ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e23a1f50-7129-11dc-b89b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 69, person 69, work 4, org 7
1 masthead
Bočník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 19. června 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 168.
4 article
Fa rauní a odpol. listy přodplácí n Praze v adinlni resko n eet le rke ! 4rolí don klko vr kdt saniea
přodplácet můj Praha
5 article
2Ko kek
6 article
krdi iáue dvojč silaniko
7 article
hšní číslo pro Prahu Je o 18 stranách. Zálusk Všeněmcův na tučná třadnická místa v Čechách. Jak známo, rozmnožili naši »vezdy dobř řidé« svůj nekonečný rejstřík německýh postulátů vůči nám o novou píšťalu. Možno hanad jen k vůli tomu svolal jim d. Iöber český sněm k jediné té schůzi, aby 1zi pánové Prade, Funke, Iro ke comp. pebli udati tu svou novou stížnost a žalobu srchované prý nespravedlivé o d s tr ko ván Němců od tučných míst v úřadovnác timského výboru království českého. Ač- hliv prý Němci v Čechách tvoří — 40 p r- tint (l!) všeho obyvatelstva i ačkoli prý pl t pus polovinu všech daní a zemských přirážek. hal směle němečtí gentlemani ve své interpel- ki k zemskému maršálku: i ač prý 3/2 všec ssd, docházejících zemského výboru, jsou ně- nteké žádosti neb stížnosti německých ob- lnd, obeí, okresních výborů neb ko- poraeí, řenéně prý mezi 1200 úřadníky, zřízenci dihy zemské správy a zemských ústavů pouz tepatrné procento náleží lidu německému řeskoro naskrze jsou prý místa ta ob- nzena Čechy, mezi nimiž prý mnozí němčiny jn chatrně mocni jsou, »někteří ale i pro- lizeckých agitací se účastní.« Po této de- mmzciaci, slušící tak pěkně straně, v níž se kd jřj její prefessor, rektor a státn iřadník vůbec účastní nejhorších jrotičeských demonstrací, jento níbluje« — upozorňovali pp. Prade, Iro Fake, klerak prý by se zemská s prá v lila velmi dobře jazykově roz- lilit, jako již stalo se punktacemi vídeňskými 1r. 1890 »šťastně« se zemskou školní radou j zemědělskou radou v Čechách.
Prade Funke Němec Praha Čechy Fake
8 article
»Neboť nejdůležitějším práv em niroda jest, aby úřadnická místa, z nichž navují se veřejné záležitosti a soudnictví byla obsazována příslušníky jeho vlast- ního kmene. Toto právo německého lid visk prý se v Čechách při obsazování úřadů sálních a ještě více při jmenování zemskýh iřadníků, zřízenců a sluhů zkracuje a prot tiži se němečtí obstrukčníci nejv. zemskéh naršálka, hodlá-li ve srozumění s výborem zem- skím o to dbáti, aby při zemské správě v ústavech zemských byli na místa úřadnick 1 sluhovská dosazováni příslušníci německého du, počtem odpovídajícím némeckému obyva- vsívu a německé poplatně stlo?« — Nuž, nyní sděluje Všeněmecká korespon- fence, kdy a jak vznikl tento nejnovější postulá těmeckých obstrukčníků. Slyšme »Na poradě německých poslanců zemskýeh v Praze, dne 13. t. m. konané, jednalo se též splatformě, na kterou by se Němci v příčině své obstrukce měli posta- viti. Porady po té stránce nebyly skončeny.
