ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 ee0025a0-660c-11dc-9224-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 26 celkem · entity: person 86, org 11, work 3, place 28
1 masthead
2 června 1901. Číslo 150
2 masthead
NÁRODNÍ LIETY
3 masthead
Strána 3.
4 article
sjezdové v Pantheonu českého musea. Poku jsme si zaznamenali, řekl pan professor: Sedmnáctý věk zůstavil v dějinách vědy přirodní 18. stoleti zaokrouhlený názor o sy- stemu světa na veliko. Idey Kopernikovy ustálilo pozorování, pozorování fundamentální cen Keplera a Galilejiho vytvořila v hlavé Newto- nově konstrukci světového systému. Na západ- ních universitách počinala nadyláda rozumového posuzování nad předsudky. University počínaly se stavěti v čelo výzkumného ruchu, který na počálku 19. věku měl přejíti v naprostou spe- cialisaci, Mezi empirickým báděním a čistým myšlením byla úplná rovnováha, obojí drželos ve svých mezích, neobmezujíe oblasť druhélo Veliké triumfy sedmnáctého století na pol přírodních věd vynesly přirozeně vysoko význam mathematického úsudku, všude upotřebena je mathematika na problemy věd empirických.
Pok Kopernikův Kepler Galileji University
5 article
Matbematika postoupila k jemnosti a pružnost vyšší analysy, tak zv. počtu infinitesimalního- Vědy fysikálné, mechanika na prvním místě pozdvihovaly se mathematickou svou podporo až téměř do nejvyšších výšin sbstraktních Mathematika tam, kde ve vědách přírodnieh applikovati se dá, jest přece mohutnou výzbrojí která dobře použíta, nikdy neselže a vede k na- lezení pravdy i k logickému sepnuti přírodo- vědeckých poznatků. Řečník vzpomíná velikých francouzskýeh analytiků: d'Alamberta, Lagrange, Legendrea Laplace. Právě velké vědy moderní, chemie a mecha nika, tvoři charakter století devatenáciého Chemie začala přísnou analysou; celá přl- roda jí podrobena, nejprvé ovšem prvkové starých Lavoisier zachytil vzduch, v němž je klíč při rody neživé i živé; Cavendish podrobil jej analyse. Lavoisier povolil jednou úzdu své fan- tasií i představil si, jak by svět vypadal, kdyby sám vzduch zkapalněl hrozným mrazem a dne — máme stroje, jimiž zkapalnění v továrnách se děje a tekutý vzduch pomohl výzkumu jemných plynů prvkových.
Matbematik Lagrange Legendreo Laplace Lavoisier Cavendish d ' Alambert
6 article
Voda pronásledována chemiky po celé při rodě až do hlubokozemských minerálů, v nichž je podílem značným a v něž při vysoké tem peratuře tak účinně působí, že z kamení ohni- vzdorného (porfyru, žuly) již při 300° až 15.7násobný objem plýnů vyhnati může. Povážíme-li, jak snadno temperatura vrstev hlubokých dostupuje 1000°, pochopíme snadno že Gautier dokázal, že jeden litr žuly zdeaž 20 litrů plynů a 89 litrů vysoce přehřáté páry vodní může výpustiti. Zde nabízí se chemie k vysvětlení zemětřesení i vulkanismu. Stanovena tak zv. čísla slučovací, jakje r. 1808 z několika svých pozorování odhad John Dalton a vybudována hypothesa atomová. která se stala vedoucím principem v chemii fysice. Přišly výzkumy ruského Mendělejeva, zi- skáně postupem čistě empiriekým, pouhým se stavováním zkusmo získaného materiálu. Každé experimentální pozorování závisí o dvou faklorův: od přírody mimo nás a od naší vlastní přirozenosti, od našich smyslů. Jest pak úkolem experimentálné vědy přirodní po řadě smysly bystřejší přivoditi v práci za smysly méně bystré, výsledky pozorování smysly bystřejším pak co možná učiniti objektivně přístupnými tak. aby pozorování jednotlivců zbavena byla zvlášt- ností smyslů jednotlivých pozorovatelů. Odtud pak čerpáme teprve mathematicky neb i jinak vyslovené věty obecné, tak zv. zákony přírodní.
