ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 ef91a210-71f4-11dc-a058-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 28 celkem · entity: person 76, place 42, work 11, org 6
1 masthead
9. října 1904.
2 masthead
Číslo 279.
3 masthead
NÁDÉ LLSY.
4 masthead
Strana 5.
5 article Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská. Nové dary carovy bejovníkům. Caru Mikuláši II. musí se přiznati, že stále nyeli na zabezpečení bojovníků na dálném Východě a jejich rodin, na úlevy jim i jejich rodinám. Obraneům Port Arturu počítá se každý den za dva, reservísté, mající více než 3 děti, sproštění jsou mobilisace, postaráno o podporu rodin po padlých mužích a poddůstojnících. Kromě toho carová Alexandra Feodorovna po- silá všemu mužstvu, válkou s Japonci zaměst- nanému, na svůj účet rozličné potřeby, jako tabák, šátky atd. »Ruský Invalid« právě uveřejňuje nový carský úkaz o podporách, které se poskytovati mají rodinám důstojníkův a úřadníků, kteří ve válce přišli o život ať následkem ran, ať ná- sledkem nemoci. Rodinám takovým má být hned vyplacena třetina jejich gáže se všem přídavky, a tato částka má jim býti pravidelně každý měsíc vyplácena, pokud se jim nezačne vypláceti pense, jež má býti počítána ne ode dne úmrtí dotýčného manžela nebo otce rodiny, nýbrž ode dne jich mobilisování.
Mikuláš Artur Alexandr Feodorovna Japonec
6 article
Rozmluva s gen. Veličkem. Proslulý vojenský inženýr, generál- majoi K. I. Veličko, jenž řídí budování ruských opev nění v Mandžurii, jede přes Moskvu do Petro hradu. V Moskvě ho navštívil dopisovatel »No vého Vremene«, jenž telegrafuje rozmluvu, kte rou s generálem měl. O vnějšku jeho praví, že má Suvorovskou figuru, je suchý a křepký čilých pohybů: dělá dojem člověka energického nadaného železnou vůlí; je muž 66letý. »Velmi rád posloužím novinám, aby se osvěllilo naše položení na dálném Východě«, pravil generál. »Vy všichni tu pláčete a litujete našich domnělých neúspěchův, a my se těšíme dobrému zdraví a jsme přeplněni energií. Ruské obecenstvo nepochopuje, kterak bijeme Japonce, ačkoli ustupujeme. To je proto, že mnozí činí své závěry nikoli na základě faktů, nýbrž na úvahách jednotlivých osob, neobeznámených an s historií ruských vojen vůbec a nynější zvlášť, ani s podmínkami bojiště. Japonský stát je mohutný, japonská armáda vytrvalá, chrabrá odhodlaná. Ruskému obecenstvu nebylo to známo. Na válku s Japonskem hleděli jako na lehkou válečnou procházku. Ale gen. Kuropatkin, jenž dálný Východ a Japonsko procestoval, věděl, co jest Japonsko a jeho armáda. On uvážil všechny stránky chystané války a zde v Moskvě, ve zdech šlechtického spolku, s neobyčejnou otevře- ností a občanskou mužností prohlásil, aby od něho nečekali rychlých vítězství. On nabádal vás k trpělivosti, trpělivosti a trpě- livosti. Bohužel, všeho toho nyní zapo menuto.
I Velička Japonec Kuropatkin Moskva Petra hrad Japonsko
7 article
Když vojna započala, my nebyli k ní při- praveni a Japonci nás dusili silou a přesilou. Samo bojiště bylo docela nepřipraveno v inže nýrském smyslu; nebylo ani pevností, ani cest, ani mostů. S malými silami musili jsme s brániti a zdržovati nepřítele, musili jsme teprve stavěti cesty a opevňovati posíce všude, kdese nám zdálo, že by tudy mohlo táhnouti nepřá- relské vojsko a kde byly k tomu podmínky Často posicí jsme skvěle využitkovali a ustupu- jíce způsobovali těžké ztráty nepříteli, ale ovšem ne všecky posice bylo nám brániti. U Ljaojanu důvěra v opevnění byla tak veliká, že k obraně jich byla zůstavena velmi malá čásť vojska, hlavní pak síly byly poslány proti Kurokiovi. I opevnění ljaojanská skvěle se držela a ještě dlouho by se držela, třeba že byla rozložena v délce 14 verst. Naše ztráty na opevně- ních po všechny dni ljaojanských bojů obnášely pouze 300 mužů, počí- taje i dělostřelce, a to v době, kdy stohy nepřátelských trupů pokrývaly všechna místa před tvrzemi a mezi nimi. Značná ztráta divise generála Levestanna (1200 m.) vysvětluje se tím, že tato divise pracovala mimo obranu Ljaojanu. Vitězstvíu Ljsojanu bylo v našich rukou, ale v bitvách o mnohém rozhodují náhody. Nešťastná náhoda zavinila, že nemohl býti proveden velkolepě za mýšlený plán. Výtečný ústupný pochod gener.
