1
masthead
Střana 6.
Střan
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
19. června 1904.
5
article
Stavba všeobecné nemocnice ve Vídni.
z Vídně, 18. června. Ministerstvo finanei
jménem správy všeobecné nemocnice vídeňské
uzavřelo s První rak. spořitelnou ve Vídn
smlouvu, na základě které tento ústav poskytl
4% v 50 annuitách umořitelnou půjčku 8 mil.
K na výstavbu všeobecné nemocnice vídeňské.
Stav úrody v Uhrách.
Z Pešti, 18. června. (C.-B.) Úřadně se od-
haduje: pšenice na 34.01 (proti 44.07), žito na
11.62 (1291), ječmen na 10.52 (14.05), ove
na 9.0 (12.67 mill. metr. centů loňských). V ně-
kterých krajinách uspokojuje výnos kvalitativně
v kvantitativně. Řepka se někde v zrnu neroz-
vinula pro sucho; někde teprve kličí. Byl by
žádoucím vydatný děšť. Chmel není pěkný.
Cukrovka a řepa ke krmení zlepšila se posledními
dešti, ale bylo by jich třeba více. Ozývají se
stesky na hmyz.
Z amerického železnictví.
Z Nového Yorku, 18. června. (Reuter.
Akcicnáři Norřolsko-západní želez
nice usnesli se jednohlasně vydati za 35 mill.
doll. 4 v 40 létech splatných zlatých bondsu
na doplnění druhých kolejí, na stavbu nových
trati a na obecné opravy-
Z Vídně, 18. června. (C.-B.) Za předsed
nictví Neumanna (Liberec) konala se dnes ple-
nární schůze průmyslové ústředny ku
připravě obchodních smluv. Rokovalo se o růz-
ných referátech stran obnovení obchodních
smluv s Ruskem a Bulharskem
Práce pokročily tak, že porady o této záležitost
budou ukončeny v nejbližších schůzích, prvn
dni měsíce července.
Ve Lvově otevřena dnes slavně za p
tomnosti zemského maršálka a úřadních před-
nostů výstava průmyslových a živ
nostníckých výrobků.
Řepka
Chmel
Neumann
Vídeň
Uhry
Pešť
Nový York
Liberec
Rusko
Bulharsko
Lvov
všeobecný nemocnice
Reuter
Akcicnář Norřolský
obchodní smlouva
6
article
Arcikníže Leopold Salv ato
prohlédl si dnes v průvodu odb. chefa Wurmb
železniční trať až do Sv. Lucie a zejtra doraz
až do Gorice.
st. Z Pešt, 18. června. (Zvl. tlyr. »Ná
Listů«.) Na trhu prodalo se 30.000 metr. cent
o 5—10 h levněji. Platila: pšenice tis-
ská 81 kg K 9.30, 78 kg K 9.10, marošská
79 kg K 9.174, stolno bělehradská 77.2 k
K 8.921, peštská 80 kg K 9.20, banátsk
76.5 kg K 8.75, srbská 75 kg K 8.40.
skladní 78.5 kg K 9.05, 77 kg K 8.80; žit
K 6.40 až 6.45; srbské s příměsí K 6.—;
oves K 5.50 až 5.80; kukuřice K 5.20
až 5.30; ječmen K 6.30 až 6.50.
Terminový obchod byl zprvu
velmi mdlý, na parno okřál, s píoninami vze-
stupný
K večeru znamenala: pšenice na říjen
8 87, žito na říjen. K 6.78, o ves na říjen
K 5.97, kukuřice na červenec K 5.23, n
srpen K 5.35, na květen 1905 K 5.55, řep ka
na srpen K 10.55.
Sádlo po K 61.50; slanin a 3dílna
K 53.50, 4díl. K 50.50; jině zboží bez o-
bytu a změny.
z Vídně, 18. června. (Zvl. telef. zpráva
„Nár. Listů“.) Ústřední trh v St. Marxu. D -
praveno 312 kusů, mezi nimiž 1 býk a 2 krávy.
Leopold
Lucius
Platil
Sádlo
Gorica
Peštátný
K 8.921
Vídeň
St . Marx
kg
7
article
Obchod byl velice těžkopádný a ceny oproti pon
dělku utrpěly další ztráty. Znamenali: němečt
voli I. jakosti 78—82, výminečně 84—85, pro-
střední jakosti 70—77, uherští jateční voli
68—73, býci 78, krávy 66 za 100 kg živé váhy
bez potravní daně.
