3
masthead
3. ledna 1904.
5
article
sejí bráti do svých rozpočtů. »Čechové — píše
neodvislý lvovský list — dokázali svým důsled-
ným, do všech podrobností provedeným od-
porem, že s národem šestimillionovým, velice
rozvitým a pevně zorganisovaným nelze zachá-
zeti jako s věchtem slámy. Dokázali, že prů-
plavy a železnice, z nichž budou míti stejný
prospěch i Němci, nemohou vyvážiti národně-
politických práv, poněvadž člověk nežije pouhým
chlebem. Ukázali dále, že vídeňská byrokracie
nemůže říditi státní politiku, poněvadž se jí ne-
dostává znalosti hlavních národních základů těch
národů, které tvoří Rakousko. Ale smutné jest
— dodává pisatel — že znalostí těch nedostáv
se také většině poslanců polských . . .«
Na to »St. pol.« cituje nedávný stesk jednoho
z polských politiků, že česká delegace nepřipu-
stila ani projednání zákona o přípřežích a auskul-
tantech, na nichž Polákům velmi záleželo. »Byly
by to vítané vymoženosti, souhlasí pisatel, ale
dodává ihned: »Nezapomeňme, že Čechové
vedou národní boj, aby získali aspoň části těch
práv, jimž se těší Němci. Což bychom my Po-
láci nevedli boj do krajností, kdyby nám byla
odňata naše jazyková nařízení? ... I když při-
pustíme, že my Poláci nemáme příčiny, abychom
pomáhali Čechům při rozbijení Schmerlin-
govské centralistické ústavy, přece každý uzná,
že máme ještě méně příčiny, abychom jim vy
týkali, že chtějí sami onu ústavu rozbiti. Nie
však již nemluví pro to, aby polské kolo šlo
společně s Němci — byť jen pod záminkou,
že chce zachrániti parlamentarismus — na
obranu Sehmerlingovy ústavy, jež zaručuje
Čecho
Němec
Polák
Sehmerlingův
Rakousko
6
article
Němcům hegemonii, k níž je neopravňuje
ani jejich intelligence, ani platební síla,
ani daň z krve. Jedinou naší taktikou v parla-
mentě může býti, státi se zbraní u noby. A za
parlamentem učme se od Čechův, s jakou od-
vahou, vytrvalostí a chladnokrevností přes ná-
tlak, činěný na ně odevšad a všemi, brání
svých národních práv a nechtějí ustoupit, dokud
nedosáhnou, co na tu dobu pokládají za ne-
zbytné pro svůj další národní rozvoj. Před-
stavme si — končí »Sl. pol.« — že by (v de-
legačním cerelu) na místě Kramářově stála ně-
která polská exeellence. Milý bože! Co byto
bylo za poplach, jak by se u nás zříkali onoho
poslance, kolik bohatých, ač ne zcela upřím-
ných slz by skanulo na atlas kontuše! Ale
Čechové nelekli se ničeho a proto buď dříve
nebo později — jistě však dříve než připouštěji
naši statisté — dojdou cíle. Jen aby pak byli
ochotni zapomenout, že koncem r. 1903 část
vedoucích politiků polských byla hotova vpad-
nouti českému houfci do týlu, jen aby si vy-
sloužila potlesk s hůry, na okamžik mile lehta-
jící ucho, ale k ničemu positivnému nezava-
zující«
V Praze, 2. ledna. (K situaciv
Uhrách.) Novoroční články peštských listo
nezní sice jásavě — bylať celoroční práce par-
lamentu zmařena — ale také nikterak zoufale
»Bud. Tagbl.« jest na vahách, má-li rok 1903
prohlásiti za zisk pro uherský národ nebo z
ztrátu. Přesně odpovědi dáti si netroufá. »Ale
přece se odvažujeme tvrditi — praví dále —
že národ ve svém celku přece získal; ovšem
musil ten zisk zaplatiti dosti drahou cenou ...
Němec
Čechův
Kramářův
Čecho
Praha
Uhry
Buda
7
article
Dle všech příznaků zdá se však, že rozuzlení
parlamentní krise nastane v nejbližší době a
pak bude třeba přistoupiti ihned také k mrav-
nímu ozdravění země. Uhry prodělaly strašnou
horečku. Bude třeba času na zotavení a upo-
kojení podrážděných nervů . .. Dobyli jsme
značných úspěchů; ale úspěchy ty nám při-
nesla bouře, leží dosud roztroušeny na břehu
a hrozí jim nebezpečí, že je nová vlna strhne
opět do moře. Nutno tedy dbáti, aby bylo
všechno v čas dopraveno pod střechu a za-
chráněno od zkázy.«
»N. P. Journ.« shledává chybu v tom, že
veškery uherské národní snahy soustřeďovány
dosud jen na otázky státoprávní. Proto žádá,
aby se jako všude jinde v celé Evropě, věno-
valo více pozornosti otázkám hospodářským
Boj se nebude pak točiti kolem pouhých theori
a hesel, nýbrž kolem požadavků praktického
života a pak bude také možno získati pro zemi
a národ blahé výsledky.
