1
masthead
2. června 1901.
2
masthead
I. Přiloha „Národnich Listů
Přiloha
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Z výroční výstavy v Rudolfinu.
Fr. Bílek měl letošní zimy krásný
úspěch na výstavě »Manesa«. Jeho kritičtí
nekritičti přátelé přece zkypřili poněkud půdu
jeho umění vzepjalo se k několika silným pro-
dukeím a tak i ti, kdo odmítavě se dosud byl
stavěli, doznávali svoje, aspoň částečné podro-
beni. Tito poslední nejméně se mohli sejít s Bil-
kem na poli jeho křesťanské exaltace a mystiky.
ocenili však Bílka dobře tam, kde jeho uměni
byl podkladem realismus. Avšak i v první skupině
ozvaly se už hlasy, poukazující na jisté opako-
vání motivů, na opětování pos. F. Bílek si po-
spíšil a po půl letě již vystavil v Rudolfinu na
čtyřicet čísel. V tom jsou dva cykly »Otčenáš«
a »Ruce«, několik dřevořezeb a nějaké plastické
náčrty. Můj dojem od prvopočátku je, že touto
výstavou nedobude Fr. Bílek nových vítězství
toho litují jistě všichni, kdo jsou přesvědčeni
o intensitě jeho uměleckého nadání a obdivuj
se jeho zcela zvláštnímu, nevšednímu zabarvení.
Ozývají se už horlivé hlasy (bývá tomu tak),
které proklamují dokonalý úpadek Bílkova umění
a jiné, které škodolibě se obrací k těm, kteří
se dosud snažili objasniti a obhájiti Bílkovu
produkci. Modlitby »Otčenáše« vyjdou záhy ve
zvláštní publikaci, podobně i kartony ke Březi-
nově básní »Ruce«, pak naskytne se nejspíše
zde přiležitost zevrubněji je probrati a i potom
se snad ukáže, že cyklus »Ruce« stojí výše
»Otčenáše«, neboť obsahuje některé opravdu
grandiosní visie, kondensované, moudře omezené
a proto silné. »Otčenáš«, ač v kartonech má
tolik prudkých září a kolem komposic a v nieh
hojný slovný doprovod, který jsem si, ne bez
námahy, přečetl, zůstává mi na mnoze temným.
František
Bílek
F Bílek
Bílkův
Bilo
Rudolfinum
Francie
Rudolfinum
6
article
Co do obsahu. Jeho předmětová nejasnost podla-
muje mi také čistě umělecký dojem, výtvarný
a obrazový u většiny kreseb. I mezi nimi jsou
veliké a unášivé fantasie, mystické velkoleposti,
expresivné pohyby a posy, ale také mnoho
opakování. Umělci se dostavují příliš často ty-
též frase, tatáž slova, tytéž tvary, o sobě do-
jista vroucně a hluboce cítěné, ale opětují-li se
co chvíli a kdekoli, působí jako pausami přerý-
vaný jednotvárný vzlykot. Tento vzlykot, toto
horečné štkání, stálá níčivá prosternace, bez-
mocné plazení se po zemi a jejím prachu tvoři
toninu Bilkových slovních doprovodů, které se
stále šíř a šíře rozlévají, ano i obrazy pře-
konávají.
Hotový traktát mystického vytržení dal
by se z nich sestaviti a já nejvíce snad ze
všech obhajovatelů Bílkových tohoto přilivu
slov lituji. Možná, že se moje stanovisko bude
leckomu zdáti banálním, řeknu-li, že výtvarné
umění i symbolické, mystické a hyperidealistní
může a smí působiti jedině kresebnou nebo
plastickou formou, optickým zjevem obrazovým.
Co těmito prostředky vyjádřiti nedovede nebo
nemůže, buď nepatří v jeho obor nebo přesa-
huje síly výtvarné a tvořivou potenci jednotlivce.
Banální náhled je zajisté i ten, že písmo si
lidé vynalezli ke čtení, ku pohodlnému a pře-
snému sdělování myšlenek, a úkolu svému jen
čitelností vyhovuje. Také k »Velikému Západu
Čech« a k »Orbě« připojil kdysi Bílek vryté
přípisky, ale nebylo třeba jich čísti. Těla hrnou-
cených žen a v horečném úmoru plazících se
mužů, jejich bezvládné nebo napjaté linie mlu-
vily samy docela zřetelně a nanejvýš silně.
Bilkův
Bílek
Čechy
7
article
Všechny sem tam se vinoucí nápisy na »domá-
cím oltáříku«, podoby polní kapličky, nevyjas
ňují jeho obsah, kde se ne jednou, hned něko-
likrále Bílkem již dříve zpracované motivy
znovu ukazují.
Umění Bílkovo, třeba že má napjatou snahu,
každého uchvátit, není a nebude uměním
množství. Může nalézti jenom zcela malý.
zcela uzounký kruh rozumějících a unešených.
Rozuměti však znamená jasné viděti a chápati.
Kterak to ale možno při výtvorech, jež ve svém
projevu neklidně z jedné sféry do druhé pře-
bíhují? Dokonce nevidím jaký úbytek Bílkova
nadání nebo úpadek jeho umění v této jeho
výstavě. Jeho vzlet má dosud svoji smělost,
jeho tvar a linie svoji expressivnost. Jenom
dosti kondensace, soustředěnosti a rozmyslnosti
v této krátké a nejspíše už zase ukončené
chvíli, mu scházelo. Toť vše a právě toto lze
vždycky zase nabýti.
