ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 eacd38e0-7107-11dc-aed9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 33 celkem · entity: person 42, work 5, place 19, org 10
1 masthead
3. ledna 1904
2 masthead
I. Přiloha „Národnch Listu
Přiloha
3 masthead
k číslu 3.
4 masthead
Strana 13.
5 title
Výtvarné umění.
6 article J6ža Uprk a.
J6ža Uprk a. Nový rok v pavillonu »Manesa« pod Pe- třinem počíná břesknou fanfárou. Vejdete, a se všech stěn a stran, všemi prostory řine se cosi. podobného třepotavému, jásavémus hlasu polnie - se všade útočí na vás zářivé trysky barev. v nichž běl a plamenná červeň probihají jak bujné a smichem se kuckající děti. Kamkoli po- hlédnete, všady proudy světla, záplavy vzduchu; kamkoli přikročile vane vám vstřic široký, volný radostný dech země, vůně půdy, jednotné spolu- znění lidí v jejich kraji, v krásném krají mo- ravského Slováeka. Zdravý lid a zdravé umění. Toto zrovna tak bujné, silné, primární ve svých tendencích, hnutích a projevech, stejně křepké a málo na smračené brvy městské a salonní kultury se ohlížející, jako onen lid, který se plně vyžívá na vlastní domácí hroudě. Toto umění jest Jóža Uprka, onen zjev, pro nějž přívlaslek svěrázný zdá se býti planou a nedostatečnou frásí, poněvadž ho tolikrát bylo už užito pro umění desetkráte Uprkova odvislejší.
Uprk Jóža Uprka Uprkův J 6
7 article
Jóža Uprka jest jaksi vtělený ideál moderníh malíře, moderního umělce. Předně žije, pozoruje a tvoří prostřed světa, jehož malebný obsah v umě- lecké formě ukládá do svých obrazů. Za druhé ne připoušti, aby se kdo, jakýkolitvzor a jakákoli remi niscence, stavěl mezi něj a jeho svět Hledáte-li umění bezprostřední: zde jest, umění, které nese všechny známky okamžité improvisace, rozehrané pronikavými dojmy, v té chvili zažitými. Za třeti celá jeho faktura, všechny jeho složky vyjadřo vací jako by byly vyrostly z předmětu, látky.
Uprka
8 article
jejího karakleru a rázu. Pojednou zdá se vám že každý jiný způsob vedení štětce, nánpsu barev, vedení linil, nežli jaký má Uprka, by by vůči tomuto slováckému lidu a kraji ne- náležitý, mdlý, nebo s jeho plesnou dranosti v rozporu. A za čtvrté právě onen umělecký názor, kterým se Uprka se smělou skoro vzdoro- vitostí postavil protij vší kouvenci, jeho vysoce vypěslěná citlivost pro všechen oplický dojem aúčin realného světa, té živé kombinace forem, barev, světla a vzduchu a jejich silné a obdivu hodné jísté vystihování a vyjadřování je nanej výše logickým článkem vývojovým celého umění devatenáctého věku. Tak umění Jožky Uprky který v Hrozné Lhotě a Kněždubu pod Šumá míkem žije jako sedlák a tvoři jako umělec zna- menité kultury, je jedním dechem uměním jeho osobním, uměním jeho kraje a lidu, uměním tedy národním v nejvnitřnějším a nejpodstatnějším slova smyslu a zároveň uměním světového po- kroku, vrehojněho maliřstvi naších dnů. Vždycky před jeho dílem a zejmena když jsem s ním. s Uprkou, procházel a projižděl jeho malé králov- ství, onen malý okruh země, kde on se svým štětcem v ruce suverenně vládne, měl jsem ra- dostné přesvědčení, že všechno Uprkovo umění je laké jeho vynálezem, že tento žhavě barevnt zmpresionisius narodil se v jeho duši, v jeho eminentně umělecké mysli, z jeho maliřského in stinktu, oplodněných obrazem té přírody a toho života kolem nás. Nie nevadt a nezmepšuje
Uprka Jožko Uprka Uprkův Lhota Kněždub
9 article
