1
masthead
Bočník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v neděli dne 19. června 1904.
Praha
4
article
Fa rauní a odpol. listy
přodplácí n
Praze v adinlni
resko
n eet le
rke ! 4rolí don klko
vr kdt
saniea
přodplácet můj Praha
6
article
krdi iáue
dvojč silaniko
7
article
hšní číslo pro Prahu Je o 18 stranách.
Zálusk Všeněmcův na tučná
třadnická místa v Čechách.
Jak známo, rozmnožili naši »vezdy dobř
řidé« svůj nekonečný rejstřík německýh
postulátů vůči nám o novou píšťalu. Možno
hanad jen k vůli tomu svolal jim d.
Iöber český sněm k jediné té schůzi, aby
1zi pánové Prade, Funke, Iro ke comp.
pebli udati tu svou novou stížnost a žalobu
srchované prý nespravedlivé o d s tr ko ván
Němců od tučných míst v úřadovnác
timského výboru království českého. Ač-
hliv prý Němci v Čechách tvoří — 40 p r-
tint (l!) všeho obyvatelstva i ačkoli prý pl t
pus polovinu všech daní a zemských přirážek.
hal směle němečtí gentlemani ve své interpel-
ki k zemskému maršálku: i ač prý 3/2 všec
ssd, docházejících zemského výboru, jsou ně-
nteké žádosti neb stížnosti německých ob-
lnd, obeí, okresních výborů neb ko- poraeí,
řenéně prý mezi 1200 úřadníky, zřízenci
dihy zemské správy a zemských ústavů pouz
tepatrné procento náleží lidu německému
řeskoro naskrze jsou prý místa ta ob-
nzena Čechy, mezi nimiž prý mnozí němčiny
jn chatrně mocni jsou, »někteří ale i pro-
lizeckých agitací se účastní.« Po této de-
mmzciaci, slušící tak pěkně straně, v níž se kd
jřj její prefessor, rektor a státn
iřadník vůbec účastní nejhorších
jrotičeských demonstrací, jento
níbluje« — upozorňovali pp. Prade, Iro
Fake, klerak prý by se zemská s prá v
lila velmi dobře jazykově roz-
lilit, jako již stalo se punktacemi vídeňskými
1r. 1890 »šťastně« se zemskou školní radou
j zemědělskou radou v Čechách.
Prade
Funke
Němec
Praha
Čechy
Fake
8
article
»Neboť nejdůležitějším práv em
niroda jest, aby úřadnická místa, z nichž
navují se veřejné záležitosti a soudnictví byla
obsazována příslušníky jeho vlast-
ního kmene. Toto právo německého lid
visk prý se v Čechách při obsazování úřadů
sálních a ještě více při jmenování zemskýh
iřadníků, zřízenců a sluhů zkracuje a prot
tiži se němečtí obstrukčníci nejv. zemskéh
naršálka, hodlá-li ve srozumění s výborem zem-
skím o to dbáti, aby při zemské správě
v ústavech zemských byli na místa úřadnick
1 sluhovská dosazováni příslušníci německého
du, počtem odpovídajícím némeckému obyva-
vsívu a německé poplatně stlo?« —
Nuž, nyní sděluje Všeněmecká korespon-
fence, kdy a jak vznikl tento nejnovější postulá
těmeckých obstrukčníků. Slyšme
»Na poradě německých poslanců zemskýeh
v Praze, dne 13. t. m. konané, jednalo se též
splatformě, na kterou by se Němci v
příčině své obstrukce měli posta-
viti. Porady po té stránce nebyly skončeny.
