2
masthead
I. Přiloha „Národnch Listu
Přiloha
6
article
J6ža Uprk a.
J6ža Uprk a.
Nový rok v pavillonu »Manesa« pod Pe-
třinem počíná břesknou fanfárou. Vejdete, a se
všech stěn a stran, všemi prostory řine se cosi.
podobného třepotavému, jásavémus hlasu polnie -
se všade útočí na vás zářivé trysky barev.
v nichž běl a plamenná červeň probihají jak
bujné a smichem se kuckající děti. Kamkoli po-
hlédnete, všady proudy světla, záplavy vzduchu;
kamkoli přikročile vane vám vstřic široký, volný
radostný dech země, vůně půdy, jednotné spolu-
znění lidí v jejich kraji, v krásném krají mo-
ravského Slováeka. Zdravý lid a zdravé umění.
Toto zrovna tak bujné, silné, primární ve svých
tendencích, hnutích a projevech, stejně křepké
a málo na smračené brvy městské a salonní
kultury se ohlížející, jako onen lid, který se plně
vyžívá na vlastní domácí hroudě. Toto umění
jest Jóža Uprka, onen zjev, pro nějž přívlaslek
svěrázný zdá se býti planou a nedostatečnou
frásí, poněvadž ho tolikrát bylo už užito pro
umění desetkráte Uprkova odvislejší.
Uprk
Jóža Uprka
Uprkův
J 6
7
article
Jóža Uprka jest jaksi vtělený ideál moderníh
malíře, moderního umělce. Předně žije, pozoruje
a tvoří prostřed světa, jehož malebný obsah v umě-
lecké formě ukládá do svých obrazů. Za druhé ne
připoušti, aby se kdo, jakýkolitvzor a jakákoli remi
niscence, stavěl mezi něj a jeho svět Hledáte-li
umění bezprostřední: zde jest, umění, které nese
všechny známky okamžité improvisace, rozehrané
pronikavými dojmy, v té chvili zažitými. Za třeti
celá jeho faktura, všechny jeho složky vyjadřo
vací jako by byly vyrostly z předmětu, látky.
Uprka
8
article
jejího karakleru a rázu. Pojednou zdá se vám
že každý jiný způsob vedení štětce, nánpsu
barev, vedení linil, nežli jaký má Uprka, by
by vůči tomuto slováckému lidu a kraji ne-
náležitý, mdlý, nebo s jeho plesnou dranosti
v rozporu. A za čtvrté právě onen umělecký
názor, kterým se Uprka se smělou skoro vzdoro-
vitostí postavil protij vší kouvenci, jeho vysoce
vypěslěná citlivost pro všechen oplický dojem
aúčin realného světa, té živé kombinace forem,
barev, světla a vzduchu a jejich silné a obdivu
hodné jísté vystihování a vyjadřování je nanej
výše logickým článkem vývojovým celého umění
devatenáctého věku. Tak umění Jožky Uprky
který v Hrozné Lhotě a Kněždubu pod Šumá
míkem žije jako sedlák a tvoři jako umělec zna-
menité kultury, je jedním dechem uměním jeho
osobním, uměním jeho kraje a lidu, uměním
tedy národním v nejvnitřnějším a nejpodstatnějším
slova smyslu a zároveň uměním světového po-
kroku, vrehojněho maliřstvi naších dnů. Vždycky
před jeho dílem a zejmena když jsem s ním.
s Uprkou, procházel a projižděl jeho malé králov-
ství, onen malý okruh země, kde on se svým
štětcem v ruce suverenně vládne, měl jsem ra-
dostné přesvědčení, že všechno Uprkovo umění
je laké jeho vynálezem, že tento žhavě barevnt
zmpresionisius narodil se v jeho duši, v jeho
eminentně umělecké mysli, z jeho maliřského in
stinktu, oplodněných obrazem té přírody a toho
života kolem nás. Nie nevadt a nezmepšuje
Uprka
Jožko Uprka
Uprkův
Lhota
Kněždub
9
article
Uprkovu váhu, že před ním Manet otevřel prvn
brány světla, že jeho soudruzi a následníci vy
bojovali vzduch a vytlačili tmu, umělost, úmysl
nou formuli a ztrnulou, zkornatělou akademickou
doktrinu ze svých dílen ven, nic nevadí, že má
s nimi Uprka mnoho styčných bodů, že je po
znal i z vlastního názoru. Jest-li že jim opravdu
vděčí zač, pak to je jen, že mu osvědčili správ-
nost jeho malířských pudů, posílili jeho samorostle
přesvědčení, zdůvodnili jeho logiku. A solva že
domyslím toto spojení, hned zase mi vzrůstá
přešvědčení, že by byl Uprka nepochýbně dnesním
Uprkou i bez nich a byl by pyšně a vzdorně
vztýčil svoji hlavu třeba proti celému světu,
jako to byl učinil oproti českému mikrokosmu.
