ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 eabc7000-7107-11dc-993f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 79, place 69, org 18, work 2
1 masthead
Strana z.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
3. ledna 1904.
4 masthead
Císlo3.
5 article
sejí bráti do svých rozpočtů. »Čechové — píše neodvislý lvovský list — dokázali svým důsled- ným, do všech podrobností provedeným od- porem, že s národem šestimillionovým, velice rozvitým a pevně zorganisovaným nelze zachá- zeti jako s věchtem slámy. Dokázali, že prů- plavy a železnice, z nichž budou míti stejný prospěch i Němci, nemohou vyvážiti národně- politických práv, poněvadž člověk nežije pouhým chlebem. Ukázali dále, že vídeňská byrokracie nemůže říditi státní politiku, poněvadž se jí ne- dostává znalosti hlavních národních základů těch národů, které tvoří Rakousko. Ale smutné jest — dodává pisatel — že znalostí těch nedostáv se také většině poslanců polských . . .« Na to »St. pol.« cituje nedávný stesk jednoho z polských politiků, že česká delegace nepřipu- stila ani projednání zákona o přípřežích a auskul- tantech, na nichž Polákům velmi záleželo. »Byly by to vítané vymoženosti, souhlasí pisatel, ale dodává ihned: »Nezapomeňme, že Čechové vedou národní boj, aby získali aspoň části těch práv, jimž se těší Němci. Což bychom my Po- láci nevedli boj do krajností, kdyby nám byla odňata naše jazyková nařízení? ... I když při- pustíme, že my Poláci nemáme příčiny, abychom pomáhali Čechům při rozbijení Schmerlin- govské centralistické ústavy, přece každý uzná, že máme ještě méně příčiny, abychom jim vy týkali, že chtějí sami onu ústavu rozbiti. Nie však již nemluví pro to, aby polské kolo šlo společně s Němci — byť jen pod záminkou, že chce zachrániti parlamentarismus — na obranu Sehmerlingovy ústavy, jež zaručuje
Čecho Němec Polák Sehmerlingův Rakousko
6 article
Němcům hegemonii, k níž je neopravňuje ani jejich intelligence, ani platební síla, ani daň z krve. Jedinou naší taktikou v parla- mentě může býti, státi se zbraní u noby. A za parlamentem učme se od Čechův, s jakou od- vahou, vytrvalostí a chladnokrevností přes ná- tlak, činěný na ně odevšad a všemi, brání svých národních práv a nechtějí ustoupit, dokud nedosáhnou, co na tu dobu pokládají za ne- zbytné pro svůj další národní rozvoj. Před- stavme si — končí »Sl. pol.« — že by (v de- legačním cerelu) na místě Kramářově stála ně- která polská exeellence. Milý bože! Co byto bylo za poplach, jak by se u nás zříkali onoho poslance, kolik bohatých, ač ne zcela upřím- ných slz by skanulo na atlas kontuše! Ale Čechové nelekli se ničeho a proto buď dříve nebo později — jistě však dříve než připouštěji naši statisté — dojdou cíle. Jen aby pak byli ochotni zapomenout, že koncem r. 1903 část vedoucích politiků polských byla hotova vpad- nouti českému houfci do týlu, jen aby si vy- sloužila potlesk s hůry, na okamžik mile lehta- jící ucho, ale k ničemu positivnému nezava- zující« V Praze, 2. ledna. (K situaciv Uhrách.) Novoroční články peštských listo nezní sice jásavě — bylať celoroční práce par- lamentu zmařena — ale také nikterak zoufale »Bud. Tagbl.« jest na vahách, má-li rok 1903 prohlásiti za zisk pro uherský národ nebo z ztrátu. Přesně odpovědi dáti si netroufá. »Ale přece se odvažujeme tvrditi — praví dále — že národ ve svém celku přece získal; ovšem musil ten zisk zaplatiti dosti drahou cenou ...
Němec Čechův Kramářův Čecho Praha Uhry Buda
7 article
Dle všech příznaků zdá se však, že rozuzlení parlamentní krise nastane v nejbližší době a pak bude třeba přistoupiti ihned také k mrav- nímu ozdravění země. Uhry prodělaly strašnou horečku. Bude třeba času na zotavení a upo- kojení podrážděných nervů . .. Dobyli jsme značných úspěchů; ale úspěchy ty nám při- nesla bouře, leží dosud roztroušeny na břehu a hrozí jim nebezpečí, že je nová vlna strhne opět do moře. Nutno tedy dbáti, aby bylo všechno v čas dopraveno pod střechu a za- chráněno od zkázy.« »N. P. Journ.« shledává chybu v tom, že veškery uherské národní snahy soustřeďovány dosud jen na otázky státoprávní. Proto žádá, aby se jako všude jinde v celé Evropě, věno- valo více pozornosti otázkám hospodářským Boj se nebude pak točiti kolem pouhých theori a hesel, nýbrž kolem požadavků praktického života a pak bude také možno získati pro zemi a národ blahé výsledky. Po divadle mladá společnost bavila se tan cem, starší přátelským rozhovorem.
