ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 eab9d7f0-7107-11dc-b7a0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 35, work 4, person 54, org 9
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 3. ledna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 3.
4 article
Na raní a odpol. Hint předs lárí ne v Praze v zdntslslna i pa vrěsle Ba čtvrt leta . . . . 6 K — s dvoji donskou2 K so na snřsle kel na čtvit leta . . na měik . . . . 2 K 90 Foštont na čtvrt lta. . . . 9 R osai s drají zhallieu na meníe na niřit nivrt lota . . . Hi K con
Praha R osai
5 title
Orežní číslo pro Prahu le o stranách
Praha
6 article Dobrá vůle .. .?
Dobrá vůle .. .? Mezi volajícími na rakouské poušti, jichž se o Novém roce ozval sbor tak mnohohlasýa tak neharmonický, nemohl ovšem neslyšán zů- stati nejhorlivější připravovatel cesty páně, dr Ebenhoch. Novoroční číslo jeho lineckého listu jest hlasu Ebenhochova plno i zní, abychom užili poněkud směleji německé transkripce fran- couzského rčení »avec onetion« — »pln po- mády«. Pan dr. Ebenhoch, jako obyčejně, od dává se buzení některé z křesťanských etnosti, hlavní anebo vedlejší, v nichž vidí spásu si- tuace, náležiť v jistém smyslu také k »umrav- něncům«. Théma jeho jmenuje se tentokráte »dobrá vůle« a vyřknuvše takto obsah jeho novoroční úvahy, mohli bychom s nejlepším svědomím na tom přestati, kdyby předpoklady řešení situace dobrou vůlí, jakouž dr. Eben hoch tentokráte naděl linecký dort, nebyly tak velice zajímavé. Zjistiv poznatek dosti všeobecně za sku- tečnost přijatý, že totiž v popředi jeviště stoj čeští a němečtí poslanci, kdežto ostatní skupiny »tvoři komparserií« (patrně affinita představz nové Ebenhochovy tragédie »Queretaro«) více či méně vlivu požívající a že česko německý spor ovládá denní politiku, kdežto vše ostatní couvá do pozadí — di dr. Ebenhoch — že Češi čer pají svou silu z neblahých chyb ústavního libe ralismu, z článku 19. zákl. stát. zákonů »to lika výkladů schopného,« jemuž zmíněný libera- lismus opomenul dáti »konkretníko obsahu«. Němci odůvodňují prý svůj odpor proti českým požadavkům významem německého národa jeho jazyka ve státě v národohospodářství, kul tuře a dějinách. Zásada: »Rovné právo všeme jest devisí Čechů, slovo »Každému to, co mu patří« Němci Čechům namitají. « Toť prý pa teronásobná tresť sporu.
Ebenhoch doktor Eben Čech Němec Čecho
7 article
Úžasno, jak mělkými cestami docházíse ke státnickým kvintessencím! Zemský hejtman hornorakouský a bývalý nejvyšší maršálek kon servativních Němců nemůže si pomoci a falšuje když ne všechny, aspoň některé z premis svého nastávajícího závěru a označuje ten takřka jediný správný paragraf práce ústaváckého liberalismu článek 19. zákl. zákonů, za neblahou, vlastně za chybu »plnou záhuby«, za článek, jemuž opomenuto dáti přesného obsahu. A přece ne- může býti pregnantnějšího, zrovna matematicky zajištěnějšího obsahu nad onen, jímž naplněn jest 19. článek. Jazyková nařízení Badenova. ačkoliv nebyla zrovna ideálem provedení článku 19., přece jenom byla konkretnost tohoto základního článku tak prolnuta, že ne- znajíce žádné nerovnosti mezi českým a ně- meckým jazykem, pokud upravují uživání jazyků při státních úřadech v Čechách, nemluví než o obou zemských jazycích, aneb o zemském jazyce, v němž . .. Rovnost jest představou v lidském pojmu úplně vyčerpatelnou i jest jen jedna, jako může být jen jedna pravda a proto již Gautscho jazyková nařízení, porušujíce konkretní obsah článku 19., porušují navzájem na vous vyvá- ženou absolutní rovnost obou jazyků, konkurene obou jazyků v okresech smíšených. Leč to jen tak mimotně budiž řečeno. Německá hlava, i když sedí mezi rameny Eben- hochovými, jest ve svém názoru na národnostn rovnost nenapravitelna, všechna práce byla by tu tudíž marna, důležitější okolnosti jest, že s dr. Ebenhoch chlubí nálezem prostředku k od- klizení národnostního sporu v zemích koruny české, na nějž prý nikdo nepřipadí a který ne- omylně působl a ten prostředek zní, jak již bylo řečeno: dobrá vůle.
