer- mák s choti. Šíma a Brzek. Kromě uvedených pak i deputace Českosfovanského ochotnictva p. B. Kavka a deputace Jednoty výtvasných umělců.

doktor Herold Anýž Kly Jaroslav Vrchnout F A Šubrt Ladecký Kettner Hübner Pippich Jos Šmaha Ryšavá Hübnerová Steinsberg Kliment Inneman Charvát Jiříkovský Edl Vojta Švestková Ludvík Bucek Spurná Kašek Bermann Marek Vorlický Merhaut Jelínek Lacina Hurt Kozlansk Javorčák Tomek Hodek Bohuslav Čer Šíma Brzek Kavka národní divadlo Uranie Pištěkův divadlo : Lukava Tichá

15 article

Slavnostního rázu dostalo se schůzi hned úvo- dem. Pěvecký kroužek zpěváckého spolku „Škroup zapěl velice pěkně Smetanovo „Věno“ Po zapěm a potlesku úvodní a uvřlací slovo pro- mluvil slarosta jednoty vrchní režisér p. Jos. Šmaha. Svým nestrojeným a působivým způsobem srdlečně pezdravil přítomné, hosty i členstvo a zabočil pak do vzpominek na minulá desetiletí jednoty. „Dvacet let! Jak pomněrně krátká to doba, a přece bylo mmoho vykonáno pro české herectvo! Neboť zamo založení jednoty znamenalo obrovský krok v před, znamenalo snahu, postaviti se v řady prcovníků organisovaných a bylo konečně znamením, že české herectvo se pro- bnídilo ze své dosavadní lethargie a že chce, aby na dále i s ním bylo počítáno jako s důležitým fakto- rem v našem boji národním i uměleckém. Chci podati nejstručněji nástin vzniku jednoty a průběh dosa- vadní činnosti.

Škroup Smetanův Šmaha

16 article

Bylo to v červnu roku 1885, když na podnět J Hurta členové společnosti Košnerovy v Benešově usnesli se rozeslati po všem českém herectvu nadšené vyzváni k založení vlastního střediska. Poněvadz pak jim bylo dobře známo, že, nemajíce v čele ně- které populární jméno herecké, věc nesetkala by se se zdarem, obrátili se na zvěčnělého Slukova, který, ihned vyhověv, podepsal se v jich čelo. Thmn bylo vše rozhodnuto! Provolání bylo rozesláno a se všech stran do- cházely přípisy a telegramy z řad hereckých, pro- jevující sympalie s myšlenkou o založení spolku he- reckého. Mezitím ustav ] se v Praze samé prozatímní výbor a jal se neúnavně pracovati na stanovácha zároveň obstaral veškeré přípravné práce k chysta- nému sjezdu. A tak 14. srpna sjelo se do Prahy ke stu českých herců, aby porokovali o svých poměrech a zároveň rozhodli, zda spolek má býti založen. My- šlenka, jsouc zdravá, ujala se, a tak položeny základy k Ú. J. Č. H. Přijaté sjezdem stanovy byly ihned ke schválení zadány, v králce potvrzeny a dne 14. října konala se první ustavující valná hromada. Z protektora zvolen Emilian ryt. Skramlík, předsedou Slukov, místopředsedou Šimanovský, jednalelem Bu- cek, pokladníkem Pštross; do výboru Budil, Houdek.

Hurt Košnerův Slukův Emilian Skramlík Slukov Šimanovský Pštross Budil Houdek Benešov Praha spolek herecký

