Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXX

2

V Praze, v neděli dne 10 června 1900.

Praha

3

Číslo 158.

4

V drebném prodejii

5 article

Na ranní a odpol. lintn předplácí sei v Praze v i adminlsl rrt iets dse roje donllnko n n ve dlalka , nk Birrnrrroi l ni dvojí siein nne n t nnko

Praha Birrnrrroi l

6 title

Dnešní číslo pro Prahu je o 18 stranácl.

Praha

7 article Tak musil národ český odemsti nezhojenou křivdu!

Tak musil národ český odemsti nezhojenou křivdu! »Hle! Do jámy, již nám kopali, spadl sami !« Tak bychom se mohli dnes právem vysmáti všemu tomu zahanbenému sboru našich roztomilých dobrodinečkůa přátel, kteří před čtyřiadvaceti hodinami konali svou válečnou poradu v paláci ministra Körbra o tom, kterak by nás co nejjistěji porazili, udolali a zničili Pro véčnou paměť buďtež jich jmen zde přibita. Byli to: za německou stranu pokrokářů: dr. Funke, dr. Pergelt, dr. Gross a dr. Zdenko Schücker; za německé na- cionály: Prade, Kaiser, Hochenburger, Hofmann z Wellenhofu a Chiari; za ústa- váckou šlechtu: hr. Stürgkh, dr. Grabmevr, Bärnreither a bar. Schwegel; za něm. kře- sťanské sociály: dr. Lueger a princ Liechten- stein; za Italy: Malfatti; za německ klerikály: dr. Kathrein a opat Treuin- fels; za Rumuny: bar. Vasilko a z a Po- láky: ryt. Jaworski a hr. Dzie- duszycki! To byl generální štáb nové té křižácké armády, verbované proti spravedlivé věci českého národa již od počátku to- hoto roku. Již 20. ledna 1900, ted v den, kterého zval nás »o bjek- tivní« p. Körber co nejdůtklivěji na smiřovací konference vídeňské. prozradil nám německo-centrali- stický tisk celý vtip a celý tajny plán nového kabinetu neopatrně takto: »Ministři Körber, Hartel, Bawerk a Spen udržovati budou styky kabinetu s liberál- ními Němci, mostem k Čechům jest mini- sterstvo Rezkovo, mostem k Polákům mini- sterstvo Pietakovo, kdežto Call a Giova- nelli budou poutati ku vládě německé kleri- kály. Takto na všecky strany zabezpečena, vypraví se vláda do akce smiřovací. Kdo by mohl jí vzdorovati a zamítnouti návrhy na odklizení národních sporů v Čechách? Jen

Körbr doktor Funke Pergelt Gross Zdenko Schücker Prade Kaiser Hochenburger Hofmann Wellenhof Stürgkh Grabmevr Bärnreither Lueger Liechten Italos Kathrein Treuin Vasilko Jaworský Körber Hartel Bawerk loupen Němec Čecho Rezkův Polák Čechy

8 article

Čechové! Však o jejich zkrocení také již postaráno. A sice jejich osamocení m. Tím, že krajanem-ministrem polským stal se poslanec a člen polského kola, toto »kolo« z pravice, v níž by Čechové byli opět hlavním činitelem, bylo vymknuto. Polský klub nemůže se chovati jinak, než jeho důvěrník ve vládě a týž nebude, jako člen vlády, míti jiné stanovisko, než chef této vlády. Ně- mečtí klerikálové však drem. Ebenhochem zaslali Čechům již svůj — rozvodní list. « — Události prošlého pololetí potvrzovaly tento horoskop německého tisku věru den za dnem. Měli jsme býti »o samoceni zkroceni«, pakliže nedáme si líbit křivdu a potupu ze dne 17. října 1899, pakliže neustaneme se domáhati restituce svého legitimního práva, jež nám bylo mocí absolutní vzato a neustaneme-li v zásadné krajní opposici své proti systému vládnímu, jenž zhola ignoruje předpisy na- šeho zemského zákona ze dne 8. dubna 1848. jakož i čl. XIX. státních zákonů základních, poněvadz životním jeho heslem jest — jak dnes vládní »Fremdenblatt« znovu vý- slovně nám připomníná »Neodvrátit Rakousko od jeh přirozeného poměru k Němcůme a tedy odvrátit je raději od jeho přirozeného poměru ke Slovanům, třeba že títo tvoří ohromnou většinu obyvatelstva jeho. »In diesem kardinalen Punkte ist keine Schwankung zu be- fürchten«, zní klassická útěcha tělesného orgánu p. Goluchowského Němcům na zejtř po vítězství naší obstrukce.