I to by bylo bývalo přirozené a logické. Vždye
není jinak, nežli že v tomto neporušeném Slo-
vákovi provalila se, v jednom prameni, všec hna
po věky žijící a hromaděná umělecká sila
kmene, dosud vydávaná v drobné minci lido-
vého umění, a v něm zhuštěná a zmocněná, ve
své neotřelosti, jarosti a původnostináoa spno
Pravdu má J. Klvaňa, že jest Uprka »člo-
věk plný životní sily« a talo vlastnost člověka
ocelových svalů, nezmarné radosti života, ne
umdlévající ve výkonech fysickýcho a psychi-
ekých, tato pružná robustnost stále receplivná
a produktivná je nejvyšším a nejpodstatnějším
ryšem jeho umění. Obojí, člověk a umělec, jeho
živol a dílo jest jedno. Není snad už dnes ni-
koho, kdo by nebyl o tom přesvědčen, kdo by
třeba dosud pochyboval a nevěřil Klvaňovi,
Uprkův
Manet
Uprka
J Klvaňa
Klvaňův
10
article
Braunerové, Mrštíkovi a jiným jeho zaniceným
interpretům a objasňovatelům jeho karakterua
práce, v této bohaté výstavě dojde sám k onomu
závěru. Pozná nejspíse, že i slovo nejvřelejší
není dosti pregnantní a přilínavé, málli sděliti
podstatnou jakost silně, vřelostí krve prosycené
emoce, kterou vyvolávají Uprkovy obrazy. Sloro
je nevystihne, v písmě poblednou. Nic nena-
hradí bezproslřednost jejich účinku, neboť ne-li
mnché, aspoň jedno zůstanou vždy dlužny
nejsou s to vyjádřiti, kterak všechno v díle
Uprkově žije; ne pouze lidé, ne toliko kraj, s nímž
jsou v jedno srostli, každá čárka, linie, každé
črtnutí štětce, každé kmitnutí barvy. Jest ovšem
více fysického života v nich nežli psycho-
logických jemnosti a subtilních duševních emoci
Jakž také jinak. Tento lid má jiný orga-
nismus psychický nežli my lidé města, na
jichž inferní komplikaci odvěké kultury nepozo-
rovatelně pracovaly, my lidé, v nichž bezpo-
četně dojmy a problemy se křižují a zápolí,
s duší plnou nejrozmanitějších otisků, stálo
lačnou po nových sensacích a zažitích. Analy-
tický psycholog by s duší slováckých děvčic a
chlapců, mužů a tet, starců a bab, kdyby se
mu rozevřela, neměl velkou a složitou práci.
Brauner
Mrštík
Uprkův
11
article
Brzy by ji rozložil v něco málo takměř pri
mitivních komponent. Jsou to lidé přírodní;
jejichž všechen pohyb duševní vyplná se jen
v nepatrný počet vln. Nežijí idyly a nenosí
v sohě sentimentální kontemplnce: žiji život
lidské kreatury mezi prací, silným jednoduchým
požitkem a nevyhnutelným koncem.
Uprka je maliřem tohoto života Malířem —
na tom slové leží důráz — ne filosofem, ne jeho
vypravovatelem a novelistou Je třeba a nutno
u přiležitosti, která nám se nabízí při přehledu
jeho velkou dosavadní práci, znovu akcentovati
jeho průkopnickou zásluhu. Osvobodil naše uměn
ode vší přežilé přitéže nemaiiřské a nevýtvarné
Uprka
Malíř
12
article
Chcete-li to populárně: v jeho obrazech není
děje, dějových situaci, neni epiky, anekdoly
slovního vtipu. Při jeho vystoupení bylo k télo
negaci, postavené oproti všem dosavadním u nás
zvyklostem a oblibám, nad míru velké odvahy
a jistě nemenší, nežli ji musel míti, když počal
malovati jak sám viděl a ne jak dosud recepty
zněly. Jenomže J. Uprka neměl té odvážné vý-
bojnosti. Měl své přesvědčení a přírodní takřka
nezdolnost. Málo mu záleželo na tom, staví-li
se na příčí celému světu jinam šihnoucímu Viděl
vlastníma očima a mstoval vlastnímu rukama.
J Uprka
13
article
V tom byl a jest rozum vši jeho práce a smysl
jeho vílězství. Má sílu nepředpojatosti. Proto
ta nepatrná dlaň půdy a několik jen set lidí po
ní chodfeleh, pracujíeích, odpočivajícíeh a vý-
ska, icích, kleré téměř všechny osobně zná
jsou mu stále nepřobranou a nevyčerpa-
telnou pokladnicí obrazů. Leti k němu a
netřeba mu vyhledávati a shlodávati je ce-
stou přemitání, opatrných úvah, důmyslných
postupů. A právě proto zavírá vo sobě jeho
dílo celý, nezkrácený, neuličený obraz jeho rod-
ného kraje, moravského Slovácka. Ale ať se
nikdo nepokouší přenésti jej z Uprkových obrazů
do psaného slova.! Co by mohl říci? Že jsou
tu oráči na poli, rozsevači a sekáči, plečky
okopavačky, dělníci jdoucí do práce a z práce,
sedláci v kostele a selky na hřbilově o Dušič
kách; děti si hrají, nebo jdou řádkou do školy,
děvčata a chlapci na pouti, pasačky na pastvé,
gajdáši a přadleny; jsou zde irhy a pohrby
úvodnice a výskavé hody, kluci sedící na konfch
a bili voli na poli, boži těla a jizdy králů, hlí-
dači a čestáři, matky s dětmi v náručí, koži-
šati kluci a zaražená děvčátka jen tak stojící.
