1
masthead
9. října 1904.
5
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Nové dary carovy bejovníkům.
Caru Mikuláši II. musí se přiznati, že stále
nyeli na zabezpečení bojovníků na dálném
Východě a jejich rodin, na úlevy jim i jejich
rodinám. Obraneům Port Arturu počítá se každý
den za dva, reservísté, mající více než 3 děti,
sproštění jsou mobilisace, postaráno o podporu
rodin po padlých mužích a poddůstojnících.
Kromě toho carová Alexandra Feodorovna po-
silá všemu mužstvu, válkou s Japonci zaměst-
nanému, na svůj účet rozličné potřeby, jako
tabák, šátky atd.
»Ruský Invalid« právě uveřejňuje nový
carský úkaz o podporách, které se poskytovati
mají rodinám důstojníkův a úřadníků, kteří ve
válce přišli o život ať následkem ran, ať ná-
sledkem nemoci. Rodinám takovým má být
hned vyplacena třetina jejich gáže se všem
přídavky, a tato částka má jim býti pravidelně
každý měsíc vyplácena, pokud se jim nezačne
vypláceti pense, jež má býti počítána ne ode
dne úmrtí dotýčného manžela nebo otce rodiny,
nýbrž ode dne jich mobilisování.
Mikuláš
Artur
Alexandr Feodorovna
Japonec
6
article
Rozmluva s gen. Veličkem.
Proslulý vojenský inženýr, generál- majoi
K. I. Veličko, jenž řídí budování ruských opev
nění v Mandžurii, jede přes Moskvu do Petro
hradu. V Moskvě ho navštívil dopisovatel »No
vého Vremene«, jenž telegrafuje rozmluvu, kte
rou s generálem měl. O vnějšku jeho praví, že
má Suvorovskou figuru, je suchý a křepký
čilých pohybů: dělá dojem člověka energického
nadaného železnou vůlí; je muž 66letý.
»Velmi rád posloužím novinám, aby se
osvěllilo naše položení na dálném Východě«,
pravil generál. »Vy všichni tu pláčete a litujete
našich domnělých neúspěchův, a my se těšíme
dobrému zdraví a jsme přeplněni energií. Ruské
obecenstvo nepochopuje, kterak bijeme Japonce,
ačkoli ustupujeme. To je proto, že mnozí činí
své závěry nikoli na základě faktů, nýbrž na
úvahách jednotlivých osob, neobeznámených an
s historií ruských vojen vůbec a nynější zvlášť,
ani s podmínkami bojiště. Japonský stát je
mohutný, japonská armáda vytrvalá, chrabrá
odhodlaná. Ruskému obecenstvu nebylo to známo.
Na válku s Japonskem hleděli jako na lehkou
válečnou procházku. Ale gen. Kuropatkin, jenž
dálný Východ a Japonsko procestoval, věděl, co
jest Japonsko a jeho armáda. On uvážil všechny
stránky chystané války a zde v Moskvě, ve
zdech šlechtického spolku, s neobyčejnou otevře-
ností a občanskou mužností prohlásil, aby od
něho nečekali rychlých vítězství. On nabádal
vás k trpělivosti, trpělivosti a trpě-
livosti. Bohužel, všeho toho nyní zapo
menuto.
I Velička
Japonec
Kuropatkin
Moskva
Petra hrad
Japonsko
7
article
Když vojna započala, my nebyli k ní při-
praveni a Japonci nás dusili silou a přesilou.
Samo bojiště bylo docela nepřipraveno v inže
nýrském smyslu; nebylo ani pevností, ani cest,
ani mostů. S malými silami musili jsme s
brániti a zdržovati nepřítele, musili jsme teprve
stavěti cesty a opevňovati posíce všude, kdese
nám zdálo, že by tudy mohlo táhnouti nepřá-
relské vojsko a kde byly k tomu podmínky
Často posicí jsme skvěle využitkovali a ustupu-
jíce způsobovali těžké ztráty nepříteli, ale ovšem
ne všecky posice bylo nám brániti. U Ljaojanu
důvěra v opevnění byla tak veliká, že k obraně
jich byla zůstavena velmi malá čásť vojska,
hlavní pak síly byly poslány proti Kurokiovi.
I opevnění ljaojanská skvěle se držela a ještě
dlouho by se držela, třeba že byla rozložena v
délce 14 verst. Naše ztráty na opevně-
ních po všechny dni ljaojanských
bojů obnášely pouze 300 mužů, počí-
taje i dělostřelce, a to v době, kdy
stohy nepřátelských trupů pokrývaly
všechna místa před tvrzemi a mezi
nimi. Značná ztráta divise generála Levestanna
(1200 m.) vysvětluje se tím, že tato divise
pracovala mimo obranu Ljaojanu. Vitězstvíu
Ljsojanu bylo v našich rukou, ale v bitvách
o mnohém rozhodují náhody. Nešťastná náhoda
zavinila, že nemohl býti proveden velkolepě za
mýšlený plán. Výtečný ústupný pochod gener.
