2
masthead
I. Příloha „Národních Listu
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Z Düisseldorfu.
= Ubezpečuji vás, že není zcela opráv
něno, pošklebovati se našemu století jako psa
vému; kdyby vám přišly na oči všechny obrazy.
jež se malují a prodávají, od čehož vás chraniž
Pinbůh a všichni svatí, došli byste k poznání,
že je stejným právem možno onen zlatý věk
jmenovati také malovavým. Co do početnosti
produkce nemají si věru tábory štětce a péra
co vyčítati. A ještě v mnohém jiném. Na obou
stranách je geniální tvůrce vzáenou výjimkou,
talenty jsou nepoměrně hojnější, z těch vyšine
se několik na úspěchové a modní zjevy a za
těmi capou tisíce a tisíce napodobitelů a opa-
kovačů, nepočítaje legiony těch, kteří malují,
poněvadž drží právě štětce v ruce a na palei
paletu. Nejsou-liž to tytéž kategorie jako v pí-
semnictví? Každá větší výstava k tomu snáší
doklady.
6
article
Jsem ve čtvrté výstavě na této projížďce,
výstavě s očividnou péči a jistě mnohými hoř-
kostmi vybrané, kde tři čtvrti přihlášek, v ně-
kterých odděleních, bylo odmítnuto a katalog
je těžká tlustá kniha. Ba dokonce nosím ted
dva; v jednom je zaznamenáno moderní,
druhém staré umění. Toto samo stojí za pouí
do tohoto hezkého, přívětivého, očividně boha-
tého a dobře žijícího města, do tohoto solidního,
velkého a úhledného paláce výstavního, dnes
stojícího prostřed květin, pavillonů a restauraeí
na ploše zahradnické výstavy na samém břehu
širokého veletoku. Porýnské umění v minialu-
rách od devátého, v deskových obrazech od
patnáctého věku snesli sem ze soukromého ma-
jetku a zastrčených městských sbírek, a poně-
vadž dolnoněmecké malířství bez nizozemského
nebylo by živo bývalo, má i toto zde mnohé
zástupce. Rýnokolínská škola v jednotlivých
podle jména neznámých mistrech vykazuje do-
konce velmi povážlivou řadu přísných výpůjček
z maleb nizozemských předáků. Tomu všemu
7
article
vévodí divukrásná něha Madonny Wilhelmovy
drsná, ale láskyplná pravdivost Madonny Schon-
gauerovy a je třeba míti v paměti a představě
celý staletý vývoj umění a kultury, abychom
nepřišli v pokušení obrazy v moderním oddělení
považovati za výtvory nějakého teprv nedávno
objeveného intelektu. Ale mezi subtilitami a mi-
niaturnostmi »mistra sv. Bartoloměje« a smělou
nevázaností štětce Slevogtova je přece jen na
př. Rembrandt, jehož geniální štělec letí po
plátně, zanechávaje po sobě divy světla a kouzla
barvy. Vskutku pak celý soubor malířství od
středověkých počátků až po naše dny rozpadá
se jen v ona dvě velká oddělení: pečlivé po-
zornosti a zevrubnosti na jedné a odvážné,
třeba i bizarrní šířky a smělosti na druhé
straně, co není nic jiného nežli převaha formy
a převaha barvy ve světle, malířství plastické
maliřství malebné, k němuž Lionardo kladl zá-
klady a jemuž Rembrandt všechna tajemstv
uhodl.
Madonna Wilhelmův
Schon
svatý . Bartoloměj
Rembrandt
Lionardo
8
article
V Drážďanech možno viděti velké zápolen
Němeů a Némci; v Berlíně potýkají se a potírají s
Berlínšti; zde jsme diváky a svědky veliké bitvy
mezinárodní. Z této vřavy různorodých hlasů,
z této směsice skutečnosti a snů, pravdy
zdání, z této stratěgie představ a taktiky barev,
zaznívá ruština i polština, flámština a frančina,
španělština a angličina, norské jazyky a ameri
cký přízvuk, němčina jižní a severní, holand-
ština a portugalština, jenom že všechny tyto řeči
zní s jakýmsi obecným, vše- nebo mezinárod
ním přibarvením, zde lehčím, onde značnějším
jež bude nutno považovati za jakýsi společný
přiznak umělecké kultury, oka a ruky, dnešníh
arijského světa. Na první poslech tento asimi-
lační akcent zdá se všechny bojovníky spojovati
v jednu rodinu a vskutku je zapotřebí cvičené
ho a velmi zjemnělého sluchu, aby v tomto
koncertu postřehl základní a odlišující barvy
Mnohdy je to námaha k nepopsání a někdy na-
dobro marná, pod anglofrancouzským přibarvenín
odkrýti lokální tóny nárední. Oddělení maďarské
nebo rakouské i. e. vídeňské, ve zdejším za-
stoupení, po případě i vlašské vzdor Michettimu
a Morellimu jsou toho doklady.
