ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 da546770-6600-11dc-8f1a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 30 celkem · entity: person 57, place 46, org 16, work 31
1 masthead
3. února 1901
2 masthead
Příloha „Národních Lisuu
3 masthead
k čislu 34.
4 masthead
Strana 13.
5 title
Školská hlídka.
6 title
Studie o našem školství obecném.
7 article Prostředkové vzdělávání technického
Prostředkové vzdělávání technického (Pokračování.) Dosti nákladný pokus, uvésti řemesln práce ruční: lepenkářství a práce ve dřevě do chlapeckých škol obecných a měšťanských pod- nikala Praha v l. 1887—97; ještě dříve (1875) G. A. Lindner jako ředitel ústavu učitelského v Kutné Hoře uvedl práce knihařské na tento ústav. Tyto pokusy nevedly k rozšíření řemeslných prací ručních na školách našich. kdežto v cizině téměř ve všech státech se roz- šířily a to za učení, namnoze závazné pro všeck žactvo, jednak pokračováním a dovršením ruč- ních praciček ve školách mateřských, jednak jako prostředek vzdělání technického, vyrovná- vajíeí a doplňující jednostranné vzdělání roz umové. U nás nenašly řemeslné práce žádných takových apoštolů, jako byli pro Německo Clauson Kaas a Karel Biederm a nn, kteří pro své úmysly, zprvu za utopie poklá- dané, dovedli v život uvésti zvláštní spolky pro Finsko Uno Cygnaeus; pro Švédsko Oto Salomon, jenž podporován bohatým obchodníkem Gustavem Abrahamsonem ruční práce vyvinul v každém směru, jako nezbytný předmět školního vzdělání; aniž vyšly pro ně jaké vzory a modelly, jako v Lipsku, v Näšsu, ve Vídni a jinde. Všechny snahy v tom směru napořád činného Františka Tuhého zůstaly bez ozvěny, dotyčné návrhy poslanců na radě říšské a sněmích bez vyřízení A stejně bez výsledku, jako pokus o dílny školní, zanikl pokus prací po šírým nebem, o který pokusil se skrz »školní zahradu« po Lockeovi, Franckeovi,
G A Lindner Clauson Kaas Biederm Cygnaeus Salomon Abrahamson Tuhý Locke Francke Praha Kutná hoře Německo Finsko Švédsko Lipsko Näšs Vídeň
8 article
Pestalozzím, Marenholzové, Lübenovi a j. u nás professor E. Sehwab již r. 1866 a na novo r. 1876 spisem o školní zahradě jako příspěvku k veřejnému vychování, jenž tenkráte došel po- zornosti od ministerstva orby a zemědělské rady našeho království; již tehdáž zahrady při školách francouzských a švédských byly ne- obyčejně rozvilé. Školní zahrada dle Schwaba- měla býti ve službách vyučování přírodě, po- máhati zájmu pro hospodářství vůbec a pro pěstování stromů zvláště, působiti též pro vzdě- lání krasocitu, výchovu mravní a tělesnou (skrze »lehké práce«). Ještě rozsáhlejší úkol stanovil Schwab zahradám při ústavech učitel- ských — ale i zde vystupuje v jeho návrzích více theoretický, než technieký zájem. K jistým technikám zahradnickým a rol- nickým byli vedeni učitelé ve cvičných zahra- dách a na evičných polích nových ústavů uči- telských, snad nejdříve v Kutné Hoře za Lind- nera r. 1877. Organisační statut z roku 1874 ukládal kandidátům učitelským ve III. a IV. ročníku praktická cvičení ve školní zahradě a připouštěl do ní i žáky I. a II. ročníku. Ovšem na nejednom ústavu učitelském záležela »tech- nika« hospodářská v okreslování obrázků ho- spodářského nářadí a náčiní a v provádění dia- gramů, namnoze však zvrhlo se vyučování ho- spodářství v čiročistou theorii, jak již loni jsme v těchto studiích vytkli. O úspěchu trvajícíeh zahrad a polí evičných nedovídáme se nie ani z loňské výroční zprávy c. k. zemské rady školní pro naše království.