Němec Badenův Eben Ebenhoch Čechy
8 article
Takovým způsobem, jakým dosud jednáno. ke koncům sporu se nepřijde, to leží dru. Ebenhochovi »na ruce«, a na téže ruce, jak dí, leží mu i to, že nedostává se dobré vůle, ne- chce říci, že schází na osobní dobré vůli. kteráž zajisté jest, ale na vůli strany, kteráž všechno a všechny s bezohledným tyranstvím ovládá. Návrh mimoparlamentního smírčiho soudu je mu nezbadatelným, ven kteréž věci ovšem sluší dáti dru. Ebenhochovi úplně z pravdu, neboť sám táže se, kdo že prý dá smírčímu tomu soudu obvod působnosti a kdo mu dá exekutivu a jakou? nad kým nad čím. A protož nelze mu dojíti k jinému závěru než k tomu, že jediným prostředkem k řešení parlamentní krise jest smírné vedení parlamentu na dráhu pořádku prostředkem platného, avšak přesně dodržovaného jednacího řádu. Pod tla- kem nenásilného řádu připojí se podle zkuše- nosti z jiných zastupitelských sborů strannická vůle, vůle strany k osobní dobré vůli a vykoná na konec takto čin, na jaký národové Rakou- ska v r. 1904 snad zbůhdarma čekati nebudou. Sic jinak nezbude vládě nic jiného, leč aby se od špatné vůle parlamentu odvolala k dobré vůli národů. »Pak stál by rok 1904, a já to nepokládám za pravdě nepodobno,« praví dr Ebenhoch, »ve znamení významných všeobec- ných nových voleb, kteréž by zavedeny býti měly pronikavým sociálněpolitickým programem vládní m.« Na tento prospekt pozadí scény, předvedené drem. Ebenhochem v poslední době tak důkladně jevištěm se zabývajícím, podíváme se, až bude dáno znamení k jeho spuštění, prozatím zajímá nás podstata situační filosofie státníka a básník Ebenhocha a jeho nauka o dobré vůli strany a národa, byť snad »dobrá vůle« v jeho ústee nebyla více, než mechanickým opakováním vánoč ního pozdravu andělského.
Ebenhoch
9 article
Dr. Ebenhoch, poněkud po schopenhauerov sku naladěn, rozeznává mezi dobrou vůli osobní strannickou a dobrou vůlí národů v takové spoji tosti, jako že i dobré vůli politiků jako jednot livců, i dobré vůli národa, směřující k parla- mentnímu vyrovnání, »ke skutku, na jaký čekaj národové«, v cestě stoji »tyranská vůlee stran anebo vlastně strany, poněvadž můžeme s jakýmsi nárokem oprávněnosti vykládati o roz- položenípouze jedné strany, strany české. Kdo špatně rozeznává, špatně učí, i učení dra. Ebenhocha o situaci v národě českém — jinou zajisté nemá na mysli, když mluví slovy nízkými, jak jich nízký úmysl, o »straně vše všechny tyranisujíci« — je proto špatné, že ro- zeznává mezi vůlí jednotliveů ve straně, vůl strany a vůlí národa. Aneb lépe řečeno, domní- vá-li se, že v neodvratném postupu národn strany svobodomyslné, vedoucí nyní v jediném sepjetí ramen k ramenům všechny velké české strany výslednicí sil, dráhou to představujíe ideální přímku, rozhoduje nějaká jiná než vůle národa. Jaký to omyl, básníče »Queretara«, domnívati se, že v otázkách národní existence, bytu, budoucnosti, cti a stejné hodnoty s ostat ními současnými národy, v tomto soustátí bydli tely, může rozhodovati jednotlivec, nebo strana či strany ?l Byla-li kdys strana taková, která se do- mnívala, že může opravovati a dokonce jednat proti vůli národa, k jejímuž vykonání bylado
doktor Ebenhoch
10 article