Němec Čechy Praha
9 article
Sestrany všeněmecké činí se nyní tivrh, který bude sdělen plenární schůzi sineckých poslanců zemských, nežli se sněm nělně sejde, by jej schválila. Podmin ky jro zastavení obstrukce německ n sněmě v království českém jsou tyto: »1. Zastavení české obstrukce ve sněmovně julanecké. — 2. Zrušení zvýšených kvalifika- th podmínek pro zemské úřadniky. — 3. Zá- nidní rozhodnutí, že musí býti na příště čtvrtiny míst zadáno německým laadidátům a to dotud, dokud nebudou lizečtí úřadníci tak početní, jako Č- thové. — 4. Buďtež povoláni četní Něm 1i nejvyšší místa úřadnická ve nsch oborech služby zemské. — Budiž zákonně zajištěno zastou- jení Němců v zemském výboru, rlomisích zemského sněmu a ve všech ostat- n ústavech zemských, zemským sněmem útslaných, vyhovující počtu a po- jlatnos ti Něm e ů. « - Tak se nám líbite, pánové! Tak ve svém nepokrytém ušlechtilém »dravčím pudu« — »edle Raubthiertriebe« nazval to kdys jeden z vašich výtečníkův! Jen že náhodou není vás žádných čtyřicet procent v Čechách, že neplatíte žádnou polovinu všech státních a zemských daní, že není mezi úřadníky, zřízenci a sluhy v úřa- dovnách zemského výboru ani v ústavech zem- ských Němců tak po sporu jak lžete, nýbrž naopak: až dost, ba při některých, na vyššlch mistech a ž nad spravedlivost slušnost p ře spříli š!
Němec Německo Čechy
10 article
Dokázali jsme Vám to již onehdy na čísl při zemské účtárně: V čele tohoto předůleži- tého zemského úřadu je ředitel Němec,v čele jednotlivých oddělení 11 představených od- dělení, z těch je 7 Němců a 4 Češi. Porsonáln komisi zemské účtárny tvoři účetní radové, po- čtem 9. Tito se ředitelem a dvěma vrchními účetními rady v čele podávají návrhy na jme- nování a postup podřízených úřadníků. Z těchto účetních radů je 6 Němců a pouze 3 Češi. Celá personální komise sestává tedy ze 7 Němeů a 5 Čechů. Po účetních radech následuje kat- gorie účetních revidentů, kteří jsou rozděleni v tří třídy dle platu. První třída účetních revi- dentů, z nichž jmenují se účetní radové, správ- cové ústavů a pod., čítá 17 úřadníků, z těch jest 8 Němců a 9 Čechů aid. Kdo si tu má právo stěžovat na křivdu, vy nebo my? Proč mlčíte k těmto námi uve- deným skutkům? Proč jich nevyvracíte. Ž vás není v Čechách, ani dle famosního úřad- ního sčítání dle o beovacího j a z y ka žádných 40 procent, dokazuje úřadní s tati- stika: Spočitala roku 1900 obyvatelů Čec 6.271.012, z nichž »dle jazyka obeovacíhoe 3,930.003 Čechů a 2,337.083 Němců; to jest podle Adama Riese 62.68 procent Čechů pouze 37.26 proc. Němců. A nebýt švin- dlu s »obcovací řečí« — nebýt bohomrzkého onoho terroru v zněmčených krajích vůči na- šim menšinám, oč by ještě sklesl počet váš oč by vzrostl počet Čechů! Proč pak se, vy národní autonomisté zuby nehty bráníte, tak houževnatě vzpíráte každému poctivému a svo- bodnému sečtení národnosti v ze- mich českých, jaké se ve všech ostat- ních vzdělaných státech mimo Rakousko od let Proč nechcete, aby zrovna zde, v této říši různých národů bylo již jednou na jisto po- staveno, jak je každý z nich skutečně četným?
Němec Čech Čecho aid Ries Čechy Čec Rakousko Čech
11 article
Nuže, dokud toho nechcete do- Pustit, dotud nemáte žádného práva křičet po rozdělení okresů, krajů a celé zemské i státní správy dle národnosti. Scházíť všechen vědecký základ pro takové rozlišování a dělení, neboť při sčítání lidu bylo úřadně výslovně pro- hlášeno, že obeovací řeč neznamen národnost. My popíráme, že vás je v Čechách 37 procent, ale my tvrdíme, že ná je tu přes 65 procent. A což teprv ta rovná vaše poplatní síla s námi ! Do kořenů byly námi vyvráceny všechny ty berní dohady vašeho prof. Wlesera, dokázáno, jak skrz na skrz jsou tendenění, prolhané a z prstu vycucané. Pokud není pořízen způsobem úplně spra- vedlivým přesný katastr národní, jímž by nepochybně byl zjištěn s kutečný poče i berní síla příslušníků jednoh i druhého národa, potud všechno vaše úsilí o národnostní rozdělení země a správy její postrádá všeho věcného základu a není neš svévolným rušením míru zemského a neusku- tečnitelným justamentem. Zajisté každý národ má nárok, aby by spravován a souzen svými úřadníky a soudci. Ale pak si je má voliti lid sám, jako v demo- kratiekých státech, na příklad v Unii severo- americké a republice švýcarské, se děje. Proč nedomáháte se tohoto práva vy, němečti liberá- lové a radikálové? Proč je zůstavujete víden- ským ministrům? Dokud této svobody nedo- přejete všem národům rakouským, dokud držíte ústavu vámi samými zdělanou, která ve svých koná.