Lüben E Sehwab Schwab Linda Kutná hoře
9 article
O zahradách a cvičných polich škol obec- ných a měšťanských táž Zpráva podává jen velmi sporá data, že jich je 4653 při 5450 školách a že jsou upraveny dle instrukce, vy- dané po dobrozdání zemské porady učitelské vynesením c. k. zemské rady školní z 3. února 1892 s tendencí především hospodářskou, se školkou ovocnou a zelinářským oddělením. Na sněmě našeho království rok co rok o úsilněj- ším pěstování hospodářství na školách našich se mluví, ale ani pro zjednání pozemků všem školám k tomu účelu nutných ještě ani pro venkov dosti se neučinilo. Svě- domí mnohých horlitelů za tuto otázku se ukájí tím, že školám dostane se aspoň — »článků hospodářských« v nové čítance, jakoby čten mohlo nahraditi osobní pozorování, pokusy. ruční práci! A tak přestává všechno vzdělávání ruky, pro všechnu naši mládež závazné, jenom na psaní, kreslení a rýsování. Toť naši jediní prostředkové vzdělávání technickéhol
10 article
(Dokončení.) Otázka učitelská. II. Učitelstvo a stát Učitelstvo v království českém nebylo ve svěm celku nikdy na rozpacích, jak se mí zachovati k říši rakouské. Jakkoli říšský m zákony školními z let sedmdesátých bylo vyba- veno z té nízkosti a tísně, jaké byly příznakem »staré« školy a jaké výmluvně vylíčili i práv- ník, školní rada Prausek i filosof, kněz Smetana. na tomto místě nedávno připomínaní, přeces národem bylo za jedno v opposici proti centra- listickým, vídeňským ustanovením školníma hned na prvém sjezdě svém v Praze r. 1870 vyslovilo se: »Veškeré školství budiž záležitost zemskou« — toť byla prvá starost uvě- domělého učitelstva našeho. A když po deseti lelech bohatých zkušenosti, trpkých zkoušeka veliké práce shromáždilo se v Praze podruhé (1880), zase prvá, jednomyslně přijatá resoluce jeho zněla: »Vydávati zákony ve příčině zřizo- vání, vydržování a spravování škol obecných, měšťanských, odborných a středních v království českém přísluší z emskému sněmu, « Teprve v posledních letech kruté poměry hmotné přiměly jednotlivce v učitelstvě českém, že také v postátnění školství obecného východ z nouze spatřovati počali, až i tito bohdá ze svého optimismu vyhojeni byli tím. co pro strádající vychovatele mladého pokolení, příštího občanstva c. k. úřad školský v zem nejvyšší učinil — okřiknutím učitelstva 1. čer vna 1900 a neučinil — v prohlášení svém zem skému výboru o otázce učitelského služného. Poměr učitelstva k moci státn dle Joklíka jest různý dle toho, jak vyspělá jes forma státu. Na nejnižším stupni stojí despo- tismus, jenž nezná žádných práv, nýbrž jen po vinnosti voddaných a jehož vládnoucí zása dou
Smetan Joklík Praha školství obecný východ
11 article
je strach. Jeho mirnější formou jest absolutis- mus, jenž nezjednává stát ani právní ani svo- bodný, nýbrž policejní. Nejušlechtilejší formou je stát demokratický, založený na rovnosti a svobodě občanův, jehož zásadou je ctnost a jenž vyžaduje také nejvyšší stupeň intelligence — proto jest útvarem vzácným a netrvalým. Pře- chodem od absolutismu k demokratismu a ja- kousi jeho směsí jest ústavní monarchie. Rakousku vládl centralistický absolutismus, jenž r. 1859 ukázal se nadále neudržitelným. Přikře centralistická ústava únorová z r. 1861, povalená Uhry, vystřídána byla prosincovkou r. 1867, jež zavedla dualismus říšský a Čechy zařadila do Cislajtanie a podřídila je Vídni. Prosincovka je zdánlivě federalistická, povoláva- jíe k zákonodárství také země; avšak obor zem- ských sněmů jest obmezen, výkonné moci ne- mají; zodpověden jim není nikdo; zákony zem- ské spolupodpisují a vykonávají ministři říššt — je tu patrný centralismus, jenž ponechávé státu všechna práva a nepřeje samosprávě zem- ské než jen všemožná břemena, také ve škol- ství. Zástupcové samosprávy nechuť, odtud vznikající, uvalují nespravedlivě na nevinné učitele. Centralismus nepřeje samosprávě sta- vovské, proto ani on není přítelem učitelstva nepřeje školství českému, úzkostlivě bdí nad jeho národními živly, nad jeho učivem, zvláště dějínným; nepřeje školství vůbec; jsa poloabso- lutistickým, utlačuje byrokratismem všechen život v učitelstvě; nemá pro školství vůbec lásky. kterou u něho vyčerpávají militarismus, byrokra- tismus a podobné věci.
