ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 ee371420-660c-11dc-92e1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 55 celkem · entity: person 48, org 27, place 44, work 1
1 masthead
2. června 1901.
2 masthead
II. Příloha „Národních Listů
3 masthead
k čislu 1500.
4 masthead
Strana 17
5 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Naděje z průplavů. — Revue po prům slových závodech. — Průmysl uhlářský železářský, elektrický a pivovarský. — Sysifové bursy. — Finanční psycho- logie davu. -- Charakterističké po měry na peněžním trhu. — Otázka sní- žení úrokové míry. — Nesnáze přílišného bohatství. Zmítány hněvem i přizní stran, jich obraz jest změten v dějinách — Schillerova slova, jichž později budeme moci použiti o průpla- věch. Také o nich jest pravda toliko jedna, ale i s touto pravdou jest možný kompromis, Pro zatím však těší se naše strojírny a závody že lezářské a s nimi i cementárny na bohaté za městnání, které jim připlyne z vod průplavů jež jest jich životní podmínkou. Skončená sézona bilancí otevírajíe již rozhled po celém našem obzoru průmyslovém, z něhož můžeme činit zajímavé závěry, tu pravdu potvrzuje. Tak z prémis bilanci docházíme závěru, že ubelná stávka loňská v pánvi české a slezské uškodila všem druhům průmyslu — toliko uhlář- skému ne. Jappell' un chat un chat et Rolee un fripon. Kočku jmenujeme kočkou a Rolela šelmou. Uhlářské společnosti sice méně vytěžily avšak bohatě si nahradily tento úbytek neoby čejným vysunntím cen uhlí.
Sysifos burza Schillerův
6 article
Tím způsobem se stalo, že téměř všeck uhlářské společnosti přes dvouměsíční klid v šachlách vykazují větší výnosy. Tak stoupla divídenda mostecké uhlářské společnosti ze 32 na 44, severočeské uhlářské společnosti z 50 na 65, západočeské uhlářské společnosti ze 14 na 16. Ze stávky nezískaly však pouze české uhlářské papíry, nýbrž také uherské, neboť jim byla poskytnůta možnost, aby svůj výrobek vy- vážely do této poloviny říše, Na železářské společnosti oproti tomu padal pouze uhlářské stávky stín. Dividenda pražské železářské společnosti klesla ze 120 na 100 k a ztráta výnosu bývala by ještě větší, kdyby tato společnost neměla uhelných dolů vlastních. Dividenda huti Poldiny klesla z 26 na 22. české báňské společnosti z 80 na 76. Situace železářského průmyslu byla tím více povážlivu, že jeho rozvoj byl tísněn nejen konjunkturou uhlářskou, nýbrž i ústupem vlastní konjunktury železářské. Spřízněný odbor strojnický trpěl již méně nedostatkem investici, klerý byl důsledkem nečinnosti říšské rady. Než dočkali jsme se přece, že touto korunou byla ověnčena budov zbožných přání. Jestliže dále doplňujeme svoji revui po do- mácím průmyslu, vzpomínáme stagnace průmyslu olektrického, jenž stojí na počátku vývoje. A vi- díme, že kromě nadání tento počálek, o němž jsme snili, že z evoluce přejde k revoluci, jes dosti nesnadný nejen u nás, nýbrž i jinde. Ne- shledáváme totiž prozatím potřeby, abychom ze své konservativnosti od stavu zděděného a osvěd- čeného se náhle obrátili ku principům novým Zminky jest také hodno, ža elektrické světlo velmi u nás trpí soutéží světla acetylenového. Boj mezi nimi se obyčejně odehrává v tichýeh komisích a zřídka kdy se o něm dovídáme. Leč skutečnosti jest, že světlo acetylenové na mno- hých místech venkovských přejalo pole elektri- ckému.
Poldin
7 article
Domácí pivovarství do svých výročníeh zpráv také zaznamenává všeobecné nesnáze které minulého roku stály v cestě průmýslovému pokroku, avšak již se potkáváme s pochopením poměrů, že rozvětvování soutěže tu bylo lidským hřichem. Hořký chinin minulých neúspěchů vy- ličil pivovarskou horečku již léměř docela. O tom není nijak sporných náhledů ani v kruhu ústavů finaneujících ani ve středu kapitalisti- ckého obecenstva, které lne ku svým pivovar- ským akciím se tklivou láskou matky, která dítěti přírodou zanedbanému chce tento ústrk nahraditi. Uspokojením mu již jest, že se pro- zatím nestaví pivovary nové. Ale jakou změnu držebností v těchto akciích by způsobilo zvýšení daní z piva, které jako Damoklův meč visí nad hlavou akciovým společnostem! Je-li voda vždycky nepřítelem piva — voda průplavová, k níž se sbírají daně, by mu mohla býti osudnou.