Gautier Dalton Mendělejev
7 article
Nejvyšší a nejenergičtější reakce v přírodě bývají tak sváděny s nejdrobnějšími fakty labo- ratorními. Všichni obdivují v té příčině postup Pasteurův; jemu byly jakékoliv idey předsud- kové při práci hrozným příznakem. Když ulo- ženo mu bylo na radu chemika Dumasa zkou- šeti nemoc bource, která hrozila zničiti celé velké odvětví průmyslu francouzského, neznal Pasfeun vůhec bource. Velký vědee chemický skláda poznaná fakta u bource jedno vedle druhého přiveden byl řetězem jich k léčení závažné cho- roby a podobně i ku vystavení problémů, k jichž všěch studiu století naše sotva dá odpověd — problémů biologiekých. Chemie prokázala veliké služby lékařstv při zkoumání nejmenších bytosti živoucích útvarů Tam, kde nemožno drobnohledem vystihnouti živé zárodky, podávají svědectví života chemické produkty těchto neviditelných zárodků. Úkolem chemie jest, nalézti biologii nejmenších buněk pomocíčoček, které by hranici síly mikroskopů pošinuly dále. Czapski dokázal, že jediná cesta ke zdokonalení mikroskopů spočívá u využitko- vání ultraviolových paprsků, které okem jen ztěžka lze postřehnouti, deskou fotografickou však chemicky se zachycují. Všechny podobné problemy má na mysli ústav v Jeně v Německu. který chemickým výzkumem skla, krok za kro- kem prováděným, odstraňuje vědecky závadné vlastnosti starých skel. Chemie fysikálná přivád pomalu podněty energických reakcí chemických které vyvolávány jsou na př. 1/300.000 milli gramu platiny. Když methodami chemickým nemůžeme postupovati dále, přiskoči vždy se sterská fysika ku pomoci. Z nejčistší destilo vané vody, která má sotva několik stotisícin milli gramu rozpuštěných pevných hmot, jichž cestou chemiekou nelze vystihnouti, ozvaly se nečistoty Kohlrauschovi telefonem, následkem elektrické vodivosti, již vodě propůjčují.
Pasteurův Czapski Jena Německo
8 article
Nejjemnější analysa chemická je tak zv analysa spektrálná. Tu předvídal Agricola, známý horník šestnáctého věku, který napsal (1556 divaje se neustále v hutnické plameny, že přijde čas, kdy z barvy plamene souditi budou na látku. která v plameni hoří. Řečník doličuje úchvatné vývin a historii spektrálné analysy, vývin a zdo konaleni fotografie. Dotýká se i objevů Rönlge nových a fotografle málo viditelných těles ne beských. Spektrálná analysa vyniká mezi výzkum nými methodami exaktního bádání nikdy netu- šenou citlivostí a při tom naprosto spolehlivým vyloučením jakéhokoliv omylu. Spektrum vysl lané z rozžhavených par jedné třimilliontiny miliigramu kuchyňské soli z hořicího Bunsenova kahanu ihned se projeví a pozná se jím, že soli té je ve větru západním, od slaného moře přicházejícím, mnohem více nežli ve větru se- verovýchodním, jenž fiči z ruských stepí a si- bířských plání. Analysou tou nalezeny nové ele menty ve vodních pramenech a vzácných mine ralech, i ve vzduchu i v polární záři. Analysou tou stopuje fysiolog účinnost chlorofylu, chemik falšování vína, otravu kvsličníkem uhelnatýma
Agrikola Bunsenův
9 article
jakost prodejných barviv, inženýr v huti chod pece Bessemerovy — určitě a přiměřeně vžd své zodpovědnosti. Analysou tou probádány všechny končiny světa, všechny vrstvy protube rancí i nejslabší hvězdy. Přednášející přecház k vyličení nejmodernějšího zkoumání v astro- nomii, které děje se jen a jen na podkladě che- mickém. Spektrometrická měření vykonala službu v mikrochemii, geologii i astronomii, ba vedla Lockreva, k smělé hypotese tak zv. nebes ke dissociaci prvků pozemských. Do lčena byla fotografie u výzkumů spektrálných dnes víme i o kinematografech a biografech jimiž hnutí mysli i vzrůst rostlin lze sledovati Nesmíme zapomenouti mikrofotografie, fototachy grafle. I přirozené barvy snažíme se zachyco vati; co odtud již vyplynulo pro umění, umě lecký průmysl — k zdemokratisování krásna. Nelze-liž očekávati, že vymoženostmi dalšími ko- chati se bude oko z reprodukcí děl mistrů barev i v chatě nejchudší. Pomalu s jedné strany plíží se chemie agrikulturná i stýká se s agri kulturnou fysikou, chemie i fysika vytvořuj podklady exaktní hygieny a co organická chemi svými bohatými, minutiosními methodami k ži votným processům určitější a určitějsí stano višťě zaujímá, objevují se na obzoru pěkné vý sledky psychofysiky. Experimentálně psycho logické studie to jsou, od nichž čekáme zdravé sblížení mezi přírodní vědou a filosofli, sblížení které hegelovsko schellingovským poblouzenín bylo oddáleno. Fysik a chemik navzájem si podávají ruee a dnes vypomáhá ten tomu, zejtra onen onomu.