Z Paříže (la Vilette), 16. června. (Trh n
ovce.) Přihnáno 14.233 ovcí. Při chabém ob-
chodu ceny o 2—3 cent. na 1/4 kg klesly. Ne
bylo prodáno asi 3000 ovcí. Znamenaly: ovc
francouzské 87—109, africké 83—93 cent. z
4 kg váhy masa. Do jatek přivezeno přímo d
16. t. m. 10.126 ovcí a dne 15. t. m. bylo v nich
1866 ovcí.
Z Nového Yorku, 18. června. (Zvláštn
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse ustálené. — Znamenala: pše-
nice na červenec 88/s, na září 84.—.
kukuřice na červenec 53.50, cukr (Fair
Muscovados.) 33/2, bavlna 11.70.
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
ustálené.
Paříž
Nový York
kg
cent
8
article
Za českým průmyslem textilním.
B. Ale nejen od Semil postupoval tovární prů-
mysl bavlnářský k Vysokému n. Jiz. V Pla
vech pracuje již řadu let plavská mechanická
tkalcovna p. Fr. Bruny, v Držkově (smě-
rem k Železnému Brodu, kterému v této exkursi
nevěnujeme pozornosti, abychom se k němu
vrátili při jiné příležitosli) mechanická tkalcovna
p. J. Vodseďálka (150 stavů) a Stlo v
mechanická tkalcovna p. bratři K opalů. I zde
měl rozvoj textilního průmyslu vliv na povstá-
vání závodů vyrábějících potřeby jeho, zejmena
platí to o závodech na výrobu civek. A
téměř v bezprostřední pomezí jazykové proklestil
si tento průmysl cestu, do Pasek nad Jizerou,
tichého a rozkošného zákoutí, kde před lety
odehrával se onen idylický proces buditelský.
Brun
J Vodseďálek
Semily
Jizera
Držkov
Železný Brod
Pasco nad Jizera
9
article
který tak rozkošně vylíčil Rais ve svých »Za-
padlých vlastencích«. Věru: hospodářský ruch
tohoto kraje zasluhoval by důkladnějšího studia
než těchto několik rysů, které může podati talo
úvaha. Téžkou prací života, drsným podnebím,
zápasy národnostními vykrystalisovala se zde
povaha lidu v neúmornou vytrvalost a klidné
pojímání životních úkolů, z nichž vyklíčí ješte
silný vzruch práce. Krátké jaro a brzká zima,
jakési nechápání oněch t. zv. městských potřeb,
jak se vyvinuly začasté k našemu neprospěchu
ve středu království, obracejí pozornost lím více
ke konání »zpropadené povinnosti«, jak to kon-
statoval Sombart o drsném severu Německa,
budl smysl pro vědomí zodpovědnosti a uči
hledati uspokojení v úspěchu životní práce. Je
to začasté tvrdá a neveselá škola — ale zdravá,
a to tím více pro nás, kteří tak rádi povolujeme
svému sklonu k lehkomyslnosti a lehkému po-
jímání života, jak nám toho poslední události
přinesly řadu smutných dokladů. Je tu méně
tepla slunečního, méně pohodlí, ale je tu více
práce, rostoucí, kypící a tvořící. Její znamení
rozpíná se až k Jilemnicku a nevytvořuje jen
průmysl bavlnářský, kterému tyto črty věno-
vány.
Rais
Sombart
Německo
Jilemnicko
10
article
Takový klidný půvab má cesta k Jilemnie
z Vysokého n. Jiz. Není tu úchvatných scenerií,
ale není tu míst, kde by nebylo milo a vábno.
Širé rozhledy střídají se s uzavřenými údolími
a nade vším pečeť snah pracovních.
V Poniklé přistavěny k mlýnu p. Hoí-
manna mechanické stavy (dnes 58) a třeb
bylo si zde přáti více agilnosti, není pochyby,
že potřeba úspěchu si ji vynuti; v Ho r ne
Sitové pracuje starý závod p. Maška, vy-
rábějící pestré zboží a chystající se k novému
rozmachu, ve Víchové dovršena právě pan
Vintera stavba velmi účelně a moderně sta-
věné tkalcovny (zatím na 200 stavů) a v Hra-
bačově zachovává a zdokonaluje si svou
znamenitou pověst bělidlo a barevna Ot. Hru-
bého.