Damoklův
8 article
Před obrazem průmyslu stojí domáci obe censlvo opodál. Rakouské trhy na cenné papíry jsou klassickou seenou zbytečné námahy Sysi- fovy. Spekulace z povolání připadně kapitalisté podnikavější usilují na šikmé ploše dennieh nálad vysunouti balvan vyšéích kursů do výše Když jim ale obecenstvo nepřichází na pomoe síly jejich umdlévají, a balvan valí se zaso zpět trbaje mnohé ruce, které by jej chtěly zadržeti Tak bursovní Sysifové rakouští se šplhali z nadějí, že rozřešení hospodářských úkolů — aspoň některých — kterým se po pomlčce prázdně v památku zapsal letošní parlament, konečně vyzní ve škálách kursů také v jakýsi akkord, že kapitalisté budou vylákáni z hradby své zdrželivosti a že od papírů k uložení kapi- tálu se hnuti kursové jako zúrodňující povoden rozšíří na celou oblasť papírů vůbec. Vidíme, jak se káci naděje na podslavci nejkrásnějšíeh předpokladů postavené. Mrivo na poli papírů spekulačních, pro něž z příštích inveslicí staveb kynuly podněty tak mnohél
Sysifos
9 article
Netečnost obeeenstva k cenným papírům vysvětluje také zúplna jeho neochotu k novým průmyslovým podnikům. A zatím co mnohé slibné myšlenky se rozbijejí o tuto nepřízeň doby, neboť v širokém obecenstvu, které nezná a nedbá psychologie finanění,se každá doba považuje za vhodnou k podnika- vému činu — nesprávnost toho názoru se zname- nitě dokumentuje nyní — zatím co tresory bank oplývají penězi, jichž investice je velmi nesnadna, má-li býti vyhověno nárokům vkladatelů, poně- vadž konservatismus jich jest v době klesajíeí úrokové míry pudem po hospodářském sebe- zachování; co jen u tří pražských velkých bank, Živnostenské, Unionky a Průmyslové, přírostek vkladů za květen dosáhl číslice dvou millionů korun, — takže jen tento trojlistek peněžních ústavů spravuje nyní téměř devadesát millionů vkladů, — není u nás nejmenší potuchy po jakémsi vzpruženi podnikatelském. Po době fan- tastických rozpočtů nastalo období střízlivých výpočtů výnosnosti. Tužka v ruce jest ve věcech finančních rádcem nejlepším. Leč ne každý jej dovede interviewovat.
Unionka
10 article
V rámci těchto vývodů domácí trh peněžní vynikal svojí bezochudností. Jeho idyla se již stěhuje do lesů brandýsských a lázní Sedmi- horek, kamž jsou nyní najaty dráty, které naše spekulanty spojují s velkým světem kursů. A v stínu letního dolce farniente se zatím po cestách vídeňských vývodů doufá, že ještě v letě se velké motivy průplavové stanou takovou vzpru- žinou kursům, že budou opouštěny i Engadin i Sedmihorky. Jestli?! Prozatím ale jest již událostí, jestliže veličina poptávkou po závěru Daňkovek několika korunami upevní, jejich kurs, aby tento zase klesl, když o to neni pracováno in usum delphini. Vždyt víme, že vyššího kursu třeba tomu, kdo chce prodat. Hledá se někdy zboží ke koupi, abychom za vyššího kursu od- byli své. Pro akcie Českomoravské jest charakteri- stickým nápadné rozpjetí mezi kursem penízea zboží. Jest důkazem o nepovolnosti majitelů kusů a koupěchtivých, jakož i o tom, že za normálních poměrů nesnadno dojde ke kompro misnímu obratu.
11 article
Poměry na peněžním trhu se také u ná stávají charakteristickými. Jak jsme poukázal již, suma vkladů u bank stále roste a nebylo by divu, kdyby jako jinde se namanula olázka, zda nebylo by vhodno snížiti jejich úrokovou sazbu. O tom však hlasují činitelé dva, a jejich zájmy jsou sporny, totiž ústavy velké a malé. Malé spořitelny a záložny sotva by souhlasily se snížením úrokové míry, ježto jest jich snahou, aby vyšší sazbou rozmnožily své vklady. Kdyby pak velké ústavy samy se rozhodly o onom opa tření, vydaly by se v nebezpeči, že ztratí vět šinu své stálé klientely, které získaly býhhnem lel Toho se však třeba vystříci, ježto vklaly, ktere nyní jsou ústavu spíše na škodu nežli s užitkem jsou důležitým podkladem pro jich obraty. Tak u našich ústavů venkovských suma vkladů stále stoupá, takže jsou s to omezovati svůj reeskont — a také tento materiál směnečný chybí ústavům. Jsme opět v situaci, kdy máme strašně mnoh peněz, — a vidime, že to není situace nejlepší Týdenní přehled bursovní.
12 title
Z domácího peněžního trhu. (Původní zpráva »Nár. Listů«.)
13 article
V Praze, 1. června.
Praha
14 article
Z Vídně, 1. června.