Uprkovu váhu, že před ním Manet otevřel prvn brány světla, že jeho soudruzi a následníci vy bojovali vzduch a vytlačili tmu, umělost, úmysl nou formuli a ztrnulou, zkornatělou akademickou doktrinu ze svých dílen ven, nic nevadí, že má s nimi Uprka mnoho styčných bodů, že je po znal i z vlastního názoru. Jest-li že jim opravdu vděčí zač, pak to je jen, že mu osvědčili správ- nost jeho malířských pudů, posílili jeho samorostle přesvědčení, zdůvodnili jeho logiku. A solva že domyslím toto spojení, hned zase mi vzrůstá přešvědčení, že by byl Uprka nepochýbně dnesním Uprkou i bez nich a byl by pyšně a vzdorně vztýčil svoji hlavu třeba proti celému světu, jako to byl učinil oproti českému mikrokosmu. I to by bylo bývalo přirozené a logické. Vždye není jinak, nežli že v tomto neporušeném Slo- vákovi provalila se, v jednom prameni, všec hna po věky žijící a hromaděná umělecká sila kmene, dosud vydávaná v drobné minci lido- vého umění, a v něm zhuštěná a zmocněná, ve své neotřelosti, jarosti a původnostináoa spno Pravdu má J. Klvaňa, že jest Uprka »člo- věk plný životní sily« a talo vlastnost člověka ocelových svalů, nezmarné radosti života, ne umdlévající ve výkonech fysickýcho a psychi- ekých, tato pružná robustnost stále receplivná a produktivná je nejvyšším a nejpodstatnějším ryšem jeho umění. Obojí, člověk a umělec, jeho živol a dílo jest jedno. Není snad už dnes ni- koho, kdo by nebyl o tom přesvědčen, kdo by třeba dosud pochyboval a nevěřil Klvaňovi,
Uprkův Manet Uprka J Klvaňa Klvaňův
10 article
Braunerové, Mrštíkovi a jiným jeho zaniceným interpretům a objasňovatelům jeho karakterua práce, v této bohaté výstavě dojde sám k onomu závěru. Pozná nejspíse, že i slovo nejvřelejší není dosti pregnantní a přilínavé, málli sděliti podstatnou jakost silně, vřelostí krve prosycené emoce, kterou vyvolávají Uprkovy obrazy. Sloro je nevystihne, v písmě poblednou. Nic nena- hradí bezproslřednost jejich účinku, neboť ne-li mnché, aspoň jedno zůstanou vždy dlužny nejsou s to vyjádřiti, kterak všechno v díle Uprkově žije; ne pouze lidé, ne toliko kraj, s nímž jsou v jedno srostli, každá čárka, linie, každé črtnutí štětce, každé kmitnutí barvy. Jest ovšem více fysického života v nich nežli psycho- logických jemnosti a subtilních duševních emoci Jakž také jinak. Tento lid má jiný orga- nismus psychický nežli my lidé města, na jichž inferní komplikaci odvěké kultury nepozo- rovatelně pracovaly, my lidé, v nichž bezpo- četně dojmy a problemy se křižují a zápolí, s duší plnou nejrozmanitějších otisků, stálo lačnou po nových sensacích a zažitích. Analy- tický psycholog by s duší slováckých děvčic a chlapců, mužů a tet, starců a bab, kdyby se mu rozevřela, neměl velkou a složitou práci.
Brauner Mrštík Uprkův
11 article
Brzy by ji rozložil v něco málo takměř pri mitivních komponent. Jsou to lidé přírodní; jejichž všechen pohyb duševní vyplná se jen v nepatrný počet vln. Nežijí idyly a nenosí v sohě sentimentální kontemplnce: žiji život lidské kreatury mezi prací, silným jednoduchým požitkem a nevyhnutelným koncem. Uprka je maliřem tohoto života Malířem — na tom slové leží důráz — ne filosofem, ne jeho vypravovatelem a novelistou Je třeba a nutno u přiležitosti, která nám se nabízí při přehledu jeho velkou dosavadní práci, znovu akcentovati jeho průkopnickou zásluhu. Osvobodil naše uměn ode vší přežilé přitéže nemaiiřské a nevýtvarné
Uprka Malíř
12 article
Chcete-li to populárně: v jeho obrazech není děje, dějových situaci, neni epiky, anekdoly slovního vtipu. Při jeho vystoupení bylo k télo negaci, postavené oproti všem dosavadním u nás zvyklostem a oblibám, nad míru velké odvahy a jistě nemenší, nežli ji musel míti, když počal malovati jak sám viděl a ne jak dosud recepty zněly. Jenomže J. Uprka neměl té odvážné vý- bojnosti. Měl své přesvědčení a přírodní takřka nezdolnost. Málo mu záleželo na tom, staví-li se na příčí celému světu jinam šihnoucímu Viděl vlastníma očima a mstoval vlastnímu rukama.