Po divadle mladá společnost bavila se tan
cem, starší přátelským rozhovorem.
Uher
Journ
Evropa
8
article
Nedivte se mi, že tolik jsem se rozepsa
c zdejších Češích.
Nedávno zapadl jsem do Němec. Zahra
niční informační kanceláře potřebujeme jako
soli. Zde jsem poznal, jaký veliký význam mohou
pro nás mit české kolonie. Jeden pořádný člověk.
dobrý, uvědomělý Čech — a poznáte jeho stopy
i po létech. Ocitl jsem se na př. ve Vratislavi
v kruzích, kde působil několik let mladý český
lékař. Všichni znali naše poměry a když ne
zrovna sympaticky, aspoň spravedlivě a správně
snažili se nazírat na naše poměry. Stokrát
vyvrácené lži nebylo třeba znovu vyvracet. A po
druhé zanesl mne osud v tomtéž městě v jinou
společnost. I tam ochota, zdvořilost, ale jakási
upjatost a odměřenost a zřejmé vyhýbání se roz-
hovoru o našich akutních otázkách a poměrech
mezi Čechy a Němci — tu, tam nějaká narážka
ostrá jako šíp — a zas dost. Při rozchodu s touto
společností dověděl jsem se v nejzdvořilejší
formě, že i my v Praze a v Čechách měli bychom
býti tak ochotni, zdvořilí k cizincům, jako já
jsem měl potěšení zažit! S touto druhou společ-
nosti stýkal se náhodou i onen německý stu-
dent, který prý byl o nějaké slavnosti v Praze
bit... Item, všechno je pravda, co se o nás
zlého píše ..
Čech
Němec
Zahra
Čechy
Praha
9
article
Český člověk v cizině může se státi aspoř
v úzkém svém kruhu správným, spravedlivým
zpravodajem. Ba, už svým spořádaným životem
a správným plněním povinnosti, ať jakékoli, mi-
sto ve společnosti zaujímá, je naším obran-
ným, živým a nanejvýš přesvědčivým doku-
mentem. Tlustá a přerozmanitá je vrstv
špíny, jíž sousední cizina pokryla národní tělo
naše. Kolik z ní pomohli očistit naši zahraniční
krajani, sotva kdy dovedeme ocenit.
Kolik škod v opačném případě vzejíti může
a vzejde, je jasno — a dovedli by vypravovat
nejlíp zas naši zahraniční krajané.
Protož všímejme si svých zahraničných ko
lonit a držme je v evidenci dobře. Třeba i svazky
s vlastí, dlouhotrvajíci vzdálenosti tu, tam uvol-
něné, utužovat . ..
Česká kolonie v Petrohradě nás míle pře
Dr. J. Semerád.
kvapila.
Z Pešti, 2. ledna. (Změna doby parla-
mentního zasedání.) Hlavní orgány strany
neodvislosti přinášejí souhlasnou zprávu, že v nej
bližších dnech bude se konati porada důvěrníků
všech stran, jejíž účelem bude změniti dobu za-
sedání poslanecké sněmovny. Bude totiž navr-
ženo, aby se sněmovní schůze konaly od úterk
do pátku vždy od 3 do 8 hodin odpoledne.
takže by odpadly ranní schůze a ministerstvo
by mělo od soboty do úterka více volného času
na vyřizování běžných věcí úřadních. Zdá prý
se, že proti takovému návrhu nebude odporu
s žádné strany.
doktor
J Semerád
Petrohrad
Pešť
Český kolonie
poslanecký sněmovna
10
article
Ze Záhřeba, 1. ledna. (Dr. Ma z zura
o novém bánovi.) V rozhovoru s jedním
novinářem vyslovil se dr. Mazzura o novém bá-
novi následovně: »Hr. Pejačevič uvedl se u nás
příznivěji, než jsme očekávali. Znali jsme ho,
když byl ještě vrchním županem v Osekua
tehda jsme o něm neslýchali mnoho dobrého.
Byl v tu dobu ovšem dle zákona služeb-
níkem bánovým a musil se říditi dle jeho
vůle, ačkoliv dle leckterého opatření, jež
činil ze své vlastní vůle, dalo se souditi, že
jest maďaron. S velikou důvěrou jsme ho
tedy neuvítali, ale uložili jsme si čekati. Během
let hr. Pejačevič se stal samostatným politikem
a proto jsme se mohli nadíti do něho také
samostatné politiky. Jeho otec, jehož se dovo-
lával při nastoupení úřadu bánského, byl sice
unionista starého rázu, který si neuměl před-
staviti Chorvatsko mimo rámec Uher, ale když
uherské přehmaty se počaly množiti, ustoupil
prostě s jeviště. Jsem přesvědčen, že jeho syn
učiní v podobném případě totéž. U Khuena
měly se věci jinak. Byl zadlužen a proto se
držel houževnatě svého výnosného místa. Hr.
