ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 ee264b40-660c-11dc-b69d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 34 celkem · entity: person 119, place 66, org 27, work 24
1 masthead
2. června 1901.
2 masthead
I. Přiloha „Národnich Listů
Přiloha
3 masthead
k čislu 150.
4 masthead
Strana 13.
5 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Z výroční výstavy v Rudolfinu. Fr. Bílek měl letošní zimy krásný úspěch na výstavě »Manesa«. Jeho kritičtí nekritičti přátelé přece zkypřili poněkud půdu jeho umění vzepjalo se k několika silným pro- dukeím a tak i ti, kdo odmítavě se dosud byl stavěli, doznávali svoje, aspoň částečné podro- beni. Tito poslední nejméně se mohli sejít s Bil- kem na poli jeho křesťanské exaltace a mystiky. ocenili však Bílka dobře tam, kde jeho uměni byl podkladem realismus. Avšak i v první skupině ozvaly se už hlasy, poukazující na jisté opako- vání motivů, na opětování pos. F. Bílek si po- spíšil a po půl letě již vystavil v Rudolfinu na čtyřicet čísel. V tom jsou dva cykly »Otčenáš« a »Ruce«, několik dřevořezeb a nějaké plastické náčrty. Můj dojem od prvopočátku je, že touto výstavou nedobude Fr. Bílek nových vítězství toho litují jistě všichni, kdo jsou přesvědčeni o intensitě jeho uměleckého nadání a obdivuj se jeho zcela zvláštnímu, nevšednímu zabarvení. Ozývají se už horlivé hlasy (bývá tomu tak), které proklamují dokonalý úpadek Bílkova umění a jiné, které škodolibě se obrací k těm, kteří se dosud snažili objasniti a obhájiti Bílkovu produkci. Modlitby »Otčenáše« vyjdou záhy ve zvláštní publikaci, podobně i kartony ke Březi- nově básní »Ruce«, pak naskytne se nejspíše zde přiležitost zevrubněji je probrati a i potom se snad ukáže, že cyklus »Ruce« stojí výše »Otčenáše«, neboť obsahuje některé opravdu grandiosní visie, kondensované, moudře omezené a proto silné. »Otčenáš«, ač v kartonech má tolik prudkých září a kolem komposic a v nieh hojný slovný doprovod, který jsem si, ne bez námahy, přečetl, zůstává mi na mnoze temným.
František Bílek F Bílek Bílkův Bilo Rudolfinum Francie Rudolfinum
6 article
Co do obsahu. Jeho předmětová nejasnost podla- muje mi také čistě umělecký dojem, výtvarný a obrazový u většiny kreseb. I mezi nimi jsou veliké a unášivé fantasie, mystické velkoleposti, expresivné pohyby a posy, ale také mnoho opakování. Umělci se dostavují příliš často ty- též frase, tatáž slova, tytéž tvary, o sobě do- jista vroucně a hluboce cítěné, ale opětují-li se co chvíli a kdekoli, působí jako pausami přerý- vaný jednotvárný vzlykot. Tento vzlykot, toto horečné štkání, stálá níčivá prosternace, bez- mocné plazení se po zemi a jejím prachu tvoři toninu Bilkových slovních doprovodů, které se stále šíř a šíře rozlévají, ano i obrazy pře- konávají. Hotový traktát mystického vytržení dal by se z nich sestaviti a já nejvíce snad ze všech obhajovatelů Bílkových tohoto přilivu slov lituji. Možná, že se moje stanovisko bude leckomu zdáti banálním, řeknu-li, že výtvarné umění i symbolické, mystické a hyperidealistní může a smí působiti jedině kresebnou nebo plastickou formou, optickým zjevem obrazovým. Co těmito prostředky vyjádřiti nedovede nebo nemůže, buď nepatří v jeho obor nebo přesa- huje síly výtvarné a tvořivou potenci jednotlivce. Banální náhled je zajisté i ten, že písmo si lidé vynalezli ke čtení, ku pohodlnému a pře- snému sdělování myšlenek, a úkolu svému jen čitelností vyhovuje. Také k »Velikému Západu Čech« a k »Orbě« připojil kdysi Bílek vryté přípisky, ale nebylo třeba jich čísti. Těla hrnou- cených žen a v horečném úmoru plazících se mužů, jejich bezvládné nebo napjaté linie mlu- vily samy docela zřetelně a nanejvýš silně.