Levestann
Ljsojan
8
article
Kuropatkina u Mukdenu postavil armádu ve vý-
hodné strategické položení. Odchod naší armádjy
k Telinu mně osobně zdá se nemožným. Sily naše
se sbírají a v nejbližší budoucnost
naše armáda přejde k nástupu po
celém frontu. Naše vojska s neochablou
energil derou se v boj, a s takovým vojskem
s takovým velitelem, jako generál Kuropatkin,
jenž v nejtěžších okamžicích umí zachovati
úplnou sebevládu a chladnokrevnost, mandžur
ská armáda může trpělivě očekávati žádouch
chvile, kdy role bojujících stran na bojiští se
vymění. A to bude brzy, velmi brzy. Totě
moje mínění, mínění očevidcovo a generála,
který po celou dobu byl po boku velitele a
mády.
O Port Arturu generál Veličko pravil, že
hrdinové jeho prožívají trudné doby, ale trudno
je pouze lidem, nikoli pevnosti, vždyť dosud
Japonci ani jednoho cenného opev-
nění nevzali a při tom ztratili mnoho
desítek tisíc mužů. Jestliže tyto ohromn
ztráty své Japonci nazývají »malými úspěchy«
bůh vi, kolik chtějí, aby jich popadalo, aby s
to početli za úspěch »veliký !«. Ačkoliv jsem
vložil všechnu svou duši v stavbu arturských
opevnění, přece tato opevnění čekala překvapné
chladnokrevnosti a chrabrosti našich junáků.
Sila
Kuropatkin
Velička
Japonec
9
article
Musejí miti dosud mnoho válečných zásob.
když podnikají s takovým úspěchem výpady.
kterým se obdivuje všechen svět. Všechny
ovšem zajímá olázka: Co očekává Port Artur?
Na to určitou odpověď dáti nemůže ani sám
gen. Stesselj. Vím a jsem přesvědčen pouzeo
tom, že pevnost bude držeti se do posledního
sucharu a do poslední patrony. To pravím,
znaje ducha našich obležených molodeů. C
pak se týče zásob spíže, myslím, že jich mají
ještě na několik měsíců. Při oblehání je důle
žitou věcí kažení vodovodů, což chtěli Port
Arturu učiniti také Japonci, ale oni patrně za-
pomněli, že jsou v Port Arturu studny a po
bradhami sladkovodné jezero.
Na otázku, proč arturské loďstvo
hodlá vyplouti na moře, aby se pro-
bilo, generál odpověděl, že to dokazuje, že
okolnosti se zlepšily. Třeba míti dobře
ve paměti, že pevnosti jsou k vůli loďstvu a
nikoli lodstvo k vůli pevnostem. Upluje li naše
Artur
Japonec
Artur studna
10
article
loďstvo, to nikterak nebude znamenati zhoršení
pro obležené, neboť minové ohražení a pobřežná
obrana nedají přibližiti se loďstvu nepřátelské
mu. Celkem tedy: položení pevnosti je těžké,
sle více nic. Totě mé mínění.«
»Připouštite, že ustoupíme i od Mukdenu?e
»To vše bude záviseti od okolností a od
rozhodnutí velitelova. V každém případě pro nás
ani Ljaojan, ani Mukden, ani Telin nehrají
žádné role. Pro nás jsou důležila jen ta místa,
která se nám hodí pro posice! Na př. Muk-
den ve vojenském smyslu nemá
pro nás žádné zajímavosti, ale linie
na řece Hun, 10 verst od Mukdenu, je pro
nás důležitá, protože zde možno zříditi překrás-
nou obrannou posici.«
»Myslíte-li, že vojna povede se i v zimě?«
»Zcela jistě. Zima v Mandžurii je bezsněžná
a cesty jako mlat. Za všech těch seďm měsíeů
zápasili jsme s bezcestím. Japonci mají kulie,
pro něž ani deště, ani bláto není ničím . .. Ne
třeha litovati našich nezdarů, netřeba ani slz,
ani žalob. Ruská vojska, opětuji, jsou plna
energie. Velitel náš je neobyčejný muž, jak
pevnosti charakteru, tak i občanskými cnostmi,
tak vojenským talentem. Je to pravý ruský člo-
věk a možno býti ubezpečeným, že jinak
z Dálného Východu se nevrátí, než jako vítěz.
Pouze třeba dáti mu tolik vojska, kolik potřeba
je. Vše, všechny okolnosti, všechny
výpočty a kombinace jsou nám pří-
znivy a my můžeme hleděti bodře
směle a jasně v oči budoucnosti.
Nynější stav portarturského
loďstva.
Ljaojan
Telin
Hun
Japonec
Mukden
11
article
Proskakují hlasy, že se schyluje k nové
námořní bitvě u Port Arturu. »Kreuzzeitung«
při té přiležitosti přehliží stav portarturského
loďstva a ukazuje, že loďstvo toto nikterak ne
sestává z řady vraků, nýbrž je dosud silným
loďstvem. Tato jsou jmena lodí, z kterýchs
skládá portarturské loďstvo:
1. Řadové lodi: »Pollava« (zbudovaná roku
1894, nosnost 11.100 tun), »Sevastopol« (1895,
12.000), »Peresvět« (1898, 12.900). »Pobědas
(1900, 12.900), »Retvizan« (1900, 13.100).