lid na modlitbách a kázání. Co činí? Nic víc,
a nie jiného, nežli co jejich živé originály ve
skulečnosti a denně: pracují, odpočivají, lenošl,
hýří, hudou, modlí se a poslouehají, smějt se
a stýdí, veselí se nebo jsou vážni a smutn
Uprkův
moravský Slovácko
14
article
Toť celý obsah Uprkova umění. Co jmenujem
látkou, předmětem, je už tímto výčtem vyjá-
dřeno. Nestači-li to, připojte si, že- všichni ti
lidé jsou ve svém znárodním« krojí, o němž
nás už zevrubně poučili naši folktoristé a víle,
že to je kroj pestrých barev, malebný a zají-
mavý, plný charakteru a kmenových a místních
zvláštností. Kde že jest Uprkovo uměnr? Po-
číná právě tam, kde slovo konči. Tito lidé žijí
každým coulem, moment pohybu přírozeně účel-
néno a proto charakteristického, proto výraz-
ného, moment barvy a jejího rozpředení v to
nové škály a odstíny, moment světla všechno
obejímajíeího, na vše útočícího a na všem se
odrážejícího, moment vzduchu, atmosfáry v pro-
storu, ty, v močné intensitě vyzvednuté, v jedno
shrnuté, radostí života a impulsivností zaujatého
uměhí proniknuté, ty, v akordovém spjetia
souladu, v jasu či smutku, za dne a večera,
tyto ryze maliřské a malebné složky života jsou
vlastním obsahem toho, co slušno nazývati Upr
kovým uměním.
Uprkův
15
article
Karel B. M á dl,
16
article
Nové publikace redakí této rubriky zaslané
Česká galerie. Rada II.; číslo IX — XV
(J. Dědina, Dívčí snění; V. Foerster, Máky; K. Spi
lar, Siesta: J. Dědina, Episoda; V. Olíva, Jaro :
Špiliar, Klepání kosy; J. Dědina, Na boulevardu;L
Novák, Mastičkář.) Nakl. J. Otto. — Fol. (K 6.—.)
Ba evné autotypní reprodukce této sbírky, vkus-
ně opravené a s péčí tištěné, tvoří velmi úhledné
album, které pro svoji dobrou jakost a některá císla
umělce případně karakterisující, odlišuje se výhodně
od mnohých reprodukčních a tiskových zběžností a
povrchností, jež se teď roji.
=Kalvoda Al.: Slará píseň. Lyrický román.
Slovem doprovází Jaroslav Vrchlický. V komisi
Grosmana a Svobody. — Fol. (K 6.—.)
V devíti obrazích malá historie mladé lásky. Po-
číná nejasnou touhou, prochází smavým hlahem a
konči vzlykem rozehodu. Jaký to všední příběh.
bez dobrodružství a vášnivých erupci! Jenom eklo-
gou zní a elegií, a příroda, kraj v plesu, hrozivé
bouři a teskných měsíčních nocích, bude jim dopro-
vod. Víc ještě. V ni, v jejich širokých barcvných
ako dech, v jejím sonorním kolorismu vlastně uložil
umělec průběh své lásky, »obraz bolesti své duše«.
V Foerster
V Olív
L Novák
Otta
Fol
Kalvoda
Vrchlický
Grosman
Dědina
Český galerie
Rada II
Máci
Slarý píseň
17
article
Jistě vřelý, vroucí lyrismus svých citů. Jako nevy
pravuje v obou osobách, plavovla ém mladíkua
drobné dívčině, tak také nepopisuje, maliřsky scénu,
na níž mladí lidé proživají své smavé šlěstí a svůj
slzavý žal. Krajina, její zeleň a květy, její vlnya
nebe nad nimi svitíci a chmuřici se, rdící se červánky
nebo blednoucí, jest v podstatě vyjadkovatelem dojmů
a emoci umělce, který se svojí »Slarou písní«, jejím
obsahem a průběhem v jedno splývá To znamená.
že Al. Kalvoda zde pracuje o výrazné náladovostia
jí působi. Nejednou velmi šťastně (obr. II.. III., VI.
VII. a IX.) všude tam, kde se jeho široká dekorativ-
nost barevné imprese přátelsky snáší s redukcí na
malou plochu listu této originální umělecké zpovědi
ze sladkobolněho utrpení lidského srdce.
Al
Kalvoda
Slara píseň
18
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Učitelé tělocviku při měšťanských
školách.
Všeobecně uznávaným předmětem školy
vůbec a tedy i školy měsťanské jest tělo-
evik. Kdo všude tělocvik doporučuje, to aby-
chom zde uváděli, je zbylečno. Ode dávna uznává
se, že »v zdravém těle zdravý duch«; že vzá-
jemnost panuje mezi tělem a duši, dokazují psy
chologové i fysiologové a všecky obory, s pae-
dagogikou přibuzné.