Čecho Rakousko Uhry Vídeň
12 article
»Autonomie« čipostánění škol ství má pro národ český důležitost přímo ži- votní. Sluší pak lišiti samosprávu politickou (obecní, okresní a zemskou, protivu to státní správy) a samosprávu stavovskou, tedy samo- správu stavu učitelského, která nemůže očeká- vati nic se strany říšského zákonodárství cislaj- tánského, které se svou »svobodomyslností« pře- stalo na nahražení theokracie světskou byro- kračií; oklestilo »liberální« zákon školský z r. 1869 školní novellou z r. 1883; všecka práva přiřklo státu a všecka břemena — samosprávě; ale učitelstvo také se strany zemského zákono- dárství bylo zklamáno, zejmena v příčině obsa- zování učitelských míst. Avšak nedostatky auto- nomie zemské u školství jsou jenom následkem vinou centralismu státního a to protinárodního, jenž jí nepřeje obnovení a omlazení. Učitelstvo přece jen musí od této samosprávy (v níž za- stoupení živlové svobodomyslní, v centrální, zpá- tečnické, ultrakonservativní radě říšské jsou obmezováni), očekávati porozumnění pro své snahy po samospravě stavovské, kdežto centra- lismu neplatí než všemohoucnost moci státnía odtud nadutost, domýšlivost, velikáštsví, otro- kářství, byrokratismus. Kdyby učitelstvo přece místo k federalismu obrátilo se k centralismu, hrozila by národu katastrofa ještě horší než bě- lohorská; učitelstvo a federalismus potřebuji sebe navzájem. Jest naději naší spásy, že stát nechce učitelstvo škol obecných platiti jako platí své úřadnictvo a vojáctvo, že jsou mu kasárna důležitější než školy; neboť kdyby je platil, bylo by veta i po těchto stopách samosprávy
13 article
učitelské, kterým dnes se těší, po veškeré jeho volnosti, solidaritě a organisaci, nyní tak utě- šeně se rozvíjející a rozkvétající. Učitelstvu by přibylo snad trochu lesku a parády skrze uni- formy nebo taláry, ale nikoli ducha. Zlepšení platův učitelských nebude moci vyhinouti se na dlouho ani autonomie, které konečně bude mu- siti stát k jejím povinnostem také více práv poskyt- nouti. »Postátnění« učitelstva mohli bychomsi dáti líbiti teprve ve státě, složeném ze tří zemí koruny české, předpokládajíc, že stavovská jeho samospráva by v něm byla zabezpečena stát- ním základním zákonem. Obsah zákonodárství říšského (centralistického) ve věcech školských obmezuje se na stanovení hlavních zásad vyučování, od- kazuje vše možné říšské moci výkonné, ústřední vládě a státní správě, přesouvaje povinnostia břemena na samosprávu, ukládaje břemena pře- devším místním obcím, kde tyto nestačí, zemím. státu nie. Obsah zákonodárství zem- ského (autonomního) záleží v rozvádění zá- sad zákona říšského a nevyhovuje hlavně ohle- dem vydržování škol a dohledu na ně. Náklad rozděluje se na obce, okres a země — ale lépe by bylo i pro společenské i pro hmotné posta- vení učitelů, kdyby veškerý náklad uhražovala jenom země. Chybuje dále ještě v tom, že zříká se samochtíc svých práv, ostavuje celou řadu výkonů — ministrovi vyučováníl Správa státní (říšská) má za vý- značnou vlastnost byrokratismus, jenž sebe pokládá za nástroj státní prozřetelnosti. všemohoucí, bdlcí nad blahem občanův-otrokův a jenž nejvíce jest oblíben a pěstován od úřad níků politické správy. Proníká celý obor správy školské, i samosprávu, a jeho zhoubný vliv uči telstvo často pociťuje.