Levestann Ljsojan
8 article
Kuropatkina u Mukdenu postavil armádu ve vý- hodné strategické položení. Odchod naší armádjy k Telinu mně osobně zdá se nemožným. Sily naše se sbírají a v nejbližší budoucnost naše armáda přejde k nástupu po celém frontu. Naše vojska s neochablou energil derou se v boj, a s takovým vojskem s takovým velitelem, jako generál Kuropatkin, jenž v nejtěžších okamžicích umí zachovati úplnou sebevládu a chladnokrevnost, mandžur ská armáda může trpělivě očekávati žádouch chvile, kdy role bojujících stran na bojiští se vymění. A to bude brzy, velmi brzy. Totě moje mínění, mínění očevidcovo a generála, který po celou dobu byl po boku velitele a mády. O Port Arturu generál Veličko pravil, že hrdinové jeho prožívají trudné doby, ale trudno je pouze lidem, nikoli pevnosti, vždyť dosud Japonci ani jednoho cenného opev- nění nevzali a při tom ztratili mnoho desítek tisíc mužů. Jestliže tyto ohromn ztráty své Japonci nazývají »malými úspěchy« bůh vi, kolik chtějí, aby jich popadalo, aby s to početli za úspěch »veliký !«. Ačkoliv jsem vložil všechnu svou duši v stavbu arturských opevnění, přece tato opevnění čekala překvapné chladnokrevnosti a chrabrosti našich junáků.
Sila Kuropatkin Velička Japonec
9 article
Musejí miti dosud mnoho válečných zásob. když podnikají s takovým úspěchem výpady. kterým se obdivuje všechen svět. Všechny ovšem zajímá olázka: Co očekává Port Artur? Na to určitou odpověď dáti nemůže ani sám gen. Stesselj. Vím a jsem přesvědčen pouzeo tom, že pevnost bude držeti se do posledního sucharu a do poslední patrony. To pravím, znaje ducha našich obležených molodeů. C pak se týče zásob spíže, myslím, že jich mají ještě na několik měsíců. Při oblehání je důle žitou věcí kažení vodovodů, což chtěli Port Arturu učiniti také Japonci, ale oni patrně za- pomněli, že jsou v Port Arturu studny a po bradhami sladkovodné jezero. Na otázku, proč arturské loďstvo hodlá vyplouti na moře, aby se pro- bilo, generál odpověděl, že to dokazuje, že okolnosti se zlepšily. Třeba míti dobře ve paměti, že pevnosti jsou k vůli loďstvu a nikoli lodstvo k vůli pevnostem. Upluje li naše
Artur Japonec Artur studna
10 article
loďstvo, to nikterak nebude znamenati zhoršení pro obležené, neboť minové ohražení a pobřežná obrana nedají přibližiti se loďstvu nepřátelské mu. Celkem tedy: položení pevnosti je těžké, sle více nic. Totě mé mínění.« »Připouštite, že ustoupíme i od Mukdenu?e »To vše bude záviseti od okolností a od rozhodnutí velitelova. V každém případě pro nás ani Ljaojan, ani Mukden, ani Telin nehrají žádné role. Pro nás jsou důležila jen ta místa, která se nám hodí pro posice! Na př. Muk- den ve vojenském smyslu nemá pro nás žádné zajímavosti, ale linie na řece Hun, 10 verst od Mukdenu, je pro nás důležitá, protože zde možno zříditi překrás- nou obrannou posici.« »Myslíte-li, že vojna povede se i v zimě?« »Zcela jistě. Zima v Mandžurii je bezsněžná a cesty jako mlat. Za všech těch seďm měsíeů zápasili jsme s bezcestím. Japonci mají kulie, pro něž ani deště, ani bláto není ničím . .. Ne třeha litovati našich nezdarů, netřeba ani slz, ani žalob. Ruská vojska, opětuji, jsou plna energie. Velitel náš je neobyčejný muž, jak pevnosti charakteru, tak i občanskými cnostmi, tak vojenským talentem. Je to pravý ruský člo- věk a možno býti ubezpečeným, že jinak z Dálného Východu se nevrátí, než jako vítěz. Pouze třeba dáti mu tolik vojska, kolik potřeba je. Vše, všechny okolnosti, všechny výpočty a kombinace jsou nám pří- znivy a my můžeme hleděti bodře směle a jasně v oči budoucnosti. Nynější stav portarturského loďstva.