Wleser Čechy
12 article NII
NII základních zákonech (čl. III.) výslovně stanovi: »Veškeří státní úřadové jsou všem státním občanům stejně do- stupni« — dotud nemůžete si poroučet, aby ti a ti úřadové v té a v té krajině, v tom v tom oboru správy veřejné byli vyhražen pouze a výhradně příslušníkům vaší národnosti a v to v poměru k vaší lidnatosti a k vaší poplatnosti, dokonce když poměr ten není ani zjištěn, a nejméně v zemích, kde oba národové tak jsou promíseni jako Češi a Něme v zemích koruny české. Tu je zajisté nejsprávnější a nejmoudřejšl. říditi se zásadou, kterou sám váš Herbst uznal za pravou: že mají veškeří úřadníci veřejní býti zde mocni obou zemských jazyků, aby mohli Čechu jako Němci všude stejně dobře posloužit. A tou zásadou řídí se také zemský výbor království českého. Neptá se po národ- nosti uchazečův, alébrž žádá toliko při nich náležitou kvalifikaci, k níž patří též z na l o s obou jazyků zemských. To však právě pánům vadí: oni by rádi nejtučnější místa v úřadech zemských i státních v Čechách pro své synky bez náležité kvalifikace: bez zna- losti prvního jazyka zemského. Privilej pro Němce a všude a ve všem privilej nad Čechy. To jest věčný zálusk výborných těch sousedů našich, to jest historický jejich chtíč a pud, jemuž říkají — »německé právo«. Proto chtějí kazit český sněm, až by si vynutili svým vydě- račstvím — tři čtvrtiny a to nejlepších míst v naší zeměsprávě.
Čech Herbst Němec Čechy
13 title
Přednášky hr. Lützowa na uni- versitě oxfordské o českých histo- ricích.
14 article (Třetí přednáška.)
(Třetí přednáška.) V Londýně, 13. června. Mladý, distingovaný professor »Merton Co lege« p. Beazly pozval hraběte a hraběnku Lützowovou a jejich přátele z Londýna na čaj do své kolleje. Byl to rozkošný five o'elock ten v krásné zahradě nejstaršího universitního ústavu oxfordského učiliště. Kolem nás omšelé budovy gotické, přes něž přešla staletí, jež objímaio břečťany a všude okrašlují pestré květiny. a v nichž uvnitř byty professorů a studentů před- stavují vybraný vkus a komfort anglický přizpů- sobený tichému studiu, Stolek s čajem a kru- hem zahradních židli a křesel je umístěn upro- střed trávníku rozsáhlé zahrady s rozložitými věkovitými stromy. Do dálky se táhne stinná alej, překlenutá větvemi ohromných dubů a z ni šíří se louky šťavnaté zeleni. Veselý hovor zaznívá ve snivé zahradě. Anglická, česká a francouzská konversace se živě střídá. Světlé toalety dam odráží se pů- vabně od temné zeleni. Dva mladí professoři z kolleje přidružili se k nám. Všichni mluv s opravdovým zájmem o konferencích hr. Lützowa, které se staly události v učeném světě oxfordském. My pak vyjadřujeme své nadšené dojmy z Oxfordu. Náš hostitel Beazly, jenž vydal již řadu děl zeměpisných a dějepisných (Henry the Na- vigator 1895, Dawn of Modern Geography vol. 1897 a 1901, The Discovery of Guines2 vol. 1896 a 1900 a j.) a mnoho cestoval po zemích slovanských, je našim ochotným a du chaplným průvodcem. »V této kolleji se nejvíce pracuje. V ostat- ních se pěstuje hlavně sport,« pravil s úsmě- »Merton College« je nejen nejstarší, ale též nejvýznačnější kollejí oxfordskou. Byla za- ložena r. 1264 Walterem de Mertonem, lordem kaneléřem Jindřicha III. Její statuty byly vzo- rem ostatním pozdějším ústavům universitním. Duch kolleje té byl vždy volný, nabádající k sa- mostatnému uvažování o náboženství a filosofi vem.