A jak postaráno je o těloevík ve
školách vůbec, vi ze zkušenosti nejen každý
učitei, ale každý, kdo kdy do školy chodil a
chodí. Jako pravidlem na všech jiných školách,
tak i na školách měšťanských je předmět ten
jedním z nejzanedbávanějšlch. Mlu-
ví-li se teď o reformách předmětů školy obecné
a měšťanské, kterým se snad ne dosti intensivně
a s žádoucím výsledkem vyučovalo, ale přece
jen vyučovalo a vyučuje, tož záhodno jest, aby
na přetřes uvedena byla otázka vyučování tě-
loeviku, jemuž někde jen všelijak pochybně
vyučováno, ale pravidlem všeohecně vyučováno
tatámmaulot žnhalnoo
Jako všude jinde, tak isna měšťanských
školách bývá těloevik popelkou. Na škole
obcené, kde učitel všem předmětům je povinen
výučovat, splše myslí naň alespoň někdo a ča
sem věnuje mu trochu přemýšlení. Ale na mě
šťanských školách, kde jsou učitelé odboroví
takrka všude ony přilepky, těloevik a způv,
které žádnému ze tří odborů nejsou přiděleny,
považují za břemeno zvláštní, a tu děli se z
pravidla stak o ty hodiny, aby každý kousek
toho nepřijemného okusií. Hlási li se pak kdo
sám o těloevik, stává se to ve většině připadů
jen proto, že hledá v něm zase někdo ulehčení,
hejša nikým nucen připravovati se na učení,
opravovati úkolya vůbec ráduým způsobem ko
není.
19
article
nati povinnosti. Lidé toho druhu najdou se přeo
v každém stavu; zde využijí hodiny tělocviku
ke svému pohodli, ovšem ve veliký neprospěch
školy, žáků i předmětů.
Že na mnohých školách měšťanských tělo-
eviku zvláštní pozornost se nevěnuje, toho do-
klady neni právě třeba uváděti. Kdo jen trachu
blíže skolám těm byl, buď jako žák nebo jako
učitel plně přizná pravdu uvedeného tvrzení.
Na měšťanských školách dívčich ovšem jest
těloevik předmětem neobřigátním, ale i jako ta-
kovému má býti vyučpváno správně. A pak jaká
tu nesrovnalost ! Dle zákonitých— ustanovení
předměty neobligátní mají býti odměňovány
zvláště, a tělocvik dívčí jako nepovinný není
nikde zvlášlě placen. Vinu toho nesou všickni
ti, kdož předmětu tomu vynčují, aniž by seo
plat hlásili. Pokud pisateli známo, hlásili se
před několika roky dva učitelé němečti v Če-
chách o remuneraci tu, ale zemskou školní ra-
dou odmrštěni byvše, dále se nehlásili. Tím vě
tá dodnes od r. 1883, kdy školní novelou tě-
locvik divči stal se neobligátním, je nerozhod-
nuta, a učitelé vyučují mu zdarma. To ovšem
netýká se jen školy měšťanské, nýbrž všech
dívčích škol, obecných i měšťanských.
20
article
Způsob vyučování i neútulnost. tělocvičny
neblaze působí v oblibu předmětu u žáků.
úřadů i lidu. Děti vypravují, co dělají v hodině
té, jak se tato ubíjí a co tomu říkají lakovi
rodičové, kteři předmětu přejí, na př. lékaři
vychovatelé pravi, členové spolků téloevičných?
A ty, kdož jsou nepřáteli předmětu nebo vlažn
k nčmu, ufvrzuje podobné počínání v nedůvěře
nebo odporu k přeďmělu. Nebývá odlsuzován
učitel, snad jinak výborný, ale předmět nel
sy stém.
Aby zlepšený byly poměry tyto, účelným b
bylo, by zřízena byla pří školäch měšťanských
zvláštní místa učitelů tělecý iku.
Je předmět ten na měšťanských školách vedle
jiných příčin, často proto popelkou, že nehlás
se k němu učitel žádný, nejsa vázán zkouškou-
ani předpisy ke znalosti podrobné předmětu toho-
Je tedy nejvyšší již potřebou, aby zřízen byl
jakýs IV. odbor pro školy měšťanské, jemui
snad mohly by dány býti tělocvik, zpěv a hy-
giena. V nově organisovaných školách připojit-
bylo by lze ještě lépe snad těsnopis a vychova-
telství, pak nauka o ústavě. Kdo do podrobnost
s předmětem jest oboznámen, vi dobře, že před
mět tak výhradně vychovatelský s naukou o vý
chově nejlépe by se spojiti dal a toto zase s na
ukou o právech a povinnostech občanů.
Při doporučených ministerslvem pokrač
vacích kursech (IV. tř.) při školách měšťanskýel
nutno bude jmenovati učitele dalšího a tu nej
lepší byla by příležitost ku provádění toho po
žadavku. Nikde v zákoně, ani v říšském, ani zem
ském není nařízeno, kterého odboru mají byi
učitelé, na měšťanských školách ustanovováni
Jen v praxiustálilo se pravidle. ni jsou
čitere tri různýci oborů, dle zkoušek. Nebyl
by tedy proti zákonitým ustanovením, kdyby na
další učitelské místo volán byl ten, kdo prokáže
způsobilost zvláštní učiti. tu tělceviku.
spolek téloevičný
21
article
Však bez těchto nových třid leckde jsou
učitelé přetíženi nadpočetnými hodinami, zvlášío
je tomu tak na školách s několika pobočkami
Tu zcela dobře při jmenování nových učitel
mohlo by býti přihliženo k tomu, aby to by
zvláštní učitel těloeviku, ovšem řádně k tomi
způsobilý.
