ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c352cba0-66b1-11dc-9227-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 40, person 81, work 1, org 3
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 28. října 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 298.
4 article
d5p Na ranní a odpol. ltsty předplací se v Praze v administrzei sa mřsle . . . . . . 2 K — na čtrrt leta . . . . 6 K — s dvojí denáške za měsle na činí leta . . . . 7 K o0 ve Blislkáchs na měsle . . . 9 K 80 Poštort s miěal ei errt lei s dvojí zisilkee na noěsío. , . . . . ne divrt isia . . . . u k e
Praha
5 article Dnešní číslo pro Prahu le o 20 stranácl.
Dnešní číslo pro Prahu le o 20 stranácl. Německé přepjatosti a vláda Körbrova. Konečně se osmělil zdejší vládní » Prager Abendblatt« proti Němcům trochu se ozvat Řle pro jakou příčinu a jak! Dnes týden 221. října) vydala strana německých po- krokářů své, pode vší kritiku schátralé jolební provolání, v němž pravila doslovně vNejbližší budoucnost může rozhod aout, potrvá-li Rakousko jako jednotný stát dále, či bude-li rozbito ve sv zlomky a vydáno slovanské dikta- tuře v šanc. K této směřuje snažení našich protivníků, i jest osudným omylem věřiti, že vede se národní boj pouze o upra- vení jazyka úřadního v některých částech říše. Nikoliv, boj vede se o nic menšího než o další trvání Rakouska.« Na to se tázali. může-li vláda i jen na okamžik býti na roz pacích, kam se v tom boji postaviti a vy zvavše ji, aby ni okamžiku ve svě ne rozhodnosti neváhala déle, udali ji hned neomylný recept ku spáse ohroženého státu: jest prý to jedině »zákonné stano vení němčiny jako řeči státn čili zprostředkovací, kterouž prý »jednotná vazba státu musí býti upevněna.« Nevíme, kde jinde by »nestranná a ob- jektivní« vláda říše národnostní ne- chala takové děsné lži a pohoršlivé křivdy šířit o celých národech; ale u nás trvalo celý týden, než vládní list nabyl řeči. A co odpovídá německým těm sykofantům? Aby prý — nenadsazovali. »Nutno s vlasteneckého stanoviska — jsou slova dnešního » Pragen
Körbrův Prager Němec Řle Praha Rakousko
6 article
Abendblattu« — ohraditi se proti tomu, činí-li se tu a onde, v mnohých řečech a publi kacích bytí a nebytí celého státu závislým na výsledku nastávajících voleb. To je přece již přespřiliš! Vazba rakouského státu spo- číva bohudík na tak pevných a staletími tak neochvějně utvrzených základech, že jimi nižádný výsledek voleb a nižádné jakékoliv seskupení se stran ani v nejmenším otřásti nedovede. Jeli cosi ohroženo obstrukcí, pak-li by se zahnízdila jako trvalá instituce, pak může to býti — jak již s povolané strany prohlášeno bylo — leda parlamentaris- mus, ale nikdy stát sám, jenž jest na štěstí náhod strannictva zcela vzdálen a jenž by se tudíž neměl také zavlékati do zápasu stran.« Pouhého státu, jako takového, hájí tedy vládní list, ale netroufá si ani říci, proti komu! Ni jediným slovem se neodváží na- značiti, že se té — nevlastenecké » přepja tosti« dopustila ta »vzorně umírněná« »stát- nická strana« Siegmundů, Eppingrů, Funků.