17 article

Seifert, Šamberk a Vojin. Za první správni rok vy- kazovaly zprávy účelní jmění 6052 zl. 69 kr. Členů zakládajících měla naše jednola první rok 26, řád- ných 377, přispívajísích 206. Prvními čestnými členy byl J. J. Kolár a J. Neruda. Během trvání jednoty stali se čestnými členy Eliška Pešková, Sklenářová- Malá, Frant. Kolár, J. V. Slukov, Šimanovský a dr. Klumpar. Dnešním dner, do konce roku 1904, čítá jednota členů zakládajicích 50, přispivajících 124, řádných 300. Jsouc založena na základech svépomoci a jako spolek prozatím podpůrný, vykonává jednota tento svůj úkol skvěle. Poskytujeť invalidní podpory 61 členům a sice v obnosu 10.451 K. Kdo zná úzké po- měry českého, zejmena venkovského herectva, ten dojista uzná obrovské úspěchy v tonto směru. A není od místa, bych se nezmínil o horečné činnosti, kterou rozvíjelo české herectvo po založení jednoty zlská- váním členů, pořádáním zábav, představení a jinak. aby hlavní podminka zdárného rozkvělu jednoty, pod- klad finanění, byl dostatečně silný. A spojenými si- lami se dílo zdařilo! Dnes stojí jednota zde, jsoue střediskem veškeré intelligence českého herectva, tak silna, že může bez obavy hleděti v budoucnost.

Seifert Šamberk Vojin Kolár J Neruda Pešková Sklenářová František Slukov Šimanovský doktor Klumpar

18 article

České herectvo samo sobě postavilo pomník silné vůle a třeba, aby jen na dráze započaté vy- trvalo a hledělo k tomu, by Jednota, stále jsoue hmotně s dostatek podporována, mohla býti tím, čím býti má a jest: záštitou veškerému herectvu. A to jak finančně, tak i morálně. Neboť dnes, kdy stav herecký po dlouhých bojích uznán jest rovno cenným všem ostatním, dnes, kdy v brzku otevrou se nová divadla a poskytnou českému herci nové posťavení a existenci jeho povolání důstojnou, dnes více než kdy jindy jest nám dbáti své stavovské etí a úzkostně hájit své vysoko povznesené umělecké stanovisko nad bujícím sebevědomím laiků, kteří by tak rádi strhli Thalii z piedestalu božství a nahra- dili ji fantomem, který se jmenuje »moderna«.

19 article

K doplnění dat dodávám ještě, že zvěčnělý předseda Slukov působil ke zdaru Jednoty 12, Ši. manovský 6 lel. Oba předsedové, zejmena Slukov, pojishli si v naší Jednotě památku nehynoucí za svoji poctivou práci, lásku k Jednotě, obělavost jak k celku, tak k jednotlivcům. A nejen jim, ale všem oněm kollegům, kteří z řad našich odešli k té velké společnosti, buď u lélo příležitosti věnována vzpo- mínka a vyslovena úcla jejich pamálce. (Shromá ždění povstávají.) Nezbývá nyní, než abych vzdávaje díky všem, kteří po dobu trvání Jednoty jakýmkoli způsobem osvědčili jí svoji přízeň, vyzval všechny přítomné řádné členy Jednoty, by úsilovně snažili se, by pro spívala co nejvíce, neboť všechnu práci, kteroují věnují, věnují laké sobě, očekávajíce od Jednoty po moc a záštitu v každém směru. Pány členy přispí- vající pak prosím, by i oni zachovali nám svou vzácnou přízeň, umožňující nám, abychom sestárlé své kollegy podporovati mohli. Nemohu ještě mlče- ním přejiti naší slavnou žornalistiku, která od dob založení Jednoty všestranně nám vyšla vstříc a ze- jmena v poslední době věnuje pozornost všem vě- cem, našeho stavu se týkajícím. Dovolují si tedy vzdáti jí za vše náš upřímný dík.