Uher Journ Evropa
8 article
Nedivte se mi, že tolik jsem se rozepsa c zdejších Češích. Nedávno zapadl jsem do Němec. Zahra niční informační kanceláře potřebujeme jako soli. Zde jsem poznal, jaký veliký význam mohou pro nás mit české kolonie. Jeden pořádný člověk. dobrý, uvědomělý Čech — a poznáte jeho stopy i po létech. Ocitl jsem se na př. ve Vratislavi v kruzích, kde působil několik let mladý český lékař. Všichni znali naše poměry a když ne zrovna sympaticky, aspoň spravedlivě a správně snažili se nazírat na naše poměry. Stokrát vyvrácené lži nebylo třeba znovu vyvracet. A po druhé zanesl mne osud v tomtéž městě v jinou společnost. I tam ochota, zdvořilost, ale jakási upjatost a odměřenost a zřejmé vyhýbání se roz- hovoru o našich akutních otázkách a poměrech mezi Čechy a Němci — tu, tam nějaká narážka ostrá jako šíp — a zas dost. Při rozchodu s touto společností dověděl jsem se v nejzdvořilejší formě, že i my v Praze a v Čechách měli bychom býti tak ochotni, zdvořilí k cizincům, jako já jsem měl potěšení zažit! S touto druhou společ- nosti stýkal se náhodou i onen německý stu- dent, který prý byl o nějaké slavnosti v Praze bit... Item, všechno je pravda, co se o nás zlého píše ..
Čech Němec Zahra Čechy Praha
9 article
Český člověk v cizině může se státi aspoř v úzkém svém kruhu správným, spravedlivým zpravodajem. Ba, už svým spořádaným životem a správným plněním povinnosti, ať jakékoli, mi- sto ve společnosti zaujímá, je naším obran- ným, živým a nanejvýš přesvědčivým doku- mentem. Tlustá a přerozmanitá je vrstv špíny, jíž sousední cizina pokryla národní tělo naše. Kolik z ní pomohli očistit naši zahraniční krajani, sotva kdy dovedeme ocenit. Kolik škod v opačném případě vzejíti může a vzejde, je jasno — a dovedli by vypravovat nejlíp zas naši zahraniční krajané. Protož všímejme si svých zahraničných ko lonit a držme je v evidenci dobře. Třeba i svazky s vlastí, dlouhotrvajíci vzdálenosti tu, tam uvol- něné, utužovat . .. Česká kolonie v Petrohradě nás míle pře Dr. J. Semerád. kvapila. Z Pešti, 2. ledna. (Změna doby parla- mentního zasedání.) Hlavní orgány strany neodvislosti přinášejí souhlasnou zprávu, že v nej bližších dnech bude se konati porada důvěrníků všech stran, jejíž účelem bude změniti dobu za- sedání poslanecké sněmovny. Bude totiž navr- ženo, aby se sněmovní schůze konaly od úterk do pátku vždy od 3 do 8 hodin odpoledne. takže by odpadly ranní schůze a ministerstvo by mělo od soboty do úterka více volného času na vyřizování běžných věcí úřadních. Zdá prý se, že proti takovému návrhu nebude odporu s žádné strany.