Morelli
Drážďany
Berlín
9
article
Německo vede starý Menzel a nikde jinde
nebylo snad dosud lze tuto obrovskou pracovní
silu, tento pronikavý intelekt na ráz a tak
obsáhle poznati jako ve dvou elegantně rokoko-
vých síních zde. Vyhledáme-li letopočty u jedno-
tlivých praci, užasneme, o kolik honů tento
geniální autodidakt své krajany předstihoval
z probodávajícího pozorování skulečnosti a světa
vyvažoval problémy maliřské, k nimž Němee
mnohem později Francouzové přivedli. Böcklin
o Menzelovi tvrdil, že to je vědec v maliřství
a mýlil se, poněvadž Menzel nikdy objevené
problémy nedellnoval, ani je snad za nové
problémy maliřské nepovažoval, proto asi, poně-
vadž celé jeho umění je vlastně víc pozorova-
telským divem nežli malířským zá zrakem.
Ignazio Zuloaga tvoří druhé elou výstavy
třetí Rodin. Zuloaga je bez odporu velmi silný
a zároveň velmi omezený talent. Malíř velkých
rozměrů plošných, maliř gitan, maj a cikánek,
malíř »ulie lásky a vášní«, jehož patronemje
svatý Velasquez v maliřském hodnocení skuteč-
nosti; ale malířem obrazů jistě není. Každá
jeho postava je o sobě podmaňující sily, než
každý obraz jeho je jen mechanickým sčítáním
a ne organickým a samobytným a souhrnným
celkem. V očích nás všech je Zuloaga eminent-
ním Španělem, ale jeho rodáci odmitli jej pro
svoje oddělení na světové výstavě v Paříži; zde
jej ovšem José Arizmendi a řada jiných násle-
dují, ne-li napodobí. Ostatní, Azuar, Barbudo,
Menzel
Francouz
Böcklin
Španěl
Arizmendi
Německo
Paříž
Barbuda
Ignazio Zuloago
10
article
Salinas dosud běží za Forbuným a třetí skupina
není od Francouzů k rozeznání. Myslíte, u při-
padu Zuluagově a jemu podobných, že jsmes
vždycky vědomi svých podstatných vlastnost
osobního a národního karakteru? Rodin, až na
nové dílo »Myslitele« není zde lépe nebo boha-
těji zastoupen nežli byl v Praze a polská
»Sztuka« byla u nás úplnější a výraznější nežl
zde, kdežto Rusové, vyjímaje pohádkově krás-
nou »Princeznu labuť« Vrubelovu, ukazují se
skicovitě, rozháraně a v nejmladších zcela
mimořádně intransigentní. V tom nejsou si do-
cela nepodobni Švýcarům. Jedna jich čásť jde
za Segantiním, druhou vede F. Hodler, třetí ko-
lísá mezi Němci a Francouzi. S Hodlerovou
skupinou se domnívá většina, že je hotova, vy-
směje-li se jí; tento arci chtěný a nejednou ná-
silný primitivismus Amietův, Aiélerův a j., pokud
upřímně usiluje o vyvážení nejprostších a nej-
skrytějších karakterů věcí a zjevů, i ve své
drsnosti a nepodajnosti je však duševní práce,
jíž dlužno vzdáti respekt.
Holanďanům stačí Izak Israels, veliký po-
ota smutku a těžkosti života, aby se vtiskli
paměť; jich sousedé Belgové rozvinují bohatou
škálu od delikátního a rafinovaného mystika F.