Němec
Čechy
Praha
9
article
Sestrany všeněmecké činí se nyní
tivrh, který bude sdělen plenární schůzi
sineckých poslanců zemských, nežli se sněm
nělně sejde, by jej schválila. Podmin ky
jro zastavení obstrukce německ
n sněmě v království českém jsou tyto:
»1. Zastavení české obstrukce ve sněmovně
julanecké. — 2. Zrušení zvýšených kvalifika-
th podmínek pro zemské úřadniky. — 3. Zá-
nidní rozhodnutí, že musí býti na příště
čtvrtiny míst zadáno německým
laadidátům a to dotud, dokud nebudou
lizečtí úřadníci tak početní, jako Č-
thové. — 4. Buďtež povoláni četní Něm
1i nejvyšší místa úřadnická ve
nsch oborech služby zemské. —
Budiž zákonně zajištěno zastou-
jení Němců v zemském výboru,
rlomisích zemského sněmu a ve všech ostat-
n ústavech zemských, zemským sněmem
útslaných, vyhovující počtu a po-
jlatnos ti Něm e ů. « -
Tak se nám líbite, pánové! Tak ve svém
nepokrytém ušlechtilém »dravčím pudu« — »edle
Raubthiertriebe« nazval to kdys jeden z vašich
výtečníkův! Jen že náhodou není vás žádných
čtyřicet procent v Čechách, že neplatíte žádnou
polovinu všech státních a zemských daní, že
není mezi úřadníky, zřízenci a sluhy v úřa-
dovnách zemského výboru ani v ústavech zem-
ských Němců tak po sporu jak lžete, nýbrž
naopak: až dost, ba při některých, na
vyššlch mistech a ž nad spravedlivost
slušnost p ře spříli š!
Němec
Německo
Čechy
10
article
Dokázali jsme Vám to již onehdy na čísl
při zemské účtárně: V čele tohoto předůleži-
tého zemského úřadu je ředitel Němec,v
čele jednotlivých oddělení 11 představených od-
dělení, z těch je 7 Němců a 4 Češi. Porsonáln
komisi zemské účtárny tvoři účetní radové, po-
čtem 9. Tito se ředitelem a dvěma vrchními
účetními rady v čele podávají návrhy na jme-
nování a postup podřízených úřadníků. Z těchto
účetních radů je 6 Němců a pouze 3 Češi.
Celá personální komise sestává tedy ze 7 Němeů
a 5 Čechů. Po účetních radech následuje kat-
gorie účetních revidentů, kteří jsou rozděleni v
tří třídy dle platu. První třída účetních revi-
dentů, z nichž jmenují se účetní radové, správ-
cové ústavů a pod., čítá 17 úřadníků, z těch
jest 8 Němců a 9 Čechů aid.
Kdo si tu má právo stěžovat na křivdu,
vy nebo my? Proč mlčíte k těmto námi uve-
deným skutkům? Proč jich nevyvracíte. Ž
vás není v Čechách, ani dle famosního úřad-
ního sčítání dle o beovacího j a z y ka
žádných 40 procent, dokazuje úřadní s tati-
stika: Spočitala roku 1900 obyvatelů Čec
6.271.012, z nichž »dle jazyka obeovacíhoe
3,930.003 Čechů a 2,337.083 Němců; to jest
podle Adama Riese 62.68 procent Čechů
pouze 37.26 proc. Němců. A nebýt švin-
dlu s »obcovací řečí« — nebýt bohomrzkého
onoho terroru v zněmčených krajích vůči na-
šim menšinám, oč by ještě sklesl počet váš
oč by vzrostl počet Čechů! Proč pak se, vy
národní autonomisté zuby nehty bráníte, tak
houževnatě vzpíráte každému poctivému a svo-
bodnému sečtení národnosti v ze-
mich českých, jaké se ve všech ostat-
ních vzdělaných státech mimo Rakousko od let
Proč nechcete, aby zrovna zde, v této říši
různých národů bylo již jednou na jisto po-
staveno, jak je každý z nich skutečně četným?
Němec
Čech
Čecho
aid
Ries
Čechy
Čec
Rakousko
Čech
11
article
Nuže, dokud toho nechcete do-
Pustit, dotud nemáte žádného práva křičet
po rozdělení okresů, krajů a celé zemské
i státní správy dle národnosti. Scházíť všechen
vědecký základ pro takové rozlišování a dělení,
neboť při sčítání lidu bylo úřadně výslovně pro-
hlášeno, že obeovací řeč neznamen
národnost. My popíráme, že vás je
v Čechách 37 procent, ale my tvrdíme, že ná
je tu přes 65 procent. A což teprv ta rovná
vaše poplatní síla s námi ! Do kořenů byly námi
vyvráceny všechny ty berní dohady vašeho
prof. Wlesera, dokázáno, jak skrz na skrz jsou
tendenění, prolhané a z prstu vycucané.
Pokud není pořízen způsobem úplně spra-
vedlivým přesný katastr národní, jímž
by nepochybně byl zjištěn s kutečný poče
i berní síla příslušníků jednoh
i druhého národa, potud všechno vaše
úsilí o národnostní rozdělení země a správy její
postrádá všeho věcného základu a není neš
svévolným rušením míru zemského a neusku-
tečnitelným justamentem.