J Uprka
13 article
V tom byl a jest rozum vši jeho práce a smysl jeho vílězství. Má sílu nepředpojatosti. Proto ta nepatrná dlaň půdy a několik jen set lidí po ní chodfeleh, pracujíeích, odpočivajícíeh a vý- ska, icích, kleré téměř všechny osobně zná jsou mu stále nepřobranou a nevyčerpa- telnou pokladnicí obrazů. Leti k němu a netřeba mu vyhledávati a shlodávati je ce- stou přemitání, opatrných úvah, důmyslných postupů. A právě proto zavírá vo sobě jeho dílo celý, nezkrácený, neuličený obraz jeho rod- ného kraje, moravského Slovácka. Ale ať se nikdo nepokouší přenésti jej z Uprkových obrazů do psaného slova.! Co by mohl říci? Že jsou tu oráči na poli, rozsevači a sekáči, plečky okopavačky, dělníci jdoucí do práce a z práce, sedláci v kostele a selky na hřbilově o Dušič kách; děti si hrají, nebo jdou řádkou do školy, děvčata a chlapci na pouti, pasačky na pastvé, gajdáši a přadleny; jsou zde irhy a pohrby úvodnice a výskavé hody, kluci sedící na konfch a bili voli na poli, boži těla a jizdy králů, hlí- dači a čestáři, matky s dětmi v náručí, koži- šati kluci a zaražená děvčátka jen tak stojící. lid na modlitbách a kázání. Co činí? Nic víc, a nie jiného, nežli co jejich živé originály ve skulečnosti a denně: pracují, odpočivají, lenošl, hýří, hudou, modlí se a poslouehají, smějt se a stýdí, veselí se nebo jsou vážni a smutn
Uprkův moravský Slovácko
14 article
Toť celý obsah Uprkova umění. Co jmenujem látkou, předmětem, je už tímto výčtem vyjá- dřeno. Nestači-li to, připojte si, že- všichni ti lidé jsou ve svém znárodním« krojí, o němž nás už zevrubně poučili naši folktoristé a víle, že to je kroj pestrých barev, malebný a zají- mavý, plný charakteru a kmenových a místních zvláštností. Kde že jest Uprkovo uměnr? Po- číná právě tam, kde slovo konči. Tito lidé žijí každým coulem, moment pohybu přírozeně účel- néno a proto charakteristického, proto výraz- ného, moment barvy a jejího rozpředení v to nové škály a odstíny, moment světla všechno obejímajíeího, na vše útočícího a na všem se odrážejícího, moment vzduchu, atmosfáry v pro- storu, ty, v močné intensitě vyzvednuté, v jedno shrnuté, radostí života a impulsivností zaujatého uměhí proniknuté, ty, v akordovém spjetia souladu, v jasu či smutku, za dne a večera, tyto ryze maliřské a malebné složky života jsou vlastním obsahem toho, co slušno nazývati Upr kovým uměním.
Uprkův
15 article
Karel B. M á dl,
16 article
Nové publikace redakí této rubriky zaslané Česká galerie. Rada II.; číslo IX — XV (J. Dědina, Dívčí snění; V. Foerster, Máky; K. Spi lar, Siesta: J. Dědina, Episoda; V. Olíva, Jaro : Špiliar, Klepání kosy; J. Dědina, Na boulevardu;L Novák, Mastičkář.) Nakl. J. Otto. — Fol. (K 6.—.) Ba evné autotypní reprodukce této sbírky, vkus- ně opravené a s péčí tištěné, tvoří velmi úhledné album, které pro svoji dobrou jakost a některá císla umělce případně karakterisující, odlišuje se výhodně od mnohých reprodukčních a tiskových zběžností a povrchností, jež se teď roji. =Kalvoda Al.: Slará píseň. Lyrický román. Slovem doprovází Jaroslav Vrchlický. V komisi Grosmana a Svobody. — Fol. (K 6.—.) V devíti obrazích malá historie mladé lásky. Po- číná nejasnou touhou, prochází smavým hlahem a konči vzlykem rozehodu. Jaký to všední příběh. bez dobrodružství a vášnivých erupci! Jenom eklo- gou zní a elegií, a příroda, kraj v plesu, hrozivé bouři a teskných měsíčních nocích, bude jim dopro- vod. Víc ještě. V ni, v jejich širokých barcvných ako dech, v jejím sonorním kolorismu vlastně uložil umělec průběh své lásky, »obraz bolesti své duše«.
V Foerster V Olív L Novák Otta Fol Kalvoda Vrchlický Grosman Dědina Český galerie Rada II Máci Slarý píseň
17 article
Jistě vřelý, vroucí lyrismus svých citů. Jako nevy pravuje v obou osobách, plavovla ém mladíkua drobné dívčině, tak také nepopisuje, maliřsky scénu, na níž mladí lidé proživají své smavé šlěstí a svůj slzavý žal. Krajina, její zeleň a květy, její vlnya nebe nad nimi svitíci a chmuřici se, rdící se červánky nebo blednoucí, jest v podstatě vyjadkovatelem dojmů a emoci umělce, který se svojí »Slarou písní«, jejím obsahem a průběhem v jedno splývá To znamená. že Al. Kalvoda zde pracuje o výrazné náladovostia jí působi. Nejednou velmi šťastně (obr. II.. III., VI. VII. a IX.) všude tam, kde se jeho široká dekorativ- nost barevné imprese přátelsky snáší s redukcí na malou plochu listu této originální umělecké zpovědi ze sladkobolněho utrpení lidského srdce.