14 article
Nejvyšší orgán správy státní v oboru školství, ministerstvo vyučování, využil rozsáhlou činnosti nařizovací nejplněji moci práva, vzneseného naň zákonodárstvím říšským i zemským, kteréž poslední učinilo tak úmyslně německými odpůrci našimi na úkor české auto- nomie a samosprávy. Ministerstvo osáhlo do po- drobnosti školní kázeň a vyučování, povinnosti učitelské (práv učitelských nezná), porady uči- telské, úlevy v návštěvě školní, opatřování škol- ních budov a školního zdravotnictví, knihy pomůcky učebné; zabývá se úzkoprsými před písy o čítankách, malichernostmi a titěrnostm sešitů školních, puntičkářskými předpisy o vy- učování »na minutu«; také přísnost a tajnos jsou jeho příznaky. To vše má býti předmě- tem autonomie učitelské a zákonodárství zem- ského. Nižší orgány správy státni hlavně inspektoři jsou nejvýznačnější orgán v školském byrokratismu, byť nebyli or- gány vrchními a řídícími, nýbrž jen jakýmisi výkonnými a téměř policejními orgány, slepě oddaní místodržitelům a okresním hejtmanům, jich emisaří a po případě trabanti. Tyto oči státní prozřetelnosti ve školství jsou oni všemo- houcí, neobmezení, těšící se z neobmezené dů- věry nahoře, nekontrolovaní; o své činnosti po- dávají zprávy, jaké chtějí a těm se slepě věří těmi zprávami a tajnou kvalifikací úplně vlád- nou učiteli, proti nim bezbrannými a bezprá- vými. »Školdozorce nemusí míti oproti učitel ani srdce, ani svědomí, vždyť jest jen otrokem služby,« Školství obecnému »nemusejí ani zbla rozuměti,« jenom když jsou dobře vyzkoušení na svou »státní věrnost«; svůj úřad pokládají jenom za příčet žebřiku svě kariéry, učitelstvu většinou jsou nepřátelští, hledice si spíše kněž stva, při obsazování míst učitelských vlivuplného.
15 article
Při jejich inspekci, sáhající až do nejmenších podrobností, koná učitel solový výstup; od ža- ctva žádají vzezření »vojensky přesné«; zcela libovolně mění rozvrh hodin; pěstují šablonu dresuru; stále píšou do notesu, malují do úřad ních spisů velké modré otazníky; činí výtky před dětmi; hledají po školní místnosti prach. vytýkají, že světnicím vrzají dvěře a učitelům boty; nebo že tito se opírají o kamna; je jim špatnou kázní, nevidí-li děti plné pokory a po hne-li se za 2—3 hodiny některý neposeda. In- spekce konají se někdy zákeřnicky a libovolně, někdy jen při zpěvu a tělocviku i z kočáru. před školní budovou zastavivšího a za 5 minut. činí učitele zodpovědným za kaluže na návsi. vepřový dobytek na nich a pořouchané střechy Žádný inspektor nesnese odporu a omluvy hrozí, že učitelům srazí hřebínky, že je zkroti,. zničí; za odchylné mínění a zastávání vlastních názorů stihá učitele pomstou. Inspektoři jeden po druhém nalézají napřed školství špatným- potom hlásají, že se lepší a na odchodu ozna- čují je dokonalým. K písařským pracím užívají učitelů-krasopiseů. Učitelé učí dvojako: dle šablony — pro inspektory, dle zásad — pro své svědomí. By rokratismus zahrnuje učitele spoustou úřadních knih, výkazův, úkolů — týdně až ve 210 se- šitech, měsíčně až 600 úkoly — při vypůjčení knihy ze žákovské knihovny vyplňuje se 8 ru- brik, při 30 knihách 240 rubrik; byrokratismus ukládá učitelům písemné přípravy na každou jednotlivou hodinu. I mezi inspektory jsou výjimky jako mez kněžstvem; jsou někteří liberální, aspoň ve mě stech a kolegiální a to spíše professoři než uči- telé; mají pro školství porozumění, mnohé školy jednak zřízují, jednak rozšířují.
