1
masthead
2 června 1901. Číslo 150
4
article
sjezdové v Pantheonu českého musea. Poku
jsme si zaznamenali, řekl pan professor:
Sedmnáctý věk zůstavil v dějinách vědy
přirodní 18. stoleti zaokrouhlený názor o sy-
stemu světa na veliko. Idey Kopernikovy ustálilo
pozorování, pozorování fundamentální cen
Keplera a Galilejiho vytvořila v hlavé Newto-
nově konstrukci světového systému. Na západ-
ních universitách počinala nadyláda rozumového
posuzování nad předsudky. University počínaly
se stavěti v čelo výzkumného ruchu, který na
počálku 19. věku měl přejíti v naprostou spe-
cialisaci, Mezi empirickým báděním a čistým
myšlením byla úplná rovnováha, obojí drželos
ve svých mezích, neobmezujíe oblasť druhélo
Veliké triumfy sedmnáctého století na pol
přírodních věd vynesly přirozeně vysoko význam
mathematického úsudku, všude upotřebena je
mathematika na problemy věd empirických.
Pok
Kopernikův
Kepler
Galileji
University
5
article
Matbematika postoupila k jemnosti a pružnost
vyšší analysy, tak zv. počtu infinitesimalního-
Vědy fysikálné, mechanika na prvním místě
pozdvihovaly se mathematickou svou podporo
až téměř do nejvyšších výšin sbstraktních
Mathematika tam, kde ve vědách přírodnieh
applikovati se dá, jest přece mohutnou výzbrojí
která dobře použíta, nikdy neselže a vede k na-
lezení pravdy i k logickému sepnuti přírodo-
vědeckých poznatků.
Řečník vzpomíná velikých francouzskýeh
analytiků: d'Alamberta, Lagrange, Legendrea
Laplace.
Právě velké vědy moderní, chemie a mecha
nika, tvoři charakter století devatenáciého
Chemie začala přísnou analysou; celá přl-
roda jí podrobena, nejprvé ovšem prvkové starých
Lavoisier zachytil vzduch, v němž je klíč při
rody neživé i živé; Cavendish podrobil jej
analyse. Lavoisier povolil jednou úzdu své fan-
tasií i představil si, jak by svět vypadal, kdyby
sám vzduch zkapalněl hrozným mrazem a dne
— máme stroje, jimiž zkapalnění v továrnách
se děje a tekutý vzduch pomohl výzkumu
jemných plynů prvkových.
Matbematik
Lagrange
Legendreo Laplace
Lavoisier
Cavendish
d ' Alambert
6
article
Voda pronásledována chemiky po celé při
rodě až do hlubokozemských minerálů, v nichž
je podílem značným a v něž při vysoké tem
peratuře tak účinně působí, že z kamení ohni-
vzdorného (porfyru, žuly) již při 300° až
15.7násobný objem plýnů vyhnati může.
Povážíme-li, jak snadno temperatura vrstev
hlubokých dostupuje 1000°, pochopíme snadno
že Gautier dokázal, že jeden litr žuly zdeaž
20 litrů plynů a 89 litrů vysoce přehřáté páry
vodní může výpustiti. Zde nabízí se chemie
k vysvětlení zemětřesení i vulkanismu.
Stanovena tak zv. čísla slučovací, jakje
r. 1808 z několika svých pozorování odhad
John Dalton a vybudována hypothesa atomová.
která se stala vedoucím principem v chemii
fysice. Přišly výzkumy ruského Mendělejeva, zi-
skáně postupem čistě empiriekým, pouhým se
stavováním zkusmo získaného materiálu.
Každé experimentální pozorování závisí o
dvou faklorův: od přírody mimo nás a od naší
vlastní přirozenosti, od našich smyslů. Jest pak
úkolem experimentálné vědy přirodní po řadě
smysly bystřejší přivoditi v práci za smysly méně
bystré, výsledky pozorování smysly bystřejším
pak co možná učiniti objektivně přístupnými tak.
aby pozorování jednotlivců zbavena byla zvlášt-
ností smyslů jednotlivých pozorovatelů. Odtud
pak čerpáme teprve mathematicky neb i jinak
vyslovené věty obecné, tak zv. zákony přírodní.
Gautier
Dalton
Mendělejev
7
article
Nejvyšší a nejenergičtější reakce v přírodě
bývají tak sváděny s nejdrobnějšími fakty labo-
ratorními. Všichni obdivují v té příčině postup
Pasteurův; jemu byly jakékoliv idey předsud-
kové při práci hrozným příznakem. Když ulo-
ženo mu bylo na radu chemika Dumasa zkou-
šeti nemoc bource, která hrozila zničiti celé velké
odvětví průmyslu francouzského, neznal Pasfeun
vůhec bource. Velký vědee chemický skláda
poznaná fakta u bource jedno vedle druhého
přiveden byl řetězem jich k léčení závažné cho-
roby a podobně i ku vystavení problémů, k jichž
všěch studiu století naše sotva dá odpověd —
problémů biologiekých.
