2
masthead
V Praze, v neděli dne 10 června 1900.
Praha
4
masthead
V drebném prodejii
5
article
Na ranní a odpol. lintn
předplácí sei
v Praze v i adminlsl
rrt iets
dse roje donllnko
n n ve dlalka ,
nk Birrnrrroi l ni
dvojí siein
nne
n t nnko
Praha
Birrnrrroi l
6
title
Dnešní číslo pro Prahu je o 18 stranácl.
Praha
7
article
Tak musil národ český odemsti
nezhojenou křivdu!
Tak musil národ český odemsti
nezhojenou křivdu!
»Hle! Do jámy, již nám kopali, spadl
sami !« Tak bychom se mohli dnes právem
vysmáti všemu tomu zahanbenému
sboru našich roztomilých dobrodinečkůa
přátel, kteří před čtyřiadvaceti hodinami
konali svou válečnou poradu v paláci
ministra Körbra o tom, kterak by nás co
nejjistěji porazili, udolali a zničili
Pro véčnou paměť buďtež jich jmen
zde přibita. Byli to: za německou stranu
pokrokářů: dr. Funke, dr. Pergelt, dr. Gross
a dr. Zdenko Schücker; za německé na-
cionály: Prade, Kaiser, Hochenburger,
Hofmann z Wellenhofu a Chiari; za ústa-
váckou šlechtu: hr. Stürgkh, dr. Grabmevr,
Bärnreither a bar. Schwegel; za něm. kře-
sťanské sociály: dr. Lueger a princ Liechten-
stein; za Italy: Malfatti; za německ
klerikály: dr. Kathrein a opat Treuin-
fels; za Rumuny: bar. Vasilko a z a Po-
láky: ryt. Jaworski a hr. Dzie-
duszycki!
To byl generální štáb nové té křižácké
armády, verbované proti spravedlivé věci
českého národa již od počátku to-
hoto roku. Již 20. ledna 1900, ted
v den, kterého zval nás »o bjek-
tivní« p. Körber co nejdůtklivěji na
smiřovací konference vídeňské.
prozradil nám německo-centrali-
stický tisk celý vtip a celý tajny
plán nového kabinetu neopatrně takto:
»Ministři Körber, Hartel, Bawerk a Spen
udržovati budou styky kabinetu s liberál-
ními Němci, mostem k Čechům jest mini-
sterstvo Rezkovo, mostem k Polákům mini-
sterstvo Pietakovo, kdežto Call a Giova-
nelli budou poutati ku vládě německé kleri-
kály. Takto na všecky strany zabezpečena,
vypraví se vláda do akce smiřovací. Kdo by
mohl jí vzdorovati a zamítnouti návrhy na
odklizení národních sporů v Čechách? Jen
Körbr
doktor
Funke
Pergelt
Gross
Zdenko Schücker
Prade
Kaiser
Hochenburger
Hofmann
Wellenhof
Stürgkh
Grabmevr
Bärnreither
Lueger
Liechten
Italos
Kathrein
Treuin
Vasilko
Jaworský
Körber
Hartel
Bawerk
loupen
Němec
Čecho
Rezkův
Polák
Čechy
8
article
Čechové! Však o jejich zkrocení
také již postaráno. A sice jejich
osamocení m. Tím, že krajanem-ministrem
polským stal se poslanec a člen polského
kola, toto »kolo« z pravice, v níž by
Čechové byli opět hlavním činitelem, bylo
vymknuto. Polský klub nemůže se chovati
jinak, než jeho důvěrník ve vládě
a týž nebude, jako člen vlády, míti jiné
stanovisko, než chef této vlády. Ně-
mečtí klerikálové však drem. Ebenhochem
zaslali Čechům již svůj — rozvodní list. « —
Události prošlého pololetí potvrzovaly
tento horoskop německého tisku věru den
za dnem. Měli jsme býti »o samoceni
zkroceni«, pakliže nedáme si
líbit křivdu a potupu ze dne 17.