Zajisté každý národ má nárok, aby by
spravován a souzen svými úřadníky a soudci.
Ale pak si je má voliti lid sám, jako v demo-
kratiekých státech, na příklad v Unii severo-
americké a republice švýcarské, se děje. Proč
nedomáháte se tohoto práva vy, němečti liberá-
lové a radikálové? Proč je zůstavujete víden-
ským ministrům? Dokud této svobody nedo-
přejete všem národům rakouským, dokud držíte
ústavu vámi samými zdělanou, která ve svých
koná.
Wleser
Čechy
12
article
NII
NII
základních zákonech (čl. III.) výslovně
stanovi: »Veškeří státní úřadové jsou
všem státním občanům stejně do-
stupni« — dotud nemůžete si poroučet, aby
ti a ti úřadové v té a v té krajině, v tom
v tom oboru správy veřejné byli vyhražen
pouze a výhradně příslušníkům
vaší národnosti a v to v poměru k vaší
lidnatosti a k vaší poplatnosti, dokonce když
poměr ten není ani zjištěn, a nejméně
v zemích, kde oba národové tak
jsou promíseni jako Češi a Něme
v zemích koruny české.
Tu je zajisté nejsprávnější a nejmoudřejšl.
říditi se zásadou, kterou sám váš Herbst uznal
za pravou: že mají veškeří úřadníci veřejní
býti zde mocni obou zemských jazyků, aby
mohli Čechu jako Němci všude stejně dobře
posloužit. A tou zásadou řídí se také zemský
výbor království českého. Neptá se po národ-
nosti uchazečův, alébrž žádá toliko při nich
náležitou kvalifikaci, k níž patří též z na l o s
obou jazyků zemských.
To však právě pánům vadí: oni by
rádi nejtučnější místa v úřadech
zemských i státních v Čechách pro své synky
bez náležité kvalifikace: bez zna-
losti prvního jazyka zemského. Privilej pro
Němce a všude a ve všem privilej nad Čechy.
To jest věčný zálusk výborných těch sousedů
našich, to jest historický jejich chtíč a pud,
jemuž říkají — »německé právo«. Proto chtějí
kazit český sněm, až by si vynutili svým vydě-
račstvím — tři čtvrtiny a to nejlepších
míst v naší zeměsprávě.
Čech
Herbst
Němec
Čechy
13
title
Přednášky hr. Lützowa na uni-
versitě oxfordské o českých histo-
ricích.
14
article
(Třetí přednáška.)
(Třetí přednáška.)
V Londýně, 13. června.
Mladý, distingovaný professor »Merton Co
lege« p. Beazly pozval hraběte a hraběnku
Lützowovou a jejich přátele z Londýna na čaj
do své kolleje. Byl to rozkošný five o'elock ten
v krásné zahradě nejstaršího universitního ústavu
oxfordského učiliště. Kolem nás omšelé budovy
gotické, přes něž přešla staletí, jež objímaio
břečťany a všude okrašlují pestré květiny.
a v nichž uvnitř byty professorů a studentů před-
stavují vybraný vkus a komfort anglický přizpů-
sobený tichému studiu, Stolek s čajem a kru-
hem zahradních židli a křesel je umístěn upro-
střed trávníku rozsáhlé zahrady s rozložitými
věkovitými stromy. Do dálky se táhne stinná
alej, překlenutá větvemi ohromných dubů a z
ni šíří se louky šťavnaté zeleni.
Veselý hovor zaznívá ve snivé zahradě.
Anglická, česká a francouzská konversace se
živě střídá. Světlé toalety dam odráží se pů-
vabně od temné zeleni. Dva mladí professoři
z kolleje přidružili se k nám. Všichni mluv
s opravdovým zájmem o konferencích hr.
Lützowa, které se staly události v učeném
světě oxfordském. My pak vyjadřujeme své
nadšené dojmy z Oxfordu.
Náš hostitel Beazly, jenž vydal již řadu
děl zeměpisných a dějepisných (Henry the Na-
vigator 1895, Dawn of Modern Geography
vol. 1897 a 1901, The Discovery of Guines2
vol. 1896 a 1900 a j.) a mnoho cestoval po
zemích slovanských, je našim ochotným a du
chaplným průvodcem.