Al Kalvoda Slara píseň
18 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Učitelé tělocviku při měšťanských školách. Všeobecně uznávaným předmětem školy vůbec a tedy i školy měsťanské jest tělo- evik. Kdo všude tělocvik doporučuje, to aby- chom zde uváděli, je zbylečno. Ode dávna uznává se, že »v zdravém těle zdravý duch«; že vzá- jemnost panuje mezi tělem a duši, dokazují psy chologové i fysiologové a všecky obory, s pae- dagogikou přibuzné. A jak postaráno je o těloevík ve školách vůbec, vi ze zkušenosti nejen každý učitei, ale každý, kdo kdy do školy chodil a chodí. Jako pravidlem na všech jiných školách, tak i na školách měšťanských je předmět ten jedním z nejzanedbávanějšlch. Mlu- ví-li se teď o reformách předmětů školy obecné a měšťanské, kterým se snad ne dosti intensivně a s žádoucím výsledkem vyučovalo, ale přece jen vyučovalo a vyučuje, tož záhodno jest, aby na přetřes uvedena byla otázka vyučování tě- loeviku, jemuž někde jen všelijak pochybně vyučováno, ale pravidlem všeohecně vyučováno tatámmaulot žnhalnoo Jako všude jinde, tak isna měšťanských školách bývá těloevik popelkou. Na škole obcené, kde učitel všem předmětům je povinen výučovat, splše myslí naň alespoň někdo a ča sem věnuje mu trochu přemýšlení. Ale na mě šťanských školách, kde jsou učitelé odboroví takrka všude ony přilepky, těloevik a způv, které žádnému ze tří odborů nejsou přiděleny, považují za břemeno zvláštní, a tu děli se z pravidla stak o ty hodiny, aby každý kousek toho nepřijemného okusií. Hlási li se pak kdo sám o těloevik, stává se to ve většině připadů jen proto, že hledá v něm zase někdo ulehčení, hejša nikým nucen připravovati se na učení, opravovati úkolya vůbec ráduým způsobem ko není.
19 article
nati povinnosti. Lidé toho druhu najdou se přeo v každém stavu; zde využijí hodiny tělocviku ke svému pohodli, ovšem ve veliký neprospěch školy, žáků i předmětů. Že na mnohých školách měšťanských tělo- eviku zvláštní pozornost se nevěnuje, toho do- klady neni právě třeba uváděti. Kdo jen trachu blíže skolám těm byl, buď jako žák nebo jako učitel plně přizná pravdu uvedeného tvrzení. Na měšťanských školách dívčich ovšem jest těloevik předmětem neobřigátním, ale i jako ta- kovému má býti vyučpváno správně. A pak jaká tu nesrovnalost ! Dle zákonitých— ustanovení předměty neobligátní mají býti odměňovány zvláště, a tělocvik dívčí jako nepovinný není nikde zvlášlě placen. Vinu toho nesou všickni ti, kdož předmětu tomu vynčují, aniž by seo plat hlásili. Pokud pisateli známo, hlásili se před několika roky dva učitelé němečti v Če- chách o remuneraci tu, ale zemskou školní ra- dou odmrštěni byvše, dále se nehlásili. Tím vě tá dodnes od r. 1883, kdy školní novelou tě- locvik divči stal se neobligátním, je nerozhod- nuta, a učitelé vyučují mu zdarma. To ovšem netýká se jen školy měšťanské, nýbrž všech dívčích škol, obecných i měšťanských.
20 article
Způsob vyučování i neútulnost. tělocvičny neblaze působí v oblibu předmětu u žáků. úřadů i lidu. Děti vypravují, co dělají v hodině té, jak se tato ubíjí a co tomu říkají lakovi rodičové, kteři předmětu přejí, na př. lékaři vychovatelé pravi, členové spolků téloevičných? A ty, kdož jsou nepřáteli předmětu nebo vlažn k nčmu, ufvrzuje podobné počínání v nedůvěře nebo odporu k přeďmělu. Nebývá odlsuzován učitel, snad jinak výborný, ale předmět nel sy stém. Aby zlepšený byly poměry tyto, účelným b bylo, by zřízena byla pří školäch měšťanských zvláštní místa učitelů tělecý iku. Je předmět ten na měšťanských školách vedle jiných příčin, často proto popelkou, že nehlás se k němu učitel žádný, nejsa vázán zkouškou- ani předpisy ke znalosti podrobné předmětu toho- Je tedy nejvyšší již potřebou, aby zřízen byl jakýs IV. odbor pro školy měšťanské, jemui snad mohly by dány býti tělocvik, zpěv a hy- giena. V nově organisovaných školách připojit- bylo by lze ještě lépe snad těsnopis a vychova- telství, pak nauka o ústavě. Kdo do podrobnost s předmětem jest oboznámen, vi dobře, že před mět tak výhradně vychovatelský s naukou o vý chově nejlépe by se spojiti dal a toto zase s na ukou o právech a povinnostech občanů. Při doporučených ministerslvem pokrač vacích kursech (IV. tř.) při školách měšťanskýel nutno bude jmenovati učitele dalšího a tu nej lepší byla by příležitost ku provádění toho po žadavku. Nikde v zákoně, ani v říšském, ani zem ském není nařízeno, kterého odboru mají byi učitelé, na měšťanských školách ustanovováni Jen v praxiustálilo se pravidle. ni jsou čitere tri různýci oborů, dle zkoušek. Nebyl by tedy proti zákonitým ustanovením, kdyby na další učitelské místo volán byl ten, kdo prokáže způsobilost zvláštní učiti. tu tělceviku.