doktor J Semerád Petrohrad Pešť Český kolonie poslanecký sněmovna
10 article
Ze Záhřeba, 1. ledna. (Dr. Ma z zura o novém bánovi.) V rozhovoru s jedním novinářem vyslovil se dr. Mazzura o novém bá- novi následovně: »Hr. Pejačevič uvedl se u nás příznivěji, než jsme očekávali. Znali jsme ho, když byl ještě vrchním županem v Osekua tehda jsme o něm neslýchali mnoho dobrého. Byl v tu dobu ovšem dle zákona služeb- níkem bánovým a musil se říditi dle jeho vůle, ačkoliv dle leckterého opatření, jež činil ze své vlastní vůle, dalo se souditi, že jest maďaron. S velikou důvěrou jsme ho tedy neuvítali, ale uložili jsme si čekati. Během let hr. Pejačevič se stal samostatným politikem a proto jsme se mohli nadíti do něho také samostatné politiky. Jeho otec, jehož se dovo- lával při nastoupení úřadu bánského, byl sice unionista starého rázu, který si neuměl před- staviti Chorvatsko mimo rámec Uher, ale když uherské přehmaty se počaly množiti, ustoupil prostě s jeviště. Jsem přesvědčen, že jeho syn učiní v podobném případě totéž. U Khuena měly se věci jinak. Byl zadlužen a proto se držel houževnatě svého výnosného místa. Hr. Pejačevič jest však velice bohatý člověk, jeho roční důchod se odhaduje na půl millionu, jest tedy zcela neodvislý. Něktoré z jeho prvých kroků získaly mu ihned sympatie. Za- stavil pronásledování tisku, dovolil politické schůze a v zemi zavládl znenáhla klíd. Nový muž tedy přišel, ale starý systém zůstává do posud
ma doktor Mazzura Pejačevič Khuen Záhřeb Hradec Chorvatsko Uhry
11 article Politické zprávy zahraničně. V Praze, 3. ledna.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 3. ledna. Čína a Rusko. Místopředseda čínské ministerské rady (»vaj uju«), Lienfang, navštívil ruského vyslanee Lessara a žádal jej, aby mu vysvětlil, jaké úmysly Rusko má s Mandžurií. Lessar odpově- děl čínskému diplomatu, že v příčině vyvedení ruského vojska z Mandžurie nic nemůže se státi a to z dvou příčin. Nejprve, že mrazy činí to nemožným, druhé pak, že by vyklizením Mandžurie mohly býti poškozeny zájmy Ruska, protože by Japonsko, s nímž vyjednávání dosu nezkoncováno, mohlo užiti toho okamžiku a do Mandžurie vtrhnouti. Čínská vláda dává přednost ruské kontrole nad Mandžurií. Zahraničné ministerstvo činské prohlásilo cizím diplomatům, že by Čína byla úplně uspokojena novým rozřešenímté otázky, které by Rusku i Japonsku zachovalo dosavadní práva v Korei a Mandžurii, jen když by se nesnažily dosíci práv větších. Snaha, odstraniti srbské kralovrahy. Vrahové krále Alexandra a královny Dragy byli by učinili nejmoudřeji, kdyby sami hned po skutku byli sestoupili s jeviště. Oni však myslili jinak a tím budili zdání, že ze svého, v dějinách nevšedního činu chtějí vytloukati osobní prospěch a zmocniti se diktatury v zeml. Posléze přece někteří z nich uznali za nutno ustoupiti stranou. Mezi nimi byl jmenován sám plukovník Mašín, jenž v tom smyslu působí na své soudruhy. Ministerstvo vidí také nezbyt toho, neboť je třeba normálně upraviti poměry a styky s cizími státy, čehož nebude, jak vy- slancové právě tyto dni znovu osvědčili, pokud kralovrazi budou v popředí a pokud budou hráti úlohu při dvoře. Takovému jejich stano- visku nemohou se diviti ani kralovrazi sami.
Lienfang Drag Mašín Praha Čína Rusko Japonsko
12 article
Nepochybujeme, že srbská historie skutel jejich omluví; ale při té naději nelze očekávati, že historie světová udělí na kralovraždu patent a zabezpečí kralovrahům privilegované položení ve státě a společnosti. S tím se musejí smířiti všichni v Srbsku, jichž se týče. Marno je proti tomu demonstro- vati, marno vzdorovati. Ministerstvo nalehá na kralovrahy, aby nestěžovali vládě a králi úkol a vzdálili se ode dvora. Ale mnohým z nich se do toho neche a vymlouvají se na obecné mínění. Vláda nie- méně se usnesla, aby odsunuti byli major Kos- tič, jenž velel v tragické noci palácové stráží, a Antič, jenž byl prvým z důstojníků, jež do spiknutí zasvětil Genčič. Ve suitě králově zů- stanou ještě vynikající spiklenci: prvý pobočník Damjan Popovič, křídelní pobočník Božanovič, ordonanční důstojníci Christič a Grujič. »Rus« dodává, že ruský tisk podepře srbském národě víru v ruskou mravnou oporu, jíž je Srbsku nevyhnutelně zapotřebí, nebot nepřátelé jeho uživají jména Ruska k dosažení svých účelů. Pohraniční konflikt německo-švýcarský. Z Curychu oznamují pařížské »Patrii« Pohraniční afféra udála se 29. m. m. v Rheinen a vyvolala tam živé rozhovory. Německý celník ve zbrani, puškou ozbrojený, překročil hra- nici, odebral se do Rheinen a provedl tam prohlídky u některých obyvatelů. Vláda kanto- nální byla již zpravena o tomto porušení území švýcarského a byla již o něm podána také zpráva spolkové radě.