Ljaojan Telin Hun Japonec Mukden
11 article
Proskakují hlasy, že se schyluje k nové námořní bitvě u Port Arturu. »Kreuzzeitung« při té přiležitosti přehliží stav portarturského loďstva a ukazuje, že loďstvo toto nikterak ne sestává z řady vraků, nýbrž je dosud silným loďstvem. Tato jsou jmena lodí, z kterýchs skládá portarturské loďstvo: 1. Řadové lodi: »Pollava« (zbudovaná roku 1894, nosnost 11.100 tun), »Sevastopol« (1895, 12.000), »Peresvět« (1898, 12.900). »Pobědas (1900, 12.900), »Retvizan« (1900, 13.100). 2. Obrněná kanonýrka »Gremjaščí« (1872. 1700). 3. Obrněný křižák »Bajan« (1900, 7900) 4. Velký obrněný křižák »Pallada« (1899 6900). 5. Malé křižáky: »Dzigit« (1873, 1300) »Razbojník« (1878, 1300), »Zabijaka« (1878 1200), »Bobr« (1885, 1200) a »Giljak« (1897 1300). 6. Torpédky: »Vsadník« a »Gajdamak«p 410 tunách, 25 torpedoborců a transporty »An ara« a »Amur«. Dnešní armáda japonská ... (Píše maršál markýz Ojam a, chef generálního štábu) „Císař japonský, jako nejvyšší pán armády na zemi i moci námořní, má nejvyšší velen nade vším vojskem. On jmenuje ministra války. chefa generálního štábu, generálního ředitele vo- jenských škol a členy vojenské rady. Minist války řídí všechny vojenské záležilosti, má vrchní velení nade všemi důstojníky i muž- stvem, jakož i nad vojenskými úřadníky. Dále kontroluje tyto úřady: válečnou radu, vojen- skou radu technickou, zdravotní a zvěrolékař skou, vojenské hřebčince a stáje, departement pro výzbroj, arsenál, válečné depot, departe- ment opevňovací, doplňovací depot na Formose. centrální skladiště obilné, skladiště oděvů, to- várny na vojenské dodávky, státní továrnu na výrobu vojenského sukna, skladiště léků a ko- nečně všechny vojenské školy a ústavy.
Retvizan Gremjaščí Razbojník Zabijak Giljak Ojam Císař Port Artur Sevastopol Amur Formosa Pobědas
12 article
Chef generálního štábu má na starosti vy- pracování plánu na hájení země a udělování rozkazů o pohybech vojska. Plán tento ve sroz- umění s císařem předá pak ministru války. Chel generálního štábu má pod sebou všechny štábní důstojníky a podlehá jeho dozoru kolegium štáb- ních generálů a oddělení zeměměřičské. Gene- rální ředitel pro výchovu vojenskou rozkazuje všem generálním inspektorům jízdy, dělostře- lectva polního i povnostního, sborů ženijních a zásobovacích; pečuje pak dále o jednolnost a zdokonalení celkové výchovy vojenské. Gene- rální inspektoři jednotlivých odborů jsou mu za své jednání zodpovědnými. Generální ředitel vojenských ústavů má na starosti tyto školy dělostřeleckou a inženýrskou, akademie a ka- detky, pěší i jízdní, a střelnice dělostřelecké i pěší. Celá země rozdělena jest na tři armádn sbory, každý armádní sbor na čtyři divisijní okresy, tyto mají čtyři až osm plukovních ob- vodů, tedy dohromady nejméně dvanáct divisij- ních okresů o padesát dva plukovních obvodů Kromě toho má Japonsko sedm doplňovacíl zvláštních okresů. Až do války čínsko-japonské složena byla armáda japonská takto: 1. gardová divise, 6 divisí pěších, 2. pluky pevnostního dělostřelectva. Po válce byla rozmnožena takto: 6 divisí pěchoty, 2 brigády jízdy, 2 brigády pelního dělostřelectva, 3 pluky a čtyři prapory dělostřelectva pevnostního, 1 prapor zákopni- etva, vojenského četnictva atd. Dnešního dne jest pak sestaveni vojsk takovéto: Gardy: 1 divise; pěchoty: 12 divist; jízdy: 2 brigády; polního dělostřeloetva: 2 bri gády; pevnostního dělostřelectva: 5 plukůa čtyři prapory; železniční prapor jeden; posádka na Formose: 3 brigády; četnietva: 15 okresů.