Bilkův Bílek Čechy
7 article
Všechny sem tam se vinoucí nápisy na »domá- cím oltáříku«, podoby polní kapličky, nevyjas ňují jeho obsah, kde se ne jednou, hned něko- likrále Bílkem již dříve zpracované motivy znovu ukazují. Umění Bílkovo, třeba že má napjatou snahu, každého uchvátit, není a nebude uměním množství. Může nalézti jenom zcela malý. zcela uzounký kruh rozumějících a unešených. Rozuměti však znamená jasné viděti a chápati. Kterak to ale možno při výtvorech, jež ve svém projevu neklidně z jedné sféry do druhé pře- bíhují? Dokonce nevidím jaký úbytek Bílkova nadání nebo úpadek jeho umění v této jeho výstavě. Jeho vzlet má dosud svoji smělost, jeho tvar a linie svoji expressivnost. Jenom dosti kondensace, soustředěnosti a rozmyslnosti v této krátké a nejspíše už zase ukončené chvíli, mu scházelo. Toť vše a právě toto lze vždycky zase nabýti. Správa našich výročních výstav rozhojňuje rok od roku jejich program a obecenstvo ná- vštěvní i kupující akceptuje rádo toto rozmno- žení, zvláště v oboru grafiky a nejnovějí také oboru uměleckého průmyslu. Umělecký tisk, který v letech osmdesátých byl málem již v posledním tažení, zvedl se po jednou k novému a už netušenému životu. Vše- chny jeho techniky znovu ožily ; zapomenuté vy hrabány, započaté zdokonaleny, nové zkoušeny Celý ten obrat, kterým se Anglie, Francie nyní také Německo honosí, lze vystihnouti, řekneme-li, že se těžiště grafiky přešinulo s pole umělecké reprodukce na území umělecké pro- dukce. Generace starých, dávno již skoro vy mřelých peintre graveurů znovu nabyla pokra čovatelů.
Bílkův Anglie Francie Německo
8 article
Malíři tvořiví stali se zase svými vlastním reproducenty, svůj vlastní výtvor leptem nebo litografii bezprostředně reprodukujíce a rozšiřu- jíce. Mechanická nebo spíše chemická fotore- produkce obdržela za úkol hotová díla malířská, sochařská nebo stavitelská objektivním tiskem rozmnožovati, umělci zůstali při osobním tvoření. Z prvu se zdálo, že jen lept, jako bývalo drohdy, ovládne, lept originální se svojí lchkou kresbou, se svými aksamitovými stiny a váb- nými světly, se svou silou naznačovací a se svojí živou malebností. Zde bylo také možno nejspiše navázati na velké staré tradice, jak ukazuje na př. ve velkém rozmachu Ch. Storm van s' Gravensande, nebo i R. Jettmar, prvý ve svých krajinách geniální šířky, druhý ve svých fantasmagoriích. Jiní se více emancipovali a p. Helleu uvedl v krásný souhlas pružně rušnou eleganci moderní dámy s jejím elasticky lehkým a graciosním grafickým zobrazením. Než dobrý lept vyžaduje přece jen mnohem více nežli malir- ské vidění a dovednou vystihující kresbu.
R Jettmar Helleu Storm van s ' Gravensande
9 article
Vlastní leptání, přípravy měděné desky k tisku, spotřebuje mnoho technické zručnosti a dlouhé pozornosti. Tisk sám neméně. Litograſie je hyb- *) Srv. »Nár. Listy« z 28. dubna č 116., 5. květn č. 123, 19. května č. 137. a 26. května č. 144 nější a skoro hravější. Co na kámen nakresleno. podá tisk bez valných obtíží a nezkráceně. Pro letmou improvisaci a pro muže chvatně prou- dící fantasie, který svoje umělecká pozorování, své umělecké záznamy o shonu života a jeho výrazuplných zjevech takorka mžikem je s to načrtnouti, je litografie pomocníkem vzácně sdílnosti. Kdo měkce vidí a v něžných polosti- nech dumá, může se kresbou na kámen suges- tivně vysloviti. Není dnes více třeba, aby se omezil jedině na čerň a běl a jimi multikolor- nost svých pitoreskních vidění naznačivě vy- jadřoval. Dnešní litografie vládne i barvou.
10 article
Alex. Lunois dovede vypravit své litograíe nejintensivnějším kolorismem, Richard Ranft mu stojí blízko, nezapíraje při tom svoje kresebné umění. Většina však omezuje se na diskretní barvové indikace, ač se také někdy ani příkrých a brutálních nebojí. Dekorativný karakter mo- derního uměleckého plakátu zasáhl sem svým vlivem, Henri Rivičre, A. T. Steinfen a celá kolekce »Germinalu« stojí pod jeho nadvládou, jako zase J. J. Raffaěll nebo zesnulý A. Sisloy přenášejí prostě a nezměněně zásady svého ma- lířského impresionismu na barevný lept a ba- revnou litografii. Nemyslím, že plakatismusv listové litografii je cele na místě. List tisku, kterým se kochám, drže jej v ruce, má jiné podmínky životní a účinnosti nežli dekorativní a volavá plocha návěští na vzdálené stěně napjatá. Než při tom se nezavírám dojmům diskretních, na- dechnutých tonů, jakým se ony listy, v první řadě francouzské, s pravidla vyznačují, ani jejich velké, opravdu syntesní linií obrysové siluetní. Naši umělci dosud jen vyjimečně si zacházejí na pole grafické a letos zde vůbee tímto oborem nejsou zastoupeni. Ani Švabinský svými skvostnými litografiemi, ani J. Uprka ani V. Stretti svými lepty, ale přes to, nebo právě proto by bylo na čase a žádoueno, aby v Praze záhy pořízena byla dobrá a hojná veřejná sbírka moderní grafiky k poučení i potěšení. Oddělení umělecko-průmyslové v Rudolfinum nese příliš zřejmě pečeť trhovou, jednak svým kusým a náhodným obsahem, jednak způsobem svého vystavení. Na našem umělecko-průmyslo- vém museu je, seznámiti Prahu produktivní i konsumní s tím, co se venku děje v té míře. aby vkus obecenstva byl povzbuzen a zúrodněn. a produkce naše nabyla posily i vzpružení.