2. Obrněná kanonýrka »Gremjaščí« (1872.
1700).
3. Obrněný křižák »Bajan« (1900, 7900)
4. Velký obrněný křižák »Pallada« (1899
6900).
5. Malé křižáky: »Dzigit« (1873, 1300)
»Razbojník« (1878, 1300), »Zabijaka« (1878
1200), »Bobr« (1885, 1200) a »Giljak« (1897
1300).
6. Torpédky: »Vsadník« a »Gajdamak«p
410 tunách, 25 torpedoborců a transporty »An
ara« a »Amur«.
Dnešní armáda japonská ...
(Píše maršál markýz Ojam a, chef generálního štábu)
„Císař japonský, jako nejvyšší pán armády
na zemi i moci námořní, má nejvyšší velen
nade vším vojskem. On jmenuje ministra války.
chefa generálního štábu, generálního ředitele vo-
jenských škol a členy vojenské rady. Minist
války řídí všechny vojenské záležilosti, má
vrchní velení nade všemi důstojníky i muž-
stvem, jakož i nad vojenskými úřadníky. Dále
kontroluje tyto úřady: válečnou radu, vojen-
skou radu technickou, zdravotní a zvěrolékař
skou, vojenské hřebčince a stáje, departement
pro výzbroj, arsenál, válečné depot, departe-
ment opevňovací, doplňovací depot na Formose.
centrální skladiště obilné, skladiště oděvů, to-
várny na vojenské dodávky, státní továrnu na
výrobu vojenského sukna, skladiště léků a ko-
nečně všechny vojenské školy a ústavy.
Retvizan
Gremjaščí
Razbojník
Zabijak
Giljak
Ojam
Císař
Port Artur
Sevastopol
Amur
Formosa
Pobědas
12
article
Chef generálního štábu má na starosti vy-
pracování plánu na hájení země a udělování
rozkazů o pohybech vojska. Plán tento ve sroz-
umění s císařem předá pak ministru války. Chel
generálního štábu má pod sebou všechny štábní
důstojníky a podlehá jeho dozoru kolegium štáb-
ních generálů a oddělení zeměměřičské. Gene-
rální ředitel pro výchovu vojenskou rozkazuje
všem generálním inspektorům jízdy, dělostře-
lectva polního i povnostního, sborů ženijních
a zásobovacích; pečuje pak dále o jednolnost
a zdokonalení celkové výchovy vojenské. Gene-
rální inspektoři jednotlivých odborů jsou mu
za své jednání zodpovědnými. Generální ředitel
vojenských ústavů má na starosti tyto školy
dělostřeleckou a inženýrskou, akademie a ka-
detky, pěší i jízdní, a střelnice dělostřelecké
i pěší.
Celá země rozdělena jest na tři armádn
sbory, každý armádní sbor na čtyři divisijní
okresy, tyto mají čtyři až osm plukovních ob-
vodů, tedy dohromady nejméně dvanáct divisij-
ních okresů o padesát dva plukovních obvodů
Kromě toho má Japonsko sedm doplňovacíl
zvláštních okresů.
Až do války čínsko-japonské složena byla
armáda japonská takto:
1. gardová divise, 6 divisí pěších, 2. pluky
pevnostního dělostřelectva.
Po válce byla rozmnožena
takto:
6 divisí pěchoty, 2 brigády jízdy, 2 brigády
pelního dělostřelectva, 3 pluky a čtyři prapory
dělostřelectva pevnostního, 1 prapor zákopni-
etva, vojenského četnictva atd.
Dnešního dne jest pak sestaveni vojsk
takovéto:
Gardy: 1 divise; pěchoty: 12 divist;
jízdy: 2 brigády; polního dělostřeloetva: 2 bri
gády; pevnostního dělostřelectva: 5 plukůa
čtyři prapory; železniční prapor jeden; posádka
na Formose: 3 brigády; četnietva: 15 okresů.
Japonsko
Genus
13
article
Za míru složena jest jedna divi se
takto: Dvě brigády pěchoty, jeden pluk jízdy;
polního dělostřelectva jeden pluk; technického
oddílu jeden prapor; zásobovacího sboru jeden
prapor.
Pěchota, pevnostní dělostřelci a technick
vojsko nosí pušku o 6 millimetrovém kalibru
vzoru „třicátého roku“, jež předčí pušku vzoru
Muratova; jízda a zásobovací sbor má karabinu
téhož vzoru a kromě toho šavli.
Dělostřelectva používá polních, horskýcha
rychlopalných děl a nosí bodlo.
V době války mobilisuje císa
čásť anebo celou armádu a vypracuje celý vá-
lečný plán.
Válečná moc, ze které se obyčejně armáda
skládá, jest tato: Několik pěších divisí, jízdních
brigád, polních dělostřeleckých brigád, oddělení
polní telegrafie, několik pluků zeměbrany a
Nutno-li, přidají se ještě sbor želozniční
horské batterie.
štáb.