Salinas
Francouz
Rus
Vrubelův
Švýcar
Segantiní
F Hodler
Němec
Hodlerův
Amietův
Aiélerův
Holanďan
Belg
Praha
11
article
Khnopífa a impresionistického Clause až po
skvělé harmonické krajiny Baertscenovy a šťav-
naté kusy Neuhuysovy, mariny Mesdagovy,
města Marisova. Vždycky s eminentně malířským
a silně koloristickým smyslem a vkusem. Cos
podobného odehrává se u Američanů, Gari Mel-
chers, Sargent, Harrison, Mac Even, Hamiltonje
vedou s pařížskou elegancí a americkou doved-
ností. Škotové neustávají tlumeným, zádumči-
vým, ale sytým hlasem opěvovati vzdušně ba-
revný půvab svých nižin a zákoutí. Švédové
vedle syté a tiché krásy večerů a vod F.
Thaulowa a křepkého realismu Werenskioldova
v portretech a genrech, mají po boku E Muncha,
od letoška v Praze známého, Gerl. Muntheho,
primitivního stylistu barbarského půvabu, který
neohrabanost starých norských čalounů převádí
v pohádkové vlysy dekorativní a ve Vidění sv.
Ansgaria stýká se, bezděky, s Tooropem. Sotva
je co příznačnějšího pro naši dobu nad toto
rozpjetí umění od pólů dětinské primitivnost
přes umělý styl až k rafinované nebo bezohledné
realistice, od mystického blouznění až k naturalist-
nímu panteismu, od poetického snění a zkrášlo-
vání až k drsnohlasé skutečnosti. Všude se s nimi
setkáváme, ve všech zemích, u všech národů.
Mesdagův
Marisův
Američan
Gari
Sargent
Harrison
Mac
Even
Hamiltonj
Švéda
F Thaulow
Gerl
Praha
E Munch
12
article
Jedni by se nejraději slili s realným světem.
aby všechny jeho zjevy zbádali, a druzí utikají
od něho daleko do mlh, neurčitosti, a nadpo-
zemské neznámo chtějí přinutit, aby se zjevilo
a promluvilo. Složitost ducha lidského sotva
kdy v jedné a téže chvíli se zřejměji prohlašo-
vala jako dnes v umění. A také jeho neklid
nespokojenost. Proráží i pod markou rovnováž-
nosti a diseiplinované civilisace u Angličanů
není cizí temperamentnímu, zdánlivě, nebo pře-
vážně jen přítomnosti žijícímu Francouzi. Ano,
Francouzově! Možno-li zde, v düsseldorfském
paláci výstavním, mluviti o vítězích a na hlavu
poražených, jsou první Francouzové a druzí
Němci v Berlině. Totiž zase jen jejich mimose-
cesní část. Ale francouzské oddělení, kde Monet
záři, Besnard oslňuje, Aman Jean ukazuje ušlech-
tilé, Roll jadrné, Cottet a Simon vážné a opra
vdové, Gandara duchaplné, Bilotte diskretní
jemné, Blanche jadrné, La Touche pohádkově
skvoucí rysy a Degas imponuje živolnou momen-
tanností, je pravým kolbištém duchů, ne hlubo-
kých a složitých v myšlení, ale hbitých a obdi-
vuhodných v těžení krásy ze všeho souhrnu ži
votních a přírodních zjevů. Hledati a nalézatije
u nich jedno a jakoby se spolehali na tento
šťastný dar nějaké dobrotivé víly, nikde se na
dlouho nezastavují. Od jednoho problému právě
rozluštěného už vyhližejí po jiném. O té klidné.
v malém okruhu se spokojeně pohybující práci.
jakou na příklad Dánové mají za úděl, neníu
nich potuchy. Ruch, kolotání a brilantní před-
vedení toho, co právě, víc uměleckým instinktem
nežli systematickou bádavostí, byli krásného a no-
vého objevili. Nežli je Němci v jednom po-
stihnou a co jim Francouzi s lehkou myslí pře-
nechají, si jakž takž osvojí, jsou tito zase už
Karel B. Mádl.
dávno bůh ví kde.