října 1899, pakliže neustaneme se domáhati
restituce svého legitimního práva, jež nám
bylo mocí absolutní vzato a neustaneme-li
v zásadné krajní opposici své proti systému
vládnímu, jenž zhola ignoruje předpisy na-
šeho zemského zákona ze dne 8. dubna 1848.
jakož i čl. XIX. státních zákonů základních,
poněvadz životním jeho heslem jest — jak
dnes vládní »Fremdenblatt« znovu vý-
slovně nám připomníná
»Neodvrátit Rakousko od jeh
přirozeného poměru k Němcůme
a tedy odvrátit je raději od jeho přirozeného
poměru ke Slovanům, třeba že títo tvoří
ohromnou většinu obyvatelstva
jeho. »In diesem kardinalen Punkte
ist keine Schwankung zu be-
fürchten«, zní klassická útěcha tělesného
orgánu p. Goluchowského Němcům na zejtř
po vítězství naší obstrukce.
Čecho
Rakousko
9
article
NARC
NARC
Než, jakkoli poslanci naši od prvo-
počátku postihovali ducha i ob-
mysly vlády Körbrovy, přece neodmítli
jejího pozvání ke smiřovacím konferencím
s Němci, poněvadž chtěli ukázati poctivou
vůli českého národa k dohodě a příměří
s našimi krajany německými na základě rov-
nosti a spravedlivosti. Jako řádný muž hájící
práva svého dříve po dobrém hledí od
půrce svého přesvědčiti a k narovnání smír-
nému přiměti, nežli sáhne k prostředkům
tuhým a ostrým: tak i poselstvo našeho ná-
roda od podzimu minulého roku
s trpělivostí přímo jobovskou snažilo se při
měti vládu i Němce po dobrém ke zhojen
křivdy a urážky nám 17. října 1899 učiněné
Leč nadarmo! Zpupní němečtí vítězové od-
mítali na listopadových konferencích roku
1899 všechny prostředkující návrhy Jiho-
slovanův a klerikálů jeden za druhým, ne
chtěli nám vrátiti právo, jednou nám ulou
pené, a donutili nás tak k rozhodné ráně
proti své vládě Clarově.
Němec
Clarův
10
article
Po mezivládí Wittkova kabinetu přišl
»nestranná, smiřovací vláda« p. Körbrova
s velikým národohospodářským programem
jmenem kteréhož appellovala na naši smíř-
livost.
Nevěřili jsme jí, jak doloženo, však
právě proto chtěli jsme svou spravedlivou
při vyříditi tváří v tvář jí a jejím milým
Němcům, aby bylo už jednou té desetilet
stinohře s právem a tužbami našeho národa
konec!
Na smiřovacích konferencích těch slibo
vala vláda Körbrova, že podá určité návrhy
na urovnání nynějších sporův a protiv ná-
rodních. Zatím však nechtěla v žádné váž-
nější otázce sporné přiznati barvu, aby jen
nemusila dáti nám proti Němcům za pravdu.
nýbrž pásla jen na prospěch Němcův p
tom, kde by některý z našich poslancův
projevil jakous takous ochotu ku přistoupení
na německou formuli territoriální h
rozřešení otázky jazykové v Čechách národ-
ním rozhraničením země české a rozlišením
její státní správy v německou, dvojjazyčnou
a českou.
Wittkův
Körbrův
Němec
Němcův
Čechy
11
article
Jakmile však postřehla, že poslanci naši
do této pasti nevlezou, nýbrž do jednoho na
tom trvají, že v zemích českých má se s Če-
chem u všech c. k. úřadů a soudů jednati
po česku, tak jako s Němcem po německu
— zabouchla nevrle dvéře smiřovací konfe-
renční sině a svolala rajchsrát, jemuž před-
ložila tré osnov jazykových
svých zákonů pro Čechy a pr
Moravu, které braly nám i to
právo našeho jazvka před poli-
tickými úřady a soudy, jež nám
bylo Vídní před 20 lety přiznáno
Bouře protestů zaburácela celou šir
vlastí našich a poslanci naši poctivě ohlásili
vládě i všem rozhodujícím kruhům:
Teď že je teprv zle; ještě hůře, než
bylo! »Ustaňte, zastavte, obrafte!« volali
jsme na sněmu českém, na rozmluvách s mi-
nistry, ve Vídni i v Pešti ku všem činitelům
moci. »Než to je právě znamenité,« vysmí-
val se nám německý a uherský tisk po dele-
gační kampani peštské, »že všechny ty snahy
Čechů po nějakém čestném vyrovnání ne
došly nikde sluchu, že nenašlo se
ani jediného činitele moci, kter
pvl bv Čechům postavil »zlat
most« ku čestnému návratu z ob
strukční půdy, že ani vláda ani Něme
neuznali jejich požadavek po restituci rov
ného práva češtiny ve vnitřním jednání c.k.