Alex Richard Ranft Rivičre A T Steinfen Raffaěll A Sisloy Švabinský J Uprka V Stretti Praha
11 article
Zatím se musíme v Rudolfinu spokojiti se zlomky a drobnostmi. Kusy nábytkové jsou, až na pra- nepatrné výjimky, slabé, neoriginální, neumělecké padělky; interiéry nejsou interiéry, aby mohly moderní úhlednost a komfort bytový represento- vati. Jenom nádobí a náčiní, keramika, sklo kov a něco koberců naznačuje sílu a rozsah moderního hnuti. Tam vynikaji dost zřetelně dva hlavní momenty novou výrobu uměleckého průmyslu karakterisující: hledání nových forem a útvarů na základě konstrukce a přírodního realismu a rozmnožení, jakož i zjemnění barvi- tosti ve všech objektech. I sklo, druhdy na svoji bezbarvost a křišťálnou průhlednost pyšné, pod dojmem a za vedení Tiffanyho vzdává se ochotně transparence a obaluje se měňavým koloritem. Po barevných dřevech je žiznivá scháňka,k železu přistupuje cín, měď, mosaz v nejrůzněj- ším tonování. Naturalistní tvary, ne pouzev dekoru, i v celkové koncepci, ovládly všechno bojiště. Ne však, v nejlepších případech, v čirém a bezduchém přenášení a vypodobování. Všady patrno, že v jejich říši vede se nejtužší zápas o stylisaci, novou a osobní. A to je vskutku místo, kde lze nalézti ozdravění z theorií a sty- lisací, kdysi v dobrém úmyslu školami vštěpo- vaných. Že to vše vede také někdy k výstřel- kům a bizarrnostem, k nerozumům a směšno- stem? Nikdo toho nepopírá a mnohem více energičtěji nežli zásadní odpůrci celého moder- ního hnutí, odmitají tyto přemrštěnosti a neu- měleckosti jeho obhájcové. Buďme si jen všichni stejně vědomi toho, že jest toliko jedno umění bez ohledu na směr a formuli, dobré umění. Špatné umění není vůbec uměním. Karel B. Mádl.
Mádl Rudolfinum
12 article Skolská hlídka.
Skolská hlídka. Studie o našem školství obecném VIII. Vzdělávání vkusu. (Pokračování.) Se strany vyučování přírodopisného a zeměpisného dostáváme se tedy ke krajině. »Nerosty ve lsvém obsáhlém celku tvoří krajíně as to, co tělu zvířecímu pevná jeho podloha, tedy kostru. Horstvo se svým příslušenstvím v krajině činí dojem rozmani- tosti, po připadě velmi rozvětvený (romantický, divoký, velebný, vznešený). Jeho čáry táhnou se v rozmanitém splítání po obzoru, buď jem- nými, buď silnějšími přechody, na modrých plochách se vznášejíce — krásno čárov u velkém... Strmá skála ukazuje někdy mo- tivy arehitektonické«. (Durdík.) K pod- kladu krajiny druží se vzduch, tvoříci modrý obal, perspektivu, rejdiště to nejkrásněj- nějších úkazů světelných. Světlo se svým temnosvitem, hrou barev a šerem, ma- lující oblohu a mraky, prosvítající mlhou, tvo řící duhu, jest podmínkou krásy krajinné, ve slunci »má krajina už velký svůj stkvost, svou ozdobu, svůj krásozdroj«. Vedle vzduchu — jenž větrem uvádí v krajinu pohyb a prostřed- kuje blesk a hrom, boučky, účinkuje dojmem téměř vznešeným — působí v krajině voda, průhledná, i zreadlicí, i světlo lomicí od pra- menu v lese a ze skály až k jezeru »oku kra- jiny« a moři; dojímá věčnou pohyblivosti.
Durdík
13 article
měnou barvy a tvaru. Krása krajiny zůstává však mrtvou bez rostlinstva, které ji oživuje mechy a lišejníky na skalách, koberec louky. háje a lesy dodávají krajinám všeobecného vzhledu. Zvířena není již stálým, ale ovšem neméně význačným živlem, jenž ke skladbě krajiny přispívá. A člověk vnáší do krajiny svou náladu a mění ji svou prací a ovšem ji spolu oživuje. Jak patrno, ve krajině velmi mnoho, b všechny aesthetické živly přírody se slučují — proto sluší na vycházkách se školní mlá- deži voditi ji na místa taková, kde krajina svou krásou mysl jímá a uchvaeuje. Nemá tu běžeti jen o zeměpisné pojmy, o místopis, o vynikajíeí rostliny tu a tam o nějaké zvíře, ale také o krajinu jako aesthetický celek. Pozorování »životních společností«, jež zakládá novodobé vyučování přirodopisné a řádným vyučovánín
Krása
14 article
zeměpisným se rozšiřuje na »obrazy přírodní- — viz o nich str. 79 Šimáčkova vydání těcht Studií — může výborně podporovati vzdělání krasocitu, ke krajinám obráceného. Je známo, že smysl pro krásu krajinnou nebyl všude a záhy u národův jinak umění milovných vyvinut; také naše děti krajiny na podobí mnohem později než člověka a zvi- řata, a to ještě ji napodobí spíše dospělejší chlapci než děvčata a to hlavně dle předloh. teprve v novější době dle přírody fotografickýmí přístroji amateurskými. Ale to vše nesmí pro naše školy býti rozhodným; sluší jim, by z áhy na krásu krajiny upozorňovaly, zejmena když jim tu k ruce jsou zásoby obrazův. Zajisté »není lepšího způsobu, vycvičiti chladnou mysl ku vnímání půvabů krajinných než pomoci obrazův, na nichžto vídí shrnuto, co v přírodě se roztažitě podává.« Tak psáno Durdíkem sice již před čtvrt stoletím, ale od té doby starého toužení po krajině dosud neubylo, ano, četně dráhy nám mnoho nových krásných krajin při- blížily a pokroky folografie nám dovolily, kra- jiny i v jejich živých barvách zachytiti; ano také kraje cizí staly se nám známějšími litera- turou cestopisnou a — pohlednicemi.