Beazla Lützowův Lützow Henry the Merton Jindřich III Londýn Oxford Merton Company lege Merton College Dawn of Modern Geography the Discovery of Guine 2
15 article
a odsud vyšlo svítání reformace, učení Wyckli fovo . Celá řada budov gotického slohu, domi novaných kaplí, tvoří malebná zákoutí, zapadle dvory, šeré chodby, malé branky lomených ob- louků. Malá, podlouhlá okna mizí v zelení bře- čťanů a růžově kvetoucích úponkovitých rostlin. Větší dvory mají pečlivě vypravené trávníky, jaké možno viděti jen v anglickém parku. Ja- kýsi Američan ptal se zahradníka »Merton Col- lege« na způsob vypěstování tak dokonalých trávníků: »Musí se aspoň pět set let střihat pěstovat — no a pak to jde,« odvětil zahrad- ník. Na trávníku je hřiště lawn-tennisové a čtyři studenti v bělostných dressech flanelových posílají si míče mezi staletými zdmi. Kaple kollejní, po- cházející z 13 století, je velmi ušlechtilého stylu, jemné linie věže, zakončené devíti hrot- natými věžičkami a velké, krásně malované okno v modlitebně mají všechny ladnosti an- glické gotiky. V »hall«, rozsáhlé jídelně, tvořící jednu z nejstarších partií, visí por- trety zakladatele a celebrit kolleje od Wyck- liffa a Harveye až po učence, biskupy, státníky naší doby. Několik století slávy anglické kul- tury hledí se stěn »hallu«. Jěště imposantnější je portretová galerie ve velkém a nádherném »Christ Church College Hall«, kde jsou podo- bizny malované Reynoldsem, Holbeinem, Van Dyekem, Hogarthem. Podobná díla umělecká. představující nejslavnější muže vlasti, nemají ovšem na očích naši studenti, když pojídají své skromné obědy v malých hostincích. Zde žijí studenti jako velmožové v zámcích a jejich oběd je hostinou, aspoň podle našich názorůo labužnictví.
Američan Reynolds Holbein Van Dyek Hogarth Wyck Merton Colo Christ Church College Hall
16 article
Neobyčejně zajímavá je knihovna kolleje. O veliké starobylosti její svědčí dřevěný strop, úzká okna malovaná. Je to nejstarší knihovna v Anglii, byla vystavěna r. 1349 a chová cenné památky anglických rukopisů a prvních tisků. Nadešla hodina veřejné přednášky v Taylor Institution a opustil jsem kollej krásnou, útul- nou, mocně jímající svým kouzlem stáří, poesi a snivosti a s tím teskným dojmem, který má český člověk všude, kde vidí zachované a uše- třené odkazy, památky a skvosty minulosti, at je to v německém pečlivě uspořádaném museu neb v kostelích, klášteřích a palácích italských. Vzpomínky a monumenty české slávy byly roz- meteny, knihy a rukopisy spáleny a skoro vše- chny stopy naší zašlé velikosti historické vyhla- zeny. Umělecké velikosti nebylo v národě, jenž přes dvě stě let v době nejmocnějšího rozkvětu rennaissance, žil jedině v náboženských dispu- tacích, rozjímáních a bojích a podobal se puri- tánským Angličanům z doby Cromwellovy, jak trefně napsal hr. Lützow ve své » History o
Angličan Cromwellův Lützow Anglie Taylor Institution
17 article Bohemia «.