Japonsko Genus
13 article
Za míru složena jest jedna divi se takto: Dvě brigády pěchoty, jeden pluk jízdy; polního dělostřelectva jeden pluk; technického oddílu jeden prapor; zásobovacího sboru jeden prapor. Pěchota, pevnostní dělostřelci a technick vojsko nosí pušku o 6 millimetrovém kalibru vzoru „třicátého roku“, jež předčí pušku vzoru Muratova; jízda a zásobovací sbor má karabinu téhož vzoru a kromě toho šavli. Dělostřelectva používá polních, horskýcha rychlopalných děl a nosí bodlo. V době války mobilisuje císa čásť anebo celou armádu a vypracuje celý vá- lečný plán. Válečná moc, ze které se obyčejně armáda skládá, jest tato: Několik pěších divisí, jízdních brigád, polních dělostřeleckých brigád, oddělení polní telegrafie, několik pluků zeměbrany a Nutno-li, přidají se ještě sbor želozniční horské batterie. štáb. Válečná síla jedné divise složena jest obyčejně takto: Dvě brigády pěchoty, jeden pluk jízdy, jeden pluk polního dělostřelectva. jeden prapor technických oddílů, jedna kolona pionýrů, jedna mostní ekypáž, jeden prapor mužstva k dodávání nábojů, zásobovacího sboru jeden prapor, a jedna kolona zdravotního od- dělení. Doprava mužstva, koní a zásob, ať po souši nebo po vodě obstarává se výhradně voj- skem samým, jež k účelu tomu důkladně je or- ganisováno; jedině na dráze děje se dovoz jako za poměrů obvyklých, jen že pod dozorem vo- jenským. Všichni japonští poddaní, mezi 17. a 40. rokem svého života povinni jsou službou vojenskou; tato dělí se na čtyři periody a to: na službu aktivní, zeměbranu, doplňosaci a záložnou a na domobranu. K činné službě po- volávají se mladíci ve 20. roce, mohou však dobrovolně již v 17. roce se přihlásiti a do voj ska vstoupiti.
14 article
Doba trvání služby vojenské jest: tři léta činné služby pod praporem čtyři léta a čtyři měsíce v záloze; v země braně pět let, v domobraně mezi 17.—40 rokem. Plat vojínů rozdělen jest dle tříd a do- stávají: První třída 18 jenů ročně; druhá třídz 14 jenů 40 senů ročně; třetí třída 10 jenů 8 senů ročně. Konečně dostávají vojáci pensi to v případech: Po 11leté službě, po propuštění z příčin úrazu ve válce nebo ve službě a ko- nečně vdovy po padlých ve válce. Každý vojín stojí ročně asi 106 jenů. Kuropatkin a Alexějev. (Původní dopis „Národních Listů“.) Neshoda mezi generálem Kuropatkinema admirálem Alexějevem stala se již tak zjevnou, že by bylo marno, zakrývati ji. Jest těžko pově- dět, kdo z nich má pravdu, slyšíme-li toliko je- jich stranníky. Poněvadž nikdo není bez chyby, mají také oba ruští náčelníci vojenští svoje chyby, ale posuzovati v celku hodnotu jejich činnosti, není možno na vzdálenost tak značnou a při nedostatku přesných dokladů. Jen tolik se ví, že generál Kuropatkin je celkem pro válku obrannou a Alexějev pro ofensivu. „Oba mají pravdu“, pravil důstojník generálního štábu ar- mády mandžurské, „možno poraziti Japonce tím i oním způsobem.“ Nepověděl více a chtěl bez- pochyby říci: „toliko dlužno se rozhodnouti pro jeden nebo pro druhý; používati obou způsobů zároveň, jak se dělo doposud, prospělo by toliko Japoncům.“ Jest velmi mrzuté, že Kuropatkin nemá volnost, činiti, co chce, že se musí podro- bovat pokynům Alexějeva a jest neméně mrzuté, že instrukce Alexějeva provádí muž, jenž ne- věří v jejich účinnost a následkem toho nedo- vede je prodchnout svým duchem.
Alexějev Kuropatkin Japonec Alexějev
15 article
Tak výprava k Pulandianu, jež skončila bitvou u Vafangou, byla Alexějevem vnucena Kuropatkinu, jenž ji považoval za osudnou. Poněvadž v tu chvíli Alexějev byl ještě v mi- losti v Petrohradě, obrátil se na svého přítele, ministra války Sacharova, aby dosáhl pro Kuro- patkina rozkazu, by se pokusil o tento podnik poněvadž Kuropatkin osobně odepřel, provést. tento plán. Z Petrohradu došel Kuropatkina roz- kaz, aby poslal Štakelberka na jih. V dopis: Štakelberkovi, jenž mi byl ukázán, se praví: „Když jsem se představiléKuropatkinovi, pravil mi: Na zvláštní rozkaz z Petrohradu, barone. posílám vás na jih. Vrátite-li se se svou armá- dou, budu vám vděčen, vrátite-li se sám bez armády, budu vám přece ještě vděčen. Jděte a Bůh vám budiž milostiv.“ — Z toho je vidět, kterak Kuropatkin soudil o této výpravě. Přece však protivníci jeho mu vytýkali, že nepodporo- val dostatečně posilami výpravu Štakelberkovu. Když Japonci započali svoji ofensivu, jež skončila bitvou u Ljaojanu, admirál Alexějev v pravém slova smyslu přinutil Kuropatkina, aby zadržel Japonce u Dašičaa. Alexějev nechtěl. aby Inkou byl vydán Japoncům vzhledem k mo- rálnému účinku politickému, jaký by to mělc v zápětí. Nařídil tudíž Kuropatkinovi, aby svedl bitvu, pohroziv mu, že jej okamžitě zbaví ve- lení armády mandžurské na základě moci, jež mu byla udělena carem. Car by ho mohl do- sadit, ale pro tu chvíli by mu bylo velení od- ňato. Za těchte okolnosti nemohl Kuropatkin učinit jinak, než svésti bitvu, ale poněvadž vě- děl, že se nemůže udržet, telegrafoval do Petro- hradu: „Přijal jsem bitvu na rozkaz Alexějeva.