Válečná síla jedné divise složena jest
obyčejně takto: Dvě brigády pěchoty, jeden
pluk jízdy, jeden pluk polního dělostřelectva.
jeden prapor technických oddílů, jedna kolona
pionýrů, jedna mostní ekypáž, jeden prapor
mužstva k dodávání nábojů, zásobovacího sboru
jeden prapor, a jedna kolona zdravotního od-
dělení.
Doprava mužstva, koní a zásob, ať po
souši nebo po vodě obstarává se výhradně voj-
skem samým, jež k účelu tomu důkladně je or-
ganisováno; jedině na dráze děje se dovoz jako
za poměrů obvyklých, jen že pod dozorem vo-
jenským.
Všichni japonští poddaní, mezi
17. a 40. rokem svého života povinni jsou
službou vojenskou; tato dělí se na čtyři periody
a to: na službu aktivní, zeměbranu, doplňosaci
a záložnou a na domobranu. K činné službě po-
volávají se mladíci ve 20. roce, mohou však
dobrovolně již v 17. roce se přihlásiti a do voj
ska vstoupiti.
14
article
Doba trvání služby vojenské
jest: tři léta činné služby pod praporem
čtyři léta a čtyři měsíce v záloze; v země
braně pět let, v domobraně mezi 17.—40
rokem.
Plat vojínů rozdělen jest dle tříd a do-
stávají: První třída 18 jenů ročně; druhá třídz
14 jenů 40 senů ročně; třetí třída 10 jenů 8
senů ročně. Konečně dostávají vojáci pensi
to v případech: Po 11leté službě, po propuštění
z příčin úrazu ve válce nebo ve službě a ko-
nečně vdovy po padlých ve válce.
Každý vojín stojí ročně asi 106 jenů.
Kuropatkin a Alexějev.
(Původní dopis „Národních Listů“.)
Neshoda mezi generálem Kuropatkinema
admirálem Alexějevem stala se již tak zjevnou,
že by bylo marno, zakrývati ji. Jest těžko pově-
dět, kdo z nich má pravdu, slyšíme-li toliko je-
jich stranníky. Poněvadž nikdo není bez chyby,
mají také oba ruští náčelníci vojenští svoje
chyby, ale posuzovati v celku hodnotu jejich
činnosti, není možno na vzdálenost tak značnou
a při nedostatku přesných dokladů. Jen tolik
se ví, že generál Kuropatkin je celkem pro válku
obrannou a Alexějev pro ofensivu. „Oba mají
pravdu“, pravil důstojník generálního štábu ar-
mády mandžurské, „možno poraziti Japonce tím
i oním způsobem.“ Nepověděl více a chtěl bez-
pochyby říci: „toliko dlužno se rozhodnouti pro
jeden nebo pro druhý; používati obou způsobů
zároveň, jak se dělo doposud, prospělo by toliko
Japoncům.“ Jest velmi mrzuté, že Kuropatkin
nemá volnost, činiti, co chce, že se musí podro-
bovat pokynům Alexějeva a jest neméně mrzuté,
že instrukce Alexějeva provádí muž, jenž ne-
věří v jejich účinnost a následkem toho nedo-
vede je prodchnout svým duchem.
Alexějev
Kuropatkin
Japonec
Alexějev
15
article
Tak výprava k Pulandianu, jež skončila
bitvou u Vafangou, byla Alexějevem vnucena
Kuropatkinu, jenž ji považoval za osudnou.
Poněvadž v tu chvíli Alexějev byl ještě v mi-
losti v Petrohradě, obrátil se na svého přítele,
ministra války Sacharova, aby dosáhl pro Kuro-
patkina rozkazu, by se pokusil o tento podnik
poněvadž Kuropatkin osobně odepřel, provést.
tento plán. Z Petrohradu došel Kuropatkina roz-
kaz, aby poslal Štakelberka na jih. V dopis:
Štakelberkovi, jenž mi byl ukázán, se praví:
„Když jsem se představiléKuropatkinovi, pravil
mi: Na zvláštní rozkaz z Petrohradu, barone.
posílám vás na jih. Vrátite-li se se svou armá-
dou, budu vám vděčen, vrátite-li se sám bez
armády, budu vám přece ještě vděčen. Jděte
a Bůh vám budiž milostiv.“ — Z toho je vidět,
kterak Kuropatkin soudil o této výpravě. Přece
však protivníci jeho mu vytýkali, že nepodporo-
val dostatečně posilami výpravu Štakelberkovu.
Když Japonci započali svoji ofensivu, jež
skončila bitvou u Ljaojanu, admirál Alexějev
v pravém slova smyslu přinutil Kuropatkina, aby
zadržel Japonce u Dašičaa. Alexějev nechtěl.
aby Inkou byl vydán Japoncům vzhledem k mo-
rálnému účinku politickému, jaký by to mělc
v zápětí. Nařídil tudíž Kuropatkinovi, aby svedl
bitvu, pohroziv mu, že jej okamžitě zbaví ve-
lení armády mandžurské na základě moci, jež
mu byla udělena carem. Car by ho mohl do-
sadit, ale pro tu chvíli by mu bylo velení od-
ňato. Za těchte okolnosti nemohl Kuropatkin
učinit jinak, než svésti bitvu, ale poněvadž vě-
děl, že se nemůže udržet, telegrafoval do Petro-
hradu: „Přijal jsem bitvu na rozkaz Alexějeva.