Jilemnice jest do jisté míry ústředím
silného rukodilného průmyslu Inářského. Má
dobře založenu pověst nejen svými stolními,
ložními a j. podobnými tovary, ale i kapesníky,
jichž známost neobmezuje se jen na země če-
ské. Výrobně jest tento průmysl výhradně če-
ským, obchodně skoro veskrze. Kdysi vyváženo
odtud hojně na Rus a se znamenitými ziskyu
nešťastná obchodní politika této říše, která ne-
měla nikdy zření pro české potřeby, zmařila
tento styk téměř úplně. Ale i tak má průmysl
tento pevnou půdu a nebylo by ani pro naše
spotřební kruhy se škodou, kdyby zboží jilem-
nické (a rozumí se: lomnické a červenokostele-
cké) provenience dávalo přednost při nákupech
lněných tovarů. Firem jest tu v Jilemnici hojně
(na př. Ant. Kubánek a bratr, Fr. Jerie,
Fr. Kubánka syn, J. O. Kubánek, J.
Mašek
Vinter
Otakar
Kubánek
Jerie
Jizera
Poniklá
Jilemnice
Rus
Francie
Sitová
11
article
Čech, J. Finger, J. Tikva, Jos. Ku-
hánek jun. atd.) i v okolí (na př. stará
dobrá firma Ant. Klazara synové v
Kruhu, J. Nosek v Dolní Kalné a p.). To-
vární průmysl položil i z druhé strany Jilem-
nice pevně kořeny
V Martinicích u Jilemnice rozklád
se prostranná tkalcovna firmy Jos. Dufe k
spol., v Roztokách mech. tkaleovna p. J. Ho-
ráčka a p. Zde zatím exkurse končí. Platila
jen části rozmáhajícího se průmyslu textilníh
v českých rukách, soustředěnému na Semilsku
a Lomnicku.
Nevolil jsem neúmyslně toto zákoutí vlasti.
Ožilo ruchem průmyslovým teprve v posledních
letech minulého století a zatím co český podni-
katel jednotlivě razil si zde dráhu k úspěchům
a budil svým příkladem jiné, zatím co jsme
tímto průmyslovým rozmachem kladli nejpev-
nější základy budoucna a stavěli nejlepší hráze
proti přívalu germanisujícího kapitálu německého.
mluvilo se tak často na plano o cestách hospo
dářského obrození. Život tohoto kraje dává vý-
mluvnou odpověď. Buďme muži, spolehejmev
sebe a pracujme! Každý sám a bez nadějí ve
»vlastenecké povinnosti« jiných. Český tovar
zvítězí i na našem nejvlastnějším trhu jen tehdy
nebude-li horším a dražším cizího. Možnost toho
spočívá jen a jen v rukou podnikatele, v jeho
technické a obchodní vyspělosti.
J Finger
Klazar
J Nosek
Čechy
Jos
Dolní Kalná
Jilem
Martinik
Jilemnice
Semilsko
Lomnicko
Anta
Jos
12
article
Slova o povinnostech obecenstva k českým
podnikatelům budou potud hluchými slovy, do-
kud si český podnikatel kupné ochoty jeho ne-
dobude vlastní silou. Snad zdá se trochu pří
krým toto stanovisko: nám však třeba, aby č-
ský průmysl a obchod stál na zdravých, pev-
ných základech, aby cenil jen úspěch, který
založen na poctivé práci. Šlendrián, ktérý se tak
často hledí zastírati vlasteneckou vignetou, nám
jen škodí. Jen tehdy bude i hospodářské bu-
doueno naše jasno, až česká známka na tovaru
bude zároveň: známkou jeho dobré kvality
solidnosti. In hoc signo
Zbývá jen několik málo črt. F inanč n
možno celkem stav průmyslu tohoto nazvat
dobrým (o větších závodech platí to vesměs)
Moment tento uspokojuje tím více, čím těžšími
byly počátky a čím více placeny začasté i pře-
chodnými neúspěchy zkušenosti a poznatky.
kterých by bylo teprve třeba nabývati praxi, poně-
vadž nebylo tradice, význačné i v podnikáni
průmyslovém. V počáteích postupu konaly
místní peněžní ústavy českým podnikatelům
velmi dobré služby a udrželo-li se spojení čá-
stečné i do dnes, svědčí to jen ve prospěch
ústavů těchto.