úřadů a soudů v Čechách za hodný úvahy
a vyjednávání.«
Tento stav věcí konstatoval »Peštský
Lloyd« dne 5. t. m. a měl pravdu.
Mluvit s námi více nechtěli o pouhém
odvolání ordonancí Clarových a Kindingro
Němec
Čecho
Nout
Lloyd
Clarův
Čechy
Morava
Vídeň
Pešť
12
article
vých; »jen Čechy osamotit, z krotit a
zdolat« bylo opět státnickým heslem mou-
drosti rakouské politiky, jako za Giskry
Herbsta, jako za Beusta a Lassera, jako z
Auersperga a Windischgrätze. »Vezdyti
samí !-
A tak tedy bez ohledu na smý
šlení národa polského výtečníci
polští Jaworski a Rutowski vymkli
dle dávného plánu p. Körbrov
předvčírem kolo polské z vozu
pravice a chvátali o přítrž s německými
klerikály do paláce vládního ku pospolité
válečné radě s Funky, Stürgkhy.
Grossy, Pergelty. Prady a Kaisry, kterak b
spojenými silami německo-polským
udolali opposici českého národa.
Usnesli se dle »Nene Freie Presse-
slavně na tom, umořiti a udola
nás nekonečnými schů ze m
V pátek měla začíti schůze a trva ti b
přítrže po celou noc, po celo
sobotu až do neděle.
My, »pracovní většina«, to vydr ží me
honosili se všicci ještě z chlubných plic,
neb nás bude na 243 hlav, kdežto českých
poslanců není než 60, kterak by ti to mohl
fysicky vydržet ? ! —
Plán zdál se býti mathematicky správ
ným. Než »šedá jest všaká theoried
a pánové neměli ani potuchy
jaká energie vůle, jaká horlivos
a statečnost ideální vzplane
prsou toho hloučku 60 poslanců če-
ských, bránících pravdu a právo svého ohro-
ženého, ubohého národa. Noc 8. června
měla jim to zjeviti. Nemesis dějinná zmátla
úkladným násilníkům rozum: chtěli nás
úkladně zaskočit, avšak nezdařilo se jim.
S právem jednacího řádu v ruce naši po-
slanci chrabře odrazili úklad a po šesti-
hodinném zápase svou technickou obstrukcí
vyhráli bitvu. Pan Körber musil zavřít svou
říšskou radu bez povoleného roz-
počtu, bez 500 millionové půjčky.
To jest odveta českého národa za nezho-
jenou křivdu 17. října 1899.
Herbst
Beust
Lasser
Auersperg
Jaworský
Rutowski
Funk
Stürgkh
Kaiser
Nemesis
Körber
Čechy
Windischgrätz
Prado
Nene Frei Presse
13
article
Z pátečního bojiště videňského.
Z pátečního bojiště videňského.
Páni Videňáci mohli předevčírem býti po
těšeni. Plným právem. Měli — po dlouhé ji
době — opět jeden »hec«, jakých zažili a zažit
snad ještě mohou málo kdy.
Referovali jsme ji obšírně o událostech.
jichž jeviště stal se v pátek parlament vídeňský
Čtenářstvo nezazlí nám, dovolíme-li si k do
plnění zprávy té podati dodatečný ještě paběrek
Těch skýtá tentokráte lektura vídeňskýeh
žurnálů hojnost. Zdá se téměř, že sám Jehova
či Wuotan — dle okolnosti — zpravodaje
jejich pozorovacím darem nadal. Takový výkon
nepodali vídeňšti representanti vídeňské »sedmé
velmoci« ani za pověstné obstrukce německé,
jakým pochlubili se včera.
Jeden fakt souhlasně doznali: že organi
sace pátečního českého odboje byle do ko-
nalou, ba výbornou. A také o tom
není mezi nimi sporu: že soustavně a dobře
»pracovala«. Tak dobře, že až uši posluchačůn
zaléhaly
Některé ukázky.