Kuropatkin
Sacharov
Kura
Štakelberk
bůh
Japonec
Alexějev
Inka
Petrohrad
petrahrad
16
article
Nemohu se udržet a prosím o dovolení, abych
směl ustoupit.“ Dovolení k ústupu bylo mu udě-
leno a bitva přerušena.
Konečně chtěl Alexějev rozhodně, aby s
Ljaojan držel za každou cenu. Kuropatkin n
prati tomu byl odhodlán, vykliditi toto místo.
Poněvadž Alexějev nechtěl ustoupiti, pozval je,
Kuropatkin ku poradě s náčelníkem svého gene-
rálního štábu. „Budome moci oba,“ pravil.
„spolu s našimi náčelníky generálního štábu po-
jednat o tom a uvidíme, na čem se rozhodnout.“
Kuropatkin a jeho náčelník generálního štábu
byl pro vyklizení. Náčelník generálního štábu
Alexějeva, generál Žilinský, byl rovněž pro vy-
klizení a takto třemi hlasy proti jednomu pora-
žen Alexějev. Tato porada konána 25. června
(7. srpna). Avšak po bitvě u Ljaojanu vyčítáno
Kuropatkinovi, že nepředvidal obcházecí pohyl
Kurokiův a že chvíli vydal armádu velkému ne-
bezpečí, jakož i že nazejtří po nezdaru na pra-
vém břehu, když již měl po ruce skorem všechno
svoje vojsko, nenapadl Kurokia, jehož všechny
divise nebyly ještě na mistě.
Za těchto okolnosti vyšel dekret o jmeno-
vání generála Grippenberga velitelem druhé ar-
mády v Mandžursku. Zatím počala se ve dvor-
ních kruzích udržovat pověsť, že admirál Alexč-
jev přibude v nejbližší době do Petrohradu a že
mu bude nabídnuto ministerium záležitostí za-
hraničných na místě hr. Lamzdorfa. Jako nový
nejvyšší velitel a zároveň jako místokrál v Man-
džursku uvádi se velký kníže Nikolaj Nikolaje
vič. Naproti tomu časopisy „Nevoje Vremja“
a „Rus“ tvrdí, že nejvyšším velitelem armády
mandžurské bude jmenován Kuropatkin.
Alexějev
Grippenberg
Nikolaj
Kuropatkin
Petrohrad
Man
Rus
Alexějevo
Nevoj Vremja
17
article
Telegram.
Telegram.
Sachalin.
Z Londýna, 8. října. (C.-B.) »Daily Te-
legraphu« sděluje se ze Šanchaje ze včerejška.
že japonská výprava na ostrov Sachalin byla
odročena pro pozdní roční dobu.
Anglle nebude prostředkovatl.
Z Lončýna, 8. října. (C. B.) Ranní listy
oliskuji přípis ministra zahraničních záležitost
markýza ot bansdewna mezinárodní společnost
míru, v němž ministr na návrh, aby anglická
vláda ve spolku s jinými státy appellovala na
Rusko a Japonsko, aby zastavily nepřátelství,
odpovídá, že vláda nepokládá takový krok za
užitečný, poněvadž žádná z válčících stran ne
projevila žádost za prostředkování jiných.
Ruská opatření na Koreji.
Z Paříže, 8. října. (C.-B.) Missionáři, jichž
ústavy nacházejí se severně od Genzanu, ob-
drželi od chéfa kozáckého oddělení, jež okku-
povalo tamní krajinu, rozkaz, aby co možno
nejrychleji opustili řečená mista,
jelikož dojde tam k velmi ostrým
akcím válečným. Oddělení kozácké ob
drželo těchto dnů osm děl a rovněž přibyly
vozy červeného kříže. Japonská posádka v Gen-
zanu jest neustále hotova k vytržení.
Baltieké loďstvo ve dvou dílech.
Z Petrohradu, 8. října. Baltické loďstvo
odpluje na dálný Východ o dvou divisích. Tor
pědové loďstvo propluje kanálem Suezským, ve-
liké bitevní lodi kolem mysu Dobré Naděje.
Tor
Londýn
Sachalin
Rusko
Japonsko
Korea
Paříž
Petrohrad
Daily T
Lončýn
18
article
Kuropatkin stižen ischiasem.
Z Londýna, 8. října. Dle zpráv došlých
»Morning Leadru« onemocně! prý Kuro-
patkin bolestivým zánětem nervu kyčelního
(ischiasem), takže nemůže ani vyjížděti na koni,
ani choditi. Také spánek má velice špatný-
Pět podmořských člunů pro Japan.
Z Londýna, 8. října. Pět podmořských
člunů, jež na různých místech zbudovány, na-
lézá se na cestě přes Ameriku do východní
Asie. Doprava dráhou děje se nenápadně. Nie
méně podařilo se vypátrati, že podmořské čluny.
jež dopravují se rozložené, jsou určeny pro
Japan.
Zprávy z Port Arturu.