Slukov Jednota

20 article

Zbývá ještě dodati: vzrůst pražských divadel předměstských, tak nového divadla vinohradského. v Žižkově a jiné, dává naději, že hmotné zlepšení exisfenční je pro venkovské kollegy v potěšitelném vzrůstu, a že v dohledné době, celá řada dobrých herců, kteří dosud vzder svému talentu, nemobli do- skci postavení svému stavu odpovídajícího, stane se ozdohou našich nových divadel. Vážení a milí kollegové ! Naše Jednota skylá po svém 20letém trvání ke stáří skrovný sice, ale přec jen jistý důchodek — a jsoue tedy v tomto ohledu již do jisté mívy zabezpečena, má před sebou úkol veliký, jiný, a sice upravení poměrů služebnýcha hmolných. Podporujte tedy svůj spolek vší silou, ne- skláďejte nečinně ruce v klln, získávejte nové členy. starejte se o to, aby Jednota tak zmohutněla, by nám byla skutečnou matkou a ochranitelkou ve všech pří- padech. Buďme aspoň v tomto bodu všichni svorni. a dejž bůh, by za nových 20 let mohli jsme říci o nás všechny i budoucí je s dostatek postaráno. Ještě jednou všem, kdožkoli jakýmkoli způsobem při- spěli naší Jednotě ke zdárnému rozkvětu, vzdávám dík nejsrdečnější a dalšímu jejímu rozvoji provolá- vám srdečné »Na zdar !e Bouřlivý potlesk provázel slova řečníkova, jejž vystřídal mistr Vrchlický, doládán byv jako přední hásník dramatický o několik slov k českému he- rectvu. »Hrávali jste — hrajte v mých kusech s po- rozuměním a plnou láskou — vlastně já bych vám měl vzdáti s těchto míst svůj dík a ne býti kaza- telem. Přijav však již úkol na mě vznešený, rád ujimám se slova. Pozorují po dvacet let trvání Jed- noty skutečný rozvoj českého hereciva. Dnes jest již

bůh Vrchlický Žižkov Jednota

21 article

stav váš pevně zakotven v celé organisaci našeho veřejného života, však ještě já a se mnou mnozí jiní byli svědky nedůstojného a nesprávného hodno- cení stavu hereckého, Despekt, s jakým mluveno o hercích, despekt nevzdělanců, byl hlízou, jež hlo dala na těle Jednoty v počátečních její létech, ale posléz hlíza tato odříznuta Jednota pozdvihla hlavu, vzpřímila páteř a stala se nutným článkem na- rodního života. Čím byl vznešený apostolát Kajetána Tyla, v tom pokračoval řád a disciplina.« Řečník krásnými slovy rozhovořil se pak o ta- lentu, vzdělání a charakteru. U dramatického umělce tři těchlo věcí třeba. Talent je vrozen, vzdělání je školou získáno, ale charakter třeba utvořiti. Co si představujeme pod charakterem umělce? Kromě po- žadavků, jež na každého jednotlivce klade Smill, je to noblessa v chování, založená dle individuality každého, úcla k svému stavu s dávkou nutné hrdosti proti nátlaku, mužná otevřenost v hájení práv ve formě uhlazené. »Rád bych, aby ušlechtilý charakter stal se tradicí v celém stavu hereckém. A kdo jiny více nežli dramatický umělec má příležitost, kdo více vzorů v celé světové dramatické literatuře k poznání povah šlechetných a špatných. Kdo více než vy držíte přírodě zrcadlo. Nedovedu si umělce předsla viti lidsky zvrhlého — to byl by kněz nehodně při stupující k oběti. Bylo trefně jinde řečeno, jaké úloby čekají Jednotu v období příštím, úlohy sociální. Ře- šení jich hude lehčím, když octne se v rukou nejen umělců, ale i krásných charakterů.« Citátem Long- fellova skončil řečník za bouřlivého potlesku upřímně míněná slova svá.

Tyl Long

22 article

Herec Lukavský jako »prostý, řadový vojín« při hlásil se k slovu a dobře připomenul, že vedle so ciálních snah nastává Jednotě v novém období i úko jiný: vynutit berci kulturní posici v českém životě Zapěním sextetta »Kde domov můj« za povzne šené náladý schůze zakončena. V téže dvoraně ko nal se přátelský večer.