Siegmund Eppingr Funk
7 article
Fournierů, Pergeltů, Nitschů, Taschků a We- runských, z nichž každý domnívá se ve svém tlumoku míti kvalifikaci na zejtřejšího ministra Cislajtanie. Ano, s takými pány musí se za- cházeti v hlazených rukavičkách; těm nesmí se říci do očí: vy lžete a křivdíte mrzce národům slovanským, když o nich rozkřikujete, jakoby oni chtěli Rakou- sko rozbiti ve zlomky a na zříceninách jeho založiti svou slovanskou diktaturu ! Takového svědectví pravdy aby se kdy ve vládním tisku rakouských »objektivních a nestran ných« vlád dostalo nám Slovanům proti německým lhářům a pomlouvačům Jaktěživu ne. My po drahná léta na to žalo vali, my všem vládám osudné následky opo- menutí toho na očí stavěli, nechají-li ne- zkáraně německými agitátory a štváči po- buřovati německý lid pro nic za nic. nechají-li bez odvety šířiti mezi ním lež jakoby se bylo vládlo tu kdy proti němu. jakoby jazykovými nařízeními Badenovými nebo dokonce Gautschovými bylo Němectvo zkracováno, ba ohrožováno ve svém bytu, jakoby politika vlád vídeňských byla naddržo- vala nám Slovanům na úkor Němcův a my jako bychom byli kdy ukládali o život, právo a svobodu Němcův a bažili po diktatuře slo- vanské nad rozbitým Rakouskem. Že celý tento chumel lží a nesmyslů nebezpečných mohl srůsti v hlavách veřejného mínění ve hmotu nerozčesnou: to není jen zásluhou německých hegemonův a jejich prolhaného tisku, nýbrž v tom má svou spoluvinu a to velkou: netečnost, nedba a bojácnost rakou- ských ministrův a jejich officiósního tisku jemuž my Slované nikdy za to nestáli, aby se poctivě ujal naší pravdy a našeho práva.
Fournier Pergelt Nitsch Taschka Cislajtanie Slovan Badenův Gautschův Němectvo Němcův Rakousko
8 article
Mohlo se nám se strany německé křivdit sebe hůře, ten šlechetný officiósní tisk nikdy ne vyvstal proti německé té lži, nýbrž přimhouři oči a nechal ji prostopášit dale. Dnes sklízí Rakousko toho následky dnes chlubí se tu Prušák Wol kterak všechny německé strany tančí podle jeho píšťaly; a má pravdu. Onto byl se Schönere- rem, který za přední, ba nejpřednější po- stulát Němcův prohlásil: u z a ko něn státní němčiny. On to byl se Schöne rerem, který opovážil se v říši ze 64 pro- cent slovanské vztýčiti Gesslerů ten kašket, nedbaje, jakých následkův by uskutečnění této choutky pohoršlivé mělo pro budoucnost a osud Rakouska. A hle, tento vůdce německých radikálů může dnes s pýchou konstatovat; »Čeho až doposud vždy jen naše rad- kálně-německá strana požado vala: státní němčinu, zvedají dnes i ostatní německé stran na svůj štít! O pouhé »zprostředkovac řeči« svatodušního programu neděje se již ani zmínky. Však i jiné ještě základní požadavky německých radikálů přišly do volebních provolání ostatních německých stran . . Naše radikální požadavky zví tězily tedy ještě dříve, než bo volební započal, neboť veškeré něme- cké streny náš hlavní postulát: státn němčinu, přijaly za svůj« A v tu chvíli, co chlubné plíce WVolfov takto v Rakousku triumfalně se nadýmají kterés rozskřípané officiosní péro v deňské čmáře proti nám paličský listdo berlínského »Börsen-Courieru«, v němž přirovnává nás ku čínským bo xerům a svolává na nás kde koho, aby nás pomahal udelat. Za nadpisem »Rakou ská Čína«, píše ten ničema vídeňský doslova
Prušák Schöner Němcův Schön Gessler Rakousko Čína BörsenCourier
9 article
»Rakouská Čína leží v severní části mocnář- ství, v Čechách. Češi, jim2 cop na rodní hluboko dolů visi, usilují o to, aby nejen mezi sebou a vzdělaností, ale hlavně mezi sebou a Němectvem zbudovali čín- skou zeď. Zlomiti nezřízený terrorism Čechů, toť mělo by býti pospolitým cílem všech politických stran v rajehsrátě. Všickni měli by za jeden muž vyvstati proti těm če- ským krtkům a podporovati vládu v její snaze po upevnění ústavnosti.“ Všickni Němci jako Poláci, klerikálové jako Slovinci, němečtí nacionálové jako křesťanští sociálové, všickni od největších po nejmenší měli b si vzíti příklad ze svornosti evropských mocí proti Cíně.e Jako se tyto přes veškeré své různosti a žárlivosti spolčily, aby zpupnost Číňanů zmrskaly, tak prý by se mělo díti také vůči Číňanům rakouským, Čechům: »Češi měli by býti v rajchsrátě obleženi tak, aby se jim překazilo všeliké spojení s Poláky nebo kleri- kály. V německém táboře pak by měla na- stati na základě jasných úmluv dohoda nej- úplnější: toť by byla první podmínka ku zdárnému postupu, aby loď Čechů byla rozstřílena a potopena do vln. . »Český stát v srdci Evropy«, papouškuje žoldák vídeňský, po Bärenreithrovi, »jest evropskou nemožností, zrovna takou, jako Čína.« Na to pak končí tímto klassickým doslovem: Nebylo toho ani zapo- třebí, aby dr. Bärenreither poba d a vládu, by netratila času, nýbrž u chopila se prostředků do s u nevyzkoušených ku zjednání děl- ného parlamentu.