Chemie prokázala veliké služby lékařstv
při zkoumání nejmenších bytosti živoucích útvarů
Tam, kde nemožno drobnohledem vystihnouti živé
zárodky, podávají svědectví života chemické
produkty těchto neviditelných zárodků. Úkolem
chemie jest, nalézti biologii nejmenších buněk
pomocíčoček, které by hranici síly mikroskopů
pošinuly dále. Czapski dokázal, že jediná cesta
ke zdokonalení mikroskopů spočívá u využitko-
vání ultraviolových paprsků, které okem jen
ztěžka lze postřehnouti, deskou fotografickou
však chemicky se zachycují. Všechny podobné
problemy má na mysli ústav v Jeně v Německu.
který chemickým výzkumem skla, krok za kro-
kem prováděným, odstraňuje vědecky závadné
vlastnosti starých skel. Chemie fysikálná přivád
pomalu podněty energických reakcí chemických
které vyvolávány jsou na př. 1/300.000 milli
gramu platiny. Když methodami chemickým
nemůžeme postupovati dále, přiskoči vždy se
sterská fysika ku pomoci. Z nejčistší destilo
vané vody, která má sotva několik stotisícin milli
gramu rozpuštěných pevných hmot, jichž cestou
chemiekou nelze vystihnouti, ozvaly se nečistoty
Kohlrauschovi telefonem, následkem elektrické
vodivosti, již vodě propůjčují.
Pasteurův
Czapski
Jena
Německo
8
article
Nejjemnější analysa chemická je tak zv
analysa spektrálná. Tu předvídal Agricola, známý
horník šestnáctého věku, který napsal (1556
divaje se neustále v hutnické plameny, že přijde
čas, kdy z barvy plamene souditi budou na látku.
která v plameni hoří. Řečník doličuje úchvatné
vývin a historii spektrálné analysy, vývin a zdo
konaleni fotografie. Dotýká se i objevů Rönlge
nových a fotografle málo viditelných těles ne
beských.
Spektrálná analysa vyniká mezi výzkum
nými methodami exaktního bádání nikdy netu-
šenou citlivostí a při tom naprosto spolehlivým
vyloučením jakéhokoliv omylu. Spektrum vysl
lané z rozžhavených par jedné třimilliontiny
miliigramu kuchyňské soli z hořicího Bunsenova
kahanu ihned se projeví a pozná se jím, že
soli té je ve větru západním, od slaného moře
přicházejícím, mnohem více nežli ve větru se-
verovýchodním, jenž fiči z ruských stepí a si-
bířských plání. Analysou tou nalezeny nové ele
menty ve vodních pramenech a vzácných mine
ralech, i ve vzduchu i v polární záři. Analysou
tou stopuje fysiolog účinnost chlorofylu, chemik
falšování vína, otravu kvsličníkem uhelnatýma
Agrikola
Bunsenův
9
article
jakost prodejných barviv, inženýr v huti chod
pece Bessemerovy — určitě a přiměřeně vžd
své zodpovědnosti. Analysou tou probádány
všechny končiny světa, všechny vrstvy protube
rancí i nejslabší hvězdy. Přednášející přecház
k vyličení nejmodernějšího zkoumání v astro-
nomii, které děje se jen a jen na podkladě che-
mickém.
Spektrometrická měření vykonala službu
v mikrochemii, geologii i astronomii, ba vedla
Lockreva, k smělé hypotese tak zv. nebes ke
dissociaci prvků pozemských. Do
lčena byla fotografie u výzkumů spektrálných
dnes víme i o kinematografech a biografech
jimiž hnutí mysli i vzrůst rostlin lze sledovati
Nesmíme zapomenouti mikrofotografie, fototachy
grafle. I přirozené barvy snažíme se zachyco
vati; co odtud již vyplynulo pro umění, umě
lecký průmysl — k zdemokratisování krásna.
Nelze-liž očekávati, že vymoženostmi dalšími ko-
chati se bude oko z reprodukcí děl mistrů barev
i v chatě nejchudší. Pomalu s jedné strany
plíží se chemie agrikulturná i stýká se s agri
kulturnou fysikou, chemie i fysika vytvořuj
podklady exaktní hygieny a co organická chemi
svými bohatými, minutiosními methodami k ži
votným processům určitější a určitějsí stano
višťě zaujímá, objevují se na obzoru pěkné vý
sledky psychofysiky. Experimentálně psycho
logické studie to jsou, od nichž čekáme zdravé
sblížení mezi přírodní vědou a filosofli, sblížení
které hegelovsko schellingovským poblouzenín
bylo oddáleno.
Fysik a chemik navzájem si podávají ruee
a dnes vypomáhá ten tomu, zejtra onen onomu.