Pejačevič jest však velice bohatý člověk, jeho
roční důchod se odhaduje na půl millionu,
jest tedy zcela neodvislý. Něktoré z jeho
prvých kroků získaly mu ihned sympatie. Za-
stavil pronásledování tisku, dovolil politické
schůze a v zemi zavládl znenáhla klíd. Nový
muž tedy přišel, ale starý systém zůstává do
posud
ma
doktor
Mazzura
Pejačevič
Khuen
Záhřeb
Hradec
Chorvatsko
Uhry
11
article
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 3. ledna.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 3. ledna.
Čína a Rusko.
Místopředseda čínské ministerské rady (»vaj
uju«), Lienfang, navštívil ruského vyslanee
Lessara a žádal jej, aby mu vysvětlil, jaké
úmysly Rusko má s Mandžurií. Lessar odpově-
děl čínskému diplomatu, že v příčině vyvedení
ruského vojska z Mandžurie nic nemůže se
státi a to z dvou příčin. Nejprve, že mrazy
činí to nemožným, druhé pak, že by vyklizením
Mandžurie mohly býti poškozeny zájmy Ruska,
protože by Japonsko, s nímž vyjednávání dosu
nezkoncováno, mohlo užiti toho okamžiku a do
Mandžurie vtrhnouti.
Čínská vláda dává přednost ruské kontrole
nad Mandžurií. Zahraničné ministerstvo činské
prohlásilo cizím diplomatům, že by Čína byla
úplně uspokojena novým rozřešenímté
otázky, které by Rusku i Japonsku zachovalo
dosavadní práva v Korei a Mandžurii, jen když
by se nesnažily dosíci práv větších.
Snaha, odstraniti srbské kralovrahy.
Vrahové krále Alexandra a královny Dragy
byli by učinili nejmoudřeji, kdyby sami hned
po skutku byli sestoupili s jeviště. Oni však
myslili jinak a tím budili zdání, že ze svého,
v dějinách nevšedního činu chtějí vytloukati
osobní prospěch a zmocniti se diktatury v zeml.
Posléze přece někteří z nich uznali za nutno
ustoupiti stranou. Mezi nimi byl jmenován sám
plukovník Mašín, jenž v tom smyslu působí na
své soudruhy. Ministerstvo vidí také nezbyt
toho, neboť je třeba normálně upraviti poměry
a styky s cizími státy, čehož nebude, jak vy-
slancové právě tyto dni znovu osvědčili, pokud
kralovrazi budou v popředí a pokud budou
hráti úlohu při dvoře. Takovému jejich stano-
visku nemohou se diviti ani kralovrazi sami.
Lienfang
Drag
Mašín
Praha
Čína
Rusko
Japonsko
12
article
Nepochybujeme, že srbská historie skutel
jejich omluví; ale při té naději nelze očekávati,
že historie světová udělí na kralovraždu
patent a zabezpečí kralovrahům privilegované
položení ve státě a společnosti.
S tím se musejí smířiti všichni v Srbsku,
jichž se týče. Marno je proti tomu demonstro-
vati, marno vzdorovati.
Ministerstvo nalehá na kralovrahy, aby
nestěžovali vládě a králi úkol a vzdálili se ode
dvora. Ale mnohým z nich se do toho neche
a vymlouvají se na obecné mínění. Vláda nie-
méně se usnesla, aby odsunuti byli major Kos-
tič, jenž velel v tragické noci palácové stráží,
a Antič, jenž byl prvým z důstojníků, jež do
spiknutí zasvětil Genčič. Ve suitě králově zů-
stanou ještě vynikající spiklenci: prvý pobočník
Damjan Popovič, křídelní pobočník Božanovič,
ordonanční důstojníci Christič a Grujič.
»Rus« dodává, že ruský tisk podepře
srbském národě víru v ruskou mravnou oporu,
jíž je Srbsku nevyhnutelně zapotřebí, nebot
nepřátelé jeho uživají jména Ruska k dosažení
svých účelů.
Pohraniční konflikt německo-švýcarský.
Z Curychu oznamují pařížské »Patrii«
Pohraniční afféra udála se 29. m. m. v Rheinen
a vyvolala tam živé rozhovory. Německý celník
ve zbrani, puškou ozbrojený, překročil hra-
nici, odebral se do Rheinen a provedl tam
prohlídky u některých obyvatelů. Vláda kanto-
nální byla již zpravena o tomto porušení území
švýcarského a byla již o něm podána také zpráva
spolkové radě.
Antič
Genčič
Damjan Popovič
Božanovič
Christič
Grujič
Srbsko
Rus
Rusko
Curych
Rheinen
Marna
Patria
13
article
Přípravy k válce proti Francii?
Pařížské »Patrii« sděluje se z Met: Němei
rozvíjejí činnost nejhorlivější na hranici lotrin-
ské. Pracuje se na všech nádražích a na všech
železnicích, z nichž mnohé budou opatřeny dvo
jími kolejemi již do příštího jara, zvláště v kraj
mezi Luxemburgem a Mosellou. Jindy zima bý-
vala mrtvou saisonou ve vojenství německém.