Šimáčkův Durdík
15 article
Fotografie a tisk opatřily školy znamenitě obrazy krajův a měst, a není snad již žádné školy bez tělesohledu; diapositivy a ruční malby na sklech za skrovný peniz se ukazují v panorámách a promítají kouzelno svItilnou. Pro české kraje máme Vilímkovo »Lelem českým světem« a Doležalovy »Obrazy zeměpisné«, tyto v nástěnných rozměrech, sice skrovnějším uměním vypravené, ale na dálku také dosti účinlivé, obě sbírky školám schválené. Nejenom zeměpisnému vyučování po celé jeho šíři, ale také vkusu hovi veliké, pečlivý barvo- tiskem provedené »Hölzlovy »Zeměpisné obrazy.« Tyto obrazy nástěnné a dále skrovnějšív rozměrech, za to velmi laciné autotypie Krát- kého »Zeměpisné obrazy pro školu a dům« a otisky dřevorytův a zinkografií v učebnicích vnášejí názor a život a přispívají k pěstování vkusu v učení zeměpisu fysikálnímu a politi- ckému; za to neoživen a pro krasocit nevyužie trvá zeměpis mathematický, utkvělý na glöbu, telluriu, planetariu a čarových diagramech. v našich školách, bohužel, trvá zeměpis tento opravdu mathemalickým; žactvo nevede se k ppzorování úkazův na nebi, o němž v našich osnovách učebných není ani zmínky; proto hvězdné nebe, toto »divadlo největší, je- muž divákem člověk býti může«, jenom tak l- kajíe vlastní silou obrací k sobě zraky mládeže a bezděčně účinkuje krásnem temnosvitu! Jen občas, skrovnou náhradou za ppzorování sku- tečna, kočující majitel seioptikonu vykouzlí před očima užaslé mládeže školní souhvězdí a mlho- viny, hory měsíčné, pochodně a skvrny sluneční dvory sluneční a měsíčné, světlo zvířetníkové jiné fysikální a astronomické zjevy na nebi a ovzduší.
Vilímkův Doležalův Hölzlův Lel český svět
16 article
Ovšem naše školní obrazy krajinné jsou pravidlem — pro plnější a nerušené poučení — podány v plném světle denním a s hlediska tak řikajíc »normálního«. Proto jim pravidlem schází nálada, ve které spočívá tajemství kra- jiny; ona nálada, která na př. je vlastní oněm obrazům, jichž reprodukce jako »Umělecké album Julia Mařáka« tak příjemně r. 1885 překvapila čtenáře »Jarého věku« a obrazům jiných pro- slulých krajinářů českých, které ze »Svétozora« byly svého času propůjčeny »Českému kresliřis ukázkou dokonalé kresby a rytiny a spolu za předlohy ke kreslení krajin našim hochům, kteři v nedostatku domácích vzorů chápou se němec kých, namnoze začátečnických starých i nových malých lithografi, na nichž učňové lithografičtí učí se křidou pracovati! Ve výborných dřevo- rytech prací našich krajinářů spočívá nevy. užit pro naše školy bohatý zdroj pěstování krasocitu, vydatný pomocník pro vyučování ze- měpisné a přírodopisné, původní »krajinářská škola« pro dospělejší naši mládež! Že v tomto ohledě domácí práce předčí práci ciz í, každý uznamená, kdo původní Fričovy-Levého »Geolo- gické obrazy«, školám českým neschvělené, srovná s témitéž obrazy Hochstelter-Schreibra, školám našim schválenými; byť tyto lákaly pestrým barvotiskem a naše česká provedeny jen čer- ným, ovšem pečlivým otiskem vzorných dřevo- rytin, přece pozorovatel, jenž má dobrý vkus, rozhodne se vždy pro obrazy Fričovy! (Pokračování.) Oprava. V minulé Školské hlídce z 26. května ve sloupci třetím čti: »Šafařík otvíral výhledy v obor osvěty« (místo v oba světy).