spolek téloevičný
21 article
Však bez těchto nových třid leckde jsou učitelé přetíženi nadpočetnými hodinami, zvlášío je tomu tak na školách s několika pobočkami Tu zcela dobře při jmenování nových učitel mohlo by býti přihliženo k tomu, aby to by zvláštní učitel těloeviku, ovšem řádně k tomi způsobilý. Na mnohých mistech mohl by učitel takový býti jmenován s povinností vyučovati na škole chlapocké i dívčí v místě a třeba i na škole obecné, jako to bývá při učitelich náboženství A kde nelze plně uskutečniti požadavek ten, tan záhodno bylo by uvésti v život platné dosud usta novení, jímž při obsazování míst přednost ma býti dána těm, kdož prokáží se způsobilostí k vy učování tělocviku. Ustanovení to upadlo úplně v zapomenutí, nejsouc nikdy prováděno. Nejlépe kdyby bylo obnoveno s výslovným ustanovením že při vypisování konkursu vždy o n přednost má býti v každém jednotlivém pří padu u viedena.e l su eldadoo Pro úplnost uvádím zde ono vynesení: „Při obsazování míst učitelských na všeobecných ško- lách ohecných a na školách měšťanských, jak ve příčině škol měšťanských již na počátku nových zákonů školních zdejším oběžníkém ze dne 21. června 1871 č. 5450 (viz Věst. vládní, 1871. č. 37.) býlo nařízeno, necht c. k. 8kresní rady školní přihlížejí k tomu, by přednost dostali uchazeči, kteří jsou s to, by děti také těloeviku řádně vyučovali.“ (Vynes. c. k. zem. šk. r. z 10 ledna 1883, č. 28.695. — Věst. vlád., 1883 str. 6.).
22 article
Praha, která zvláště za starostování pana dra. VI. Srba, opravdového příznivcé školství, již telik nových, pěkných myšlének ve skute uvedla, nejlěpe mohla by uskutečniti požadavek tak důležitý. Vždyť zastupitelstvo pražské ze sa- mých takřka členů Sokola, namnoze i rozhodu- jících, je složena, a ti jistě předmět ten by fedro- vali, ježto v důsledku svého členství jsou nutně přiznivci tělocviku. Umožněno pak je to i tím že obec pražská neomezena je v podnicích, po dobných schválením zem. výboru, jsouc zeela neodvislou při všem podnikání v oboru školství. V odporu se zákonitými ustanoveními věcta není, tedy provedení její spadá tu v pravomoc obce pražské. Požadavek náš tlumočil již tak p. městský rada Rašín v debatě rozpočtové, jako přední požadavek učitelstva v Praze. — Ku provedení návrhu toho předpokládati jest ovšem, že připraven je dostatečný poče u čítelů pro místa ona. Předpoklad ten jest alespoň částečně oprávněn. Vždyť již 120 roků trvá české oddělení kursu pro učitele tělo- eviku na školách středních, jehož ve značném množství zúčastňují se učitelé obecných a mě- šťanských škol a slušný počet jich i zkoušku vy konal. A tito zkoušení jsou většinou bez místa.
Srba Sokol Praha rada Rašín
23 article
Kromě toho letos zřízen jest při ústavě učitel- ském v Praze zvláštní celoroční kürs pro učitele tělocýiku na školách měšťanských. Ten tedý je nejpovolanějším, dodati způsobílé učitele školám měšťanským. Ministerstvo, které s ochotou vy šlo vstříc zřízení tohoto kürsu, jistě v připadě potřeby umožnilo by zřízení několika podobných kursů, Lze také očekávati, kdýž již kurs takový je zřízen, že po jeho ukončení i zkoušky zvláštní pro tělocvik na měšťanských školách zavedeny a snadi externistům povoleny budou a třebaš i vů- bec trvání jich pro další léta bude zajištěno. Trvalé, pravidelné a nejšírší provádění po žadavku našeho jest ovšem možno hlavně čá- stečnou změnou nařízení ministerského z 31. července 1886, č. 6033, kterým se vydává nový předpis o zkouškách způsobilosti pro učitele na
Praha
24 article
školách obecných, a to v čl. III., odst. 7.a v čl. IV., odst. 2. Jakmile z vláštní zkouš- ky z tědocviku by tu byly zavedeny, hned otevřena byla by cesta celému proudu oprav předmětu. Dokud to se nestane, možno za pro- kázání způsobilosti považovati buď zkoušku stát- ni z tělocviku nebo frekventaci letošního kursu celoročního. To mělo by býti okr. škol. radám uvedeno na vědomi, spolu s obnovením výše uve- deného vynesení c. k. zemské šk. rady z r. 1871 a 1883. Konečně, co ani ministerstvo, ani zem- ská školní rada nemůže provésti, to prakti- cky mohou provádět c. k. okres. škol. rady. zvláště pak možno to v Praze. Jisto je, že uskutečnění tohoto na mnohých místech, hlavně ústně prosloveného návrhu, blahodárné neslo by náslodky. Prospívalo by jistě dělem a tím škole i předmětu samému. Poznámka rednkce. Z tohoto článku vypustili jsm příklady chatrného vyučování tělocviku, poně- vadž proti nim bylo by lze uvěsti příklady výbor- ného pěstování tělocviku, a tím byl by tenlo důvod pro zvláštní učitele tělocviku padl. Také líčení zane- dbaných tělocvičen jsme vynechali, poněvadž vedle takových trvají též tělocvičny náležitě opatřené a tam, kde tělocvičny v nečistotě, prachu a nepořádku. sluší se, by učitelé v měsíčních poradách svých na odstranění závad skrze správce školy neho školní rady naléhali. Jen jedině závady nelze bohužel, tak snadno odstraniti: jsou to nedostatečné rozměry tělo- cvičen, do kterých vůbec nelze umístiti více zák ladních nářadí a v nichž nelze rozvinoutí prostocviky a cvi- čení pořadová — tu lze odpomoci jen zaváděním žáků do tělocvičny po oddělenícho