Bessemerův Lockrev
10 article
Za všeobecně napjaté pozornosti a hrobo vého ticha končí přednášející své výborné vý- klady: Na počátku 19. století vidíme povznášet se řemeslo v průmysl. Chemie theoretická byla zde podle mechaniky nejen učitelkou, nýb ž vytrvalou vůdkyní a kam dospěla, ukázal jsem ve slavnostní přednášce s tohoto místa pře rokem. Právě Francie pozvala si národy k ušlechtil soutěži ku břehu Seiny a chemický průmys slavil zde zasloužené triumfy. Statisíce dělníku nachází výživy a blahobyt národní vzrostl. Chcete poukazovati k nešvarům s kapitály spojeným, proč neukážete k Andrewu Carne- giemu, králi americké oceli, jenž nesouhlasí se vzdychavým dialegem Kroesa, se Solonem, jenž nejde k pouhé abnegaci Tolstého, jenž považuje bohatství za štěstí, sdilí-li je ten, kdo milliony získal, se spolulidmi po vzdělávání pravdy krásna dychtivými. Zemříti v millionech je smr prokletá, praví, rozdal již přes dvěstěsedmdesái milllonů korun pro povznesení intelligence všech třid, neudíli almužny a má ruku dále otevřenu k dílu dobrému. 19. sloletí zbystřilo naše dojmy smyslové ba ono nových smyslů výzkumu opatřilo a vy zbrojilo dnešní pokolení mnohem příznivěji ku probádání přírody než samo mohlo doufati Počtem otevřených problemů sice zanechalo po- tomkům mnoho, velmi mnoho a my známe tak málo, ale vyzkoušená naše posavádní methodika slačí, ba nejspíše ani změny nedozná: Vzrůstati bude věda, dokud v hrudi lidské bude touha po pravdě a krásnu! Dej bůh, aby v touze té čelil národům ostatním též milý národ náš český. Tam jest spasení, tam naše státní právo Když dozněla poslední slova řečníkova, roz- lehl se širokou prostorou Pantheonu musejního všeobecný pollesk a trval po několik minut.
Carne Solon Tolstý bůh Francie Seina
11 article
Referentská naše práce je u konce. Víme že je nedostatečnou. Nemohlo ani jinak býti. Sjezd českých přírodozpytců a lékařů vzrostlve velikou, ohromnou vědeckou manifeslaci českého ducha. Dobře, znamenitě, výtečně otevřeli čeští přirodozpytci a lékaři brány nového, dvacátého století. Na jejich sjezd pamatovati bude budou- cnost a historik teprve docení váhu a význam velkého jejich díla Sekce stomatologická. I. sezení. Sekce ustavena v neděli dne 25. m. m. o 9. hod. ranní u přítomnosti vlce než 50 zubních lékařů z království českého. Předseda prof. Nessel vítá vřele pří tomné a přeje práci sekce mnoho zdaru. 1. Přednáší prof. Nessel: O archi- tektuře lidské čelisti, o vlivu žvýkačů na vývoj čelisti a uspořádání zubů, o vlivu předčasné extrakce na seřadění zubův a změnách na kost čelistní po vytažení zubů. 2. Dr. Cyrill Zbořil (Přerov): Léčen zubních píštěll. 3. Dr. Jan Jesenský (Praha): O immu nitě dutiny ústní oproti nákaze. 4. Dr. E. Šubert: O defektechče listních povstalých po operativních výkoneeh a jich náhrada 5. Dr. V. Vostrčil (Král. Vinohrady) O tahání zubů jindy a nyní. II. sezení v pondělí dne 26. m. m. o 9. hod. ranní. 1. Dr. Al. Wachsmann (Praha): O mo difikacích zlaté prothesy (demonstrace). 2. Dr. C. Zboři!: Reparatury čípkových zubů, práce korunkové a kaučukové piece dle Roseho s modifikací vlastní (demonstrace) 3. Dr. R. Faustus (Praha): Vlastn modifkace čípkových zubů (demonstrace). 4. Dr. R. Wachsmann (Praha): O r- gulování zubů (demonstrace). 5. Dr. Vostrčil: Úprava vosku pr zubní techniku.