Čecho Rakousko

9 article NARC

NARC Než, jakkoli poslanci naši od prvo- počátku postihovali ducha i ob- mysly vlády Körbrovy, přece neodmítli jejího pozvání ke smiřovacím konferencím s Němci, poněvadž chtěli ukázati poctivou vůli českého národa k dohodě a příměří s našimi krajany německými na základě rov- nosti a spravedlivosti. Jako řádný muž hájící práva svého dříve po dobrém hledí od půrce svého přesvědčiti a k narovnání smír- nému přiměti, nežli sáhne k prostředkům tuhým a ostrým: tak i poselstvo našeho ná- roda od podzimu minulého roku s trpělivostí přímo jobovskou snažilo se při měti vládu i Němce po dobrém ke zhojen křivdy a urážky nám 17. října 1899 učiněné Leč nadarmo! Zpupní němečtí vítězové od- mítali na listopadových konferencích roku 1899 všechny prostředkující návrhy Jiho- slovanův a klerikálů jeden za druhým, ne chtěli nám vrátiti právo, jednou nám ulou pené, a donutili nás tak k rozhodné ráně proti své vládě Clarově.

Němec Clarův

10 article

Po mezivládí Wittkova kabinetu přišl »nestranná, smiřovací vláda« p. Körbrova s velikým národohospodářským programem jmenem kteréhož appellovala na naši smíř- livost. Nevěřili jsme jí, jak doloženo, však právě proto chtěli jsme svou spravedlivou při vyříditi tváří v tvář jí a jejím milým Němcům, aby bylo už jednou té desetilet stinohře s právem a tužbami našeho národa konec! Na smiřovacích konferencích těch slibo vala vláda Körbrova, že podá určité návrhy na urovnání nynějších sporův a protiv ná- rodních. Zatím však nechtěla v žádné váž- nější otázce sporné přiznati barvu, aby jen nemusila dáti nám proti Němcům za pravdu. nýbrž pásla jen na prospěch Němcův p tom, kde by některý z našich poslancův projevil jakous takous ochotu ku přistoupení na německou formuli territoriální h rozřešení otázky jazykové v Čechách národ- ním rozhraničením země české a rozlišením její státní správy v německou, dvojjazyčnou a českou.

Wittkův Körbrův Němec Němcův Čechy

11 article

Jakmile však postřehla, že poslanci naši do této pasti nevlezou, nýbrž do jednoho na tom trvají, že v zemích českých má se s Če- chem u všech c. k. úřadů a soudů jednati po česku, tak jako s Němcem po německu — zabouchla nevrle dvéře smiřovací konfe- renční sině a svolala rajchsrát, jemuž před- ložila tré osnov jazykových svých zákonů pro Čechy a pr Moravu, které braly nám i to právo našeho jazvka před poli- tickými úřady a soudy, jež nám bylo Vídní před 20 lety přiznáno Bouře protestů zaburácela celou šir vlastí našich a poslanci naši poctivě ohlásili vládě i všem rozhodujícím kruhům: Teď že je teprv zle; ještě hůře, než bylo! »Ustaňte, zastavte, obrafte!« volali jsme na sněmu českém, na rozmluvách s mi- nistry, ve Vídni i v Pešti ku všem činitelům moci. »Než to je právě znamenité,« vysmí- val se nám německý a uherský tisk po dele- gační kampani peštské, »že všechny ty snahy Čechů po nějakém čestném vyrovnání ne došly nikde sluchu, že nenašlo se ani jediného činitele moci, kter pvl bv Čechům postavil »zlat most« ku čestnému návratu z ob strukční půdy, že ani vláda ani Něme neuznali jejich požadavek po restituci rov ného práva češtiny ve vnitřním jednání c.k. úřadů a soudů v Čechách za hodný úvahy a vyjednávání.« Tento stav věcí konstatoval »Peštský Lloyd« dne 5. t. m. a měl pravdu. Mluvit s námi více nechtěli o pouhém odvolání ordonancí Clarových a Kindingro