Bessemerův
Lockrev
10
article
Za všeobecně napjaté pozornosti a hrobo
vého ticha končí přednášející své výborné vý-
klady:
Na počátku 19. století vidíme povznášet
se řemeslo v průmysl. Chemie theoretická byla
zde podle mechaniky nejen učitelkou, nýb ž
vytrvalou vůdkyní a kam dospěla, ukázal jsem
ve slavnostní přednášce s tohoto místa pře
rokem.
Právě Francie pozvala si národy k ušlechtil
soutěži ku břehu Seiny a chemický průmys
slavil zde zasloužené triumfy. Statisíce dělníku
nachází výživy a blahobyt národní vzrostl.
Chcete poukazovati k nešvarům s kapitály
spojeným, proč neukážete k Andrewu Carne-
giemu, králi americké oceli, jenž nesouhlasí se
vzdychavým dialegem Kroesa, se Solonem, jenž
nejde k pouhé abnegaci Tolstého, jenž považuje
bohatství za štěstí, sdilí-li je ten, kdo milliony
získal, se spolulidmi po vzdělávání pravdy
krásna dychtivými. Zemříti v millionech je smr
prokletá, praví, rozdal již přes dvěstěsedmdesái
milllonů korun pro povznesení intelligence všech
třid, neudíli almužny a má ruku dále otevřenu
k dílu dobrému.
19. sloletí zbystřilo naše dojmy smyslové
ba ono nových smyslů výzkumu opatřilo a vy
zbrojilo dnešní pokolení mnohem příznivěji ku
probádání přírody než samo mohlo doufati
Počtem otevřených problemů sice zanechalo po-
tomkům mnoho, velmi mnoho a my známe tak
málo, ale vyzkoušená naše posavádní methodika
slačí, ba nejspíše ani změny nedozná:
Vzrůstati bude věda, dokud v hrudi lidské
bude touha po pravdě a krásnu! Dej bůh, aby
v touze té čelil národům ostatním též milý
národ náš český. Tam jest spasení, tam naše
státní právo
Když dozněla poslední slova řečníkova, roz-
lehl se širokou prostorou Pantheonu musejního
všeobecný pollesk a trval po několik minut.
Carne
Solon
Tolstý
bůh
Francie
Seina
11
article
Referentská naše práce je u konce. Víme
že je nedostatečnou. Nemohlo ani jinak býti.
Sjezd českých přírodozpytců a lékařů vzrostlve
velikou, ohromnou vědeckou manifeslaci českého
ducha. Dobře, znamenitě, výtečně otevřeli čeští
přirodozpytci a lékaři brány nového, dvacátého
století. Na jejich sjezd pamatovati bude budou-
cnost a historik teprve docení váhu a význam
velkého jejich díla
Sekce stomatologická.
I. sezení. Sekce ustavena v neděli dne
25. m. m. o 9. hod. ranní u přítomnosti vlce
než 50 zubních lékařů z království českého.
Předseda prof. Nessel vítá vřele pří
tomné a přeje práci sekce mnoho zdaru.
1. Přednáší prof. Nessel: O archi-
tektuře lidské čelisti, o vlivu žvýkačů na vývoj
čelisti a uspořádání zubů, o vlivu předčasné
extrakce na seřadění zubův a změnách na kost
čelistní po vytažení zubů.
2. Dr. Cyrill Zbořil (Přerov): Léčen
zubních píštěll.
3. Dr. Jan Jesenský (Praha): O immu
nitě dutiny ústní oproti nákaze.
4. Dr. E. Šubert: O defektechče
listních povstalých po operativních výkoneeh
a jich náhrada
5. Dr. V. Vostrčil (Král. Vinohrady)
O tahání zubů jindy a nyní.
II. sezení v pondělí dne 26. m. m. o 9.
hod. ranní.
1. Dr. Al. Wachsmann (Praha): O mo
difikacích zlaté prothesy (demonstrace).
2. Dr. C. Zboři!: Reparatury čípkových
zubů, práce korunkové a kaučukové piece dle
Roseho s modifikací vlastní (demonstrace)
3. Dr. R. Faustus (Praha): Vlastn
modifkace čípkových zubů (demonstrace).
4. Dr. R. Wachsmann (Praha): O r-
gulování zubů (demonstrace).
5. Dr. Vostrčil: Úprava vosku pr
zubní techniku.
profesor
Nessel
doktor
Cyrill Zbořil
Jesenský
E Šubert
V Vostrčil
Král
Al
Wachsmann
Zbor
Rose
R Faustus
R Wachsmann
Vostrčil
Přerov
Praha
Vlastn
12
article
III sezení v úterý dne 27. m. m. o 4 hod.
odpolední.
1. Dr. Mézl. In. (Prostějov): Význan
zubního lékaře školního.
2. Dr. Jesenský: Demonstrace zda-
řilého připadu replantace zubu. Desinfekce zubo
lékařských nástrojů Arkövyho desinfekčním
apparátem (demonstrace).