Antič Genčič Damjan Popovič Božanovič Christič Grujič Srbsko Rus Rusko Curych Rheinen Marna Patria
13 article
Přípravy k válce proti Francii? Pařížské »Patrii« sděluje se z Met: Němei rozvíjejí činnost nejhorlivější na hranici lotrin- ské. Pracuje se na všech nádražích a na všech železnicích, z nichž mnohé budou opatřeny dvo jími kolejemi již do příštího jara, zvláště v kraj mezi Luxemburgem a Mosellou. Jindy zima bý- vala mrtvou saisonou ve vojenství německém. Tento rok konaly se však i důležité manévry z účasti všech posádek elsasko-lotrinských. Před deseti ještě dny bylo v Metách 25.000 mužů na nohou. Proveden útok zdánlivým nepřitelem na jednu tvrz. Posádka alarmovaná zaujalae nejrychleji bojovné posice své. Přednášky v po sádkách týkají se vesměs thematu: válku příšt s Francií. Naši sousedé hledí navyknouti zemi myšlénce, že válka jest nezbytna, aby upevnilo se císařství německé, ohrožené prý alliancí fran- couzsko-ruskou. »Třeba jest,« praví se z měst těch, »vyvolati válku bez prostředně, dokud trvá trojspo- lek; Italie vázaná podpisem svým, bude musi postoupiti společně se spojenci svými proti ne- příteli společnému. Kdož ví, svolí-li Italie k ob- nově smlouvy. Podnikněmež tudíž válku, dokud jest spojencem naším.« To jest tresť názorův německých úřadníků a důstojníkův.
Francie Met Luxemburg Patria
14 article
Protianglické hnutí na Maltě. Vlašská národní strana na Maltě kandiduje pro volby nastávající po čtvrlé stoupence své. kteří na znamení protestu proti nedávným opa- třením anglickým, samosprávu osady a práva vlaštiny obmezujíeím, byli již třikrát mandátu se zřekli. Budou tentokráte zvoleni znovu a žá dati budou opět obnovení ústavy z r. 1887 Proti jazyku francouzskému. Pařížská »Patrie« sděluje: Vláda pruská. jež až dosud připouštěla vyučování francouz ské v okrseích malmédském a montjoieském, hraničících na belgické území, nařídila nyní, aby nahraženo bylo vyučováním německým. Oby- vatelstvo okrskův, jehož obcovacím jazykem jest frančina, jeví ovšem silnou nespokojenost s touto změnou, vyplynuvší jedině z výbojnosli germanisační. Loďstvo Spojených stářův. Kongres Spojených státův má býti požá dán o další úvěr na rozmnožení loďstva ameri- ckého. Jakmile bude nynější program lodních staveb proveden, bude míti Unie po Anglii nej silnější loďstvo na světě.
Malta Ob spojený stářův spojený státův Anglie Patria
15 article René Henryho kniha o rakouské otázce.
René Henryho kniha o rakouské otázce. (Questions d'Autriche- Hongrie e question d'Orient«. Paris. Plon Nourit Co.) V českých kruzích politických a zejmena našemu čtenářstvu známý spisovatel a politik francouzský René Henry, který našemu li- stu posílá tak zajímavé »listy z Francie«, vydal knihu o rakouské a východní otázce. Mladý spisovatel, známý svou velmi čilou činností pu- blicistickou, svými články, věnovanými zejmena otázkám politiky zahraniční, všem slovanským dojmům a zkušenostem z cest po zemích slo- vanských, vystoupil s první větší prací na ve- řejnost a byl velmi příznivě uvítán. Podobně jako známá a do češtiny již přeložená kniha Henrvova soudruha Chéradama o rakouské otázce, tak i »Questions d'Autriche Hongrieet questions d'Orient« jsou velmi ceněny kritikou francouzskou. Přední žurnály, jako »Liberte« Le republique frangaise« a j. věnovaly Henryově knize důkladné články. Náš tisk měl by s povděkem přijmouti znamenitou knihu Henryovu a seznámiti s ni českou veřejnost co nejšířeji. Zasluhuje to dílo Henryovo. Je zajímavé a vážné. Stanovisko auto- rovo v otázce rakouské je spravedlivé, nám Ce- chům sympatické. Poznání české věci ve Francii prokázána opět velká služba. René Henry zasluhuje plného uznání za myšlenkovou i formální vyspělost a cenu své knihy. Z těch svěže, elegantně psaných stránek vane duch moderní a zdravý. Autor je pravý Francouz, bystrý, ducha- plný, snadno vše chápající, bez pedantnosti důkladný, bez frazovitosti výmluvný, jenž dů- kladně prostudoval sujet své práce, píše jeno věcech, jež zná, sděluje své zkušenosti politika. pozorovatele a cestovatele. Rakouská otá ka jeví se Francouzům pro- blémem těžkým a nejasným. Budouenost Rakou- ska ji naplňuje jistými, snad přehnanými oba- vami: »Co bude po smrti nynějšího císaře ?« Tuto otázku klade každý francouzský politik.