Z Londýna, 8. října. Na moři řádí d ivá
vichřice od včerejšího dne. Za noci na
dnešek snesla se i metelice tak prudká,
že nebylo možno reflektory ozařovati hladinu
mořskou. Několik churavých důstoj-
níků z Port Arturu objevilo se
včera v Čifu, aniž by kdo se dozvěděl,
jakým způsobem. Má se za to, že použili prud-
kého větru západního a vznesli se ba-
lonem. Důstojníci prý sdělili důvěrně inte -
viewujícím je novinářům, že loďstvo port-
arturské bylo odhodláno minu-
lého právě týdne vyplouti z pří-
stavu, že však zprávy o novém po-
ložení min v okolí zevní rejdy pro-
tržení blokády japonské zamezily. Důstojníei
soudí, že loďstvu portarturské mu
podaří se v nejbližších dnech pro-
uiknouti, bude-li opakovati se ta-
ková bouře, jako byla na včesr e jšo
den. Ta prý by byla k proniknutí loďstva ví-
tanou. Počítá se však s tim, že bude dlužno
některé z lodí obětovati.
Kura
Artur
Londýn
Amerika
Asie
Morning Leadr
Port
19
article
Cholera na japouské nemocniční
lodi.
Z Londýna, 8. října. Do Tokia došly
zprávy, že na nemoeniční lodi japonské »Sif
kula« vyskytlo se několik případů onemocněn
cholerou. Loď, která stála v Nagasaki, obdržel
neprodleně rozkaz, aby vyplula na širé moře.
Další zprávy o průběhu nemoci a počtu one
mocnělých nedošly.
Rozbitá děla japonská u průsmyku
dalinského.
Z Paříže, 8. října. »Eeho de Paris« dovídá
se z Mukdenu od svého zvláštního zpravodaje.
že Japonci, kteří měli obsazený průsmyk dalin-
ský silným dělostřelectvem, stiženi byli značnou
nehodou. Tři děla, jež byla vyvezena na srázný
břeh nad skalou, střitila se s utrženým kusem
země a asi s deseti dělostřelci s horského svahu
Děla byla značně poškozena, kola zurážena
Z mužstva toliko dva ušli záhubě.
Opatrnost ruského námořnietva.
Z Berlína, 8. října. »Tagblattu« ozna
mují z Petrohradu: Správa ruského námořnictva
nařidila prohlédnutí veškerých obchodních lodi
které plují do ruských východomořských při
stavů válečných, aby zabránila podnikům prot
válečným lodím v přístavu se nalezajícím.
Japonec
Londýn
Tokio
Nagasaki
Paříž
Mukden
Berlín
Petrohrad
Ee jít Paris
Tagblatt
20
article
Balkán.
Balkán.
Z Cařihradu, 7. října. (C.-B.) Protože v sul-
tánově paláci se zdráhali přijati ohlášený pa-
mětní spis ekumenického patriarchátu, patriarch
tam dnes ústně zakročí.
Z Caříhradu, 7. října. (C.-B.) Dne 1. t. m.
ve Vaze Vraněši (v sandžaku sjenickém) došlo
ke krvavé bitce mezi křesťany a mohamedány.
jež vznikla z této příčiny: Srbští osadníci ve
vsi Barici zdráhali se odváděti letos obvyklou
dávku čtvrté části sklizně mohamedánskému
statkáři Šakiru Kaliciovi a vypálili ze zálohy ně-
kolik ran na něj a jeho příbuzné, když jeli
k zúčtování. Kalici a dva jeho průvodci byli
raněni, 3 muži zabiti. Oddil vojska, vyslaný ze
Sachice, byl 200 ozbrojenými srbskými sedláky
zapuzen. Kajmakam ranešský a náčelník gene-
rálního štábu 18. divise v Mitrovici major Sejzi
meškající v Berani na pohraniční inspekci, při
byli 3. t. m. se setninou na místo srážky. Větší
čásť účastníků prehla, jak se myslí, na Černou
Horu.
Kalici
Kalik
Sejzi
Balkán
Cařihrad
Mitrovic
Beran
ozbrojený
21
article
Zemské sněmy.
Zemské sněmy.
Slezský sně m.
—n— V Opavě, 7. října.
(Pův. zpráva.)
(41. zasedání 9. schůze dne 7. října 1904.)
Na začátku schůze odůvodňoval posl. dr. M
chejda návrh slovanských poslanců na
opravu volebního řádu. Uvedl, že žádají jím
aby předložena byla sněmu akta, týkající se volební
opravy pro sněm, a za druhé, by zvolen byl ku pro-
jednání opravy zvláštní výbor o 9. dle kuril volených
členech. Účelem návrhu je, aby konečně do pevných
kolejí byla přivedena reforma volebního řádu pro
slezský sněm. Osudy opravy jsou nejvýše smutně.