16 article
Samospráva stavovská je prove- dena v učitelských konfereneích, ale po byro- kraticku, nedokonale. Konference místní zvrhají se autokracií a tyranstvím předsedův a písaře- ním, dětinskými přednáškami, konají se i mezi dvěma učiteli protokolem! Konference okresní jsou jen schůze poradní a po předsedajícím inspaktoru byrokraticky — úzkoprsé a šablonovité nudné, zbytečné, bezvýsledné, mají skoro ráz raportův a kontrolních shromáždění vojínů. Zpráva inspektorova, jež by se mohla vytisknouti, ubijí dlouhý čas a nemá trvalého účinku. »Před- nášky« bývají také o věcech malicherných.
17 article
Jednání jejich o věcech učitelských se ob- mezuje a vůbec se koná dle tváře inspekto- rovy. Učitelstvo přicházívá k nim dlouhou cestou unaveno, slýchá od inspektora jen výtky a žádného slova povzbuzujícího, dýcháv nich vzduch, z něhož i na záchod se chodí zotavovat. Učitelům nedostává se úhrady za cestu ani takové, jakou mají hnanci. Potřebí, by těmto konferencím dostalo se pravomoci usnášecí, volení inspektorův atd. Zemské konfe- rence jsou podobné; nemají exekutivy, nýbrž jen iniciativy; vedle členů volených z učitelstva, mohou v nich hlasovati i inspektoři. Nieméně přece jsou tyto konference troškou samosprávy stavovské, vymožeností a pokrokem a snad zá- rodkem budoucí skutečné samosprávy učitelské. Přispěly k vyvinutí smyslu pro solidaritu učitelstvě a k vývoji vlastní samostatné stavov- ské organisace, která může býti vzorem veške- rému úřadnictvu. Samospráva politická jeví se v školních radách, kde ovšem pomíšeny živly samosprávy politické a stavovské, byrokratické a theokratické. Místní rada školní s nejmenší mocí a největšími břemeny ponechána nejvíce rukám samosprávy k nejmenší spokojenosti učitelstva. Její členové bývají šosáci, pokláda- jící školu za obecní břemeno, docházku školní za robotu, učitele za nepotřeby a zahaleče.