Tento rok konaly se však i důležité manévry z
účasti všech posádek elsasko-lotrinských. Před
deseti ještě dny bylo v Metách 25.000 mužů
na nohou. Proveden útok zdánlivým nepřitelem
na jednu tvrz. Posádka alarmovaná zaujalae
nejrychleji bojovné posice své. Přednášky v po
sádkách týkají se vesměs thematu: válku příšt
s Francií. Naši sousedé hledí navyknouti zemi
myšlénce, že válka jest nezbytna, aby upevnilo
se císařství německé, ohrožené prý alliancí fran-
couzsko-ruskou. »Třeba jest,« praví se
z měst těch, »vyvolati válku bez
prostředně, dokud trvá trojspo-
lek; Italie vázaná podpisem svým, bude musi
postoupiti společně se spojenci svými proti ne-
příteli společnému. Kdož ví, svolí-li Italie k ob-
nově smlouvy. Podnikněmež tudíž válku, dokud
jest spojencem naším.« To jest tresť názorův
německých úřadníků a důstojníkův.
Francie
Met
Luxemburg
Patria
14
article
Protianglické hnutí na Maltě.
Vlašská národní strana na Maltě kandiduje
pro volby nastávající po čtvrlé stoupence své.
kteří na znamení protestu proti nedávným opa-
třením anglickým, samosprávu osady a práva
vlaštiny obmezujíeím, byli již třikrát mandátu
se zřekli. Budou tentokráte zvoleni znovu a žá
dati budou opět obnovení ústavy z r. 1887
Proti jazyku francouzskému.
Pařížská »Patrie« sděluje: Vláda pruská.
jež až dosud připouštěla vyučování francouz
ské v okrseích malmédském a montjoieském,
hraničících na belgické území, nařídila nyní, aby
nahraženo bylo vyučováním německým. Oby-
vatelstvo okrskův, jehož obcovacím jazykem
jest frančina, jeví ovšem silnou nespokojenost
s touto změnou, vyplynuvší jedině z výbojnosli
germanisační.
Loďstvo Spojených stářův.
Kongres Spojených státův má býti požá
dán o další úvěr na rozmnožení loďstva ameri-
ckého. Jakmile bude nynější program lodních
staveb proveden, bude míti Unie po Anglii nej
silnější loďstvo na světě.
Malta
Ob
spojený stářův
spojený státův
Anglie
Patria
15
article
René Henryho kniha o rakouské
otázce.
René Henryho kniha o rakouské
otázce.
(Questions d'Autriche- Hongrie e
question d'Orient«. Paris. Plon
Nourit Co.)
V českých kruzích politických a zejmena
našemu čtenářstvu známý spisovatel a politik
francouzský René Henry, který našemu li-
stu posílá tak zajímavé »listy z Francie«, vydal
knihu o rakouské a východní otázce. Mladý
spisovatel, známý svou velmi čilou činností pu-
blicistickou, svými články, věnovanými zejmena
otázkám politiky zahraniční, všem slovanským
dojmům a zkušenostem z cest po zemích slo-
vanských, vystoupil s první větší prací na ve-
řejnost a byl velmi příznivě uvítán. Podobně
jako známá a do češtiny již přeložená kniha
Henrvova soudruha Chéradama o rakouské
otázce, tak i »Questions d'Autriche Hongrieet
questions d'Orient« jsou velmi ceněny kritikou
francouzskou. Přední žurnály, jako »Liberte«
Le republique frangaise« a j. věnovaly Henryově
knize důkladné články.
Náš tisk měl by s povděkem přijmouti
znamenitou knihu Henryovu a seznámiti s ni
českou veřejnost co nejšířeji. Zasluhuje to dílo
Henryovo. Je zajímavé a vážné. Stanovisko auto-
rovo v otázce rakouské je spravedlivé, nám Ce-
chům sympatické. Poznání české věci ve Francii
prokázána opět velká služba.
René Henry zasluhuje plného uznání za
myšlenkovou i formální vyspělost a cenu své
knihy. Z těch svěže, elegantně psaných stránek
vane duch moderní a zdravý.
Autor je pravý Francouz, bystrý, ducha-
plný, snadno vše chápající, bez pedantnosti
důkladný, bez frazovitosti výmluvný, jenž dů-
kladně prostudoval sujet své práce, píše jeno
věcech, jež zná, sděluje své zkušenosti politika.
pozorovatele a cestovatele.
Rakouská otá ka jeví se Francouzům pro-
blémem těžkým a nejasným. Budouenost Rakou-
ska ji naplňuje jistými, snad přehnanými oba-
vami: »Co bude po smrti nynějšího císaře ?«
Tuto otázku klade každý francouzský politik.
René Henry
Paris
Henrvův
Chéradam
Henryův
Francouz
Francie
Plon Nouritánie Company
Question d ' Autriche Hongrieet question d ' Orient
Henryovo
Question d ' AutricheHongrie e question d ' Orient
16
article
Teprve v posledních lelech, kde Chéradam.