Kuropatkin Sacharov Kura Štakelberk bůh Japonec Alexějev Inka Petrohrad petrahrad
16 article
Nemohu se udržet a prosím o dovolení, abych směl ustoupit.“ Dovolení k ústupu bylo mu udě- leno a bitva přerušena. Konečně chtěl Alexějev rozhodně, aby s Ljaojan držel za každou cenu. Kuropatkin n prati tomu byl odhodlán, vykliditi toto místo. Poněvadž Alexějev nechtěl ustoupiti, pozval je, Kuropatkin ku poradě s náčelníkem svého gene- rálního štábu. „Budome moci oba,“ pravil. „spolu s našimi náčelníky generálního štábu po- jednat o tom a uvidíme, na čem se rozhodnout.“ Kuropatkin a jeho náčelník generálního štábu byl pro vyklizení. Náčelník generálního štábu Alexějeva, generál Žilinský, byl rovněž pro vy- klizení a takto třemi hlasy proti jednomu pora- žen Alexějev. Tato porada konána 25. června (7. srpna). Avšak po bitvě u Ljaojanu vyčítáno Kuropatkinovi, že nepředvidal obcházecí pohyl Kurokiův a že chvíli vydal armádu velkému ne- bezpečí, jakož i že nazejtří po nezdaru na pra- vém břehu, když již měl po ruce skorem všechno svoje vojsko, nenapadl Kurokia, jehož všechny divise nebyly ještě na mistě. Za těchto okolnosti vyšel dekret o jmeno- vání generála Grippenberga velitelem druhé ar- mády v Mandžursku. Zatím počala se ve dvor- ních kruzích udržovat pověsť, že admirál Alexč- jev přibude v nejbližší době do Petrohradu a že mu bude nabídnuto ministerium záležitostí za- hraničných na místě hr. Lamzdorfa. Jako nový nejvyšší velitel a zároveň jako místokrál v Man- džursku uvádi se velký kníže Nikolaj Nikolaje vič. Naproti tomu časopisy „Nevoje Vremja“ a „Rus“ tvrdí, že nejvyšším velitelem armády mandžurské bude jmenován Kuropatkin.
Alexějev Grippenberg Nikolaj Kuropatkin Petrohrad Man Rus Alexějevo Nevoj Vremja
17 article Telegram.
Telegram. Sachalin. Z Londýna, 8. října. (C.-B.) »Daily Te- legraphu« sděluje se ze Šanchaje ze včerejška. že japonská výprava na ostrov Sachalin byla odročena pro pozdní roční dobu. Anglle nebude prostředkovatl. Z Lončýna, 8. října. (C. B.) Ranní listy oliskuji přípis ministra zahraničních záležitost markýza ot bansdewna mezinárodní společnost míru, v němž ministr na návrh, aby anglická vláda ve spolku s jinými státy appellovala na Rusko a Japonsko, aby zastavily nepřátelství, odpovídá, že vláda nepokládá takový krok za užitečný, poněvadž žádná z válčících stran ne projevila žádost za prostředkování jiných. Ruská opatření na Koreji. Z Paříže, 8. října. (C.-B.) Missionáři, jichž ústavy nacházejí se severně od Genzanu, ob- drželi od chéfa kozáckého oddělení, jež okku- povalo tamní krajinu, rozkaz, aby co možno nejrychleji opustili řečená mista, jelikož dojde tam k velmi ostrým akcím válečným. Oddělení kozácké ob drželo těchto dnů osm děl a rovněž přibyly vozy červeného kříže. Japonská posádka v Gen- zanu jest neustále hotova k vytržení. Baltieké loďstvo ve dvou dílech. Z Petrohradu, 8. října. Baltické loďstvo odpluje na dálný Východ o dvou divisích. Tor pědové loďstvo propluje kanálem Suezským, ve- liké bitevní lodi kolem mysu Dobré Naděje.
