3
masthead
28. října 1900. Číslo 298
4
article
jejích očí a v těch zazářil hluboký záblesk,
cosi jako vděčnost a hrdost zároveň.
Zatím za nimi vznikla opravdová debata.
Ten, jenž ellil se tak trochu zahanbena, »umyt«.
jak šeptal v druhém koutě zlomyslně kdos
protějšku, měl veliký výklad o užitečnosti či
škodlivosti koníků a kobylek a vší havěti o
stěnic a blech až k mouchám a labským
tiplicím.
Dobromyslný úřadníček vykládal, že už v
starých Alhénách Triptolém ustanovil zákonem,
Sa gi) ddvěm, zvířatům nekřivditi.
A vzplanul dost vzrušený slovní spor. —
Ten, k vůli němuž vznikl, naslouchal mu jen
polovicí ucha a neúčastnil se ho ani. A by
také ten spor jen povrchní a hloupý a prázdný.
Na jedné síraně neomalená surovost, na druhe
přepjaté citlivůstkářství, jež eítí snad bol nad
utrpením zvířat, ale jemuž osud člověka je lho-
stejným. On nenáležel ani k prvým ani ke dru-
hým. Nepohližel vůbec na to filosoficky a ne-
snažil se ani tak pohlížet. Byl to okamžitý.
samovolný rozběh jeho eitu, musil tak učiniti
A měl odpor proti všem těmhle řečem, jez
blyskotaly jako nezdařené rakety.
Vlak výjížděl z nádraží a jel podél všeli
jakých továrních budov a domků. Tady až byla
zeleň. Ale ta ubohá městská zeleň — ne, te
nesvěří svého chráněnce, jenž nedůvěřivě
úzkostlivě harašil se v jeho ruce. A když ko-
nečně vlak vjel do hlubokého zářezu, jehož
šikmé stěny byly pokryty šťavnatou zelení.
vztáhl dlaň z okna a otevřel ji. Zelené tělísk
posadílo se na měkké dlani,, překvapeno zase
náhle slunečním, opravdově slunečním jasem.
a jakoby ani nevěřilo, sedělo nehnutě, chudá
ček. Kdož ví, není-li to nová na něho ná-
struha.
Nepohližet
5
article
Dlouho chystal se ke skoku, ubohý koník
Jeho dlouhé nohy nějak ochromly tím zvlášt
ním dobrodružstvím, nedůvěřoval svým křídlům
nedůvěřoval tomu slunci, nedůvěřoval ani te
zelené stěně, jež tu tak blízko. před ním
A pak se udál skok, vášnivý skok svobody
Zapadl dlo travin a kolem něho defiloval vlal
prudkým letem. A ten, jenž stále ještě vzta-
hoval prázdnou ruku, měl náhle zvláštní pocit
jakoby s tím konikem byla odletěla lepší čás
jeho bytosti. Hle, co je podobných koníkův
životě a snad bude také on kdysi takovým
zajatým, zoufajicím koníkem, jemuž ochromnou
křídla a údy a jenž už ani slunci nebude dů
věřovat . .
Obrátil se s očima, plnýma smutné spo
kojenosti. Setkal se s jasně zavlhlým pohleden
dívčiny. — —
Hlle, jak divně jsou cesty osudu. Tor
koník byl začátkem jejich románu. Pohnutéh
románu, jenž na konec mého přítele zničil.
A když ve chvílích zasmušilé melancholie,
jež předchážela jeho smrt, vyprávěl mi úry
kovitě — on vůbec mnoho nemluvil — tuto
přihodu, neopominul nikdy navázati řezayé
glossy: I já jsem teď takovým ochromlým
koníkeml
Jan Jul. Drobný.
stála.
Jan Jula
Drobná
6
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Botanické studie z Hvězdy.