Vídeň
15 article
(Původní zpráva »Nár. Listů«.) Mnohé vídeňské časopisy pocítily zase jednou potřebu vymalovati ve svatodušním čísle bürsovní situaci přes příliš růžově. Mezi jiným poznamenaly, že jedná se zase o obnovení kar- telu železářského a ohřály starou známou věc o velkých objednávkách, kterých železárnám se dostane, až bude investiční předloha přijata, ba dokonce objevila se i zpráva, že prý se zase vyjednává o koupi báňského majetku arci- vévody Bedřicha. Přirozeno, že na tyto zprávy vyskytli se po svátcích kupci, avšak efřek všeho byla jen větší poptávka po alpinkácha kreditkách, ale jen na počáteční burse úterní, kdežto na polední burse zavládlo zase známé bozobchodí a potrvalo také ve středu Zdálo se, že situace se nezlepší, ježto zprávy ve příčině kartelu a koupě arcivévod- ských železáren byly dementovány a že chabos berlinského trhu bude i zde příliš znatelná. Leč dostavilo se přece zlepšení, jež má svůj dobrý základ, spočívajíc na práci parlamentua vyjednávání vlády se skupinou Rothschiídovou o brzké vydání asi 200 millionů investiční půjčky. Z Berlina docházely denně velice špstné zprávy, leč těch si zdejší bursa valně nevšímala a zdá, se jako by to byl rozhodný krok k emancipaci zdejší bursy od berlinské všech ostalních. Tolik ku povšechné situnci. Na trhu peněžním sluší vytknouti značnou láci peněz a s ní související poptávku po hod- nolách ukládaeích, zejmena po rentách, jež- jak z dolejšího sestavení vidno — dosti se zlepšily. Na trhu peněžním jest taková plyn- nost, jaké již po léta nebylo. Na trhu bankovním držely se pouze kre ditky, kdežto ostatní bankovní, hodnoty byly spíše slabší, aneb zůstaly bez povšimnuti. Př- činu dobrého smýšlení pro kreditky sluší hle- dati ve zmíněném vážném vyjednávání o brzkém vzdání asi 200 millionů investiční půjčky.
Bedřich Berlín Rothschiídova
16 article
Obchod na trhu báňském soustředil se skoro výhradně na alpinky; také pražská žel- zárna byla hledána, kdežto rýmavsko-muráňské a české báňské zůstaly klidně. Uhlářské hod- noty spíše slabší. — Trh dopravní byl roz hodně slabý, zejmena státní dráha, jež trpěla ještě zprávami o dělnickém hnuti v řešických železárnách jejích, pak špatnými zprávami o stavu osení a jako všecky dráhy také výroční zprávou přednesenou ve valné hromadě Ferdi nandovy severní dráhy, v níž poukazováno bylo zvláště na velká břemena, jež musí nyní dráh U lombardek opakoval se každoroční zjev že totiž po kuponové přirážce ihned klesaly ztratily hned v první dní kolem 4 K. Variace v minulém týdnu poznati lze p někud z tohoto sestavení: 25. května 1. června Květnová renta . . . . . 98.40 98.50 Rak. zlatá renta . . . .. 117.75 117.90. 117.43 117. 55 Uherská zlatá renta . . .. Uherská korunová renta .. 92.80 92.90 108.— Turocké losy . . . . .. 108.50 Rak, kreditky . . . . . . 690.— 691.— 417.— 417.— Banka pro země rakouské . Uherské kreditky . . . . . 695.— 696.— Bankovní jednota . . . . 486.50 484. 75 Pozemkový úvěrní ústav . . 925.— 925.— nésti.
Turocký
17 article Živnostenská banka . . . .
Živnostenská banka . . . . 270. 50 270.50 669.— Společnost státní dráhy . 675.50 Jižní dráha . . . . . . . 106 —) Polabská dráha . . . . . 501.— 591.— Buštěhradská dráha lit. B.. 1122.— 1094) 252 . — Slavební a dopravní A. . . 255.— 251.— 2 49.— 8 30.— 83.1.— Dunajská paroplavební spol. 296.— 293.— Tur. tabáková režie . . . . 286.— Rakouská továrna na zbroj . 295.— 474.— Alpinky . . . . . . . 467.50 492.— 493.— Rým. muráňská společnosť . 1785.— Pražská železářská společnost 1820.— 1240.— Česká báňská společnost . . 1236.— 809.— 805.— Mostecká uhlářská společnost 703.— 710.— Wienerberger . . . . . 1335.— 1326.— Schodnica . . . . . . . 240 42 240.50 Londýnská devisa . . . . Říšské marky . . . . . . 117.50 3) Kuponová přirážka K 21.13. » srážka K 27 ptirážka K 10.50.
živnostenský banka státní dráha jižní dráha Český báňský společnost Wienerberger
18 article
Derlinská bursa. Z Berlina, 1. června. (Zvláštní zpráva »Národních Listd«.) Týdenní přehlod. Situace německého průmyslu byla na tomto místě již několikráte v pravém světle vylíčena, jest tudíž dobře známo, že se mu vede špatně. Leč mohlo by se z různých známek souditi, že to nejhorší jest již zažehnáno a že přece možno očekávati lepší časy. Avšak tomu tak není, neboť když Lauřina huť, jež patří k nejlepším a nejsolidnějším podnikům německým, utrpěla v železářském odboru v jednom čtvrtletí ztrátu 1.75 millionu, pak se dá souditi, jak asi se vede ostatním železářským podnikům. Na tuto okolnost burša ihned reagovala a hodnoty žele- zářské, které byly po celý týden slabé, klesly v jednomdni o dalších 5 až 6 proc. Uhlárské hodhoty držely se rozhodně lépe, neboť již okolnost, že Lauřina huť vynahra- dila si na uhlářském obchodě velkou většinu toho, co v odboru železářském ztratila, musila vzbuditi pro hodnoty uhlářské lepší náladu. Nesmí se ovšem zapomínati, že uhelné dodávky Lauřiny huti ve třetím, kvartále staly se ještě na základě loňských smluv, tedy za nejvyššt ceny, kdežto nyní ceny uhlí povolily a poptávk po uhli značně klosá. Vzhledem k tomu byly také akcie uhlářských podniků realisovány ovšem že v rozměrech poměrně malých a šly kursy jejich podle toho také jen zvolna dolů. Tato chabá tendence na trhu báňském zhoršila se ještě nepříznivými pověstmi o dort- mundských železárnách, jež mají prý zásoby drahého surového železa asi za 6 až 7 mill.