René Henry Paris Henrvův Chéradam Henryův Francouz Francie Plon Nouritánie Company Question d ' Autriche Hongrieet question d ' Orient Henryovo Question d ' AutricheHongrie e question d ' Orient
16 article
Teprve v posledních lelech, kde Chéradam. Darest, Henry, Jarsay navštívili Rakousko a po- čali se zabývati politickými poměry naší říše, nastaly poněkud rozumnější a věcnější názory ve Francii o Rakousku. Poznalo se, že neexi stuje otázka, ale otázky, řada otázek rakou- ských, souvisících s existencí jednotlivých ná- rodů, utvořivších pestrou monarchii habsburg skou. Do té doby všechny zprávy o rakouských poměrech byly ve Francii čerpány ve Vídnia v Berlině. Česká otázka, tvořící jádro rakou- ské otázky, byla umlčena nebo znetvořena ti- skem německým. Heroický boj národa českého za stará práva a spravedlnost zmítal monarchií bez účasti Evropy. Teprve nyní, když mladá generace politická a novinářská ve Francii při- hlásila se ke slovu a když nastala intensivní činnost Kroužku přátel a pracovníků v Pařížíi v Praze na společném díle propagandy, kdy získáni byli i přátelé v Anglii, nastal pro če- skou věc živý zájem za hranicemi. René Henry je jeden z těch, kteří nejlépe informováni, poučují francouzskou veřejnosto rakouské otázce a zejmena o českých věcech.
Chéradam Henry Jarsay René Henry Rakousko Francie Berlín Evropa Praha Anglie
17 article
Též v jeho knize kapitoly věnované Čechům jsou nejdůkladněji propracovány a jeví sev nich srdečný cit sympatie. Henry pohlíží na budoucnost rakouské říše, naplněné zmatkem dlouhých vnitřních zápasů, rozhárané národnost- ními a jazykovými nesváry, celkem optimisticky. Doufá v zachování říše, jež se nerozpadne, ne- bude rozdělena. Rakousko Uherskem lomeují odstředivé síly, ale žádná z nich, ani pangerma- nismus, irredentismus, panslavismus, maďarský separatismus, není tak mocná, aby je zničila. Ale správně soudí Henry, že záchranou Rakouska bude jen odstranění nynější nadvlády německé menšiny. Líčí, jak německá menšina mající oporu v tradici, v působnosti Schmerlin- govy ústavy, v camarille dvorské, ovládá všechnu moc veřejnou na úkor slovanských národů. Henry vypravuje rozmach politického života če- ského, jenž přivodil krisi rakouskou. Otázka ra- kouské existence leží v rozluštění české otázky. Henry prostudovav podrobně hnutí pan- germanistické, nevěří v jeho účinnost. Tím není ohroženo Rakousko. Též slovanské tužby po nějakém zahraničném přivtělení nejsou značně. Všichni národové, tvořici »mosaiku rakousko- uherskou«, mají buď vůli vládnouti neb dosíe
Čecho Henry Rakousko
18 article
rovnoprávnosti, ale jsou stejně odděni útvaru státnímu, je spojujícímu. Rovněž nevěří René Henry v nebezpeč z venčí. Německo, podle něho, neziskalo by nie annexí Čech a německých zemí rakouských Nynější stav spojenství je pro Německo daleko prospěšnější. Rakousko mu slouží a je oboha cuje. Annexe by porušila rovnováhu v říši konsekvence její byly by hospodářsky i politicky ohromné a zejmena český živel byl by německé říši nebezpečným. Z Ruska též nehrozí Rakousku nebezpečí Carova vláda má příliš mnoho práce doma a n dalekém Východě a záleží jí především na klid ném urovnání Balkánu. Kniha René Henryho, k níž proslulý publi cista a učenec Anatole Leroy-B eaulie napsal interessantní předmluvu, jež rozdělenav dva díly: první větší čásť je věnována Rakou sku, druhá »národům jihoslovanským a otázce východní.« V kapitolách první části mluví autor o theori rozkladu říše rakouské, o nebezpečí německém o možném vývoji Rakousko- Uherska a o theori rozdělení Rakouska. Prozalím upozorňujeme dů tklivě na krásnou knihu, k níž se ještě vrátím se zřetelem na její části, věnované české otázce
René Henry Carův Leroy Německo Čechy Rakousko Rusko Balkán RakouskoUhersko
19 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Objektivnost pana rytíře Wesselého. Soudcovská neodvislost je sice v Rakousku za- ručena státním základním zákonem. Právě proto prokázal by státu dobrou službu ten, kdo by se vší bezpečností na jisto postavil, v jakém po- měru jest soudcovská neodvislost k justiční správě a naopak. Zjištění poměru toho bylo by třeba tím více, ježto právě v Cislajtánii cesty úřadních výnosů jsou velmi široké a archiv je- jich neobyčejně bohatý a pestrý. Tak na př. v informovaných politických kruzích pražských velmi dobře je známo, jak často operuje se př zdejším vrchním soudě výnosy nebo lépe ře- čeno, rozkazy ministerstva spravedlnosti. Je nebo snad také není ku podivu, že rozkazy ty bývají příznivy pro Němce, a nepříznivy pro Čechy.