Obyvatelé velkého města z pravidla starají
se velmi málo o přírodní zvláštnosti ve svém
okolí. Co leží mimo obvod města, má pro
velkoměšťáka význam výletního místa a najde-
tu hojně zeleně a stínu, jest spokojen a ne-
pouští se do podrobnějšího rozboru. Avšak
přítel přírody nalezá i v nejbližším okoli města
zajímavé přirodní zvláštnosti — připomináme
tuto jen naši Královskou Oboru — jež poulaj
jeho pozornost. V posleduím, devátém sešite
přírodnického časopisu »Živa« upozorňuje opět
prof. Velenovský na zajímavé zvláštnosti z rost-
linstva ve Hvězdě, jež tuto vyjímáme z roz-
manitého a zajímavého obsahu tohoto sešitu
Oblibeným místem výldtním v okolí praž
ském jest mimo jiné také Hivězda se svým nynl
opuštěným letolirádkem a dosti rozsáhlou obo-
rou, rozloženou mezi vsí Ruzyní a Libocí. Les
v oboře jest velice smlšený, převládají v něm
zvláště duby, habry, jasany, javory, lipy, buky
a vůbec stromy listnaté. Jehličnatým se tu
špatně daří, na suché opuce. Sem tam stoji
ještě kmen dubový, jehož stáři přibližně na
200 let lze odhadnouti, celkem ale diviti se
musíme, že tu není více obrů stromových.
které jsou tak velkolepou ozdobou všech lesů
a jmenovitě panských obor. Letohrádek vysta-
ven byl v XVI. století a tu jistě již tehdly byí
tu starý kmenový les; mohli bychom zde tedy
právem očekávati stromy 300—500leté. Bezpo
chyby že po opuštění letohrádku českými pa-
novníky upadla obora v zapomenutí a takě
lesní vykořistování od lesní správy dělo se způ-
sobem bezohledným.
Hvězda
Živa
Velenovský
Ruzyně
Liboc
7
article
Již od dávných dob jest zdejší zámek
opuštěn a les věnován volnému užívání lidu.
Zvláště obora Hvězda spočívá na bělohorsk
opuce, jež pokrývá v rozličné mocnosti ceno-
manské pískovce. Vládne tu tedy jako v okol
flora vybranější, celkem slohu vápenatého. Půda
jest na povrchu bezvodá, vypráhlá. Tam, kde
jsou trhlmy nebo prorvy v údolí a ha etrthích.
vystoupí na den pískovce kvádrovu a huilzda
Iupků neb jílů. Také v oboře dole jsou skalky
piskovcové, do nichž vydlabány jeskyňky, které
malebnost lesa zvyšojí. Z pískovců prýstí všude
v okoli prameny křištálové čisté a jako led stu-
dené pitně vody. Přemohutný pramen takový
nalézá se nad rýbníkem v Liboci a jiný nad
Divokými Šárkami (»Na zlodějce«), jenž přímo
ze skály chtlí množství nejskvostnější vody
Také v oboře jsou tri menší prameny
Flora bylinná v ohoře má ráz lesní ne
křovistní. Mimo jiné jsou tu význačnější druhy
Merkurialis perennis, Asarum, Hepatica, Orobue
vernus, Polygonatum officinale, Primula offici
nalis, Neottia, Pulmonaria officinalis, Anemone
nemorosa, Clematis recta, Majanthemum, Carex
pulilifera, Pencedanum Cervaria, Dianthus su-
perbus, Melampyrum pratense. V roští roste tu
v spoustách malina, jejíž plody, sotva že uzrají
upadají v kořist děti a ženských v obořes
potulujících.
Z jiných druhů ostružníků jest tu hojný
Rubus suberectus, na jehož listech objevuje se
nezřídka odehylný tvar se středním listkem troj-
četně děleným — tedy docela podobný listům
maliny. Tím obě skupiny rodu Rubus přec jer
svou příbuznost prozrazují.
Šárka
Asar
Hepatica
Orobue
Anemone
Cervario
Dianthus
Rubus
Liboc
Flor
Carex pulilifer
Melampyrum pratens
8
article
Na některých místech rostou v oboře pravé
spousty konvalinek, jež také v květnu a červnu
do květů dospívají.