Čech Čecho Němec Polák Číňan doktor Bärenreither Čechy Evropa Čína
10 article
Však za to pan dr. Körber rá přijme sobě podávanou ruku ně- meckých stran, kteréž chtějí mu pomáhat raziti dráhu k vý voji poměrů našich. Názory vlády jsou totožny s názory něme- ckých stran, že bez rozřešení národ- ních sporů v Rakousku nelze zmoci veliké úkoly národohospodářské. Proto vláda uváži a pak se odváží! Ale při odvážení tom musí býti jista nepodmíněnou podporou stran. Nechť tedy od mo- drého Dunaje až po zelenou Adyži, od Mury až po kalný Dněstr zavzní hromové volání »Pryč s rakouskými Číňany !« — Také jedna z těch předvolebních, »pře- pjatostí«, na něž touží dnešní »Pragen Abendblatt«? Jsme opravdu dychtivi, zdali se také proti tomu ohradi, že by »názory vlády byly totožny s názory ně- meckých stran« v době, kdy Wol se právem honosí, že německé strany osvojily si nejhlavnějš požadavky jeho? — Pak by logicky pan dr. Körber chtěl těmuž, čemu chce — — Karel Heřman Wolf. »Drápek-li chycen, lapeno jest ptáče celé«, praví Tolstoj. Však víliž, kde jest těm požadavkům rozlačněných německých hegemonů mírya konce? Žádali hlavu Badenovu i Thunovu Dostalo se jim jich. Ale co zpomohlo celé to krkolomné zrušení jazykových na řízení Badenových i Gautscho vých? Dnes dělají němečtí Nesytové kory- bantský rámus za státní něměinua za rozdělení Čech a na zejtří počnou křičet po plurálním hlasovacím právu a po menších volebníc okresech pro Němce, jako te již za- čína v měsíčníku »Deutsche Worte« kýs chrabrý německý Fridrich . .. Posléze se rozpomene vrchní velitel K H. Wolf ještě také, kterak již před léts požadoval, aby němečtí rekruti sloužili o rok méně a dostávali lepší stra v nežli slovanští a tak to půjde natě sněmecké dráze« cum gratia in infinilum až bude Rakousku... pomoženo na věky !..