Namátkou jedna z »Neue Freie Pressee
která věnuje líčení pátečních scén celé dvě
strany. S dramatickou věrnosti popisuje jej
zpravodaj — který dopisuje také berlinském
»Tagblattu« — jeden akt činnosti našeho po-
selstva takto:
»Posl. Kramář, dnešní chef generálního
štábu české násilné obstrukce, rozněcuje vá-
havé, povzbuzuje unavené, chválí nejzdatnější
»pracovníky« a napomíná z nich přehorlivé,
by šetřili svých sil. Kaizl, Herold, Stránský
Kramář ovládají pouze taktovku. Hudebního
nástroje nemají. Čeští a němečtí poslanci cho-
vali se k sobě navzájem zdvořile, ba zcela po
přátelsku. Nehádají se, nerozčilují se. Vidíte,
jak dr. Kramář zcela vlídně mluví s drem.
Videňák
Wuotan
Posl
Kaizl
Herold
Stránský
doktor
Kramář
Neue Frei Pressee
Tagblatt
14
article
Pergeltem a jak jeden český poslanec s libez-
ným úsměvem zve jistého Schönererovce, by
jeho druhům v rámusu pomáhal. A když sál
zasedaci zazářil světlem elektrickým, vítají Če-
chové tento efřekt hlučným »baló«, aniž by
hroznou kočičinu i jen na okamžik přerušili.
Ostýchavému jednomu českému poslanci hodi
posl. Doležal přes řadu sedadel upotřebitelný
ještě kus pultu. Váhavec porozumí němému to-
muto pokynu a horlivě v kapele » účinkuje«.
Jedna lavice je na dranc, i o kožený povlak
byla připravena . . «
Ještě jiné scény viděl však ještě referent
videňského bursovního orgánu. Všiml si ze-
jmena starších členů českého klubu. Diví s
na př. čilosti dra. Edv. Grégra. Tento chyti
prý foliant nevyřízeného jednoho rozpočtu
mlátil všemi deseti sešity na pult. Doležal byl
odvážnější. Povrhl pultem. Celou zásuvku vy-
trhl a bušil jí o lavici. A což teprve Hovorka:
učinil dokonce nový vynález. Položil dvě prkn
pultová na sebe, vytrhi třetí a bouchal do toho,
až třísky litaly ! Toho libezného zvuku ! Dva-
krát větší rámus to vydál
Teď upřel se zrak pozorovatele na Ma-
štálku. Není jednou z postav nejhř motnějších,
ale aranžérem non plus ultra: úřaduje bez o-
dechu a bez únavy jako »obstrukční radas
a pečuje o pravidelně střídání umdlených
unavených. Někteří Mladočeši, které podráždilo
chování antisemitů, nedbají, že mají » pausue
pracují nepřetržitě dále. Zejmena jsou to posl.
Doležal a König, kteří si nedopřáli odpočink
již od počátku rámusu. Posl. Krumbholz do-
donce »dovolil« si žertík. Obrátil křeslo mini-
sterské a posadil se na ně zády ke sně-
movně . .
Největší obdiv listů vídeňských i zahra-
ničních klidí česká dele vace za originální volbu
svých »hudebních nástrojů«. Od »Neue F.
Doležal
Grégr
Hovorka
König
Posl
Ma
15
article
Presse« až po berlínskou »Kreuzzeitung«. Který
to genius připadl na myšlenku, sehnati i ku
chyňské puklice a rendliky? Zpravodaj »N. W
Tagblattu« byl na př. hluboce dojat precisnost.
s jakou o 9. hodině z dětské trubky vyloudi
posl. König melancholické zvuky vojenské »re-
traity«. A zkoprněl teprve novým objevemi
vidí posl. Sehnala a dra. Langa, pořa-
datele sněmovní, prosím vléci celé
haldy různého kuchyňského a hřmotivého ná-
činí do zasedací síně! Tu věru i obdivovateli
Přerschova nože zůstává rozum stát
Divíte se potom, že i krvavý »Extrablatt
svou prosu zaměňuje fantastickou poesil?