Němec Čecho Nout Lloyd Clarův Čechy Morava Vídeň Pešť

12 article

vých; »jen Čechy osamotit, z krotit a zdolat« bylo opět státnickým heslem mou- drosti rakouské politiky, jako za Giskry Herbsta, jako za Beusta a Lassera, jako z Auersperga a Windischgrätze. »Vezdyti samí !- A tak tedy bez ohledu na smý šlení národa polského výtečníci polští Jaworski a Rutowski vymkli dle dávného plánu p. Körbrov předvčírem kolo polské z vozu pravice a chvátali o přítrž s německými klerikály do paláce vládního ku pospolité válečné radě s Funky, Stürgkhy. Grossy, Pergelty. Prady a Kaisry, kterak b spojenými silami německo-polským udolali opposici českého národa. Usnesli se dle »Nene Freie Presse- slavně na tom, umořiti a udola nás nekonečnými schů ze m V pátek měla začíti schůze a trva ti b přítrže po celou noc, po celo sobotu až do neděle. My, »pracovní většina«, to vydr ží me honosili se všicci ještě z chlubných plic, neb nás bude na 243 hlav, kdežto českých poslanců není než 60, kterak by ti to mohl fysicky vydržet ? ! — Plán zdál se býti mathematicky správ ným. Než »šedá jest všaká theoried a pánové neměli ani potuchy jaká energie vůle, jaká horlivos a statečnost ideální vzplane prsou toho hloučku 60 poslanců če- ských, bránících pravdu a právo svého ohro- ženého, ubohého národa. Noc 8. června měla jim to zjeviti. Nemesis dějinná zmátla úkladným násilníkům rozum: chtěli nás úkladně zaskočit, avšak nezdařilo se jim. S právem jednacího řádu v ruce naši po- slanci chrabře odrazili úklad a po šesti- hodinném zápase svou technickou obstrukcí vyhráli bitvu. Pan Körber musil zavřít svou říšskou radu bez povoleného roz- počtu, bez 500 millionové půjčky. To jest odveta českého národa za nezho- jenou křivdu 17. října 1899.

Herbst Beust Lasser Auersperg Jaworský Rutowski Funk Stürgkh Kaiser Nemesis Körber Čechy Windischgrätz Prado Nene Frei Presse

13 article Z pátečního bojiště videňského.

Z pátečního bojiště videňského. Páni Videňáci mohli předevčírem býti po těšeni. Plným právem. Měli — po dlouhé ji době — opět jeden »hec«, jakých zažili a zažit snad ještě mohou málo kdy. Referovali jsme ji obšírně o událostech. jichž jeviště stal se v pátek parlament vídeňský Čtenářstvo nezazlí nám, dovolíme-li si k do plnění zprávy té podati dodatečný ještě paběrek Těch skýtá tentokráte lektura vídeňskýeh žurnálů hojnost. Zdá se téměř, že sám Jehova či Wuotan — dle okolnosti — zpravodaje jejich pozorovacím darem nadal. Takový výkon nepodali vídeňšti representanti vídeňské »sedmé velmoci« ani za pověstné obstrukce německé, jakým pochlubili se včera. Jeden fakt souhlasně doznali: že organi sace pátečního českého odboje byle do ko- nalou, ba výbornou. A také o tom není mezi nimi sporu: že soustavně a dobře »pracovala«. Tak dobře, že až uši posluchačůn zaléhaly Některé ukázky. Namátkou jedna z »Neue Freie Pressee která věnuje líčení pátečních scén celé dvě strany. S dramatickou věrnosti popisuje jej zpravodaj — který dopisuje také berlinském »Tagblattu« — jeden akt činnosti našeho po- selstva takto: »Posl. Kramář, dnešní chef generálního štábu české násilné obstrukce, rozněcuje vá- havé, povzbuzuje unavené, chválí nejzdatnější »pracovníky« a napomíná z nich přehorlivé, by šetřili svých sil. Kaizl, Herold, Stránský Kramář ovládají pouze taktovku. Hudebního nástroje nemají. Čeští a němečtí poslanci cho- vali se k sobě navzájem zdvořile, ba zcela po přátelsku. Nehádají se, nerozčilují se. Vidíte, jak dr. Kramář zcela vlídně mluví s drem.