Na mnohých mistech mohl by učitel takový
býti jmenován s povinností vyučovati na škole
chlapocké i dívčí v místě a třeba i na škole
obecné, jako to bývá při učitelich náboženství
A kde nelze plně uskutečniti požadavek ten, tan
záhodno bylo by uvésti v život platné dosud usta
novení, jímž při obsazování míst přednost ma
býti dána těm, kdož prokáží se způsobilostí k vy
učování tělocviku. Ustanovení to upadlo úplně
v zapomenutí, nejsouc nikdy prováděno. Nejlépe
kdyby bylo obnoveno s výslovným ustanovením
že při vypisování konkursu vždy o n
přednost má býti v každém jednotlivém pří
padu u viedena.e l su eldadoo
Pro úplnost uvádím zde ono vynesení: „Při
obsazování míst učitelských na všeobecných ško-
lách ohecných a na školách měšťanských, jak ve
příčině škol měšťanských již na počátku nových
zákonů školních zdejším oběžníkém ze dne
21. června 1871 č. 5450 (viz Věst. vládní, 1871.
č. 37.) býlo nařízeno, necht c. k. 8kresní rady
školní přihlížejí k tomu, by přednost dostali
uchazeči, kteří jsou s to, by děti také těloeviku
řádně vyučovali.“ (Vynes. c. k. zem. šk. r. z 10
ledna 1883, č. 28.695. — Věst. vlád., 1883
str. 6.).
22
article
Praha, která zvláště za starostování pana
dra. VI. Srba, opravdového příznivcé školství, již
telik nových, pěkných myšlének ve skute
uvedla, nejlěpe mohla by uskutečniti požadavek
tak důležitý. Vždyť zastupitelstvo pražské ze sa-
mých takřka členů Sokola, namnoze i rozhodu-
jících, je složena, a ti jistě předmět ten by fedro-
vali, ježto v důsledku svého členství jsou nutně
přiznivci tělocviku. Umožněno pak je to i tím
že obec pražská neomezena je v podnicích, po
dobných schválením zem. výboru, jsouc zeela
neodvislou při všem podnikání v oboru školství.
V odporu se zákonitými ustanoveními věcta
není, tedy provedení její spadá tu v pravomoc
obce pražské. Požadavek náš tlumočil již tak
p. městský rada Rašín v debatě rozpočtové, jako
přední požadavek učitelstva v Praze. —
Ku provedení návrhu toho předpokládati jest
ovšem, že připraven je dostatečný poče
u čítelů pro místa ona. Předpoklad ten jest
alespoň částečně oprávněn. Vždyť již 120 roků
trvá české oddělení kursu pro učitele tělo-
eviku na školách středních, jehož ve značném
množství zúčastňují se učitelé obecných a mě-
šťanských škol a slušný počet jich i zkoušku vy
konal. A tito zkoušení jsou většinou bez místa.
Srba
Sokol
Praha
rada Rašín
23
article
Kromě toho letos zřízen jest při ústavě učitel-
ském v Praze zvláštní celoroční kürs pro učitele
tělocýiku na školách měšťanských. Ten tedý je
nejpovolanějším, dodati způsobílé učitele školám
měšťanským. Ministerstvo, které s ochotou vy
šlo vstříc zřízení tohoto kürsu, jistě v připadě
potřeby umožnilo by zřízení několika podobných
kursů, Lze také očekávati, kdýž již kurs takový
je zřízen, že po jeho ukončení i zkoušky zvláštní
pro tělocvik na měšťanských školách zavedeny
a snadi externistům povoleny budou a třebaš i vů-
bec trvání jich pro další léta bude zajištěno.
Trvalé, pravidelné a nejšírší provádění po
žadavku našeho jest ovšem možno hlavně čá-
stečnou změnou nařízení ministerského z 31.
července 1886, č. 6033, kterým se vydává nový
předpis o zkouškách způsobilosti pro učitele na
Praha
24
article
školách obecných, a to v čl. III., odst. 7.a
v čl. IV., odst. 2. Jakmile z vláštní zkouš-
ky z tědocviku by tu byly zavedeny, hned
otevřena byla by cesta celému proudu oprav
předmětu. Dokud to se nestane, možno za pro-
kázání způsobilosti považovati buď zkoušku stát-
ni z tělocviku nebo frekventaci letošního kursu
celoročního. To mělo by býti okr. škol. radám
uvedeno na vědomi, spolu s obnovením výše uve-
deného vynesení c. k. zemské šk. rady z r. 1871
a 1883. Konečně, co ani ministerstvo, ani zem-
ská školní rada nemůže provésti, to prakti-
cky mohou provádět c. k. okres. škol. rady.
zvláště pak možno to v Praze.
Jisto je, že uskutečnění tohoto na mnohých
místech, hlavně ústně prosloveného návrhu,
blahodárné neslo by náslodky. Prospívalo by
jistě dělem a tím škole i předmětu samému.
