1
masthead
19. června 1904
5
title
Válka rusko-japonská.
6
article
Úkol gen. Štakelberka.
Úkol gen. Štakelberka.
Bitva, ze které gen. Štakelberk nucen byi
usloupiti, byla dvoudenní. Prvý den bitva trvala
ž do soumraku. Rusové ztratili 311 mužů,
Japonci ale plné tři škadrony a 60 zajařých.
Druhý den obnovila se bitva již o 3. hod. ranní.
Podrobné vylíčení této bitvy z ruské strany dosu
nedošlo.
Jaký úkol měl gen. Štakelberk? V západ-
ních listech všude je přijato za pravdu, že gen.
Štnkeiberk byl vyslán Kuropatkinem přispěti na
pomoc obleženěmu Port Arturu a zahnati Ja-
ponce z Kvantunu. Jinak se dívá na věc vo-
jenský spolupracovník »Nového Vremene«. Podle
něho Štakelberk měl opoutati čásť nepřátelských
vojsk a tím umenšiti jejich počet pod Por
Arturem.
Ostrov Cusima.
O ostrovu Cusimě, kde admirál Skrydlov
tadal japonskému lodstvu tak těžkou ránu, bude
pyní častěji slyšeti. Ostrov leží skoro uprostřed
Korejského průlivu a jest jeho strategickým
kličem. Ode dávna hrál důležitou úlohu ve sty-
cich Japonska se sousedními státy, ale nynějšího
strategického významu nabyl teprve v létech
šedesátých minulého století, kdy tento klíč bez-
nála se octnul v ruských rukou. Tehdy to pře-
kazila ruská diplomacie v osobě knížete Gorča-
kova. Náčelník ruského loďstva v čínských vo-
dách kapitán Lichačov, zvěděv tehdy, že Cusimu
hodlají obsadit Angličané, pospíšil si a žádal
velikého knížete Konstantina Nikolajeviče o po-
kyn, jak se naproti tomu zachovat. Odpověd
z Petrohradu nepřišla dlouho. Konečně mu veliké
kníže Konstantin Nikolajevič oznámil, že podl
earovi zprávu o tom, co mu kapitán psal, a ca
šlexandr že hned pochopil skutečnou velikou
důležilost Cusimy. Avšak Gorčakov se bál, aby
z toho nevzešel spor s Japonskem.
Štakelberka
Rus
Japonec
Kuropatkin
Artur
Štakelberk
Skrydlov
Lichačov
Cusi
Angličan
Konstantinos Nikolajevič
Nikolajevič
Gorčakov
Nový Vremen
Japonsko
Petrohrad
7
article
Nieméně v lednu r. 1861 velitel korvely
»Peresvět« N. A. Birilev na příkaz Lichačov
vyjednával s vládnoucím knižetem Cusimy, aby
ustoupil Rusku kus půdy pro mořskou stanici
N. A. Birilev dostál své úloze skvěle: v srpnu
r. 1861 v jednom ze zálivů ostrova Cusimy vy-
rostla řada ruských staveb a uzavřená s kníže-
tem písemná smlouva o odstoupení části po-
zemku Rusům. Ale jediný tehdy diplomatický
zástupce Ruska v Japonsku, konsul v Hakodate,
ničeho neučinil, aby v rozhodném okamžiku po-
depřel snahu ruských námořníků, a kapitán L-
chačov obdržel rozkaz, aby se vrátil do Petro-
hradu. Kn. Gorčakov bál se nyní zase Anglie,
jež protestovala proti tomu, aby na Cusimě byl
Rusku prodán pozemek.
Cusima jest jako mostem mezi Japonskem
a Koreou. Japonsko ji od let 80. opanovalo
má tam nyní důležitý válečný přístav.
Krach v Japonsku.
Nejednou již upozornili jsme na finanční
liseň a hospodářskou hnilobu, která se v Japon-
sku dostavila brzy po vypuknutí války a trvá
již aspoň dva měsíce. Japonci spolehali na vy-
datnou pomoc Anglie a Ameriky, ale oba státy
je podporují leda rozšiřováním falešných neb
nadsazených zpráv, kterými má býti podporován
úvěr Japonska. Ještě víc, ovšem, Japonsko spo-
lehalo na nepřipravenost Ruska k válce. Počí-
talo, že válka bude dříve rozhodnuta, nežl
Rusko bude moci dopraviti na ohromnou vzdá-
lenost 8000 kilom. dostatečný počet vojska.