»V této kolleji se nejvíce pracuje. V ostat-
ních se pěstuje hlavně sport,« pravil s úsmě-
»Merton College« je nejen nejstarší, ale
též nejvýznačnější kollejí oxfordskou. Byla za-
ložena r. 1264 Walterem de Mertonem, lordem
kaneléřem Jindřicha III. Její statuty byly vzo-
rem ostatním pozdějším ústavům universitním.
Duch kolleje té byl vždy volný, nabádající k sa-
mostatnému uvažování o náboženství a filosofi
vem.
Beazla
Lützowův
Lützow
Henry the
Merton
Jindřich III
Londýn
Oxford
Merton Company lege
Merton College
Dawn of Modern Geography
the Discovery of Guine 2
15
article
a odsud vyšlo svítání reformace, učení Wyckli
fovo .
Celá řada budov gotického slohu, domi
novaných kaplí, tvoří malebná zákoutí, zapadle
dvory, šeré chodby, malé branky lomených ob-
louků. Malá, podlouhlá okna mizí v zelení bře-
čťanů a růžově kvetoucích úponkovitých rostlin.
Větší dvory mají pečlivě vypravené trávníky,
jaké možno viděti jen v anglickém parku. Ja-
kýsi Američan ptal se zahradníka »Merton Col-
lege« na způsob vypěstování tak dokonalých
trávníků: »Musí se aspoň pět set let střihat
pěstovat — no a pak to jde,« odvětil zahrad-
ník. Na trávníku je hřiště lawn-tennisové a čtyři
studenti v bělostných dressech flanelových posílají
si míče mezi staletými zdmi. Kaple kollejní, po-
cházející z 13 století, je velmi ušlechtilého
stylu, jemné linie věže, zakončené devíti hrot-
natými věžičkami a velké, krásně malované
okno v modlitebně mají všechny ladnosti an-
glické gotiky. V »hall«, rozsáhlé jídelně,
tvořící jednu z nejstarších partií, visí por-
trety zakladatele a celebrit kolleje od Wyck-
liffa a Harveye až po učence, biskupy, státníky
naší doby. Několik století slávy anglické kul-
tury hledí se stěn »hallu«. Jěště imposantnější
je portretová galerie ve velkém a nádherném
»Christ Church College Hall«, kde jsou podo-
bizny malované Reynoldsem, Holbeinem, Van
Dyekem, Hogarthem. Podobná díla umělecká.
představující nejslavnější muže vlasti, nemají
ovšem na očích naši studenti, když pojídají
své skromné obědy v malých hostincích. Zde
žijí studenti jako velmožové v zámcích a jejich
oběd je hostinou, aspoň podle našich názorůo
labužnictví.
Američan
Reynolds
Holbein
Van Dyek
Hogarth
Wyck
Merton Colo
Christ Church College Hall
16
article
Neobyčejně zajímavá je knihovna kolleje.
O veliké starobylosti její svědčí dřevěný strop,
úzká okna malovaná. Je to nejstarší knihovna
v Anglii, byla vystavěna r. 1349 a chová cenné
památky anglických rukopisů a prvních tisků.
Nadešla hodina veřejné přednášky v Taylor
Institution a opustil jsem kollej krásnou, útul-
nou, mocně jímající svým kouzlem stáří, poesi
a snivosti a s tím teskným dojmem, který má
český člověk všude, kde vidí zachované a uše-
třené odkazy, památky a skvosty minulosti, at
je to v německém pečlivě uspořádaném museu
neb v kostelích, klášteřích a palácích italských.
Vzpomínky a monumenty české slávy byly roz-
meteny, knihy a rukopisy spáleny a skoro vše-
chny stopy naší zašlé velikosti historické vyhla-
zeny. Umělecké velikosti nebylo v národě, jenž
přes dvě stě let v době nejmocnějšího rozkvětu
rennaissance, žil jedině v náboženských dispu-
tacích, rozjímáních a bojích a podobal se puri-
tánským Angličanům z doby Cromwellovy, jak
trefně napsal hr. Lützow ve své » History o
Angličan
Cromwellův
Lützow
Anglie
Taylor Institution
17
article
Bohemia «.
Bohemia «.
Třetí přednáška hr. Lützowa svědčila
vzrůstajícím interessu. Sál byl ještě plnější nežl
při obou předešlých.
V posluchačstvu byla opět hraběnka Lützo-
wová, z Londýna přijeli k přednášce lord
lady Colchester, sir Reginald Bornewall a česká
virtuoska sl. Správkova. Opět dostavili se četní
professoři universitní, studenti a dámy.