Bohemia «. Třetí přednáška hr. Lützowa svědčila vzrůstajícím interessu. Sál byl ještě plnější nežl při obou předešlých. V posluchačstvu byla opět hraběnka Lützo- wová, z Londýna přijeli k přednášce lord lady Colchester, sir Reginald Bornewall a česká virtuoska sl. Správkova. Opět dostavili se četní professoři universitní, studenti a dámy. Hluboký dojem učinila na intelektuálně tak elitní posluchačstvo třetí rozprava dra. hraběte Lützowa, pojednávající o tragédii české s ko- nečnou scénou krvavé popravy staroměstské. Vypravovatelské umění autorovo, jenž doved učiniti sujet zdánlivě střízlivý přístupným a za- jímavým tím, že pojednání o českých kroniká- řích a dějepiscích učinil výrazným a jímavým obrazem české minulosti v lapidárních rysech, osvěděilo se tu nejlépe. Dojem závěrku před- nášky byl vzrušující. Přednášející vysvětlil v úvodu význam zvo- lení Ferdinanda Habsburského českým králem r. 1526. Obšírně vypráví o Sixtovi z Otters- dorfu, který byl svědkem rozbrojů a zmatků v 16. století a jehož české vypsání událost 1546 je tak cenným pro české dějepisectví. »Sixtovo dílo«, pravil hr. Lützow, »je dosud
Lützow Lützo Colchester Reginald Bornewall Ferdinand habsburský Sixt Sixtův Londýn Otters Bohemia
18 article
v arobném prodejl ranní číslo o s0bě . . . a sh sdpslední . Ve úlialkách za reskorě sdpolední . . . . . .. Inserat, plati se hot o vě napřa Předplacení a inzerty přijímná dmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam pachárojí so tés roásle tiskárna a sxpedice „ Národních Liistě“. Rakopisy. se nevraceji.
národní Liistě
19 article
málo známě a neexistuje kompletní vydání, ve- likou část však uveřejnil prof. Tieftrunk (Od- por českých stavů proti Ferdinandu I.), kdežtu prof. Denis a já přeložili jsme z něho různé části do frančiny a do angličiny.« — Jiným histori- kem téže doby, ale velmi různé povahy, byl Václav Hájek z Libočan, jenž dlouho byl pře- ceňovanou autoritou české historie, ale Palackým byl na pravé místo postaven. Hr. Lützow kri- ticky vystihl příslušný význam tohoto »českého Livia«. Dále velmi zajímavě líčí autor hnuts česko-bratrské, Jana Blahoslava i Jana Augustu, Václava Břežana s mnohými citáty z Bílka. Zejmena poukázal přednášející na vynikajícího Václava Břežana, posledního arehivisty rožember- ského v Třeboni a dle jeho podání vylíčil zají- mavou postavu Petra Rožemberka, jenž je ty- pickým zjevem velikého šlechtice českého ze 16 stol. Další část přednášky poskytovala angli- ckému posluchačstvu vysoce zajímavé předsta- vení pohnutých dob českého boje proti habsbur- ské vládě a pověstné vyhození místodržícíchz okna hradu královského do příkopu hradčan- ského vyličeno dle současných kronikářů, zejmena Skály ze Zhoře i Slavaty. Zejmena vystižně je za- chycena postava a činnost Skály ze Zhoře, z něhož citován popis popravy na Staroměstském náměstí. Konečně uvedl hr. Lützow spisy Ondřeje Ha- bernfelda a Pavla Stránského.
profesor Tieftrunk Ferdinand Denis Hájek Palacká Lützow Livius Jan Blahoslav Augusta Břežan Bílek Petro Rožemberka Skála Slavata Ondřej ha Pavel Stránský Oda Libočany Hradec Třeboň Zhoř staroměstský náměstí
20 article
(Čtvrtá přednáška.) V Londýně, v červnu 1904. Neobyčejná, svého druhu první v Angli manifestace české myšlenky v universitě oxford- ské je skončena čtvrtou přednáškou hr. Lützowa. Pokusil jsem se přesvědčiti čtenáře o důležitosti této kulturní události české. Její dosah je větší, nežli by se mohlo zdáti. Anglii byla do ne- dávna úplně cizí existence českého národa, o jehož znalosti nebyl učiněn valný pokrok od- doby Shakespeara, jenž naši vlast položil n břeh mořský. I ve Francii, známé svou neteč- nosti k cizím národům, nastaly zásluhou vy- datné propagandy jiné poměry a šíři se značně vědomosti a sympatie k našemu národu. Na pyšném a bohatém ostrově britském bylo vzác- nou specialitou vědeckou, míti tušení o Češích. Stala-li se však v několika posledních letech velká změna v náš prospěch a proniklali ze- jmena do kruhů literárních a politických, a do velké společnosti londýnské jakási znalost české věci, pak za to musíme být vděčni osvícené činnosti hr. Lützowa, jenž nyní svými oxford- skými přednáškami o českých historicích obrátil opět pozornost nejvybranější společnosti intelek- tuální k naší vlasti a její minulosti. Dovedeme zajisté oceniti znamenitý čin, který se osvědčí ještě platně v budouenosti a který, jako anglické spisy hr. Lützowa, tvoři základ ke stykům česko- anglickým.