»Duch dnes kdyby sestoupil,
pěvec zároveň i rek
lid se probudi
bourlivý zní skřek.s
Tak — v německých ovšem verších —
dojmy své tlumočí referent listu, proslulého
jinak nadobyčejným svým cynismem a otrlostí
Pak ale začal nadávat. Jeden poslanec český
ho dopálil. Obalil praprostý hřeben » Extra-
blattem« a »brál« tak »dojemně«, že ztýraný
referent prchl rovnou do — buffetu, kde však.
nrůza hrůzoucí, nebyl pohostěn ničím jiným,
než — kouskem syrečku a chleba. Vše ostatn
prý obstrukce česká »požrala«. Ulevil si slovem
»zhanobený parlament« .
Referentu jiného vídeňského listu bylo ji
trochu lépe. Seznal, že dobrý zvuk mají »pa-
pirové špíčky s muzikou.« Zkoušel je v traf-
kách, ale nelibil se mu výkon jejich nikdy tak.
jako když jím debutoval — mladočeský po-
slanec. Píská to, kvičí, troubí . . . . na celém
půl sloupci teď vynikající vlastnosti této uten-
silie popisuje . ..
O humorističtější scéně ví zpravodaj jiný;
Čeští poslanci totiž navštívili na levici poslance
Glöeknera a darovali mu — dětskou trubku.
N W
König
Lang
Přerschův
Glöekner
Presse
16
article
an člo o bě . . . 9e
17
article
tenl. knl
ve slislkách na venkovso
apníe derle.
Inaerst,
platí se hoteva zapte.
Predplncení a lnrerty přijímk aaplnl-
ram nacházejí se tes redsko
tiskára a srpadice „Národnich Lista-
Eokoply s aevrann
List
Eokopnout
18
article
Obdařený bývalý obstrukčník však věděl, co
s dárkem: dal jej za všeobecné veselosti před-
sedajícímu kollegovi Pradovi. Tento něžný dárek
za všeobecné veselosti do šuplete — schoval.
Závěrkem uvádíme ještě jeden významný
fakt. »Ostdeutscho Rundschau« Wolfova v plném
znění přináší text písně, kterou předvčírem
obstrukčníci čeští zanotovali a a německým
překladem cituje její první sloku:
»Po bitvě na Bílé hoř
Přišla na nás dřímota,
A to se tam usadila
Ta německá h . . . . «
Nehezky se však zachovala v zápětí. Hned
za tímto citátem vyzývá totiž křesťanské sociály,
by ukázali, že německý lid mají za sebou.
Čeká prý to Vídeň německá.
Nešťsstným řízením osudu však se stalo,
že dosud čeká nejen Vídeň, nýbrž i ušlechtilý
prušácký žurnál.
Podáváme ještě další telegrafické zprávy:
Na bojišti.
Z Vídně, 9. června. Hojně poslanců a
též obecenstva putovalo po celé dopoledne do
zasedací síně, by spatřili dějiště, na něm
se odehrála včeračeskáobstrukce.
Chtěli viděti, jaké zůstaly stopy. Nejvíce pou-
talo je místo posl. Dolezala. Jeho sedadlo
a tolikéž jeho sousedů dra. Pacáka, Brd-
líka a Teklého postrádá pultu.
Místo hnědé pokrývky, povlečené koží, viděti
bezbarvé prkno. Také to je v pro st řed
rozpoltěno, důkaz to, že rány po sl.
Rundschau
Wolfův
Pacák
Vídeň
Brdy
19
article
Doležala dopadaly ráz na ráz
velmi mohutně. Krytba rozbita je též na.
sedadlech posl. Dyka, Kramáře, Rat a j e,
Stojana a Hellera. Vzata z nich byla
posl. Doležalem, který prkna ro z-
dával, jak povědomo, četným svým soudru-
hům. Prkna, která zůstala celá, byla uscho-
vána, také trosky a třísky jejich. Všechna byla
vybrána a budou uschována, všechna o d-
vezena do české vlasti na památku
včerejšího nezapomenutelného večora. Celých
pultů bude užito jako rámců. Vše, co v čera
sloužilo k provedení »české m u-
zikys: rozmlácené knihy, rozbité
trubky, písťaly, řehtačky, pod-
nosy, puklico a v první řadě velký
tamtam a všecky pokličky budou
vydraženy k účelůmm národním, ze-
jmena na prospěch Ústřední Mati ce
školské nebo věnovány národním spolkům
sbírkám.
Velký turecký buben, který včera
hučel šest hodin sněmovnou, koupil posl.