Angličan
Francouz
Francouzův
Němec
Monet
Besnard
Aman Jean
Roll
Cottet
Gandara
Degas
Dán
Mádl
Berlín
13
article
= Nové publikace redakci této rubriky zaslané
Engelmüller Ferd., Život a sen přírody
Čtyři pastely a dvanáct kreseb. Praha. J. Otto (b.
r.) — fol.
Loni podala »Zlatá Praha« svým odběratelům za
prémii obsáhlé dílo, v němž na stu listech shrnuje
se spojitý přehled dílo Václava Brožíka, letos před-
kládá jim a zároveň dává na volný trh tento nový
cyklus Engelmüilerův. Čtyři pastely v barevné re-
produkci, to jsou čtyři roční počasí; dvanáct uhlo-
vých kreseb v autotypii, to je dvanáct měsíců.
Všechno přívětivé, milé, ba roztomile zpracované
motivy z vnitročeského kraje. Nikde složité, ani co
do formace a formy, ani co do malebného cítění, ale
v této jednoduchosti a otevřenosti, v této prostotě vníma-
vé a sdílné mysli má F. Engelmüller vlastnost, která
jej činí přístupným a vítaným obecenstvu a dobývá
mu uznání u těch, kdo umělecké hodnoty dovedou
oceniti a jich si vážiti. Třeba že nového neodkrývá
a nepovída mnoho, třeba že neodvažuje se mimo
cestu nebo dále ku předu nežli kudy J. Mařák krá-
čel, přece jen zpívá si tyto popěvky svým hlasem,
poněvadž je sám znova procitil. V tomto malém
okruhu lyrického promlouvání vlídně rozkošných
motivů přírodních pohybuje se očividně proteplen
šťastnou spokojeností, asi takovou, s jakou psal V.
Hálek své písně »Z přírody«.
= Hantich Henry: L'art tchěque XIX. siěcle.
Ferd
Otta
Brožík
Engelmüller
J Mařák
V Hálek
Henry
Praha
Engelmüilerův
L ' art
14
article
Peinture, sculpture, architecture. Préface de Charles
Normand. Paris - Prague. Nilsson - Topič. — fol.
(12 fr.)
Učel této pěkně i bohatě vypravené knihyje
zřejmý: chce ve Francií poučiti o tom, co u nás
minulém století umělci výtvarní vykonali, chceje
tam, jména, karaktery a v reprodukcích i některá
dila, nčiniti znamějšími, ne li běžnějšími. Není to
resumé celého uměleckého děje devatenáctého věku,
nýbrž jen resumé, aneb i jen pouhé uvedení všech
jednotlivců, kteří u nás větší nebo menši měrou
se učinili patrnými. Kniha sleduje cíle víc infor-
mační nežli propagační, víc upozorňuje nežli vyvi-
nuje a proto nejlepší kritiku její příhodnosti a způ-
sobilosti mohou podat ti, na jichž adresu se přímo
obraci.. Jisto je, že francouzšlí amatéři a nynější
nebo budoucí čechomilci v ní naleznou mnoho, po-
něvadž, jsou-li dosti zvědavi, bude jim vše nové.O
velkých proudech a vnitřní spojitosti, o ústrojném
vývojí a rozvíjení se českého umění kniha Hanti-
chova nevypráví. My sami ještě takového spisu ne-
máme a H. Hantich nepsal svoji jako odborník sám
zkoumající a usuzující, než toliko jako informátor,
který svoje podání opírá o práci, poznatky a soud
lidí, předmětu blíže stojících. Je to tak dobře a ne-
byla to práce úplně mechanická. To ovšem také —
stávající pomůcky a předlohy — vysvětluje, že je to
vlastně víc vypsání českého umění druhé polovice
nežli celého devatenáctého věku a že při vší mno-
hosti, ano při všem nadbytku jmén tu onde chybí
některý zjev závažný. Než to několik zevnějších
menšich omylů ve jménech nebo datech dá se snadno
spraviti při nejbližší příležitosti.