Správa našich výročních výstav rozhojňuje
rok od roku jejich program a obecenstvo ná-
vštěvní i kupující akceptuje rádo toto rozmno-
žení, zvláště v oboru grafiky a nejnovějí také
oboru uměleckého průmyslu.
Umělecký tisk, který v letech osmdesátých
byl málem již v posledním tažení, zvedl se po
jednou k novému a už netušenému životu. Vše-
chny jeho techniky znovu ožily ; zapomenuté vy
hrabány, započaté zdokonaleny, nové zkoušeny
Celý ten obrat, kterým se Anglie, Francie
nyní také Německo honosí, lze vystihnouti,
řekneme-li, že se těžiště grafiky přešinulo s pole
umělecké reprodukce na území umělecké pro-
dukce. Generace starých, dávno již skoro vy
mřelých peintre graveurů znovu nabyla pokra
čovatelů.
Bílkův
Anglie
Francie
Německo
8
article
Malíři tvořiví stali se zase svými vlastním
reproducenty, svůj vlastní výtvor leptem nebo
litografii bezprostředně reprodukujíce a rozšiřu-
jíce. Mechanická nebo spíše chemická fotore-
produkce obdržela za úkol hotová díla malířská,
sochařská nebo stavitelská objektivním tiskem
rozmnožovati, umělci zůstali při osobním tvoření.
Z prvu se zdálo, že jen lept, jako bývalo
drohdy, ovládne, lept originální se svojí lchkou
kresbou, se svými aksamitovými stiny a váb-
nými světly, se svou silou naznačovací a se
svojí živou malebností. Zde bylo také možno
nejspiše navázati na velké staré tradice, jak
ukazuje na př. ve velkém rozmachu Ch. Storm
van s' Gravensande, nebo i R. Jettmar, prvý ve
svých krajinách geniální šířky, druhý ve svých
fantasmagoriích. Jiní se více emancipovali a p.
Helleu uvedl v krásný souhlas pružně rušnou
eleganci moderní dámy s jejím elasticky lehkým
a graciosním grafickým zobrazením. Než dobrý
lept vyžaduje přece jen mnohem více nežli malir-
ské vidění a dovednou vystihující kresbu.
R Jettmar
Helleu
Storm van s ' Gravensande
9
article
Vlastní leptání, přípravy měděné desky k tisku,
spotřebuje mnoho technické zručnosti a dlouhé
pozornosti. Tisk sám neméně. Litograſie je hyb-
*) Srv. »Nár. Listy« z 28. dubna č 116., 5. květn
č. 123, 19. května č. 137. a 26. května č. 144
nější a skoro hravější. Co na kámen nakresleno.
podá tisk bez valných obtíží a nezkráceně. Pro
letmou improvisaci a pro muže chvatně prou-
dící fantasie, který svoje umělecká pozorování,
své umělecké záznamy o shonu života a jeho
výrazuplných zjevech takorka mžikem je s to
načrtnouti, je litografie pomocníkem vzácně
sdílnosti. Kdo měkce vidí a v něžných polosti-
nech dumá, může se kresbou na kámen suges-
tivně vysloviti. Není dnes více třeba, aby se
omezil jedině na čerň a běl a jimi multikolor-
nost svých pitoreskních vidění naznačivě vy-
jadřoval. Dnešní litografie vládne i barvou.
10
article
Alex. Lunois dovede vypravit své litograíe
nejintensivnějším kolorismem, Richard Ranft mu
stojí blízko, nezapíraje při tom svoje kresebné
umění. Většina však omezuje se na diskretní
barvové indikace, ač se také někdy ani příkrých
a brutálních nebojí. Dekorativný karakter mo-
derního uměleckého plakátu zasáhl sem svým
vlivem, Henri Rivičre, A. T. Steinfen a celá
kolekce »Germinalu« stojí pod jeho nadvládou,
jako zase J. J. Raffaěll nebo zesnulý A. Sisloy
přenášejí prostě a nezměněně zásady svého ma-
lířského impresionismu na barevný lept a ba-
revnou litografii. Nemyslím, že plakatismusv
listové litografii je cele na místě. List tisku, kterým
se kochám, drže jej v ruce, má jiné podmínky
životní a účinnosti nežli dekorativní a volavá
plocha návěští na vzdálené stěně napjatá. Než
při tom se nezavírám dojmům diskretních, na-
dechnutých tonů, jakým se ony listy, v první
řadě francouzské, s pravidla vyznačují, ani
jejich velké, opravdu syntesní linií obrysové
siluetní. Naši umělci dosud jen vyjimečně si
zacházejí na pole grafické a letos zde vůbee
tímto oborem nejsou zastoupeni. Ani Švabinský
svými skvostnými litografiemi, ani J. Uprka ani
V. Stretti svými lepty, ale přes to, nebo právě
proto by bylo na čase a žádoueno, aby v Praze
záhy pořízena byla dobrá a hojná veřejná
sbírka moderní grafiky k poučení i potěšení.
Oddělení umělecko-průmyslové v Rudolfinum
nese příliš zřejmě pečeť trhovou, jednak svým
kusým a náhodným obsahem, jednak způsobem
svého vystavení. Na našem umělecko-průmyslo-
vém museu je, seznámiti Prahu produktivní
i konsumní s tím, co se venku děje v té míře.
aby vkus obecenstva byl povzbuzen a zúrodněn.
a produkce naše nabyla posily i vzpružení.