Němec Rakousko Cislajtánie Čechy
20 article
Tyto rozkazy mají v Praze horlivého doporučo- vatele. Je jím sám president vrchního soudu pražského, ryt. Wessely, který vždy napjatě se přičiňuje, aby mezi úřadnictvo vnikly rozkazy vídeňské justiční správy, rozkazy dle jména Körbrovy, ve skutečnosti však fermany p. ryt. z Bleylebenů, známého vykonavatele německo- liberální kliky. Z doby poslední pochází tento případ: referentem v osobních záležitostech by při vrchním zemském soudě nedávno zesnulý rada Šepesta; po jeho smrti zastával funkci tu rada Rieger, nyní pak se ocitl referát o osobních záležitostech českých v rukou Němce, vrchního soudního rady Schraubka. Sluší uznati, že vrchní soudní rada Schraubek měl dosud pověst muže objektivního a konciliantního, ale je-li opravdu citlivým, musí uznati sám, že referát ten do jeho rukou vložen býti neměl. Bylo povinností presi- denta, ryt. Wesselého, způsobiti bez vyčkáván dalších pokynů, aby referentem o osobních zále- žitostech v českém senátě vrchního zemského soudu nebyl Němec, jakým je vrchní rada Schraubek, nýbrž Čech. Ježto se tako nestalo, máme příčinu k nespokojenosti, byť i se jmé nem rady Schraubka nebyl předem již svázán ráz češství nepřátelský.
Wessel Rieger Němec Schraubek Čo Praha Schraubek
21 article
— Český pán na lovu lidového mandátu. V rodišti Václava Hanky, v klidné Hořiněvsi, měli nedávno politickou schůzi. Občanům této osady, vroubené prostinkými památníky vojáků. padlých tam v prusko-rakouské válce r. 1866. představil se samostatný agrární kandidát pro doplňovací volbu říšského poslance za obce sku- piny královéhradecké, nový český pán, hrabě Vojtěch Sternberg. Občanům jmenované obce na Jaroměřsku se patrně dovedl zalíbiti; vyhlá- sili jej za agrárního kandidáta říšského posla- nectví a vyzvali výkonný výbor strany agrární, aby jej přijal za offieiálního kandidáta svého také on. Nevíme, jak se k tomuto požadavku, v Hořiněvsi vyslovenému, zachová výkonný vý- bor strany agrární. Nemíníme také do vnitřních jeho záležitostí nikterak zasahovati. Ale protože za nynějších kritických časů má každá kandida tura jistý národní zájem, je třeba předložiti ve- řejně otázku, byli-li si sousedé obce, pomníkem Hankovým ozdobené, náležitě vědomi obsahua dosahu svého usnesení ve prospěch hr. Vojtěcha Sternberga. Všimli si, že tento novodobý „český pán“ neumí ani dobře česky? Věděli, že týž „če- ský pán“ kdysi prožil velmi pohnuté chvíle v herně vídeňského Jockey-klubu, že potom, ne- znaje nic, nežli vojenskou jízdu na koni, pustil se do správy průmyslových závodů na Ostravsku a že tam germanisoval? Bylo jim známo, že „če ský pán“ chodí mezi český lid po problematické dosud účasti v bursko-anglické vojně? Že morav- ské horácké okresy skupiny boskovské odmítly loni čest, míti hr. Vojtěcha Sternberga svým po- slancem na sněmě markrabství, ačkoli se jim honosil kamarádstvím s moravským místo- držitelem a s pány ještě výše stojícími, to patrně dobrým mužům v Hořiněvsi taktéž známo ne- bylo. A jak uměl hospodařiti na statcích jeho ří- zení svěřených, na to se patrně rovněž netázali.