světa postavena — hle, neoddolatelný, elemen- tární projev dobré vůle národa poučil ji o sku- tečném stavu věcí a potřel stranu tu až na zbytky jen potud znatelné, pokud stačiti mají na výstražný příklad. A vůle národa jest jak jednoducha tak těžkopádna, neovládatelna a ne- svobodna — nesvobodna v tom smyslu, že národ nemůže jinak chtíti, než jak chce i sám na své vůli měniti nemůže. Národ totiž chce žit a chce život svůj zaručiti, zaručený viděti a všechna jeho intelligence soustředěna v žárlivý střeh každého pokusu, ohroziti tuto záruku, ať déje se to rukou cizí aneb rukou až dotud za vlastní považovanou. Jest sice možno, že od těto vůle odehýli se vůle jednotlivců, odštěpků z bludu aneb špatnosti. jakýchsi to zrůdných politických nedochůdčat aneb přezralých zehytralců či larev »vyšš umravněnosti« nad národní eil položené, mezi- národních illusionistů aneb illuminátů. Jich bzukot komáři může snad nezkušenému uchu zníti jako polnice, letí-li těsně kolem něho, ale běda sluchu, který jest příliš nedokonale orga- nisován, aneb tak zalehlý, že neschopen jest vnímati vibrace celého mohutného tělesa národ- ního, záchvěv kovového jeho jádra i neznamená majestátní dolud tlumenou hudbu sťér národ- ních, v nichž dřimou síly, výbavující se k bouř- livému činu jen tenkrát, kdy je nejhůř. Bývá to tenkrát, kdy směrnice vůle národa a vůle jeho zastupitelstva odchýli se od sebe v úhlu nesmiřitelném a něna pravitelném.
11 article
Jako kompas plavcův řízen jest neomýlně a neodvratně magnetičnosti země, tak i kompas v rukou vůdců české politiky stále a neústupně řízen jest magnetičností — vůle národa, která není ani dobrá ani zlá, ale prostě vůle ne- zdolná. Jsou možny víry, větry protivné měnie kurs, jest možno ztroskotání, může být nutnou stavba nového loďstva, ba i posádka se může změnit, ale cil: samostatnost národa, dráha rovným právem, zůstane nezměněn. Tak zní vůle národa.
12 article Požár divadla Iroquois v Chicagu.
Požár divadla Iroquois v Chicagu. Co stalo se bezmála před čtvrtstoletím ve Vídni, opakovalo se dne 30. prosince minulého roku v metropoli amerického západu, v Chicagu — v tamějším divadle »Iroquois«, jenom že rozměru ještě hroznějším. Události za oceánem dějí se všechnyv měřítku mnohem větším, než ve světě starém. V Americe mnohem rychleji se jezdí, za to ale se tam do roka poměrně pětkrát tolik lidí za bije na želežnicích, jak u nás. V Americe se staví pětkrát tak vysoké domy jak u nán, vypukne li však v některém z nich požár, ne- zachrání se tam téměř nikdo. Také požár jmenovaného divadla vyžádal si více obětí než požár vídeňského Ringihestru Policejní zprávy udávají, že z divadla Irokez- ského vyneseno bylo po požáru sedm set třicet mrtvých a smrlelně zraněných. Tedy víc mrtvých, než jich padne v bitvě prostředních roz- měrů. V roce 1866 padlo jich u Jíčína i u Skalice méně. Představme si, co to znamená. Vždyť víme. jak tuhý je život lidský, co všechno snese a jaké třeba vynaložiti energie, aby byl utracen. A tam v malé chvilce smrt zkosila více než sedm set zdravých a před chvilkou veselých lidi, více než sedmsetkrát se rozehnala, aby provedla na osudném místě hroznou žen. Však v Americe nevyvodili z hrozného ne- štěstí náležitých důsledků. Kdežto u nás již
Iroquois Chicago Vídeň Amerika Skalica Iroquois Tropez
13 article