Peresvět
Birilev
Lichačov
Cusima
Rus
L chačov
Gorčakov
Japonec
Rusko
Japonsko
Hakodate
Anglie
Korea
Japon
Amerika
petrahrad
8
article
Tuto situaci dobře pochopil Kuropatkin a proto
veškera jeho snaha dosud směřuje pouze k tomu,
aby Japonce při provádění válečného plánu
zdržel. Rusové tím získávají času na dopravu
nových vojsk (za nedlouho dorazí na bojiště dva
nové armádní sbory) a Japonei, bojující ve vět-
ších, menších, ale nerozhodných bitvách se stří
davým štěstím, blíží se neodvralnému osudu
přese všecko své válečné umění, chrabrost, vla-
slenecké nadšení a sebeobětavost.
Všechen japonský obchod upadl a obchod
je hlavním pramenem blahobytu přelidněne
oslrovní říše. »Japonerie«, do nedávna v Evrope
lak oblíbené, nejdou nyní na odbyt. Obchodn
lodi z ciziny nepřistávají v japonských přísta-
vech, nových tovarů do Japonska nepřivážejí.
japonských do ciziny neodvážejí. Obchodní spo-
jení nemohou udržovat ani lodi japonské, protož
byly vládou vzaty ku potřebám vojenským.
Ještě hůře bude nyní, po šťastně a skvěle pro-
vedeném vpádu loďstva vladivostockého do ko-
rejského průplavu a po neméně šťastném vy-
váznutí odtud. V přístavech japonských nastane
nejistota, jež obchodu nesvědčí. Majitelé ob-
chodních lodí japonských nemohou doufati
v ušetření, protože Ja ponsko prvé začalo ruské
obehodní lodi zajímati a činilo to ještě př
válkou
V tak kritické chvíli přihlásil se v Japonsku
fnanění a hospodářský krach. Zahájila jej banka
v Osace. Akciový kapitál její obnáší 6 mall. jenů
(asi 16 mill. korun). Příčinou úpadku je válka,
jež kursy velice snížila. V Londýně z toho
zastala paníka, neboť tam předvídají, že je to
počátek krachu všeo becného.
Japonec
Rus
Japonei
Japonsko
Osaka
Londýn
9
article
Mohou-li Japonci zvítěziti?
Mr. Henry Norman, člen anglického
parlamentu, čítá se k nejlepším a nestranným
znaleům a posuzovatelům zahraničné politiky.
Sludoval ve Francii, Americe a v Lipsku a má
zvláště rozsáhlé znalosti dálného Východu. Je
vydavatelem a hlavním spolupracovníkem měsíční
revue »Worlds Work«, jež zaujímá v otázce
války rusko-japonské naprosto nestranné stano-
visko. Mr. Norman interviewován byl londýnským
dopisovatelem »D. Tagblattu« a jeho úsudek
slojí opravdu za reprodukování, Tázán byl, co
soudí o událostech na dálném Východě.
»Zdá se mi,« pravil Norman, »že vše, co
se stalo, dalo se předvídati; ale nicméně vá-
lečná pohotovost a rychlost Japonců každého
překvapila. Neměl jsem žádné pochyby o tom,
že Japonci na počátku budou vítěziti. Znali ka-
ždou píď příštího bojiště, každou zátočinu po-
břeží z dřívější války s Činou — a konečně
sami zvolili si den a hodinu útoku. Kdyby ne-
byly úspěchy hned na počátku války na straně
milada, pak by vyhlídky pro jeho říši vůbee
byly beznadějné.
Avšak vzdor tvrzení četných
nnglických kritiků nemohu s
představiti, jak by mohl i kone
Japonec
Norman
Francie
Amerika
Lipsko
dálný východ
World Work
10
article
války dopadnouti pro Japonsko při-
z nivě. Ani kdyby zmocnili se Port Arturu a
kdyby Kuropatkina a vůbec Rusy zatlačili až
do severního Mandžurska, pořáde nemůže býti
aní řeči o tom, že by byli nějakého cíle dosá-
hli. Japonci nemohou se dále tlačiti než tam.
Oni musí na neurčitou dobu svoji armádu i
loďstvo míti pohotově. Uvažme jen případ, že
by Rusko nebylo téhož mínění jako Japonsko
když by toto prohlásilo, že válka jest skončena,
že by Rusko řeklo, že teprve začíná? Opírám
tuto svou domněnku o dojmy, jichž jsem nabyl
při nedávném svém pobytu v Rusku. Rusko
jest s to vésti válku mnohem děle než Japon-
sko, neboť finančně jest o mnoho silnějším.