doktor Körber Číňan Wol Karel Heřman Wolf Drápek Badenův Thunův Němec Fridrich H Wolf Rakousko Dněstr Čechy Pragen Abendblatt Deutsche Worte
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 27. října. (Bosenské dráhy. Rozšíření železniční sfté bosenské jest na jedna- cím pořadu dnešní společné porady všech ra- kouskoluherských ministerstev a má býti dne nebo zejtra o něm rozhodnuto definitivně. Pro- slýchalo se, že požadavky rakouské vlády zvítěz tentokráte nad uherskými, poněvadž na stranu rakouskou přidali se i zástupcové vojenství. Jde jak známo, o vystavění trati bugojno-aržanské, kterou má býti Sarajevo spojeno s hlavním dal- matským přístavem Splitem. Proto v samý před- večer ministerských porad přišel »Pest. Lloyd- s článkem, zaslaným prý z kruhů vojenských v němž se dokazuje, že zmíněná trať z Bugojna do Aržana nemá hrubě nijakého významu strale- gického a význam takový že má jen trať, ve- doucí ze Sarajeva na hranice novopazarského sandžaku. Před okupací Bosny mohly prý dal matské dráhy míti značný význam strategický nyní, když je vystavěna dráha z Mostaru do Metkovičů a staví se trať z Gabely do Gruže (Dubrovníka) a dále k boce kotorské, je prý s dostatek postaráno o spojení Bosny a Herce- goviny s mořem (i přes to, že Metkoviče ne- mají vhodného přístavu? Pozn. red.). Za to stavba dráhy na hranice novopazarské jeví se prý z ohledů strategických nezbytnou potřebou. Potřebu tu odůvodňuje »P. L.« těmito slovy »Illyrský trojůhelník jest ode dávna pařeništěm bouří prvého řádu a nejsme nikdy zabezpečen proti překvapením s oné strany. Jest tedy po vinnosti činiti všemožná opatření, abychom byl vyzbrojeni pro všechen případ. Stavba dráhy je první z požadavkův, ba možno ji pokládati za
Lloyd Dubrovník P L Praha Sarajevo Split Bugojno Bosna Mostar Metkovič Gabel Gruže
13 article
prostředek preventivní, neboť vědomí, že Rakou sko prostředkem této dráhy může se každého okamžiku se svou značnou vojenskou mocí ob- jeviti na místě, musilo by tlumiti podnikavost leckterých nepokojných živlův a působiti uspo- kojivým způsobem na jejich odvážnost. Kdyby však oha »zajímavá panstva« ukázala se i přes to příliš zpupnými, bylo by Rakousko v příjem- ném postavení, poukázati je svým energickým »Quos ego« ihned do náležitých mezí.« Ž »zajímavými panstvy« jsou slovanské státy na Balkáně, netřeba tu podotýkati. Pan G. Smóleki, novinář, píše nám z Vídne 26. října: »Poněvadž se s některé strany při poušti, jakobych byl autorem vídeňských dopisův petrohradského »Kraje«, podpisovaných jmenem »Šwiadomy«, prohlašuju, že jím nejsem a býti nemohu jakožto nejrozhodnější odpůrce všelikého německého jazyka státního neb »dorozumíva ciho«, což jest jedno a totéž. S upřímným slo vanským pozdravem G. Smólski, spolupra covník polských listů.«
G Smóleki G Smólski Rakousko Balkán
14 title
Politické zprávy zahraničné.
15 article
V Praze, 27. řijna.
Praha
16 article
Rumunská obžaloba proti bulhar- ským politickým vrahům. Vrchní státní zástupce v Bukurestu, M klesku, dal pořiditi francouzský překlad obžaloby proti bulharským politickým vrahům a zaslal je všem evropským vládám. V obžalobé mluví se nejprvé o zá keřném zavraždění Filovského v noci dne 13. února t.r. Pro podezření spoluviny tohoto zločinu byli tenkráte zatčení student Trifanov a Iljev, jejž Trifanov označil jako pravého vraha. Trifanov dále přiznal, že je předsedou nedávno v Buku- reštu zaluženého tajného spolku, jenž.je filialkou »Nejvyššího komitétu pro vyvolání revoluce v Makedonii«, jenž má sídlo v Sofi Filovský jako turecký vyzvědač byl komitétem odsouzen k smrti a k vykonání ortelu ustano- veni Iijev, Míta Stojčev a Nikola Mitev. Za tím účelem byli vysláni do Bukureštu. Podle udání Trifanova byli by tedy intellektualnými původci vraždy ředitelé Makedonského komitétu, at jsou: předseda Boris Sarafov, jeho náměstek D. Davidov, jednatel V. Kovačev a pokladník G. Pelrov. Filialka bukureštská byla založena v pro- sinei 1899. Sarafov tehdy schvalné přijel do Bukureštu. Členové tajného spolku složili při- sahu na revolver a dýku. Dne 23. pros. Sarsfoy vrátil se do Sofle. Dne 28. prosince by Mitev pozván do Sofie, kde mu Sarafov oznámil. že ústřední revolučný výbor odsoudil Filovského k smrli sekerou a že rozsudek vykonati porouči se Bojčovi Iljevu, jemuž pomoci mají Mitov Stojčev. Sarafov hned podal Mitevu sekeru, dva revolvery a dýku.