Již v r. 1870 u nána byla nulnost opravy, poněvadž
při sdělávání zákona volebního venkovské obce byly
příliš zkráceny. Byl podán návrh na rozmnožení
po tu poslanců za venkovské obce o 4; proti návrhu
nebylo vlastně odporu, uskutečněn nebyl jen proto,
že sněm nechtěl učinili usnesení, které by bylo po
chuti tehdejšímu ministerstvu Hlohenwartovu. V sezení
12. ledna 1895 podati poslanci slovanští návrh na
opravu a žádali, aby dostalo se práva volebního oso-
bám, jež ho dosud postrádaly a rozmnožení man-
dátů za venkovské obce. Politický výbor zabýval se
záležitostí tou a navrhl sněmu, by zemskému výboru
uložil, aby vypracoval návrh na opravu ve smyslu
rozšíření volcbního práva. (Slyštel
doktor
Opava
22
article
Byl tedy politický výbor pro návrh. Sněm však
pro návrh výborový nebyl a jménem většiny pro-
hlásil posl. Bukovski, že se zemskému výboru
ukládá vypracování návrhu bez určité direktivy na
základě říšského volebního zákona, kterým právě
pátá kurie byla zřízena. V roce 1896 navrhl posl.
dr. Haase, aby zemský výbor předložil návrh opravy,
kterým by zavedla se přímá a tajná volba ve ven-
kovských obcích. Slovanští poslanci viděli v tom
jen snahu na paralysování opravných návrhů, po-
něvadž byli proti návrhu Haasovu, nemělo-li nastati
zároveň jiné rozdělení venkovských okresů a roz-
množení počtu poslanců. Slovanšti poslanci opravu
každoročně urgovali, většína však nedbala. V roce
1901 přišli dělníci s peticemi na zavedení všeo bec-
ného a přímého práva volebního. Byly od dělnictva
bez rozdílu národnosti a politický výbor, jemuž byly
přikázány, navrhl většinou, aby od opravy se vůbee
upustilo a petice odložily ad acta. Menšina, vesměs
slovanští a němečtí zástupci venkovských obcí na-
vrhla, aby návrh na zavedení 5 kurie byl ihnedv
zásadě usnešen a návrh na zavedení přímých voleb
ve venkovských obcích proveden.
doktor
Haas
Haasův
23
article
Venkovšti, zvláště slovanští poslanci při návrhu
většiny rozhodně protestovali proti bagatelisování.
jehož se při tom sněmu od zpravodaje, bývalého po-
slance Komárka dostalo. Tu baron Zdeněk Sedl-
nický podal návrh zprostředkovací, který byl přijat,
aby záležitost byla do příštího sněmu odročena,
avšak v příštím zasedání skutečně vyřízena. Většina
vyslovila se tímto usnesením pro snížení censu, za-
vedení V. kurie a přímých voleb ve venkovských
obeích. Bar. Sedlnickému bylo slovanskými poslanci
voláno: »bravo«. »Nevolejte bravo!« odvětil baron
Sedlnický, »nečiním své prohlášení dobrovolně, cítím,
že se bude musit lidu vyhovět ať po dobrém, ať po
zlém.« Menšina doufala, že nyní k opravě dojde.
Komárek
Zdeněk
volat bravo
24
article
Leč marně, od čtyř let nestato se nic. V roce 1902
byla věc odročena, v roce 1903 se o ní vůbec ne-
jednalo, a v druhé letošní schůzi prohlásil poslanee
dr. Pohl, že zemský výbor není ochoten návrh opravy
předložit a že nutno vyčkati zkušenosti s V. kurií
zvláště ve Štyrsku. Nač se tu má vlastně s V. kurií
čekat? Mají býti voleni poslanci. Jakého budou
směru, ukázalo Štyrsko. Většinou budou patřit ke
starým stranám. Přijdou-li do sněmu dva nebo tři
ostřejší poslanci, nebude to na škodu a sněmovna
slezská přece zůstane »vzorným sněmem«.
Nyní chodí akt od politického výboru do zem-
ského a naopak. Proto soudí slov. poslanci, že je
nutno zvoliti zvláštní výbor, který by se věci opra-
vdově věnoval a skutečný návrh opravy podal, která
by neznamenala jen zavedení přímých voleb ve ven-
kovských obcích. Slovanští psslanci žádají, aby za-
vedeno bylo všeobecné, byť i relati v ní
přímé právo volební, zřízena byla
pátá kurie, rozmnoženy byly mandáty
za venkovské obce a spravedlivě roz-
děleny. Všeobecně, byť i relativní právo volební
hoví pocitu spravedlnosti, aby ti, kdo maji k státu
povinnosti, měli i práva politická, aby dělnictvo,
které je pramenem bohatství Slezska, našlo zastou-
pení. Ve venkovských obeích musí dojiti k rozmno-
žení počtu mandátů, poněvadž je neudržitelno, aby
jeden poslanec připadl na 4 velkostatkáře, 20.000
obyv. měst, a teprv na 50.000 obyv. venkova.
Pohl
Štyrsko
Slezsko
25
article
Nové rozdělení venkovských okresů je též prota
nutné, že jsou příliš velké a spojeny okresy čistě
agrární s čistě průmyslovými, čímž zájmy, jež po-
slanec zastupuje, příliš kolidují. Na konec svých vý-
vodů, jež přerušovány byly prajevy souhlasu u po-
slanců slovanských, žádá, aby dle čl. 34. jeďnaciho
řádu byl volen ihned k projednání návrhu zvláštní
výbor
Posl. dr. Pohl vyslovuje se proti náhledu dra.