Cizozemských stromů jest v oboře ku
podivu málo. Jest to pouze nejmutovka (Pinu
Strobus) a akály, které za restaurací tvoří mo-
hutné vysoké kmeny.
V podrostu les a na nesčetných místech
rozlézá a popíná se úplně v divokém stavu zimolez
Lonicera Periclymenum, jehož vstřiené listy jsou
nesrostlé oproti známému jerychu v zahradách.
Zimolez tento rád roste zdivočile i jinde v há-
jích v okolí pražském, ale nikde tolik jako zde.
Na louce dole mezi obvyklou vegelaci
luční zdejšího okolí (Geranium prateuse, Pasti-
naca, Herakleum) kvete v srpnu hojně bledě
žlutozelený bodlák (Gitsium oleraceum) a čer-
vený jeho soudruh (Girs. canum), kteřížto dva
dobrodruzi, jakmile se sejdou, ihned plodí
smíšené potomstvo s květy červeno žlutýmí.
V stínu lesním bujejí celé houštinky po
zemi rozvátých plodů javorů, jasanů a dubů.
z nichž ovšem největší počet zničí nohy zdej
ších výletníků. Mnohé z nich však přece vy-
trvají a vzrůstají ve stromky, stromy a kmeny
po drahných letech. Mezi mladými jasánky po
zorovati lze sem tam individua, která místo
zpeřených listů mají listy jednoduché, zjevem
zahradním, Porsythiím podobné. Když jsem
v sadech (v Královské Oboře a j.) viděl velké
stromy jasanů s celými listy, divil jsems
umění zahradnickému, které dovede z formy
zpeřenolisté vykouzliti strom s listy nedělenými.
periclymenum
Geranium prateuse
9
article
Nyní ale poznávám, že umění toto provádí při
roda sama. Jest to náhlé zjevování se zrůzné
nosti morfologické dle principu heterogenese
Koršinského.
Po oboře roste mnoho stalných stromů di-
vokých třešní a malé stromky třešňové různého
stáři jsou v podrostu velmi rozšířeny. Mladé to
pokolení vzrostlo z pecek, odházených zdejším
výletníky. Také mladé vlaské ořechy tu a tam
v mlází vyrůstaji, zaneseny sem byvše pláky e
veverkami z okoli. Na mladých těchto oříškách
(v stavu divokém) nezřídka pozoroval jsem listy
s lístky vesměs kolem ostře zubatými, takže by
na první pohled ořech v nich nikdo nepoznal,
Zajímavý to věru úkaz, jenž poukazuje na pří
buznost ořechu s americkým druhem J. einerea
a jinými druhy z čeledi Juglandaceae, kdež
vesměs zubaté listy se vyskytují. Jsou tedy celo-
krajné listy ořechu odchylkou, zubaté pravi-
dlem. Z jevnosnubných rostlin jest však ve
Hvězdě nejpamátnějším druhem lecha chlumní
(Orobus montanus). V okolí pražském vůbee
není daleko široko, za to jest ale zvláště v se-
verních Čechách, v Středohoří a Rudohoří roz-
šířena. Zde v oboře jest všude hojnou a snadno
se poznává po úzkých, sylě zelených Iistkách
zjevu nějakého hrachoru. Jest sice příbuzná
leše jarní, ale zjevem se jí nepodobá. V květnu
nasazuje bledé kvítky. Má podzemní kulovité
hlízy na oddeneích, kterými usilovně svou exi
stenci udržuje, jinak by jistě od výletníků byla
ušlapána a vyhubena. Rostlina tato známa byla
zde již starému Opicovi, jemuž, jak známo
náleží první zásluha o botanické prozkoumán
Čech.