Lützow Shakespeare Čech Londýn Angl Anglie Francie
21 article
Poslední den v Oxfordu věnoval jsem ná- vštěvě několika knihoven a kollejí, míst nevý- slovného, originálního kouzla a procházce po rozkošných březích Temže, rovněž tam, kde studenti tuží se ve veslařství ke známým uni- versitním závodům. Za každým krokem přibý. valo nových poznámek do zápisníku, odevšad se hrnou přívalem nové dojmy a nálady, jichž vy- jádření si ponechávám pro příště. Ještě před poslední přednáškou hr. Lältzowa měl jsem potěšení delší dobu mluviti s prof. Morfillem, který slibil, že letos v létě navštíví Prahu, kde byl již několikráte. Ctihodný učenec, jeden z nejváženějších a nejoblíbenějších učitelů věhlasné university, projevoval upřímnou radost nad přednáškami hr. Lützowa, nad interessem jimi vzbuzeným pro Čechy a chválil jejich ve- likou cenu historickou i literární. Jako obyčejně, rázem o půl 6. hod. odpol. započal hr. Lützow svou poslední konferenci,a to opět před hojným a vybraným posluchač- stvem. Mimo jiné zavítal k této přednášcez Londýna mladý spisovatel slovanofil p. Mar- chant, známý u nás z loňského pobytu v Praze. Poslední přednáška byla odměněna nadšeným
Morfill Lützow Oxford Temže Praha Čechy Londýn Mar
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 18. června. 6— (Kronika.) Poslední dobou nápadně ulaskl entusiasm jisté části světového tisku pro jponské zbraně. Ještě nějaké vítězstvičko gene- ti Kuroki či Kirako na pobřeží zátoky korejské 1ido ví, jakého výkonu elastiky veřejného míněn u evropském západě, nadšeného, rozumí se, o »pokrok lidstva a svobodu národů« se ne- kekáme! Nové théma náramně stouplo v kursu. Iistně staré thema, dávno už známé, ale ne- jisou horlivě přetřásané: žluté nebezpečí Dokud bylo strašidlo v dálce, tropili siz tžko žerty. Najednou se vztýčilo na stěně ! llli se, vskutku! Smíškům zalehlo. Není po- thyby, příšera žije, je z masa a kostí ! Asie msámé, tajemná, nesmírná, od věků dosu níeí, začíná se provalovat na svém lůžku. Pr- stuje údy a zřetelně zvedá je určitým směrem. k aněr ukazuje — k Evropě. Co to bude? V kramářské neprozíravosti svého »obchodně- půmyslového rozkvětu« poskytla Evropa padesáti nllicnům Japonců melhodu i prostředky, jak pilidnouti časem a strhnouti za sebou — pě st milionů Číňanů a Mongolů! A nehybný p sěky Východ hotoví se teď k velikému vstávání. Itropa naučila Japonce své svzdělanosti«, umění počtářskému, průmyslnému, technickému, strate- sekému a dnes — hřímají děla kolem hradeb prt arturských u samé brány říše Středu. Širokoplecý Benjamin evropské kultury, Ru- tto, stalo se beránkem, jenž snímá hříchy z uropskou vzdělanost. Jen, vydrží-li náraz? Di- ndlo pro bohy! Strany přísahající na pokrok nobodu a antimilitarism stihají kletbou hlavu »zpátečnického« slovanského velestátu, že se dal — vojensky překvapiti Jaké kozelce smýšlení ve stínu — žlutého nebozpečíl
Smíšek Japonec Číňan Mongol Praha Asie Evropa
23 article