Préface
Normand
Nilsson
H Hantich
Francie
ParisPrague
kniha Hanťa
15
article
Za to má mnohé milé vlastnosti, kterými může
prospět svému předmětu. Vedle zmíněných a v celku
dobře vybraných dokumentárních illustrací, svůj vřelý
a zaujatý ton přednesu a místné poukazy na přímé
styky francouzského umění s českým jsou nejen po-
litickou, také správnou pomůckou ke vzbuzení zájmu
ve Francií o to, co zdárně a silně representuje české
umění a poněvadž tam dnes nejsou tak docela beze
všech, třeba jen porůzných a stručných zpráv
něm, poněvadž si odborné oči i ve výstavních vřa-
vách metropole našich obrazů a soch všimly a snad
chuť a žádost po poznání jiných probudily
bude jim kniha Hantichova vítaným ukazatelem
průvodcem k nám.
Hantichův
Francie
16
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Jednejte o pokračovacích školácl
rolnických.
(Slovo k poslancům.)
Rolnictvo jest nejdůležitější stav ná-
roda! Nutno ve prospěch našeho národa zacho-
vati a posíliti hlavně malorolnictvo! Pří-
čina hospodářských neúspěchů rolnictva věz
v neuvědomělosti, nízké úrovn
všeobecného a hlavně odborného vzdě-
lání širokých vrstev rolnického lidul
Rolnietvu pomůže jen svépomoc, založená
na řádném sebevědomí, na uvědomění nutnosti
spořádání a semknutí řad a sebrání rozptýle-
ných, slabých sil k jednomu cíli! Takové a po
dobné rady, taková hesla reformní a akční slý-
cháme a čítáme denně, a věru, není lze upřít
jim do jisté míry oprávněnosti.
Poněvadž pak tyto praemisy jsou v pod-
statě uznány obecně za správné a poněvadž se
se značným důrazem způsobem velice vážným
proklamují i z řad rolnietva samého, jak o tom
zprávy zemědělské rady, agrárních sdruženía
listů a hlavně agrární anketa v obsáhlém a po-
zoruhodném spise svém, 1100 stran obsahu-
jícím, svědčí, domníval by se každý nepřed-
pojatý posuzovatel kulturních našich poměrů.
že podniknuto bude vše, co směřuje ke zvýšen
duševní úrovně rolnictva, a zvláště, že přikroč
se co nejdříve k realisování aspoň nejnezbytněj.
ších požadavků řádné organisace škol lidu
rolnického.
Ale, bohužel, nejdůležitější, protože nej-
širším vrstvám rolnického lidu sloužící útvar
škol rolnických, t. j. pokračovací školy
hospodářské, dosud zřízen u nás není.
řádný organizace škola lid
17
article
Doličovati teprve velikou důležitost těchto
škol je zbytečno, poněvadž je veliký jich vý
znam všeobecně uznáván. Arci potřebí uvědo
miti si, že účel škol pokračovacích nesmí být
snižován na pouhou přípravu k životu prak
tickému k odboru, ale zvýšen tak, aby školy
pokračovaci nesly se k vyšším ideám, aby staly
se pěstitelkami nejušlechtilejších povah, aby
připínaly se k životu v obci, k životu národa
Nutno zdůraznití, že školy ty nesmí býti pojí-
mány jako pouhé speciální školy pro úzký obor
životní působnosti, ale že jejich veliký význam
pro rolnictvo a národní společnost vůbec vězí
v tom, že školami těmi možno mluviti k mla-
dým srdcím rolnické mládeže, že možno
jimi tříbiti a zušlechťovati cit a mrav, povzbu
zovati dychtivost po dalším vzdělání a že možno
jimi čeliti v době, pro mravní rozvoj mladých lidi
nejkritičtější, přemnohým živlům, duchu škodli-
vým, srdce otupujícím a mrav ničícím.
S tohoto stanoviska vyššího je patrno, že
škola rolnická pokračovací není pouze záleži-
tostí jednoho stavu, ale věcí všenárodního pro-
spěchu.
A přece školy ty u nás takořka neexi-
stují. Roku 1903 bylo v království českém,
zemi rolnické, všeho všudy 51 hospodářských
pokračovacích škol — u porovnání s počtem
tři tisíc škol obecných a tří set škol měšťan
ských, počet, děsivě nepatrný.
Iniciativní návrhy ve sněmu království če-
ského podávané, mnohá dobrozdání hospodář-
ských organisaci, zprávy zemědělské rady, četné
novinářské články a mnohé resoluce jsou sice
důkazy, že je pro zřizování škol těch porozumění
a že potřeba jich je pociťována, ale navzdo
tomu je stále stejně daleko k uskutečnění těcht.