Čechy
10
article
= Th. Babington Macaulay. V pátek bylo
tomu sto let, co se narodil jeden z nejčelnějších
státníků, řečníků a spisoválelů anglických, Macanlay
Politická moudrost, dokonalá znalost světa a lidí
jež uloženy v jeho klassických spisech, podržely svoj
platnost až na dnešní den. Jeho historie anglickí
jest histortf angiické svobody a anglické ústavy, př
níž pravda se spojuje s krásou, věda s uměním. Ban
nejmenší újmy vznešenosti předmětu a vážnosti fakt
dovedl býti v nejkrásnějším smyslu populárním, ja
kož dokazují proslavené jeho »Rssaýs«, známé téh
českému čtenářstýu. Macaulav zúčastnil se nanejvýi
účiuně velkého reformního hnutí, jež v letech třicá
tých zjednalo politická práva širokým vrstvám ob
čanstva a slovo jeho v záležitostech politických mělo
účinek rozhodující. Jeho učenost, kterou mkde ne
staví na odiv. byla velmi obsáhlá. Posuzuje li skulky
lidí dle mravní jich ceny, zná toliko jediný dru
poctivosti, ať se huraje otrojníky či o královské ko
runy. Pro něho není pravé velikosti bez mravnost
a mravnost znamená mu prospěch jak jednotliveů
tak celých států. Jakožto historik jest mohutný za
stance potlačených a zbavených práv, ale jakožto
rozhorlený žalobce jest ještě výmluvnější. Kdo ne
působil ve službě lidstva, tomu upírá velikosti. Ve-
likost despotů byla mu ničím, ale rovněž pohrdal
dobrotou, spojenou se slabostí, poněvadž nedovedi
prospěli a bývá jí znenžíváno 3oliko ke škodě celku
Macaulayovy histerické a literární» Essays« náležej
k nejskvělejším a nejdokonalejším mistrovským dl
lům tohoto druhu. Neunavná jeho činnost ve pro-
spěch dobra a spravedlnosti získala mu již lásku
obdiv jeho vrstevníků a právem dostalo se mu česl-
ného místa v opalství westminsterském, Pantheonu
Anglie.
Babington Macaulay
Rssaýs
Macaulayův
Bana
Anglie
11
article
= Sochy z Théatre Frangals. Z Paříže s
oznamuje: Po požáru, jenž zničil budovu Théatre
francais, bylý sochy umistěné ve foyeru, jež zůstaly
na štěstí bez pohromy, mimo jiné slavný Voltaire-
Houdonův, umístěny v síních Louvru. V Paříži pře-
třásá se nyní otázka, co se má státi se sochami a
architekt pan Guadét dokončí novou stavbu divadla
S jedné strany se žádá, aby tato umělecká díla ne-
byla již postavena v divadle, by nebyla nanovo vy-
dána nebezpečí požáru, avšak členové Comédie
Francaise vzpírají se tomu, aby sochy zůstaly
v Louvru; poukazují k tomu, že většina uměleck ých
děl jest osobním jejich majetkem, zejména soch
Voltairova, již rodina Houdonova sama darovala so
ciélairům divadla a přejí si, aby sochy opět byly
postaveny v divadle. Aby oběma těmto požadavkům
mohlo býti vyhověno, učiněn sprostředkovací návrh.
aby sochy postaveny byly v jedné síni Palais Royalu
jenž, jak známo, hraničí s- budovou divadla. Siň talo
byla by proměněna ve loyer a spojena s divadlem.
Zde mohli by se herci v meziakti těšili že svýcl
uměleckých pokladů, jež byly by dostatečně chrá
něny před nebezpečím požáru.
Houdonův
Guadét
Voltairův
Paříž
Louvre
Théatre Frangals
Comédie Francaise
12
article
= Otrávení vanilkou. Lékařský časopis » Bri
lish Medical Jousnals oznamuje zajímavý přípae
otravy vanilkou. Nehoda tato stihla devatenáct osob
z nichž jedna zemřela. Pokrm, jenž tuto otravu způ
sobil, byi jakýs crěme vajec, mléka a cukru, jenž
jak ohyčejně, kořeněn byl vanilkou. Byl připraven
večer před tím a chován přikrytý v jídelně. Zavede
ným vyšetřováním zjištěna úplná bezvadnost použi
tých vajec, jakož i mléka a cukru. Kuchař a hosti
telka crěmu toliko okusili a přes to těžce onemocněli
Aby zjištěn byl původ otravy, pořízeny trojí odvary
jeden z čistého mléka, jeden z mléka kořeněného va
nilkou a konečně odvar vanilky ve vodě. Kdy ž tente
odvar po 18 hodin při temperatuře 37° C. klidně stal
vstřiknnt myším a tu shledáno, že mléko kořeněn
vanilkou jevilo značný stupeň jedovalosli. V poku-
sech se pokračuje, aby věc mohla býti úplně vy-
jasněna.