3. Aug. Stehlík (Praha): Ošetřován
dětských zubů; význam předčasné extrakce
zubů mlečných na seřadění a postavení zub
stálých.
4. Dr. J. Žižka (Praha): Dnešní sta
otázky o vývoji chrupu, dnešní stav otázky
o histologii zubu a o citlivosti zuboviny.
5. Dr. A. Tomášek (Král. Vinohrady)
O příčině souvislosti mezi onemocněním zubův
a onemocněním organismu.
6. Prof. Nessel: Vliv solení pro vývo
a trvání zubů.
Jednání ukončuje prof. Nessel, vyslovuje
nelíčenou radosť, nad zdařilým a neobyčejně
plodným zasedáním sekce a vřelými slovy
loučí se s přítomnými, hlavně mimopražským
účastníky sjezdu.
Dr. Zbořil děkuje ve jmenu mimopražských
kollegů i prof. Nesslovi, jako nejlaskavějšímu
chéfovi i pražským kollegům za vlidné a přá-
telské přijetí.
Po čas zasedání sekce otevřena byla pěč
»Spolku českých zubních lékařů-
na poliklinice výstavka zubolékařských nástrojů.
jež těšila se živé účasti a četné návštěvě.
doktor
Mézl
Jesenský
Aug
J Žižek
A Tomášek
Král
profesor
Nessel
Zbořil
Nessl
Prostějov
Praha
spolek český zubní lékař
13
article
Výstava moderní keramiky
v Umělecko-průmyslovém museu.
Péčí Českého obchodního muse
které v tomto případě vskutku může s dosti
učiněním patřiti na svůj nejnovější podnik, po
řízena byla v prostorných sálech nového Umě
lecko průmyslového musea zajímavá a bohaté
výstava moderní keramiky. Včera dopoledne
byla zahájena přiměřeným způsobem a hosté
zavítavší k tomuto tichému jinak slavnostnímu
aktu, byli překvapeni nejen mnohosti, ale přede
vším i kvalitou vystavených předmětů, pocháze
jících, vzhledem k nepdčinitelně prozatím okol
nosti, že u nás průmysl keramický až na ně
které výminky jest dosud v počáteích — zci
ziny. Ostatně keramický průmysl v této vyspě
losti, v jaké předvádí nám jej Amerika, Dánsko
Francie, Německo atd., sám sebou jest oboren
novým, který v době nepřiliš dávné dospěl výše
na jaké ho spatřujeme.
Amerika
Dánsko
Francie
Německo
14
article
Výstava zaujímá tři velké sály, je vkusn
upravena a oko návštěvníkovo v prvé chvil
neví věru, kde dříve spočinouti — takové bo
hatstyí tvarů, barev, motivů uplatňuje se a zář
na všech stranách. Prvý dojem jest. rozhodní
převaha umělecké tvorby a teprve při podrob-
nější prohlídce dospíváme k názoru, že jde
bohatou mezinárodní kollekci umělecko- průmy
slových tovarů. Není pochyby, že výstava, bude
domácím naším kruhům výrobním mocnou po
bldkou k práci; může však i obecenstvu nej
širšímu býti k znamenitému užitku a přispět
k vytříbení jeho vkusu a k oživení záliby jeho
na umělecké dekoraci vůbec, ač-li vskutku vě-
nuje výstavě onu pozornost, které zasluhuje
Přiležitosti k tomu bude z dostatek; jak nám
sděluje pořadatelstvo, potrvá výstava po celý
měsíc červen.
Dekorativní vystavené předměly z oboru
moderní keramiky jsou nejrůznějšího způ obu
většinu tvoři ovšem nádoby, dále mísy a talíře
dekorační, různé výplně skulptury, nippy, až p
nádobl, skrovněji zastoupené, k praklické potřehě
a kamna.
15
article
Pravím koncertem jak co do tvarů, zvlášt
však co do krásy glasur a úžasné techniky
v zacházení s dessiny, jsou výrobky dánské.