13
article
Jeden moment však překvapuje. A řeknu
upřímně, ne příjemně. Abych neunavoval dlou-
hými výklady, uvedu raději několik dat. Jen tal
ad informandum. Letošní rok bavlnářského prů-
myslu nebyl jedním z nejlehčích. Rozvrat suro-
vinného trhu a neuspokojivé ceny tovarů doma
doléhaly tísnivě. Momenty tyto nezůstaly ovšem
beze vlivu na podnikání, ale obmeziti ho ne-
mohly. Hle, odkud kupovány stroje
Letošního roku dovezeno od ledna do konce
dubna přípravných strojů pro přádelny bavlny
za 844.640 K (loni za 887.840 K), pro odpa-
dové přádelny za 196 800 (195.744) K, přá-
delnických strojů bavlnářských za 317.040
(305.600) K, pro odpadové přádelny za 10 1.509
(98.023) K, stavů mechanických pro tkalcovny
všech druhů za 200.791 (468.070) K, pomoc-
ných strojů pro tkalcovny za 256.200 (162.100)
K, stávkářských stavů za 294.980 (243.000) k
a p. Jindy nebylo lépe. Čtenář mi již několik
dat promine. Přípravných strojů pro přádelny
bavlnářské dovezeno k nám r 1899 za 369.980
K, r. 1900 za 1.6 mill. K, r. 1901 za 1.7 mill.
K, r. 1902 za 2 6 mill. K, r. 1903 za 2.7 mill.
Jindo
14
article
K. přádelnických strojů bavlnářských r. 1899
za 0.6, r. 1900 za 1.4, r. 1901 za 1.3,r.
1902 za 1.5, r. 1903 za 1.5 mill. korun.
pomocných strojů pro tkalcovny r. 1899 za 0 7,
r. 1900 za 0.9, r. 1901 za 0 9, r. 1902 z
0.7, r. 1903 za 0.7 mill. K, stávkářských stav
r. 1899 za 157.296 K, 1900 za 87.967 K, r.
1901 za 150.282 K, r. 1902 za 267.660 K,
r. 1903 za 819.580 K atd., jak možno sledo-
vati ve všech oborech strojnického dovozu pro
průmysl textilní. V tom směru jsme téměř ještě
úplně ovládáni cizinou, o vývozuv
této příčině nemůže býti řeči. Tento moment,
jak málo totiž si všímaly naše s tro-
jírny rozvoje textilního průmy-
slu a jak málo usilovaly se mu přizpůsobiti,
skutečně překvapuje, a řeknu upřímně, málo
potěšitelně. Tím méně v dané situaci, kdy tísen
doby na strojírny tak značně dolehá a kdy po-
třeba zaměstnanosti mohla nepozornost jich na
zanedbané toto pole přece obrátiti. I příklad
zde byl. Ještě před 8—10 léty dováželi jsme
i mečhanické stavy pro bavlnářské tkalcovny z
ciziny. z Německa a z Anglie. Tehdy povstalo
Německo
Anglie
15
article
několik závodů, které se věnovaly zanedbanému
poli tomuto (žel, že jde z převážné části o ně
mecké podniky) a výtěžek skutečně překvapuje
Roku 1899 dovezeno bylo k nám ještě za
1,860 500 K mechanických stavů bavlnářských
r. 1903, jehož podnikatelský ruch se celkem
1899 rovnal, jen za 681.850. I to je značné
množství, leč pokrok je nepopíratelný. Dovedly-li
naše strojírny velmi dobře zapracovati se v ji-
ných oborech, proč nemohlo by tom
tak býti i co do strojů pro prů-
mysl textilní, který přece roste
poroste i na dále? Či jest ono slovoo
malé pohotovosti a rušnosti našich strojíren pra-
vdivým? Textilní průmysl do v áž
co rok za milliony korun stroj
z ciziny, moment, který není našim
strojírnám ke cti. Tím méně, že průmy s
textilní tuto závislost na cizin
nese dosti nelibě. Jak výhledná zd
dráha
Končím stručné črty krátké exkurse, plné
poučení, vzpruhy a radostných dojmů pro mne
a vzpomínka letí k zákoutí, kde tak slibně pučí
život. V době tísně a depresse politické jest tím
příjemnějším zříti, jak skryté síly lidu se uvol-
ňují a nesou ovoce. Co naděje v tom a víry
v budoucno ! Víry, že konečně prolomí se zvrá
cené cenění dneška a že v Čechách přece jen
bržy znamenati bude čin a úspěch mužné práce
vše a pranic — slova !