Sehnal v hudebním závodě vnitrního města
v Korutanské třídě za šest zlatých. Dá na něm
vyrýti včerejší datum a jmena všech po-
slanců, kteří naň bubnovali. Na pu-
klice vyryt bude nápis: »Užito ve služ-
bách národa 8. června 1900.
Doležal
Dyk
Rat
Stojan
Heller
Sehnal
20
article
Náčiní k obstrukci bylo koupeno ochotou
jednotlivých poslanců, zejmena Sehna l a, Šr-
leného, dra. L anga, Holanskéh o, nebo
d arováno. Některé věci byly přivezeny z M o-
ravy, zejmena plechové řehtač ky,
které se však neosvědčily. Talíře a pod-
nosy, které byly vzaty z čítárny a z pre-
sidiální kanceláře, byly ovšem vráceny,
při čemž dr. Šílený zlomyslně podotkl : »T a-
kové věci neměly by se ve sně-
movně nechávati «
Na počátku éry hr. Clara měli Čechové
k lomozné obstrukci připraveno nástrojův a pro-
středků hojně. Nenadáli se, že bude potřeba
jich užiti nyní a nechali je ve svém domově,
pročež byli včera nuceni v největším spěchua
v pozdní hodině večerní se ohlédnouti po
jiných. Paní Heimrichová a paní Št-
lená byly jim při tom pomo cí.
O polednách dostavil se do sněmovny posl.
Doležal. Bylo tam plno. Zahvízdl na svou
Talíř
Claro
Čecho
Heimrichová
št
Doležal
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 9. června.
Praha
22
article
Nemýlím li se, bylo to dne 27. listopadu
1897. Nebe bylo zahaleno šedočernými sněho-
vými mraky, tak že ve sněmovně poslanecké, do
níž vniká světlo skleněným vějířovitým stropem.
panovalo ono přítmí, jež budí i za normálníeh
poměrů v člověku náladu smutnou. Sluha před
žurnalistickou loží, muž velice zdvořilý a ochotný,
jeden z těch hodných lidí, s nimiž jsem si
v den sv. Leopolda, tedy dvě neděle před tím.
pochutnával v Klosterneuburgu na »Strohweinu«.
prohližel si mne tentokráte s neobyčejnou dů-
kladností od hlavy k patě, tak že již tato okol-
nost byla by vzbudila ve mně podezření, že
očekávají se věci nezvyklé, kdyby nebyla se
zvláštní pozornost parlamentního Cerbera vy-
světlila hned na to malinkým defektem v mě
toilettě, k jehož odstranění mne jemným, takt-
ním, v pravdě parlamentním způsobem vyzvati
chtěl. Nicméně byla touto episodou duševní
rovnováha moje přece do jisté míry porušena,
tak že s jistým neklidem jsem zasedl ku své
povinnosti.
Sněmovna byla prázdna, jenom zástupce
národa pan Mittermayer seděl na svém místě.
Díval se tak truchlivě do prázdna, jako by mu
byl práskl do bot host s nezaplaceným pěti-
zlatovým řádem. Pan Mittermaver je totiž v ob-
čanském povolání svém sklepníkem. Po něm objevil
se ve sněmovně posl. pan Szajer, tato politování
hodná oběť pana hraběte Badena. Vypadala —
tato obět totiž — svou postavou a svými sto-
apadesáti kily jako zesnulý dobrý druh Dou-
bravský, když jich měl patnáct. Tak vychrtlý
a kriminálem zmořený byl tento nešťastný muž
jak jej dopodrobna popsal pan Daszynski, který
ovšem netušil, že hrabě Badeni ve své vrozené
perfidnosti Szajera z kriminálu pustí a do Vidně
povolá, aby si ho každý mohl prohlédnouti.
svatý . Leopold
Mittermayer
Mittermaver
Szajer
Baden
Daszynski
Klosterneuburg
23
article
Jsou lidě — ovšem že slepci nebo zaryt
její nepřátelé — kteří civilisátorské povolání
Vídně popírají. Popěračům těm mohl bych po-
sloužiti ne pouze panem Szajerem, nýbrž i jiným
ještě nám bližšími pány na doklad, že Víden
tuto vznešenou missí skutečně koná. Pan Szajer
přišel do Vidně v bílém szurdutu s červeným
a bílým vyšíváním. Za měsle na to koupil si
kabát modrý, za rok černou čamarku a n
konec zcela obyčejné sako, na vlas takové, jak
měl jeho soused pan Lueger.