z Kodaně, a americké »rockwood«, dále výrobky
francouzské, německé, italské. Keramické vý-
robky míšeňské snaží se dociliti vyspělosti ko-
daňských; prozatím však ji nedostupují. Také
náš domácí umělecký průmysl tohoto oboru
snaží se o uplatnění, a byť posud nemohl se
měřiti co do vyspělosti technické s cizinou, co
do bohatosti motivů původních a invence za-
ujímá slušné místo. Uvésti tu sluší v prvé řadě
výrobky jednak jednotlivých našich umělců, ze-
jmena práce pl. Suchardovy - Boudově, jednak
škol, a sice práce žáků umělecko-průmyslové
školy pražské, keramické školy v Bechyni, dále
výstavní kollekci lidových výrobků keramických,
slováckých a huculských, pořízenou spolkem
»Zádruhou«, a výrobky firmy Kasalovskýa
Suchardův
Boudův
Kodaň
Bechyně
Kasalovský
16
article
Sommerschuh, svědčící o šťastných výsledcích
snah po moderní výrobě umělecké. Nepředbíha-
jíce podrobnější zprávě, poznamenáváme jen, že
na př. výsledky, docílené uherskou firmou Zsol-
najovou, snad na základě původní staré kera-
miky, která již před sto léty v uherském Slo-
vácku a i na Moravě s prospěchem se dařila
mohou býti jen pobídkou našemu průmyslu kera-
mickému, aby snažil se o další rozvoj. Ovšem
schází u nás štědrá ruka, která za Litavou pod-
porování průmyslu pokládá za věc prospěchu
státního. Nepodaří se snad tak záhy dosíci vy-
spělosti oněch kodaňských výrobků s malbou
pod glasurou, úžasně jemnou a zářivou, nek
oněch amerických vás, v jichž barvitosti fasci-
nující tak originálně vyjímá se na př. aplikace
havrana, přípomínající tu bezděčně Počova čer-
ného pláka »Newermor« — však mnohé vý-
robky z našich domácích, zejmena některé kusy
kollekce bechyňské, nasvědčují šťastnému vy
užitkování dekoračních motivů národních. Pod-
mínkou rozkvětu průmyslu toho však, prvoua
základní, bylo by zajisté především zlepšení
vkusu našich širokých vrstev a probuzení jieh
zájmu. Výstava, o níž řeč, jest dojista jedním
z nejúčinnějších prostředků, k tomuto cíli smě-
řujících.
Sommerschuh
Počův
uherský St
Morava
Zsol
17
article
Zastoupeno je v ní kromě domácího prů-
myslu asi 30 firem německých, po jedné ame-
rické, dánské, italské a uherské, několik fran-
couzských, 2 holandské. Znamenati lze velm
mnoho motivů antických, po nichž početně pře-
vládá sloh moderní, secesse.
K zahájení jménem Obchodního musea do-
stavili se předseda ryt. Rašin z Ryzmburku
a místopředseda pan Josef Řivnáč, velko-
obchodnik, jakož i několik hostí, mezi nim
zemský velitel polní zbrojmistr Fabini a ředite
Zemské banky dr. Mattuš, a v zastoupení Ob-
chodní a živnostenské komory inž. Křižík. Před
seda p. Rašin promluvil krátkou zahajovac
řeč. Po uvítání hosti praví, že České obchodní
museum ve výstavě moderní keramiky chce po
dati obraz nejnovějšího odvětví uměleckého prů-
myslu, které má teprve nedávný vznik a které
v uměleckém průmyslu nabývá pevné půdy
České obchodní museum, pokračujíe tímto způ
sobem ve svém programu, totiž v seznamování
veřejnosti s moderním průmyslem, doufá pevně.
že zájem pro tyto výrobky vznikne i u nás ato
nejen jako pro předměty mody, nýbrž jako pro
výrobu a bylo by důležito, kdyby výstava byla
popudem k živějšímu průmyslovému ruchu n
poli umělecké keramiky. Disposice pro domác
výrobu jsou příznivě.
Rašin
Řivnáč
Fabini
doktor
Mattuš
Ing
Křižík
Ryzmburk
Ob
živnostenský komora
Český obchodní muzeum
18
article
Výstava bude zdrojem studia i uměleckého
požitku. Přejeme si, aby přinesla též obrození
českému uměleckému průmyslu keramickému,
v jehož vzrůst a život pevně doufáme.
Řečník vzdává pak díky kuratoriu umě
lecko-průmvslového muses Obchodní a živno
stenské komory za propůjčení výstavních sálů.
dále výstavnímu výboru, řed. p. Süibralovi, prof.
Kloučkovi, továrníku Sommerschuhovi a členům
jury prof. Hellmésenovi a všem pánům, kteři
přispěli radou i pomocí k uskutečnéní výstavy
Řečník k závěrku vzpomenul eísaře a krále
jemuž provolal slávu.
Poslouží snad k snažšímu přehledu, uvede
me-li, že na prvním místě z vystavených před
mětů sluší uvésti porculány kodaňské, jejichž
malba pod glasurou po způsobu japonské
prováděná, vzbuzuje přímo obdiv. Kollekce obs
huje ukázky obou továren, královské i továrny
Bing Groendahl, které svojí jemností dobř
působí. Pokud týká se francouzských porculánů.
ty skytají poněkud překvapení, podobají se skor
úplně kamenině, a jediný dekor jejich jest někdy
forma, někdy glasura. (Glatigny.) Fayence ame
rické Rockwood a Grusby jsou věci v Praze
vůbec neznámé, tím více najdou pak interessu
Stojí snad v dekoru nejvíc přírodě samě. Dalftská
fayence moderní jest zajímava svými malbami
z nichž mnohé prozrazují holandský vzduch
Kamenina německá, která došla dnes tak velkého
rozšíření ve výrobě, zastoupena jest bohatě zá
vody H. Mutze, Scharvogla, v. Heidera, Rand
hahna, Elchingra, prof. Längra, kteréž výrobky
vyznamenávají se dokonalými glasurami a výbor-
nými formami.