Čechy
16
article
Petrohradská bursa. (Zpráva Živnostenské bank
pro Čechy a Moravu v Praze.) Minulý týden hned
z počátku mnoho nesliboval. Všeobecná nechut k ob-
chodu, způsobená nejistotou na bojišti, měla za ná-
sledek, že i v akciích jinak velice kurantních nedošlo
k žádným závěrkám; často byly znamenány kursy
pouze nominální. Ve čtvrtek kolportovány zprávy o
vítězství ruském, načež se ukázala živější poptávka,
jež volný materiál při zvýšených kursech z trhu brala.
Příznivě zprávy o výsledcích výpravy vladivostockého
loďstva byly však paralysovány porážkou generála
Štackelberga. Konec týdne byl opět poněkud lepší.
Největší poptávce těšily se hodnoty železářské, kdežto
banky byly bez obchodu a státní papíry trpěly reali-
sacemi. Na trhu bankovním tísněny byly na začátku
týdne prodejem akcie ruské banky pro vnější obchod
a ustoupily ze 286.— na 282.—, na kteréž úrovní se-
trvaly až do konce týdne. Akcie mezinárodní banky
pohybovaly se při mírném obchodě mezi 343.—
341.—. Akcie diskontní banky zachovaly nominální
peněžní kurs 344.—. Smýšlení pro tento papír zůstává
nadále pevné. V papírech petrolejových byl nepatrný
obchod a kursy se téměř nezměnily. Naproti tomu vy-
kazují hodnoty železářské velice čilé obraty a byly
jak špekulací, tak i privátním kapitálem při čilých
transakcích kupovány. V akciích Putilovských žele-
záren nabyly obraty nebývalých rozměrů a kurs se
zlepšil z 89.50 až na 92.—. Další čilá poptávka pa-
novala pro akcie baltické vagonky, které stouply ze
795.— na 815.—. Velice dobré smýšlení panuje dále
pro akcie Sormovských železáren, jež docílily kursu
138.— a zlepšily se tudíž během týdne o 2 ruble.
Štackelberg
Čechy
Morava
Praha
Putilovský
zpráva živnostenský banka
17
article
Akcie ostatních podniků se v kursu nezměnily. Na
trhu papírů státních panoval klidný obchod. Stální
4% renta obchodovala se po 91.25 až 91.37 a 59
bony po 99.75 až 99.87. Losy byly tísněny jednolli-
vými realisacemi a zlevnily z r. 1864 ze 374.— n
368.— a z r. 1866 ze 293.— na 288.—. Na berlínské
burse zlevnila 4% ruská renta z r. 1902 z 91..50 na
90.90. Akcie mezinárodní obchodovaly se po 139.—
až 138.75%, akcie diskontní banky pa 139.30 7%
akcie ruské banky po 114.25 až 112.60
Potraviny ve staroměstské tržnici v Praze.
(Zpráva tržnice ze dne 18. června.)
Maso a masné výrobky: Hovězí maso přední
1 kg K 1.28, 1.36, zadní K 1.52, 1.60. Teleci maso
přední 1.52, 1.60, zadní 0.—, 1.80. Vepřové maso
přední 1 kg 1.44, 1.52, zadní 1.60, 1.80. Skopové
přední 1 kg 1.12, 1.20, zadní 1.36, 1.44. Jehně v celku
O.—, —.—, jehněčí předek 0.—, 0.—, jehn. hřbt
0.—, 0.—, kůzle v celku 0.—, 0.—, kůzlečí před
0.—, 0.—, kůzlečí hřbet 0.—, 0.—, sele 0.—
Lůj 1 kg 0.96, 1.—. Vepřové sádlo 1 kg 1.44, 1.52.
Telek
Praha
kg
18
article
— Zvěřina: sluka kus 0.—, 0.—, sněhule pár 0.——
—.—, srnčí maso přední 1.40, srnčí maso zadní 2.40.
