1
masthead
2. června 1901.
2
masthead
II. Příloha „Národních Listů
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Naděje z průplavů. — Revue po prům
slových závodech. — Průmysl uhlářský
železářský, elektrický a pivovarský. —
Sysifové bursy. — Finanční psycho-
logie davu. -- Charakterističké po
měry na peněžním trhu. — Otázka sní-
žení úrokové míry. — Nesnáze přílišného
bohatství.
Zmítány hněvem i přizní stran, jich obraz
jest změten v dějinách — Schillerova slova,
jichž později budeme moci použiti o průpla-
věch. Také o nich jest pravda toliko jedna, ale
i s touto pravdou jest možný kompromis, Pro
zatím však těší se naše strojírny a závody že
lezářské a s nimi i cementárny na bohaté za
městnání, které jim připlyne z vod průplavů
jež jest jich životní podmínkou. Skončená sézona
bilancí otevírajíe již rozhled po celém našem
obzoru průmyslovém, z něhož můžeme činit
zajímavé závěry, tu pravdu potvrzuje.
Tak z prémis bilanci docházíme závěru, že
ubelná stávka loňská v pánvi české a slezské
uškodila všem druhům průmyslu — toliko uhlář-
skému ne. Jappell' un chat un chat et Rolee
un fripon. Kočku jmenujeme kočkou a Rolela
šelmou. Uhlářské společnosti sice méně vytěžily
avšak bohatě si nahradily tento úbytek neoby
čejným vysunntím cen uhlí.
Sysifos burza
Schillerův
6
article
Tím způsobem se stalo, že téměř všeck
uhlářské společnosti přes dvouměsíční klid v
šachlách vykazují větší výnosy. Tak stoupla
divídenda mostecké uhlářské společnosti ze 32
na 44, severočeské uhlářské společnosti z 50
na 65, západočeské uhlářské společnosti ze 14
na 16. Ze stávky nezískaly však pouze české
uhlářské papíry, nýbrž také uherské, neboť jim
byla poskytnůta možnost, aby svůj výrobek vy-
vážely do této poloviny říše,
Na železářské společnosti oproti tomu padal
pouze uhlářské stávky stín. Dividenda pražské
železářské společnosti klesla ze 120 na 100 k
a ztráta výnosu bývala by ještě větší, kdyby
tato společnost neměla uhelných dolů vlastních.
Dividenda huti Poldiny klesla z 26 na 22.
české báňské společnosti z 80 na 76. Situace
železářského průmyslu byla tím více povážlivu,
že jeho rozvoj byl tísněn nejen konjunkturou
uhlářskou, nýbrž i ústupem vlastní konjunktury
železářské. Spřízněný odbor strojnický trpěl již
méně nedostatkem investici, klerý byl důsledkem
nečinnosti říšské rady. Než dočkali jsme se
přece, že touto korunou byla ověnčena budov
zbožných přání.
Jestliže dále doplňujeme svoji revui po do-
mácím průmyslu, vzpomínáme stagnace průmyslu
olektrického, jenž stojí na počátku vývoje. A vi-
díme, že kromě nadání tento počálek, o němž
jsme snili, že z evoluce přejde k revoluci, jes
dosti nesnadný nejen u nás, nýbrž i jinde. Ne-
shledáváme totiž prozatím potřeby, abychom ze
své konservativnosti od stavu zděděného a osvěd-
čeného se náhle obrátili ku principům novým
Zminky jest také hodno, ža elektrické světlo
velmi u nás trpí soutéží světla acetylenového.
Boj mezi nimi se obyčejně odehrává v tichýeh
komisích a zřídka kdy se o něm dovídáme. Leč
skutečnosti jest, že světlo acetylenové na mno-
hých místech venkovských přejalo pole elektri-
ckému.
Poldin
7
article
Domácí pivovarství do svých výročníeh
zpráv také zaznamenává všeobecné nesnáze
které minulého roku stály v cestě průmýslovému
pokroku, avšak již se potkáváme s pochopením
poměrů, že rozvětvování soutěže tu bylo lidským
hřichem. Hořký chinin minulých neúspěchů vy-
ličil pivovarskou horečku již léměř docela.
O tom není nijak sporných náhledů ani v kruhu
ústavů finaneujících ani ve středu kapitalisti-
ckého obecenstva, které lne ku svým pivovar-
ským akciím se tklivou láskou matky, která
dítěti přírodou zanedbanému chce tento ústrk
nahraditi. Uspokojením mu již jest, že se pro-
zatím nestaví pivovary nové. Ale jakou změnu
držebností v těchto akciích by způsobilo zvýšení
daní z piva, které jako Damoklův meč visí nad
hlavou akciovým společnostem! Je-li voda
vždycky nepřítelem piva — voda průplavová, k
níž se sbírají daně, by mu mohla býti osudnou.