třetího dne pracováno bylo všude na mimo- řádných bezpečnostních opatřeních a nedlouho potom pracováno všude na rekonstrukčních plánech definitivních, všude zaváděny železné opony, v Americe v tomto směru nedělo se pořád nic. V této zemi absolutní volnosti zůsta veno každému jednotlivci, aby o bezpečnos svou pečoval sám. U nás ponecháváme podobné věci policii, ta ať se stará, abychom se nepro bořili na ledě a navzájem revolvery se nepo stříleli. Tak děje se i v divadlech. Nač nuti majitele a podnikatele divadla, aby pečoval o bezpečnost svých hostí? Každý z nich divadlo vidí, každý — tak aspoň se předpokládá — dovede posouditi sám, pokud je v něm o osobní bezpečnost postaráno. A komu to nedostačí — do takového divadla nelez, odvážíš-li se ale tam. ať následky neseš sám! Proto také v americkýeh divadlech nemají dosud ani železných opon — aspoň jich tam není mnoho — proto je tam posud málo vodou naplněných reservoirů pod střechou, které ovšem žádné ceny nemaji jsou-li prázdné neb nemožno-li od místnosti, kde stojí, nalézti klíčů, ba nemají tam ani tak mobi- lisovanou stráž, jakou máme v divadlech my
Amerika
14 article
Však i sama stavba divadla, a to u většiny ame- rických divadel, nestojí za nic. Aby ušetřilo se stavebního místa, staví se v Americe se zvlášlní chutí do vzduchu, kdežlo na půdorysu všemožně se škrli. Zejmena na místnostech vedlejších, k nimž počítají se také chodby. Na těch nale- zají se ale zpravidla též šatny, pak koupelny, cukrárny i buffety, tak že sotva dva lidé se tam mohou vyhnouti. Představme si pak, že v takovém až po strop naplněném divadle vznikne panika! Představme si, co přihodilo s na Chodinském poli u Moskvy, kde nebylo zdí aniž nějakých hradeb, kde ledy zástup ve směru odstředivém mohl ustoupiti, kam se mu zlíbilo, a co tam lidí bylo ukopáno, rozmačkáno, v prach zašlapáno, co jich tam za nejhroznějších okol- nosti vypustilo duši! Proto tvrdíme, že proti panice mají ochranné prostředky jen cenu rela- tivnou. Co je panika? Kdy nastává panika Když člověka jinak normálního opustí rozum, když přestane býti pánem vůle své a když strach jím ovládne. V okamžiku takovém zapomene na železné opony, zapomene na východiště v oka- mžiku nebezpečí a jen jedna myšlenka s hroznou jej ovládá intensitou a to je myšlenka, jaks znchránit, třeba na zkázu ostatních. Povel jediného muže, hlas jeho vzbuzující důvěru konejšivé, klidně slovo v okamžiku divokéh rozruehu často zmůže více, než všechna bezpeč- nostní opatření.
Amerika Moskva
15 article
Ziratí-li ale hlavu všichni, pak je ovšen konec. Tím však nemá býti řečeno, že bezpeč nostní opatření jsou bozcenná, že všechna na řízení, vydaná po požáru Ringtheatru, jsou zbytečná. Nikoli. Každé z nich má svou cenu. Ale tolik tvrdíme, když panika se zmůže, že všechno je marné, poněvadž panika je divoký rej zmita- jících se šílenců. Paniku předejíti znamená tolik jako zachrániti. Neboť tři vteřiny uklidnění mezi čímž se snáší dolů železná opona, spusti hydranty a prorazí několik vedlejších dveří, vzbudí utišeni, jež má za následek klidný od chod mass. Zameškejte ale těch několik vteřin a všechno je ztraceno . . . Proto jeden rozvážný muž s měkkým, ale energickým hlasem, důvěru vzbuzujícím exterierem, který první by vstal v okamžiku nebezpeči obecného, více dokáže než všechny předpisy. V drobném prodejli raaní čslo o bě . . . za zh odpole diní Ve nilialkách ua venkovůt ranná číslo. . . . . . . . . . . sb sd polední Inseráty platí se hotevé kapřel Předplaceni a inserty přijímá sdmíni- strape v Marlanské ulici č.a Tam nacházsjí se bíž redakee tlakárna a ezpedica „ Národnich Li istě Rukopisy se novracejl.