— Drůbež: a) živá: husa nekrmená 3.—, 3.20
husa vykrmená 10.—, 12.—, kachna 0.—, 0.—, kro-
can 0.—, —.—, krůta 0.—, 0.—, kuře 0.90, 1.—
slepice 1.40, 1.60, perlička 0.—, 0.—, holoubatai
pár —.80, 0.90; b) zabitá: husa stará K 4.—
8.—, husa mladá 4.—, 7.—, husa francouzská
—.—, —.—, kachna domácí 2.—, 3.—, kapoun
0.—, 0.—, kohout (polák) 0.—, 0.—, kuře 1.—
1.40, slepice 1.60, 2.40, holoubata pár 0.90, 1.10,
krocan 0.—, 0.—, perlička 0.—, 0.—, krůta 0.—
0.—. — Ryby, raci, žáby: kapr kg K 2.—, cand
ruský 3.20, lín 0.—, mík0.—, úhoř 5.—, pstruh am
8.—, 0.—, sumec 0.—, 0.—, losos domácí 5.20, 0.—
rýnský 7.—, drobné ryby 1.—, 0.—, parma 0.—, 0.—
bělice 1.—, 0.—, štika 2.40, 0.——, raci říční 1 kus
0.—, 0.—, raci cizí 0.16, 0.20. — Vejce a mlěčné
výrobky: vejce české čerstvé 1 kus 5, 6 h, 1
kopa 3.—, 3.10, vejce vápenné 0, — h, 1 kopa 0.—
0.—, vejce halič. váp. kopa 0.—, 0.—, uher. 0.—, 0.—
Zvěřina
Ryba
kg
19
article
lubokým bolem sklíčeni podáváme všem svým přátelům a známým zdrcující zprávu,
že zalíbilo se Všemohoucímu na onen lepší svět povolati našeho vřele milovaného chotě, jinak
otce, tchána, bratra, švakra a dědečka, pana
27
article
Pištěkovo lidové divadlo vnerm
Pištěkovo lidové divadlo vnerm
2.—, 2.20. starší 1.60, 1.80, přepuštěné 2.40, 2.60
margarin 1.24, 1.40, přepuštěný 1.24, 1.40, čerstv
tvaroh 1 kg 36, 40 h, sýr smetanový 1 kus 36, 7
h, syrečky čerstvé 1 kus 6, 8 h, syreček naložený
3, 4 h, kopa K 1.50 až 1.60, kokolin 1 kg K 1.3
až —.—. — Med český K 1.60, 2.—. — Zemčat
stará 1 kg O, 0.—, 1 q 0.—, K 0.—, konservo
vaná 1 kg 0.—, 0.—, zemčata nová 1 kg —.14, —.16
Zeleniny: celer kg K 0.—, 0.—, nový otýpka 0.08, 0.30
cibule kg 20, 24 h, česnek kg 24, 40 b, fazole (lusky
kg 0.60, 1.—, hrách (lusky) 1 kg 0.—, 0.—, zelený
1 litr K 0.80, 1.60 h, chřest 1 kg K 0.80, 2.—, jablka
rajská kg 0.60, 80 h, kedlubny otýpka —.04, 0.20
karfiol nový 1 kus 8až 50 h, 1 mandel K 0.—
kapusta kus K 0.—, 0.—, křen 1 kg 40, 60 h, mrke
otýpka 6, 14 h, okurky čerstvé kopa K 5.—, 10.—.
kus K 0.10, 0.20, petržel otýpka 4, 20 h, por otýpk
4, 6 h, řetkvička mandel 0.30, 0.50, řípa červená
otýpka —, — h, 1 kg 0—0 h, salát hlávkový kopa
0.50, 1.60, franc. 1 kus — až — h. špenát kg 06
0.08, tuřín kus 0.—, 0.—, zelí bílé kopa 0.—, 0.—
1 hlávka 40, 60 h, zelí červené kopa K 0.—, 0.—
hlávka —, — h, zelí naložené 1 kg O, — b
štěrbák 1 kg —.—, —.—, hrnek pažitky 0.—, 0.——
— Houby: Hřibky čerstvé 1 kg K 1.—, 1.40, kus o.o
0.00, sušené 1 kg 2.—, 4.—, žampiony kus —
—.10, chřapáči 1 kg —, 0.— h. — Ovoce čerstvé.
hrušky —, 0.—, jabíka 0.—, 0 —, švestky —, —
jahody červené 1.—, 1.20, víno v hroznech K 0.—
0.—, mišpule kg —, — h, brusinky kg —, — hal,
angrešt 1 kg h 22, 30, borůvky 1 kg h 0.40, 0.—
merunky 1 kg h 70, 80, ořechy lískové 1 kg 0.—
ořechy vlašské kopa — h, třešně vlašské 0. 24, 0r.60.
pomeranče kus 0.—, 0.—, citrony kus 0.—, 0.—.