Lauřin Berlín národní Listd Lauřin huť
19 article
Tím odůvodňují se také pověsti, že nedostatek peněžních prostředků má býti odstraněn vydá ním nových akcií něb půjčkou. Vzhledem k to- muto stavu zmíněných železáren utrpěl kurs akcii značnou ztrátu, jež nezůstala bez účinku na celý báňský trh. Na ostátních trzích byla nálada mnohem lopší, ježto vyhlídky na skončení čínských zmatků neustále rostly. Také důvěřuje bursa. že pruský ministr obchodu prevede revisi bur- sovního zákona, což by mělo pro zdejší poměry bursovní neobyčejný význam. Chabost trhu bán ského účinkovala na ostatní trhy jen přechodně takže kursy vždycky dost brzy se zotavily. Velký zájem byl tentokráte pro americk dráhy, v první řadě pro Kanadu, a poukazo- váno bylo k stále větším a větším přijmům všech dráh ameriekých. Zdá se, že Kanada má ještě dobré chance. Velká pozornost věnována byla také dráhám švýcarským, zejmena severo- východní, ježto neočekávaně nízká nabídka spol- kové rady za akeie této dráhy bursu rozladila a byly všecky dráhy švýcarské dosti nabízeny Bankovní trh byl dosti pevný. Na kasov- ním trhu převládaly realisace; pouze Hochdah byly hledány na neutuchající zprávy o vyšš dividendě. Za prodané akcie průmyslových pod níků kupovány byly zvláště renty. Argentinsko a činské půjčky pevně, ježto z Londýna dělnna byla pro ně nálada. Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení : . 25. května 1. červn Rakouské kreditky . . . . 216.50 217.— Diskonto. . . . . . . 185.37 185.50 Německá banka . . . . . 200.75 201.10 Obchodní společnost . . . 149. 10 150 25 Drážďanská banka . . . . 147. 75. 148.— 70.50 70.10 Španělské exterieury . . . 188.90
Diskonto Kanada Londýn německý banka drážďanský banka
20 article Bochumské hutě. . . . .
Bochumské hutě. . . . . 182.90 Lauřina huť . . . . .. 210.62 202 75 67.75 62.25 Dortmund Union lit. C. . . Harpenské doly . . . . . 176.25 176.50 175.25 Gelsenkirchenské doly . . . 175 — Hibernia . . . . . . . 176.50 175.50 338.75 Consolidace . . . . . . 334 25 117. 25 117. 10 Severoněmecký Lloyd . . Hamb. amer. dopravní spol. 123 90 98 . 60 102.80 Kanada . . . . . . . . 210.— 226.— Transvaal . . . . . . . 113.— 112. 90 Turecké losy . . . .. Z kasovních papírů 276.— Concordia . . . . . . 218.70 Eschweiler . . Geisweider . . . . . . 180— Hochdahl 178.— 183.50 Katovické doly a železárny 171.— 1 6 10 Schalker Gruben . . . . 316.— Westfalia . . . . . . . 173.— 133.- Orenstein Koppel . . . . 177.— Hasper . . . . . . . . 192 75 Dounemark . . . . .. 119.50 Huldschinský . . . . . . 205 — Stettiner Vulcan . . . . . 226.50 Bismark . . . . . . .. 163 — Hoesch . . . . . . . . 154 50 Königsborn . . . . . . 119. 80 Boesperde . . . . . . 215. 50 Wilhelm
Lloyd Transvaal Concordia Westfalius Orenstein Koppel Hasper Wilhelm Dortmund Hamb Stettiner Vulcan Hibernia 102.80 Kanada Lauřin huť
21 title
Phöni
22 article Nordstern . . . . . .
Nordstern . . . . . . Jednota průmyslová o vodntch dráhách Jako často již během své 70leté činnosti tak i tento kráte vílá Jedneta průmyslová úspěch snah, kter sama co nejvydatněji pěstovala. Neboť. ačkoliv úsil o různé zvelebení podmínek plavebních datuje ode dávna, byvši zejmena pražskou obch, a živ. komorou vždy znovu kříseno, není přece pochyby, že důrazně a v žádoucích velkých obrysech vystoupilo úsili to na veřejnost teprve od let osmdesátých. Tehdát. r. 1880, zřídila Jednota průmyslová velkou anketní komisi odborníků technických i národohospodářských k všestrannému probrání a objasnění této olázky.