škol, jimiž se má jádru rolnického lidu pro
spěti, stejně daleko.
zpráva zemědělský rada
18
article
Jest to začarovaný kruh, v němž marně ho
spodářská škola čeká na svého osvoboditele
Zemský výbor království českého po dobro
zdání zemědělské rady podal již r. 1898 sněmu
osnovu zákona o pokračovacích školách hospo
dářských, ale nastaly v zemědělské komisi od
chylné názory. A když i vláda ohlásila odchyln
pežadavky a námitky, nezbývalo zemskému vý
boru ničeho jiného r. 1900, nežli žádati nového
dobrozdání zemědělské rady o této otázce
A poněvadž během dlouhé doby šesti let přibyl
nových rozporů a nových protiv v otázce, jež se
již tak ku příznivému rozřešení přibližovala, je
záležitost rolnických pokračovacích škol jak
začarována a marně čeká vysvoboditele.
Kamenem úrazu, nejpodstatnějším roz-
porem v otázce té je různé nazírání na otázku
trvání povinné školní docházky. Zemský výbo
a rozumí se i vláda, nemohou jinak než ve
smyslu trvajícího zákona přáti si, aby pokračo
vací škola hospodářská předpokládala povinnou
docházku školní do 14. roku. Naproti tom
kruhové zemědělští vyslovují přání, aby pokra
čovací škola byla zřízena jen tehdy, bude-li po
vinná docházka školní snížena tak, aby trvala
pouze do 13. roku. Ba, český odbor zemědělsk
rady ve své zprávě staví zřízení pokračovacícl
škol a snížení docházky školní v takovou sou
vislost, že má snížení docházky školní být
cenou, za niž pouze by souhlas ke zřízení pokra
čovacích škol dán býti mohl.
19
article
Všechny ostatní otázky sporné v záležitost
pokračovacích hospodářských škol jsou sice zá
važné, důležité, ale daleko nejsou tak tvrdým
oříškem, jako otázka docházky školní, kterás
staví jako junctim souhlasu ke zřízení pokračo
vacích škol hospodářských.
Nevěříme, že by neústupnost na kterékoliv
straně byla tak silná, že by schválně a zúmysla
stavěla překážky zřizování tak vlivného a důleži-
tého orgánu výchovného, jakým jsou školy po-
kračovací. Dnešní doba káže — a není to pla-
nou frásí — aby rolník byl pro sv
těžké, zodpovědné, kulturně a po-
liticky tak důležité a mnoho vědo-
mostí a značné duševní zdatno st
vyžadující povolání silně a pln
vyškolen, a tudiž nevěříme, že by právě nej-
povolanější mluvčí a zastanci lidu rolnického
poslancové, lidem venkovským volení, nedo-
vedli při dobré vůli a svorné shodě odstranit
nejobtížnější překážky na cestě, na níž by se
všichni sejíti mohli, kdo přejí zvýšenému vzdě-
lání rolnické mládeže! Nedovedeme si předsta-
viti, že by setrvalo se dále na takových princi-
piálních požadaveích, o nichž napřed se bez-
pečně ví, že jsou s to, konečné příznivé roz
řešení nalehavé otázky ohroziti.
Je nesporno, že organisace našeho školstv
nezbytně v přítomné době potřebuje hospodář
ských škol pokračovacích. Stoupající význam
samosprávy, která vyžaduje zvýšené vzdělán
rolnického lidu, stoupající význam rolníka,
hlavně malorolníka, jako základu středního
20
article
stavu národa nutně vyžadují, aby pokračovaci
školy hospodářské brzy zřízeny byly na základě
příslušného zákona.
Proto vyslovujeme upřímné přání, aby
zemští poslancové nyní učinili pokus o vyjas
nění různých stanovisek a rozporů, aby za při-
zvání znalců školské organisace a potřeb vzdě
lání lidu rolnického a odborníků ve věcech
školských a kulturních — nejlépe snad prostřed
nictvím a přispěním Národní rady — do-
jednali otázku ku příznivému řešení a pokusil
se svorně a při vzájemné ústupnosti najíti cestu.
na niž by všichni, kdo touží po zvýšení osvě-
tové a mravní úrovně rolnického dorostu, sejíti
mohli.