Lukavský

23 article

Zahájen byl po deváté hodině večer předsed u p. Joselem Šmahou vzletným úvodem, v němž uví- tal přítomné hosty, hlavně hásníka Jar. Vrch li- ckého, dra. Klumpara, red. Anýže a nejstarší české berce Aloisa Merhauta a Josefa Jelínka a vřele procitěnými slovy žádal přátelství a lásku všeho herectva k jednotě a vzpomenul všech, kdo získali sobě zásluh o spolek. Po p. Šmahovi pro- mluvil případnou řeč pan dr. K lumpar o úkolech jednoty a české veřejnosti, která sice baví se v divadlech a stará se o herce mimo divadlo ale nemá porozumění pro sociální zápas lchoto he- reciva, které je přece tak důležitou složkou národ- ního života našeho. Nadšeně mluvě o zakládání jed- noty, dovozoval, jakými cestami musí české herectvo k vyťknutému cíh jít a povzbuzoval je k další vy- trvalé práci organisnění, akcentuje znovu důležitoet stavu a nutnost ofensivy, které se musí herectvo ucho- pili, aby konečně zvítězilo. Pan Čermák zajímavou vzpomínkou oslavil přitomného nejstaršího herce p. Merhauta, načež red. p. Josef Anýž vroucně zmínil se o vlasteneckém poslání českých herců a odsoudil neúčasť representantů Národního divadla na schůzi českých herců. V průběhu večera zazpíval p. Charvát žertovný kuplel „Fučílek“ a p. Veselský přispěl několi k piecami na pianě. Končíme svoji zprávu o slavnostním večeru appellem na českou veřejnost, aby nezapominala svých herců, aby je milovala, jak loho zaslubují a uznávala důležitosti jejch organisovaně „Ústřední jednoly če- ského herectva“

Josel Šmaha Klumpar Anýž Merhaut Jelínek Šmaha doktor Čermák Charvát Veselský národní divadlo

24 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — »Nepřepínejfe naši trpělivost!« Také druhý den sociálně-demokratického sjezdu vídeň- ského hnedle celý vyčerpán byl prudkým bojem české delegace v obraně stejných práv a rovné ceny české národnosti v soeiálně-demokratické inlernacionále, při čemž výtečně hájené česk stanovisko podporováno bylo neodmluvnou kri- tikou bezpřikladného jednání vídeňské Irakce parlamentárních zástupců za známých pražských a brněnských demonstraci pro volební právo. Včera padla z české i německé strany slova daleko ostřejší než prvního dne sjezdového rokování bylo dle zpráv »Arbeiterztgu. « místy vášnivé. Střetnuti oboustranných debatérů vy- hrotilo se nejvýbojněji v utkání neohroženého Vídeňana Kubálka s Adlerem, jemuž účinně pro budoucnost zrovna programatieky odpovídal red. Němee z Prahy. Soudr. Kubálek připomenul sjezdu slova s. Riegra, který prohlásil den před zahájením říšské rady: »Zejtra je den, kdy bude Gautsch smeten«. Ve skutečnosti nebyl Gautsch smeten, nýbrž jenom asi na půl hodiny trochu lomozeno. Po peprném úsudku o taktice vídeňského vedení udeřil Kubálek na tén reso- lutní a prohlásil, že němečtí souďruzi počinají si tak, jako kdyby ve Vídni Čechů ani nebylo.

Arbeiterztg Vídeňan Kubálek Adler Riegr Gautsch Čecho Praha

25 article

Když pravil, že ve Vídni žije svou vlastní kulfurou čtvrt millionu Čechů, voláno na řeč- níka, že přehání. (A e spíš v negalivním smyslu Red.) Vytkl něm. soudruhům jieh rozhorlení nad tím, že ve Florisdorfé promluvil soudce několik slov česky, vrazil jim velmi správně jich lhostejnost vůči boji české soc. demokracie o české školství ve Vídní a pravil: »V kruzích německých soudruhů žije docel jiný duch. Nás nazýváte šovinisty, žádáme li české školy. Když vy se stavíte proti tomuto požadavku, to není nacionalismus. Nemám žádné naděje, ž se němečtí soudruzi polepší, ale musil jsem to uvésti, aby čeští soudruhové v Če- chách byli inlormování, kterak ma- cešsky tu s námi zacházíte. . . Přes nás nemůžete přejíti k dennímu pořádku!- Litovati sluší, že právě tato informativní věta vídeňského soudruha k českým soudruhům v Čechách byla právě v českoslovanském so- ciálně demokratickém denniku pražském vyne chána. Kubálkovi odpověděl dr. Adler velmi podrážděně. Pokoušel se vůbec stanovisko české sesměšniti svým obvykle »vtipným« způsobem.