23 article
Výsledek těchto úrad, »Pamětní spis o upravení splavnění řek v král. českém«, podán říš. radě, vydán r. 1883 tiskem a rozšířen ve 3000 exemplářích mezi poslance, úřady, samosprávné sbory, obce atd- Dilo to vzbudilo nemalou pozornost i projeveno zan jednotě mnohé uznání nejen v tuzemsku, nýbrž i z ciziny. Tak uvedena celá veliká ta otázka co nejšíře do proudu a nesešla již s jednacího pořádku povolaných činitelů. Jednota sama se o to starala, podavši r. 1886 nové dotyčné petice říš. radě i mini- sterstva vnitra a r. 1887 opět pelici v záležitosti Pražského přístavu. Mimo to zúčastnila se Jednota svými zástupci všelikých anketních porad, které p anketě Jednoty jinde následovaly, ohledacích plaveh. kongresů pro plavbu vnitrozemskou, a jest od r. 189 stálým svým delegátem v lokálním komitétu pro du- najsko-labský průplav v Praze zastoupena. Nyní pak podala Jednota oběma sněmovnám říš. rady i vládě svoji petici ze dne 23. května b. r., v niž — opřena o svůj pamělní spis z r. 1883 — poukazuje poznovu na podmínečnou souvislost úpravy vodního hospo dářství s výstavbou vodních dráh. Hledie k jedno strannosti onoho názoru, jenž v požadavku meliora- čním vidí ohrožení akce kanálové, jakož i onobo. jenž se splavněním řek bez základní úpravy vodstv počítá, pokračuje pelice: »S tohoto hlediska uvažo- váno, není řešení otázky průplavové na prost nijak ohroženo aniž komplikováno ani zdrženo neb zmateno požadavkem me- lioračním, jak by se omylem pozorovateli zdáti mohlo. Uvedený požadavek nemůže směřovati ani ku po- zdržení všeobecně vílané předlohy o vodních dráhách. ba naopak vede důsledně k osvěžení a ozdravění celé akce.« Vyloživši pak v hlavních rysech užitek celého podniku pro tržhu a výrobu podolýká: » Mim to však poslouží jednotlivé trati vodních stupnie
Praha
24 article
výborně racionálnímu odvodnění a zavlažování k účelům melioračním, kteréžto výhody pospolu s motorickým využitkováním vodních přepadů posud ani náležitě v počet brány nebyly, ač jinde, na př. v severní Italii pro tento účel vlastní velkolepé vodní sítě zřizovány byly a jsou.« Pokud se týče významu zviáště průplavu dunajsko-vitavsko-lah- ského uvádí petice Jednoty: »Starodávná vodní cesta podunajská nemá jenom směr od jihu k zá- padu, když v Bavořích jako v slepé uličce se ztráci
Bavory
25 article
Dráha ta sousedi těsně s říční oblastí Labe, kteréž svým poříčím doplňuje dunajské úvodí přirozeně ve velkolepou transitní dráhu jihoseverozápadní. Spo- jení obou těchto veletoků v jednu souvislou trať jest požadavkem, jenž nabízí se sám sehou z dané země- pisné konfigurace a jenž opírá se o fakt, že dráha ta jeví se jakožto tepna, slučující nejdůležitějst obchodní a výrobní posici i střediska Podunají, Čech a severního Německa. Známý stálý nadbytek zhoub ných vod Dunaje bude mnohem lépe zužilkován. když tato řeka bude spojena s chudším, ale nad míru užitečným tokem labským, jenž sice za nynějšího stavu mnohdy ani mělčím lodím plavby nedovoluje a přes to již nyní vydatností dopravy dunajskou plavbu překonává. Ačkoli povodí Labe má toliko jednu sedminu rozlohy povodí dunajského, vykazuje labská doprava o 20 pct. větší výkonnost, což zajisté nejsrozumilelněji mluví pro uskulečnění vodního spojení Levanty s naší vlastí a dále až k největšímu emporiu moře Severního při ústí labském.« Jakožto výsledníci všech úvah a důvodů formuluje Jednota průmyslová ve své petici tyto požadavky: 1. Aby v první řadě vedla. průplavu donajsko-vltavsko lab- ského — na ten čas nejnutnějšího a nejvýhodnějšího a na žádné státní smlouvě se sousední řiší ne závislého — nejprve říšské řeky Labe a Vllava od hranic ku Praze upraveny a splavněny byly, mimo to, aby s úpravou v obvodu pražské obce bylo po kračováno, zejmena, aby nynější ladem ležíci o- chranný příslav holešovický na vzorný obchodní přístav aktivován a vystrojen i dle svého určení v náležité spojení s dráhami uveden byl, dále pak aby celá úprava říční od Prahy od Budějovic provedena byla. 2.
Labe spo Podunají Čechy Německo Dunaj Praha Budějovice
26 article
Aby s těmito pracemi zároveň úpravy a splavnění malého Labe od Mělníka k Jaroměři ve smyslu po- dání dotyčných interesséntů s připadnou kanalisac do Dvora Králové provedeny byly. 3. Aby učiněna byla taková opatření, jimiž by spořádané poměry ve vodním hospodářství o širším rámci melioračního zá- kona ihned a účinněji v skutek uváděny býti mobly — Vedle podání této petice provedla Jednota o svěd- čení dlků českému klubu poslane- ckému za jeho příslušné úsilí, projevila pražské obchodní a živnostenské komoře svůj souhlas s jejím zakročením a připravila další podání zemskému vý boru král. českého. V tomto spise opětovány svrchu- psané důvody a požadavky k tomu cíli, by zemská samospráva se všemožným úsilím se jich ujala. Mim to pak poukázáno na pramen, z něhož valná čáso úhrady nákladů na zlepšení vodního hospodářstv požadovati sluší. Je to říšský meliorační fond, z ně hož dle příslušného zákona až posud patřilo do Čeeh 8,010.600 K, kdežto ve skutečnosti vydáno jenom 2,488.271 K, tak že království české z tohoto fondu na základě § 3. melioračního zákona 5,522 329 požadovati ma.