Tor Londýn Sachalin Rusko Japonsko Korea Paříž Petrohrad Daily T Lončýn
18 article
Kuropatkin stižen ischiasem. Z Londýna, 8. října. Dle zpráv došlých »Morning Leadru« onemocně! prý Kuro- patkin bolestivým zánětem nervu kyčelního (ischiasem), takže nemůže ani vyjížděti na koni, ani choditi. Také spánek má velice špatný- Pět podmořských člunů pro Japan. Z Londýna, 8. října. Pět podmořských člunů, jež na různých místech zbudovány, na- lézá se na cestě přes Ameriku do východní Asie. Doprava dráhou děje se nenápadně. Nie méně podařilo se vypátrati, že podmořské čluny. jež dopravují se rozložené, jsou určeny pro Japan. Zprávy z Port Arturu. Z Londýna, 8. října. Na moři řádí d ivá vichřice od včerejšího dne. Za noci na dnešek snesla se i metelice tak prudká, že nebylo možno reflektory ozařovati hladinu mořskou. Několik churavých důstoj- níků z Port Arturu objevilo se včera v Čifu, aniž by kdo se dozvěděl, jakým způsobem. Má se za to, že použili prud- kého větru západního a vznesli se ba- lonem. Důstojníci prý sdělili důvěrně inte - viewujícím je novinářům, že loďstvo port- arturské bylo odhodláno minu- lého právě týdne vyplouti z pří- stavu, že však zprávy o novém po- ložení min v okolí zevní rejdy pro- tržení blokády japonské zamezily. Důstojníei soudí, že loďstvu portarturské mu podaří se v nejbližších dnech pro- uiknouti, bude-li opakovati se ta- ková bouře, jako byla na včesr e jšo den. Ta prý by byla k proniknutí loďstva ví- tanou. Počítá se však s tim, že bude dlužno některé z lodí obětovati.
Kura Artur Londýn Amerika Asie Morning Leadr Port
19 article
Cholera na japouské nemocniční lodi. Z Londýna, 8. října. Do Tokia došly zprávy, že na nemoeniční lodi japonské »Sif kula« vyskytlo se několik případů onemocněn cholerou. Loď, která stála v Nagasaki, obdržel neprodleně rozkaz, aby vyplula na širé moře. Další zprávy o průběhu nemoci a počtu one mocnělých nedošly. Rozbitá děla japonská u průsmyku dalinského. Z Paříže, 8. října. »Eeho de Paris« dovídá se z Mukdenu od svého zvláštního zpravodaje. že Japonci, kteří měli obsazený průsmyk dalin- ský silným dělostřelectvem, stiženi byli značnou nehodou. Tři děla, jež byla vyvezena na srázný břeh nad skalou, střitila se s utrženým kusem země a asi s deseti dělostřelci s horského svahu Děla byla značně poškozena, kola zurážena Z mužstva toliko dva ušli záhubě. Opatrnost ruského námořnietva. Z Berlína, 8. října. »Tagblattu« ozna mují z Petrohradu: Správa ruského námořnictva nařidila prohlédnutí veškerých obchodních lodi které plují do ruských východomořských při stavů válečných, aby zabránila podnikům prot válečným lodím v přístavu se nalezajícím.
Japonec Londýn Tokio Nagasaki Paříž Mukden Berlín Petrohrad Ee jít Paris Tagblatt
20 article Balkán.
Balkán. Z Cařihradu, 7. října. (C.-B.) Protože v sul- tánově paláci se zdráhali přijati ohlášený pa- mětní spis ekumenického patriarchátu, patriarch tam dnes ústně zakročí. Z Caříhradu, 7. října. (C.-B.) Dne 1. t. m. ve Vaze Vraněši (v sandžaku sjenickém) došlo ke krvavé bitce mezi křesťany a mohamedány. jež vznikla z této příčiny: Srbští osadníci ve vsi Barici zdráhali se odváděti letos obvyklou dávku čtvrté části sklizně mohamedánskému statkáři Šakiru Kaliciovi a vypálili ze zálohy ně- kolik ran na něj a jeho příbuzné, když jeli k zúčtování. Kalici a dva jeho průvodci byli raněni, 3 muži zabiti. Oddil vojska, vyslaný ze Sachice, byl 200 ozbrojenými srbskými sedláky zapuzen. Kajmakam ranešský a náčelník gene- rálního štábu 18. divise v Mitrovici major Sejzi meškající v Berani na pohraniční inspekci, při byli 3. t. m. se setninou na místo srážky. Větší čásť účastníků prehla, jak se myslí, na Černou Horu.
Kalici Kalik Sejzi Balkán Cařihrad Mitrovic Beran ozbrojený
21 article Zemské sněmy.