Damoklův
8
article
Před obrazem průmyslu stojí domáci obe
censlvo opodál. Rakouské trhy na cenné papíry
jsou klassickou seenou zbytečné námahy Sysi-
fovy. Spekulace z povolání připadně kapitalisté
podnikavější usilují na šikmé ploše dennieh
nálad vysunouti balvan vyšéích kursů do výše
Když jim ale obecenstvo nepřichází na pomoe
síly jejich umdlévají, a balvan valí se zaso zpět
trbaje mnohé ruce, které by jej chtěly zadržeti
Tak bursovní Sysifové rakouští se šplhali z
nadějí, že rozřešení hospodářských úkolů —
aspoň některých — kterým se po pomlčce
prázdně v památku zapsal letošní parlament,
konečně vyzní ve škálách kursů také v jakýsi
akkord, že kapitalisté budou vylákáni z hradby
své zdrželivosti a že od papírů k uložení kapi-
tálu se hnuti kursové jako zúrodňující povoden
rozšíří na celou oblasť papírů vůbec. Vidíme,
jak se káci naděje na podslavci nejkrásnějšíeh
předpokladů postavené. Mrivo na poli papírů
spekulačních, pro něž z příštích inveslicí
staveb kynuly podněty tak mnohél
Sysifos
9
article
Netečnost obeeenstva k cenným papírům
vysvětluje také zúplna jeho neochotu k novým
průmyslovým podnikům. A zatím co mnohé
slibné myšlenky se rozbijejí o tuto nepřízeň
doby, neboť v širokém obecenstvu, které nezná
a nedbá psychologie finanění,se
každá doba považuje za vhodnou k podnika-
vému činu — nesprávnost toho názoru se zname-
nitě dokumentuje nyní — zatím co tresory bank
oplývají penězi, jichž investice je velmi nesnadna,
má-li býti vyhověno nárokům vkladatelů, poně-
vadž konservatismus jich jest v době klesajíeí
úrokové míry pudem po hospodářském sebe-
zachování; co jen u tří pražských velkých bank,
Živnostenské, Unionky a Průmyslové, přírostek
vkladů za květen dosáhl číslice dvou millionů
korun, — takže jen tento trojlistek peněžních
ústavů spravuje nyní téměř devadesát millionů
vkladů, — není u nás nejmenší potuchy po
jakémsi vzpruženi podnikatelském. Po době fan-
tastických rozpočtů nastalo období střízlivých
výpočtů výnosnosti. Tužka v ruce jest ve věcech
finančních rádcem nejlepším. Leč ne každý jej
dovede interviewovat.
Unionka
10
article
V rámci těchto vývodů domácí trh peněžní
vynikal svojí bezochudností. Jeho idyla se již
stěhuje do lesů brandýsských a lázní Sedmi-
horek, kamž jsou nyní najaty dráty, které naše
spekulanty spojují s velkým světem kursů. A v
stínu letního dolce farniente se zatím po cestách
vídeňských vývodů doufá, že ještě v letě se
velké motivy průplavové stanou takovou vzpru-
žinou kursům, že budou opouštěny i Engadin
i Sedmihorky. Jestli?! Prozatím ale jest již
událostí, jestliže veličina poptávkou po závěru
Daňkovek několika korunami upevní, jejich kurs,
aby tento zase klesl, když o to neni pracováno
in usum delphini. Vždyt víme, že vyššího kursu
třeba tomu, kdo chce prodat. Hledá se někdy
zboží ke koupi, abychom za vyššího kursu od-
byli své.
Pro akcie Českomoravské jest charakteri-
stickým nápadné rozpjetí mezi kursem penízea
zboží. Jest důkazem o nepovolnosti majitelů
kusů a koupěchtivých, jakož i o tom, že za
normálních poměrů nesnadno dojde ke kompro
misnímu obratu.
11
article
Poměry na peněžním trhu se také u ná
stávají charakteristickými. Jak jsme poukázal
již, suma vkladů u bank stále roste a nebylo
by divu, kdyby jako jinde se namanula olázka,
zda nebylo by vhodno snížiti jejich úrokovou
sazbu. O tom však hlasují činitelé dva, a jejich
zájmy jsou sporny, totiž ústavy velké a malé.
Malé spořitelny a záložny sotva by souhlasily
se snížením úrokové míry, ježto jest jich snahou,
aby vyšší sazbou rozmnožily své vklady. Kdyby
pak velké ústavy samy se rozhodly o onom opa
tření, vydaly by se v nebezpeči, že ztratí vět
šinu své stálé klientely, které získaly býhhnem lel
Toho se však třeba vystříci, ježto vklaly, ktere
nyní jsou ústavu spíše na škodu nežli s užitkem
jsou důležitým podkladem pro jich obraty. Tak
u našich ústavů venkovských suma vkladů stále
stoupá, takže jsou s to omezovati svůj reeskont
— a také tento materiál směnečný chybí ústavům.
Jsme opět v situaci, kdy máme strašně mnoh
peněz, — a vidime, že to není situace nejlepší
Týdenní přehled bursovní.
12
title
Z domácího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
13
article
V Praze, 1. června.
Praha
14
article
Z Vídně, 1. června.
Vídeň
15
article
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Mnohé vídeňské časopisy pocítily zase
jednou potřebu vymalovati ve svatodušním čísle
bürsovní situaci přes příliš růžově. Mezi jiným
poznamenaly, že jedná se zase o obnovení kar-
telu železářského a ohřály starou známou věc
o velkých objednávkách, kterých železárnám se
dostane, až bude investiční předloha přijata,
ba dokonce objevila se i zpráva, že prý se
zase vyjednává o koupi báňského majetku arci-
vévody Bedřicha. Přirozeno, že na tyto zprávy
vyskytli se po svátcích kupci, avšak efřek
všeho byla jen větší poptávka po alpinkácha
kreditkách, ale jen na počáteční burse úterní,
kdežto na polední burse zavládlo zase známé
bozobchodí a potrvalo také ve středu
Zdálo se, že situace se nezlepší, ježto
zprávy ve příčině kartelu a koupě arcivévod-
ských železáren byly dementovány a že chabos
berlinského trhu bude i zde příliš znatelná.