Süibral
profesor
Klouček
Sommerschuh
Hellmésen
Bing Groendahl
H Mutz
Scharvogl
Heider
Elchingr
Längr
Praha
19
article
Specialitou výstavy jsou výrobky kameniný
francouzské firmy A. Bigot Co., jedně to z nej
větších továren francouzských, pak výrobky firmy
Dalpayrat Lesbros, rovněž ve směru Bigotove
pracované. Také novinkou jsou výrobky atélier
»Abramzevo« z Moskvy, jehož majitelem jes
Mamutov, známý z pařížské výstavy
Rakouský průmysl zastoupen jest firmou
W. Zsolnay z Pětikosteli, která zaslala celou
spoustu kamenin, vyrobených na způsob skei
Tiffinových.
Třetí sál obsahuje exposici floreneskou
Prima Aglietti, namnoze kopírovanou to majoliku
renaissance, která ale v glasurách vyniká.
Z českých keramik zasťoupen jest pr
C. Klouček, atelier v Šlikově paláci, slč. Kniz
kova, p. Kavka, škola bechyňská.
Lidové výrobky seskupeny jsou na jedno
místě ku porovnání a presentují se na výstavě
výrobky anglické, brusselské, huculské, slovácké
moravské a české.
Bigot
W Zsolnay
Pětikostel
Kavka
Moskva
Mamutov
Dalpayrat Lesbros
Aglietti
Šlikův palác
20
article
Národni slavnost na Žofině.
Národni slavnost na Žofině.
Snad nemáte rádi dětský křik, ale věřte
že takový radostný jásot, jaký včera oživova
celý Žofinský ostrov, nebude vám nepříjemným
Jen zkuste to a zajděte si dnes na drubý sla
nostni den českých feriálních osad a jistě okře
jete mezi tou drobotinou; pásmo reminescenc
bezstarostného mládí projede vám, hrudi
zkazky blažených let, kdy celý svět se na vás
smál, oživnou vám v duši... A kdyby snad an
ten pestrý život maličkých vás nelákal, učinte
tak z národní své povinnosti, učiňte tak z ryzl
humanity! Poskytnouti dělem nuzných rodičů.
dětem churavým přes prázdniny zotavujíeí
útulek ve zdravé krajině, toť přece důstojny
úkol společnosti. Velmi případně tlumočil my
šlenku tu první náměstek starostův p. dr. Vojt
Frič, když po uvítání předsedou spolku panem
Mellanem a předsedkyní damského odboru pan
Hrdličkovou-Perwolfovou, pod dojmem přileži
tostné básně, přednesené děvuškou Eliškou
Novákovou za všeobecné pozornosti odpověděl
předsedovi spolku takto: »Jednou z nejušlechti-
lejších snah moderní filantropie jest péče
zdraví a výchovu mládeže, obzvláště chudýeh
dětí velkoměstských. Podobný krásný úkol sle-
dují naše feriální osady. Od doby, co zahájily
feriální osady svou činnost, nastal u nás utě-
šený obrat. Ony působí blahodárně na duš
dítěte, kterému je dopřáno prožíti těch několil
neděl na volném vzduchu, v zahradách, polích
a osvěžujících lesích.
doktor
Frič
Mellan
Hrdličkův
Perwolfův
Novákův
21
article
Pro tento vznešený cíl zasluhují feriáln
osady největší podpory veřejnosti. Přeji vám
aby spolek váš nalezl největší podpory a ujištuj
vás sympatbiemi celého zastupitelstva Prahy
Budiž spolku a výboru za jeho konání čest
přejeme, aby slavnost, kterou po osmé pořádáte
přinesla vám nejhojnějšího zdaru.« Po vřelých
slovech těch propukla mládež v jásot; slavnos
pak vlastní zahájena malebným průvodem dítek
Byla to roztomilá podívaná na občánky škole
dosud nedorostlé neb neodrostlé, vykračujícís
sebevědomě v národních krojích selských, Hanáko
a Hanaček; nestačili jste se ohližet, odkud dav
maličkých roste, kde se bere ten radostný křik
ruch starostlivých rodičů, pobíhání členů výboru
a do všeho toho do kroku hrající hudba.
Radujete se v duší s maličkými, radujete
se i z každého překvapení, jim zde uchystaného.