Darest, Henry, Jarsay navštívili Rakousko a po-
čali se zabývati politickými poměry naší říše,
nastaly poněkud rozumnější a věcnější názory
ve Francii o Rakousku. Poznalo se, že neexi
stuje otázka, ale otázky, řada otázek rakou-
ských, souvisících s existencí jednotlivých ná-
rodů, utvořivších pestrou monarchii habsburg
skou. Do té doby všechny zprávy o rakouských
poměrech byly ve Francii čerpány ve Vídnia
v Berlině. Česká otázka, tvořící jádro rakou-
ské otázky, byla umlčena nebo znetvořena ti-
skem německým. Heroický boj národa českého
za stará práva a spravedlnost zmítal monarchií
bez účasti Evropy. Teprve nyní, když mladá
generace politická a novinářská ve Francii při-
hlásila se ke slovu a když nastala intensivní
činnost Kroužku přátel a pracovníků v Pařížíi
v Praze na společném díle propagandy, kdy
získáni byli i přátelé v Anglii, nastal pro če-
skou věc živý zájem za hranicemi.
René Henry je jeden z těch, kteří nejlépe
informováni, poučují francouzskou veřejnosto
rakouské otázce a zejmena o českých věcech.
Chéradam
Henry
Jarsay
René Henry
Rakousko
Francie
Berlín
Evropa
Praha
Anglie
17
article
Též v jeho knize kapitoly věnované Čechům
jsou nejdůkladněji propracovány a jeví sev
nich srdečný cit sympatie. Henry pohlíží na
budoucnost rakouské říše, naplněné zmatkem
dlouhých vnitřních zápasů, rozhárané národnost-
ními a jazykovými nesváry, celkem optimisticky.
Doufá v zachování říše, jež se nerozpadne, ne-
bude rozdělena. Rakousko Uherskem lomeují
odstředivé síly, ale žádná z nich, ani pangerma-
nismus, irredentismus, panslavismus, maďarský
separatismus, není tak mocná, aby je zničila.
Ale správně soudí Henry, že záchranou
Rakouska bude jen odstranění nynější nadvlády
německé menšiny. Líčí, jak německá menšina
mající oporu v tradici, v působnosti Schmerlin-
govy ústavy, v camarille dvorské, ovládá všechnu
moc veřejnou na úkor slovanských národů.
Henry vypravuje rozmach politického života če-
ského, jenž přivodil krisi rakouskou. Otázka ra-
kouské existence leží v rozluštění české otázky.
Henry prostudovav podrobně hnutí pan-
germanistické, nevěří v jeho účinnost. Tím není
ohroženo Rakousko. Též slovanské tužby po
nějakém zahraničném přivtělení nejsou značně.
Všichni národové, tvořici »mosaiku rakousko-
uherskou«, mají buď vůli vládnouti neb dosíe
Čecho
Henry
Rakousko
18
article
rovnoprávnosti, ale jsou stejně odděni útvaru
státnímu, je spojujícímu.
Rovněž nevěří René Henry v nebezpeč
z venčí. Německo, podle něho, neziskalo by nie
annexí Čech a německých zemí rakouských
Nynější stav spojenství je pro Německo daleko
prospěšnější. Rakousko mu slouží a je oboha
cuje. Annexe by porušila rovnováhu v říši
konsekvence její byly by hospodářsky i politicky
ohromné a zejmena český živel byl by německé
říši nebezpečným.
Z Ruska též nehrozí Rakousku nebezpečí
Carova vláda má příliš mnoho práce doma a n
dalekém Východě a záleží jí především na klid
ném urovnání Balkánu.
Kniha René Henryho, k níž proslulý publi
cista a učenec Anatole Leroy-B eaulie
napsal interessantní předmluvu, jež rozdělenav
dva díly: první větší čásť je věnována Rakou
sku, druhá »národům jihoslovanským a otázce
východní.«
V kapitolách první části mluví autor o theori
rozkladu říše rakouské, o nebezpečí německém
o možném vývoji Rakousko- Uherska a o theori
rozdělení Rakouska. Prozalím upozorňujeme dů
tklivě na krásnou knihu, k níž se ještě vrátím
se zřetelem na její části, věnované české otázce
René Henry
Carův
Leroy
Německo
Čechy
Rakousko
Rusko
Balkán
RakouskoUhersko
19
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Objektivnost pana rytíře Wesselého.
Soudcovská neodvislost je sice v Rakousku za-
ručena státním základním zákonem. Právě proto
prokázal by státu dobrou službu ten, kdo by se
vší bezpečností na jisto postavil, v jakém po-
měru jest soudcovská neodvislost k justiční
správě a naopak. Zjištění poměru toho bylo by
třeba tím více, ježto právě v Cislajtánii cesty
úřadních výnosů jsou velmi široké a archiv je-
jich neobyčejně bohatý a pestrý. Tak na př.
v informovaných politických kruzích pražských
velmi dobře je známo, jak často operuje se př
zdejším vrchním soudě výnosy nebo lépe ře-
čeno, rozkazy ministerstva spravedlnosti. Je nebo
snad také není ku podivu, že rozkazy ty bývají
příznivy pro Němce, a nepříznivy pro Čechy.