Poznámka rednkce. Z tohoto článku vypustili jsm
příklady chatrného vyučování tělocviku, poně-
vadž proti nim bylo by lze uvěsti příklady výbor-
ného pěstování tělocviku, a tím byl by tenlo důvod
pro zvláštní učitele tělocviku padl. Také líčení zane-
dbaných tělocvičen jsme vynechali, poněvadž vedle
takových trvají též tělocvičny náležitě opatřené
a tam, kde tělocvičny v nečistotě, prachu a nepořádku.
sluší se, by učitelé v měsíčních poradách svých na
odstranění závad skrze správce školy neho školní rady
naléhali. Jen jedině závady nelze bohužel, tak snadno
odstraniti: jsou to nedostatečné rozměry tělo-
cvičen, do kterých vůbec nelze umístiti více zák ladních
nářadí a v nichž nelze rozvinoutí prostocviky a cvi-
čení pořadová — tu lze odpomoci jen zaváděním žáků
do tělocvičny po oddělenícho
Praha
25
article
Pro zvláštní učitele tělocviku vyslovila se po-
slední okresní porada učitelstva škol měšťanských
v Praze, v niž nedostatky tělocviku školního byly
vylíčeny. A mluví pro nové učitele tyto i ta okolnost.
že by jich zavedením ubylo učitelům pražských škol
měšťanských něco hodin týdenních, které dnešním
počtem (25!) velice je namáhají a vysiluji, takže někdy
už nevyslačují k obstarávání kabinetů, jež přece —
v Praze! — mají býti chloubou všech — i chlapeckých
— škol měšťanských. Kdyby učitelé noví obralisi
všechny hodiny tělocvičné, nebylo by ani po pří-
padě třeba, by vypomáhali u vyučování v chystaných
kursech pokračovacích, jichž úkol je příliš vážný a
bude z počátku dosti nesnadný, než aby se mohl svě-
řovati učitelům, jenom pro tělocvik způsobilým
ovšem připouštíme výjimky, pro které však nelze sta
noviti a zříditi zákon zemský. Aby za nynějších
poměrův obsa zování míst učitelských rozhodo
vala způsobilost k tělocviku, nepokládáme žádoucím
poněvadž by mohlo tohoto obmezení za nynějších
poměrů býti zneužíváno. Pro Prahu stanoví se učitel
extra statum pro — zatimní pobočky při školách mě-
šťanských podle potřeby, pro kterou není tělocvik
rozhodným: přibývajit každou novou třídou jenom
2 hodiny tělocvičně, ale hodin prvého odboru 12— 14
druhého odboru 4—5. třelího odboru 11—13, lakze
by odtud potřeba učitele tělocviku jen pro pobočky
nemohla ve všech případech se dokázali; ale ovšem
býchom práli zvláštním tělocvičným učitelům vůbec
kteří by i bez poboček měli na jedně, dvou, třech ško-
lách 6, 12, 18 hodin týdenních.
Praha
26
article
Aby kursy pro učitele těloeviku se množily, do-
poručovali bychom pro případ, že by absolventi kursů
stávajících již všichni byli zaměstnáni : muista
zvláštních učitale telocvmu zakonem zemským byla
zřIzéna Dnos by, lušíme, ani Praha těchto absolventů
nezpotřebovala, poněvadž by pro její chlapecké školy
měšťanské vyslačila se 68 osobami; o tom pak, že
by je povolala i na školy obecné i na školy dívči
s tělocvikem nepovinným) lze v době nynějších hmot-
ných její poměrů pochybovati
Obězník zemské rady školní z r. 1871 vydán byl
pro přechodní dobu k novým zákonům školním
která již mínula s s poměry nynějšími se dávno ne-
srovnává.
A. Frumara Obrazy k vyučování zaměpisnému
dějepísnému ve škelách obecných a měšťanských
V Praze Nákládem Bursíka Kohouta, 1904
Tímlo novým podnikem dostává se českým ško-
ám velmi vítáného novoročního překvapení. Sice
oylo pro ně vydáno již šest sbírek obrazů k vyučo-
vání zeměpisnému a dějepisnému, avšak jenom jedna
z nich rozměrý a provedením mohla sloužiti k pří-
mému, hromadnému vyučování; ostatní se hodily
jen k vyučování nepřímému, kdy teprve po skončeném
výklndě učitelově mohli jednotliví žáci blíže k obrazům
přistupovati a pázory se obohacovati.
A Frumar
Bursík
Praha
Praha Náklád
27
article
Pokrokům zinkografie děkujeme“ tuto novou po-
můcku, která předcí všechny předchozi svými roz-
měry 50 X 66 cm v kterých podává vždy jenom
jeden jediný předmět a to ve vhodně poloze, takže
celá třída za příméhohromadného vynčování na
obrazu opravdu spatřuje, co víděti má. Obrazy podány
zdařilou megazinkografií, takže účinkují jako foto-
graíle ohromných rozměrů, čímž uvarováno všemu
zkreslení i jiným chybám a zaručena věrnost, u
školních obrazů zeměpisných nezbytná
V prvním sešitě podané obrazy zeměpisně jsou
jednak památně stavby, jednak památníky význam-
ných událostí, tak že slouží nejen k znázornění a oži
vení vyučování místopisného, ale také jako přípo
mínky pro vyučování dějinné, a to — v tomto sešilě —
pro události z dějin kulturních
Zkušený pořadatel volí obrazy obezřetně, se zře
telem k čílankám, čímž se zavděčuje školám obecným
Vyobrazení slavel určité doby a jiných našich pa
mátek uměleckých bude velmi vhod i školám měšťan
ským.