Zastavte se třeba před loutkovým divadlem
poslouchejte tu obstárlou deklamaci, kotrmelee
důvtipu Kašpárkova, řeč zamilovaného panoše
Těší vás ty zářicí zraky dětí, kteři napjat
s celou malou dušičkou svojí stopují rytiřskou
komedii, provázejíce ji každou chvili výbuchy
smíchu. Tlačí se na vás, udělejte jim místo
pojďte dál, jen o krůček. Za malý obol, bez
rybářského lístku, můžele si zaloviti pěkně na
suchu ... V malé chvilce rybka »bere«
na svižném prutu houpá se v okamžik
větší nebo menší — — kornout cukrovi
Někdo za vámí dryáčnicky vych valuje sve
zboží . . Inu ovšem, švec vyjel si sem na
jarmark a s jakou pak pěknou reklamou
Kašpárkův
Praha
22
article
»Kryšpín Šídlo« — má výprodej za příčinou
brzkého úmrtí . . .« Pak prý člověk netuše
často svůj konec! Zde máte to černé na bílém
a že povídá to švec, musí to být pravda, nebo
jest nad filosofy i nad samu Pythii, s kterou
má třínožku společnou . . . Ale jeho boty ne
jsou trvanlivé — »jako z marcipänu« . . . Vi
dite dav maličkých, jak hrne se do malého
sálu. Vypráví prý tam víla takové hezké po
hádky . . . Poddejte se sladkému klamu a po
slechněte o démantových zámcích, zakletých
princeznách s kvězdou na čele, o Sněhulce
pidimužicích. Tak krásně se to poslouchá
Dětské duší otvírá se celý svět záhad a jistě
že některé z nich dnešní noci vkouzlí na víčka
čtveračivý sen zahradu Krakonošovu, obrázky
draků, ježibab a kouzelníků . . . Stoupáte do
prvního patra, kde letošní zimu vířily veliké
plesy. A hle — zde ples v miniatuře. Hopsí
to a skáče, jak kdo umí a neslyšíte nářku
»dam«, že už zase nějaký nemotora šláp
ji na vlečku . . . Než dlouho zde nevydn
žíte; přespřiliš štědré jaro svým teplen
žene vás ze sálu; zaskočíte si ještě do vý-
stavky pohlednic, která rozložila svá alb
v pobočném sále a prcháte na ostrov, kde
zatím rozkládá se znenáhla stín; u východu
zastaví vás žofinská postillonka d'amour a ode-
vzdává vám dopis; máte se zcela jistě dostavil
ke strojovně do tábora Mašakulumpů, kde vás
neznámá-známá očekává; jdete, ale instinkt vás
obráti mimoděk po doručitelce dopisu, která
kollegyněmi se vám zplna srdce směje; nad-
hání karavaně Mašakulumpů tajuplnými psaníčky
obecenstvo; však ji to čtveračce neodpustíte,
třeba hned na dopisnici, kterou vám jiná sličná
prodavačka nabízí anebo pošlete jí kytičku,
která v květomluvě tají slova odvety. Nabíz
se vám jich dosti . ..
Šídlo
Krakonošův
Mašakulump
23
article
Zdaleka už zaráží vás huronský řev Ma-
šakulumpů; neumíle-li »Esperanto«, raději ses
nimi nedávejte do řeči, neboť jest to pronáro
ještě velice nevzdělaný, vzdor tomu, že i u nich
různí »kulturtrégři« pohostinsky vystoupili; ne-
omezují se pouze na vykázaný jim stan, pro-
vádějí svá allotria po celém ostrově a každou
chvíli vyřílí se na promenádu.
Pestrá směsice konečně vás tské unaví
vzpomenete si, že i buffety patří k radostem
toholo světa, obzvláště jsou-li svěřeny pečlivým,
něžným ručkám. Na straně ostrova Střeleckého
najdete výběr všeho, čeho srdce žádá a se
svým táckem zmrzliny uchýlíte se pěkné do
chládku, odkud můžete pozorovati nerušeně
promenádu. Přibylo návštěvníků po šesté hojně;
ani nestačí průvodci koníka a oslika, kteři za
malý poplatek nosí na sobě drobotinu, vyhýbati
se promenujícím. S dostavivším se večerem
stává se zábava srdečnější, radost jen buráci
a maličtí občánkové počínají si nenuceněji ;
v pravý jásoť však propukají, když za nasta-
lého soumraku uchystáno jim překvapení nové
— ohňostroj. Než každá písnička má svůj
konec; stíny blížíci se noci zaplašují drobnou
čeládku na »kutě«, aby dnes pokračovala v no-
vém veselI. Včerejšek i dnešek patři mládeži
bude-li pohoda tak přízniva jako včera, lze oče-
kávati, že kde kdo zúčastní se svátku maličkých.