= Selmy a zvěřinec. Ernest Blum ve svém
známém »Denníku vandevillisty« vypravuje u příle-
žitosti nedávného neštěstí ve zvěřinci svým obvy-
klým šprýmovným způsobem o svých zkušenostech
s dravými šelmami a jich kroliteli. »Znal jsem kdys
jakous paničku,« píše, »jež měla náruživost pro kro-
titele. Snad byla tato náruživost výsledkem chladné
úvahy. Milovala bezpochyby změnu. Provdala se
tedy za krotitele a jestliže po několika letech —
mnohdy měla šlěští také po několika měsících —
ovdověla, provdala se blidně za jiného. Tak mél
Blum
Selma
13
article
jako nějaká paní Modrovouska po sobě pět neb šest
mužů, jež se stejnou náruživostí milovala. Na ne
štěstí byla na konec nucena, převzíti sama zvěřinec
jejž jí byl odkázal poslední její manžel, a tu byla
pozřena týmž lvem, jenž byl sprovodil se světa její
manžely. Jsou lví žaludky, jež jsou hotové rodinné
hrobky. Avšak lvi nebývají vždy tak hitaví a starý
jeden krotitel vypravoval mi podivuhodné faktum, že
mají nejvyáší úctu ke krásným ženám; tvrdil do
konce, že jest velice vzácno, že by si lvové dovolili
nějaký přečin proti galanterií. Před několika lety po-
bláznila jakás mladá herečka celou Paříž, vešedši do
klece skutečně divokých lvů. Zůstala tam dobrou
půl hodiny, aniž lvové jevili nějakou zlou vůli; na-
opak všichni hleděli na ni něžně, ba dokonce unyle
a jeden z nich, ujišťoval Labiche, jenž byl toho
svědkem, podstrčil jí ve chvíli, když opouštěla klec.
zamilované psaníčko! — V »Délassements comi-
qnes,« starém divadle na boulevardu du Temple.
připadl kdyší ředitel Sari na myšlenku, vsunouti d
kusu, jenž měl slabé kasovní úspěchy, zvěřinec, aby
zvýšil jeho působivost. Poněvadž divadlo nebylo bo-
halé a nevelké hlediště nedopouštělo příliš znnčného
nákladu, požádal Sari jakous divadelní agenturu,
aby mu opatřila zvěřinec i s krotitelem šelem.
Modrovousek
Labiche
Sari
Paříž
unyle
14
article
Divadelní agentury, jak známo, obstarávají vše, věci
nejdražší i nejlacinější a tak vyzval agent následu-
jícího dne Saria, aby s ním navštívil zvěřinec. Šel
jsem s nimi, neboť jakožto jeden z autorů kusu
chtěl jsem se přesvědčit, jsou-li nabízená zvířata
také hodna, spolupůsobit v našem kuse. Zvěřinec
nalezal se daleko v Bellevillu. Byli jsme přivítáni
nanejvýš uctivě starým plešatým krotitelem a uve-
deni do jakési staré kolny, kdež jsme zpozorovali
klec ze spuchřelého dřeva. V této kleci leželi tři
neb čtyři nešťastní dýchaviční Ivové a tigr o třech
tlapách. Dvířka byla otevřena a šelmy si mohly
vyjít klidně na procházku po kolně. První můj do-
jem ovšem byl strach; avšak krotitel ihned mne
upokojil. Na jeho zahvizdnutí vrátily se šelmy jako
pudlíci do klece a třínobému tigru musil dokonce
krolitel od zadu pomáhat. Nebyli jsme právě vybí-
raví, ale přece jsme se zakabonili. — »Vaše zvířata
nevypadají příliš mladě.« — »Nejsou tak stará, jak
se zdá, ale v životě již tuze mnoho pracovala. Bu-
dou-li večer poněkud vyšňořena, budou zcela pěkně
účinkovat.« — V jednom koutě seděl lev s obváza-
nou hlavou. »Co pak je mu?« tázal jsem se. —
»To není nic,« odpověděl krotitel. »Má jen bolení
zubů.« — »Aj!« — »Nemocný zub, který mu bez-
pochyby budu musit vytáhnout.« — Vskutku; le
lehce bolestně zamračel a zivnuv, otevřel tlamu.