Artur
Kuropatkin
Japonsko
Rusko
11
article
Teprve před několika týdny učinilo výpůjčku
640 millionů marek na pětiprocentní úrok;
kdežto Japonsko získalo půjčku s úrokem šesti-
procentním a bylo nuceno dáti do záruky svá
ela. Konečně — Rusko počítá své vojsko na
milliony — Japonci na statisíce. Patriotismus
obrození je asi stejný. Achillovou patou Ruska
jest ovšem udržování pravidelné dopravy na
dráze sibiřské. Stane-li se něco, co poruší do-
pravu — oddálí se tím jen konec války, ale
nic více, neboť bude v ní pokračováno, až pře-
kážka se napraví. Konečně jak dlouhého trvání
podobné přerušení dopravy může míti
Na další otázku, co se může státi, zmocní-li
se Japonci v nynější bitvě celé Msndžurie, od-
pověděl anglický státník: »Nic ! Pokud já mohu
celou věc posouditi, stalo by se jen tolik, že
by Rusko zvolna, ale jistě shromažďovalo dále
nově a nové vojsko, až by ho mělo tolik, že
by Japonce z Mandžurie opět vytlačilo. Pak by
mohly nastoupiti dvě možnosti. Nejdříve, že by
Japonsko se obrátilo na některou velmo
evropskou. A tu — což zdá se mi býti mo-
mentem nejdůležitějším — dopustila by se Čína
jist tně porušení neutrality. Tím by ovšem byla
přivoděna velice obtižná mezinárodní zápletka.
Ovšem vyzískalo by tím opětně jen a jen Ja-
ponsko. Nelřeba připomínati, že velmoci, poku
se týče otázek dálného Východu, již z doby
dřivější nejsou za jedno. Soudím však, že
jediným možným zakončením války
může býti, vyjdeli Rusko z ní vl-
tězem. Nejméně dosáhne své dří-
vější prestiže, než přistoupí k jed
nání o podminky miru.
Japonec
achillův
Japonsko
Rusko
Čína
dálný východ
12
article
Telegramy.
Telegramy.
Z Petrohradu, 18. června. (Zvlzštní teleg
»Nár. Listů«.) Mistodržitel Alexěje v tele-
grafuje, že dle zprávy contread mi-
rála Vitheřta z Port Arturu ze dne
1. června dokončena byla oprava lodí, k ri-
žáků a obrněneů i minonose k. Ad-
mirál Alexějev chválí předsta-
vené i dělníky. Zdravotní stav lod-
ního mužstva je dobrý.
Japonsko kupuje lodi.
Z Glasgova, 18. června. (C. B.) Parník
»Kirkdale« o 2843 tunách byl prodán kirkdal-
skou paroplavební společností v Glasgowě z
21.500 . do Japonska.
Nedostatek obuvi pro ruské vojsko.
Z Petrohradu, 18. června. Zpravodaj »Ru-
ského Slova« oznamuje, že ruská armáda trp
velikým nedostatkem letní obuvi. Všechno muž-
stvo má dosud zimní těžké boty, ač panují na
bojišti nesnesitelná horka. Následkem tohoje
mnoho vojáků churavých.
Ústup armády Štakelberkovy.
Z Paříže, 18. června. (C.-B) »Eehod
Paris« oznamuje z Petrohradu se vší výhradou,
že je tam rozšiřena pověst, že generál Štakel-
berk ztratil při svém úslupu po bitvě u Va-
fangou 10 000 m mr vých, raněných a zajatých.
Divise na levém křidle byla prý obejita a zni-
Z Londýna, 18. června. Generál Št a kel-
berk, jehož armáda sesílena na dvě divise,
jest na plném ústupu ke Kajču.
Vitheřt
Štakelberkův
Paris
Štakel
št
Petrohrad
Ada
Japonsko
Glasgov
Glasgow
Paříž
Virginie
Londýn
Port
13
article
Generál Nodzu vyslal 10. dívisi, aby zabrá-
nila Rusům ústup. Avšak posila Kuro-
patkinova dosáhla Štabelberků
sbor ještě v čas 15. června, takže
zdá se, že katastrofa obklíčením
armády Štakelberkovy jest od-
vrácena.
Z Petrohradu, 18. června. (Zvl. tel. rus.)
Ruský dopisovalel oznamuje z Ljaojanu ze dne
3. června, že Rusové měli v boji u Vafangou
32, Japonci 44 praporů pěchoty s četným dělo-
střelecívem. Japonci stinili pravé křídlo ruské,
obešedše je a přinutili k ústupu. Ruské dělo-
střelectvo střílelo velmi dobře. Šest japonských
batterií pálilo na jednu ruskou, jež střílela po
japonském parku, v němž rána za ranou vy-
buchly tři káry se střelivem. Japonci vychrlil
na ruskou batterii 1500 střel. Ruské střelv
způsobily velké spousty v nepřátelských řadách
Boj vedl se hlavně mezi obojím dělostřelectvem,
pěchota nepodnikla útoku. Ruská batterie vy-
střílivši všecek náboj, opatřila si přispěním pě-
choty střelivo nové a pokračovala záhy v boji.
Nodza
Rus
Kura
Japonec
Petrohrad
14
article
Úlohou japonského dělostřelectva bylo především
zničiti ruská děla.
Po ukončeném boji nalezeny mrivoly ru-
ských vojáků strašně zohavené, což cizí zmoc-
něnci vzali do protokolu.