Mělník Jaroměř Dvůr Králové
27 article
Porady o invostiční půjčce. Dne 31. kvělna konala se v ministeriu financi prvá porada o in- vestiční půjčce, které se zúčastnili ministr dr. Böhm- Bawerk, odborový přednosta dr. Gruber, minist. rada dr. Spilzmüller, bar. Rothschild, řed. Mauthner a Taussig. Ve vládních kruzích má se za to, že před- loha bude císařem ještě před jeho odjezdem do Čech schválena a proto konána již nyní tato porada, jež měla ovšem ráz více méné informativni. Jedná se o opalření prostředků, jichž jest třeba k provedení investičního zákona. R. 1901 bude třeba 78 8 mill. K. r. 1902 pak 92.6 mill. K, připočte-li se ještě 80 mill. refundovaných, jeví se prozatímní celková potřeb kolem 250 mill. K. Převezme-li celý tento obno svrchu uvedená skupina bankéřů neb jen část jeho. o tom dosud rozhodnuto není. Stejně nestala se dosud dohoda o kursu přejímacím a emisním. Posi- tivní návrhy a ujednání stanou se teprve po císařov schválení předlohy.
doktor Böhm Bawerk Gruber Spilzmüller Rothschild Mauthner Taussig Čechy
28 article
Za úpravou akciového zákona. V bankov- ních kruzích vyskyll se zajímavý návrh: Má uspíšiti a zaručiti úpravu akciového zákona a hlavně zdanění akciových společností, jehož dnešní výše přímo po. dráží akciové podnikání, kterému speciálně u nás při- padá vážné a důležité poslání. Tedy« Vláda schvále ním investiční a vodní předlohy bude nucena za realisací půjček obrátiti se na banky. Jest v tom směru na ně odkázána. Bankám naskylá se vílaná příležitost, aby »za ochotu státu prokázanou žádaly protiplnění; rozumnou opravu ničivých zákonů o zda nění akciových společností a úplně nedostatečného zákona bursovního.« Budou se opírati o závažné aů vody a nebude tedy jich žádost nelovafní. »Úvěr státn dán jest v podstatě poplatní silou obyvatelstva, jek ale plyne ze všeobecných podmínek blahobytnich a hospodářského rozvoje.« A právě zákony o zdanění akciových společností jest tomuto vývoji zasazena přímo smrielná rána. Tedy i zde volá se po svépo- moci. Zatím volá; neboť jest velice pochybno, od- hodlají-li se banky k tomuto kroku — velice pochybno Zvyklosti uhelného obchodu pražského Dnes konána v bursovním sále anketa o zvyklostech uhelného obchodu svolaná bursovní komorou zdejší.
29 article
Předsedal burs. president p. Schlesinger, v předsed- nictvu nalézal se dále pp. dvorní rada Novotný. ryt. Kubinzký, řed. Procházka a cís. r. Goller. De- bata rozvinuvší se po návrzích zpravodaje p. dra. Leipena byla velmi pohnutá a udály se v ní četne srážky spotřebitelů a výrobců. V podstatě přijat návr - užšího výboru. Při 8§ 4. a 12. střetly se zájmy in- teressentů nejprudčeji. Zvláště při § 4., který na- vrhován v tomto znění: Dodané uhli vyhovuje kva litě, pakli svou povahou vyhovuje běžné těžbě vy míněné pánve, pokud se týče vymlněného dolu.
Schlesinger Novotná Goller
30 article
Znečištěné uhlí cizími součastkami, jakož i moun v rozdruženém uhlí nesmí býti hojnější, než přimé řeno jest povaze uhelných slují, pravidelnému dolo- vání, jakož i řádnému rozdružování a nakládání« — padlo příkré slovo o dryáčnictví. Konečně přijat paragraf tento v uvedeném znění po výslovném prohlášení předsedovu, že se uslanovení toto přijím jen z opportunity, aby určení zvyklostí nebylo zma- řeno, že však paragraf tento přáním spotřebitel nevyhovuje. Po 21/shodinném jednání anketa tato skončena. Podstatná ustanovení zvyklostí jsou Druh nutno si vymíniti již při uzávěrce. Pražská bursovpí komora vede rejstřík v té které době obvyklých a ohlášených druhů. Proveníenee uhli označuje se jmenem dolu. Není li sjednán druh, platí, že sjednáno bylo uhlí těžebné. Dodané uhlí pokládá se za řádné, odpovídá li současné těžbé toho kterého dolu. Není-li nic jiného sjednáno, má platiti odběratel při odebírce z dolu i nákladné, Při dodávce v bydlišti platí odběratel veškeré útraty způsobené na stanici dodací. Včasné opatření vagonů spadá na prodavače. Při uzavírkách s udáním mini- málního a maximálního kvanta platí pro přípet sporu aritmetický střed, nebyloli nic jiného koneč- nými dopisy sjednáno. Za vyšší moc (force majeure pokládají se stávky, požáry, zavodnění, porušen dopravy a p. a zákonně stanovené snížení doby šichty. Po jich trvání není povinován obchodník k dodávce. Ztráty váhy při dodávkách na stanici dodací dovolují se do 2% (váha k dobru rovněž činí 29%) Cena rozumí se za hotové beze skonta.