Leč dostavilo se přece zlepšení, jež má svůj
dobrý základ, spočívajíc na práci parlamentua
vyjednávání vlády se skupinou Rothschiídovou
o brzké vydání asi 200 millionů investiční
půjčky. Z Berlina docházely denně velice
špstné zprávy, leč těch si zdejší bursa valně
nevšímala a zdá, se jako by to byl rozhodný
krok k emancipaci zdejší bursy od berlinské
všech ostalních. Tolik ku povšechné
situnci.
Na trhu peněžním sluší vytknouti značnou
láci peněz a s ní související poptávku po hod-
nolách ukládaeích, zejmena po rentách, jež-
jak z dolejšího sestavení vidno — dosti se
zlepšily. Na trhu peněžním jest taková plyn-
nost, jaké již po léta nebylo.
Na trhu bankovním držely se pouze kre
ditky, kdežto ostatní bankovní, hodnoty byly
spíše slabší, aneb zůstaly bez povšimnuti. Př-
činu dobrého smýšlení pro kreditky sluší hle-
dati ve zmíněném vážném vyjednávání o
brzkém vzdání asi 200 millionů investiční
půjčky.
Bedřich
Berlín
Rothschiídova
16
article
Obchod na trhu báňském soustředil se
skoro výhradně na alpinky; také pražská žel-
zárna byla hledána, kdežto rýmavsko-muráňské
a české báňské zůstaly klidně. Uhlářské hod-
noty spíše slabší. — Trh dopravní byl roz
hodně slabý, zejmena státní dráha, jež trpěla
ještě zprávami o dělnickém hnuti v řešických
železárnách jejích, pak špatnými zprávami o
stavu osení a jako všecky dráhy také výroční
zprávou přednesenou ve valné hromadě Ferdi
nandovy severní dráhy, v níž poukazováno bylo
zvláště na velká břemena, jež musí nyní dráh
U lombardek opakoval se každoroční zjev
že totiž po kuponové přirážce ihned klesaly
ztratily hned v první dní kolem 4 K.
Variace v minulém týdnu poznati lze p
někud z tohoto sestavení:
25. května 1. června
Květnová renta . . . . .
98.40
98.50
Rak. zlatá renta . . . ..
117.75 117.90.
117.43
117. 55
Uherská zlatá renta . . ..
Uherská korunová renta ..
92.80
92.90
108.—
Turocké losy . . . . ..
108.50
Rak, kreditky . . . . . .
690.—
691.—
417.—
417.—
Banka pro země rakouské .
Uherské kreditky . . . . .
695.—
696.—
Bankovní jednota . . . .
486.50
484. 75
Pozemkový úvěrní ústav . .
925.—
925.—
nésti.
Turocký
17
article
Živnostenská banka . . . .
Živnostenská banka . . . .
270. 50
270.50
669.—
Společnost státní dráhy .
675.50
Jižní dráha . . . . . . .
106 —)
Polabská dráha . . . . .
501.—
591.—
Buštěhradská dráha lit. B.. 1122.—
1094)
252 . —
Slavební a dopravní A. . .
255.—
251.—
2 49.—
8 30.—
83.1.—
Dunajská paroplavební spol.
296.—
293.—
Tur. tabáková režie . . . .
286.—
Rakouská továrna na zbroj .
295.—
474.—
Alpinky . . . . . . .
467.50
492.—
493.—
Rým. muráňská společnosť .
1785.—
Pražská železářská společnost
1820.—
1240.—
Česká báňská společnost . .
1236.—
809.—
805.—
Mostecká uhlářská společnost
703.—
710.—
Wienerberger . . . . .
1335.—
1326.—
Schodnica . . . . . . .
240 42
240.50
Londýnská devisa . . . .
Říšské marky . . . . . . 117.50
3) Kuponová přirážka K 21.13.
» srážka K 27
ptirážka K 10.50.
živnostenský banka
státní dráha
jižní dráha
Český báňský společnost
Wienerberger
18
article
Derlinská bursa.
Z Berlina, 1. června.
(Zvláštní zpráva »Národních Listd«.)
Týdenní přehlod.
Situace německého průmyslu byla na tomto
místě již několikráte v pravém světle vylíčena,
jest tudíž dobře známo, že se mu vede špatně.
Leč mohlo by se z různých známek souditi, že
to nejhorší jest již zažehnáno a že přece možno
očekávati lepší časy. Avšak tomu tak není,
neboť když Lauřina huť, jež patří k nejlepším
a nejsolidnějším podnikům německým, utrpěla
v železářském odboru v jednom čtvrtletí ztrátu
1.75 millionu, pak se dá souditi, jak asi se
vede ostatním železářským podnikům. Na tuto
okolnost burša ihned reagovala a hodnoty žele-
zářské, které byly po celý týden slabé, klesly
v jednomdni o dalších 5 až 6 proc.
Uhlárské hodhoty držely se rozhodně lépe,
neboť již okolnost, že Lauřina huť vynahra-
dila si na uhlářském obchodě velkou většinu
toho, co v odboru železářském ztratila, musila
vzbuditi pro hodnoty uhlářské lepší náladu.