profesor Nessel doktor Cyrill Zbořil Jesenský E Šubert V Vostrčil Král Al Wachsmann Zbor Rose R Faustus R Wachsmann Vostrčil Přerov Praha Vlastn
12 article
III sezení v úterý dne 27. m. m. o 4 hod. odpolední. 1. Dr. Mézl. In. (Prostějov): Význan zubního lékaře školního. 2. Dr. Jesenský: Demonstrace zda- řilého připadu replantace zubu. Desinfekce zubo lékařských nástrojů Arkövyho desinfekčním apparátem (demonstrace). 3. Aug. Stehlík (Praha): Ošetřován dětských zubů; význam předčasné extrakce zubů mlečných na seřadění a postavení zub stálých. 4. Dr. J. Žižka (Praha): Dnešní sta otázky o vývoji chrupu, dnešní stav otázky o histologii zubu a o citlivosti zuboviny. 5. Dr. A. Tomášek (Král. Vinohrady) O příčině souvislosti mezi onemocněním zubův a onemocněním organismu. 6. Prof. Nessel: Vliv solení pro vývo a trvání zubů. Jednání ukončuje prof. Nessel, vyslovuje nelíčenou radosť, nad zdařilým a neobyčejně plodným zasedáním sekce a vřelými slovy loučí se s přítomnými, hlavně mimopražským účastníky sjezdu. Dr. Zbořil děkuje ve jmenu mimopražských kollegů i prof. Nesslovi, jako nejlaskavějšímu chéfovi i pražským kollegům za vlidné a přá- telské přijetí. Po čas zasedání sekce otevřena byla pěč »Spolku českých zubních lékařů- na poliklinice výstavka zubolékařských nástrojů. jež těšila se živé účasti a četné návštěvě.
doktor Mézl Jesenský Aug J Žižek A Tomášek Král profesor Nessel Zbořil Nessl Prostějov Praha spolek český zubní lékař
13 article
Výstava moderní keramiky v Umělecko-průmyslovém museu. Péčí Českého obchodního muse které v tomto případě vskutku může s dosti učiněním patřiti na svůj nejnovější podnik, po řízena byla v prostorných sálech nového Umě lecko průmyslového musea zajímavá a bohaté výstava moderní keramiky. Včera dopoledne byla zahájena přiměřeným způsobem a hosté zavítavší k tomuto tichému jinak slavnostnímu aktu, byli překvapeni nejen mnohosti, ale přede vším i kvalitou vystavených předmětů, pocháze jících, vzhledem k nepdčinitelně prozatím okol nosti, že u nás průmysl keramický až na ně které výminky jest dosud v počáteích — zci ziny. Ostatně keramický průmysl v této vyspě losti, v jaké předvádí nám jej Amerika, Dánsko Francie, Německo atd., sám sebou jest oboren novým, který v době nepřiliš dávné dospěl výše na jaké ho spatřujeme.
Amerika Dánsko Francie Německo
14 article
Výstava zaujímá tři velké sály, je vkusn upravena a oko návštěvníkovo v prvé chvil neví věru, kde dříve spočinouti — takové bo hatstyí tvarů, barev, motivů uplatňuje se a zář na všech stranách. Prvý dojem jest. rozhodní převaha umělecké tvorby a teprve při podrob- nější prohlídce dospíváme k názoru, že jde bohatou mezinárodní kollekci umělecko- průmy slových tovarů. Není pochyby, že výstava, bude domácím naším kruhům výrobním mocnou po bldkou k práci; může však i obecenstvu nej širšímu býti k znamenitému užitku a přispět k vytříbení jeho vkusu a k oživení záliby jeho na umělecké dekoraci vůbec, ač-li vskutku vě- nuje výstavě onu pozornost, které zasluhuje Přiležitosti k tomu bude z dostatek; jak nám sděluje pořadatelstvo, potrvá výstava po celý měsíc červen. Dekorativní vystavené předměly z oboru moderní keramiky jsou nejrůznějšího způ obu většinu tvoři ovšem nádoby, dále mísy a talíře dekorační, různé výplně skulptury, nippy, až p nádobl, skrovněji zastoupené, k praklické potřehě a kamna.