Mařák Fričův Šafařík HochstelterSchreibr
17 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry- Svatodušní výlet „Slavie“ do Dánska. ** Jarní saisona S. K. »Slavie« došla ukon čení svého navštěvou našich studentů v dálné Kodani Výprava »Slavie«, vedena starostou drem. St. Pra chenským, opustila v počtu 27 osob Prahu ve střede večer, provázená pozdravy četně shromážděných přáte sportu. V Berlíně uvítal »Slavisty « na nádraží známý jich přítel p. E. Schultze, chefredaktor »Int. Bäder Sport-Zeitung« a někteří přátelé berlínští. Cesta ně- kolikahodinová po moři způsobila veliké trampoty všem účastníkům výpravy, mořská nemoc napadla je nemilosrdně. V patek večer stihla celá výprava do Kodaně, kde přes 200 universitních studentů davy obecenstva uvitaly naše borce, oděné stejno- krojem. Časopisy »Danneborg« a »Politiken« vílají ve svém čtvrtečním čísle vřelými články »de czekiske Studenter-Fodboldspillere« (české studenty, footbal- listy), vzpomínajíce nadšeného uvítání dánských stu- dentů v Praze. Zejmena článek »Danneborgu« osvěd- čuje výbornou znalost českých poměrů, neboť se v něm píše o nepříznivém stanovisku a překážkách, jež se činí českému studentstvu i při vykonáváni sportu. Na ulicích po celý čas pobytu byli naši stu- denti předmětem srdečných ovací přátel dánských.
S K E Schultz czekiske Studenter Dánsko Kodaň St Praha Berlín Slavia Bäder sportZeitung Fodboldspillere
18 article
Ubytováni byli v hotelu »Tourist« Vestre Boule- vard. Výprava davši se ovšem folografovati, navští vila v pátek studentský dům, kdež uvítána troj násobným »hurrá!« studentů dánských, načež naši odpovídali trojnásobným »Na zdar!«; po prohlédnute čítáren uspořádán v sále studentského domu hanket při němž uvítal české studentstvo zejmena vřele předseda Akademisk-Boldklubu p.Andersen. Příjemne překvapení způsobilo Dánům, když kapit. Ant. Pressle odpověděl za mužstvo dánsky. Při bankelu pří- tomno bylo též množství studentek. Druhý den na- vštívili »Slavisté« krásnou radnici, vystavenou archit prof. Martinem Nyropem, kde uvítáni byli starostou S věže radnice 104 m. vysoké jest čarokrásný pohle na Kodaň, ba až na břehy švédské. Sl. Stella Blochova, spoluredaktorka časopisu »Spiel und Sport« (Berlín) přijela na návštěvu »Slavie« do Kodaně z Berlína. V sobotu o 1/25. hod. odpolední odjela » Slaviee na hřiště Akademisk Boldklubu, aby sehrála match Hřiště bylo nezvykle krátké a neobyčejně tvrdé, Na
Dán Pressl profesor Martino Nyrop Stella Blochův Kodaň Berlín AkademiskBoldkluba Slavia Akademisk Boldkluba Spiel und sport
19 article
vštěva zápasu byla ohromná. Mužstvo »Boldklubue bylo jako loni, známý »létající Skot« Gaudil hraje pravé křídlo a Larsen pravou spojku. »Slavie« hrála s náhradníky. Soudce p. Mainke. Předem nutno po- dotknouti, že byla hra neobyčejně »fair«, jak při stu- dentech dánských ani jinak býti nemohlo. »Akademisk Boldklub« má výkop, a než se naši vzpamatují, třepetá se mič přičiněním Gaudilovým v síli »Slavie«. Po odkopu zmocní se míče opět Da- nové a v okamžiku jest to opěl Gaudil, který získává bodu pro své barvy. Než naši studenti nedají se od- strašiti a podnikají několik rázných útoků pomoci neúmorného Baumrucka, tak že brankář stěží zachra- ňuje na roh. Tempo hry jest báječně živé, brankáři na obou stranách mají plné ruce práce. »Slavie« do- ciluje opět několika rohů, jež však zůstávají bezvý- slednými, neboť velké postavy dánské hlavou mař všechny pokusy. Konečně podnikají Dánové ostrý útok, předběhnou zadáky »Slavie« a z bezprostřední blízkosti docilují třetího goalu, k němuž za nedlouho připojen čtvrtý.
Boldklubue Larsen Dán Skotsko Slavia
20 article
Dlouhá, namábavá cesta jeví veliký účinek n naše borce, Centrforward »Slavie« a levé křídlo Rů- žena opouští hřiště. V dlouhé přestávce zotavili se poněkud hráči »Slavie«, v jejímž forwardu hrají pouze Baumruck a oba Bloomerové. Než i Dänov unaveni jsou ostrým tempem a tak obě strany značně ochabují. »Slavie« znamená ve svůj prospěch něko- lik rohů, Dánové získávají poslední 5. goal. Hra skončena rozhodnou porážkou »Slavie« 5: 0 (loni na jaře poražena »Slavie« týmž klubem 3: 2). Jak úsilně mužstvo »Slavie«, ač unavené, útočilo, viděti z toho. že docílilo proti Dánům 15 rohů. Hra byla ne- obyčejně fair. Akademisk Boldklub má výtečný for ward, kterému již loni jsme se obdivovali a jehož duší jest Gaudil na pravém křídle, Halves jsou přímo znameniti a velmi dobře sehráni s lorwardem. Bran- kář Boldklubu měl neobyčejně šťastný den. Z muž- stva »Slavie« neobyčejný obdiv vzbudili náš Baum- ruck a mladistvý Bloomer. Po hře uspořádány muž- stvu »Slavie« nadšené ovace až do hotelu. V neděli prohlédnuto město a odpoledne navští- veny mořské lázně. S velkým napjetím očekáván byl pondělní zápas a všeobechě souzeno, že »Slavie« tentokráte odnese si porážku „ještě větší, nebot Kjöbenhavn Boldklub získal právě před 14 dny mistrovství Dánska, zvítěziv nad Akade- misk Boldklubem 4: 0 (nikoliv 3 : 1). Hráči »Kjöbenh. B. C.« jsou vesměs ohromných athleti- ckých postav, tak že naši mladí borci dosti podivně se vyjímali. Hra »Kjöb.« jest táž jako » Akad. B.