Třetím připajdal se do síně pan Wolr.
Vím, že v celém království, v markrabství
i ve vévodství, ba i jinde ozve se proti tomu
hlasitý a jednomyslný protest, doznám-li, že je
mi pan Wolf v jistém směru sympatický. Pes,
který dřive než kousne vrčí, není daleko taková
potvora, jako ten, jenž se vám zakousne d
lýtka, aniž byste to tušili. Byl v dobré náladě
a byl by byl nejraději dělal kotrmelce ze zad-
ního sedadla až do prvního. Pojednou ale
otevřely se všechny vchody a všemi hrnulise
zástupci národů do vnitř.
První generalissimus pravice, pan Jawoski,
který, když odehází z klubu, nemluví jinak než
latinsky, za ním pan Abrahamowiez, jenž spě
na křeslo presidentské s onou věčně usmě-
vavou tváří, která prý nepřítele tak strašně
dráždí, potom pan Stránský, Funke, Kaiser.
Stuergkh a ti ostatní v pestré směsici, bez
ohledu na národnost a politické vyznání. Každý
byl rudý, i tomu nejbledšímu hořely tváře.
Jedni skřípali zuby, druzí zatínali pěstě, bud
v kapse — ti totiž, kteří nezřekli se naděje,
státi se dvorními rady — jiní zatínali je ve-
řejně. Ona německo-nacionální parlamentní
politická nicka, která když mluví, činí to jako
Szajer
Víden
Lueger
Wolr
Wolf
Jawoski
Abrahamowiez
Stránský
Funke
Kaiser
Vídeň
24
article
vyvolavač před menažerii, hrozila dokonce Če-
chům klíčem od domu. Patrně zastával v Opavě
úřad domovníka, dvorníka.
Na jakési formální otevření schůze nebylo
lze pomýšleti, bouře počala, sotva že objevil se
Abrahamowiez na svém místě. Od okamžik
toho byla schůze jedinou nadávkou, jediným
řevem, do něhož mísil se třesk pravítek
utržených šupliků, pískot pištalek a ojediněl
tóny dětské dřevěné trumpetky o něž byl sve
slibné potomky připravil pan Mayreder. D
belský rej trval celé dvě hodiny, já pak jako
očitý svědek jsem si z něho leccos za
znamenal.
Jde tu o historii, o scény a episody, jež
ku charakteristice poměrů a doby budou za-
psány v politických dějinách této říše a proto
mi budiž prominuto, že uvádím je na prvním
místě ve znění originálním, ovšem že s pře-
kladem, pokud totiž těžká tato zrna ně-
mecké vzdělanosti možno převésti do našeho.
v tomto směru panensko-nemotorného jazyka.
Tak tedy:
Rytř Pessler, německý nacionál,do
lavic katolieko-lidových: »Wart's ihr schäbigen
Judase, man wird euch bei den kůnfuigen
Wahlen aufspiessen wie die tyroler Landknechte
(Zvláštní druh uzenek.) Po česku: »Počkejte v
Jidáši mizerní, při příštích volbách vás nabo-
dáme jako tyrolské landknechty na vidličky !
Pan Bendel, německý liberál, rovněž n
klerikály: »Ihr Gesindel, ihr gifuigen Salamander
aus der verrätherischen Römerpfütze ! Pfuj
Přuj! (Vy holoto, vy jedovatí salamandři ze
zrádné římské louže)
Pan Iro na presidenta Abrahamowieze
»Kusch, du ausgemergeltes Luder aus Arme-
nien!« (Kuš, ty vyschlá arménská potvoro l)
Německý nacionál Heger na rytíře J-
worského: »Wie viel Liter Cognac hast du
Mayreder
Judas
Jidáš
Bendel
Přuj
Abrahamowiez
Kusch
Heger
Opava
Warta
Ihr Gesindel
Salamander
Römerpfütz
Rytř Pessler
Luder aus Arm
25
article
schon ausgesoffen, du polnischer Trottel
(Mnoho-li litra koňaku již si dnes vychlastal.
ty polský blbe ?)