Trifanov Iljev Mít Stojčev Mitev Sarafov V Kovačev G Pelrov Bojč Iljev Mitov Stojčev Bukurest Makedonie Sofie
17 article
Podle výpovědi Stojčeva Filovský, jenž byl bulharským vojákem a do Rumunska byl komi- tétem vyslán se schválením svých vojenských představených, měl býli se světa sprovozen v Ruščuku. On však neměl chuti navrátiti se na bulharskou půdu a proto ona trojice odce- stovala za ním do Bakureštu. Téhož dne, kdy do Bukurešlu přijeli, Trifanov obdržel list o Sarafova, v němž mu oznámil, jaký je eí jejich cesty, a spolu nařídil, aby spolu s Bosňakovem Filovského vypátral a přivedi jeho popravčím do cesty. Vražda byla spáchána, stopa vrahův ihne objevena a oni zatčeni. Vyšetřováním se zjistilo, že vlastní původci sedí v Sofli. U Cvetkova na lezen seznam všech členů bukureštské filiálky Po zavraždění prof. Mihaileana dne 22. čer- vence t. r. byly u Spira Alexeva nalezeny spisy. které vedly na stopu, že makedonský komitét kul také spiknutí na život rumunského krále Karla. U některých členů byly zabaveny listy. ve kterých byla řeč o tom, že Trifanov jako zrádce má býti ve vězení otráven. Když tyto listy ukázali Trifanovu, on řekl, že teprve nyn poví celou pravdu a učinil udání o spiknut proti králi Karlu, jejž spiklenci vydávali za nej
Stojčev Filovský Bosňakov Filovský profesor Mihailean Spira Alexev Karel Trifanov Rumunsko Ruščuk
19 article
V drobném prodejit rsaní číslo o sobě . . . za s vdpoledn . . . za 2 b ve mlislkách na vonkověi rsmní čísla. . . . . . . . 10 věpoleduí . . . . . . . . 8b Inserát platí se hotově rsplei. Fledplscení a joverty piijoas sdmlnl- strace v Mariasské ulici č. a Tan pnckivejí sa 162 relak Uskirna a sigelice „Narsšnich l. istse Rukopány se nevraesi
Mariasský ulice Narsšnich l
20 article
větší překážku svých plánů. Mezi těmi listy byly také listy Sarafova. Krom toho spiklenci zavraž- děním krále Karla v okamžiku, kdy by vypuklo makedonské povstání, chtěli způsobiti Rumunsku velké zmatky, aby nemohlo do věcí na Balkáně zasáhnouti. K vykonání kralovraždy byli ustanoveni Bosňakov a Arsov. Po vraždě oba se měli pře- vléci za pekaře a pekař Bogdanov měl je u sebe tak dlouho skrývati, až by se jim naskytla pří- ležitost k útěku do Bulharska. Usnesení toto stalo se loni v prosinci v Bukureštu za přítom- nosti Sarafova. Zdá se, že z attentátu na krále sešlo, když po zavraždění Filovského zatčeni byli Bosňakov a Arsov. Přiznání Trifanova bylo potvrzeno tím, že souhlasné výpovědi učinil Bogdanov, jenž byl ve vyšetřovacl vazbě úplně od ného oddělen. Obžaloba dále mluví o vyděračství, kterého se makedonský komitét dopouštěl na Bulhařích v Rumunsku osedlých. Ano i loupeží se do- pouštěli členové tajného revolučního spolku ke svým účelům.