Hluboký dojem učinila na intelektuálně tak
elitní posluchačstvo třetí rozprava dra. hraběte
Lützowa, pojednávající o tragédii české s ko-
nečnou scénou krvavé popravy staroměstské.
Vypravovatelské umění autorovo, jenž doved
učiniti sujet zdánlivě střízlivý přístupným a za-
jímavým tím, že pojednání o českých kroniká-
řích a dějepiscích učinil výrazným a jímavým
obrazem české minulosti v lapidárních rysech,
osvěděilo se tu nejlépe. Dojem závěrku před-
nášky byl vzrušující.
Přednášející vysvětlil v úvodu význam zvo-
lení Ferdinanda Habsburského českým králem
r. 1526. Obšírně vypráví o Sixtovi z Otters-
dorfu, který byl svědkem rozbrojů a zmatků
v 16. století a jehož české vypsání událost
1546 je tak cenným pro české dějepisectví.
»Sixtovo dílo«, pravil hr. Lützow, »je dosud
Lützow
Lützo
Colchester
Reginald Bornewall
Ferdinand habsburský
Sixt
Sixtův
Londýn
Otters
Bohemia
18
article
v arobném prodejl
ranní číslo o s0bě . . . a sh
sdpslední .
Ve úlialkách za reskorě
sdpolední . . . . . ..
Inserat,
plati se hot o vě napřa
Předplacení a inzerty přijímná dmini-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam pachárojí so tés roásle
tiskárna a sxpedice „ Národních Liistě“.
Rakopisy. se nevraceji.
národní Liistě
19
article
málo známě a neexistuje kompletní vydání, ve-
likou část však uveřejnil prof. Tieftrunk (Od-
por českých stavů proti Ferdinandu I.), kdežtu
prof. Denis a já přeložili jsme z něho různé části
do frančiny a do angličiny.« — Jiným histori-
kem téže doby, ale velmi různé povahy, byl
Václav Hájek z Libočan, jenž dlouho byl pře-
ceňovanou autoritou české historie, ale Palackým
byl na pravé místo postaven. Hr. Lützow kri-
ticky vystihl příslušný význam tohoto »českého
Livia«. Dále velmi zajímavě líčí autor hnuts
česko-bratrské, Jana Blahoslava i Jana Augustu,
Václava Břežana s mnohými citáty z Bílka.
Zejmena poukázal přednášející na vynikajícího
Václava Břežana, posledního arehivisty rožember-
ského v Třeboni a dle jeho podání vylíčil zají-
mavou postavu Petra Rožemberka, jenž je ty-
pickým zjevem velikého šlechtice českého ze
16 stol. Další část přednášky poskytovala angli-
ckému posluchačstvu vysoce zajímavé předsta-
vení pohnutých dob českého boje proti habsbur-
ské vládě a pověstné vyhození místodržícíchz
okna hradu královského do příkopu hradčan-
ského vyličeno dle současných kronikářů, zejmena
Skály ze Zhoře i Slavaty. Zejmena vystižně je za-
chycena postava a činnost Skály ze Zhoře, z něhož
citován popis popravy na Staroměstském náměstí.
Konečně uvedl hr. Lützow spisy Ondřeje Ha-
bernfelda a Pavla Stránského.
profesor
Tieftrunk
Ferdinand
Denis
Hájek
Palacká
Lützow
Livius
Jan Blahoslav
Augusta
Břežan
Bílek
Petro Rožemberka
Skála
Slavata
Ondřej ha
Pavel Stránský
Oda
Libočany
Hradec
Třeboň
Zhoř
staroměstský náměstí
20
article
(Čtvrtá přednáška.)
V Londýně, v červnu 1904.
Neobyčejná, svého druhu první v Angli
manifestace české myšlenky v universitě oxford-
ské je skončena čtvrtou přednáškou hr. Lützowa.
Pokusil jsem se přesvědčiti čtenáře o důležitosti
této kulturní události české. Její dosah je větší,
nežli by se mohlo zdáti. Anglii byla do ne-
dávna úplně cizí existence českého národa, o
jehož znalosti nebyl učiněn valný pokrok od-
doby Shakespeara, jenž naši vlast položil n
břeh mořský. I ve Francii, známé svou neteč-
nosti k cizím národům, nastaly zásluhou vy-
datné propagandy jiné poměry a šíři se značně
vědomosti a sympatie k našemu národu. Na
pyšném a bohatém ostrově britském bylo vzác-
nou specialitou vědeckou, míti tušení o Češích.