15 article
Pravím koncertem jak co do tvarů, zvlášt však co do krásy glasur a úžasné techniky v zacházení s dessiny, jsou výrobky dánské. z Kodaně, a americké »rockwood«, dále výrobky francouzské, německé, italské. Keramické vý- robky míšeňské snaží se dociliti vyspělosti ko- daňských; prozatím však ji nedostupují. Také náš domácí umělecký průmysl tohoto oboru snaží se o uplatnění, a byť posud nemohl se měřiti co do vyspělosti technické s cizinou, co do bohatosti motivů původních a invence za- ujímá slušné místo. Uvésti tu sluší v prvé řadě výrobky jednak jednotlivých našich umělců, ze- jmena práce pl. Suchardovy - Boudově, jednak škol, a sice práce žáků umělecko-průmyslové školy pražské, keramické školy v Bechyni, dále výstavní kollekci lidových výrobků keramických, slováckých a huculských, pořízenou spolkem »Zádruhou«, a výrobky firmy Kasalovskýa
Suchardův Boudův Kodaň Bechyně Kasalovský
16 article
Sommerschuh, svědčící o šťastných výsledcích snah po moderní výrobě umělecké. Nepředbíha- jíce podrobnější zprávě, poznamenáváme jen, že na př. výsledky, docílené uherskou firmou Zsol- najovou, snad na základě původní staré kera- miky, která již před sto léty v uherském Slo- vácku a i na Moravě s prospěchem se dařila mohou býti jen pobídkou našemu průmyslu kera- mickému, aby snažil se o další rozvoj. Ovšem schází u nás štědrá ruka, která za Litavou pod- porování průmyslu pokládá za věc prospěchu státního. Nepodaří se snad tak záhy dosíci vy- spělosti oněch kodaňských výrobků s malbou pod glasurou, úžasně jemnou a zářivou, nek oněch amerických vás, v jichž barvitosti fasci- nující tak originálně vyjímá se na př. aplikace havrana, přípomínající tu bezděčně Počova čer- ného pláka »Newermor« — však mnohé vý- robky z našich domácích, zejmena některé kusy kollekce bechyňské, nasvědčují šťastnému vy užitkování dekoračních motivů národních. Pod- mínkou rozkvětu průmyslu toho však, prvoua základní, bylo by zajisté především zlepšení vkusu našich širokých vrstev a probuzení jieh zájmu. Výstava, o níž řeč, jest dojista jedním z nejúčinnějších prostředků, k tomuto cíli smě- řujících.
Sommerschuh Počův uherský St Morava Zsol
17 article
Zastoupeno je v ní kromě domácího prů- myslu asi 30 firem německých, po jedné ame- rické, dánské, italské a uherské, několik fran- couzských, 2 holandské. Znamenati lze velm mnoho motivů antických, po nichž početně pře- vládá sloh moderní, secesse. K zahájení jménem Obchodního musea do- stavili se předseda ryt. Rašin z Ryzmburku a místopředseda pan Josef Řivnáč, velko- obchodnik, jakož i několik hostí, mezi nim zemský velitel polní zbrojmistr Fabini a ředite Zemské banky dr. Mattuš, a v zastoupení Ob- chodní a živnostenské komory inž. Křižík. Před seda p. Rašin promluvil krátkou zahajovac řeč. Po uvítání hosti praví, že České obchodní museum ve výstavě moderní keramiky chce po dati obraz nejnovějšího odvětví uměleckého prů- myslu, které má teprve nedávný vznik a které v uměleckém průmyslu nabývá pevné půdy České obchodní museum, pokračujíe tímto způ sobem ve svém programu, totiž v seznamování veřejnosti s moderním průmyslem, doufá pevně. že zájem pro tyto výrobky vznikne i u nás ato nejen jako pro předměty mody, nýbrž jako pro výrobu a bylo by důležito, kdyby výstava byla popudem k živějšímu průmyslovému ruchu n poli umělecké keramiky. Disposice pro domác výrobu jsou příznivě.
Rašin Řivnáč Fabini doktor Mattuš Ing Křižík Ryzmburk Ob živnostenský komora Český obchodní muzeum
18 article
Výstava bude zdrojem studia i uměleckého požitku. Přejeme si, aby přinesla též obrození českému uměleckému průmyslu keramickému, v jehož vzrůst a život pevně doufáme. Řečník vzdává pak díky kuratoriu umě lecko-průmvslového muses Obchodní a živno stenské komory za propůjčení výstavních sálů. dále výstavnímu výboru, řed. p. Süibralovi, prof. Kloučkovi, továrníku Sommerschuhovi a členům jury prof. Hellmésenovi a všem pánům, kteři přispěli radou i pomocí k uskutečnéní výstavy Řečník k závěrku vzpomenul eísaře a krále jemuž provolal slávu. Poslouží snad k snažšímu přehledu, uvede me-li, že na prvním místě z vystavených před mětů sluší uvésti porculány kodaňské, jejichž malba pod glasurou po způsobu japonské prováděná, vzbuzuje přímo obdiv. Kollekce obs huje ukázky obou továren, královské i továrny Bing Groendahl, které svojí jemností dobř působí. Pokud týká se francouzských porculánů. ty skytají poněkud překvapení, podobají se skor úplně kamenině, a jediný dekor jejich jest někdy forma, někdy glasura. (Glatigny.) Fayence ame rické Rockwood a Grusby jsou věci v Praze vůbec neznámé, tím více najdou pak interessu Stojí snad v dekoru nejvíc přírodě samě. Dalftská fayence moderní jest zajímava svými malbami z nichž mnohé prozrazují holandský vzduch Kamenina německá, která došla dnes tak velkého rozšíření ve výrobě, zastoupena jest bohatě zá vody H. Mutze, Scharvogla, v. Heidera, Rand hahna, Elchingra, prof. Längra, kteréž výrobky vyznamenávají se dokonalými glasurami a výbor- nými formami.