Alex
Richard Ranft
Rivičre
A T Steinfen
Raffaěll
A Sisloy
Švabinský
J Uprka
V Stretti
Praha
11
article
Zatím se musíme v Rudolfinu spokojiti se zlomky
a drobnostmi. Kusy nábytkové jsou, až na pra-
nepatrné výjimky, slabé, neoriginální, neumělecké
padělky; interiéry nejsou interiéry, aby mohly
moderní úhlednost a komfort bytový represento-
vati. Jenom nádobí a náčiní, keramika, sklo
kov a něco koberců naznačuje sílu a rozsah
moderního hnuti. Tam vynikaji dost zřetelně
dva hlavní momenty novou výrobu uměleckého
průmyslu karakterisující: hledání nových forem
a útvarů na základě konstrukce a přírodního
realismu a rozmnožení, jakož i zjemnění barvi-
tosti ve všech objektech. I sklo, druhdy na svoji
bezbarvost a křišťálnou průhlednost pyšné, pod
dojmem a za vedení Tiffanyho vzdává se ochotně
transparence a obaluje se měňavým koloritem.
Po barevných dřevech je žiznivá scháňka,k
železu přistupuje cín, měď, mosaz v nejrůzněj-
ším tonování. Naturalistní tvary, ne pouzev
dekoru, i v celkové koncepci, ovládly všechno
bojiště. Ne však, v nejlepších případech, v čirém
a bezduchém přenášení a vypodobování. Všady
patrno, že v jejich říši vede se nejtužší zápas
o stylisaci, novou a osobní. A to je vskutku
místo, kde lze nalézti ozdravění z theorií a sty-
lisací, kdysi v dobrém úmyslu školami vštěpo-
vaných. Že to vše vede také někdy k výstřel-
kům a bizarrnostem, k nerozumům a směšno-
stem? Nikdo toho nepopírá a mnohem více
energičtěji nežli zásadní odpůrci celého moder-
ního hnutí, odmitají tyto přemrštěnosti a neu-
měleckosti jeho obhájcové. Buďme si jen všichni
stejně vědomi toho, že jest toliko jedno umění
bez ohledu na směr a formuli, dobré umění.
Špatné umění není vůbec uměním.
Karel B. Mádl.
Mádl
Rudolfinum
12
article
Skolská hlídka.
Skolská hlídka.
Studie o našem školství obecném
VIII. Vzdělávání vkusu.
(Pokračování.)
Se strany vyučování přírodopisného
a zeměpisného dostáváme se tedy ke
krajině. »Nerosty ve lsvém obsáhlém celku
tvoří krajíně as to, co tělu zvířecímu pevná
jeho podloha, tedy kostru. Horstvo se svým
příslušenstvím v krajině činí dojem rozmani-
tosti, po připadě velmi rozvětvený (romantický,
divoký, velebný, vznešený). Jeho čáry táhnou
se v rozmanitém splítání po obzoru, buď jem-
nými, buď silnějšími přechody, na modrých
plochách se vznášejíce — krásno čárov
u velkém... Strmá skála ukazuje někdy mo-
tivy arehitektonické«. (Durdík.) K pod-
kladu krajiny druží se vzduch, tvoříci modrý
obal, perspektivu, rejdiště to nejkrásněj-
nějších úkazů světelných. Světlo se svým
temnosvitem, hrou barev a šerem, ma-
lující oblohu a mraky, prosvítající mlhou, tvo
řící duhu, jest podmínkou krásy krajinné, ve
slunci »má krajina už velký svůj stkvost, svou
ozdobu, svůj krásozdroj«. Vedle vzduchu —
jenž větrem uvádí v krajinu pohyb a prostřed-
kuje blesk a hrom, boučky, účinkuje dojmem
téměř vznešeným — působí v krajině voda,
průhledná, i zreadlicí, i světlo lomicí od pra-
menu v lese a ze skály až k jezeru »oku kra-
jiny« a moři; dojímá věčnou pohyblivosti.
Durdík
13
article
měnou barvy a tvaru. Krása krajiny zůstává
však mrtvou bez rostlinstva, které ji oživuje
mechy a lišejníky na skalách, koberec louky.
háje a lesy dodávají krajinám všeobecného
vzhledu. Zvířena není již stálým, ale ovšem
neméně význačným živlem, jenž ke skladbě
krajiny přispívá. A člověk vnáší do krajiny
svou náladu a mění ji svou prací a ovšem
ji spolu oživuje.
Jak patrno, ve krajině velmi mnoho, b
všechny aesthetické živly přírody se slučují —
proto sluší na vycházkách se školní mlá-
deži voditi ji na místa taková, kde krajina svou
krásou mysl jímá a uchvaeuje. Nemá tu běžeti
jen o zeměpisné pojmy, o místopis, o vynikajíeí
rostliny tu a tam o nějaké zvíře, ale také o
krajinu jako aesthetický celek. Pozorování
»životních společností«, jež zakládá novodobé
vyučování přirodopisné a řádným vyučovánín
Krása
14
article
zeměpisným se rozšiřuje na »obrazy přírodní-
— viz o nich str. 79 Šimáčkova vydání těcht
Studií — může výborně podporovati vzdělání
krasocitu, ke krajinám obráceného.