Praha
25 article
Pro zvláštní učitele tělocviku vyslovila se po- slední okresní porada učitelstva škol měšťanských v Praze, v niž nedostatky tělocviku školního byly vylíčeny. A mluví pro nové učitele tyto i ta okolnost. že by jich zavedením ubylo učitelům pražských škol měšťanských něco hodin týdenních, které dnešním počtem (25!) velice je namáhají a vysiluji, takže někdy už nevyslačují k obstarávání kabinetů, jež přece — v Praze! — mají býti chloubou všech — i chlapeckých — škol měšťanských. Kdyby učitelé noví obralisi všechny hodiny tělocvičné, nebylo by ani po pří- padě třeba, by vypomáhali u vyučování v chystaných kursech pokračovacích, jichž úkol je příliš vážný a bude z počátku dosti nesnadný, než aby se mohl svě- řovati učitelům, jenom pro tělocvik způsobilým ovšem připouštíme výjimky, pro které však nelze sta noviti a zříditi zákon zemský. Aby za nynějších poměrův obsa zování míst učitelských rozhodo vala způsobilost k tělocviku, nepokládáme žádoucím poněvadž by mohlo tohoto obmezení za nynějších poměrů býti zneužíváno. Pro Prahu stanoví se učitel extra statum pro — zatimní pobočky při školách mě- šťanských podle potřeby, pro kterou není tělocvik rozhodným: přibývajit každou novou třídou jenom 2 hodiny tělocvičně, ale hodin prvého odboru 12— 14 druhého odboru 4—5. třelího odboru 11—13, lakze by odtud potřeba učitele tělocviku jen pro pobočky nemohla ve všech případech se dokázali; ale ovšem býchom práli zvláštním tělocvičným učitelům vůbec kteří by i bez poboček měli na jedně, dvou, třech ško- lách 6, 12, 18 hodin týdenních.
Praha
26 article
Aby kursy pro učitele těloeviku se množily, do- poručovali bychom pro případ, že by absolventi kursů stávajících již všichni byli zaměstnáni : muista zvláštních učitale telocvmu zakonem zemským byla zřIzéna Dnos by, lušíme, ani Praha těchto absolventů nezpotřebovala, poněvadž by pro její chlapecké školy měšťanské vyslačila se 68 osobami; o tom pak, že by je povolala i na školy obecné i na školy dívči s tělocvikem nepovinným) lze v době nynějších hmot- ných její poměrů pochybovati Obězník zemské rady školní z r. 1871 vydán byl pro přechodní dobu k novým zákonům školním která již mínula s s poměry nynějšími se dávno ne- srovnává. A. Frumara Obrazy k vyučování zaměpisnému dějepísnému ve škelách obecných a měšťanských V Praze Nákládem Bursíka Kohouta, 1904 Tímlo novým podnikem dostává se českým ško- ám velmi vítáného novoročního překvapení. Sice oylo pro ně vydáno již šest sbírek obrazů k vyučo- vání zeměpisnému a dějepisnému, avšak jenom jedna z nich rozměrý a provedením mohla sloužiti k pří- mému, hromadnému vyučování; ostatní se hodily jen k vyučování nepřímému, kdy teprve po skončeném výklndě učitelově mohli jednotliví žáci blíže k obrazům přistupovati a pázory se obohacovati.
A Frumar Bursík Praha Praha Náklád
27 article
Pokrokům zinkografie děkujeme“ tuto novou po- můcku, která předcí všechny předchozi svými roz- měry 50 X 66 cm v kterých podává vždy jenom jeden jediný předmět a to ve vhodně poloze, takže celá třída za příméhohromadného vynčování na obrazu opravdu spatřuje, co víděti má. Obrazy podány zdařilou megazinkografií, takže účinkují jako foto- graíle ohromných rozměrů, čímž uvarováno všemu zkreslení i jiným chybám a zaručena věrnost, u školních obrazů zeměpisných nezbytná V prvním sešitě podané obrazy zeměpisně jsou jednak památně stavby, jednak památníky význam- ných událostí, tak že slouží nejen k znázornění a oži vení vyučování místopisného, ale také jako přípo mínky pro vyučování dějinné, a to — v tomto sešilě — pro události z dějin kulturních Zkušený pořadatel volí obrazy obezřetně, se zře telem k čílankám, čímž se zavděčuje školám obecným Vyobrazení slavel určité doby a jiných našich pa mátek uměleckých bude velmi vhod i školám měšťan ským. Dobrý text původní, vnější výprava a mirná cen (1 K za ohraz na kartoně k užití upravený) také zu sluhují všeho uznání.