Dobrý text původní, vnější výprava a mirná cen
(1 K za ohraz na kartoně k užití upravený) také zu
sluhují všeho uznání.
28
article
Kurs pro dítky koktavé, brablavé, šišlavé, jedno
Ulivé hlásky nepravidelně vyslovující a huhňavé zři
zen jest opět nákladem městské rady pražské, Zápia
bude se konati dne 4. ledna od 1/25.—6. hod. ve
spojené obecné a měšťanské škole chlapčí v Bub-
nech. Přijaty budou dítky nevýřečné od 10.—14 roku
věku obecných a měšťanských škol VII. čásli Prahy.
Ditky slaboduchě, jakož i dílky škol mímopražských
přijnty nebudou. Nápravná cvičení budou se konati
zvlášť s dítkami koktavými a zvlášť s dítkami jinak
nevýřečnými a sice v každém oddělení třikrát v
týdnu v hodinách poškolních. Kurs tento jest jako
všechny předešlé kursy bezplatný; potrvá do
konce března. Ditky, kterým byla mluva napravena
před zakončením kursu, propouštějí se ihned; na
místa jejich nastupují — pokud doba stačí — dítky
jiné. V kursech těchto, jako ve školních kursech
vůbec, neléčí se, ale napravuje se mluva osvědčenou
methodou paedagogickodidaktickou,
kterou docházi se žádoucihio cíle, jsou-li schopnosti
dítka alespoň prostřední, docházka do kursu velmi
pořádná a snaha jeho mluvu skutečně si napraviti
upřímná a vylrvala.
Zkonšky dospělosti. Žádosti těch, kteří se připra-
vovali soukromě nebo do jiných škol chodice, za
připušlění ke zkoušce dospělosti na c. k. ústavě ku
vzdělání učitelů v Poličce, přijímá ředitelství do
15. února t.r.
Ditka
Buba
Praha
29
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Slovanské styky hospodářské.
B. Lublaňská úvěrní banka (Ljublanska kre
dilna banka) otevřela dnem 1. ledna 1904 svou
filiálku v Celovei. Jest prvou obchodní bankou,
klérá zahajuje vtomto městě svoji působnost,
kda veškery podminky dobrého rozvoje jsou dány
Jost možno, že přiklad mladé a svěží slovinské
banky nalezne napodobení, že po stopách jej
půjdou do Celovce banky německé, leč momen
priority, po obehodní stránce tak význačný, ne-
může zůstali bez dobrých důsiedků pro rozvo
filiálky slovinské.
Jesť zajímavo a význačno pro hospodářský
vývoj našeho národa, že emancipační snahy ho
spodářské zakročily po finační, s trá ne
nejvíce. Před čtvrt stoletím byli jsme ještě
silně v područí německých ústavů. Nejsou starými
reminiscence, jak s přemrštěnou úzkostlivostí
přijímány české obchodní sménky v německých
pražských ústavech, jak vědomě znesnadňován
odtud český rozvoj hospodářský. Vídeň, vlád-
noucí sítí bankovních filiálek a tésně spjata s ně-
meckými bankami král. českého, k nimž ji po-
jily nejen vztahy obchodní, ale i vědomní povin-
ností a ůkolů národních, byla mocným faktorem
v českém peněžnictví. Dnes prevalence tato zlo-
mena úplně. Po žádné stránce neemancipovali
jsme se tak důkladně, jako právě po bankovní.
Český podnikatel není již odkázán na německé
ústavy, řada českých stoji mu k službám a třeba
projevují se sem tam stesky, faktem je, že svým
úkolům dostávají. Až zhustěná síť filiálek spne
úžeji české kraje s českými bankami, bude tento
moment ještě patrnějším.
Tento český příklad, daný vývojem a po-
třebami života, nalezá nyní obdoby u ostatních
Slovanů rakouských, speciálně pak Slovinců.
Jost
Celovec
Vídeň
úvěrní banka
Ljublansko
mecký banka král
český banka
30
article
Jich snahy hospodářské kryjí se s našimia
také není u žádných jiných Slovanů v Rakousku
tolik pochopení a tolik porozumění pro české
zkušenosti, jako právě mezi Slovinci. Z toho
pramenicí jednota snah musila nezbytně vésti
k pokusům společného postupu. Jest význačno,
že právě po stránce bankovní k nim došlo.
Slovinci vytvořili si po letech sedmdesátých řadu
záložen: snaha, doplniti tuto soustavu vrchol-
ným bodem, bankou, byla jaksi nutným důsled-
kem, k němuž ale nebylo na Slovinsku samém
dosti odvahy. Bylo třeba opory o mocné pe-
něžní organisace, opory, která by zároveň bu-
dila důvěru v mladý slovinský podnik. Proto
zůstane neobyčejně cenným včasné zakročení
Živnostenské banky, která doplnila českým kapi-
tálem to, čeho se nedostávalo v Lublani. Bez
této součinnosti nebylo lublaňské banky a bez
ni nebylo by její úspěchů. Pomérně rýchlých.