Je známo, že smysl pro krásu krajinnou
nebyl všude a záhy u národův jinak umění
milovných vyvinut; také naše děti krajiny na
podobí mnohem později než člověka a zvi-
řata, a to ještě ji napodobí spíše dospělejší
chlapci než děvčata a to hlavně dle předloh.
teprve v novější době dle přírody fotografickýmí
přístroji amateurskými. Ale to vše nesmí pro
naše školy býti rozhodným; sluší jim, by z áhy
na krásu krajiny upozorňovaly, zejmena když
jim tu k ruce jsou zásoby obrazův. Zajisté
»není lepšího způsobu, vycvičiti chladnou mysl
ku vnímání půvabů krajinných než pomoci
obrazův, na nichžto vídí shrnuto, co v přírodě
se roztažitě podává.« Tak psáno Durdíkem sice
již před čtvrt stoletím, ale od té doby starého
toužení po krajině dosud neubylo, ano, četně
dráhy nám mnoho nových krásných krajin při-
blížily a pokroky folografie nám dovolily, kra-
jiny i v jejich živých barvách zachytiti; ano
také kraje cizí staly se nám známějšími litera-
turou cestopisnou a — pohlednicemi.
Šimáčkův
Durdík
15
article
Fotografie a tisk opatřily školy znamenitě
obrazy krajův a měst, a není snad již žádné
školy bez tělesohledu; diapositivy a ruční
malby na sklech za skrovný peniz se ukazují
v panorámách a promítají kouzelno
svItilnou. Pro české kraje máme Vilímkovo
»Lelem českým světem« a Doležalovy »Obrazy
zeměpisné«, tyto v nástěnných rozměrech, sice
skrovnějším uměním vypravené, ale na dálku
také dosti účinlivé, obě sbírky školám schválené.
Nejenom zeměpisnému vyučování po celé jeho
šíři, ale také vkusu hovi veliké, pečlivý barvo-
tiskem provedené »Hölzlovy »Zeměpisné obrazy.«
Tyto obrazy nástěnné a dále skrovnějšív
rozměrech, za to velmi laciné autotypie Krát-
kého »Zeměpisné obrazy pro školu a dům« a
otisky dřevorytův a zinkografií v učebnicích
vnášejí názor a život a přispívají k pěstování
vkusu v učení zeměpisu fysikálnímu a politi-
ckému; za to neoživen a pro krasocit nevyužie
trvá zeměpis mathematický, utkvělý na glöbu,
telluriu, planetariu a čarových diagramech. v
našich školách, bohužel, trvá zeměpis tento
opravdu mathemalickým; žactvo nevede
se k ppzorování úkazův na nebi, o němž
v našich osnovách učebných není ani zmínky;
proto hvězdné nebe, toto »divadlo největší, je-
muž divákem člověk býti může«, jenom tak l-
kajíe vlastní silou obrací k sobě zraky mládeže
a bezděčně účinkuje krásnem temnosvitu! Jen
občas, skrovnou náhradou za ppzorování sku-
tečna, kočující majitel seioptikonu vykouzlí před
očima užaslé mládeže školní souhvězdí a mlho-
viny, hory měsíčné, pochodně a skvrny sluneční
dvory sluneční a měsíčné, světlo zvířetníkové
jiné fysikální a astronomické zjevy na nebi a
ovzduší.
Vilímkův
Doležalův
Hölzlův
Lel český svět
16
article
Ovšem naše školní obrazy krajinné jsou
pravidlem — pro plnější a nerušené poučení —
podány v plném světle denním a s hlediska tak
řikajíc »normálního«. Proto jim pravidlem
schází nálada, ve které spočívá tajemství kra-
jiny; ona nálada, která na př. je vlastní oněm
obrazům, jichž reprodukce jako »Umělecké album
Julia Mařáka« tak příjemně r. 1885 překvapila
čtenáře »Jarého věku« a obrazům jiných pro-
slulých krajinářů českých, které ze »Svétozora«
byly svého času propůjčeny »Českému kresliřis
ukázkou dokonalé kresby a rytiny a spolu za
předlohy ke kreslení krajin našim hochům, kteři
v nedostatku domácích vzorů chápou se němec
kých, namnoze začátečnických starých i nových
malých lithografi, na nichž učňové lithografičtí
učí se křidou pracovati! Ve výborných dřevo-
rytech prací našich krajinářů spočívá nevy.
užit pro naše školy bohatý zdroj pěstování
krasocitu, vydatný pomocník pro vyučování ze-
měpisné a přírodopisné, původní »krajinářská
škola« pro dospělejší naši mládež! Že v tomto
ohledě domácí práce předčí práci ciz í, každý
uznamená, kdo původní Fričovy-Levého »Geolo-
gické obrazy«, školám českým neschvělené, srovná
s témitéž obrazy Hochstelter-Schreibra, školám
našim schválenými; byť tyto lákaly pestrým
barvotiskem a naše česká provedeny jen čer-
ným, ovšem pečlivým otiskem vzorných dřevo-
rytin, přece pozorovatel, jenž má dobrý vkus,
rozhodne se vždy pro obrazy Fričovy!
(Pokračování.)
Oprava. V minulé Školské hlídce z 26. května
ve sloupci třetím čti: »Šafařík otvíral výhledy
v obor osvěty« (místo v oba světy).
Mařák
Fričův
Šafařík
HochstelterSchreibr
17
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry-
Svatodušní výlet „Slavie“ do Dánska.