Rusové opustili vafangouské postaveni; je-
jich ztráty činí s koro 1000 m. z abitý c
a raněných.
Z Petrohradu, 18. června. (Zvl. tel. rus.
Dopisovatel »Pravit. Věstníku« oznamuje z Li
ojanu, že ruské vojsko drželo se u Vafangou
velice statečně. Dělostřelectvo konalo svou po-
vinnost znamenitě. Obsluha batteri
byla několikrát zaměněna. První
pluk ztratil 12 důstojníků. Ku konci boje
velel 4. batterii již jen poddůstoj
nik, důstojníci buď zahynuli nebo byli raněni
Generál Nodzu smrtelně raněn?
Z Paříže, 18. června. »Petit Journal« do-
vídá se z Petrohradu, že dle zpráv z Liaojanu
japonský generál Nodzu byl při boji u Te-
lissy smrtelně zraněn.
Zpráva z Port Arturu.
Z Paříže, 18. června. (C.-B.) Některé no-
viny oznamují, že hlavní konsul ruský Karcov
Rus
Nodza
Petit
Artur
Petrohrad
Paříž
Port
16
article
dostal od svého syna, velitele minonosky, jež
převážela vojenskou poštu do Tjencina, depeši
ze dne 15. t. m., v níž praví se, že v Pore
Arturu je vše v dobrém pořádku.
17
article
K smrti odsouzen.
Z Petrohradu, 18. června. Válečný sou
odsoudil námořníka Theodora Kuznína, jenz
zavinil požár v lodním skladišti kronštatském,
k trestu smrti provaze m.
Ruské válečné loďstvo na pomoe
k Port Arturu.
Z Londýna, 18. června. Čtyřicet vá-
lečných lodí plulo, dle zprávy do-
šlé přes Madrid, ve čtyrtek večer
jihozápadním směrem ke Capu
Prior. Mysli se, že jest to ruské válečné
lodstvo, které pluje do východní Asie.
Po bitvě u Vafangou.
Z Londýna, 18. června. V Petrohradě roz-
šířena byla pověsť, že Stakelberkovi byl ústup
k severu Japonci zamezen. Dvě anglické zprávy
zdají se okolnost tuto potvrzovati. »Daily
Eexpressu« sděluje se z Čifu, že Ku-
ropatkin vyslal dvě divise své armády ku
krytí Stakelberkova ústupu. Soudí se, že tyto
pomocné koleny nestihnou již v čas, nebot
generál Nodzu jest ustupujícím Rusůmo
mnoho bliže než na pomec spěchající. Pro-
slýchá se, že generál Stakelberg sám byl
zraněn. K tomu přistupuje ještě zpráva »Daily
Mailu« z Nučvanu: Předvoje armády Kurokiho
jsou patnácte mil jižně od Dašičao a utkaly se
v boji s Rusy. K tomu dodává »Daily Mail«
Náš zpravodaj dle všeho se zmýlil a chtě
telegrafovati »předvoje armády Nodzu« — ne
boť Kuroki podnikl právě útok na levé křídlo
ruské mezí Liaojanem a Mukdenem. Jestliže Ja-
ponci dostihnou dráhy u Dašičao dříve, než
Stakelberk tam ustoupí, pak značí to pro
Rusy velikou katastrofu. Jsouce obklopení ví
než šesti japonskými dívisemi, budou nucení do
jednoho se vzdáti anebo padnoutí. Jiného vý-
chodiště odtud neni. »Daily Chronicle« dovlda
se z hlavního stanu Kurokiho, že bitva u Va-
fangou po třetí začala. Od výsledku této
bitky závisejí dalsí pohyby první japonské armády.
Kuznín
Artur
Capo Prior
Stakelberk
Japonec
Stakelberkův
Nodza
Stakelberg
Rus
Petrohrad
Londýn
Madrid
Asie
Virginie
Ku
Daily Maila
18
article
Z Jukon dovídá se »Chroniele«, že generál
Kuropatkin opustil ve střed
Liaojan, aby sám převzal velen
nad vojskem, táhnoucím na pomo
Stakelberkovi.
Portarturské loďstvo epraveno.
Z Petrohrádu, 18. června. (C.-B.) [Úřadní.)
Admirál Alexějev telrgrafoval 16. t. m. správe
námořního ministerstva: Dle porlarturských zpráv
kontradmirála Vithefta ze dne 14. t. m. j s ou
řádně provedeny správky na obr-
něneích pod velením kontradmirála knižete
Uehtomského i na křižáeích a mino-
noskách pod velením kapitána Reitzensteina.
Veliká práce byla urychlena se vší energií, dí
neobyčejné obezřetnosti všech admirálů, divis-
ních velitelů, přístavního i ostatních velitelů.
Zdravotní stav našeho námořnictva jest velice
uspokojivý.