Videňák Wuotan Posl Kaizl Herold Stránský doktor Kramář Neue Frei Pressee Tagblatt

14 article

Pergeltem a jak jeden český poslanec s libez- ným úsměvem zve jistého Schönererovce, by jeho druhům v rámusu pomáhal. A když sál zasedaci zazářil světlem elektrickým, vítají Če- chové tento efřekt hlučným »baló«, aniž by hroznou kočičinu i jen na okamžik přerušili. Ostýchavému jednomu českému poslanci hodi posl. Doležal přes řadu sedadel upotřebitelný ještě kus pultu. Váhavec porozumí němému to- muto pokynu a horlivě v kapele » účinkuje«. Jedna lavice je na dranc, i o kožený povlak byla připravena . . « Ještě jiné scény viděl však ještě referent videňského bursovního orgánu. Všiml si ze- jmena starších členů českého klubu. Diví s na př. čilosti dra. Edv. Grégra. Tento chyti prý foliant nevyřízeného jednoho rozpočtu mlátil všemi deseti sešity na pult. Doležal byl odvážnější. Povrhl pultem. Celou zásuvku vy- trhl a bušil jí o lavici. A což teprve Hovorka: učinil dokonce nový vynález. Položil dvě prkn pultová na sebe, vytrhi třetí a bouchal do toho, až třísky litaly ! Toho libezného zvuku ! Dva- krát větší rámus to vydál Teď upřel se zrak pozorovatele na Ma- štálku. Není jednou z postav nejhř motnějších, ale aranžérem non plus ultra: úřaduje bez o- dechu a bez únavy jako »obstrukční radas a pečuje o pravidelně střídání umdlených unavených. Někteří Mladočeši, které podráždilo chování antisemitů, nedbají, že mají » pausue pracují nepřetržitě dále. Zejmena jsou to posl. Doležal a König, kteří si nedopřáli odpočink již od počátku rámusu. Posl. Krumbholz do- donce »dovolil« si žertík. Obrátil křeslo mini- sterské a posadil se na ně zády ke sně- movně . . Největší obdiv listů vídeňských i zahra- ničních klidí česká dele vace za originální volbu svých »hudebních nástrojů«. Od »Neue F.

Doležal Grégr Hovorka König Posl Ma

15 article

Presse« až po berlínskou »Kreuzzeitung«. Který to genius připadl na myšlenku, sehnati i ku chyňské puklice a rendliky? Zpravodaj »N. W Tagblattu« byl na př. hluboce dojat precisnost. s jakou o 9. hodině z dětské trubky vyloudi posl. König melancholické zvuky vojenské »re- traity«. A zkoprněl teprve novým objevemi vidí posl. Sehnala a dra. Langa, pořa- datele sněmovní, prosím vléci celé haldy různého kuchyňského a hřmotivého ná- činí do zasedací síně! Tu věru i obdivovateli Přerschova nože zůstává rozum stát Divíte se potom, že i krvavý »Extrablatt svou prosu zaměňuje fantastickou poesil? »Duch dnes kdyby sestoupil, pěvec zároveň i rek lid se probudi bourlivý zní skřek.s Tak — v německých ovšem verších — dojmy své tlumočí referent listu, proslulého jinak nadobyčejným svým cynismem a otrlostí Pak ale začal nadávat. Jeden poslanec český ho dopálil. Obalil praprostý hřeben » Extra- blattem« a »brál« tak »dojemně«, že ztýraný referent prchl rovnou do — buffetu, kde však. nrůza hrůzoucí, nebyl pohostěn ničím jiným, než — kouskem syrečku a chleba. Vše ostatn prý obstrukce česká »požrala«. Ulevil si slovem »zhanobený parlament« . Referentu jiného vídeňského listu bylo ji trochu lépe. Seznal, že dobrý zvuk mají »pa- pirové špíčky s muzikou.« Zkoušel je v traf- kách, ale nelibil se mu výkon jejich nikdy tak. jako když jím debutoval — mladočeský po- slanec. Píská to, kvičí, troubí . . . . na celém půl sloupci teď vynikající vlastnosti této uten- silie popisuje . .. O humorističtější scéně ví zpravodaj jiný; Čeští poslanci totiž navštívili na levici poslance Glöeknera a darovali mu — dětskou trubku.