Nesmí se ovšem zapomínati, že uhelné dodávky
Lauřiny huti ve třetím, kvartále staly se ještě
na základě loňských smluv, tedy za nejvyššt
ceny, kdežto nyní ceny uhlí povolily a poptávk
po uhli značně klosá. Vzhledem k tomu byly
také akcie uhlářských podniků realisovány
ovšem že v rozměrech poměrně malých a šly
kursy jejich podle toho také jen zvolna dolů.
Tato chabá tendence na trhu báňském
zhoršila se ještě nepříznivými pověstmi o dort-
mundských železárnách, jež mají prý zásoby
drahého surového železa asi za 6 až 7 mill.
Lauřin
Berlín
národní Listd
Lauřin huť
19
article
Tím odůvodňují se také pověsti, že nedostatek
peněžních prostředků má býti odstraněn vydá
ním nových akcií něb půjčkou. Vzhledem k to-
muto stavu zmíněných železáren utrpěl kurs
akcii značnou ztrátu, jež nezůstala bez účinku
na celý báňský trh.
Na ostátních trzích byla nálada mnohem
lopší, ježto vyhlídky na skončení čínských
zmatků neustále rostly. Také důvěřuje bursa.
že pruský ministr obchodu prevede revisi bur-
sovního zákona, což by mělo pro zdejší poměry
bursovní neobyčejný význam. Chabost trhu bán
ského účinkovala na ostatní trhy jen přechodně
takže kursy vždycky dost brzy se zotavily.
Velký zájem byl tentokráte pro americk
dráhy, v první řadě pro Kanadu, a poukazo-
váno bylo k stále větším a větším přijmům
všech dráh ameriekých. Zdá se, že Kanada má
ještě dobré chance. Velká pozornost věnována
byla také dráhám švýcarským, zejmena severo-
východní, ježto neočekávaně nízká nabídka spol-
kové rady za akeie této dráhy bursu rozladila
a byly všecky dráhy švýcarské dosti nabízeny
Bankovní trh byl dosti pevný. Na kasov-
ním trhu převládaly realisace; pouze Hochdah
byly hledány na neutuchající zprávy o vyšš
dividendě. Za prodané akcie průmyslových pod
níků kupovány byly zvláště renty. Argentinsko
a činské půjčky pevně, ježto z Londýna dělnna
byla pro ně nálada.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení :
. 25. května 1. červn
Rakouské kreditky . . . . 216.50 217.—
Diskonto. . . . . . . 185.37 185.50
Německá banka . . . . . 200.75
201.10
Obchodní společnost . . . 149. 10
150 25
Drážďanská banka . . . . 147. 75.
148.—
70.50
70.10
Španělské exterieury . . .
188.90
Diskonto
Kanada
Londýn
německý banka
drážďanský banka
20
article
Bochumské hutě. . . . .
Bochumské hutě. . . . .
182.90
Lauřina huť . . . . ..
210.62
202 75
67.75
62.25
Dortmund Union lit. C. . .
Harpenské doly . . . . .
176.25
176.50
175.25
Gelsenkirchenské doly . . .
175 —
Hibernia . . . . . . .
176.50
175.50
338.75
Consolidace . . . . . .
334 25
117. 25
117. 10
Severoněmecký Lloyd . .
Hamb. amer. dopravní spol.
123 90
98 . 60
102.80
Kanada . . . . . . . .
210.—
226.—
Transvaal . . . . . . .
113.—
112. 90
Turecké losy . . . ..
Z kasovních papírů
276.—
Concordia . . . . . .
218.70
Eschweiler . .
Geisweider . . . . . .
180—
Hochdahl
178.—
183.50
Katovické doly a železárny
171.—
1 6 10
Schalker Gruben . . . .
316.—
Westfalia . . . . . . .
173.—
133.-
Orenstein Koppel . . . .
177.—
Hasper . . . . . . . .
192 75
Dounemark . . . . ..
119.50
Huldschinský . . . . . .
205 —
Stettiner Vulcan . . . . .
226.50
Bismark . . . . . . ..
163 —
Hoesch . . . . . . . .
154 50
Königsborn . . . . . .
119. 80
Boesperde . . . . . .
215. 50
Wilhelm
Lloyd
Transvaal
Concordia
Westfalius
Orenstein Koppel
Hasper
Wilhelm
Dortmund
Hamb
Stettiner Vulcan
Hibernia
102.80 Kanada
Lauřin huť
22
article
Nordstern . . . . . .
Nordstern . . . . . .
Jednota průmyslová o vodntch dráhách
Jako často již během své 70leté činnosti tak i tento
kráte vílá Jedneta průmyslová úspěch snah, kter
sama co nejvydatněji pěstovala. Neboť. ačkoliv úsil
o různé zvelebení podmínek plavebních datuje ode
dávna, byvši zejmena pražskou obch, a živ. komorou
vždy znovu kříseno, není přece pochyby, že důrazně
a v žádoucích velkých obrysech vystoupilo úsili to
na veřejnost teprve od let osmdesátých. Tehdát.
r. 1880, zřídila Jednota průmyslová velkou anketní
komisi odborníků technických i národohospodářských
k všestrannému probrání a objasnění této olázky.