Strnuli jsme. Nebohé zvíře mělo ve své čelisti již
jen tento jediný chorý zub. — »U čerta,« pravií
Sari, »tuto bezzubou čelisť přece nemůžeme obecen-
stvu ukázat« — a z obchodu skutečně nebylo nic
nčkoliv hám krotitel příštího večera zvířata skvěle
vyšňořil, takže všecka měla skvoucí srsť, tigr všecky
čtyři tlapy a nemocný lev všecky zuby. Kůže byla
natřena fermeží, tigr měl dřevěnou nohu a lev fa-
lešný chrup a tak divadelní svět byl o sensae
chudší.«
Sario
Ivo
Aj
Sari
Belleville
21
article
Shatky předčasné, opozdnlé, nrepříro
Shatky předčasné, opozdnlé, nrepříro
zené. Mravní hvgiena, tysická hygi-
enn. Panenství. Tajná toileta. Fysické
styky. Nová theorie o plození. Chla-
pec neb dívka. Ditky krásné. Dědič-
nost. Zdrželivost, výstřednosti. Nenroci
ústrojí a léčení. Neschopnost a léčeni.
Neplodnost a prostředky. Hygiena ženy
těhotné. Vliv obrazotvornosti. Porod.
Petrat. Hyglena matky a dítěte. Oše-
třování šehtinedělky. Převratná doba.
Napsal A. Debay. — Podle 186. vydání přeložil dr. E.N.
Cena zl. 180, váz. zl. 220, poštou o 10 kr. více.
Nakladatel I. L. Kober v Praze, Vodlčkova ul
24180
A Debay
doktor
E N
Oš
Praha
Vodlčkov ulice
35
article
UanaV Aaesm Kaenaar ee
UanaV Aaesm Kaenaar ee
Uspořádal J. U. Budějovický.
Ročník I. za 60 h. i poštou. — S podobiznou Ko
menského dle obrazu Brožikova.
Z obsahu: Rozvrh hodin. — Památní dnové. —
Prázdniny. — Noremní dnové. — Školní kalen-
dář. — Kalendarium. — Poplatky kolkové. —
Osobní daň z přijmů. — Poštovnictví a telegrafn
sazba. — Míry a váhy. — Poměrná čísla k zapa-
matování. — Procenta zameškání školy. — Kon-
forence. — Příruční katalog. — O re-
formě kresleni. — Postup při vyuče-
vání psaní: I. Písmo české, II. švabach, III.
francouzské. — Naše žádosti a t. d.
Nakladatel Fr. A. Urbánek, český knihkupec
pro literatura paedagt i hudební a pomůcky učebné
v Praze, vedle Národního divudla
U mne lze dostati všechny české učebnice
(školní knihy) a knihy pomocné kdekolivěk
vydané a na kterýchkoliv 6kolách (ed
škol obeených až po vysoké školy) užívané.
ve vydáních jen nejnovějších. Seznamy
2779
učebnle rozdávám.
Nejučinnějš
žolezito-
arsenová
voda
Brožikův
A Urbánek
Francie
Praha
Kon
42
article
Premie na rok 1900 a 190t.
Premie na rok 1900 a 190t.