Süibral profesor Klouček Sommerschuh Hellmésen Bing Groendahl H Mutz Scharvogl Heider Elchingr Längr Praha
19 article
Specialitou výstavy jsou výrobky kameniný francouzské firmy A. Bigot Co., jedně to z nej větších továren francouzských, pak výrobky firmy Dalpayrat Lesbros, rovněž ve směru Bigotove pracované. Také novinkou jsou výrobky atélier »Abramzevo« z Moskvy, jehož majitelem jes Mamutov, známý z pařížské výstavy Rakouský průmysl zastoupen jest firmou W. Zsolnay z Pětikosteli, která zaslala celou spoustu kamenin, vyrobených na způsob skei Tiffinových. Třetí sál obsahuje exposici floreneskou Prima Aglietti, namnoze kopírovanou to majoliku renaissance, která ale v glasurách vyniká. Z českých keramik zasťoupen jest pr C. Klouček, atelier v Šlikově paláci, slč. Kniz kova, p. Kavka, škola bechyňská. Lidové výrobky seskupeny jsou na jedno místě ku porovnání a presentují se na výstavě výrobky anglické, brusselské, huculské, slovácké moravské a české.
Bigot W Zsolnay Pětikostel Kavka Moskva Mamutov Dalpayrat Lesbros Aglietti Šlikův palác
20 article Národni slavnost na Žofině.
Národni slavnost na Žofině. Snad nemáte rádi dětský křik, ale věřte že takový radostný jásot, jaký včera oživova celý Žofinský ostrov, nebude vám nepříjemným Jen zkuste to a zajděte si dnes na drubý sla nostni den českých feriálních osad a jistě okře jete mezi tou drobotinou; pásmo reminescenc bezstarostného mládí projede vám, hrudi zkazky blažených let, kdy celý svět se na vás smál, oživnou vám v duši... A kdyby snad an ten pestrý život maličkých vás nelákal, učinte tak z národní své povinnosti, učiňte tak z ryzl humanity! Poskytnouti dělem nuzných rodičů. dětem churavým přes prázdniny zotavujíeí útulek ve zdravé krajině, toť přece důstojny úkol společnosti. Velmi případně tlumočil my šlenku tu první náměstek starostův p. dr. Vojt Frič, když po uvítání předsedou spolku panem Mellanem a předsedkyní damského odboru pan Hrdličkovou-Perwolfovou, pod dojmem přileži tostné básně, přednesené děvuškou Eliškou Novákovou za všeobecné pozornosti odpověděl předsedovi spolku takto: »Jednou z nejušlechti- lejších snah moderní filantropie jest péče zdraví a výchovu mládeže, obzvláště chudýeh dětí velkoměstských. Podobný krásný úkol sle- dují naše feriální osady. Od doby, co zahájily feriální osady svou činnost, nastal u nás utě- šený obrat. Ony působí blahodárně na duš dítěte, kterému je dopřáno prožíti těch několil neděl na volném vzduchu, v zahradách, polích a osvěžujících lesích.
doktor Frič Mellan Hrdličkův Perwolfův Novákův
21 article
Pro tento vznešený cíl zasluhují feriáln osady největší podpory veřejnosti. Přeji vám aby spolek váš nalezl největší podpory a ujištuj vás sympatbiemi celého zastupitelstva Prahy Budiž spolku a výboru za jeho konání čest přejeme, aby slavnost, kterou po osmé pořádáte přinesla vám nejhojnějšího zdaru.« Po vřelých slovech těch propukla mládež v jásot; slavnos pak vlastní zahájena malebným průvodem dítek Byla to roztomilá podívaná na občánky škole dosud nedorostlé neb neodrostlé, vykračujícís sebevědomě v národních krojích selských, Hanáko a Hanaček; nestačili jste se ohližet, odkud dav maličkých roste, kde se bere ten radostný křik ruch starostlivých rodičů, pobíhání členů výboru a do všeho toho do kroku hrající hudba. Radujete se v duší s maličkými, radujete se i z každého překvapení, jim zde uchystaného. Zastavte se třeba před loutkovým divadlem poslouchejte tu obstárlou deklamaci, kotrmelee důvtipu Kašpárkova, řeč zamilovaného panoše Těší vás ty zářicí zraky dětí, kteři napjat s celou malou dušičkou svojí stopují rytiřskou komedii, provázejíce ji každou chvili výbuchy smíchu. Tlačí se na vás, udělejte jim místo pojďte dál, jen o krůček. Za malý obol, bez rybářského lístku, můžele si zaloviti pěkně na suchu ... V malé chvilce rybka »bere« na svižném prutu houpá se v okamžik větší nebo menší — — kornout cukrovi Někdo za vámí dryáčnicky vych valuje sve zboží . . Inu ovšem, švec vyjel si sem na jarmark a s jakou pak pěknou reklamou