23
article
Výsledek těchto úrad, »Pamětní spis o upravení
splavnění řek v král. českém«, podán říš. radě, vydán
r. 1883 tiskem a rozšířen ve 3000 exemplářích mezi
poslance, úřady, samosprávné sbory, obce atd-
Dilo to vzbudilo nemalou pozornost i projeveno zan
jednotě mnohé uznání nejen v tuzemsku, nýbrž
i z ciziny. Tak uvedena celá veliká ta otázka co
nejšíře do proudu a nesešla již s jednacího pořádku
povolaných činitelů. Jednota sama se o to starala,
podavši r. 1886 nové dotyčné petice říš. radě i mini-
sterstva vnitra a r. 1887 opět pelici v záležitosti
Pražského přístavu. Mimo to zúčastnila se Jednota
svými zástupci všelikých anketních porad, které p
anketě Jednoty jinde následovaly, ohledacích plaveh.
kongresů pro plavbu vnitrozemskou, a jest od r. 189
stálým svým delegátem v lokálním komitétu pro du-
najsko-labský průplav v Praze zastoupena. Nyní pak
podala Jednota oběma sněmovnám říš. rady i vládě
svoji petici ze dne 23. května b. r., v niž — opřena
o svůj pamělní spis z r. 1883 — poukazuje poznovu
na podmínečnou souvislost úpravy vodního hospo
dářství s výstavbou vodních dráh. Hledie k jedno
strannosti onoho názoru, jenž v požadavku meliora-
čním vidí ohrožení akce kanálové, jakož i onobo.
jenž se splavněním řek bez základní úpravy vodstv
počítá, pokračuje pelice: »S tohoto hlediska uvažo-
váno, není řešení otázky průplavové na prost
nijak ohroženo aniž komplikováno
ani zdrženo neb zmateno požadavkem me-
lioračním, jak by se omylem pozorovateli zdáti mohlo.
Uvedený požadavek nemůže směřovati ani ku po-
zdržení všeobecně vílané předlohy o vodních dráhách.
ba naopak vede důsledně k osvěžení a ozdravění
celé akce.« Vyloživši pak v hlavních rysech užitek
celého podniku pro tržhu a výrobu podolýká: » Mim
to však poslouží jednotlivé trati vodních stupnie
Praha
24
article
výborně racionálnímu odvodnění a zavlažování
k účelům melioračním, kteréžto výhody pospolu
s motorickým využitkováním vodních přepadů posud
ani náležitě v počet brány nebyly, ač jinde, na př.
v severní Italii pro tento účel vlastní velkolepé
vodní sítě zřizovány byly a jsou.« Pokud se týče
významu zviáště průplavu dunajsko-vitavsko-lah-
ského uvádí petice Jednoty: »Starodávná vodní
cesta podunajská nemá jenom směr od jihu k zá-
padu, když v Bavořích jako v slepé uličce se ztráci
Bavory
25
article
Dráha ta sousedi těsně s říční oblastí Labe, kteréž
svým poříčím doplňuje dunajské úvodí přirozeně
ve velkolepou transitní dráhu jihoseverozápadní. Spo-
jení obou těchto veletoků v jednu souvislou trať jest
požadavkem, jenž nabízí se sám sehou z dané země-
pisné konfigurace a jenž opírá se o fakt, že dráha
ta jeví se jakožto tepna, slučující nejdůležitějst
obchodní a výrobní posici i střediska Podunají, Čech
a severního Německa. Známý stálý nadbytek zhoub
ných vod Dunaje bude mnohem lépe zužilkován.
když tato řeka bude spojena s chudším, ale nad míru
užitečným tokem labským, jenž sice za nynějšího
stavu mnohdy ani mělčím lodím plavby nedovoluje
a přes to již nyní vydatností dopravy dunajskou
plavbu překonává. Ačkoli povodí Labe má toliko
jednu sedminu rozlohy povodí dunajského, vykazuje
labská doprava o 20 pct. větší výkonnost, což zajisté
nejsrozumilelněji mluví pro uskulečnění vodního
spojení Levanty s naší vlastí a dále až k největšímu
emporiu moře Severního při ústí labském.« Jakožto
výsledníci všech úvah a důvodů formuluje Jednota
průmyslová ve své petici tyto požadavky: 1. Aby
v první řadě vedla. průplavu donajsko-vltavsko lab-
ského — na ten čas nejnutnějšího a nejvýhodnějšího
a na žádné státní smlouvě se sousední řiší ne
závislého — nejprve říšské řeky Labe a Vllava od
hranic ku Praze upraveny a splavněny byly, mimo
to, aby s úpravou v obvodu pražské obce bylo po
kračováno, zejmena, aby nynější ladem ležíci o-
chranný příslav holešovický na vzorný obchodní přístav
aktivován a vystrojen i dle svého určení v náležité
spojení s dráhami uveden byl, dále pak aby celá
úprava říční od Prahy od Budějovic provedena byla. 2.
Labe
spo
Podunají
Čechy
Německo
Dunaj
Praha
Budějovice
26
article
Aby s těmito pracemi zároveň úpravy a splavnění
malého Labe od Mělníka k Jaroměři ve smyslu po-
dání dotyčných interesséntů s připadnou kanalisac
do Dvora Králové provedeny byly. 3. Aby učiněna
byla taková opatření, jimiž by spořádané poměry ve
vodním hospodářství o širším rámci melioračního zá-
kona ihned a účinněji v skutek uváděny býti mobly
— Vedle podání této petice provedla Jednota o svěd-
čení dlků českému klubu poslane-
ckému za jeho příslušné úsilí, projevila pražské
obchodní a živnostenské komoře svůj souhlas s jejím
zakročením a připravila další podání zemskému vý
boru král. českého. V tomto spise opětovány svrchu-
psané důvody a požadavky k tomu cíli, by zemská
samospráva se všemožným úsilím se jich ujala. Mim
to pak poukázáno na pramen, z něhož valná čáso
úhrady nákladů na zlepšení vodního hospodářstv
požadovati sluší. Je to říšský meliorační fond, z ně
hož dle příslušného zákona až posud patřilo do Čeeh
8,010.600 K, kdežto ve skutečnosti vydáno jenom
2,488.271 K, tak že království české z tohoto fondu
na základě § 3. melioračního zákona 5,522 329
požadovati ma.