Marlanský ulice
16 article
Není třeba, abychom jevili opět pošetilý strach před návštěvou divadla, však na druhé straně budiž nám nové toto hrozné neštěstí po- bídkou, věnovati pozornost divadelním zařízením a zejmena těm věcem, o nichž buď větším neb menším právem za to se má, že jsou v nejčastějších případech přičinami divadelních požárů. Dosud mělo se za to, že nekryté svěllo zavinilo většinu divadelních katastrof i doufalo se, že zavedením světla elektrického nebezpeč to bude odstraněno. Zatím ale ukázalo se, že tomu tak není. A bylo to zejmena tak zvaně a osudné »krátké vedení«, jež nejednu již přivo- dílo katastrofu, zejmena ve veřejných místno- stech. Dlouho-li tomu, co stejným způsobem shořel »Bazar« v Pešti? 4 dá se předejíti tomuto nebezpečí. Na to s naprostou určitosti dá se odpově- děti, že eventualitu tohoto nebezpečí lze zredu- kovati až na samu nemožnost. Krátké spojení je vždy jen následkem mizerné, nedbalé instal- lace, kde při náležitém distancování olověných spojek vznikne krátké spojení, proud okamžitě se přeruší, světla jím živená zhasnou a ostatní nápadně seslábnou. Dostatečné to zajisté známky a zároveň pobídky, okamžité pátrati po tom, kde krátké spojení vzniklo.
Pešť
17 article
Jest ovšem za dnešní konkurence, která nedbá jakosti práce, možno, že dle zásady: za málo peněz málo muziky, pracuje se na elektri- ckém vedení s lehkomyslnosti a hříšnou leda- bylostí. Snad žádný obor průmyslový neklesl tak rychle v hájení své odborné cti, jako právě průmysl elektrický. Vypište offertu na práci za dvacet tisíc korun a konkurenti sjedou se z ce- lého světa a předstihují se ve slevování. Nejde na konec již o to, kdo nejméně vydělá, nýbrž o to, kdo as nejvíce prodělá. Když tak to jde, nelze diviti se, že nedb se při zřizování oné rigorosity, s jakouž za každé okolnosti musí se pracovati v elektrov- nách a při installaci. Půjde-li to ovšem tak dále, jako dosud, kdy zejmena cizácké firmy se tlačí sem buď přímo, buď filiálkami, buď pro- střednictvím agentů, kteří na práce pravé lici- tace pořádají. Tvrdi se též, že v Chicagu vznikl požán následkem vývoje tak zvaného světla drummond- ského, kdy vodík z páry a kyslík in statu nascenti pouštějí se na váleček z křídy. Tím vyvine se světlo mohutnosti světla obloukového, ale ne větší. Nač ale užívati světla, jehož výroba spojena je se značným nebezpečenstvím Buď jak buď. Aby se předešlo katastrofám tak hrozným, o jaké se nyní noviny rozepisují, třeba především solidnosti a svědomitosti při zařizování místností veřejných, potom doved- nosti a zkušenosti při obsluhování příslušných strojů a konečně chladné mysli a mužné ener gie, když nebezpečí již nastává.
Chicago
18 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 2. ledna. (Poláci a Čechové.) Lvovské »Slowo polskie« porovnává vnitřní poli- tiekou siluaci před rokem a dnes a konstatuje, že dr. Körber svými čtyrletými věrnými služ- bami, německé levici konanými, vysloužil si vlastně jen černý nevděk svých miláčků. Po těch chvalozpěvech, jimiž videňské listy zasy- pávaly dra. Körbra ještě o Vánocích r. 1902, letos není už nikde ani stopy. Jak oni Němci, kteří vládnou v ministersivech, tak ti, kteří sedí v lavicích poslaneckých, jsou si již vědomi, že nezlomí českého odporu a že český odpor mu-
Polák Čecho doktor Körber Körbr Němec Praha
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. ZPetrohradu- V Jurjevě jezdili jsme před 3 nedělemi na saních, zde ani ten nejodvážnější izvoščík sáně za vozik na dlouho ještě nevyměnil. S malým srdcem blížil jsem se ku Petrohradu a starostlivě pořádal zimní svou toaletu. Všechno máš, po- myslím si, jen ještě na nos nic. Řikali mi doma. že i na nos futrál třeba si koupit, aby neumrzl. No, koupíš v Petrohradě. Vystoupím na Baltickém nádraží ... Pošleš pohlednici domů, že jsi na místě. Jakou? Aha To je výborné. Elektrická tramway jezdí po ledě. To se hodí. Koupil jsem několik pohlednic, jak elektrická tramway jezdí po zamrzlé Něvěa přibásnil silnými slovesy hrůzy ruské zimy. Času na psaní dost. Je 9 h. ráno a po celém nádraží plné ještě osvětlení. Venku dosud tma ... K desáté hodině pohasínají kolem umělá světla a den dere se okny plným proudem doči stého nádražního restaurantu. Čas zvednout se Již v Jurjevě zpozoroval jsem, že život ve zdej- ších městech začiná na ulicích pozdě, teprve po úplném rozednění.