Sarafův Karel Trifanův Bogdanov Rumunsko Balkán Bulharsko
21 article
Pozoruhodný projev francouzského ministrpresidenta. Řeč, již promluví pan Waldeck-Rousseau v neděli večer v Toulousu, bude obsahovati dvě části: prvá věnována bude politice kabinetu, druhá pracovnímu programu, v němž by rád ministerský předseda víděl, aby byl sledován parlamentem počínaje nejbliže příštím zasedáním až do ukončení této porady zákonodárné. Tento program má býti nevyhnutelně kon- sekvencí všeobecné ministerské politiky; týž bude obsahovali politické a národohospodářské reformy, které by kabinet rád uskutečnil, jestě dříve než se poslanci znovu objeví před svými voliči. Pan Waldeck-Rousseau chce využiti příle- žitosti, jež se mu naskytuje, aby vysvětlil své náhledy v příčině reform sociálních a zároveň ukázal, jak on pohlíží na dělnické syndikáty a stávky, a to tím způsobem, aby bylo zřejmo, že není rozdílu v nazírání páně Millerandově. Řeč páně Waldeckova bude přirozenou předmluvou zasedání a bude sloužiti parlamentu k orientaci.
Waldeck Rousseau Millerandův Waldeckův Toulouse
22 article
Proces Picquartův proti »Jourue Tyto dny projednán proces býv. plukovníka Piequarta proti časopísu »Le Jour« pro urážky jež prý obsahovaly články zmíněných novin proti plukovníku. Pan Picquart se dostavil se svým obhájcem p. Laborim, kterýž byl Dreyfusa obhajovala jenž vřele i nyní playdoval pro svého klienta. Pan Bertron, pařížský městský rada, háji list s neobyčejnou vervou. Rozsudek, jenž byl vynesen, způsobil jisté vzrušení. Neboť »Le Jour« byl odsouzen k ná- hradě 30.000 franků p. Picquartovi, k 2000 fr. pokuty, 20 insercím po 200 fr. a zodpovědný redaktor p. Possien, pisatel článku, k 6 měsí- cům žaláře. »Soleil« praví: »Dotkne-li se kdo pana Picquarta, žádného pardonu pro něj ! Stačí, aby pan býv. plukovník se představil soudu a aby dosáhl, jako zesnulý Challemel-Lacour odsouzení, jakého žádá. Jeho protivníci jsou ničení poli- cejním soudem a on může říci, opouštěje soudní síň: »Veni, vidi, vici !«
Piequart Picquart Dreyfus Bertron pařížský městský rada
23 article Volební ruch.
Volební ruch. Z Brna, 27. října. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Volby volitelů ve IV. kurii na Tišnovsku byly ukončeny. Všech volitelů jest 102 z nichž hlásí se 87 k lidové straně, 10 ke klerikální, u 4 volitelů jest politické příslušenství neurčité a v židovské obci lomnické zvolen byl Némec. Z Těšína, 27. října. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) V pátě kurii na Téšínsku vystoupí za Němce Edv. Aug. Schröder a ve čtvrté kurii ve jmenu něměcké věci Ondřej Kulisz, okresní
Némec Aug Schröder Kulisz Brno Tišnovsko Těšín
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 27. října. Měl ženu a pět dětí. K tomu malou svět ničku, v níž pracoval s dvěma tovaryši a s učed- níkem, a za ní pokojík s kuchyňkou. Nadbytel neměl nikdy, spíše tu a tam se něco nedostávalo- ale také nikdy nouzi neb dokonce hlad. B zdráv jako ryba. Svaly měl jako ze žuly a tváře červené jako pivoňka. Ženu měl hodnou, pilnou, čistotnou a šetrnou. Byla si vědoma toho, co to znamená živit rodinu a odplácela muži svému vroucí láskou. Děti měli dobře vychované; hoši síce rádi si zaskolačili, ba jeden z nich a sice kluk nejnadanější, byl nezbeda, tak že nejednou došla na něho stížnost, jinak ale nic nekalilo našeho mistra klid a štěsti. Je pravda, napadlo ho ovšem někdy, že by snad přece bylo lépe, kdyby nemusil se tak dříti, kdyby mohl zajíti si na sklenici piva každého večera a nejen v neděli, neb nanejvýšo ještě jednou v týdnu, kdy klub měl schůzi, avšak pomyslil si vždy, že těch, kteří ani tolik nemají, je přec jénom více než těch buhatších. »A konečně, kdo ví jak ještě skončís ?