N W König Lang Přerschův Glöekner Presse

16 article

an člo o bě . . . 9e

17 article

tenl. knl ve slislkách na venkovso apníe derle. Inaerst, platí se hoteva zapte. Predplncení a lnrerty přijímk aaplnl- ram nacházejí se tes redsko tiskára a srpadice „Národnich Lista- Eokoply s aevrann

List Eokopnout

18 article

Obdařený bývalý obstrukčník však věděl, co s dárkem: dal jej za všeobecné veselosti před- sedajícímu kollegovi Pradovi. Tento něžný dárek za všeobecné veselosti do šuplete — schoval. Závěrkem uvádíme ještě jeden významný fakt. »Ostdeutscho Rundschau« Wolfova v plném znění přináší text písně, kterou předvčírem obstrukčníci čeští zanotovali a a německým překladem cituje její první sloku: »Po bitvě na Bílé hoř Přišla na nás dřímota, A to se tam usadila Ta německá h . . . . « Nehezky se však zachovala v zápětí. Hned za tímto citátem vyzývá totiž křesťanské sociály, by ukázali, že německý lid mají za sebou. Čeká prý to Vídeň německá. Nešťsstným řízením osudu však se stalo, že dosud čeká nejen Vídeň, nýbrž i ušlechtilý prušácký žurnál. Podáváme ještě další telegrafické zprávy: Na bojišti. Z Vídně, 9. června. Hojně poslanců a též obecenstva putovalo po celé dopoledne do zasedací síně, by spatřili dějiště, na něm se odehrála včeračeskáobstrukce. Chtěli viděti, jaké zůstaly stopy. Nejvíce pou- talo je místo posl. Dolezala. Jeho sedadlo a tolikéž jeho sousedů dra. Pacáka, Brd- líka a Teklého postrádá pultu. Místo hnědé pokrývky, povlečené koží, viděti bezbarvé prkno. Také to je v pro st řed rozpoltěno, důkaz to, že rány po sl.

Rundschau Wolfův Pacák Vídeň Brdy

19 article

Doležala dopadaly ráz na ráz velmi mohutně. Krytba rozbita je též na. sedadlech posl. Dyka, Kramáře, Rat a j e, Stojana a Hellera. Vzata z nich byla posl. Doležalem, který prkna ro z- dával, jak povědomo, četným svým soudru- hům. Prkna, která zůstala celá, byla uscho- vána, také trosky a třísky jejich. Všechna byla vybrána a budou uschována, všechna o d- vezena do české vlasti na památku včerejšího nezapomenutelného večora. Celých pultů bude užito jako rámců. Vše, co v čera sloužilo k provedení »české m u- zikys: rozmlácené knihy, rozbité trubky, písťaly, řehtačky, pod- nosy, puklico a v první řadě velký tamtam a všecky pokličky budou vydraženy k účelůmm národním, ze- jmena na prospěch Ústřední Mati ce školské nebo věnovány národním spolkům sbírkám. Velký turecký buben, který včera hučel šest hodin sněmovnou, koupil posl. Sehnal v hudebním závodě vnitrního města v Korutanské třídě za šest zlatých. Dá na něm vyrýti včerejší datum a jmena všech po- slanců, kteří naň bubnovali. Na pu- klice vyryt bude nápis: »Užito ve služ- bách národa 8. června 1900.