28 article
Kurs pro dítky koktavé, brablavé, šišlavé, jedno Ulivé hlásky nepravidelně vyslovující a huhňavé zři zen jest opět nákladem městské rady pražské, Zápia bude se konati dne 4. ledna od 1/25.—6. hod. ve spojené obecné a měšťanské škole chlapčí v Bub- nech. Přijaty budou dítky nevýřečné od 10.—14 roku věku obecných a měšťanských škol VII. čásli Prahy. Ditky slaboduchě, jakož i dílky škol mímopražských přijnty nebudou. Nápravná cvičení budou se konati zvlášť s dítkami koktavými a zvlášť s dítkami jinak nevýřečnými a sice v každém oddělení třikrát v týdnu v hodinách poškolních. Kurs tento jest jako všechny předešlé kursy bezplatný; potrvá do konce března. Ditky, kterým byla mluva napravena před zakončením kursu, propouštějí se ihned; na místa jejich nastupují — pokud doba stačí — dítky jiné. V kursech těchto, jako ve školních kursech vůbec, neléčí se, ale napravuje se mluva osvědčenou methodou paedagogickodidaktickou, kterou docházi se žádoucihio cíle, jsou-li schopnosti dítka alespoň prostřední, docházka do kursu velmi pořádná a snaha jeho mluvu skutečně si napraviti upřímná a vylrvala. Zkonšky dospělosti. Žádosti těch, kteří se připra- vovali soukromě nebo do jiných škol chodice, za připušlění ke zkoušce dospělosti na c. k. ústavě ku vzdělání učitelů v Poličce, přijímá ředitelství do 15. února t.r.
Ditka Buba Praha
29 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Slovanské styky hospodářské. B. Lublaňská úvěrní banka (Ljublanska kre dilna banka) otevřela dnem 1. ledna 1904 svou filiálku v Celovei. Jest prvou obchodní bankou, klérá zahajuje vtomto městě svoji působnost, kda veškery podminky dobrého rozvoje jsou dány Jost možno, že přiklad mladé a svěží slovinské banky nalezne napodobení, že po stopách jej půjdou do Celovce banky německé, leč momen priority, po obehodní stránce tak význačný, ne- může zůstali bez dobrých důsiedků pro rozvo filiálky slovinské. Jesť zajímavo a význačno pro hospodářský vývoj našeho národa, že emancipační snahy ho spodářské zakročily po finační, s trá ne nejvíce. Před čtvrt stoletím byli jsme ještě silně v područí německých ústavů. Nejsou starými reminiscence, jak s přemrštěnou úzkostlivostí přijímány české obchodní sménky v německých pražských ústavech, jak vědomě znesnadňován odtud český rozvoj hospodářský. Vídeň, vlád- noucí sítí bankovních filiálek a tésně spjata s ně- meckými bankami král. českého, k nimž ji po- jily nejen vztahy obchodní, ale i vědomní povin- ností a ůkolů národních, byla mocným faktorem v českém peněžnictví. Dnes prevalence tato zlo- mena úplně. Po žádné stránce neemancipovali jsme se tak důkladně, jako právě po bankovní. Český podnikatel není již odkázán na německé ústavy, řada českých stoji mu k službám a třeba projevují se sem tam stesky, faktem je, že svým úkolům dostávají. Až zhustěná síť filiálek spne úžeji české kraje s českými bankami, bude tento moment ještě patrnějším. Tento český příklad, daný vývojem a po- třebami života, nalezá nyní obdoby u ostatních Slovanů rakouských, speciálně pak Slovinců.
Jost Celovec Vídeň úvěrní banka Ljublansko mecký banka král český banka
30 article
Jich snahy hospodářské kryjí se s našimia také není u žádných jiných Slovanů v Rakousku tolik pochopení a tolik porozumění pro české zkušenosti, jako právě mezi Slovinci. Z toho pramenicí jednota snah musila nezbytně vésti k pokusům společného postupu. Jest význačno, že právě po stránce bankovní k nim došlo. Slovinci vytvořili si po letech sedmdesátých řadu záložen: snaha, doplniti tuto soustavu vrchol- ným bodem, bankou, byla jaksi nutným důsled- kem, k němuž ale nebylo na Slovinsku samém dosti odvahy. Bylo třeba opory o mocné pe- něžní organisace, opory, která by zároveň bu- dila důvěru v mladý slovinský podnik. Proto zůstane neobyčejně cenným včasné zakročení Živnostenské banky, která doplnila českým kapi- tálem to, čeho se nedostávalo v Lublani. Bez této součinnosti nebylo lublaňské banky a bez ni nebylo by její úspěchů. Pomérně rýchlých. Ljublanska kreditna banka založena 1900 s akciovým kapitálem 1 mill. K, rozvrženým na 2500 akcil po 400 K. Koncem r. 1902 nalézalo se z těchto akcil 872 kusů v rukou Živnostenské banky. Od 7. ledna 1902 má banka dobře fungujíci filišlku ve Splitu, které připadá značný význam co do emancipačních snah od uherského kapitálu, do Dalmacie silně postupujícího. Intimní styky s chorvatskou spo- řitelnou a chorvatskou úvěrní bankou značí uvě- domění si hospodářských úkolů na slovanském jihu. Banka provedla financování dvou velikých pivovarů, nyní pak přikročuje ke zřízení nové, důležité filiálky, V letošním roce má býti zá- roveň zvýšen i akciový kapitál její. V minulých letech platila banka 6proc. divi- dendu.