ZPetrohrad Petrohrad
20 article
Límec vzhůru, čepici přes uši, rukavice — tak a do saní. Jak rad jezdím na zdejších nízkých saních; vypadneš-li, rozumuji, aspoň se příliš neuhodiš... Oj, jaké to překvapení! Vlažný vlhký vzduch šlehne po tváři a udivenému zraku jeví se roj izvoščíků s — vozíky! A bláto, všude bláto, kam pohledneš a kaluží spousty — blátc a voda stříká pod koly a daleko kol, a běda tomu, kdo pěšky se musí proplétat tím jezdíeím rojem izvoščíků před nádražím. Tohle je mi pěkný Petrohrad! Takhle že vypadá stolice sněžné severní řiše dne 6. pro- since ?. Nic jinak. Ba, dnes máme již 28. prosince a saně dosud neslavily do stolice Petrovy svůj trvalý vjezd, po Něvě elektrická tramway nejezd — ba zrušen několikrát i pěší přechod po za- mrzlé a opět roztanuvší Něvě a sotva čas ob čas staráš se přikrýt zábnoucí uši — nos — leda někde v Sibiři je snad v nebezpečí. Petrohradané jdou letos z jedné přírodní neobyčejnosti do druhé. Koneem podzimu přišla povodeň, jaké
Petrův Petrohrad Něva Sibiř
21 article
dávno a dávno nebylo, Něva zamrzla o celých 14 dní později než jindy a zima — pravá ruská zima pořád ještě se čeká. Ostatně Petrohrad díky nedalekému moři, má klima poměrn k ostatní Rusi mírné. Dne 16. prosince na př. kdy o 7. hod. ráno byl v Moskvě mráz — 20.4 C., v Kazani — 20.3° C., ukazoval v tu dobu v Petrohradě teploměr — 10.2° C. nebo včera v tutéž dobu v Petrohradě — 6.9° C., v Moskvě — 11.1°, v Kazani — 6.0° C. Jaká pomoc. Když nejsou sáně, pojedu v zíkem. Ale kam? Mám doporučení na universitn professory s titulem Excellence z Prahy i z Jur jeva, na ruskou studentku-medičku a na jednoho krajana Čecha. Postrý výběr. Rozumno, jet, kan je z Baltického nádraží nejbliž. Ne, pojedu k Čechu. Izvoščík! Ochtěnskaja doroga, dom 1. — Rub 50 bárin, uže Poluostrovo, daleko. — Pobledly moje líce. Vím sice, že pojede za rubl, ale mám sotva ten celý. Nešťastné ruské svátky! Sedím v Jur jevě, vstanu dne 4. prosince ráno — svátek v sobotu dne 5. — svátek, dne 6. — neděle. Všechny banky zavřeny, za celé ty tři dni nepo- dařilo se mi rozměnit zahraniční peníze. A tak tu stojím sice šťastně přece v Petrohradě — ale bez ruských peněz. Volky, nevolky do petrohradského bláta pě- šky! Na Sadovoj prý je směnárna, a Sadovaja nedaleko. Nevěřte tomu. V Petrohradě není ni- kde nedaleko. Představte si, že sama Něva koná městem cestu 12 verst, největší šířka města ob- náší 13 verst, obvod měří 40 verst a bude vám jasno, že třeba míti se před zdejšími rozměry „daleko“, „nedaleko“, na pozoru! Ostatně, při- jdete-li do nového města, je na co se dívat, cesta ujde. Zajímavý pohled nedaleko jízdecké školy.