31 article
Z c. k. rak. státní dráhy. Dnem 1. červn t. r. nabudou platnosti tyto tarify a dodatky k ta- rifům: 1. Nový tarif pro belgieko rakousko-uherský železniční svaz. 2. Nový tarif pro nizozemsko ra- kousko-uherský železniéní svaz. 3. Dodatek II. k ta- rifu, díl II, sešit 1. pro západoněmecko rakousko- uherský železniční svaz. 4. Dodatek V. k tarifu. díl II., sešit 1., pro východoněmockosrakouský želez- niční svaz. Zahájeni dopravy na místní dráze Sattled Grünau. Tato trať se stanicemi a zastávkami Mai dorí (zastávka), Grossendorf (zastávka a nákladiště) Voitsdorf, Moos (zastávka), Pettenbach, Heiligenleithen (zaslávka), Steinbachbrücke, Vichtwang. Scharnstein- Mühldorf, Kothmühle (zastávka), Traxenbichl (za- stávka a nákladistě) a Grünau byla dne 23. května 1901 veřejné dopravě odevzdána. Stanice Voitsdort. Pettenbach, Steinbachbrücke, Vichtwáng. Scharnstei Mühídorf a Grünau zařízeny jsou pro veškerou do pravu, zastávky a nákladiště Grossendorf a Traxen- bichl pro dopravu osob, zavazadel a nákladu o plných
Mai Voitsdorf Moos Pettenbach Heiligenleithen Steinbachbrücke Vichtwang Traxenbichl Grünau Grossendorf Mühldor Kothmühle Voitsdort
32 title
117.50
34 article
278 .50 221.75 178 25 166 25 188.50 171.10 155.50 362 10 170.l0 138.— 178.— 195.— 121.— 206.— 231.— 163.25 154.— 118 50
35 title
21975
36 article
vozech. Zastávky Maidorí, Moos, Heiligenleithen
Maidorí Moos Heiligenleithen
37 article Kothmühle jsou jen pro dopravu osob a zavazadel
Kothmühle jsou jen pro dopravu osob a zavazadel zařízeny. Banky, záložny a spořitelny. Třetí slosování žolozničních dlužních úpisů Zemské banky král. českého. Při třetím slosování železničních dlužních opisů Zemské banky král. če- ského, jež se konalo 1. června 1901, slosovány bylv úpisy následující: Po 10.000 K 514, po 5000 K 1055 1103 2516 3131 3212 3613 4081 4245 5077 5987, po 1000 K 215 456 591 780 880 2060 2379 2546 3737 5872 5954 6079 6856 6917 7428 7861 8742 9716 9852 10341 10801 10940 11325 12005, po 200 K 7 499 1437 1458 2279 2928 3346 3883 4042 4152 4284 5280 5569 5681 5942 5959 6083 6231 6240. Vyloso- vané železniční dlužní úpisy vypláceti se budou tři měsíce po slosování, t. j. dnem 1. září 1901 počlnajíc, vrátí li se bance i s kupony a talony. Při tom vy- platí se úroky až do dne splatnosti ještě nezaplacené. Výplata děje se u pokladny Zemské banky král. če- ského v Praze a ve Vídní pak u priv. rakouského úvěrního ústavu pro obchod a průmysl. u Vídeňské hankovní jednoty a u filiálky Živnostenské banky pro Čechy a Moravu. Z úpisů železničních dříve vyloso- vaných nebyly předloženyk výplatě čísla: po 10.000 K 520, po 5000 K 1262 2186 2782 2851, po 1000 K 554 2085 2244 2766 4408 4840 5600 5984 6911 8416 8622 8824 9502, po 200 K 701 772 14486 2013 2072 2369 2600 2662 2758 3086 3799 4399 4436 4561 4705 4954 5461 5584 6081 6094 6201. Hospodářská úvěrnibanka pro Čechy Sta vkladů koncem měsíce května 12,278.300 K, na hypo- teční důchodkové listy případá 2,434.000 K Městska spořitelna v Nechanicích. V měsíci květnu vloženo bylo od 42 stran K 11. 920.——, vybráno od 58 stran K 18.275.67, na hypotéky půjčeno K 33.600.—, na hypotéky splaceno K 655 05, směnek eskontováno za K 2487 40, směnek splaceno za K 2297.—, na zástavy půjčeno K 200.—, splaceno K 200.—. Trhy poněžní. Bursa.