Hank Sternberg Hankův Hořiněves Ostravsko
22 article
Přes to však všecky tyto a ještě mnohé jiné a závažné otázky musily by býti na jisto postaveny dříve, nežli by se nejnovějšímu „českému pánu“ mohlo ztrpěti, aby se vydával na lov lidového mandátu. Českému lidu je poslanecký mandát přece jenom příliš cenný, než aby jej svěřiti mohl českému pánu — bez legitimace! — K projevům dru. Kramářovi. Starosta okresu úpického p. Nykliček sděluje s námi, že také z okrosního zastupitelstva úpického byl a sice již dne 25. prosince zaslán telegraficky projev dru. Kramářovi za vystoupení jeho na obranu práv národa českého v cerklu delegač- ním. — Ze Semil. Obecní zastupitelstvo města Semil usneslo se vzdáti poslanci dru. Kramá- řovi srdečný dík za mužné a neohrožené za- stání českého národa při jednání delegačním. Dr. Spidlen, starosta. — Večer Mickiewiczův uspořádá dne 12 ledna o 8. hod. večerní v sálech Národního domu na Král. Vinohradech »Ognisko Pol- skie«, jež získalo k této důstojné oslavě pol- ského pěvce vynikající členy našeho uměleckého a literárního světa. Účinkování své laskavě při slíbili pan univ. prof. dr. Jaroslav Vrchlický přední členové Národního divadla paní Hanna Kvapilová a pi. Růžena Mat urová, virtuoska na housle slečna Hilda Strom en g rowa a deklamační kroužek »O gnis k a«
Kramář doktor Spidlen Mickiewiczův Král Pol profesor Vrchlický Hanna Kvapilová Růžena Mat Hild Semily národní dom národní divadlo
23 article
Bohatý a pestrý program, jakož i sám hlavní účel večera — oslaviti památku genia polského Adama Mickiewicze — jsou zárukou hojné účasti českého obecenstva při representačním večeru »Ogniska Polského«. Reklamace pozvání přijímá p. dr. B. Prusík, Vinohrady 1106. — O cestě pražského arcibiskupa do Berlína uveřejnili jsme dne 31. t. m. telegra- fickou zprávu, již právní jeho zástupce takto opravuje a doplňuje: »Srovnává se sice s pravdou, že císař Vilém projevil ochotu přijati v audi- enci pražského arcibiskupa Skrbenského a to na žádost v té příčině podanou, není však pravda, »že arcibiskup po svém okoli roztrousiti dal, že pojede do Ústí nad Labem a že to vrhá světlo tím podivnější na styky se sousední říší.« Styky tyto záleží jedině v tom, že se značná část pražské arcidiecese nalézá v pruském Slezsku a že za tou příčinou nynější arcibiskup pražský po příkladu svých předchůdců, kard. Schwarzenberga a Schönborna (1890), prve než počne konati visitační cesty v pruské části své diecese, mocnáři tamějšímu se představí a jemu cestu svou oznámi. Není příčiny, aby obvyklá tato audience byla tajena a zajisté bude o ní zpravena veřejnost, jakmile k ní dojde. Cestu, kterou nastoupil pan kardinál do Ústí dne 28. prosince odpol. a z které se vrátil dne 30. pro- since odpoledne, platila návštěvě jeho bratra, který na zámku trmickém u Ústi n. Labem dli a dala bezpochyby podnět k oné neoprávněné domněnce o tajeném odjezdu do Berlína.« — Požární bezpečnost v našem Národní divadle.
Mickiewicz Prusík Vilém Skrbenský Schwarzenberg Schönborn Vinohrady Berlín audi Ústí nad Labe Slezsko Ústí národní divadlo
24 article
(Rozdíl v poměrech zdejších a amerických. Zde přísné předpisy zákonné o stavbě a provozování divadel. Dozor na ně divadelními komisemi, které aspoň dva- kráte do roka konají prohlídky.) Po požáru Národníha divadla při jeho znovuzřízemí provedena všemožná bezpečnostní opatření se zřetelem na zkušenosti při požáru získané. Rozsáhlý požární vodovod v celé bu- dově, dostatek hydrantů v hledišti i na jevišti. Zde zařízení sprchové v provazišti. Výhradně jen pro sprchy 6 vodních nádržek na půdě, každá po 500 hektoltrech obsahu. V nich voda i pro připad, že uliční vodovod jest bez vody. Požární vodovod zkouší se třikrát do roka městskými hasiči. Sprchové ventily každé prázdniny se otevírají a čistí; pak se na zkoušku z jeviště tahy otevírají a voda hadicemi na střechu vypouští. Železná opona dvoudílná jest jednoduché, ale bezpečné konstrukce. Zavře se sama v 10—12 vte- řinách, když se bylo lano z vidlice vysunulo. Pro n ustanoven je zvláštní spolehlivý zřízenec, který s od otevřené železné opony nesmí vzdáliti. Kromě toho na jevišti v provazišti nalézají se zvláštní požární
25 article