Mělník
Jaroměř
Dvůr Králové
27
article
Porady o invostiční půjčce. Dne 31. kvělna
konala se v ministeriu financi prvá porada o in-
vestiční půjčce, které se zúčastnili ministr dr. Böhm-
Bawerk, odborový přednosta dr. Gruber, minist. rada
dr. Spilzmüller, bar. Rothschild, řed. Mauthner a
Taussig. Ve vládních kruzích má se za to, že před-
loha bude císařem ještě před jeho odjezdem do Čech
schválena a proto konána již nyní tato porada, jež
měla ovšem ráz více méné informativni. Jedná se
o opalření prostředků, jichž jest třeba k provedení
investičního zákona. R. 1901 bude třeba 78 8 mill. K.
r. 1902 pak 92.6 mill. K, připočte-li se ještě 80 mill.
refundovaných, jeví se prozatímní celková potřeb
kolem 250 mill. K. Převezme-li celý tento obno
svrchu uvedená skupina bankéřů neb jen část jeho.
o tom dosud rozhodnuto není. Stejně nestala se
dosud dohoda o kursu přejímacím a emisním. Posi-
tivní návrhy a ujednání stanou se teprve po císařov
schválení předlohy.
doktor
Böhm
Bawerk
Gruber
Spilzmüller
Rothschild
Mauthner
Taussig
Čechy
28
article
Za úpravou akciového zákona. V bankov-
ních kruzích vyskyll se zajímavý návrh: Má uspíšiti
a zaručiti úpravu akciového zákona a hlavně zdanění
akciových společností, jehož dnešní výše přímo po.
dráží akciové podnikání, kterému speciálně u nás při-
padá vážné a důležité poslání. Tedy« Vláda schvále
ním investiční a vodní předlohy bude nucena za
realisací půjček obrátiti se na banky. Jest v tom
směru na ně odkázána. Bankám naskylá se vílaná
příležitost, aby »za ochotu státu prokázanou žádaly
protiplnění; rozumnou opravu ničivých zákonů o zda
nění akciových společností a úplně nedostatečného
zákona bursovního.« Budou se opírati o závažné aů
vody a nebude tedy jich žádost nelovafní. »Úvěr státn
dán jest v podstatě poplatní silou obyvatelstva, jek
ale plyne ze všeobecných podmínek blahobytnich
a hospodářského rozvoje.« A právě zákony o zdanění
akciových společností jest tomuto vývoji zasazena
přímo smrielná rána. Tedy i zde volá se po svépo-
moci. Zatím volá; neboť jest velice pochybno, od-
hodlají-li se banky k tomuto kroku — velice pochybno
Zvyklosti uhelného obchodu pražského
Dnes konána v bursovním sále anketa o zvyklostech
uhelného obchodu svolaná bursovní komorou zdejší.
29
article
Předsedal burs. president p. Schlesinger, v předsed-
nictvu nalézal se dále pp. dvorní rada Novotný.
ryt. Kubinzký, řed. Procházka a cís. r. Goller. De-
bata rozvinuvší se po návrzích zpravodaje p. dra.
Leipena byla velmi pohnutá a udály se v ní četne
srážky spotřebitelů a výrobců. V podstatě přijat návr -
užšího výboru. Při 8§ 4. a 12. střetly se zájmy in-
teressentů nejprudčeji. Zvláště při § 4., který na-
vrhován v tomto znění: Dodané uhli vyhovuje kva
litě, pakli svou povahou vyhovuje běžné těžbě vy
míněné pánve, pokud se týče vymlněného dolu.
Schlesinger
Novotná
Goller
30
article
Znečištěné uhlí cizími součastkami, jakož i moun
v rozdruženém uhlí nesmí býti hojnější, než přimé
řeno jest povaze uhelných slují, pravidelnému dolo-
vání, jakož i řádnému rozdružování a nakládání« —
padlo příkré slovo o dryáčnictví. Konečně přijat
paragraf tento v uvedeném znění po výslovném
prohlášení předsedovu, že se uslanovení toto přijím
jen z opportunity, aby určení zvyklostí nebylo zma-
řeno, že však paragraf tento přáním spotřebitel
nevyhovuje. Po 21/shodinném jednání anketa tato
skončena. Podstatná ustanovení zvyklostí jsou
Druh nutno si vymíniti již při uzávěrce. Pražská
bursovpí komora vede rejstřík v té které
době obvyklých a ohlášených druhů. Proveníenee
uhli označuje se jmenem dolu. Není li sjednán
druh, platí, že sjednáno bylo uhlí těžebné. Dodané
uhlí pokládá se za řádné, odpovídá li současné těžbé
toho kterého dolu. Není-li nic jiného sjednáno, má
platiti odběratel při odebírce z dolu i nákladné, Při
dodávce v bydlišti platí odběratel veškeré útraty
způsobené na stanici dodací. Včasné opatření vagonů
spadá na prodavače. Při uzavírkách s udáním mini-
málního a maximálního kvanta platí pro přípet
sporu aritmetický střed, nebyloli nic jiného koneč-
nými dopisy sjednáno. Za vyšší moc (force majeure
pokládají se stávky, požáry, zavodnění, porušen
dopravy a p. a zákonně stanovené snížení doby
šichty. Po jich trvání není povinován obchodník
k dodávce. Ztráty váhy při dodávkách na stanici
dodací dovolují se do 2% (váha k dobru rovněž činí
29%) Cena rozumí se za hotové beze skonta.