Němec
Rakousko
Cislajtánie
Čechy
20
article
Tyto rozkazy mají v Praze horlivého doporučo-
vatele. Je jím sám president vrchního soudu
pražského, ryt. Wessely, který vždy napjatě se
přičiňuje, aby mezi úřadnictvo vnikly rozkazy
vídeňské justiční správy, rozkazy dle jména
Körbrovy, ve skutečnosti však fermany p. ryt.
z Bleylebenů, známého vykonavatele německo-
liberální kliky. Z doby poslední pochází tento
případ: referentem v osobních záležitostech by
při vrchním zemském soudě nedávno zesnulý
rada Šepesta; po jeho smrti zastával funkci tu
rada Rieger, nyní pak se ocitl referát o osobních
záležitostech českých v rukou Němce, vrchního
soudního rady Schraubka. Sluší uznati, že vrchní
soudní rada Schraubek měl dosud pověst muže
objektivního a konciliantního, ale je-li opravdu
citlivým, musí uznati sám, že referát ten do jeho
rukou vložen býti neměl. Bylo povinností presi-
denta, ryt. Wesselého, způsobiti bez vyčkáván
dalších pokynů, aby referentem o osobních zále-
žitostech v českém senátě vrchního zemského
soudu nebyl Němec, jakým je vrchní rada
Schraubek, nýbrž Čech. Ježto se tako nestalo,
máme příčinu k nespokojenosti, byť i se jmé
nem rady Schraubka nebyl předem již svázán
ráz češství nepřátelský.
Wessel
Rieger
Němec
Schraubek
Čo
Praha
Schraubek
21
article
— Český pán na lovu lidového mandátu.
V rodišti Václava Hanky, v klidné Hořiněvsi,
měli nedávno politickou schůzi. Občanům této
osady, vroubené prostinkými památníky vojáků.
padlých tam v prusko-rakouské válce r. 1866.
představil se samostatný agrární kandidát pro
doplňovací volbu říšského poslance za obce sku-
piny královéhradecké, nový český pán, hrabě
Vojtěch Sternberg. Občanům jmenované obce
na Jaroměřsku se patrně dovedl zalíbiti; vyhlá-
sili jej za agrárního kandidáta říšského posla-
nectví a vyzvali výkonný výbor strany agrární,
aby jej přijal za offieiálního kandidáta svého
také on. Nevíme, jak se k tomuto požadavku,
v Hořiněvsi vyslovenému, zachová výkonný vý-
bor strany agrární. Nemíníme také do vnitřních
jeho záležitostí nikterak zasahovati. Ale protože
za nynějších kritických časů má každá kandida
tura jistý národní zájem, je třeba předložiti ve-
řejně otázku, byli-li si sousedé obce, pomníkem
Hankovým ozdobené, náležitě vědomi obsahua
dosahu svého usnesení ve prospěch hr. Vojtěcha
Sternberga. Všimli si, že tento novodobý „český
pán“ neumí ani dobře česky? Věděli, že týž „če-
ský pán“ kdysi prožil velmi pohnuté chvíle
v herně vídeňského Jockey-klubu, že potom, ne-
znaje nic, nežli vojenskou jízdu na koni, pustil
se do správy průmyslových závodů na Ostravsku
a že tam germanisoval? Bylo jim známo, že „če
ský pán“ chodí mezi český lid po problematické
dosud účasti v bursko-anglické vojně? Že morav-
ské horácké okresy skupiny boskovské odmítly
loni čest, míti hr. Vojtěcha Sternberga svým po-
slancem na sněmě markrabství, ačkoli se jim
honosil kamarádstvím s moravským místo-
držitelem a s pány ještě výše stojícími, to patrně
dobrým mužům v Hořiněvsi taktéž známo ne-
bylo. A jak uměl hospodařiti na statcích jeho ří-
zení svěřených, na to se patrně rovněž netázali.
Hank
Sternberg
Hankův
Hořiněves
Ostravsko
22
article
Přes to však všecky tyto a ještě mnohé jiné a
závažné otázky musily by býti na jisto postaveny
dříve, nežli by se nejnovějšímu „českému pánu“
mohlo ztrpěti, aby se vydával na lov lidového
mandátu. Českému lidu je poslanecký mandát
přece jenom příliš cenný, než aby jej svěřiti
mohl českému pánu — bez legitimace!
— K projevům dru. Kramářovi. Starosta
okresu úpického p. Nykliček sděluje s námi,
že také z okrosního zastupitelstva úpického byl
a sice již dne 25. prosince zaslán telegraficky
projev dru. Kramářovi za vystoupení jeho na
obranu práv národa českého v cerklu delegač-
ním. — Ze Semil. Obecní zastupitelstvo města
Semil usneslo se vzdáti poslanci dru. Kramá-
řovi srdečný dík za mužné a neohrožené za-
stání českého národa při jednání delegačním.
Dr. Spidlen, starosta.