Baumruck Dán Boldklub Baum Kjöbenh Dlouhá Bran Dánsko Centrforward Slavia Dänov
21 article
C.«, mistrovství získali tělesnou převahou. Ve for- wardu »Slavie« scházeli centrforward a levé křídlo. za něž hráli náhradníci (Setzer v centru, Pressler pravá spojka a Strympl z B-teamu pravý half.) Již drahný čas před zápasem naplněny prostor obecenstvem, které nadšeně pozdravilo hráče »Slavie“ při vstupu na hřiště. Soudce p. Andersen, předseda Akad. B. C. K. B. C. má odkop a rychlým tempem přibližuje se k brance »Slavie«, kdež však back za- chraňuje a umístňuje míč na Bamurucka. Mužstvo »Slavie« již zotaveně podniká překrásný úlok za hlučné pochvaly obecenstva, Baumruk cenirujea Bloomer ml. prudkým shootem získává prvního goalu. Netrvá dlouho a Baumruk, prohnav si míč až k brance, dociluje druhého bodu ve prospěch »Slavic«. Až dosud byla hra »fair«, nyní však počne K. B užívati své tělesné síly a bezohledně útočí na muže Nicméně »Slavie«, dosáhnuvši staré své formy, ne ustále zaměstnává obranu, v níž zejmena levý back postavou pravý obr, vyniká svou jistotou. »Slavies získává celou řadu rohů, jež však Dánové vždy zmaří, až konečně přičiněním Baumrukovým třepetá se míř po třetí v síti. Goal však pro porušení »oí side« neuznán. Brzy oznamuje soudce time. V druhé polovině K. B. ihned počne úsilně útočiti s takovou ostrostí, že soudce jest nucen po dvakráte hru pře rušiti a pohroziti hráčům K. B. vyloučením ze hry.
Pressler Strympl Andersen B C Bloomer Baumruk Dán Baumrukův Bteam Slavia Setzer
22 article
Nicméně charakter hry jest i na dále ostrý, Dánově podnikají bezohledné útoky, jež však maří velkolep obrana »Slavie«. Zejmena brankář Šustera překo- nává sám sebe, háje často svatyni svou samojediný proti celému forwardu. Konečně pravé křídlo Niel- son (který úplně výrovná se Gaudilovi) centrujea vítr snaší míč do levého rohu branky. Obě strany nyní marně se namáhají, aby získali nějaký úspěch, tak že hra skončena zaslouženým vítězstvím našich studentů 2 : 1 nad mistrovským mužstvem dán- ským. Výkon, který »Slavie« podala, byl nejkrás- nějším. Dánské listy plny obdivu rozepisují se o hře »Slavie«, o velkolepě kombinaci a technice míčové. Večer uspořádán byl banket, kde utvrzeno přátelství s oběma kluby dánskými. V úterý odpoledne opustila »Slavie« Kodaň, provázená jsouc pozdravy ohromných davů obecenstva; jmenovitě studenti srdečně loučili se se svými kollegy českými, ba cyklistský odbor Akad. B. C. provázel loď na kolech několik kilo- metrů po pobřeží. Cestou přes Rujanu, Štětína Berlín ukončeno památné turnée »Slavie«, jež pro styky česko-dánské má zajisté význam značný. ** Athletický klub »Praha« cvičí nyní každodenně ve staré kartounce na Smíchově (bý- valá továrna Přibramova) po celý den. Noví členové přijímají se tamtéž od 7. do 9. bod. več. Roční pří- spěvek obnáší 8 K a zápisné 2 K. Schůze výborové konají se vždy v pátek ve spolkových místnostech o 8. hodině večer v Praze, v restauraci »U zlaté váhy« (ulice Karoliny Světlé.) ** Athl.-Club »Sparta« pořádá dne 16. června mezinárodní závody athletické a cy- klistské za protektorátu prince Ferdinanda Lobkovice. Závody tyto zajisté zaujmou co do boha- tosti programu a konkurence přední místo mezi ostatními. Přihlášky dle docházejících dotazů budou velmi četné a čítá se se závodníky z Rotterdamu.