jenž nad to korunován bude dnešního odpoledne
na Žofíně slavností stoletého výročí narozenin
skladatele národní hymny »Kde domov můj«
— Františka Škroupa !«
Škroup
Ma
Žofín
24
article
Čtvrtý slet všesokolský v Praze
Čtvrtý slet všesokolský v Praze
Jednou z nejpodstatnějších a nejdůležitějších
částí slavností sokolských jsou závody, které
jeví li se v různých ovšem obměnách nutnými ve
veškerém životě lidském, přicházejí k své pln
platnosti i v životě sokolském. Závod — ovšem
ušlechtifý — stal se v Sokolstvu zákonem, bez zá-
vodění nebylo by pokroku ani v tělocvičně. Závody
byly životním cílem každého Řeka, závody jsouži
votní podminkou každého Sokola, jsou jeho — kře
stem. Závody předpokládají u cvičenců vyšší stupet
tělesně vyspělosti a vyžadují delší a všestranné pil
pravy, jsou mocnou vzpruhou ruchu tělocvičnéh
nejspolehlivější cestou k zvýšení stupně secvičenost
a u jednotlivce trvalým zdrojem neúmorné práce
Závody konány budou při čtvrtém sletu všesokolském
v sobořu dopoledne od 6 do 11 hodin, v případě ne
dokončení v neděli 30. června, ráno před průvodem
Technický odbor položil zvláštní důraz na l
tošní závody, zvýšil značně požadavky ve výkonec
a roztřídil je v závody Svazu českoslovanského So-
kolstva a závody hostí, mezi něž vřadění všichn
závodníci ve Svaz sokolský nenáležející. Bude ne
toliko zajímavým ale i poučným shlédnouti nejs
evičejnější borce různých národností, kteří vystou
pením svým podají ukázku tělesné své výchovy
Uzříme tu Sokoly české, polské, chorvatské, junáky
bulharské, gymnasty francouzské a jiných více
v pestré směsicí, která nabude zajímavosti již růz-
ným podstatně se od sebe lišícím krojem cvičebním-
Bude to tuhé závodění všech těchto borců, nebo
každý veden bude snahou vystoupením svým při-
spěti k dobrému jménu celého sdružení. Ať na ná-
řadích, ať při závodech ostatních nezapře nikdo svj
původ, svoji povahu, tak že i divák, který jest méně
obeznalý s tělocvičnými věcmi, dobře pozná rozdí
jak ve volbě, tak v provedení cvičení.
Řek
Sokol
Praha
svaz českoslovanský so
svaz sokolský náležející
25
article
Francouz svým vystoupením zaujme ihned po-
zorovatele živostí a neobvyklou u nás hbitostí
Čech naproti tomu osvědčí uhlazenými svými vý-
kony, že i v tělocvičně je pracovitý, vytrvalý. Zá-
stupci těchto dvou národností budou hlavními repre-
sentanty spolkového tělocviku. Než však i zástu pei
ostatních národností, předevšími ovšem slovanskýcho
dojdou bedlivé pozornosti tím spíše, tělocvik jich
spočívá na podkladě našeho českého tělocviku-
Závody sletovými dojde k uhlazenému projevu
našeho českého tělocviku, který nabyl všeobecné
obliby za hranicemi a přijetí u ostatních národů
slovanských.
Závody sletové budou však manifestací věci
tělocvičné vůbec, jelikož hlavní její pěstitelé — So-
kolstvo české — letošním sletem dosahnou úspěchů,
jichž doposud nikde nebylo docíleno. Zárukou toho
jsou svědomité přípravy a stále rostoucí zájem ba
nadšení v Sokolstvu českém, jež v samém průběhu
dojdou vrchole a přispějí k nejlepšímu zdaru. Jsme
sice národem malým a slýcháme též, že národně
byneme. Sletem svým však Sokolstvo v mo-
hutném rokmachu jednotným vystoupením mnoha
tisíc ukázněných a v duchu národním odchovaných
borců podá důkaz o úspěchu věci sokolské, potřebám
vlasti sloužící. A národ pečující o tělesnou výchovu
svých synů, třebas byl malým, jest národem v pod
statě své zdravým, silným.
Francouz
Čechy
26
article
Závody, jakožto vrcholové snažení každého cvi-
čence, jsou předmětem nejbed ivějších příprav, opí
rajíeích se o závodní řády pro IV. slet zvláště vy-
dané. Rády tyto třídí závody v závody na nářadích
pro vyšší a nižší oddělení, závody prostě ve skoku
o tyči, běhu, vrhu kostkou, šplhu na laně a závodv
zvláštní v zápasu, házení toušem, metání oštč. a m,
ve zvedání břemen, skoku vysokém, trojskoku do
do dálky, ve skoku do dálky. V závodech prostých
obdrži první tři přeborníci s největším počtem bodů
lípový věnec se stuhou a stříbrným monogramem.
V závodech zvláštních prvním třem přeborníkům
budou cenou sletové lunety. Družstva jakož i závod-
níci jednotlivci na nářadí i v závodech prostých,
kteří docílí 70 proc. všech dosažitelných bodů, ob-
drži malou medailli České Obce Sokolské. Kromě
toho obdrží každý závodník vysvědčení o svém úča-
stenství na závodech, v němž se mu výsledek příči-
nění jeho podrobně zaznamená.
Lze očekávati, že závody sletové naleznou
obecenstvu pravého porozumění a že stanou se pří
tažlivým číslem pořadu slavnostního. Po dobu zá
vodů účinkovati budou na cvičišti dva hudební sbory
Rády