Kuropatkin
Vithefta
Reitzenstein
Petrohrád
19
article
Japonská půjčka.
Z Tokia, 18. června. (C. B.) Úřadně ozna-
mují, že na druhou emissi pokladních bondsů
100 mill. jenův upsáno přes 320 mill.
RVladivosocké loďstvo vracející se
z námořní vítézné bitvy.
Z Tokia, 18. června. Proslýchá se, že tři
ruské válečné lodě, náležející patrně loďstvu
vladivostockému, minuly Kupujamu a Hokajdo
a plulv dále směrem severním.
Z Londýna, 18. června. Ruské křížáky
vladivostocké hledány jsou 4 loďmi japonskými.
Lokální loďstvo japonské před Vladivostokem
bylo rozmnoženo, aby zahradilo zpáteční cestu
ruským křižákům.
Z Londýna, 18. června. Z Petrohradus
sděluje: Admiralita vyhlašuje, ž
dostala zprávu z Vladivostoku,
dle které loďstvo admirála Skry-
dlova vrátilo se bez pohromy do
přístavu.
Z Tokia, 18. června. (Reuter.) Loďstvo
vladivostocké bylo viděno dnes o půl 6. hodiné
ráno u západního vjezdu do sugarské úžiny.
Z Tokia, 18. června. (Reuter.) Vladivo-
stocké loďstvo vzdálilo se od západního pobřežt
aomorského okresu.
Rusové prohledali dvě obchodní lodi. N
jednu z nich převedli zajatého unglického dů-
stojníka z posádky »Sadomaru«. Po prohlidce
obehodní lodě pluly dál beze vší překážky.
Loď se potopila.
Z Londýna, 18. června. (C.-B.) Úřadn
zpráva. Ničitel torped »Zporohov« narazil v úst
Yancekianu na skálu a potopil se. Mužstvo
se zachránilo.
Hokajdo
Rus
Tokio
Londýn
Vladivostok
Petrohradus
Skr
Reuter
20
title
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů “.
21
article
Český zněm.
Český zněm.
Z Vídně, 18. června. »Všeněmecká kor-
respondence« dovídá se z kruhů německýeh
intimů Körbrových, že prý se sném královstv
českého sejde v druhé polovině říjnové současně
s jinými sněmy; před kampaní zemskou bude
však zasedati říšská rada. Potrvá-li však ob-
strukce česká, bude sesse její jen krátká.
Körbrový
Vídeň
22
article
Situace.
Situace.
Z Vídně, 18. června. O 3. hod. odpol.
sešla se ministerská rada. Účastnili s
jí všichni členové kabinetu, vyjímaje ministra
zeměbrany hr. Welsersheimba. Trvala
neobyčejně dlouho. Celé dvě hodiny. Ale ujišťuje
se, že zabývala se výhradně záležilostmi admi
nistračními.
Všeobecně se uvažuje, co se nyní stane.
Jest však všeobecným přesvědčením, že všeliké
předpovědi o nějakých mimořádných opatřeních
vlády ukáží se bezpodstatnými a že povládne se
dále mimoparlamentně paragrafem 14. st. z.z
a článkem 10. zákona o kontrole státního dluhu.
Nejbližším úkolem vlády jsou dvě provisoria
rozpočtové na druhou polovinu tohoto roku a
kvotové na nový celý rok. Rakousko jest nyní
již na sedmý rok ve znamení provi-
soril. Ta dodávají rázu celému kabi-
netu dra. Körbra, který jest nejen proti-
českým, nýbrž také protiústavním.
Kníže Ferdinand opět v Bělehradě.
Sp. Z Bělehradu, 18. června. Dnes o pů
10. hodině ráno na nádraží bělehradském král
Petr uvítal knížete Ferdinanda, vracejíclho s
z Uher do Bulharska a vyprovázel knížete vla-
kem do stanice Resníku pod Avalou. S králem
byli na cestě ministr zahraničný Pašič a poboč-
ník Bojovič. Ve vsi Resníku, vzdálené 2 hod.
od Bělehradu, král a kníže srdečně se pozdra-
vili a rozloučili. Kniže odcestoval do Sofle,
král a ministrem a pobočníkem fiakrem vrátil
se do Bělehradu.
Körbr
Ferdinand
Petr
Pašič
Bojovič
Vídeň
Rakousko
Bělehrad
Uhry
Bulharsko
Resník
Sofle
23
article
Švýcarské vyslanectví ve Vídni.
o. Z Bernu, 18. června. Kandidatura Car-
linova na místo vyslance ve Vídni, zdá se,
že na překážky, s nimiž setkala se ve Vídni,
jest pochována. Kromě du Martherave ve
Wasbingtoně, mluví se nyní také o kandidatuře
legačního rady dra. Vogla v Berlíně.