— Večer Mickiewiczův uspořádá dne 12
ledna o 8. hod. večerní v sálech Národního
domu na Král. Vinohradech »Ognisko Pol-
skie«, jež získalo k této důstojné oslavě pol-
ského pěvce vynikající členy našeho uměleckého
a literárního světa. Účinkování své laskavě při
slíbili pan univ. prof. dr. Jaroslav Vrchlický
přední členové Národního divadla paní Hanna
Kvapilová a pi. Růžena Mat urová,
virtuoska na housle slečna Hilda Strom en
g rowa a deklamační kroužek »O gnis k a«
Kramář
doktor
Spidlen
Mickiewiczův
Král
Pol
profesor
Vrchlický
Hanna Kvapilová
Růžena Mat
Hild
Semily
národní dom
národní divadlo
23
article
Bohatý a pestrý program, jakož i sám hlavní
účel večera — oslaviti památku genia polského
Adama Mickiewicze — jsou zárukou hojné
účasti českého obecenstva při representačním
večeru »Ogniska Polského«. Reklamace pozvání
přijímá p. dr. B. Prusík, Vinohrady 1106.
— O cestě pražského arcibiskupa do
Berlína uveřejnili jsme dne 31. t. m. telegra-
fickou zprávu, již právní jeho zástupce takto
opravuje a doplňuje: »Srovnává se sice s pravdou,
že císař Vilém projevil ochotu přijati v audi-
enci pražského arcibiskupa Skrbenského a to na
žádost v té příčině podanou, není však pravda,
»že arcibiskup po svém okoli roztrousiti dal,
že pojede do Ústí nad Labem a že to vrhá
světlo tím podivnější na styky se sousední říší.«
Styky tyto záleží jedině v tom, že se značná
část pražské arcidiecese nalézá v pruském
Slezsku a že za tou příčinou nynější arcibiskup
pražský po příkladu svých předchůdců, kard.
Schwarzenberga a Schönborna (1890), prve než
počne konati visitační cesty v pruské části své
diecese, mocnáři tamějšímu se představí a jemu
cestu svou oznámi. Není příčiny, aby obvyklá
tato audience byla tajena a zajisté bude o ní
zpravena veřejnost, jakmile k ní dojde. Cestu,
kterou nastoupil pan kardinál do Ústí dne 28.
prosince odpol. a z které se vrátil dne 30. pro-
since odpoledne, platila návštěvě jeho bratra,
který na zámku trmickém u Ústi n. Labem dli
a dala bezpochyby podnět k oné neoprávněné
domněnce o tajeném odjezdu do Berlína.«
— Požární bezpečnost v našem Národní divadle.
Mickiewicz
Prusík
Vilém
Skrbenský
Schwarzenberg
Schönborn
Vinohrady
Berlín
audi
Ústí nad Labe
Slezsko
Ústí
národní divadlo
24
article
(Rozdíl v poměrech zdejších a amerických. Zde přísné
předpisy zákonné o stavbě a provozování divadel.
Dozor na ně divadelními komisemi, které aspoň dva-
kráte do roka konají prohlídky.) Po požáru Národníha
divadla při jeho znovuzřízemí provedena všemožná
bezpečnostní opatření se zřetelem na zkušenosti při
požáru získané. Rozsáhlý požární vodovod v celé bu-
dově, dostatek hydrantů v hledišti i na jevišti. Zde
zařízení sprchové v provazišti. Výhradně jen pro
sprchy 6 vodních nádržek na půdě, každá po 500
hektoltrech obsahu. V nich voda i pro připad, že
uliční vodovod jest bez vody. Požární vodovod zkouší
se třikrát do roka městskými hasiči. Sprchové ventily
každé prázdniny se otevírají a čistí; pak se na zkoušku
z jeviště tahy otevírají a voda hadicemi na střechu
vypouští. Železná opona dvoudílná jest jednoduché,
ale bezpečné konstrukce. Zavře se sama v 10—12 vte-
řinách, když se bylo lano z vidlice vysunulo. Pro n
ustanoven je zvláštní spolehlivý zřízenec, který s
od otevřené železné opony nesmí vzdáliti. Kromě toho
na jevišti v provazišti nalézají se zvláštní požární
25
article
klapky, které se otevrou při požáru samy, aby vzniklým
průvanem kouř mohl vycházeti na střechu. Konstrukce
ohnivzdorné ve všech prostorách; dřevo jen na pod-
lahách, nábytku a na práci truhlářské. Topení ústřední
parou; parní kolle mimo vlastní budovu divadelní ve
dvoře. Instalaci elektrického osvětlení věnuje se
zvláštní péče a provádí stálá odborná kontrola. Ve-
škerá vedení, jednotlivá tělesa i žárovky opatřeny po-
jistkami pro případ „krátkého spojení“. Nešelří se
nákladu na zlepšování a provádění rekonstrukcí. Právě
došlé upozornění z obecenstva na „jiskry“ při vypí-
nání elektrického proudu v levo u proscenia nutno
vysvětliti, že jest to jen odlesk skrze okénko. Tam
umístěn loni nový regulator s bezpečnými rheostaty.