Stala-li se však v několika posledních letech
velká změna v náš prospěch a proniklali ze-
jmena do kruhů literárních a politických, a do
velké společnosti londýnské jakási znalost české
věci, pak za to musíme být vděčni osvícené
činnosti hr. Lützowa, jenž nyní svými oxford-
skými přednáškami o českých historicích obrátil
opět pozornost nejvybranější společnosti intelek-
tuální k naší vlasti a její minulosti. Dovedeme
zajisté oceniti znamenitý čin, který se osvědčí
ještě platně v budouenosti a který, jako anglické
spisy hr. Lützowa, tvoři základ ke stykům česko-
anglickým.
Lützow
Shakespeare
Čech
Londýn
Angl
Anglie
Francie
21
article
Poslední den v Oxfordu věnoval jsem ná-
vštěvě několika knihoven a kollejí, míst nevý-
slovného, originálního kouzla a procházce po
rozkošných březích Temže, rovněž tam, kde
studenti tuží se ve veslařství ke známým uni-
versitním závodům. Za každým krokem přibý.
valo nových poznámek do zápisníku, odevšad se
hrnou přívalem nové dojmy a nálady, jichž vy-
jádření si ponechávám pro příště.
Ještě před poslední přednáškou hr. Lältzowa
měl jsem potěšení delší dobu mluviti s prof.
Morfillem, který slibil, že letos v létě navštíví
Prahu, kde byl již několikráte. Ctihodný učenec,
jeden z nejváženějších a nejoblíbenějších učitelů
věhlasné university, projevoval upřímnou radost
nad přednáškami hr. Lützowa, nad interessem
jimi vzbuzeným pro Čechy a chválil jejich ve-
likou cenu historickou i literární.
Jako obyčejně, rázem o půl 6. hod. odpol.
započal hr. Lützow svou poslední konferenci,a
to opět před hojným a vybraným posluchač-
stvem. Mimo jiné zavítal k této přednášcez
Londýna mladý spisovatel slovanofil p. Mar-
chant, známý u nás z loňského pobytu v Praze.
Poslední přednáška byla odměněna nadšeným
Morfill
Lützow
Oxford
Temže
Praha
Čechy
Londýn
Mar
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 18. června.
6— (Kronika.) Poslední dobou nápadně
ulaskl entusiasm jisté části světového tisku pro
jponské zbraně. Ještě nějaké vítězstvičko gene-
ti Kuroki či Kirako na pobřeží zátoky korejské
1ido ví, jakého výkonu elastiky veřejného míněn
u evropském západě, nadšeného, rozumí se,
o »pokrok lidstva a svobodu národů« se ne-
kekáme! Nové théma náramně stouplo v kursu.
Iistně staré thema, dávno už známé, ale ne-
jisou horlivě přetřásané: žluté nebezpečí
Dokud bylo strašidlo v dálce, tropili siz
tžko žerty. Najednou se vztýčilo na stěně !
llli se, vskutku! Smíškům zalehlo. Není po-
thyby, příšera žije, je z masa a kostí ! Asie
msámé, tajemná, nesmírná, od věků dosu
níeí, začíná se provalovat na svém lůžku. Pr-
stuje údy a zřetelně zvedá je určitým směrem.
k aněr ukazuje — k Evropě.
Co to bude?
V kramářské neprozíravosti svého »obchodně-
půmyslového rozkvětu« poskytla Evropa padesáti
nllicnům Japonců melhodu i prostředky, jak
pilidnouti časem a strhnouti za sebou — pě
st milionů Číňanů a Mongolů! A nehybný p
sěky Východ hotoví se teď k velikému vstávání.
Itropa naučila Japonce své svzdělanosti«, umění
počtářskému, průmyslnému, technickému, strate-
sekému a dnes — hřímají děla kolem hradeb
prt arturských u samé brány říše Středu.