« pomyslil si pokaždé, když podobná myšlénka se mu vkradla do duše, a uklidnil se. Methodu tuto bychom doporučovali ostatně tak mnohým. Jen prosím počitejte, mnoholi těch, jimž daře se lépe než vám a mnoholi ončch, již odsou- zeni jsou k životu mnohem bídnějšímu. Jednoho dne — byla to neděle — rozevřely se dvéře a do pokojiku, v němž mistr náš hověl si na pohovce pokuřuje levný doutník, vkročila cizí ženština. Pozdravila a na stůl hodila prostě
Nadbytel Praha
25 article
knízečku v červené obálce. Potom se zase po roučela. Podivný tvor, zabručel mistr, však již hna se po tištěném papíře, který tam byla ženština zanechala. Četl a četl. Z počálku kroutil hlavou nac tím, pak knížku odložil a přemýšlel. Byla velm zajímavá. Nedočetl ji hned prvního dne, nýbr uschoval ji ve skřini a po večeři pokaždéj vyhledal a do ni se zahloubal. A ku podivu! Od tě doby nebyl již tal veselý jako dřive, ba když nadešla činže, za láteřil, tolik že nucen vydat pouze za to, aby měl kam hlavu položit, kdežto jiní lidé obývaj obrovské paláce. Žena, překvapena tím, jej konejšila, však muž — za patnáct let poprvé snad — odbyl j velmi nevrle Cizinka, jež byla přinesla mistru knížečku navštívila ho záhy opět. Usedla nejdříve pod hodiny u dveří i jala se leccos vypravovat. Vykládala o nespravedl- nosti světské, o tom, jak jední odsouzeni jsou každý žvanec pro sebe a rodinu v potu tváře si vydělati, a jak naproti tomu jiní bez práce a namahání žijí v samých rozkoších. Vypravo vala o přijemnostech živola, který je tak pů vabný a krásný pro toho, kdo má dostatel peněz a jenž je v pravdě slzavým údolím ubo bému — vyděděnci. A když ženština odešla nemluvil mistr dlouho a dlouho a když z ro- diny naň někdo se obrátil, odbyl ho příkře. V noci pak často vzdychal a prací, kterou jindy konal tak radostně a s takovou chutí, nejednou zlostně o zem mrštil. A žena jeho poprvé pocítila, co dosud byla neznala: pocítila neštěstí.
26 article
Ženština ale navštěvovala mistra čím dále tím častěji. A čím děle dlela v jeho domác nosti, tím smutnější byla v ní nálada. Jednoho dne konečně zmužila se žena mi- strova a zvolala na vetřelkyni: »Co tu neustále chceš? Pryč odtud, příšero, neboť eltím na pě kroků, jak ze kletých úst svých chrlíš jed.« Nečinila tak snad ze žárlivosti, neboť ci- zinka byla pleti žluté jako vosk a vyschlá jako troud. Jen z oka šlehaly ji blesky. Zachechtala se a odpověděla: »Marně mne vyháníš. Kde já se usadím, tam své dílo doko nám. Vyžeň mne dveřmi, vrátím se oknem. Za- bedni okna, vletím sem kominem. Ostatněse mýlíš, domníváš-li se, že za prahem na mne zapomeneš a já na tebe. Nikoli. Bydlím ve tvého muže duši.« A šlo to s kopce s mistrem od té doby Však, co pravíme, s mistrem. Vedle malému úřadníčku nevedio se jinak. Kupčík naproti po zbyl rovněž svého rozmaru od té doby, co práh jeho překročila příšerná ženština. A kdybyst byli šli od domu k domu, z ulice do ulice z města do města, všude bylo plno zjevů, ja- kým byl náš mistr. Příšera, která, jak jsme pravili, seděl z počátku na lavičce u dveři, stávala se každým dnem smělejší, až na konec se uvelebila v mistrově křesle. Ba s ním z jedné mísy jedla a i v noe- jej pronásledovala. A on cítil, že je jeho neštěstím i měl vůli, mnohdy dost silnou vůli se jí zba- viti, leč namáhal se marně. Poznav kdysi, že půjde-li to tak dále, jest záhuba neodvratným osudem jeho, zmužil se, chopil přišeru za krk a chtěl ji zardousiti. Zbytečné namahání: cítil slabost v pažích, cftil, že neschopen již ene gického skutku, cítil jak od palv až ku hlav