Čecho Bursa Praha Vídeň Čechy Morava Nechanice zemský banka král ústav pro obchod živnostenský banka
38 article
V Praze, 1. června. (Pův. zpr. »N. L. «) Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a po- dáváno pouze za akcie: Živnosteniské banky K 270.—, české banky Unioh K 267.50, stro- jírny Daňkovy K 472.—, strojírny Ruslonovy K 270.—, první česko-moravské strojírny k 615.—. Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty. Offielální záznamy zněji,
Daňkův Praha český banka Unioh 267.50
39 article
Půjčka m. Ústí n. L.. r. 1898. , Č. Budějovic 1893 » Plzně r. 1886 . . »» Teplice r. 1897 » Smichova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banky »ě1 . . . Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » kom. dl. úp. ,, , mel. úpisy ,, , s želez. úpisy Ceská prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové . Česká severní dráha . . . . Buštěhradská dráha . . . . dto. Em. 1871 » 1872 dlo. Místní dráha N. Brod Humpolec Duche.Podm. dráha Em. 1869 „ 1871 dto. „ 1874 dto. Česká montanní Em. 1896 Rak. severozápadní dráha lit. B. dto. dto. Em. 1874. Česká eskomptní banka . . banka »Union« . . .. Česká průmyslová banka s . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka v Pražská úvěrní banka . . . Živnostenská banka pro Čechy Moravu Ústecko teplická dráha . . . Česká severní draha . . Buštěhradská dráha . (Hit. A. (lit. B., Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní oráha. Rakouská sev.západní draha (HIt. - B. dlo. Pražsko duchcovská dráha . Pražská sp. par. po Vltavé a Labi Jiho-sev. německá spoj. dráha Akc. tov. na v yráb. uměl. hinojiv v Kolině . . . . . . . . Podolská cementárna . .. Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka První česka spol. pro raí cukru (Modřany) Strojnická spol. dř. Daněk a spol. Pražská železařská společnost stroj. spol. (dř. Huston) „ akc. spol. řetéz. lávky První českomorav. tov. na stroje
Smichův Čecho Ferdinandův Daněk Huston Č . Budějovice Plzeň Teplice Čechy N . Brod Humpolec Morava Hita Duchcovsko Modřany úvěrní banka Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka Český akciový . pivo stroj . společenský
40 article
Z Vídně, 1. června. (Závěrečné úřadní kursy.) 98.45 Únorová renta . společná » květ. 98.50 » stříb. rakouská » zlatá 117 90 96 85 » » kor. 117.55 uherská » zlatá 92 90 » » kor. 181.— státní losy 1854 » » 1860 140.— po 500 zl. .. po 100 zl. . 171.— státní losy 1864 losy tisské .. 143 50 » úvěrního úst. 401.— vídeň. 1. komun. 394.50 turecké losy . 108.— b. anglo-rakouská 280.— vídeň. b. jednota 484. 75 r. úst. pro úv. poz. 925.— rak. úvěrní ústav 696.— uh. úvěrní banka 417.— b. pro země rak. vídeňská unionka 563.— česká b. Union. 267. 50 Živnost. banka . buštěhradská A . —— »B . 1094.— duchcov. podmok. —.— lvovskočernovická —.— Fakontní sazby 3. 31 procenta. Po dosti silném průběhu byl závěr klesnutím hodnot dopravních slabý. Z Vídně, 1. června. (Zvl. telefonogr. »Nár. L.«) (Denní bursa.) Schválení investicía vodních cest nemělo takového účinku, jak s mohlo očekávati, protože smýšlení ochablo oba- vami, že obilí bude suchem poškozeno. Tyto obavy, jakkoliv posud nedošly zprávy o poško- zení obilí, zavdaly podnět k větším prodejům některých hodnot dopravních, zvláště státnich dráh, čímž byly ceny trhu poškozeny. Násled- kem toho měly zmíněné příznivé vlivy účinek jen z počátku, kdy za stoupajících kursů byl čilý obchod s kreditkami, alpinkami a pražskými železářskými. Později smýšlení ochablo, hodnoty
Vídeň úvěrní banka
41 article
rak. severozáp. dr 501.— polabská dráha pražsko- duchcov. 669.— spol. st. dr. rak.- uh. 106.— jižní dráha 252 — silniční dr. lit. A 249.— 830.— dunaj. paroplaveb. 884.— rakouský Lloyd 1820.— pražská želez. sp 1240.— česká montan. sp. 474.— alpská monlan. sp. 493.— rým.- muráň, spol. 295. — rak. zbrojovka 158.— vídeň stavební sp. peštská vagonka severočeska uhlář. —.— západočeská uhl. 259 70 mostecká uhl. sp. 805.— Schodnica . . . 1326 — turecká tabák. rež. 293.— devisa německá . 117.50 » londýnská 240. 50 pařižská . 95.52 » curyšská . 95 2 dvacetifrank . . 19. 09 marka papírová . 117.50 rubl » . 253.75
Lloyd
42 article
z počátku favorisované však zisk téměr úplne
44 article
zente 96.50
46 article
104. 35 103. 70 97 80 90 50 993.— 95. 75 95 75 95.75 99.50
47 article
103 35 102.75 96 80 89.50 94. 75 94.75 94.75 100.—
48 article
102.75 1102 75 102 75
49 article
96 50 91 70 1u8 — 128.40
50 article
90 70 107 p0 107. 40 127 40
51 article
108 10 267..50 269.— 352.— 355.— 270.— 430.— 2995 10v4
52 article
271.— 3100 432.— 3005 1102 483.— 501.— 181.50
53 article
485.— 5U2.— 182.— 436.— 440.—
54 article
472.— 1820 270.- 615.—
55 article
476.— 1829 273.— 635.—