Protož: budiž společně a br zy
jednáno o velice důležité otázce,
která ne volá, ale křičí již v dva-
cátém století v zemi hospodářské
o příznivé rozřešeníl
(Zasláno.)
Úřadníci (s nár. na pensi) se služným od 1800
korun, obdrží půjčky na malé splátky a mírný úrok
Pražská záložna, Praha, Ferdinandova třída, 22n
21273
Prvnísvětová známka
Praha
Ferdinandov třída
29
article
jichž sešit p
Přitel Domoviny roč. XXI. obsahuje:
Vlasta Píttnerova: „Pro sírotka“, povídka.
Eug. Kumičič: „Theodora“, povidka.
V. P. Trnavský: Pláňata“, humoresky, povídky a frašky
J. V. Hrubý: „Ze světa“, povídky.
A. B. Šrastný: „Vlny životn“, povídky
I. Archleb: „Z hlubin a mělčlu života“,
—Sešlt o 48 stranách jen k
Celororoční předplatné Přítele Domoviny ve sv. brožovaných
neb v polotuhé vazbě (12 svazků o 128 str.) zl. 1.60.
Levná illustrovaná knihovna roč. VI. obsshuje:
L. Boussenard: „Hořící ostrov“, román z posledních
událostí na Kubě.
N. N. Karazin: „V rákosí“, román z turkest. života
Prof, dr. Justin Prášek: „A ntické ženy
Čen. Kramoliš: „Strážcové našich hor““, hist. román
A. P. Čechov: „Nudná hlstorie a jlné povídky“
I. Vereščagin: „Na vojně“
Případnou změnu redakoe sí vyhražuje.)
Sešit o 32—36 str. hojně illustr. za k
Celoroční předplatné Levné illustr. knihovny ve svazcích
brož, neb v polotuhé vazbě 18 svazků zl. 3.80.
Sešit na ukázku zašle každé knihkupectví jakoži
nakladatelství E. Beauforta
Praha-II., Jungmannova tř. 21n.
10 korun
denně, ano i více,
mohou osoby věecie
vrstev nabízením před-
mětu u velkostat-
ků a hospodářů
nezbytně nutné-
ho vydělati.
Nabídky buďtež na
Saskou továrnu na do-
bytčí krmivo v Praze.
968 II. řízeny
Píttnerův
Kumičič
Theodor
Trnavský
Hrubá
A B
I Archleb
L Boussenard
N N Karazin
doktor
Prášek
Kramoliš
A P Čechov
I Vereščagin
E Beaufort
Kuba
Praha
Jungmannův třída
35
article
vé bělostnuu, zakrývá svým volmi skvostným emailem
po neštovicích, rodná znamení, vyrovnává vrásky a zákyby.
všechny nedustatky, jako: doličky
ženský obličej pěvabným a ku podivu mladistvým. Je to ja-
stahuje roztažené pory a činf kašů
diný padr, po jehol upotřebení mdžeme se mýti, anlš by senanční působivost zmízela. Cenn
39
article
mlazuje o desitiletí a ná ho večer každá dámsa upotřebit
Krém ravissante
Cena tygliku K 3.—.
zabraňuje ochrnutí kůže, síli tuto a jest nojvýtečnější ze všech tolletnícu
EaSa vodiček listým výsladkem korunovanýnh. Cena láhve K. 53.—
Všechny né výrohky byly v Pařiži, v Lendýni a ve Vidni vyznamenány velkon zlatou mednillí.
Za podivuhodný výsladek svých připravků se úplné zaručují. Nesěetné dopisy uznání z nejvylšich kruhá
jsou u mne k nahlélnutí. — Kaldá dámě co nejlépe doporučite lno
C. k. priv. čelenka k dosažeší vrásek prostého, bělostně mramorového čela, kus K 3.— a vý-
borné, krášlici mýdlo „Navon ravissnnteší kns K 1.60 a K 20.60.
Mačame Rosa Bchašfer vykouzlí svým „KONOOREM“ na katdém sešedivělém vlasu původ ní barra
mladistvou — skvastnou rasou, kažtanovou Beb sanzetové četnou — a fádné nyti docíleného odstinu
neoňstraní. Jedno upotřebení postači. Malý karton K 3 —, velký K 10..