Houba
Pištěkův lidový divadlo
starý 1.60
kg
cibule kg 20
karfiol nový 1
31
article
na školní rok 1904—5. S bohatým. pe
strým, zábavným i poučným obsahen
prvázeným mnoha vyobrazeními. Hry.
zábavy, rebusy, hádanky, zajimavé články.
žertovné obrázky, denník a zápisky po.
žáka atd. atd. Na skladě ve všech knik-
kkupectvích.
1s0n
Nakladatelství Jos. R. Vilímka
Praha, II., Spálená nl., 13. — Vídeň, I., Schottenring.l
Nejlenší odměna pilnému žactvu.
R Vilímek
Jos
Praha
Vídeň
II
Schottenring
32
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V neděli 19. června
Začátek o 3/43. hod
Netopýr.
Komická operetta o 3 dějstvích. Složil Jan Strauss
Text přeložil Em. Züngel. Dirigent Moric Anger.
Režisér Adolf Krössing.
V neděli 19. června.
Mimo předplacení
Tragedie člověka.
Dramatická báseň výpravná o 3 aktech, s předehrou
a dohrou o 14 obrazech. Maďarsky napsal Emerich
Madách. Přeložili Frant. Brábek a Jaroslav Vrchlický.
Hudbu složil František Picka.
Režisér Jaroslav Kvapil. Dirigent Frant. Picka.
Po předehře a druhém dějství přestávky.
Začátek o 7. hiod.
Konec o 10. ho
Král
Strauss
em
Züngel
Anger
Krössing
Madách
František
Brábek
Vrchlický
Picek
Kvapil
Praha
Maďarsko
národní divadlo
41
article
vnt
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovarn.
V neděli 19. června.
Začátek o 1/24. hod.
Novinka. Po sedmé: Na pomoc Rusům.
Velká výpravná hra se zpěvy a tanci o 5 jednáních
Napsali K. Fořt a E. Hraška. Hudba od E. Starého
Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý. Baletní vložky
tančí a nastudovala paní Friesová-Janovská.
Začátek o 7. hod.
V neděli 19. června.
Po osmé: Na pomoc Rusům.
(blíže Palaokého
právě vyšel
Rus
K Fořt
E Hraška
E Stará
Friesová
Janovská
Praha
lidový divadlo
42
article
Odehírejte toto znamenité dílo ! =
Odehírejte toto znamenité dílo ! =
Četba „Anny Kareniny“ poskytuje kaž-
dému nezapomenutelné chvíle — pravý
zvátek a posvěcení duš
Celé dílo vyjde v 31 sešitech p
24 hal. a předplatiti lze na 10 seš. K 2.4
i poštou.
Arna na Smichové mostuj.
V neděli 19. června.
Začátek o 1/a4. hod
ROSSTTTA.
(La Flancée en loterie.)
Komická operetta o 3 jednáních. Napsali Ch. Adaii
a A. Donave. Přel. V. Táborský. Hudbu složil A.
Messager. Režisér Josef Kubík.
Začátek o 7. hod.
V neděli 19. června.
Novinka. Stohlavý muž.
Fraška se zpěvy o 5 odděl. Napsali E. a A. Golzové.
Přeložil a scenoval Josef Kubík.
Denní prodej lístků u pokladny zimního divadla o
9—12 hodin.
Karenina
Arna
Ch
A Donave
V Táborský
A Messager
Kubík
Fraško
A Golzová
51
article
Jindřiška Kauderová,
manželka.
Šalamoun Kauder v Krumlově,
bratr.
Roza Platovská v Protivíně,
Adolf Kauder ve Vodňanech.
Dr. Vilém Kauder,
advokát v Selčanech
Regina Adlerová v Kosové Hoře,
švakrové a švakři.
Ladislav Kauder, Zdeňka Kauderova, Hilda Steinova,
vnuci a vnučky.
zet.
Jindřišek Kauderová
Kauder
Platovská
doktor
Adlerová
Kauderův
Hild Steinův
Krumlov
Protivín
Vodňany