Ljublanska kreditna banka založena 1900
s akciovým kapitálem 1 mill. K, rozvrženým
na 2500 akcil po 400 K. Koncem r. 1902
nalézalo se z těchto akcil 872 kusů v rukou
Živnostenské banky. Od 7. ledna 1902 má
banka dobře fungujíci filišlku ve Splitu, které
připadá značný význam co do emancipačních
snah od uherského kapitálu, do Dalmacie silně
postupujícího. Intimní styky s chorvatskou spo-
řitelnou a chorvatskou úvěrní bankou značí uvě-
domění si hospodářských úkolů na slovanském
jihu. Banka provedla financování dvou velikých
pivovarů, nyní pak přikročuje ke zřízení nové,
důležité filiálky, V letošním roce má býti zá-
roveň zvýšen i akciový kapitál její.
V minulých letech platila banka 6proc. divi-
dendu.
Slovinec
Rakousko
Slovinsko
Lublaň
Split
Dalmacie
živnostenský banka
akcil
31
article
Jest zajímavým a potěšitenim tento vyvoj.
a poučným. Není pochyby o lom, že kulfurní
politické a sociální snahy a tužby slovanských
národů této říše bez mocného rozvoje hospo-
dářského uskutečněny nebudou, jako jest jisto,
že vědomi společných cilů hospodářských,
emancipace od německého kapitálu a založení
samostatného, zdravého života hospodářského,
může a musí býti mocnou pákou k solidárnímu
postupu na všech polich pracovních. Vědomí
totožných úkolů hospodářských setře hojně drob-
ných rozmíšek, rozselých mezi slovanské ná-
rody zlobou dne a tendencí proudů, kterým
jest dohoda jich proti mysli.
32
article
Důvěra ve vlastní síly jest primum neces-
sarium toho postupu. Důvěra, založená na po-
etivosti a reelnosti těch, které doba povolala
k velikým úkolům emancipačním. Povoláni bu-
diti snahy emancipační práce, budou nuceni
hledati ochotu kapitálu svého národa. V tom
nejlepším doporučením jim budou ne překolně,
hlučné úspěchy, ale zdravý, solidní rozvoj, bu-
dící svojí pevnosti důvěru v budoucno. Nebude
na škodu občas více opatrnosti, než nadšení
chvile by žádalo — jak se to i u nás osvěd-
čilo — upevní-li jedna generace podniky, za-
jisti-li jich rozvoj a vtiskne-lí jim pečeť vše-
obecné důvěry, může na těchto základech bu-
dovati druhá generace na dalších buditelských
úkolech s větším odhodláním a odvahou. B-
zení víry ve vlastní síly — toť krásné ovoce,
vypěstěné postupem českého kapitálu do Lu-
blaně.
Ale to je úkolu jen čásť. Národně
emancipující se peněžnictví není ještě vším. Jen
předpokladem možné emancipace ruchu průmy-
slového a obchodního vůbec. Stojí k disposiei
pohotovým silám národa sama, na těchto silách
záleží, aby ho užily k této emancipaci. Rozkvě
lublaňské banky svědčí, že ve středisku slo-
vinském čilý ruch obehodní se vzmáhá — mo-
ment, který ukazuje nám naše další povinnosti.
33
article
Ve své mnstruktivní přednášce o cestě na
jihu Uher, mezi Slovany tak často zapomína-
nými, nalezl pan Pilát probuzenou odběratelskou
ochotu vůči Čechům. Silné a bohaté zemědělství
tamní zrovna nelibě nese, že na příklad český
zemědělsko strojnický průmysl věnuje tamním
krajům tak málo pozornosti. Odbytiště je dobré
a vydatné. Nepěstíme ho. Zanedbáváme je spe-
ciálně my, kteří nejvíce mluvíme o slovanských
úkolech hospodářských. V neprospěch svůj ob-
chodní i hospodářský. Solidní čeští dodavatelé,
jichž řádný tovar by byl nejlepším doporučením
české práce, budili by nutně ještě pronikavější
slovanskou odběratelskou ochotu i — sympatii
k nám. Je-li tato ochota za dnešních poměrů
probuzena na jihu uherském, je tím probuze-
nější mezi Slovinci a na dalším slovanském jihu
rakouském. Bez přímého zakročení a využití
našeho průmyslu a obchodu zůstane ale výlevem
přání — platonickou tužbou, která ovoce nedá.
Čili jinými slovy: za českým kapitálem
musí na jih český obchodník a prů-
myslník. Bez hlučných hesel, bez ryčných
vlasteneckých reklam — ale za to s dobrým,
příhodným, levným poměrně zbožím. Snaha vy-
užiti odběratelské ochoty slovanské vůči nám
k rychlým, nereelním ziskům, zmařila by toto
sémě tak slibné pro budoueno. Řádný a solidní
obchodník, spoléhající v úspěchy následkem ja-
kosti svého zboží, může vzbuditi a založiti nej-
spolehlivější základ úspěchů dalších: důvěru
v český tovar. Důvěra v tovar, budí důvěru v
výrobce a důvěru v národ, kterému výrobce
přisluší, třeba o tom při sjednávání obchodů ne-
bylo valně řečí. Turčanská celuloska může nám
býti navždy přikladem, jak nevčasným jest vla-
stenecké hřmocení ve věcech hospodářských.
Vývoj a potřeby doby ukazují našemu ob-
chodu a průmyslu novou a důležitou dráhu práce.
Slovan
Pilát
Čecho
Slovinec
Uhry