Dánův Šuster Gaudil B C Lobkovic Kodaň Rujana Praha Smíchov ulice Karolina Světlá Rotterdam Slavia Štětín Berlín Athletický klub Sparta
23 article
Berlína, Pešti, Vídně, Brna. Plzně atd. Ceny míst jsou mírné. Kancelář závodní bude v restaurantu Choděrově ve Ferdinandově třidě. Otevřena bude 15. června odpoledne a 16. června dopoledne. Před prodej lístků převzali pp. bratří Potůčkové, Žitná ul. Blaschike a Vaníček, Příkopy, J. Hlavsa, Poříč. Vešker dotazy zasílány buďlež tajemníkovi klubu panu J Petrákovi, Sokolská třída č. 60. Klub vyšle své závodníky do Vídně, a sic v neděli dne 2. června k mezinár. závodům W. A.C pp. J. Součka a V. Jánského, dne 6. června do Pešti k závodům »Magyar A. C.« pp. Jánského a Pecolda. dne 9. června k závodům M. Us. E. též v Pešti, pp. G. Wondřicha, Jánského a Pecolda. V týž den jsou též závody v Prešpurku, kamž vysláni budou pp. E. Kovář a H. Tódl. Ve čtvrtek dne 6. června pořádá »Spartae druhý letošní meeting klubový na vlastní dráze v Karlíně na býv. vojenské střelnici. Vstup obecenstvu úplně volný P. T. pánům F. Trdlicovi, J. Balcarovi, M. Viš- nákovi a V. Rudlovi záslány byty diplomy čestného členství, které maloval akad. malif p. Urban.
Choděrův Blaschike Vaníček J Hlavsa Poříč J Petrák A C J Souček Magyar Pecold G Wondřich Jánský E Kovář H Tódl F Trdlica J Balcar Urban Berlín Pešť Vídeň Brno Plzeň Ferdinandov Žitná ulice Jánský Prešpurk Karlín
24 article
Z oyklistského ruchiu. ** Svatodušní výlet »Č. K. V. Král. Vino- hrady« do Třebenic, jehož zúčastnilo se 26 pánů a 4 dámy, velmi se vydařil. Po obstojné silniei dostihli účastníci o půl 12. hod. polední Lihochovic kde po společném obědě prohlědli nádherný park hraběte Herbesteina. Další cesta vedla kolem zřícenin hradu Haznburku do Třehenic, odkud výletu tamnější cyklisté vstřic přijeli. Po krátkém odpočinku v útulné zahradě »České besedy«, v níž koncert uspořádán. následovala prohlídka velkolepého zařízení I. české to- várny na zužitkování ovoce, a městského musea. P prohlídce sešla se společnost v České besedě, kde za účastenství téměř veškeré místní české intelligence uvítal hosty jmenem Besedy v zastoupení v Praze dlícího p. dra. Paříka, p. Škoula. Ve vzletné odpovědi vylíčil místopředseda p. Liska snahy českých eyklistů. Po doslovu pí. Varšucké a p. Sousedíka, kteří připili českým ženám a další plodné činnosti českých menšin, věnoval p. Vencl krátkou vzpomínku nepřítomnému dru. Paříkovi, načež zavládla přátelská zábava. Druhý den ráno nastoupena pěšky cesta na vrch Košťal, a p návratu, rozloučivší se s milými hostiteli,odjela výprava na výtečné silnici dále přes Lovosice, Terezin do Roud- nice, kde tamějším bratrským klubem přátelského dostalo se ji přijetí. Po obědě jelo se po kolech dráhou do Prahy. — Klub podnikne dnes v neděli obvyklý výlet k mohyle do Lipan. Odjezd o půl 7. hod. ranní ze cvičiště, případně dráhou v 6.15 hod. ranní. Odpolední proud jede o půl 2. hod. ze cviciště do Radešovic, kde sraz ke společnému návratu.
K V Král Herbestein Pařík Škoula Lisek Sousedík Vencl Terezin Třebenice Praha Lovosice Roud Lipany Radešovice Český beseda
25 article
** Klub cyklistů »Čechie« z Král. Vinohradů pořádá dnes v neděli celodenní výlet přes Zlatníky na Jilové a Včelný Hrádek (26 km.) Za příčinou čet- ných přihlášek nových členů i žáků koupena nová cvičná kola i pro dámy. ** Klub českých cyklistů mediku koná dnes v neděli výlet do Veltrus. Schůzka o 2. hod. na Josefském nám. Šachy. 193/%01. Čís. 193 Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány Jan S mutný v Příbrami. Úloha čís. 314 (originál). Vojtěch Košek v Bohumilicích
Král Jilová Jan Košek Čechie Veltrusy josefský já Příbram Bohumilice km
26 article Bílý začne a dá 3. tahem mat