Žiutý čert má ovšem své rohy a oca Mnozí poznali obé hodně z blízka. Američané vypravují šeredné věci o žluté pleti, která jim vnikla do země. Nepatrný ošku- baný Číňan, který se objevil v zemi, přináší zá rodek nedohledných bolestí a nesnází do spole- čenského tělesa. Jako by kapku jedu do krve vpu- stil, rozrušen je všechen organism. Rozuměj náro- dohospodářsky. Proti »čínské otravě« zavedlisi Američané nejpřísnější zákony. Proti Číňanu (viz: Ular, Panmongolisme), platí dnes v Ame- rice opatření jako v Evropě proti kožnímu mi- krobu. Však přes to se Číňanů v Americe hemží. Tichooceánské parníky podrobovány jsou v kalifornských přístavech hotové karanténě, namířené proti dovozu Kitajčíků. Celníci podél nekonečné severozápadní hranice Spojených států mají nařízeno, pásti po Číňanu jako po zboží podloudném, síihat jej vězením, vypovidat, vy- hánět a potřeba-li káže, třeba jej ubít, jen aby škůdce nepronikl do země. Nie však na plat Činští pasažéři znají už své bezpečné cesty a nedají si bránit. Od toho jsou už krajané, usazení v Kalifornii! Pasažér z Číny vykoná cestu přes oceán na dně parníku, »naložene v sudě nebo v bečce jako sušená treska nebo kokosový ořech. Žádná prohnanost bez- ohledných pohraničních »lovců lidí« nepostaví neprostupnou hrázi přítoku Čiňanů od severu. Skupinami po 5 a 10 hlavách proplíží se Ki- tajci noční dobou lesem i soutěskou v horách, minou území britské (anglickou Kanadu): pro- káží se dokumenty, vymohou si svolení, aby se
Američan Číňan ki ame Evropa Amerika spojený stát Kalifornie Čína anglický Kanada
24 article
usadili, táhnou dále Washingtonskem a Oregonem a dostihnou konečně nesčelných čínských kol - nil mezi Novým Yorkem a San Franciskem. mezi Saint Paulem a Novým Orleansem. Skor všude živí se pradlařením, jež platí za monopo Číňanů. Obchodnická jejich působnost stále se vzmáhá, čínský dělník v Kalifornii dodává stále nového živlu konkurenci s bílým plemenem. Kitajec má nejlepší drůbež, nejbohatší hrozny. nejlepší brambory. Jeho zemědělství nejméně stojí, ale nejvíce vynáší. Žlutý muž je ve všem nejstrašnější soupeř. A tu je kořen »žlutého nebezpečí«! Straci z hospodářské konkurence nového muže, z jeho silných vlastností, z jeho skromnosti, píle, vytrva- losti, spořivosti a energie. S Číňanem nikdo nedovede soutěžit. Když hrstka židů, kterých je 8 millionů, dovedla si podmaniti svět, jak teprv obrátí na ruby povrch zeměkoule 500 millionů »žlutých«? Strach jeví se v nejnepatrnějších chikanách ústřední správy Spojených států. Čínským ob- chodníkům položeny nejostřejší podmínky pro účasť na dnešní světové výstavě St.-Luisské. Čínský vystavovatel měl složiti záruku 2500 franků a předložiti 3 pověřené fotografie a pí- semně se zavázati, že po uzavření výstavy s prvním parníkem se vrátí do svého domova. Čínští vystavovatelé ihned se ohradili proti ha- nebným podmínkám. Prohlásili, že se nezúčastní. Potlačiti tak čínské oddělení na výstavě, přivodilo by však hotovou katastrofu obchodním stykům činsko-americkým, s nimiž průmysl americký je nucen počítati. Praesident Roosevelt osobně zprostředkoval mírnější předpisy pro Kitajce. Má tedy stačiti jediný popis osoby, pově- řený dotyčným ameriekým konsulem v Číně a zanešený v jeho seznamu. Však už
Číňan Oregon Nová York San Francisko Saint Paulo Nová Orleans Kalifornie spojený stát St .Luisský Čína
25 article