Pravé jeu s mým obrazem.
„Obradka“, páska k zamezení tvoření se dvojité brady. Cena 4 koruny.
„Rhodopis“ dodává každému obličeji nevyrovnatelný růžový nádech. Cena 3 K.
RO SA SCHAFFER ve Vidní., I., Kohlmarkt 6, v PRAZE u J0S. KAMMELA Na přikopě č .t5
1.20
1.20
Bchašfer
ro
Schaffer
Kammel
Praha
Kohlmarktoria 6
43
article
VÝBOR Z BÁSNÍ VÍTĚZSLAVA HÁLK .
VÝBOR Z BÁSNÍ VÍTĚZSLAVA HÁLK .
Oddíl II. — V pří-
Oddíl I. — Večerní
písně. — Pohádkyz
rodě.
naší vesnice.
S autografem Vítěz-
S předmluvou Aloisa
slava Hálka.
Škampy a podobíznou
Vítezslava Hálka.
Našich klenotů svazek 8.
Našich klenotů svazek7.
Výtisk za K 1.—. poš-
Výtisk za K —.80, poš-
tou za K 1.10, v pů-
tou za K —.90, v původní
vodní vazbě za K 1.70,
vazbě za K 1.50, poštou
poštou za K 1.90.
za K 1.60.
Hálk
Alois
Hálek
Škampa
Vítezslava Hálek
49
article
Moderní salonní kouzelnictví
Moderní salonní kouzelnictví
Hojná sbírka uměleckých kousků z oboru salonní
eskamotáže, břichomluvectví, čtení myšlének, růz
né pokusy z fysiky, mechaniky, arithmetiky a spo-
lečenské hry pro umělce z povolání, diletanty,
pro spolkové zábavy, cirkusy a p. Se 122 illustracemi
Sestavil na základě dlouholetých zkušeností Viktor
Pourepo, první český prestidigitateur a majetník kou-
21799
zelného divadla.
Cena velice zajímavé knihy pouze 3 K, v céloplá-
těné eleg. vazbě 3 K 50 h, poštou franko o 25 h více,
kdo obnos předem pošt. poukázkou zašle. Na sklade
v každém knihkupectví, zejmena u nakladatele RU-
DOLFA STORCIIA, knihkupce v Karlíně.
Viktor Pourepo
Karlín
zelný divadlo
RUDolf STORCIIA
50
article
Novinářský slovník
Novinářský slovník
slov oizojazyčných,
jež vyskytují se v knihách, listech denních i v obec-
ném hovoru, ze všech odvětví života, věd i umění.
Spolu opravce slov cizích, v češtině dosud špatně uží-
vaných. Sestavil Fr. Borovský.
Trojí účel má knížka tato: 1. aby v ní byly vyloženy
všecky výrazy cízí, jež se čtou v časopisech a knihách
a slýchají se též i v obyčejném hovoru; 2. aby vymý-
tily se významy cizí, nepotřebné, hlavně z němčiny
ošlé, jež dají se i mají nabražovati správnými slovy
eskými; 3. aby čtenář, jemuž se nedostalo vyššího
vzdělání jazykového, naučil se správně uživati těch ci-
zojazyčných výrazů, jichž domácími není ani nutno,
ani radno nahražovati, poněvadž jsou majetkem všech
vzdělaných národů. — K tomu cíli všude jest přidáno
21798
označení náležité výslovnosti.
Cena pěkné této knihy 1 K 80 h, v celoplátěné pevné
azbě 2 K 40 h, poštou franko o 20 h více, kdo ob-
nos předem pošt. poukázkou zašle.
Na skladě v každém knihkupectví, zejmena u nakla-
datele Rudolfa Storcha, knihkupce v Karlině
Borovská
Storch
Karlin
Francie
52
article
Praktická elementární
Praktická elementární
skolana piano
Se zřetelem k hudební osnově pro ústavy
učitelské ze dne 13. čce. 1886 a pro hudební
ústavy vůbec sepsal
Julius Rauscher,
spisovatel „Praktické školy na housle“, „Vý-
boru duett pro dvoje housle“ a „Houslových
kvartett“
Sešit l. až 7. po 1 kor. 20 hal.
Julius Rauscher