Schönerer: »Bezahlen Sie früher den
Juden ihre Schulden, Sie bankrottirte Regierungs-
mamelucken !« (Zaplaťte raději židům své dluhy.
zbankrotěli vládní mameluci i)
Wolf na Jaworského: »Der mit der Nas
leuchtende slawische Genius! (Nosem záríe
slovanský genius!)
Pan Nischelwitzer: »Der Kerl sich
aus wie ein montenegriniseher Ziegenbock, wenn
er nicht drei Tage gefrassen!« (Chlap vypadé
jako černohorský kozel, když tři dni nežral l
Dr. Pferscho pokrikuje za Jaworským
»Wir Deutsche sollen uns von einem so elenden
polakischen Branntweinsäufer über's Ohr hauen
lassen? (Míy Němci měli bychom se dát napáli
takovým mizerným polským kořalou )
Dr. Lemisch: »Der alte graue Es
glaubt am Ende, er imponirt uns wrirklich mi
seinen sarmatiachen Sklavenmanieren !« (Starý.
šedivý osel domnívá se snad opravdu, že nám
svými sarmatsko-otrockými manýrami imaponuje.)
Dr. Stejnwender rovněž za Jawo-
ským: »Nedivte se mu, vždyť dostává za to,
jako Excellence, deset tisíc ročně !«
Tuerk: »Je mehr sie diese polakischen
Blutegel mästen werden, desto mehr werden sie
euch saugen !« (Krmte tyto polské pijavice ješte
vlc, tím víc vás budou vyssávat.)
Trottel
Wolf
Jaworský
Nos
Nischelwitzer
Kerl
doktor
Pferscho
Němec
Stejnwender
Tuerk
Bezahlen sia
Juden ihre Schulden
Genius
Wir Deutsche
26
article
Malounká sbírčička z jediného jen sezení.
Něco z ní, ale málo, zaznamenáno ve steno-
grafickém protokolu, z něhež něco z nařízení
presidia škrtnuto, něco v něm vůbec obsaženo
nebylo. Sebral jsem skvostné tyto perličky.
které rozházela po parlamentě známá německá
duševní vyvýšenost a zaznamenal je na základě
soukromých sdělení.
Všechny tyto patrony nebyly ale daleko
ještě vystříleny, když setkal jsem se na schodech
k ložím se zemřelým ministrem polským
Ritínerem. Pravil: »Po dnešním dnu Poláci
přece s Němci nikdy již jíti nemohou.«
Usmál jsem se a ministr zdál se býti mou nej-
mírnějším způsobem projevenou pochybností
Zatím ale následovaly věci ještě sťavna-
tější. Sehö nerer prohlásil veřejně presidenta
sněmovny za lotra, který patří do kriminálu
levice při tom projevovala souhlas aneb se aspoň
smála, kdežto pan Jaworski při tom plakal.
Němec
Jaworský
27
article
Přersche již měl napřaženo, aby Březnov-
ského velkým zavěrákem bodl do týla. Němci
velebili hrdinství Pferschovo, kdežto pan Ja-
worski plakal. Doctor juris a sekretář obehodní
komory brněnské pan Lecher hodil po pre-
sidentovi Abrahamowiczovi bronzový
podnos kalamářový, přidav k tomu pověstný
výrok, kterýmž předsedovu tvář porovnal s jistou
méně ušlechtilou částí lidského těla. Pan Abra-
hamowicz tehdy vřele ku svým prsoum tiskl
dra. Kramáře a zvednuv prsty ku přísaze, zvolal
v zanícení: »Vždycky s vámi a vždy proti nimi«
Pan Jaworski při tom plakal.
Časy se změnily a naši »přátelé« v nich.
Dnes objímal pan Jaworski Funka a pan Lecher
líbá pana Abrahamowicze v tutéž tvář, o níz
před dvěma lety tak neuctivě byl se vyslovila
bůh ví, k jakým projevům lásky by bylo ještě
došlo, kdyby nebyla udělala všemu konec včerejší
česká bandurská. Naši provedli opět důkaz, že-
žije ještě stará česká muzika. Ale pan Jawrorski.
při tom opět — plakal. A měl věru k tomu
Němec
Pferschův
Lecher
Abra
Kramář
Jaworský
Funk
Abrahamowicz
bůh
Jawrorski
Březnov