Michejdy a navrhuje příkázání celého návrhu politi-
ckému výboru, který by o něm podal sněmu zprávu.
Posl. v. r. Hrubý diví se náhledu dra. Pohla.
Návrh Michejdův je jen formální a nikoliv meritorní,
žádá se tu předložení aktu a přikázání zvláštnímu
výboru. Připouští, aby se hlasovalo odděleně dl
odstavců.
Posl. dr. Ed. Türk praví, že návrh Pohlův je
v zájmu navrhovatelů. Mohlo by se státi, že by obě
části návrhu byly zamítnuty. (Slovanšií poslanci od-
porují a volají, že k tomu nebudou míti Němci
odvahu.)
Posl. dr. Stratil: Zamítnete-li náš návrh, po-
nesete zodpovědnost. Nepřijmete-li ani první část ná-
vrhu, ukážete, že nejste vůbec pro opravu a následky
se dostaví.
Kardinál dr. Kopp přichází Němcům na pomo
a na základě § 29. jednacího řádu dává o návrhu
dra. Pohla bez ohledu na protest slovanských po-
slanců hlasovati.
Návrh dra. Pohla přijímá se hlasy velkostatkářů
a ostatních německých poslanců, čimž proveden ná-
silný čin, jakých málo v dějinách sněmovních je za-
znamenáno.
Posl
doktor
Pohl
Michejda
Michejdův
Ed
Pohlův
Němec
Stratil
Kopp
26
article
Tak projednán byl za všeobecné nepozornosi
jednací pořad. Jen při posledním návrhu, kterým
ukládá se zemskému výboru, aby konal další studia
v otázce pozemštění silnic, rozvinula se
dlouhá debata, při níž na konec přijat byl návrh
posl. Olbricha na přechod k jednacímu pořadu,
čímž pochovány na dobro neuskutečnitelné snaby
po změně dosavadního zřízení. Hlavní překážkou
pozemštění siluic jsou dluhy okresů, pro něž nedá
se najíti vhodný způsob úpravy a jistota, že by se
tímto opatřením zemi neulehčilo, nýbrž přitížílo, po-
něvadž by jistě musila stavět mnoho nových silnie.
Na konec schůze podal posl, Hrubý pilný
návrh, kterým se ukládá politickému výboru, aby
o návrhu dra. Michejdy podal ihued, nej-
déle však do osmi dnů zprávu. Návrh
Hrubého byl však Němci opět zamitnut a tím po-
nechána výboru politickému volná ruka, aby se
záležitostí letos vůbec nepříšel,
Z Opavy, 8. října. (C-B)
V dnešní schůzi vyřízeny předměty jednaciho po-
řadu (ponejvíce o subvencích).
Olbrich
Michejda
Hrubý
Němec
Opava
CB
27
article
Příští schůze v úterý-
Ze Lvova, 8. října. (C.- B.)
V dnešní schůzi haličského sněmu poslanee
Stapiňský (lidová strana polská) odůvodňoval
návrh, aby se zemskému výboru uložilo vypracovati
předlohu volební opravy na základě obecného,
přímého a rovného volebního práva se současným
zrušením kurií a předložil je sněmu v zasedání r. 1905.
Navrhovatel je přesvědčen, že na takovou vo-
lební opravu dojiti musí a proto by bylo dobře od-
hodlati se k tomuto ústupku dobrovolně a nečekati
snad na změnu volebního řádu protí vůli sněmovní
většiny. Bezpodstatné jsou obavy, že by taková re-
forma prospěla haličským Rusům. Ostatně třeba uči-
niti po spravedlnosti. Žádá, by jeho návrh byl
přikázán zvláštnímu výboru. (Hlučná pochvala na
galerii, již zemský maršálek napomíná ke klidu.)
Návrh Stapiňského přikázán potom správ-
nímu výboru 48 proti 36 h las ů m.
Rus
Lvov
las ů
28
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů.
Změna ve správě zemské.
Z Vídně, 8. října. Z Celovce sdělují: Zem-
ský president svob. pán Hain byl náhle po-
volán do Vídně. Cesta jeho souvisí se změnou
v zemském presidiu slezském.
Uherské poměry sněmovní.
ch. Z Pešti, 8. října. »Pol. Corr.« sde-
luje: V parlamentních kruzích se proslýchů, že
Tisza povolá již v příštích dnech výbor důvěr-
níků všech stran, aby pojednal s nimi o revisi
parlamentního řádu jednacího. Obavy opposice,
jakoby se pomýšlelo na obmezení svobody slova,
jsou již úplně neodůvodněné. Béží prý jen o to,
znemožniti techníekou obstrukci a zjednati
větší váhy diseiplinárním ustanovením. Dále
mábýti vyřízení státního rozpočtu
vázáno na určitou lhůtu, aby se zamezily četné
a prý zbytečné indemnitní debaty.
ch. Z Pešti, 8. října. Ke známému listu
ministerského předsedy hr. Tiszy sděluje »Pesti
Hirlape, že obsahuje výhrůžku, kterou však
Hain
Pol
Corr
Tisza
Hirlape
Vídeň
Celovec
Pešť
Tisza