** Jarní saisona S. K. »Slavie« došla ukon
čení svého navštěvou našich studentů v dálné Kodani
Výprava »Slavie«, vedena starostou drem. St. Pra
chenským, opustila v počtu 27 osob Prahu ve střede
večer, provázená pozdravy četně shromážděných přáte
sportu. V Berlíně uvítal »Slavisty « na nádraží známý
jich přítel p. E. Schultze, chefredaktor »Int. Bäder
Sport-Zeitung« a někteří přátelé berlínští. Cesta ně-
kolikahodinová po moři způsobila veliké trampoty
všem účastníkům výpravy, mořská nemoc napadla
je nemilosrdně. V patek večer stihla celá výprava
do Kodaně, kde přes 200 universitních studentů
davy obecenstva uvitaly naše borce, oděné stejno-
krojem. Časopisy »Danneborg« a »Politiken« vílají
ve svém čtvrtečním čísle vřelými články »de czekiske
Studenter-Fodboldspillere« (české studenty, footbal-
listy), vzpomínajíce nadšeného uvítání dánských stu-
dentů v Praze. Zejmena článek »Danneborgu« osvěd-
čuje výbornou znalost českých poměrů, neboť se
v něm píše o nepříznivém stanovisku a překážkách,
jež se činí českému studentstvu i při vykonáváni
sportu. Na ulicích po celý čas pobytu byli naši stu-
denti předmětem srdečných ovací přátel dánských.
S K
E Schultz
czekiske Studenter
Dánsko
Kodaň
St
Praha
Berlín
Slavia
Bäder sportZeitung
Fodboldspillere
18
article
Ubytováni byli v hotelu »Tourist« Vestre Boule-
vard. Výprava davši se ovšem folografovati, navští
vila v pátek studentský dům, kdež uvítána troj
násobným »hurrá!« studentů dánských, načež naši
odpovídali trojnásobným »Na zdar!«; po prohlédnute
čítáren uspořádán v sále studentského domu hanket
při němž uvítal české studentstvo zejmena vřele
předseda Akademisk-Boldklubu p.Andersen. Příjemne
překvapení způsobilo Dánům, když kapit. Ant. Pressle
odpověděl za mužstvo dánsky. Při bankelu pří-
tomno bylo též množství studentek. Druhý den na-
vštívili »Slavisté« krásnou radnici, vystavenou archit
prof. Martinem Nyropem, kde uvítáni byli starostou
S věže radnice 104 m. vysoké jest čarokrásný pohle
na Kodaň, ba až na břehy švédské.
Sl. Stella Blochova, spoluredaktorka časopisu
»Spiel und Sport« (Berlín) přijela na návštěvu
»Slavie« do Kodaně z Berlína.
V sobotu o 1/25. hod. odpolední odjela » Slaviee
na hřiště Akademisk Boldklubu, aby sehrála match
Hřiště bylo nezvykle krátké a neobyčejně tvrdé, Na
Dán
Pressl
profesor
Martino Nyrop
Stella Blochův
Kodaň
Berlín
AkademiskBoldkluba
Slavia
Akademisk Boldkluba
Spiel und sport
19
article
vštěva zápasu byla ohromná. Mužstvo »Boldklubue
bylo jako loni, známý »létající Skot« Gaudil hraje
pravé křídlo a Larsen pravou spojku. »Slavie« hrála
s náhradníky. Soudce p. Mainke. Předem nutno po-
dotknouti, že byla hra neobyčejně »fair«, jak při stu-
dentech dánských ani jinak býti nemohlo.
»Akademisk Boldklub« má výkop, a než se naši
vzpamatují, třepetá se mič přičiněním Gaudilovým
v síli »Slavie«. Po odkopu zmocní se míče opět Da-
nové a v okamžiku jest to opěl Gaudil, který získává
bodu pro své barvy. Než naši studenti nedají se od-
strašiti a podnikají několik rázných útoků pomoci
neúmorného Baumrucka, tak že brankář stěží zachra-
ňuje na roh. Tempo hry jest báječně živé, brankáři
na obou stranách mají plné ruce práce. »Slavie« do-
ciluje opět několika rohů, jež však zůstávají bezvý-
slednými, neboť velké postavy dánské hlavou mař
všechny pokusy. Konečně podnikají Dánové ostrý
útok, předběhnou zadáky »Slavie« a z bezprostřední
blízkosti docilují třetího goalu, k němuž za nedlouho
připojen čtvrtý.
Boldklubue
Larsen
Dán
Skotsko
Slavia
20
article
Dlouhá, namábavá cesta jeví veliký účinek n
naše borce, Centrforward »Slavie« a levé křídlo Rů-
žena opouští hřiště. V dlouhé přestávce zotavili se
poněkud hráči »Slavie«, v jejímž forwardu hrají
pouze Baumruck a oba Bloomerové. Než i Dänov
unaveni jsou ostrým tempem a tak obě strany značně
ochabují. »Slavie« znamená ve svůj prospěch něko-
lik rohů, Dánové získávají poslední 5. goal. Hra
skončena rozhodnou porážkou »Slavie« 5: 0 (loni na
jaře poražena »Slavie« týmž klubem 3: 2). Jak úsilně
mužstvo »Slavie«, ač unavené, útočilo, viděti z toho.
že docílilo proti Dánům 15 rohů. Hra byla ne-
obyčejně fair. Akademisk Boldklub má výtečný for
ward, kterému již loni jsme se obdivovali a jehož
duší jest Gaudil na pravém křídle, Halves jsou přímo
znameniti a velmi dobře sehráni s lorwardem. Bran-
kář Boldklubu měl neobyčejně šťastný den. Z muž-
stva »Slavie« neobyčejný obdiv vzbudili náš Baum-
ruck a mladistvý Bloomer. Po hře uspořádány muž-
stvu »Slavie« nadšené ovace až do hotelu.