Doležal Dyk Rat Stojan Heller Sehnal

20 article

Náčiní k obstrukci bylo koupeno ochotou jednotlivých poslanců, zejmena Sehna l a, Šr- leného, dra. L anga, Holanskéh o, nebo d arováno. Některé věci byly přivezeny z M o- ravy, zejmena plechové řehtač ky, které se však neosvědčily. Talíře a pod- nosy, které byly vzaty z čítárny a z pre- sidiální kanceláře, byly ovšem vráceny, při čemž dr. Šílený zlomyslně podotkl : »T a- kové věci neměly by se ve sně- movně nechávati « Na počátku éry hr. Clara měli Čechové k lomozné obstrukci připraveno nástrojův a pro- středků hojně. Nenadáli se, že bude potřeba jich užiti nyní a nechali je ve svém domově, pročež byli včera nuceni v největším spěchua v pozdní hodině večerní se ohlédnouti po jiných. Paní Heimrichová a paní Št- lená byly jim při tom pomo cí. O polednách dostavil se do sněmovny posl. Doležal. Bylo tam plno. Zahvízdl na svou

Talíř Claro Čecho Heimrichová št Doležal

21 article FEUILLETON.

FEUILLETON. —a. V Praze, 9. června.

Praha

22 article

Nemýlím li se, bylo to dne 27. listopadu 1897. Nebe bylo zahaleno šedočernými sněho- vými mraky, tak že ve sněmovně poslanecké, do níž vniká světlo skleněným vějířovitým stropem. panovalo ono přítmí, jež budí i za normálníeh poměrů v člověku náladu smutnou. Sluha před žurnalistickou loží, muž velice zdvořilý a ochotný, jeden z těch hodných lidí, s nimiž jsem si v den sv. Leopolda, tedy dvě neděle před tím. pochutnával v Klosterneuburgu na »Strohweinu«. prohližel si mne tentokráte s neobyčejnou dů- kladností od hlavy k patě, tak že již tato okol- nost byla by vzbudila ve mně podezření, že očekávají se věci nezvyklé, kdyby nebyla se zvláštní pozornost parlamentního Cerbera vy- světlila hned na to malinkým defektem v mě toilettě, k jehož odstranění mne jemným, takt- ním, v pravdě parlamentním způsobem vyzvati chtěl. Nicméně byla touto episodou duševní rovnováha moje přece do jisté míry porušena, tak že s jistým neklidem jsem zasedl ku své povinnosti. Sněmovna byla prázdna, jenom zástupce národa pan Mittermayer seděl na svém místě. Díval se tak truchlivě do prázdna, jako by mu byl práskl do bot host s nezaplaceným pěti- zlatovým řádem. Pan Mittermaver je totiž v ob- čanském povolání svém sklepníkem. Po něm objevil se ve sněmovně posl. pan Szajer, tato politování hodná oběť pana hraběte Badena. Vypadala — tato obět totiž — svou postavou a svými sto- apadesáti kily jako zesnulý dobrý druh Dou- bravský, když jich měl patnáct. Tak vychrtlý a kriminálem zmořený byl tento nešťastný muž jak jej dopodrobna popsal pan Daszynski, který ovšem netušil, že hrabě Badeni ve své vrozené perfidnosti Szajera z kriminálu pustí a do Vidně povolá, aby si ho každý mohl prohlédnouti.