Bílý začne a dá 3. tahem mat Úloha čís. 315. (Wiener Schztg.“) P. Karel Traxler ve Veselí nad Lužnicí. Bílý: Kc6 Des Ve2 Sh5 Je6 Pe3 go Černý: Ke4 Jc4 Pa5 c3 d6 e5 mat ve 2. tazích Úloha čís. 316 (reprodukce). J. Jespersen, Svendborg- Bílý: Kes De7 Vds Jh6 Pb3 b5 f3 b5 Černý: Ke5 Dal Sci Jg7 Pa2 b6 b7 e6 e7 fe mat ve 3. tazích. Partie čís. 231. Hra čtyř jezdcův Hrána v Praze v květnu 1901. Černý: T. Sika. Bílý: K. Zmatlik 16. 04—85 Sc8 —e6 1. 62—e4 e7—65 17. e5xf6 g7Xfe 2. Jg1—f3 Jg8—fe 18. VíI—e1 Kf8—f7 3. Jb1—c3 Jb8—c (na Sf7, hraje se Jcs—et, 4. Sť1—b5 a7— an K—g7 a Dg3+) 5. Sb5—a4 d7— de 19. Dí3—h5+ Kf7—e7 6. d2—d4 Jf6—d? 20. Jc3—d5+ (Dh5—f5 vy- (Čigorinova obrana, které hrávalo též. Na Dd7 násle- též Atkins důsledné užival duje Jc3—d5+ s výhrou proti Španělské hře v tur- kvality. Bílý však volil ele- naji amsterodamském 1899) gantnější cestu)20. Ke7—d7 7. 0—0 Sf8 —e7 21. VelXe6! Korrektní (Hráti na výhru střelce t oběť. 21. Kd7 xke6 nelze pro 7. . . . JXcda 22. Va1—e1- Ke6—d7 8. JXd4. e5d1; 8. DXKds, 23. Dh5—f7— Kd7— ce b7—b5; 10. Sa4—bs, (Jestli Kc8, tu 24. Ve1 —es c7—c5: 11. Ddl—d5 ?) s hrozbou Vc7-, Kbs; 8. Se1—e3 Jcex d4 Vb7+, Kc8; Jb6-. Hrál-l 9. Jfad4 e5)Kd4 černý 24. Vf8, tu Jb6+, 10. Se3d4 (lepší než Dxb6; DXs+, Dds; DXd4) 10. b7—b5 Ves a vyhraje) 11. Sa4—b3 11. c7—c5 24. Ve1—e7 Va8 —cs 12. Sb3Xf7+ ! Kesxk«f? (Jestliže b5—b4, následuje 13. Ddl—h5+ Kf7—f 25. Ve7-+-, Kb1; 26. Jc3 (Na Kg8 jde 14. Dd5- Na 26. bc3 vyhraje Kí8; 15. Sg7! s 16. Dxa Db3— a Vb7, na Kb6 27. a bilý ma 2 piony a věz Vb7—, atd.) proti dvěma lehkým figu- 25. Ve7—a7 c5—c4 26. Va7Xa6- Kc6—c5 14. Dh5—f3+ Jd7— fe 27. Jd5—e3! Černý se (s intenrí na e4- e5, 8—g4. vzdal. (Hrozeb Da7+.a ale slabé) Dd5+ nelze krýti.) 15. Sd4xf6 Se7xkfe rám) Studie čís. 317 (originál) Oldřich Důras v Praze
Wiener Schztg P Traxler Černá J Jespersen jh K Zmatlik dh Čigorinův Atkins Jc VelX Korrektní Kd Vc Jb Dds DXd Dd Kí Jd Důras Veselí nad Lužnice Svendborg Praha Dd e 7 21 Virginie e 1 d 5 Jfad 4 e 5 e 7 Virginie Kb Kce e 4e 5 Sf 7 g 7 e 7 6 b 7 Dxb b 5 Vesa sa 4 Kb Jd 7 Kesy jít 7 e 6 1 c 3 Jb 8 Sb 5 h 5 + Kf 7 d 5 + Sf 8 d 7 8 c 7 c 5 Kbs Jcex Kc 8 Jb 6 + c 5 24 Vb 7 c 5 14
27 article
Bílý táhne a činí hru nerozhodnou. V úloze čís. 312 má býti na h2 černá dáma Zprávy šachové. Dne 26. až 30. dubna t. r. odbývána obvyklá slavnost šachová v Hastingsu, za účasti četných šacho- vých přátel města Londýna a známých mistrů Black- burna, Gunsberga a Teichmanna, jež hrami na slepo a produkcemi simultáními zvýšili lesk této slavností. V Reykjawiku na ostrově Islandu utěšeně hra šachy vzkvétá, ježto spolek téhož města čítá již 40 členů, předsedou jest P. Zophoniasson. Předsedou spolku v Jsafjordu čítajícím 12 členů jest dr. Th. Jonsson. V Reclamově knihovně před nedávnem vyšlo po- kračování mistrovských partii (Schachmeisterpartien) Dufresnem vydávaných. Tuto druhou a opravdu cen- nou část, obsahující na více jak 172 stranách as 80 zajímavých partií a na prvých 8 stranách stručný přehled šachových událostí od r. 1890 až 1900 a ko- nečně stručná dáta životopisná hráčů uvedených partii; vydal známý hráč a theoretik J. Mieses. Jelikož posud podobného dílka v našem jazyce nemáme, nemožno nám než tímto je co nejvřeleji doporučiti. Cena 48 hll Prof. Corvolla a k tomu nutný azO inhslační přistroj „Slug vyzkoušený v tu- i cizozemských nemocenských ústa- vech jest ve všech větších lékár. tu- i cizozem. Jen na lé- kař. naříz k dostání. Prošp. a vysvětl. zdarma a franko zasílá generální zastupitelství pro Rakousko: Stará 8001 c. k. polní lékár. ve Vidni, I., Stefansplatz.
Gunsberg Teichmann Th Jonsson Reclamův J Mieses profesor Corvoll Slug Stefansplatz Hastings Londýn Island Rakousko Blackburna
30 article
Saisona od 1. května do konce září. Léčiva: slkalicko-muriatická zřádla, syro- vátsa, sterilis. mlsko (suchá krmení), ke fýr. jehličnalé a mežicinilní juhalace, rozprado- vání zřídelní solenky v jednotiivých jizbich, pneulnstické ko- nory, kyselo-ukličite, oselite a pénivé kospele, dstav k léčení nen vode