V neděli prohlédnuto město a odpoledne navští-
veny mořské lázně. S velkým napjetím očekáván
byl pondělní zápas a všeobechě souzeno, že »Slavie«
tentokráte odnese si porážku „ještě větší, nebot
Kjöbenhavn Boldklub získal právě před 14
dny mistrovství Dánska, zvítěziv nad Akade-
misk Boldklubem 4: 0 (nikoliv 3 : 1). Hráči
»Kjöbenh. B. C.« jsou vesměs ohromných athleti-
ckých postav, tak že naši mladí borci dosti podivně
se vyjímali. Hra »Kjöb.« jest táž jako » Akad. B.
Baumruck
Dán
Boldklub
Baum
Kjöbenh
Dlouhá
Bran
Dánsko
Centrforward
Slavia
Dänov
21
article
C.«, mistrovství získali tělesnou převahou. Ve for-
wardu »Slavie« scházeli centrforward a levé křídlo.
za něž hráli náhradníci (Setzer v centru, Pressler
pravá spojka a Strympl z B-teamu pravý half.)
Již drahný čas před zápasem naplněny prostor
obecenstvem, které nadšeně pozdravilo hráče »Slavie“
při vstupu na hřiště. Soudce p. Andersen, předseda
Akad. B. C. K. B. C. má odkop a rychlým tempem
přibližuje se k brance »Slavie«, kdež však back za-
chraňuje a umístňuje míč na Bamurucka. Mužstvo
»Slavie« již zotaveně podniká překrásný úlok za
hlučné pochvaly obecenstva, Baumruk cenirujea
Bloomer ml. prudkým shootem získává prvního
goalu.
Netrvá dlouho a Baumruk, prohnav si míč až
k brance, dociluje druhého bodu ve prospěch »Slavic«.
Až dosud byla hra »fair«, nyní však počne K. B
užívati své tělesné síly a bezohledně útočí na muže
Nicméně »Slavie«, dosáhnuvši staré své formy, ne
ustále zaměstnává obranu, v níž zejmena levý back
postavou pravý obr, vyniká svou jistotou. »Slavies
získává celou řadu rohů, jež však Dánové vždy
zmaří, až konečně přičiněním Baumrukovým třepetá
se míř po třetí v síti. Goal však pro porušení »oí
side« neuznán. Brzy oznamuje soudce time. V druhé
polovině K. B. ihned počne úsilně útočiti s takovou
ostrostí, že soudce jest nucen po dvakráte hru pře
rušiti a pohroziti hráčům K. B. vyloučením ze hry.
Pressler
Strympl
Andersen
B C
Bloomer
Baumruk
Dán
Baumrukův
Bteam
Slavia
Setzer
22
article
Nicméně charakter hry jest i na dále ostrý, Dánově
podnikají bezohledné útoky, jež však maří velkolep
obrana »Slavie«. Zejmena brankář Šustera překo-
nává sám sebe, háje často svatyni svou samojediný
proti celému forwardu. Konečně pravé křídlo Niel-
son (který úplně výrovná se Gaudilovi) centrujea
vítr snaší míč do levého rohu branky. Obě strany
nyní marně se namáhají, aby získali nějaký úspěch,
tak že hra skončena zaslouženým vítězstvím našich
studentů 2 : 1 nad mistrovským mužstvem dán-
ským. Výkon, který »Slavie« podala, byl nejkrás-
nějším.
Dánské listy plny obdivu rozepisují se o hře
»Slavie«, o velkolepě kombinaci a technice míčové.
Večer uspořádán byl banket, kde utvrzeno přátelství
s oběma kluby dánskými. V úterý odpoledne opustila
»Slavie« Kodaň, provázená jsouc pozdravy ohromných
davů obecenstva; jmenovitě studenti srdečně loučili
se se svými kollegy českými, ba cyklistský odbor
Akad. B. C. provázel loď na kolech několik kilo-
metrů po pobřeží. Cestou přes Rujanu, Štětína
Berlín ukončeno památné turnée »Slavie«, jež pro
styky česko-dánské má zajisté význam značný.
** Athletický klub »Praha« cvičí nyní
každodenně ve staré kartounce na Smíchově (bý-
valá továrna Přibramova) po celý den. Noví členové
přijímají se tamtéž od 7. do 9. bod. več. Roční pří-
spěvek obnáší 8 K a zápisné 2 K. Schůze výborové
konají se vždy v pátek ve spolkových místnostech
o 8. hodině večer v Praze, v restauraci »U zlaté
váhy« (ulice Karoliny Světlé.)
** Athl.-Club »Sparta« pořádá dne 16. června
mezinárodní závody athletické a cy-
klistské za protektorátu prince Ferdinanda
Lobkovice. Závody tyto zajisté zaujmou co do boha-
tosti programu a konkurence přední místo mezi
ostatními. Přihlášky dle docházejících dotazů budou
velmi četné a čítá se se závodníky z Rotterdamu.
Dánův
Šuster
Gaudil
B C
Lobkovic
Kodaň
Rujana
Praha
Smíchov
ulice Karolina Světlá
Rotterdam
Slavia
Štětín Berlín
Athletický klub
Sparta
23
article
Berlína, Pešti, Vídně, Brna. Plzně atd. Ceny míst
jsou mírné. Kancelář závodní bude v restaurantu
Choděrově ve Ferdinandově třidě. Otevřena bude
15. června odpoledne a 16. června dopoledne. Před
prodej lístků převzali pp. bratří Potůčkové, Žitná ul.
Blaschike a Vaníček, Příkopy, J. Hlavsa, Poříč. Vešker
dotazy zasílány buďlež tajemníkovi klubu panu J
Petrákovi, Sokolská třída č. 60.