Širokoplecý Benjamin evropské kultury, Ru-
tto, stalo se beránkem, jenž snímá hříchy z
uropskou vzdělanost. Jen, vydrží-li náraz? Di-
ndlo pro bohy! Strany přísahající na pokrok
nobodu a antimilitarism stihají kletbou hlavu
»zpátečnického« slovanského velestátu, že se dal
— vojensky překvapiti
Jaké kozelce smýšlení ve stínu — žlutého
nebozpečíl
Smíšek
Japonec
Číňan
Mongol
Praha
Asie
Evropa
23
article
Žiutý čert má ovšem své rohy a oca
Mnozí poznali obé hodně z blízka.
Američané vypravují šeredné věci o žluté
pleti, která jim vnikla do země. Nepatrný ošku-
baný Číňan, který se objevil v zemi, přináší zá
rodek nedohledných bolestí a nesnází do spole-
čenského tělesa. Jako by kapku jedu do krve vpu-
stil, rozrušen je všechen organism. Rozuměj náro-
dohospodářsky. Proti »čínské otravě« zavedlisi
Američané nejpřísnější zákony. Proti Číňanu
(viz: Ular, Panmongolisme), platí dnes v Ame-
rice opatření jako v Evropě proti kožnímu mi-
krobu. Však přes to se Číňanů v Americe
hemží. Tichooceánské parníky podrobovány jsou
v kalifornských přístavech hotové karanténě,
namířené proti dovozu Kitajčíků. Celníci podél
nekonečné severozápadní hranice Spojených států
mají nařízeno, pásti po Číňanu jako po zboží
podloudném, síihat jej vězením, vypovidat, vy-
hánět a potřeba-li káže, třeba jej ubít, jen aby
škůdce nepronikl do země. Nie však na plat
Činští pasažéři znají už své bezpečné cesty a
nedají si bránit. Od toho jsou už krajané,
usazení v Kalifornii! Pasažér z Číny vykoná
cestu přes oceán na dně parníku, »naložene
v sudě nebo v bečce jako sušená treska
nebo kokosový ořech. Žádná prohnanost bez-
ohledných pohraničních »lovců lidí« nepostaví
neprostupnou hrázi přítoku Čiňanů od severu.
Skupinami po 5 a 10 hlavách proplíží se Ki-
tajci noční dobou lesem i soutěskou v horách,
minou území britské (anglickou Kanadu): pro-
káží se dokumenty, vymohou si svolení, aby se
Američan
Číňan
ki
ame
Evropa
Amerika
spojený stát
Kalifornie
Čína
anglický Kanada
24
article
usadili, táhnou dále Washingtonskem a Oregonem
a dostihnou konečně nesčelných čínských kol -
nil mezi Novým Yorkem a San Franciskem.
mezi Saint Paulem a Novým Orleansem. Skor
všude živí se pradlařením, jež platí za monopo
Číňanů. Obchodnická jejich působnost stále se
vzmáhá, čínský dělník v Kalifornii dodává stále
nového živlu konkurenci s bílým plemenem.
Kitajec má nejlepší drůbež, nejbohatší hrozny.
nejlepší brambory. Jeho zemědělství nejméně
stojí, ale nejvíce vynáší. Žlutý muž je ve všem
nejstrašnější soupeř.
A tu je kořen »žlutého nebezpečí«! Straci
z hospodářské konkurence nového muže, z jeho
silných vlastností, z jeho skromnosti, píle, vytrva-
losti, spořivosti a energie. S Číňanem nikdo
nedovede soutěžit. Když hrstka židů, kterých
je 8 millionů, dovedla si podmaniti svět, jak
teprv obrátí na ruby povrch zeměkoule 500
millionů »žlutých«?
Strach jeví se v nejnepatrnějších chikanách
ústřední správy Spojených států. Čínským ob-
chodníkům položeny nejostřejší podmínky pro
účasť na dnešní světové výstavě St.-Luisské.
Čínský vystavovatel měl složiti záruku 2500
franků a předložiti 3 pověřené fotografie a pí-
semně se zavázati, že po uzavření výstavy s
prvním parníkem se vrátí do svého domova.
Čínští vystavovatelé ihned se ohradili proti ha-
nebným podmínkám. Prohlásili, že se nezúčastní.
Potlačiti tak čínské oddělení na výstavě, přivodilo
by však hotovou katastrofu obchodním stykům
činsko-americkým, s nimiž průmysl americký je
nucen počítati. Praesident Roosevelt osobně
zprostředkoval mírnější předpisy pro Kitajce.