této »svobody« vyvozují v Americe vyhlídku na nedozírné následky. Američané vědí dobře, zač je takového Kitajce — loket. Každý je zástupcem velikých čínských družstev hospo- dářských a jednou vpuštěn do země, zakořen se rychle a žádnou mocí jej nikdo ven už ne- dostane. Co znamená vpád Číňanů, ví se dnes už v Australii, v Holandsku a v Indii, na velkých ostrovech Sundských, zvláště na Javě, v Birma- niji, v Assanu a ve francouzské Indo-Číně, ne- mluvě o Sibíři. Jako z obrovského uzavřeného kotle, ve kterém všecko vře a kypí, z něhož pára syčí všemi otvory, vyráží z Číny nadržená síla živlu, boří všecky hráze a zaplavuje okoli. Jakých rozměrů nabude přírodní síla, jak- mile by prostředkem velikého stroje politického a administrativního byla ovládnuta a jako pára v lokomotivě obrácena účelně určitým směrem Ta myšlenka dnes zaměstnává hlavy na Západě. Dvě sousední moeností jsou povolány ob- starati konstruktérskou službu budoucnosti, Ja- ponsko nebo Rusko. Které z nich připadne úkol? Taká jest otázka! Panmongolism v rukou »bí- lých« anebo »žlutých«? Kterému dáti přednost?
Američan Číňan Amerika Austrálie Holandsko Indie Birma Čína Rusko
26 article
Chvíle velikého otevírání očí! Vojna vy- nesla na jevo podivuhodné vlastnosti Japonců. Jak obezřele dovedli si opatřiti vědomosti Rusku, nežli se s ním pustili do války! To se v Evropě ještě náramně libilo. Náhle však se trousí podivné zprávy. Japonci svoji souslavu výzvěd- nou neobmezili jen na Rus, neměli své agenty jen v Sibíři a v Mandžursku, nejen ve Finsku a v Polsku, nedovedli si opatřiti důvěrné styky se stranami jen Rusku nepřejnými, to všecko bylo by tuze v pořádku. Co však náhle nepropuká na veřejnost? Japonci mají do opravdy zapředeno i v — Indii a Afganistanu! Obrysy velikého záměru »obrození mongolského plemene« začínají zřetelně prokmitávati. Strašidlo sestoupilo se stěny, živne vůčihledě! Japonský vojensko-poli- tický autor, kníže Balda, nadšený moderně ger- mánskou ideou »národa ve zbrani« přepracovl v japonském duchu známé dílo pruského gene- rála von der Goltze »das Volk in Waffen.« Na- vrhuje veliký soupis všeho mužského obyvatel- stva širošíré oblasti! Každý pátý člověk po dobu 20 let má býti vázán konati vojenskou službu.
Japonec Balda Rusko Evropa Finsko Polsko Indie Afghánistán
27 article
Soustava rozestřena po oblasti 500 millionů oby- vatelstva! Ne už statisíce, ale mílliony a milliony bodáků! Moře žlutého vojska! A všecko, roz- umí se, pořízeno už doma, vlastní »žlutou« in- dustrií. Evropským »pokrokoveům« začíná vycházet světýlko! Hrozili dnes nějaké »žluté nebezpečí«, ne- hrozí starosvětskému, neindustriálnému, země- dělskému velestátu slovanskému. Hrozí přede- vším »bílým čertům« na Západě, tak pyšným na svoji vzdělanost, která stvořila známou dů- myslnou soustavu mezinárodního vyděračství, jemuž přílivem »žlutého živlu« má tak důkladné býti — zaťata žíla. A tak soběhrabým počtářům »vzdělaného Západu« jeví se náhle situace v bengálském osvětlení: »zanedbané, zpátečnické, nevzdělanés Rusko nebrání na Dalekém Východě ani tak svou vlastní kůži, jako brání spíše zájmy »po- kročilého Západu« proti čistým následkům, které si nešťastník spískal přemírou své vlastní ve- lebné — vzdělaností. Odtud náhlý převrat tóniny!
západ Rusko