Návštěva krále Eduarda v Kielu.
n. Z Berlina, 18. června. Z Kielu se sdě-
luje: Boje, u které zakotví královská jachta
„Viktoria“ a „Albert“, spojena byla telegrafním
kabelem s pevninou a v ulici ke král. hradu zři-
zuje se zvláštní poštovní a telegrafní úřad,
určený jen pro anglické hosty. Německé lodi
činí přípravy k slavnostnímu osvětlení. Válečný
říšský přístav bude slavnostně osvětlen každého
večera. Dne 27. června znázorní německé lod-
stvo před kielskou rejdou námořní bitvu.
Vogl
Eduard
Viktoria
Albert
Vídeň
Bern
Berlín
Kiel
k král . hrad
24
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 18. června. (C.-B.) Cís a ř pro
hlížel dnes na simerinské pláni pluky 2. a 14.
sborového dělostřelectva.
Dle milánské depeše věnoval 3000 lir n
melegnanskou kostnici, jež zejtra bude vy-
svěcena.
Včera byla v Schönbrunnu u eísaře ho-
stina, jíž zúčastnili se dánský král s dru-
žinou, arciknížata František Ferdinand a Rainer.
ministr hr. Goluchowski, dánský vyslanec Ahle-
feldt a několik dvořanů.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 18. června. (C.-B.) Místopředseda
bar. Feilitsch zahájil schůzi poslanecké
sněmovny o půl 11. hod. dopol.
Ref. Nemenyi předložil všeobecn
zprávu finančního výboru o rozpočtu na r. 1904
a sněm usnesl se, že počne o ní jednati
v úterý.
Potom rokovalo se dál o upraven
platů zřízenců státních dráh.
Během debaty konstatoval ministr obchodu
Hieronym i, že většina sněmovny přeje před-
loze. Popíral, že hlavní příčinou železničářské
stávky bylo opozděné podání nynější předlohy
a že železničářské hnutí nebylo by končilo
stávkou, kdyby dva úřadníci nebývali suspendo-
vání a nebývala se zakázala valná schůze pro-
jeklovaná na 20. duben. Ministr snažil se ospra-
vedlniti chování se vlády za stávky a prohla-
šoval, že nedá se odvrátit od své povinnosti
zvučnými frásemi. (Hlučná pochvala v pravo
vřava na krajní levici.)
Posl. Ugron: Pořádek smí se hájiti jen
právem a zákoneml
Ministr Hieronymi: Proto stojí pře
soudem, kdo provinili se.
František Ferdinand
Rainer
Goluchowský
Ahle
Posl
Vídeň
Schönbrunn
Pešť
25
article
Posl. Hock: Vždyť byli z obžaloby pro-
puštěni.
Ministr Hieronymi praví, že neužil
disciplinárního řízení, ale pohnal provinilce před
soud. O vnitřních příčinách stávky nechce zmi-
ňovati se proto, že by to nebylo možná bez
osobních úvah a bez kritiky některých událost
sahajlcích do dob, kdy on ještě ministrem ne-
byl. Doufá, že s týmž personálem provede bul
doueně úkoly státních železnic; vynasnaží se
povznešení ctižádosti a horlivosti úřadnické
bude dbát individnálních schopností. Protekcio-
nářství poplrati nemůže, on však postará se,
aby provozovalo se co možná málo. Přidavky
povoliti nelze, proto prý, že třeba největší šetr
nosti, aby se doellilo většího zúročení železnic-
ního kapitálu. Konečně doporučoval minist
předlohu.
Dalsí rokování položeno n a pond ě lí.
Z Pešti, 18. června. (C. B) Poslanci Arpad
Szentivanyi, Alexandr Paty a n s z ky.
M. Bogay a Petr Kende oznámili předse-
dovi liberální strany písemně, že k ní zase při-
stupují.
Srbsko a Černá Hora.
Z Cetyně, 18. června. (C.-B.) Vyslanee
srbského krále dr. Nenadovič sem přibyl.
Posl
Szentivanyi
Pat
M Bogay
Kende
Vyslanee
doktor
Nenadovič
Pešť
Srbsko
Černá Hora
Cetyně
26
article
K attentátu na Bobrikova.
Z Petrohradu, 18. června. (C.-B.) Z Hel-
singforsu oznamují doplňkem: Hlavní guvernér
Bobrikov byl při návštěvě senátu až ke schodům
vždy provázen pobočníkem. Zodpovědnost z
jeho bezpečnost v senátní budově, do níž po-
licie vstoupiti nesmí, převzal senát. V den atten-
tátu Bobrikov propustil pobočníka již u vchodu
a rozloučil se se svými dcerami a guvernérem
helsingforským, jenž ho provázel. Portýr dopro-
vodil Bobrikova několik schodů nahoru a ne-
zpozorovav žádného cizince, vrátil se opět ke
vehodu. Když Bobrikov zabočil do chodby
druhého patra, ozvaly se tři rány. Bobrikov
vstoupil po attentátu klidně do zasedací síné.