Kašpárkův Praha
22 article
»Kryšpín Šídlo« — má výprodej za příčinou brzkého úmrtí . . .« Pak prý člověk netuše často svůj konec! Zde máte to černé na bílém a že povídá to švec, musí to být pravda, nebo jest nad filosofy i nad samu Pythii, s kterou má třínožku společnou . . . Ale jeho boty ne jsou trvanlivé — »jako z marcipänu« . . . Vi dite dav maličkých, jak hrne se do malého sálu. Vypráví prý tam víla takové hezké po hádky . . . Poddejte se sladkému klamu a po slechněte o démantových zámcích, zakletých princeznách s kvězdou na čele, o Sněhulce pidimužicích. Tak krásně se to poslouchá Dětské duší otvírá se celý svět záhad a jistě že některé z nich dnešní noci vkouzlí na víčka čtveračivý sen zahradu Krakonošovu, obrázky draků, ježibab a kouzelníků . . . Stoupáte do prvního patra, kde letošní zimu vířily veliké plesy. A hle — zde ples v miniatuře. Hopsí to a skáče, jak kdo umí a neslyšíte nářku »dam«, že už zase nějaký nemotora šláp ji na vlečku . . . Než dlouho zde nevydn žíte; přespřiliš štědré jaro svým teplen žene vás ze sálu; zaskočíte si ještě do vý- stavky pohlednic, která rozložila svá alb v pobočném sále a prcháte na ostrov, kde zatím rozkládá se znenáhla stín; u východu zastaví vás žofinská postillonka d'amour a ode- vzdává vám dopis; máte se zcela jistě dostavil ke strojovně do tábora Mašakulumpů, kde vás neznámá-známá očekává; jdete, ale instinkt vás obráti mimoděk po doručitelce dopisu, která kollegyněmi se vám zplna srdce směje; nad- hání karavaně Mašakulumpů tajuplnými psaníčky obecenstvo; však ji to čtveračce neodpustíte, třeba hned na dopisnici, kterou vám jiná sličná prodavačka nabízí anebo pošlete jí kytičku, která v květomluvě tají slova odvety. Nabíz se vám jich dosti . ..
Šídlo Krakonošův Mašakulump
23 article
Zdaleka už zaráží vás huronský řev Ma- šakulumpů; neumíle-li »Esperanto«, raději ses nimi nedávejte do řeči, neboť jest to pronáro ještě velice nevzdělaný, vzdor tomu, že i u nich různí »kulturtrégři« pohostinsky vystoupili; ne- omezují se pouze na vykázaný jim stan, pro- vádějí svá allotria po celém ostrově a každou chvíli vyřílí se na promenádu. Pestrá směsice konečně vás tské unaví vzpomenete si, že i buffety patří k radostem toholo světa, obzvláště jsou-li svěřeny pečlivým, něžným ručkám. Na straně ostrova Střeleckého najdete výběr všeho, čeho srdce žádá a se svým táckem zmrzliny uchýlíte se pěkné do chládku, odkud můžete pozorovati nerušeně promenádu. Přibylo návštěvníků po šesté hojně; ani nestačí průvodci koníka a oslika, kteři za malý poplatek nosí na sobě drobotinu, vyhýbati se promenujícím. S dostavivším se večerem stává se zábava srdečnější, radost jen buráci a maličtí občánkové počínají si nenuceněji ; v pravý jásoť však propukají, když za nasta- lého soumraku uchystáno jim překvapení nové — ohňostroj. Než každá písnička má svůj konec; stíny blížíci se noci zaplašují drobnou čeládku na »kutě«, aby dnes pokračovala v no- vém veselI. Včerejšek i dnešek patři mládeži bude-li pohoda tak přízniva jako včera, lze oče- kávati, že kde kdo zúčastní se svátku maličkých. jenž nad to korunován bude dnešního odpoledne na Žofíně slavností stoletého výročí narozenin skladatele národní hymny »Kde domov můj« — Františka Škroupa !«
Škroup Ma Žofín
24 article Čtvrtý slet všesokolský v Praze