27 article
jest prohlodán a jak z něho vyssáta již všechna míza života, i padl v zoufalství k zemi. »Pozdě již!« zachechtala se příšera. »Js můj a můj zůstaneš! Tam místo tvé v oné veliké armádě, jež sestává z millionů !« A jako dítě plížil se tam, kam ho odkázal A skutečně spatřil před sebou zástupy lide a za ními zase jiné a opět jiné. Šly do tisíců do set tisíců! Pravdu měla: do milliono. A všickni byli bledých tváří, všickni jako slény a průhlední, a bylo viděti, jak každému z niel na srdci hlodal ošklivý červ. »Což jsem též takový ?« zvolal zděšen chtěl prchnouti, však již byl stržen davem zmizel v něm. A ku podivu: co tam nalezl přátel a zná mých! Co lidí, o nichž nikdy by byl netušil že v té společnosti se s nimi shledá. Nesetkal se tam pouze s ubožáky, s chudáky, kterých tam — ku podivu — poměrně nejméně, ale s lidmi v dobrém a váženém postavení, s bo háči, s lidmi slavnými, ba spatřil tam i mnohé jimž koruna se třpytila na hlavě a kteří byl tedy zrovna tak nešťastni jako on. Spatřiv je, zrakem pátravým slídil po při- šerné ženě, jež všechno to způsobila, aby mu vysvětlila hroznou záhadu. Stála opodál, ne již v obyčejném prostém šatě, nepatrná, žlutá a vyschlá, ale stála na vysoké ostrádě, ve skvostné roucho oděna, jak královna. Jen nesměle přiblížil se k ní. »Co chceš?«, tázala se, uzřevši jej- »Mluv, proč jsou zde zámožní, statkem oplývající, ba i velicí, mocní a slavní a ne pouze chudáci, jakým jsem já? Mluv, proč jsi
28 article
mne na ně odkazovala, o nich vypravovala? Chtěl jsem býti tím, čím oni jsou, a poněvadž to býti nemohlo, stal jsem se nešťastným. Mluv, proč zde soudruhy mými jsou ti, po jichž osudu tolik jsem toužil? Co ti tu chtějí?« »Bloude«, ona na to: »Právě mezi těmi nejhojnější mě jsou oběti. Čím člověk má více, tím hltavější je po zlatě. Čím větší jeho moc, tím více ho páli touha, stát se všemohoucím. Kníže chce být králem a král chce býti bohem. Na vás dole došlo naposled. Vy poměrně nej- déle jate vzdorovali, jakkoli mezi vámi je nej- více těch, kteři právo mají k mé se připojiti družině, však dnas již i mezi vámi vítězíma hněv ve vašich duších je největším mým trium- fem! Buď rád, že nedočkáš se již vrehole mé vítězoslávy. Nemáš tolik obrazotvornosti, abys představil si hrůzy, jež potom decimovati budou lidstvo! . . . . . . . . « »A kdo jsi, jež vyhledáváš u krbu domá- cího a v prostičké dilně nebohého člověka otravuješ jeho štěstí, ničíš jeho život a vrháš jej v záhubu? Kdo jsi, jež z klidu bureujes celé vrstvy a stavy a v krvavý je ženeš boj? Kdo jsi, jež olupuješ celé národy o pokla pokoje a míru a vzněcuješ vše, co ve člověku slabě a špatné a ze světa, jenž přes všechuu bídu a neřest přece tak krásným je — peklo činiš ? A příšera na zlatém trůně zachechtala se tak hrozně, že zatajil se všem vůkol dech odpověděla pak hlasem, jenž zněl jako rachot blížící se bouře »Jsem Nespokojenostle
Kníže