Nádherné album toto, s průvodním textem
českým, ruským a francouzským, s 15 vy-
obrazeními v textu a 16 tabelami velikost
30x40 cm. z části světlotiskem, z části
barvotiskem provedenými, hodí se dobře z
příležitostný dar a zvláště milou upomínkou
bude každému, kdo na Radhošti byl.
Cena kor. 10.—, poštou franko
centimetr
48
article
Petrolej. zárový hořák „Piltner
Petrolej. zárový hořák „Piltner
Přednosti tohoto jsou: Ka každon pe-
trolejovou nádráku 4 cm. prům. možno
připevnítí. Zacházoní a sestavení co nej-
jednoduššl. Hoti bezvadně, bez čaděni.
bez nápnchu, úplně bozpečně, dává le-
skle, čísto bílé světlo aši e 8 avicšek
sily. Potřeba 1 litru docela obyč, petro-
leje v době 15 nž 16 hod., následkem tole
nivětší úsporu při baječném nspě-
chn. Prospekty zdarma a franko, 22970
alfred Lenner ve Vídnl,
VII., Schottenfeldgasse č. t
Hoti
Lenner
Vídnl
centimetr
50
article
PROMBEREROVY nové kalendáře na r. 1901.
PROMBEREROVY nové kalendáře na r. 1901.
VELEHRAD, s uměleckou přílohou Čermákovou: „Před kapličkou“. . . . . . Cena K 1.—
METHODEJ, redakcí paní Anny Nesvadbíkové-
„ K 1.—
JEČMÍNEK, kalendář humoristický. S har. přílohou mistra Schwaigra.
LIBUŠE, kalendář pro paní a dívky české. Redakcí paní: K. Bufkové-Wanklové
. . . . . . . . . . . K 1.—
Miloslavy P'rocházkové.
. . . „ K 1.—
PRÁCE, redakcí pana A. Nečáska.
HOSTÝN. Red. P. Jan Halouzka S ume. Prdesléch 8. . . . . po K 2.—
VELKÝ MORAVSKÝ, díl I. a II., sestavené z předešlých.
. . . . . . po 60 haléřích
MALÝ MORAVSKÝ, díl I. a II.
Prombererův
Čermákův
Nesvadbík
Ječmínek
Schwaigr
Libuše
K Bufka
Wankl
P rocházková
A Nečásek
P Halouzek
Malá
Velehrad
Reda
56
article
V době, kdy suroviny buď oprávněně aneb
bezdůvodně dosahují zdražením skoro dvojnásobné
ceny, nemohou výrobky dobré prodávány býti lev-
něji, než před tímto zdražováním a přece obeceustvo,
neobeznalé s dobrou jakostí, sahá ku zboží, jež
zdáulivou lácí k sobě vábí a na pohled dobrým
druhům se rovná, aniž by uvažovalo, zda možno do-
brou jakost za tuto láci opravdu dostati.
Chtěje ct. obecenstvo varovati před nákupem roz-
ličného tohoto braku za drahé penize, dovoluji si pro-
jeviti jen jednoduchou radu: Nechť každý kupajíc
obrací se k firmám, od nichž může žádati záruku
za přenechání dobrého zboží při přiměřené ceně,
aniž by potřeboval šmlouvati, neboť při smlou-
vání kupující obyčejně zboží přeplácí, protože
obehodník, aby o výdělek nepřišel — hez výdělku
prodávati nemůže — jest nueen předmět přeceuiti,
Také budiž městské i venkovské obecenstvo varo-
váno před lidmi, kteří roznášejí zboží, zvláště látky,
po domech, kancelářích a dílnách, vydávajíce se často
za Slováky neb Tyrolany, aby spiše důvěru získalia
hadrovité látky na šsty, jež možno vobchodech metr
po 60 kr. a za 1 zl. koupiti, za dvoj- až trojnásob-
nou cenu prodali.
Poroučeje se zdvořile v paměť p. t. ct. obecen-
stva, trvám s veškerou úctou oddaný
Slovák
Tyrolan