Klub vyšle své závodníky do Vídně, a sic
v neděli dne 2. června k mezinár. závodům W. A.C
pp. J. Součka a V. Jánského, dne 6. června do Pešti
k závodům »Magyar A. C.« pp. Jánského a Pecolda.
dne 9. června k závodům M. Us. E. též v Pešti, pp.
G. Wondřicha, Jánského a Pecolda. V týž den jsou
též závody v Prešpurku, kamž vysláni budou pp.
E. Kovář a H. Tódl.
Ve čtvrtek dne 6. června pořádá »Spartae
druhý letošní meeting klubový na vlastní
dráze v Karlíně na býv. vojenské střelnici. Vstup
obecenstvu úplně volný
P. T. pánům F. Trdlicovi, J. Balcarovi, M. Viš-
nákovi a V. Rudlovi záslány byty diplomy čestného
členství, které maloval akad. malif p. Urban.
Choděrův
Blaschike
Vaníček
J Hlavsa
Poříč
J Petrák
A C
J Souček
Magyar
Pecold
G Wondřich
Jánský
E Kovář
H Tódl
F Trdlica
J Balcar
Urban
Berlín
Pešť
Vídeň
Brno
Plzeň
Ferdinandov
Žitná ulice
Jánský
Prešpurk
Karlín
24
article
Z oyklistského ruchiu.
** Svatodušní výlet »Č. K. V. Král. Vino-
hrady« do Třebenic, jehož zúčastnilo se 26
pánů a 4 dámy, velmi se vydařil. Po obstojné silniei
dostihli účastníci o půl 12. hod. polední Lihochovic
kde po společném obědě prohlědli nádherný park
hraběte Herbesteina. Další cesta vedla kolem zřícenin
hradu Haznburku do Třehenic, odkud výletu tamnější
cyklisté vstřic přijeli. Po krátkém odpočinku v útulné
zahradě »České besedy«, v níž koncert uspořádán.
následovala prohlídka velkolepého zařízení I. české to-
várny na zužitkování ovoce, a městského musea. P
prohlídce sešla se společnost v České besedě, kde
za účastenství téměř veškeré místní české intelligence
uvítal hosty jmenem Besedy v zastoupení v Praze
dlícího p. dra. Paříka, p. Škoula. Ve vzletné odpovědi
vylíčil místopředseda p. Liska snahy českých eyklistů.
Po doslovu pí. Varšucké a p. Sousedíka, kteří připili
českým ženám a další plodné činnosti českých menšin,
věnoval p. Vencl krátkou vzpomínku nepřítomnému
dru. Paříkovi, načež zavládla přátelská zábava. Druhý
den ráno nastoupena pěšky cesta na vrch Košťal, a p
návratu, rozloučivší se s milými hostiteli,odjela výprava
na výtečné silnici dále přes Lovosice, Terezin do Roud-
nice, kde tamějším bratrským klubem přátelského
dostalo se ji přijetí. Po obědě jelo se po kolech
dráhou do Prahy. — Klub podnikne dnes v neděli
obvyklý výlet k mohyle do Lipan. Odjezd o půl 7.
hod. ranní ze cvičiště, případně dráhou v 6.15 hod.
ranní. Odpolední proud jede o půl 2. hod. ze cviciště
do Radešovic, kde sraz ke společnému návratu.
K V Král
Herbestein
Pařík
Škoula
Lisek
Sousedík
Vencl
Terezin
Třebenice
Praha
Lovosice
Roud
Lipany
Radešovice
Český beseda
25
article
** Klub cyklistů »Čechie« z Král. Vinohradů
pořádá dnes v neděli celodenní výlet přes Zlatníky
na Jilové a Včelný Hrádek (26 km.) Za příčinou čet-
ných přihlášek nových členů i žáků koupena nová
cvičná kola i pro dámy.
** Klub českých cyklistů mediku
koná dnes v neděli výlet do Veltrus. Schůzka o 2. hod.
na Josefském nám.
Šachy.
193/%01.
Čís. 193
Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány
Jan S mutný v Příbrami.
Úloha čís. 314 (originál).
Vojtěch Košek v Bohumilicích
Král
Jilová
Jan
Košek
Čechie
Veltrusy
josefský já
Příbram
Bohumilice
km
26
article
Bílý začne a dá 3. tahem mat
Bílý začne a dá 3. tahem mat
Úloha čís. 315. (Wiener Schztg.“)
P. Karel Traxler ve Veselí nad Lužnicí.
Bílý: Kc6 Des Ve2 Sh5 Je6 Pe3 go
Černý: Ke4 Jc4 Pa5 c3 d6 e5 mat ve 2. tazích
Úloha čís. 316 (reprodukce).
J. Jespersen, Svendborg-
Bílý: Kes De7 Vds Jh6 Pb3 b5 f3 b5
Černý: Ke5 Dal Sci Jg7 Pa2 b6 b7 e6 e7 fe
mat ve 3. tazích.
Partie čís. 231.
Hra čtyř jezdcův
Hrána v Praze v květnu 1901.
Černý: T. Sika.
Bílý: K. Zmatlik
16. 04—85 Sc8 —e6
1. 62—e4 e7—65
17. e5xf6 g7Xfe
2. Jg1—f3 Jg8—fe
18. VíI—e1 Kf8—f7
3. Jb1—c3 Jb8—c
(na Sf7, hraje se Jcs—et,
4. Sť1—b5 a7— an
K—g7 a Dg3+)
5. Sb5—a4 d7— de
19. Dí3—h5+ Kf7—e7
6. d2—d4 Jf6—d?