Má tedy stačiti jediný popis osoby, pově-
řený dotyčným ameriekým konsulem v Číně
a zanešený v jeho seznamu. Však už
Číňan
Oregon
Nová York
San Francisko
Saint Paulo
Nová Orleans
Kalifornie
spojený stát
St .Luisský
Čína
25
article
této »svobody«
vyvozují v Americe
vyhlídku na nedozírné následky. Američané vědí
dobře, zač je takového Kitajce — loket. Každý
je zástupcem velikých čínských družstev hospo-
dářských a jednou vpuštěn do země, zakořen
se rychle a žádnou mocí jej nikdo ven už ne-
dostane.
Co znamená vpád Číňanů, ví se dnes už
v Australii, v Holandsku a v Indii, na velkých
ostrovech Sundských, zvláště na Javě, v Birma-
niji, v Assanu a ve francouzské Indo-Číně, ne-
mluvě o Sibíři. Jako z obrovského uzavřeného
kotle, ve kterém všecko vře a kypí, z něhož
pára syčí všemi otvory, vyráží z Číny nadržená
síla živlu, boří všecky hráze a zaplavuje okoli.
Jakých rozměrů nabude přírodní síla, jak-
mile by prostředkem velikého stroje politického
a administrativního byla ovládnuta a jako pára
v lokomotivě obrácena účelně určitým směrem
Ta myšlenka dnes zaměstnává hlavy na
Západě.
Dvě sousední moeností jsou povolány ob-
starati konstruktérskou službu budoucnosti, Ja-
ponsko nebo Rusko. Které z nich připadne úkol?
Taká jest otázka! Panmongolism v rukou »bí-
lých« anebo »žlutých«? Kterému dáti přednost?
Američan
Číňan
Amerika
Austrálie
Holandsko
Indie
Birma
Čína
Rusko
26
article
Chvíle velikého otevírání očí! Vojna vy-
nesla na jevo podivuhodné vlastnosti Japonců.
Jak obezřele dovedli si opatřiti vědomosti
Rusku, nežli se s ním pustili do války! To se
v Evropě ještě náramně libilo. Náhle však se trousí
podivné zprávy. Japonci svoji souslavu výzvěd-
nou neobmezili jen na Rus, neměli své agenty
jen v Sibíři a v Mandžursku, nejen ve Finsku
a v Polsku, nedovedli si opatřiti důvěrné styky se
stranami jen Rusku nepřejnými, to všecko bylo by
tuze v pořádku. Co však náhle nepropuká na
veřejnost? Japonci mají do opravdy zapředeno
i v — Indii a Afganistanu! Obrysy velikého
záměru »obrození mongolského plemene« začínají
zřetelně prokmitávati. Strašidlo sestoupilo se
stěny, živne vůčihledě! Japonský vojensko-poli-
tický autor, kníže Balda, nadšený moderně ger-
mánskou ideou »národa ve zbrani« přepracovl
v japonském duchu známé dílo pruského gene-
rála von der Goltze »das Volk in Waffen.« Na-
vrhuje veliký soupis všeho mužského obyvatel-
stva širošíré oblasti! Každý pátý člověk po dobu
20 let má býti vázán konati vojenskou službu.
Japonec
Balda
Rusko
Evropa
Finsko
Polsko
Indie
Afghánistán
27
article
Soustava rozestřena po oblasti 500 millionů oby-
vatelstva! Ne už statisíce, ale mílliony a milliony
bodáků! Moře žlutého vojska! A všecko, roz-
umí se, pořízeno už doma, vlastní »žlutou« in-
dustrií.
Evropským »pokrokoveům« začíná vycházet
světýlko!
Hrozili dnes nějaké »žluté nebezpečí«, ne-
hrozí starosvětskému, neindustriálnému, země-
dělskému velestátu slovanskému. Hrozí přede-
vším »bílým čertům« na Západě, tak pyšným
na svoji vzdělanost, která stvořila známou dů-
myslnou soustavu mezinárodního vyděračství,
jemuž přílivem »žlutého živlu« má tak důkladné
býti — zaťata žíla.
A tak soběhrabým počtářům »vzdělaného
Západu« jeví se náhle situace v bengálském
osvětlení: »zanedbané, zpátečnické, nevzdělanés
Rusko nebrání na Dalekém Východě ani tak
svou vlastní kůži, jako brání spíše zájmy »po-
kročilého Západu« proti čistým následkům, které
si nešťastník spískal přemírou své vlastní ve-
lebné — vzdělaností.
Odtud náhlý převrat tóniny!
západ
Rusko