Čecho Čech Izvoščík Petrohrad Moskva Kazaň Praha Jura Něva
22 article
Celý regiment vojáků na ulici, každý má lopatu a shrabují bláto. To jsem si pochvaloval. Konečně směnárna — ne, směnárnička. Za pultem ošumělý mladiček. Mám německý kov a rakouské papíry. Může rozměnit jen kov a sice jen zlato a stříbro, za nikl a měď nedá nie. Chla- pik nabízí mi za stříbrnou marku 40, za zlatou desetimarku po 43 kopejkách. Nejsem velký po- čtář, ani finančník, ale tohle se mi přece ne zdálo! Došel jsam ze S ado vo j klidně na N ěv- skij prospekt a zde v Lionské banee co nejochotněji mi vyplatili za 33.75 mk., drobo- tiny všeho druhu slušný obnos 15.52 rub. a za rakouské papírové koruny po 39.1 kop. Sláva bohu, rubliky v kapse — veselejší putování. Za 80 kopejek ujíždí se mnou za- rostlý izvoščík na Poluostrovo ke krajanu Čechu. Dobře jsem se rozhodl. Pan inž. chem. R. ředitel chemické továrny, přijal mne vřele a po- radil bratrsky a dobře. V daleké cizině — pojednou v kruhu hodné, pravé české rodiny — jaké to příjemně teplo rozleje se člověku u srdce — brzy zapomínáte, že vás dělí sta mil od vla sti. Za přátelské besedy defilují před námi řady známých nebo vynikajících osob, v kaleidoskopu střídají se situační obrázky- A víte, můj nový přítelí, co mne k Vám nej více táhlo? Že mne na Vás doporučil Rus. Pravý Rus, jenž má zde řadu svých dobrých známých Rusův. — Ano, Ivan Grigorjevič, vždy, kdykoli při jede do Petrohradu, neopomene k nám přijít Děti se na něj těšívají. Však i u jeho ruských přátel byl byste dobře přijat.
Čech Ing Rus Rusův Grigorjevič Petrohrad kopějka roubit
23 article
Nepochybuji o tom, ale slyšel jsem, že jsou zde i taci Češi, kteří německou společnost vy- hledávají, od Rusů se separují a někteří prý se tu i poněměili. — O tom mi z vlastní zkušenosti není mnoho známo; vypravuje se, že tak dříve bývalo, teď jest jinak. Máme zde velmi pěknou českou společnost. Ob čas se sejdeme. Máme zde dva spolky: Vzpomagatělnoje Obščestvo a tělocvičný spolek Sokol, který se zde zatím jmenuje Sěver. České Obščestvo má nyní místnosti v budově „Slovanského blahotvoritělného obščestva“ ve Zvenigorodské ulici čís. 24 a Sokol evičí v na- jatých mistnostech „Důstojnického šermiřského klubu“ v Inženýrskoj ulici, naproti cirku Či- nizelli. Neopomeňte, navštívit zdejší českou ko- lonii. Za týden je Tyršův večer a za čtrnácte dni ochotnický odbor hraje divadlo. Zapadl jsem do moře ruského města. Nové dojmy, nový svět. Vybraná pozornost novýeh druhův ob čas dává vzniknouti illusi domova. Ale za týden přece jsem vzpomněl: „Nezapo- meňte navštívit zdejší českou kolonii,“ znělo m v ušich. Zvenigorodská ulice — méně hlučná, ši- roká ulice. V kamenném domě — v Petrohradě jsou dosud i dřevěné domy — v I. patře Slovan- ské a jeho host, české obščestvo. Pokud jsem mohl přehlédnout, je tu též čítárna a knihovna Sl. Obščestva. Dosti velký, elegantní sál, několik menších místností kolem. Sál vyzdoben mimo jiné obrazy slovanských panovníkův. K 9. hodině počínají se seházeti hosté. Vybraná společnost, četné dámy v elegantních úborech, Hovor sly- šíme český, ruský a též — francouzský. Z host přitomen poslanec dr. Jan D v ořá k, jenž tu několik dní mešká jako delegát rakouské nej- vyšší zdravotní rady ve Vídni, na výstavce „Dět ský svět“. Na programu je přednáška p. J. Vichery náčelníka Sokola, „O životě a významu dra Tyrše“, pak zpěvy, deklamace a volná zá- bava.