s vypínači a pojistkami, montovanými na mramorové
desce. Vše to uzavreno Dězpečně v komoře ze želez-
ného plechu; při představení přítomni jsou vždy ti
elektromontéři. Kromě těchto přítomno při každém
představení 7 mužů pražského hasičského sboru, kon-
trolující policejní úřadník a stráž. Stálá domácí stráž
o 4 mužích jest i v noci přítomna. Výhradně jen pro
hasičský sbor
26
article
Národní divadlo ustanoven jest zemský úřadník tech-
nicky. Taktéž jiného spolehlivého personálu jest s do-
statek a kontrola různých bezpečnostních opatření
děje se každodenně. V hledišti nalézá se dostatečný
počet východů i schodišť; na př. na poslední galerii
přímo z hlediště možno vyjíti trojími dveřmi na
hlavní terassu. Východy jsou stále otevřeny. Vzdor
všemu může povstati nebezpečí požáru zvláště na je-
višti, na němž však šetřeno co největší opatrnosti př
zacházení ohněm; zvláště po loňském vydání nových
předpisů. Při možném nebezpečí obávati se třeba nej-
více paniky, klerá může i z jiných příčín uchvá-
titi obecenstvo. Zde chladnokrevností a duchapřítom-
ností jednotlivce možno zabrániti velkému neštěstí,
jen podařilo se zdržet obecenstvo aspoň na jednu mi-
nulu. Neboť při plném domě vyprázdní se celé hle-
diště za 21/4 až 3 minuty! A požár vznikne vždy
z malého zárodku a teprvo v další době se může roz-
šířiti. Zatím obecenstvo jest v chodbách, foyerech
a schodištích, kde jev úplném bezpečí proti
ohni. Vždyť místnosti ty zůstaly neporuše ny
při požáru Národního divadla r. 1881.
Ostatně stejné, ba i větší nebezpečí hrozí obecenstvu
i v jiných budovách na př. v kostelích, tanečních sí-
ních a pod. Doporučovalo by se divadelnímu obecen-
stvu, aby samo snažilo se seznámiti se s místními
poměry v hledišti Národního divadla. Každý návštěv-
ník divadla měl by si v hledišti připomenouti, kudy
by v nebezpečí nejvýhodněji měl prchnouti. Ať obe-
censtvo samo kontroluje bezpečnostní opatření v hle-
dišti. Každé upozornění na shledané závady je ví-
táno. Také se doporučuje, by se obecenstvo v šatnách
a zejmena u pokladen tolik netlačilo, jak se nyní
děje, a vykonávalo samo disciplinu.
národní divadlo
27
article
— Osobní. Za starostu okresního zastupitelstva
v Uhlířských Janovicích zvolený rolník Karel Ko-
hora ze Soběšína byl císařem potvrzena
— Promoce. Slečna MUC R. Machova byla
dne 21. prosince 1903 na doktora lékařství veřejně
povýšena.
— Úmrtí. Dne 1. t. m. zemřela na Král. Vino-
bradech v mladistvém věku 24 let po krátké nemoci
paní Ludmila Urbanová roz. Dvořáčkova, chot
inženýra chemie. Pohřbena bude dnes z domu čí«.1
v Komenského ulici na hřbitov vinohradský. — Kn.
Ferdinand Kinský zemřel včera na heřmano-
městském zámku ve stáří 70 let. — V Radovesicích
zemřel pan František Zeman, statkář, býv. starosta
okresu libochovického i obce radovesické a býv. před-
seda hospodářského a politického spolku pro Libo-
chovice a okolí, v 69. roce věku svého. Tělesná
schránka zesnulého bude v neděli 3. t. m. o 3. hod.
odpolední z domu smutku na hřbitov sv. Vavřince
v Libochovicích pohřbena.
— Slavba druhé koleje na dráze Benešov—Čer-
čany, jakož i Říčany—Nusle zadána byla, jak se nám
oznamuje, podnikatelské firmě E. Čečovičkyz
Brna. Státní dráhy rozhodly se pro tuto firmu zvláště
z důvodu, že provedla správně a bezvadně lokální trat
Čerčany—Čičovice. Podnikatelská firma Čečovičkova
zavázala se, že při stavbě vyhoví těmlo podmínkám:
1. že zaměstná při ní jen domácí české dělnictvo, 2.
že nebude vydržovati tak zvané kantiny, 3. že všechny
potřeby objedná u domácích dodavatelů a 4. že stavbu
neprodleně zahájí. Bude při ní zaměstnáno v nejbliž-
šich dnech na 3000 sil dělnických.
— Souborná výstava děl Jože Uprky. . .. Jásavé
barvy palety Uprkovy zahýřily v útulných salonech
bělavého pavilonu pod Kinského zahradou v souborné
výstavě jeho děl, kterou uspořádal Spolek výtvarných
ko
Král
Urbanová
Dvořáčkův
Kinská
Zeman
svatý . Vavřinec
Uprka
Uprkův
uhlířský Janovice
Soběšín
Machov
Komenský ulice
Kněžná
Radovesice
Libochovice
Benešov
Čer
Říčany
Nusle
Čerčany
spolek pro Liba
E . Čečovičkyz Brno
Čečovičkov
MUC R