svatý . Leopold Mittermayer Mittermaver Szajer Baden Daszynski Klosterneuburg

23 article

Jsou lidě — ovšem že slepci nebo zaryt její nepřátelé — kteří civilisátorské povolání Vídně popírají. Popěračům těm mohl bych po- sloužiti ne pouze panem Szajerem, nýbrž i jiným ještě nám bližšími pány na doklad, že Víden tuto vznešenou missí skutečně koná. Pan Szajer přišel do Vidně v bílém szurdutu s červeným a bílým vyšíváním. Za měsle na to koupil si kabát modrý, za rok černou čamarku a n konec zcela obyčejné sako, na vlas takové, jak měl jeho soused pan Lueger. Třetím připajdal se do síně pan Wolr. Vím, že v celém království, v markrabství i ve vévodství, ba i jinde ozve se proti tomu hlasitý a jednomyslný protest, doznám-li, že je mi pan Wolf v jistém směru sympatický. Pes, který dřive než kousne vrčí, není daleko taková potvora, jako ten, jenž se vám zakousne d lýtka, aniž byste to tušili. Byl v dobré náladě a byl by byl nejraději dělal kotrmelce ze zad- ního sedadla až do prvního. Pojednou ale otevřely se všechny vchody a všemi hrnulise zástupci národů do vnitř. První generalissimus pravice, pan Jawoski, který, když odehází z klubu, nemluví jinak než latinsky, za ním pan Abrahamowiez, jenž spě na křeslo presidentské s onou věčně usmě- vavou tváří, která prý nepřítele tak strašně dráždí, potom pan Stránský, Funke, Kaiser. Stuergkh a ti ostatní v pestré směsici, bez ohledu na národnost a politické vyznání. Každý byl rudý, i tomu nejbledšímu hořely tváře. Jedni skřípali zuby, druzí zatínali pěstě, bud v kapse — ti totiž, kteří nezřekli se naděje, státi se dvorními rady — jiní zatínali je ve- řejně. Ona německo-nacionální parlamentní politická nicka, která když mluví, činí to jako

Szajer Víden Lueger Wolr Wolf Jawoski Abrahamowiez Stránský Funke Kaiser Vídeň

24 article

vyvolavač před menažerii, hrozila dokonce Če- chům klíčem od domu. Patrně zastával v Opavě úřad domovníka, dvorníka. Na jakési formální otevření schůze nebylo lze pomýšleti, bouře počala, sotva že objevil se Abrahamowiez na svém místě. Od okamžik toho byla schůze jedinou nadávkou, jediným řevem, do něhož mísil se třesk pravítek utržených šupliků, pískot pištalek a ojediněl tóny dětské dřevěné trumpetky o něž byl sve slibné potomky připravil pan Mayreder. D belský rej trval celé dvě hodiny, já pak jako očitý svědek jsem si z něho leccos za znamenal. Jde tu o historii, o scény a episody, jež ku charakteristice poměrů a doby budou za- psány v politických dějinách této říše a proto mi budiž prominuto, že uvádím je na prvním místě ve znění originálním, ovšem že s pře- kladem, pokud totiž těžká tato zrna ně- mecké vzdělanosti možno převésti do našeho. v tomto směru panensko-nemotorného jazyka. Tak tedy: Rytř Pessler, německý nacionál,do lavic katolieko-lidových: »Wart's ihr schäbigen Judase, man wird euch bei den kůnfuigen Wahlen aufspiessen wie die tyroler Landknechte (Zvláštní druh uzenek.) Po česku: »Počkejte v Jidáši mizerní, při příštích volbách vás nabo- dáme jako tyrolské landknechty na vidličky ! Pan Bendel, německý liberál, rovněž n klerikály: »Ihr Gesindel, ihr gifuigen Salamander aus der verrätherischen Römerpfütze ! Pfuj Přuj! (Vy holoto, vy jedovatí salamandři ze zrádné římské louže) Pan Iro na presidenta Abrahamowieze »Kusch, du ausgemergeltes Luder aus Arme- nien!« (Kuš, ty vyschlá arménská potvoro l) Německý nacionál Heger na rytíře J- worského: »Wie viel Liter Cognac hast du

Mayreder Judas Jidáš Bendel Přuj Abrahamowiez Kusch Heger Opava Warta Ihr Gesindel Salamander Römerpfütz Rytř Pessler Luder aus Arm