Slovinec Rakousko Slovinsko Lublaň Split Dalmacie živnostenský banka akcil
31 article
Jest zajímavým a potěšitenim tento vyvoj. a poučným. Není pochyby o lom, že kulfurní politické a sociální snahy a tužby slovanských národů této říše bez mocného rozvoje hospo- dářského uskutečněny nebudou, jako jest jisto, že vědomi společných cilů hospodářských, emancipace od německého kapitálu a založení samostatného, zdravého života hospodářského, může a musí býti mocnou pákou k solidárnímu postupu na všech polich pracovních. Vědomí totožných úkolů hospodářských setře hojně drob- ných rozmíšek, rozselých mezi slovanské ná- rody zlobou dne a tendencí proudů, kterým jest dohoda jich proti mysli.
32 article
Důvěra ve vlastní síly jest primum neces- sarium toho postupu. Důvěra, založená na po- etivosti a reelnosti těch, které doba povolala k velikým úkolům emancipačním. Povoláni bu- diti snahy emancipační práce, budou nuceni hledati ochotu kapitálu svého národa. V tom nejlepším doporučením jim budou ne překolně, hlučné úspěchy, ale zdravý, solidní rozvoj, bu- dící svojí pevnosti důvěru v budoucno. Nebude na škodu občas více opatrnosti, než nadšení chvile by žádalo — jak se to i u nás osvěd- čilo — upevní-li jedna generace podniky, za- jisti-li jich rozvoj a vtiskne-lí jim pečeť vše- obecné důvěry, může na těchto základech bu- dovati druhá generace na dalších buditelských úkolech s větším odhodláním a odvahou. B- zení víry ve vlastní síly — toť krásné ovoce, vypěstěné postupem českého kapitálu do Lu- blaně. Ale to je úkolu jen čásť. Národně emancipující se peněžnictví není ještě vším. Jen předpokladem možné emancipace ruchu průmy- slového a obchodního vůbec. Stojí k disposiei pohotovým silám národa sama, na těchto silách záleží, aby ho užily k této emancipaci. Rozkvě lublaňské banky svědčí, že ve středisku slo- vinském čilý ruch obehodní se vzmáhá — mo- ment, který ukazuje nám naše další povinnosti.
33 article
Ve své mnstruktivní přednášce o cestě na jihu Uher, mezi Slovany tak často zapomína- nými, nalezl pan Pilát probuzenou odběratelskou ochotu vůči Čechům. Silné a bohaté zemědělství tamní zrovna nelibě nese, že na příklad český zemědělsko strojnický průmysl věnuje tamním krajům tak málo pozornosti. Odbytiště je dobré a vydatné. Nepěstíme ho. Zanedbáváme je spe- ciálně my, kteří nejvíce mluvíme o slovanských úkolech hospodářských. V neprospěch svůj ob- chodní i hospodářský. Solidní čeští dodavatelé, jichž řádný tovar by byl nejlepším doporučením české práce, budili by nutně ještě pronikavější slovanskou odběratelskou ochotu i — sympatii k nám. Je-li tato ochota za dnešních poměrů probuzena na jihu uherském, je tím probuze- nější mezi Slovinci a na dalším slovanském jihu rakouském. Bez přímého zakročení a využití našeho průmyslu a obchodu zůstane ale výlevem přání — platonickou tužbou, která ovoce nedá. Čili jinými slovy: za českým kapitálem musí na jih český obchodník a prů- myslník. Bez hlučných hesel, bez ryčných vlasteneckých reklam — ale za to s dobrým, příhodným, levným poměrně zbožím. Snaha vy- užiti odběratelské ochoty slovanské vůči nám k rychlým, nereelním ziskům, zmařila by toto sémě tak slibné pro budoueno. Řádný a solidní obchodník, spoléhající v úspěchy následkem ja- kosti svého zboží, může vzbuditi a založiti nej- spolehlivější základ úspěchů dalších: důvěru v český tovar. Důvěra v tovar, budí důvěru v výrobce a důvěru v národ, kterému výrobce přisluší, třeba o tom při sjednávání obchodů ne- bylo valně řečí. Turčanská celuloska může nám býti navždy přikladem, jak nevčasným jest vla- stenecké hřmocení ve věcech hospodářských. Vývoj a potřeby doby ukazují našemu ob- chodu a průmyslu novou a důležitou dráhu práce.
Slovan Pilát Čecho Slovinec Uhry