Zemské sněmy. Slezský sně m. —n— V Opavě, 7. října. (Pův. zpráva.) (41. zasedání 9. schůze dne 7. října 1904.) Na začátku schůze odůvodňoval posl. dr. M chejda návrh slovanských poslanců na opravu volebního řádu. Uvedl, že žádají jím aby předložena byla sněmu akta, týkající se volební opravy pro sněm, a za druhé, by zvolen byl ku pro- jednání opravy zvláštní výbor o 9. dle kuril volených členech. Účelem návrhu je, aby konečně do pevných kolejí byla přivedena reforma volebního řádu pro slezský sněm. Osudy opravy jsou nejvýše smutně. Již v r. 1870 u nána byla nulnost opravy, poněvadž při sdělávání zákona volebního venkovské obce byly příliš zkráceny. Byl podán návrh na rozmnožení po tu poslanců za venkovské obce o 4; proti návrhu nebylo vlastně odporu, uskutečněn nebyl jen proto, že sněm nechtěl učinili usnesení, které by bylo po chuti tehdejšímu ministerstvu Hlohenwartovu. V sezení 12. ledna 1895 podati poslanci slovanští návrh na opravu a žádali, aby dostalo se práva volebního oso- bám, jež ho dosud postrádaly a rozmnožení man- dátů za venkovské obce. Politický výbor zabýval se záležitostí tou a navrhl sněmu, by zemskému výboru uložil, aby vypracoval návrh na opravu ve smyslu rozšíření volcbního práva. (Slyštel
doktor Opava
22 article
Byl tedy politický výbor pro návrh. Sněm však pro návrh výborový nebyl a jménem většiny pro- hlásil posl. Bukovski, že se zemskému výboru ukládá vypracování návrhu bez určité direktivy na základě říšského volebního zákona, kterým právě pátá kurie byla zřízena. V roce 1896 navrhl posl. dr. Haase, aby zemský výbor předložil návrh opravy, kterým by zavedla se přímá a tajná volba ve ven- kovských obcích. Slovanští poslanci viděli v tom jen snahu na paralysování opravných návrhů, po- něvadž byli proti návrhu Haasovu, nemělo-li nastati zároveň jiné rozdělení venkovských okresů a roz- množení počtu poslanců. Slovanšti poslanci opravu každoročně urgovali, většína však nedbala. V roce 1901 přišli dělníci s peticemi na zavedení všeo bec- ného a přímého práva volebního. Byly od dělnictva bez rozdílu národnosti a politický výbor, jemuž byly přikázány, navrhl většinou, aby od opravy se vůbee upustilo a petice odložily ad acta. Menšina, vesměs slovanští a němečtí zástupci venkovských obcí na- vrhla, aby návrh na zavedení 5 kurie byl ihnedv zásadě usnešen a návrh na zavedení přímých voleb ve venkovských obcích proveden.
doktor Haas Haasův
23 article
Venkovšti, zvláště slovanští poslanci při návrhu většiny rozhodně protestovali proti bagatelisování. jehož se při tom sněmu od zpravodaje, bývalého po- slance Komárka dostalo. Tu baron Zdeněk Sedl- nický podal návrh zprostředkovací, který byl přijat, aby záležitost byla do příštího sněmu odročena, avšak v příštím zasedání skutečně vyřízena. Většina vyslovila se tímto usnesením pro snížení censu, za- vedení V. kurie a přímých voleb ve venkovských obeích. Bar. Sedlnickému bylo slovanskými poslanci voláno: »bravo«. »Nevolejte bravo!« odvětil baron Sedlnický, »nečiním své prohlášení dobrovolně, cítím, že se bude musit lidu vyhovět ať po dobrém, ať po zlém.« Menšina doufala, že nyní k opravě dojde.
Komárek Zdeněk volat bravo
24 article
Leč marně, od čtyř let nestato se nic. V roce 1902 byla věc odročena, v roce 1903 se o ní vůbec ne- jednalo, a v druhé letošní schůzi prohlásil poslanee dr. Pohl, že zemský výbor není ochoten návrh opravy předložit a že nutno vyčkati zkušenosti s V. kurií zvláště ve Štyrsku. Nač se tu má vlastně s V. kurií čekat? Mají býti voleni poslanci. Jakého budou směru, ukázalo Štyrsko. Většinou budou patřit ke starým stranám. Přijdou-li do sněmu dva nebo tři ostřejší poslanci, nebude to na škodu a sněmovna slezská přece zůstane »vzorným sněmem«. Nyní chodí akt od politického výboru do zem- ského a naopak. Proto soudí slov. poslanci, že je nutno zvoliti zvláštní výbor, který by se věci opra- vdově věnoval a skutečný návrh opravy podal, která by neznamenala jen zavedení přímých voleb ve ven- kovských obcích. Slovanští psslanci žádají, aby za- vedeno bylo všeobecné, byť i relati v ní přímé právo volební, zřízena byla pátá kurie, rozmnoženy byly mandáty za venkovské obce a spravedlivě roz- děleny. Všeobecně, byť i relativní právo volební hoví pocitu spravedlnosti, aby ti, kdo maji k státu povinnosti, měli i práva politická, aby dělnictvo, které je pramenem bohatství Slezska, našlo zastou- pení. Ve venkovských obeích musí dojiti k rozmno- žení počtu mandátů, poněvadž je neudržitelno, aby jeden poslanec připadl na 4 velkostatkáře, 20.000 obyv. měst, a teprv na 50.000 obyv. venkova.