Čecho Kubálek Adler Vídeň Čechy Reda

26 article

který mu Němec právem později vytkl a který prozrazuje Adlerovy stajené žlázy protičeského jedu a konečně dal se strhnouti k následu jíeímu oslovení české delegace: »My jsme byli vždy zdrželivými, ale všecko má svou míru. Ne- přeplnejte v tomto okamžiku naši trpělivostl« Tomuto neslýchanému tonu opřel se red. Němec a v prudkém sporu, vyvo- laném výkřiky. Niesnerovými a Beerovými, oslovuje oba i označuje je výslovně jako germanisatory zvláště Beera. Na důkaz, že čeští soudruzi nejsou nacionalisty, uvádl Němec jich zásluhu o pražské německé měšťáctvl v r. 1897, kdy vyšli na ulici chrániti je, takže v dělnických čtvrtích pražských nebyla rozbita ani tabulka. Adlerovi pověděl, že kdyby čeští soudruzi vystupovali tak sevřeně jako němečtí, že by se s nimi musilo mluviti docela jinak než jak si dovoluje Adler, který na české sou- druhy dělá vtípy, vysmívá se jim a nazývá je rušivým živlem. Na jeho vyhrůžky pak od- pověděl

Němec Adlerův Niesnerův Beerův Beer Adler

27 article

Hrozby nás nezastraší, z těch jsme vyrostli, těch se nelekáme. Má-li pobrůžka podklad, ať s nám to řekne, a my už se dle toho zařídíme. My jsme sem nepřišli žádati něco, co se příčí zásadám strany a co žádáme, jest oprávněno. My jsme syti toho, abychom byli kovadlinou a vy kladivem (Bouře potlesku.) a nelekáme se hrozeb. (Bouř soublasu.) Kdyby takto se mělo pokračovat, pak je každá spolséná diskuse nadále vyloučena. (Nová bouře souhlasu a potlesk.) Nežádáme nie víc, nez tatáž práva co máte vy. Kdyby i došlo k nejkral- nějšímu, čím pohrozeno, zůstaneme my přece sociálními demokraty. Bylo by pak na druhých, aby jimi také zůstali. (Neutuchající bouře souhlasu a potlesk českých soudruhů.) Zaznamenáváme podrobněji pro všechny případy budoucnosti, především jako velie cennou autokritiku postavení českoslo- vanské sociální demokracie v t. zv. rakouské organisaci. Beze stopy zlomyslnosti anebo do- konce škodolibosti. Neboť urážky, jimž vysta- veni jsou českoslovanští soc. demokraté, nesti- bají je v jich područenském postavení oproti Adlerům, Pernerstorferům, Niessnerům, Beerům a Austerlitzům jako sociální demokratý, nýbrž jako lidi — českoslovanského půvoďu, a tudís všechen český lid. Ukazuje se, že německá zášt je tak nesmiřitelná, tak vkořeněna, že i ve straně sociálně demokratické její nejzákladnější zásady rovnosti a rovnocennosti, jedná-li seo Čechy, zůstávají pouhými hesly. To poučení přináší přítomný sjezd soc. dem. strany ne- zvratně současně s neocenitelným dokumentem pro další dějiny pomůrů českoslovanské soe. demokracie k Vídni!