Zatím přikvapil portýr a provázel ho. Pachatel
utekl a zastřelil se u vehodu. — Schaumann
zúčastnil se loni pouličních výtržností při povo-
lání branců a byl zatčen. Zanechal list, v němž
ubezpečuje, že neměl spoluvinníků a jednal
samoděk. Dne 23. t. m. mělo se rozhodnouti
v senátě o svolání sněmu. Město je klidné.
Bobrikův
Bobrikov
Schaumann
Petrohrad
Hela
27
article
Správu veřejných záležitostí převzal generál
Trabin.
j. Z Petrohradu, 18. června. Proslýchá se,
že v celém Finsku prohlášen bude stav oble-
žení. Finský armádní sbor v Jurěvě (Derptu),
jenž měl odjeti na asijské bojiště, obdržel roz-
kaz, by zůstal na svém místě.
n. Z Berlína, 18. června. »Vossisch
Zeitung« oznamuje z Helsingforsu: V různých
městech Finska uspořádány první nedělev
červnu projevy proti Plevovi Bobrikovu,
jichž zúčastnili se zvláště dělníci.
j. Z Petrohradu, 18. června. Generál
Bobrikov zanechal dvě dcery, z nichž
jedna jest v Revalu provdána za g.-l. Andrejeva
a druhá, rovněž provdaná, žije v Athénách.
Bobrikov pohřben bude ve zdejším kláštet
Sergiově. Eugen Schaumann, jemuž bylo 29 let,
dokončil roku 1899 universitní studia a byl pak
úřadníkem v ministerstvu vyučování.
Z Petrohradu, 18. června. (C.-B.) Vdov
po gen. guvernéru Bobriko v u obdržela o
Trabin
Pleva Bobrikův
Bobrikov
Andrejev
Schaumann
Petrohrad
Finsko
Jurěv
Derpt
Berlín
Helsingfors
Reval
Atény
Vossisch Zeitung
28
article
cara telegram: »Hluboce rozhořčen nad ohavným
zločinem, prosím boha o úplné brzké uzdravení
knížete Mikuláše Ivanovičc. S radostí přijal
jsem zprávu o šťastném průběhu operace .
Jakmile uznáte vhodným, sdělte svému chot
můj pozdrav a mé upřímné přání po jeho
brzkém uzdravení. Mikuláš.«
Druhý včerejší carův telegram praví:
»S hlubokým bolem vyslechl jsem zprávu
o úmrtí vašeho chotě. Kéž vám bůh pomůže
snésti hroznou bolestnou ztrátu. Jméno Mikuláše
Ivanoviče Bobrikova zůstane vždy v paměti
pravých ruských vlastenců. Mikuláš.«
Francouzský vyslanec u sultána.
Z Cařihradu, 18. června. (C.-B.) Včerejší
audience francouzského vyslance Consta n sa
u sultána neměla politického rázu. Constans
děkoval sultánovi jménem presidenta Loubeta za
uvítání viceadmirála Gourdona.
Úplatková afféra karluzianská.
Z Paříže, 18. června. (C.-B.) O včerejší
domovní prohlídce u Chaberta bylo zabaveno
veliké množství listin, do nichž komise dnes
nahlédne.
Pověsť o domovních prohlídkách.
Z Paříže, 18. června. (C. B.) S nacionali-
stické strany roztrušuje se pověst, že vláda
ustanovila se na domovních prohlídkách v proti-
vládních spoleích jako vlastenecká liga a pod.,
ve spolcích bonapartovských a antisemitských.
Pověsť ta s jiné strany dosud potvr-
zena není.
Ivanovičc
Mikuláš
Ivanovič
Bobrikův
Loubet
Gourdon
Chabert
Cařihrad
Paříž
29
article
Kaneléř Bülow a poznaňští Němci.
Z Berlina, 18. června. (Nordd. Allg. Zlg.)
Kaneléř hr. Bülow přijal včera správní výbor
poznaňské akademie, jenž mu odevzdal diplom
čestného jejího členství. Na pozdrav rektora
prof. Kennemanna odpověděl, poděkovav, že
poznaňská otázka je dnes víc než
jindy nejdůležitější otázkou po-
litiky vnitřní. Při svých opatřeních na
povznesení němectví ve východních krajích klade
velkou váhu na duchovní stránku.
O tu má se starati akademie v první
řadě. Souhlasí s rektorovými vývody o neodvi-
slosti vědy a národním úkolu poznaňské aka-
demie. Vykoná mnoho, spojí-li poznaňské Němce.