Pohl Štyrsko Slezsko
25 article
Nové rozdělení venkovských okresů je též prota nutné, že jsou příliš velké a spojeny okresy čistě agrární s čistě průmyslovými, čímž zájmy, jež po- slanec zastupuje, příliš kolidují. Na konec svých vý- vodů, jež přerušovány byly prajevy souhlasu u po- slanců slovanských, žádá, aby dle čl. 34. jeďnaciho řádu byl volen ihned k projednání návrhu zvláštní výbor Posl. dr. Pohl vyslovuje se proti náhledu dra. Michejdy a navrhuje příkázání celého návrhu politi- ckému výboru, který by o něm podal sněmu zprávu. Posl. v. r. Hrubý diví se náhledu dra. Pohla. Návrh Michejdův je jen formální a nikoliv meritorní, žádá se tu předložení aktu a přikázání zvláštnímu výboru. Připouští, aby se hlasovalo odděleně dl odstavců. Posl. dr. Ed. Türk praví, že návrh Pohlův je v zájmu navrhovatelů. Mohlo by se státi, že by obě části návrhu byly zamítnuty. (Slovanšií poslanci od- porují a volají, že k tomu nebudou míti Němci odvahu.) Posl. dr. Stratil: Zamítnete-li náš návrh, po- nesete zodpovědnost. Nepřijmete-li ani první část ná- vrhu, ukážete, že nejste vůbec pro opravu a následky se dostaví. Kardinál dr. Kopp přichází Němcům na pomo a na základě § 29. jednacího řádu dává o návrhu dra. Pohla bez ohledu na protest slovanských po- slanců hlasovati. Návrh dra. Pohla přijímá se hlasy velkostatkářů a ostatních německých poslanců, čimž proveden ná- silný čin, jakých málo v dějinách sněmovních je za- znamenáno.
Posl doktor Pohl Michejda Michejdův Ed Pohlův Němec Stratil Kopp
26 article
Tak projednán byl za všeobecné nepozornosi jednací pořad. Jen při posledním návrhu, kterým ukládá se zemskému výboru, aby konal další studia v otázce pozemštění silnic, rozvinula se dlouhá debata, při níž na konec přijat byl návrh posl. Olbricha na přechod k jednacímu pořadu, čímž pochovány na dobro neuskutečnitelné snaby po změně dosavadního zřízení. Hlavní překážkou pozemštění siluic jsou dluhy okresů, pro něž nedá se najíti vhodný způsob úpravy a jistota, že by se tímto opatřením zemi neulehčilo, nýbrž přitížílo, po- něvadž by jistě musila stavět mnoho nových silnie. Na konec schůze podal posl, Hrubý pilný návrh, kterým se ukládá politickému výboru, aby o návrhu dra. Michejdy podal ihued, nej- déle však do osmi dnů zprávu. Návrh Hrubého byl však Němci opět zamitnut a tím po- nechána výboru politickému volná ruka, aby se záležitostí letos vůbec nepříšel, Z Opavy, 8. října. (C-B) V dnešní schůzi vyřízeny předměty jednaciho po- řadu (ponejvíce o subvencích).
Olbrich Michejda Hrubý Němec Opava CB
27 article
Příští schůze v úterý- Ze Lvova, 8. října. (C.- B.) V dnešní schůzi haličského sněmu poslanee Stapiňský (lidová strana polská) odůvodňoval návrh, aby se zemskému výboru uložilo vypracovati předlohu volební opravy na základě obecného, přímého a rovného volebního práva se současným zrušením kurií a předložil je sněmu v zasedání r. 1905. Navrhovatel je přesvědčen, že na takovou vo- lební opravu dojiti musí a proto by bylo dobře od- hodlati se k tomuto ústupku dobrovolně a nečekati snad na změnu volebního řádu protí vůli sněmovní většiny. Bezpodstatné jsou obavy, že by taková re- forma prospěla haličským Rusům. Ostatně třeba uči- niti po spravedlnosti. Žádá, by jeho návrh byl přikázán zvláštnímu výboru. (Hlučná pochvala na galerii, již zemský maršálek napomíná ke klidu.) Návrh Stapiňského přikázán potom správ- nímu výboru 48 proti 36 h las ů m.
Rus Lvov las ů
28 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů. Změna ve správě zemské. Z Vídně, 8. října. Z Celovce sdělují: Zem- ský president svob. pán Hain byl náhle po- volán do Vídně. Cesta jeho souvisí se změnou v zemském presidiu slezském. Uherské poměry sněmovní. ch. Z Pešti, 8. října. »Pol. Corr.« sde- luje: V parlamentních kruzích se proslýchů, že Tisza povolá již v příštích dnech výbor důvěr- níků všech stran, aby pojednal s nimi o revisi parlamentního řádu jednacího. Obavy opposice, jakoby se pomýšlelo na obmezení svobody slova, jsou již úplně neodůvodněné. Béží prý jen o to, znemožniti techníekou obstrukci a zjednati větší váhy diseiplinárním ustanovením. Dále mábýti vyřízení státního rozpočtu vázáno na určitou lhůtu, aby se zamezily četné a prý zbytečné indemnitní debaty. ch. Z Pešti, 8. října. Ke známému listu ministerského předsedy hr. Tiszy sděluje »Pesti Hirlape, že obsahuje výhrůžku, kterou však
Hain Pol Corr Tisza Hirlape Vídeň Celovec Pešť Tisza