31
article
Z c. k. rak. státní dráhy. Dnem 1. červn
t. r. nabudou platnosti tyto tarify a dodatky k ta-
rifům: 1. Nový tarif pro belgieko rakousko-uherský
železniční svaz. 2. Nový tarif pro nizozemsko ra-
kousko-uherský železniéní svaz. 3. Dodatek II. k ta-
rifu, díl II, sešit 1. pro západoněmecko rakousko-
uherský železniční svaz. 4. Dodatek V. k tarifu.
díl II., sešit 1., pro východoněmockosrakouský želez-
niční svaz.
Zahájeni dopravy na místní dráze Sattled
Grünau. Tato trať se stanicemi a zastávkami Mai
dorí (zastávka), Grossendorf (zastávka a nákladiště)
Voitsdorf, Moos (zastávka), Pettenbach, Heiligenleithen
(zaslávka), Steinbachbrücke, Vichtwang. Scharnstein-
Mühldorf, Kothmühle (zastávka), Traxenbichl (za-
stávka a nákladistě) a Grünau byla dne 23. května
1901 veřejné dopravě odevzdána. Stanice Voitsdort.
Pettenbach, Steinbachbrücke, Vichtwáng. Scharnstei
Mühídorf a Grünau zařízeny jsou pro veškerou do
pravu, zastávky a nákladiště Grossendorf a Traxen-
bichl pro dopravu osob, zavazadel a nákladu o plných
Mai
Voitsdorf
Moos
Pettenbach
Heiligenleithen
Steinbachbrücke
Vichtwang
Traxenbichl
Grünau
Grossendorf
Mühldor
Kothmühle
Voitsdort
34
article
278 .50
221.75
178 25
166 25
188.50
171.10
155.50
362 10
170.l0
138.—
178.—
195.—
121.—
206.—
231.—
163.25
154.—
118 50
36
article
vozech. Zastávky Maidorí, Moos, Heiligenleithen
Maidorí
Moos
Heiligenleithen
37
article
Kothmühle jsou jen pro dopravu osob a zavazadel
Kothmühle jsou jen pro dopravu osob a zavazadel
zařízeny.
Banky, záložny a spořitelny.
Třetí slosování žolozničních dlužních úpisů
Zemské banky král. českého. Při třetím slosování
železničních dlužních opisů Zemské banky král. če-
ského, jež se konalo 1. června 1901, slosovány bylv
úpisy následující: Po 10.000 K 514, po 5000 K 1055
1103 2516 3131 3212 3613 4081 4245 5077 5987, po
1000 K 215 456 591 780 880 2060 2379 2546 3737
5872 5954 6079 6856 6917 7428 7861 8742 9716
9852 10341 10801 10940 11325 12005, po 200 K 7
499 1437 1458 2279 2928 3346 3883 4042 4152 4284
5280 5569 5681 5942 5959 6083 6231 6240. Vyloso-
vané železniční dlužní úpisy vypláceti se budou tři
měsíce po slosování, t. j. dnem 1. září 1901 počlnajíc,
vrátí li se bance i s kupony a talony. Při tom vy-
platí se úroky až do dne splatnosti ještě nezaplacené.
Výplata děje se u pokladny Zemské banky král. če-
ského v Praze a ve Vídní pak u priv. rakouského
úvěrního ústavu pro obchod a průmysl. u Vídeňské
hankovní jednoty a u filiálky Živnostenské banky pro
Čechy a Moravu. Z úpisů železničních dříve vyloso-
vaných nebyly předloženyk výplatě čísla: po 10.000 K
520, po 5000 K 1262 2186 2782 2851, po 1000 K 554
2085 2244 2766 4408 4840 5600 5984 6911 8416
8622 8824 9502, po 200 K 701 772 14486 2013 2072
2369 2600 2662 2758 3086 3799 4399 4436 4561
4705 4954 5461 5584 6081 6094 6201.
Hospodářská úvěrnibanka pro Čechy Sta
vkladů koncem měsíce května 12,278.300 K, na hypo-
teční důchodkové listy případá 2,434.000 K
Městska spořitelna v Nechanicích. V měsíci
květnu vloženo bylo od 42 stran K 11. 920.——, vybráno
od 58 stran K 18.275.67, na hypotéky půjčeno
K 33.600.—, na hypotéky splaceno K 655 05, směnek
eskontováno za K 2487 40, směnek splaceno za
K 2297.—, na zástavy půjčeno K 200.—, splaceno
K 200.—.
Trhy poněžní.
Bursa.
Čecho
Bursa
Praha
Vídeň
Čechy
Morava
Nechanice
zemský banka král
ústav pro obchod
živnostenský banka
38
article
V Praze, 1. června. (Pův. zpr. »N. L. «)
Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a po-
dáváno pouze za akcie: Živnosteniské banky
K 270.—, české banky Unioh K 267.50, stro-
jírny Daňkovy K 472.—, strojírny Ruslonovy
K 270.—, první česko-moravské strojírny k
615.—.