Adler Pernerstorfer Niessner Beer Austerlitz Čechy Vídeň

28 article

— Z Prostějova. (Pův. zpr.) Městská rada v Prostějově porokovavši ve schůzi své dne 28. října 1905 o poměrech na zemském sněmu markrabství moravského, schvaluje dosavadnl postup českých poslanců a vybízí je, aby tímto způsobem neohroženě se vší houževnatostí po- kračovali na obranu národních práv českých na Moravě, aby konečně lidu českoslovanskémuv markrabství dostalo se toho, co mu po právu i spravedinosti přísluší. Boj, který byl brněn- ským Volkstagem vypovězen, nulno důstojně jak poslanci, tak i českým lidem na prospěch zájmů národních dobojovati. JUDr. Jos. Horák, starosta. — Cyklus přednášek o ústavnosti v krá- lovství českém, pořádaný v jednotlivých městech členy Klubu mladší generace národní strany svohodomyslné, setkává se s opravdovým úspě- chem. V Humpolei zakončen byl cyklus tento, v němž přednášeli dr. theol. J. Goller, JUDr. a Ph. dr. Maršan a taj G. Moudrý dne 21. m. m.; v Roudnici, kde přednášeli JUDr. a Ph. dr.

JUDr Jos J Goller doktor Maršan G Moudrá Prostějov Morava Roudnice

29 article

Baxa, dr. Th. Goller a taj. G. Moudrý zakončen byl eyklus dne 29. m m. V obou městech zlskal cyklus snahám klubu dobré přátely. Dne 29. m. m. zahájen byl týž cyklus v Lysé nad Lab. vstupní přednáškou dra. Th. J. Gollera. V Pardubicích bude pokračcváno v cyklu dne 26. listopadu a 5. prosince a promluví tam dr. Th. J. Goller a JUDr. a Phdr. Maršan. V Li šově počne eyklus dne 5. listopadu; přednášetí budou JUDr. a Phdr. Baxa, JUDr. a Phdr. Maršan a dr. Th. J. Goller. O pořádání cyklu přihlá- sila se ještě řada měst, s nimiž se teprve vy- jednává o době přednášek. Klub mladší gene- race nár. strany svobodomyslné povzbuzen vý- sledky cyklu o ústavnosti, hodla uspořádativ nejkratší době obdobný cyklus přednášek i jiných oborů vědních. — Kluby občanské. Stareměstský občanský klub v Praze pořádá člen- skou schůzi ve čtvrtek dne 2. listopadu v restauraci pana Sochůrka v „Kopmance“ o 8. hodině večer. Na pořadu: Roznovor o vý- sledku doplňovacích voleb pražských. Host

Baxa doktor Th Goller G Moudrá J Goller JUDr Phdr Maršan Sochůrek Lysá nad Laba Pardubice Praha Stareměstský občanský klub

30 article

— Osobní. Pan JUDr. Josef Keyzlar, konci- pient c. k. statuích drah, byt jmenován c. k. revi- dentem u nejvyšší účtárny ve Vidní. — Úmrti. V Klalovech zemřel dne 29. k. m. v věku 61 let pan Václav Krlín, přednosta c. k. železničního dopravního úřadu v Klatovech. Mrteola jeho převezena byla včera do Lochovic, kde byl pohřbena. Prož. dr. Eduarď Gundliny. Stařeček úcty hodného věku opustil navždy útulný svůj příbytek ve Ferdinandově třídě. Dobromyslná a vlídná jeho tvát už nebude k spalření na promenádé, kam v po- slední době zřídka docházel. Měl přátele a ctitele u obou národností a četní členové ohou kmenů do- provodili jej na poslední jeho cestě pozemské. Minu- lost stařečka Gundlinga byla pestrů na episody, ja kých nyní pořídku. Gundling začal na dráze ob chodní. Jeho otec byl majilelem domu »u modrého kříže« na Václavském náměstí, kde se naleza! velný obchod železářský. Pan Gundling st. začastě projevil sporého ducha obchodního, neboť když se zahloubal do svých zamilovaných záležitostí hudebních, přestal pro něho existovat železářský obchod — k nema- lému překvapení a podivení příchozích venkovanů. Všechny tytu vlastnosti převzal pozdější prof. dr.