Byli bychom s poznaňskou politikou mnohem
dál, kdyby tamní Němci nechali rozdílů stran
a malicherných předsudků třídních a stavov-
ských. Kéž jest akademie pojítkem poznaňských
Němcůl
Za další rozmluvy kaneléř vyslovil naději,
že § 15. předlohy kolonisační bude poslanecaou
sněmovnou pruskou přijat.
Návrat ruského vyslance do Bělehradu.
Z Bělehradu, 18. června. (C.-B.) Ruský
vyslanec Gubastov vrátil se sem z dovolené.
Holandské volby.
Z Amsterodamu, 18. června. (C.-B.) Dle
výsledků dosud známých liberálové utrpěli při
volbách do I. sněmovny, vykonaných provinciál-
ními sbory, značné ztráty. Nyní pokládá se za
jisté, že I. sněmovna, která byla dosud libe-
rální, bude míti většinu protiliberální.
Doplňovací volba v Anglii.
Z Londýna, 18. června. (C.-B.) Při vče-
rejší doplňovací volbě poslance za Harburough
byl zvolen Stanhope (liberál) 7843 hlasy.
Unionista Dixon zůstal 6110 hl. v menšiě.
Americké loďstvo v evropských vodách.
Z Washingtonu, 18. června. (C.-B.) Bitevní
loďstvo Spojených států, nalezající se dosud
v Lissabonu, odplulo do přístavů rakousko-
uherských a řeckých, kdež pozdrží se několik
neděl.
Kaneléř Bülow
Němec
Bülow
profesor
Kennemann
Stanhope
Dixon
Berlín
východní kraj
Bělehrad
Amsterodam
Anglie
Londýn
Washington
spojený stát
poznaňský akademie
30
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Přeměna Leitenbergerových továren v akciovou
společnost.
Z Vídně, 18. června. „N. Fr. Presse“ ozna-
muje, že již za živobytí bar. Leitenbergera sen.
jednale se před časem o přeměnu Leitenbergero-
vých továren v akciovou společnost. Tehdy byla
kupní cena odhadována na 20 mill. K. Cena
tato však v poslední době značně klesla, poně-
vadž jednak nebyly v závodech, firmě této nále-
žejících, předsevzaty žádné investice, jednak že
jest nyní v činnosti mnohem méně tiskacfch
strojů nežli v předešlých létech. Dle dnešních
kalkulací odhaduje se a příležitosti proměny to-
váren na akciovou společnost cena jich na 15
mill. K. V tiskařském průmyslu v Rakousku jest
celkem 140 strojů v činnosti, z čehož připadá
sice na Leitenbergera 21, avšak z nich jest to-
liko 15 v pohonu. Porady o přeměnu Leitenber-
gerových továren v akciovou společnost vedl pů-
vodně Úvěrní ústav (vídeňský), nyní zahájil nové
jednání za týmž účelem Bankverein ve spojení
s tiskařskou firmou bratří Enderlinové. Vše-
obecně má se za to, že přeměna v akciovou spo-
lečnost bude již v nejbližší době provedena, at
již Úvěrním ústavem, či Bankovní jednotou.
Leitenbergerův
Leitenberger
Enderlinová
Vídeň
Rakousko
úvěrní ústav
31
article
Haličtí železáři.
K. Ze Lvova, 18. června. Grosisté v železe
učinili dohodnutí, jehož účelem jest rozmnožiti
spotřebu železa tyčového v Haliči. Syndikát uza-
vřen jest na stejném podkladě, na kterém spočívá
syndikát grosistů vídeňských. Podkladem pro
stanovení jednotné kvoty jest průměrný odbyt
v posledních 3 létech. Sídlem syndikátu bude
Lvov.
Ceny petroleje klesají.
Z Vídně, 18. června. „N. Fr. Presse“ sdě-
luje, že zlevnění cen petroleje obnášeti bude
1—11/2 K.
Filiálka Länderbanky v Terstu.
z Vídně, 18. června. „Fremdenblatí“ na
základě informací z kompetentních míst ohla-
šuje zcela bezpodstatnou zprávu, která dnes do-
šla z Terstu, že Länderbanka zřídí tam svoji
filiálku.
Lvov
Halič
Vídeň
Terst
Länderbanka
33
article
Z Vídně, 18. června. Se zástupcem firmy
Eichinger a Bernau byly ve příčině příročí sta-
noveny a ku přijetí doporučeny tyto podmínky:
firmě se povoluje moratorium do 30. června
1906 k zaplacení všech dluhů, 5% úroky v t
počítaje, ve lhůtách. Nezaplatí-li firma jednu
lhůtu, nebudou věřitelé vázáni tímto dohod-
nutím.
Z Vratislavi, 18. června. Stará dopravní
firma Arthur Frankfurter ohlásila insolvenci.
Majitel firmy prchl. Passiva jsou velká.
Arthur Frankfurter
Vídeň
Vratislav
Eichinger
Bernau