20. Jc3—d5+ (Dh5—f5 vy-
(Čigorinova obrana, které
hrávalo též. Na Dd7 násle-
též Atkins důsledné užival
duje Jc3—d5+ s výhrou
proti Španělské hře v tur-
kvality. Bílý však volil ele-
naji amsterodamském 1899)
gantnější cestu)20. Ke7—d7
7. 0—0 Sf8 —e7
21. VelXe6! Korrektní
(Hráti na výhru střelce t
oběť. 21. Kd7 xke6
nelze pro 7. . . . JXcda
22. Va1—e1- Ke6—d7
8. JXd4. e5d1; 8. DXKds,
23. Dh5—f7— Kd7— ce
b7—b5; 10. Sa4—bs,
(Jestli Kc8, tu 24. Ve1 —es
c7—c5: 11. Ddl—d5 ?)
s hrozbou Vc7-, Kbs;
8. Se1—e3 Jcex d4
Vb7+, Kc8; Jb6-. Hrál-l
9. Jfad4 e5)Kd4
černý 24. Vf8, tu Jb6+,
10. Se3d4 (lepší než
Dxb6; DXs+, Dds;
DXd4) 10. b7—b5
Ves a vyhraje)
11. Sa4—b3 11. c7—c5
24. Ve1—e7 Va8 —cs
12. Sb3Xf7+ ! Kesxk«f?
(Jestliže b5—b4, následuje
13. Ddl—h5+ Kf7—f
25. Ve7-+-, Kb1; 26. Jc3
(Na Kg8 jde 14. Dd5-
Na 26. bc3 vyhraje
Kí8; 15. Sg7! s 16. Dxa
Db3— a Vb7, na Kb6 27.
a bilý ma 2 piony a věz
Vb7—, atd.)
proti dvěma lehkým figu-
25. Ve7—a7 c5—c4
26. Va7Xa6- Kc6—c5
14. Dh5—f3+ Jd7— fe
27. Jd5—e3! Černý se
(s intenrí na e4- e5, 8—g4.
vzdal. (Hrozeb Da7+.a
ale slabé)
Dd5+ nelze krýti.)
15. Sd4xf6 Se7xkfe
rám)
Studie čís. 317 (originál)
Oldřich Důras v Praze
Wiener Schztg
P Traxler
Černá
J Jespersen
jh
K Zmatlik
dh
Čigorinův
Atkins
Jc
VelX
Korrektní
Kd
Vc
Jb
Dds
DXd
Dd
Kí
Jd
Důras
Veselí nad Lužnice
Svendborg
Praha
Dd
e 7 21
Virginie
e 1
d 5
Jfad 4 e 5
e 7 Virginie
Kb
Kce
e 4e 5
Sf 7
g 7
e 7 6
b 7
Dxb
b 5 Vesa
sa 4
Kb
Jd 7
Kesy jít 7
e 6 1
c 3 Jb 8
Sb 5
h 5 + Kf 7
d 5 +
Sf 8
d 7 8
c 7
c 5
Kbs
Jcex
Kc 8
Jb 6 +
c 5 24
Vb 7
c 5 14
27
article
Bílý táhne a činí hru nerozhodnou.
V úloze čís. 312 má býti na h2 černá dáma
Zprávy šachové.
Dne 26. až 30. dubna t. r. odbývána obvyklá
slavnost šachová v Hastingsu, za účasti četných šacho-
vých přátel města Londýna a známých mistrů Black-
burna, Gunsberga a Teichmanna, jež hrami na slepo
a produkcemi simultáními zvýšili lesk této slavností.
V Reykjawiku na ostrově Islandu utěšeně hra
šachy vzkvétá, ježto spolek téhož města čítá již 40
členů, předsedou jest P. Zophoniasson. Předsedou
spolku v Jsafjordu čítajícím 12 členů jest dr. Th.
Jonsson.
V Reclamově knihovně před nedávnem vyšlo po-
kračování mistrovských partii (Schachmeisterpartien)
Dufresnem vydávaných. Tuto druhou a opravdu cen-
nou část, obsahující na více jak 172 stranách as 80
zajímavých partií a na prvých 8 stranách stručný
přehled šachových událostí od r. 1890 až 1900 a ko-
nečně stručná dáta životopisná hráčů uvedených partii;
vydal známý hráč a theoretik J. Mieses. Jelikož posud
podobného dílka v našem jazyce nemáme, nemožno
nám než tímto je co nejvřeleji doporučiti. Cena 48 hll
Prof. Corvolla
a k tomu nutný
azO inhslační přistroj „Slug
vyzkoušený v tu- i cizozemských nemocenských ústa-
vech jest ve všech větších lékár. tu- i cizozem. Jen na lé-
kař. naříz k dostání. Prošp. a vysvětl. zdarma a franko
zasílá generální zastupitelství pro Rakousko: Stará
8001
c. k. polní lékár. ve Vidni, I., Stefansplatz.
Gunsberg
Teichmann
Th
Jonsson
Reclamův
J Mieses
profesor
Corvoll
Slug
Stefansplatz
Hastings
Londýn
Island
Rakousko
Blackburna
30
article
Saisona od 1. května do konce září.
Léčiva: slkalicko-muriatická zřádla, syro-
vátsa, sterilis. mlsko (suchá krmení), ke fýr.
jehličnalé a mežicinilní juhalace, rozprado-
vání zřídelní solenky v jednotiivých jizbich, pneulnstické ko-
nory, kyselo-ukličite, oselite a pénivé kospele, dstav k léčení
nen vode