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Offielální záznamy zněji,
Daňkův
Praha
český banka
Unioh
267.50
39
article
Půjčka m. Ústí n. L.. r. 1898.
, Č. Budějovic 1893
» Plzně r. 1886 . .
»» Teplice r. 1897
» Smichova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
»ě1 . . .
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» kom. dl. úp.
,, , mel. úpisy
,, , s želez. úpisy
Ceská prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové .
Česká severní dráha . . . .
Buštěhradská dráha . . . .
dto. Em. 1871
» 1872
dlo.
Místní dráha N. Brod Humpolec
Duche.Podm. dráha Em. 1869
„ 1871
dto.
„ 1874
dto.
Česká montanní Em. 1896
Rak. severozápadní dráha
lit. B.
dto.
dto. Em. 1874.
Česká eskomptní banka . .
banka »Union« . . ..
Česká průmyslová banka s . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka v
Pražská úvěrní banka . . .
Živnostenská banka pro Čechy
Moravu
Ústecko teplická dráha . . .
Česká severní draha . .
Buštěhradská dráha . (Hit. A.
(lit. B.,
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní oráha.
Rakouská sev.západní draha
(HIt. - B.
dlo.
Pražsko duchcovská dráha .
Pražská sp. par. po Vltavé a Labi
Jiho-sev. německá spoj. dráha
Akc. tov. na v yráb. uměl. hinojiv
v Kolině . . . . . . . .
Podolská cementárna . ..
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česka spol. pro raí cukru
(Modřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železařská společnost
stroj. spol. (dř. Huston)
„ akc. spol. řetéz. lávky
První českomorav. tov. na stroje
Smichův
Čecho
Ferdinandův
Daněk
Huston
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Čechy
N . Brod
Humpolec
Morava
Hita
Duchcovsko
Modřany
úvěrní banka
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Český akciový . pivo
stroj . společenský
40
article
Z Vídně, 1. června. (Závěrečné úřadní
kursy.)
98.45
Únorová renta .
společná » květ. 98.50
» stříb.
rakouská » zlatá 117 90
96 85
» » kor.
117.55
uherská » zlatá
92 90
» » kor.
181.—
státní losy 1854
» » 1860
140.—
po 500 zl. ..
po 100 zl. .
171.—
státní losy 1864
losy tisské ..
143 50
» úvěrního úst.
401.—
vídeň. 1. komun.
394.50
turecké losy .
108.—
b. anglo-rakouská
280.—
vídeň. b. jednota
484. 75
r. úst. pro úv. poz.
925.—
rak. úvěrní ústav
696.—
uh. úvěrní banka
417.—
b. pro země rak.
vídeňská unionka
563.—
česká b. Union.
267. 50
Živnost. banka .
buštěhradská A . ——
»B . 1094.—
duchcov. podmok. —.—
lvovskočernovická —.—
Fakontní sazby 3. 31 procenta.
Po dosti silném průběhu byl závěr
klesnutím hodnot dopravních slabý.
Z Vídně, 1. června. (Zvl. telefonogr. »Nár.
L.«) (Denní bursa.) Schválení investicía
vodních cest nemělo takového účinku, jak s
mohlo očekávati, protože smýšlení ochablo oba-
vami, že obilí bude suchem poškozeno. Tyto
obavy, jakkoliv posud nedošly zprávy o poško-
zení obilí, zavdaly podnět k větším prodejům
některých hodnot dopravních, zvláště státnich
dráh, čímž byly ceny trhu poškozeny. Násled-
kem toho měly zmíněné příznivé vlivy účinek
jen z počátku, kdy za stoupajících kursů byl
čilý obchod s kreditkami, alpinkami a pražskými
železářskými. Později smýšlení ochablo, hodnoty
Vídeň
úvěrní banka
41
article
rak. severozáp. dr
501.—
polabská dráha
pražsko- duchcov.
669.—
spol. st. dr. rak.- uh.
106.—
jižní dráha
252 —
silniční dr. lit. A
249.—
830.—
dunaj. paroplaveb.
884.—
rakouský Lloyd
1820.—
pražská želez. sp
1240.—
česká montan. sp.
474.—
alpská monlan. sp.
493.—
rým.- muráň, spol.
295. —
rak. zbrojovka
158.—
vídeň stavební sp.
peštská vagonka
severočeska uhlář. —.—
západočeská uhl. 259 70
mostecká uhl. sp. 805.—
Schodnica . . . 1326 —
turecká tabák. rež. 293.—
devisa německá . 117.50
» londýnská 240. 50
pařižská . 95.52
» curyšská . 95 2
dvacetifrank . . 19. 09
marka papírová . 117.50
rubl » . 253.75
Lloyd
42
article
z počátku favorisované však zisk téměr úplne
46
article
104. 35
103. 70
97 80
90 50
993.—
95. 75
95 75
95.75
99.50
47
article
103 35
102.75
96 80
89.50
94. 75
94.75
94.75
100.—
48
article
102.75
1102 75
102 75
49
article
96 50
91 70
1u8 —
128.40
50
article
90 70
107 p0
107. 40
127 40
51
article
108 10
267..50
269.—
352.—
355.—
270.—
430.—
2995
10v4
52
article
271.—
3100
432.—
3005
1102
483.—
501.—
181.50
53
article
485.—
5U2.—
182.—
436.—
440.—
54
article
472.—
1820
270.-
615.—
55
article
476.—
1829
273.—
635.—