25 article

schon ausgesoffen, du polnischer Trottel (Mnoho-li litra koňaku již si dnes vychlastal. ty polský blbe ?) Schönerer: »Bezahlen Sie früher den Juden ihre Schulden, Sie bankrottirte Regierungs- mamelucken !« (Zaplaťte raději židům své dluhy. zbankrotěli vládní mameluci i) Wolf na Jaworského: »Der mit der Nas leuchtende slawische Genius! (Nosem záríe slovanský genius!) Pan Nischelwitzer: »Der Kerl sich aus wie ein montenegriniseher Ziegenbock, wenn er nicht drei Tage gefrassen!« (Chlap vypadé jako černohorský kozel, když tři dni nežral l Dr. Pferscho pokrikuje za Jaworským »Wir Deutsche sollen uns von einem so elenden polakischen Branntweinsäufer über's Ohr hauen lassen? (Míy Němci měli bychom se dát napáli takovým mizerným polským kořalou ) Dr. Lemisch: »Der alte graue Es glaubt am Ende, er imponirt uns wrirklich mi seinen sarmatiachen Sklavenmanieren !« (Starý. šedivý osel domnívá se snad opravdu, že nám svými sarmatsko-otrockými manýrami imaponuje.) Dr. Stejnwender rovněž za Jawo- ským: »Nedivte se mu, vždyť dostává za to, jako Excellence, deset tisíc ročně !« Tuerk: »Je mehr sie diese polakischen Blutegel mästen werden, desto mehr werden sie euch saugen !« (Krmte tyto polské pijavice ješte vlc, tím víc vás budou vyssávat.)

Trottel Wolf Jaworský Nos Nischelwitzer Kerl doktor Pferscho Němec Stejnwender Tuerk Bezahlen sia Juden ihre Schulden Genius Wir Deutsche

26 article

Malounká sbírčička z jediného jen sezení. Něco z ní, ale málo, zaznamenáno ve steno- grafickém protokolu, z něhež něco z nařízení presidia škrtnuto, něco v něm vůbec obsaženo nebylo. Sebral jsem skvostné tyto perličky. které rozházela po parlamentě známá německá duševní vyvýšenost a zaznamenal je na základě soukromých sdělení. Všechny tyto patrony nebyly ale daleko ještě vystříleny, když setkal jsem se na schodech k ložím se zemřelým ministrem polským Ritínerem. Pravil: »Po dnešním dnu Poláci přece s Němci nikdy již jíti nemohou.« Usmál jsem se a ministr zdál se býti mou nej- mírnějším způsobem projevenou pochybností Zatím ale následovaly věci ještě sťavna- tější. Sehö nerer prohlásil veřejně presidenta sněmovny za lotra, který patří do kriminálu levice při tom projevovala souhlas aneb se aspoň smála, kdežto pan Jaworski při tom plakal.

Němec Jaworský

27 article

Přersche již měl napřaženo, aby Březnov- ského velkým zavěrákem bodl do týla. Němci velebili hrdinství Pferschovo, kdežto pan Ja- worski plakal. Doctor juris a sekretář obehodní komory brněnské pan Lecher hodil po pre- sidentovi Abrahamowiczovi bronzový podnos kalamářový, přidav k tomu pověstný výrok, kterýmž předsedovu tvář porovnal s jistou méně ušlechtilou částí lidského těla. Pan Abra- hamowicz tehdy vřele ku svým prsoum tiskl dra. Kramáře a zvednuv prsty ku přísaze, zvolal v zanícení: »Vždycky s vámi a vždy proti nimi« Pan Jaworski při tom plakal. Časy se změnily a naši »přátelé« v nich. Dnes objímal pan Jaworski Funka a pan Lecher líbá pana Abrahamowicze v tutéž tvář, o níz před dvěma lety tak neuctivě byl se vyslovila bůh ví, k jakým projevům lásky by bylo ještě došlo, kdyby nebyla udělala všemu konec včerejší česká bandurská. Naši provedli opět důkaz, že- žije ještě stará česká muzika. Ale pan Jawrorski. při tom opět — plakal. A měl věru k tomu

Němec Pferschův Lecher Abra Kramář Jaworský Funk Abrahamowicz bůh Jawrorski Březnov