Čtvrtý slet všesokolský v Praze Jednou z nejpodstatnějších a nejdůležitějších částí slavností sokolských jsou závody, které jeví li se v různých ovšem obměnách nutnými ve veškerém životě lidském, přicházejí k své pln platnosti i v životě sokolském. Závod — ovšem ušlechtifý — stal se v Sokolstvu zákonem, bez zá- vodění nebylo by pokroku ani v tělocvičně. Závody byly životním cílem každého Řeka, závody jsouži votní podminkou každého Sokola, jsou jeho — kře stem. Závody předpokládají u cvičenců vyšší stupet tělesně vyspělosti a vyžadují delší a všestranné pil pravy, jsou mocnou vzpruhou ruchu tělocvičnéh nejspolehlivější cestou k zvýšení stupně secvičenost a u jednotlivce trvalým zdrojem neúmorné práce Závody konány budou při čtvrtém sletu všesokolském v sobořu dopoledne od 6 do 11 hodin, v případě ne dokončení v neděli 30. června, ráno před průvodem Technický odbor položil zvláštní důraz na l tošní závody, zvýšil značně požadavky ve výkonec a roztřídil je v závody Svazu českoslovanského So- kolstva a závody hostí, mezi něž vřadění všichn závodníci ve Svaz sokolský nenáležející. Bude ne toliko zajímavým ale i poučným shlédnouti nejs evičejnější borce různých národností, kteří vystou pením svým podají ukázku tělesné své výchovy Uzříme tu Sokoly české, polské, chorvatské, junáky bulharské, gymnasty francouzské a jiných více v pestré směsicí, která nabude zajímavosti již růz- ným podstatně se od sebe lišícím krojem cvičebním- Bude to tuhé závodění všech těchto borců, nebo každý veden bude snahou vystoupením svým při- spěti k dobrému jménu celého sdružení. Ať na ná- řadích, ať při závodech ostatních nezapře nikdo svj původ, svoji povahu, tak že i divák, který jest méně obeznalý s tělocvičnými věcmi, dobře pozná rozdí jak ve volbě, tak v provedení cvičení.
Řek Sokol Praha svaz českoslovanský so svaz sokolský náležející
25 article
Francouz svým vystoupením zaujme ihned po- zorovatele živostí a neobvyklou u nás hbitostí Čech naproti tomu osvědčí uhlazenými svými vý- kony, že i v tělocvičně je pracovitý, vytrvalý. Zá- stupci těchto dvou národností budou hlavními repre- sentanty spolkového tělocviku. Než však i zástu pei ostatních národností, předevšími ovšem slovanskýcho dojdou bedlivé pozornosti tím spíše, tělocvik jich spočívá na podkladě našeho českého tělocviku- Závody sletovými dojde k uhlazenému projevu našeho českého tělocviku, který nabyl všeobecné obliby za hranicemi a přijetí u ostatních národů slovanských. Závody sletové budou však manifestací věci tělocvičné vůbec, jelikož hlavní její pěstitelé — So- kolstvo české — letošním sletem dosahnou úspěchů, jichž doposud nikde nebylo docíleno. Zárukou toho jsou svědomité přípravy a stále rostoucí zájem ba nadšení v Sokolstvu českém, jež v samém průběhu dojdou vrchole a přispějí k nejlepšímu zdaru. Jsme sice národem malým a slýcháme též, že národně byneme. Sletem svým však Sokolstvo v mo- hutném rokmachu jednotným vystoupením mnoha tisíc ukázněných a v duchu národním odchovaných borců podá důkaz o úspěchu věci sokolské, potřebám vlasti sloužící. A národ pečující o tělesnou výchovu svých synů, třebas byl malým, jest národem v pod statě své zdravým, silným.
Francouz Čechy
26 article
Závody, jakožto vrcholové snažení každého cvi- čence, jsou předmětem nejbed ivějších příprav, opí rajíeích se o závodní řády pro IV. slet zvláště vy- dané. Rády tyto třídí závody v závody na nářadích pro vyšší a nižší oddělení, závody prostě ve skoku o tyči, běhu, vrhu kostkou, šplhu na laně a závodv zvláštní v zápasu, házení toušem, metání oštč. a m, ve zvedání břemen, skoku vysokém, trojskoku do do dálky, ve skoku do dálky. V závodech prostých obdrži první tři přeborníci s největším počtem bodů lípový věnec se stuhou a stříbrným monogramem. V závodech zvláštních prvním třem přeborníkům budou cenou sletové lunety. Družstva jakož i závod- níci jednotlivci na nářadí i v závodech prostých, kteří docílí 70 proc. všech dosažitelných bodů, ob- drži malou medailli České Obce Sokolské. Kromě toho obdrží každý závodník vysvědčení o svém úča- stenství na závodech, v němž se mu výsledek příči- nění jeho podrobně zaznamená. Lze očekávati, že závody sletové naleznou obecenstvu pravého porozumění a že stanou se pří tažlivým číslem pořadu slavnostního. Po dobu zá vodů účinkovati budou na cvičišti dva hudební sbory
Rády