Čech Rus Sěver Tyršův Hovor doktor J Vichera Sokol Tyrš Zvenigorodský ulice Inženýrskoj ulice Petrohrad Vídeň Sokol Český Obščestvo Sokol evičit kamenný dům Slovan Vzpomagatělnoj Obščestvo
24 article
Příjemný večer. Vzbudil ve mně upomínku literárně-zábavných večerů, jaké koncem le osmdesátých a počátkem devadesátých pořádal pro široké obecenstvo Akademický čtenářský spo- lek ve Vídní. Nevím, činí-li tak dosud — ale často se zalíbením doby té vzpomínám. Řekněte mi, prosím Vás, ptám se mladéh strojního inženýra, k jakým vrstvám přináleži dnešní zdejší společnost? Čekal jsem, že najdu společnost dělnickou a zde na mne činí společ nost dojem lidí vesměs studovaných, pracujíeích duchem a ne rukou. — Tato společnost patří vrstvám nejrůz- nějším. Zde ti mladí lidé jsou vesměs děl- níci. Dnešní slavnostní řečník na př. je litogra- fický dělník. Není možná, ten mladík, jenž bez frásí při tom s takovým oduševněním a citem, jejh suggeroval i posluchačům, dovedl upoutati spo- lečnost k sokolskému dílu téměř půl druhé ho diny, že je prostý dělník? — Vskutku. Zde vydělají naši čeští dělníe 2—3krát tolik, co doma. Zde při dražším živo- byti nelze z toho zachovat mnoho, no, oni vždy starají se velmi slušným způsobem zvýšenýeh příjmů využit. — Tam pohleďte, u toho stolu. to je kolonie našieh mistrů. Většinou jsou to krejčí. Největší krejčovské závody na Něvském jsou českých mistrů. Všem daří se výborně.
Vídeň Něvský
25 article
Ale člověče, vždyť mluví s těmi damami francouzsky, podivují se. Slyšel jsem ovšem již kdysi kdesi, že na př. čeští krejčí dělají ve Štrasburku francouzské pařižské mody, sám jsem jednou sešel se s poctivým českým mi- strem, jenž je osobním dvorním krejčím jedné zahraniční královny. — Pan mistr X. má paní Francouzku slečna guvernantka je Francouzka. Paní naučila se zde v Petrohradě česky. Vot zděs, ten pán, co jde k pianu, to je český millionář, skutečný mil- lie nář; narodil se již zde a celé vychování nabyl v Rusku. Mladý muž, příjemného zevnějšku, jme se zpívati za průvodu piana blaťácké písně. Se zá- jmem dívám se na českého millionáře, jenž na- rodil se a vychován byl již cele v Rusku, drží se rodné kolonie a beze vší affektace, tak docela po prostu přispívá k zábavě české společnosti, sestávající ze všech vrstev rukou nebo mozkem pracujících jednotlivců. S chutí jsem zatleskal po skončení zdařilého přednesu. A předsedou českého spoku kdo jest? — Gymnasialní professor.
Francouzek Štrasburk Petrohrad Rusko
26 article
Po čirnácti dnech. V sobotu dne 19. pro- since 1903. Misto: Sál „S. Petěrburskavo muzi- kalno-dramatičeskavo kružka ljubitělej“, ulice Gogolova čís. 20. Program dramatického večera Českého výpomocného spolku v Petrohradě: „Jedenácté přikázání“, původní veselohra od Šamberka. Účinkují dámy: paní M. Třasáková, slč. L. Novotná, slč. B. Holecová a slč. M. Tra- sákova; pánové: V. Vichra, M. Pospíšil, F. Ci- vín, J. Vichra, J. Schreiber, K. Jirásek, J. Jan- kovský a R. Jaroš. Mnohokrát viděl jsem tento starý kus na ochotnickém repertoiru, ale mohu říci, že ani jednou neviděl jsem jej sehraný s takovou pečli- vostí jako zde. Ani jednou neviděl jsem naše stu- denty-ochotníky sehrát kus tak, jako provedli jej tito, většinou řemeslníci a dělníci. Všichni zasluhují být jmenovánu, všichni zasluhují plného uznání. Dámy byly rozkošné. Na večeru našli jsme společnost ještě pe- střejší než minule. Bylo přítomno též několik Rusů, mezi nimi osvědčený přítel Čechů, pan Svatkovskij s chotí a jihoslovanští unive sitní studenti.
Gogolův Šamberk M Třasáková L Novotná B Holecová V Vichr M Pospíšil J Vichr J Schreiber K Jirásek Jan R Jaroš Rus Čecho Svatkovský Petrohrad