klapky, které se otevrou při požáru samy, aby vzniklým průvanem kouř mohl vycházeti na střechu. Konstrukce ohnivzdorné ve všech prostorách; dřevo jen na pod- lahách, nábytku a na práci truhlářské. Topení ústřední parou; parní kolle mimo vlastní budovu divadelní ve dvoře. Instalaci elektrického osvětlení věnuje se zvláštní péče a provádí stálá odborná kontrola. Ve- škerá vedení, jednotlivá tělesa i žárovky opatřeny po- jistkami pro případ „krátkého spojení“. Nešelří se nákladu na zlepšování a provádění rekonstrukcí. Právě došlé upozornění z obecenstva na „jiskry“ při vypí- nání elektrického proudu v levo u proscenia nutno vysvětliti, že jest to jen odlesk skrze okénko. Tam umístěn loni nový regulator s bezpečnými rheostaty. s vypínači a pojistkami, montovanými na mramorové desce. Vše to uzavreno Dězpečně v komoře ze želez- ného plechu; při představení přítomni jsou vždy ti elektromontéři. Kromě těchto přítomno při každém představení 7 mužů pražského hasičského sboru, kon- trolující policejní úřadník a stráž. Stálá domácí stráž o 4 mužích jest i v noci přítomna. Výhradně jen pro
hasičský sbor
26 article
Národní divadlo ustanoven jest zemský úřadník tech- nicky. Taktéž jiného spolehlivého personálu jest s do- statek a kontrola různých bezpečnostních opatření děje se každodenně. V hledišti nalézá se dostatečný počet východů i schodišť; na př. na poslední galerii přímo z hlediště možno vyjíti trojími dveřmi na hlavní terassu. Východy jsou stále otevřeny. Vzdor všemu může povstati nebezpečí požáru zvláště na je- višti, na němž však šetřeno co největší opatrnosti př zacházení ohněm; zvláště po loňském vydání nových předpisů. Při možném nebezpečí obávati se třeba nej- více paniky, klerá může i z jiných příčín uchvá- titi obecenstvo. Zde chladnokrevností a duchapřítom- ností jednotlivce možno zabrániti velkému neštěstí, jen podařilo se zdržet obecenstvo aspoň na jednu mi- nulu. Neboť při plném domě vyprázdní se celé hle- diště za 21/4 až 3 minuty! A požár vznikne vždy z malého zárodku a teprvo v další době se může roz- šířiti. Zatím obecenstvo jest v chodbách, foyerech a schodištích, kde jev úplném bezpečí proti ohni. Vždyť místnosti ty zůstaly neporuše ny při požáru Národního divadla r. 1881. Ostatně stejné, ba i větší nebezpečí hrozí obecenstvu i v jiných budovách na př. v kostelích, tanečních sí- ních a pod. Doporučovalo by se divadelnímu obecen- stvu, aby samo snažilo se seznámiti se s místními poměry v hledišti Národního divadla. Každý návštěv- ník divadla měl by si v hledišti připomenouti, kudy by v nebezpečí nejvýhodněji měl prchnouti. Ať obe- censtvo samo kontroluje bezpečnostní opatření v hle- dišti. Každé upozornění na shledané závady je ví- táno. Také se doporučuje, by se obecenstvo v šatnách a zejmena u pokladen tolik netlačilo, jak se nyní děje, a vykonávalo samo disciplinu.
národní divadlo
27 article
— Osobní. Za starostu okresního zastupitelstva v Uhlířských Janovicích zvolený rolník Karel Ko- hora ze Soběšína byl císařem potvrzena — Promoce. Slečna MUC R. Machova byla dne 21. prosince 1903 na doktora lékařství veřejně povýšena. — Úmrtí. Dne 1. t. m. zemřela na Král. Vino- bradech v mladistvém věku 24 let po krátké nemoci paní Ludmila Urbanová roz. Dvořáčkova, chot inženýra chemie. Pohřbena bude dnes z domu čí«.1 v Komenského ulici na hřbitov vinohradský. — Kn. Ferdinand Kinský zemřel včera na heřmano- městském zámku ve stáří 70 let. — V Radovesicích zemřel pan František Zeman, statkář, býv. starosta okresu libochovického i obce radovesické a býv. před- seda hospodářského a politického spolku pro Libo- chovice a okolí, v 69. roce věku svého. Tělesná schránka zesnulého bude v neděli 3. t. m. o 3. hod. odpolední z domu smutku na hřbitov sv. Vavřince v Libochovicích pohřbena. — Slavba druhé koleje na dráze Benešov—Čer- čany, jakož i Říčany—Nusle zadána byla, jak se nám oznamuje, podnikatelské firmě E. Čečovičkyz Brna. Státní dráhy rozhodly se pro tuto firmu zvláště z důvodu, že provedla správně a bezvadně lokální trat Čerčany—Čičovice. Podnikatelská firma Čečovičkova zavázala se, že při stavbě vyhoví těmlo podmínkám: 1. že zaměstná při ní jen domácí české dělnictvo, 2. že nebude vydržovati tak zvané kantiny, 3. že všechny potřeby objedná u domácích dodavatelů a 4. že stavbu neprodleně zahájí. Bude při ní zaměstnáno v nejbliž- šich dnech na 3000 sil dělnických. — Souborná výstava děl Jože Uprky. . .. Jásavé barvy palety Uprkovy zahýřily v útulných salonech bělavého pavilonu pod Kinského zahradou v souborné výstavě jeho děl, kterou uspořádal Spolek výtvarných
ko Král Urbanová Dvořáčkův Kinská Zeman svatý . Vavřinec Uprka Uprkův uhlířský Janovice Soběšín Machov Komenský ulice Kněžná Radovesice Libochovice Benešov Čer Říčany Nusle Čerčany spolek pro Liba E . Čečovičkyz Brno Čečovičkov MUC R