JUDr Keyzlar Krlín Prož doktor Eduarď Gundlina Gundling profesor Klatovy Lochovice Ferdinandov třída Václavský náměstí

31 article

Gundling, který se stal příslovečným v podporování zpěváků. Nejednou za obhajování místo palmare dal si — zazpívat. V jeho domácnosti bývaly umělecké večírky velmi častými — ovšem dokud byl mladší. Poslední uspořádal v roce 1886 . . . Prof. dr. Gund- ling byl opravdový hudební nadšenec. Jeho pozůstall obdrželi množství soustrastných projevů z kruhů nejvyšších, uměleckých, odborných i občanských. — Ke stykům česko-tracouzským. Nikdo nebude dojista dnes popírati účelnost a dosti rychlý vývoj styků česko - francouzských, jichž zdárný vliv se osvěděil během několika posledních let na poli umě- leckém, politickém a literárním. Nemálo potěšitelne jest, že to, čeho bylo šťastně dosaženo, opravňuje k naději, že i v budoucnosti tyto tak přiznivě navá- zané sťyky budou se dále rozvijeti a síliti. Počátky. které bývají při všem nejobtížnější, jsou, bohudíky dnes překonány, takže. jde nyní na předním místě o to, by kruh našich přátel francouzských se čím dále tím více šířil. Kažlý, kdo v tomto směru činně působí, pracuje k poznání a lepšímu ocenění se vlasti a snah národa za hranicemi, zaslubuje vděkua uznání svých krajanů. Bylo by však záhodne a ku prospěchu dobré věci, aby i naše širší vlastenecké kruhy této činnosti větší pozomost věnovaly aj podporovaly nejen pouhým provoláváním „Vive l

Gundling profesor doktor Gund

32 article

France“, když k nám zavítá občas delegace francouz- ských hostí, nýbrž i hmotně ve způsobu předplacení oněch francouzských denníků a revuí, jež zasluhuj s naší strany podpory tím, že se snaží rozšiřevaii ve Francii zprávy o našem veřejném životě a o naš duševní činnosti. Třeba, bychom si uvědomili, že li choti-li nám, jestliže francouzský tisk věnuje našim veřejným záležitostem nyní více pozornosti než tomu kdys bývalo, nutno též, bychom i my něco učinili, čím bychom se za ony služby vděčnými projevilia to se dá nejlépe provésti rozšiřováním francouzských publikací v kruzích naší intelligence. Jelikož se blíží doba, kdy se pomýšlí v literárních kruzích, spolcich, kavárnách a restaurantech pražských, jakož i větších venkovských městech na obnovení předplatného cizo zemských listů, dovolují zi umto naše vlasteneche kruhy upozornili na denníky a revue, jež zasluhujl naší pozornosti, jelikož sledují se zájmem vývoj na- šeho kulturního živola, to jsou: „Evénemet“, „Journal des Děbats“, „Figaro“, „Gil-Blas“, „Liberté“, „Matin- Courrier Europčen“, „Revue polítirue ež parlamen- laire“, „Ouestion diplomaliques, „Revue Musicale“, Jindř. Hantich = Jnbileum třicatileté činnosti oslaví dobročinný klub „Radostslav“, spolek pro ošacení chudé školní mládeže v Praze ve dnech 4. a 5. t. m. za protekto- rátu měst. radního a vrch. ředitele chudinského ústa- vu král. hl. města Pruhy p. Václava Brože. Pořad: Dne 4. listopadu o 7. hodině večerní jese slavnostní divadelní předsťaveni ve smíchovské aréně; sehrámna bude dramatickým odBorem klubu Štechova veselohra „Ohnivá země“, jíž předcházeti bude pro slov z péra Terézy Mellanové, přednesený sl. Karleu Voďovou a živý obraz, znázorňující „vánoční na- dílku“, sestavený v. Karlem Želenským, členem Ne

Figaro Gil Blas Libertý Jindřichův Hantich Jnbileum Brož Štechův Teréza Mellan Želenský Franca Francie Praha Matin Courrier Europčit Musical Karleo Voďova ohnivý země