18 article
Scházívají se jen velmi zřídka. Při obsazován míst učitelských rozhodují dle protekce strýčkov- ství a jiných zlořádů. Na potřeby školní nedá- vají nic. Školní budově strop na spadnutí pod- pírají trámy, okna nechávají beze záslon, podlahu nemytou atd. Někde pro chudou mládež ne- chtějí obětovati ani zlatky. Pokuty za neposl- lání do školy dovolují hraditi z obecních peněz. — Okresní rada školní jest úřadem nejdůleži- tějším a školní inspektor jest jejich vlastn duše, spiritus rector, bybadlo, jest jaksi její výkonným orgánem, jenž spolu s představeným politického úřadu vtiskuje jí ráz; jen v měst- ských obcích je poměr pro samosprávu přízni- vější. Jinak živlové samosprávní v nich neumí své moci využiti; nejlepší, byť volení, nedojdou úřadního potvrzení. Proto bývají okresní rady školní ve věku okresního hejtmana, inspektora, kléru; zahošťuje se v nich dědičnost; nemívaji smyslu pro rozšiřování škol; obsazují nespra- vedlivě místa učitelská; učitele nechrání a srdce proň nemají. — Zemská rada školní by měla býti, ale není nejvyšší stolicí školské správyv království; jest však zbyrokratisována, klerika- lismu poddajná; byrokraty majorisovaní zástup- cové samosprávní jsou tam pátým kolem u vozu český její odbor ani správné češtiny neužívá Toť míra, toť důsledky svobody a samosprávy »svobodomyslného« říšského zákonodárství škol- ského z leť šedesátých l Rozumí se, že i při této charakteristice Joklíkově vyníkající, opravdu osvícení, odborně důkladně vzdělaní a v praxi osvědčení lidumilní a národně uvědomělí jednotlive i ve správě školské jako výjimky nerozhodují v povaze těch korporací správních jako celku
Joklíkův
19 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Jízda koňmo. ** Jak bylo očekáváno, nastolení krále Edvarda VII. zavdalo anglickým kruhům sportovním hojně podnětů k vzpomínkám na vydatné účastenství ně- kdejšího prince Walesského při podnicích sportov- ních, především ovšem turfu. Zajímavo jest, jak sdě- luje se z Londýna, že král Edvard VII. rozhodl se. odprodati veškeré své koně závodní, nalezajícíse právě v trainingu; bude mu následkem toho platili značné odstupné. Však již v příštím roce král prý pořídí si opětně dostihové koňstvo. Z výkazů závod- ních na jevo vychází, že jako prine Walesský získal na závodních drahách Anglie celkem 98.580 lib. sterl. cen. ** Z přehledu docílených v roce 1900 peněž- ních výsledků materiálem závodním, odchovaným rakousko uherskými pěstiteli koní, vysvítá, že na prvním místě mezi 35 hřebčinci, docílivšími přes 40.000 K, nalezá se A. Baltazzi s výtěžkem 388.300K Hřebčinec p. F. Wagnera v Čáslavi nalezá se na místě 22, s obnosem docíleným běhouny jím odcho- vanými, zajisté velmi pozoruhodným, 69.990 K. Hr. Zd. Kinský jest na místě předposledním, s obnosem 43.635. Arciť nálezá se posléze uvedený chovní ústav vlastně v likvidaci. Athletika a sportovní hry. ** Sportovní klub »Slavia« pořádá řádnou valnou hromadu dne 8. února v restaurantu Brejškově ve Spálené ulici. o půl 8. hod. večer. Na programu kromě formalit a zpráv výboru jest volb nového výboru a volné návrhy. Volné návrhy musí býti do 3 dnů před valnou hromadou podány výboru písemně. Klub žádá veškerá sdružení pěstující sport foot ballový v Čechách, aby, reflektují-li na zápas foot- ballový s B. C a D teamem v jarní saisoně 1901 přihlásila se pod adresou: Mil. Horáček, Vinohrady. Hálkova ul., 84 a oznámila dobu, kdy by zápas mohl se konati.
Edvard VII Edvard Walesský A Baltazzi F Wagner Zdeněk Kinská Brejškův B C Horáček Hálkův Londýn Anglie Čáslav Hradec Čechy sportovní klub Slavia
20 article
** Z chystaných matchů »Slavie« v jarní sai soně: Dne 24. a 25. března A team proti »Budapesti Torna Club« v Pešti, 5. května A-team proti » Firs Vienna F. C.« ve Vídni. ** Dnes dne 3. února koná se v Curychu roz- hodný zápas o mistrovství Švýcarska mezi F. C. »Zi- rich« a »Grasshoppere. Z oyklistského ruchu- ** Letošního roku dojde také v tomto soustát k velkému sportovnímu týdnu a sice ve dnech od 5. do 9. června. Pořadatelem jest svaz amateurských klubů cyklistských (B. d. H. Oe.), který za přispění rakouského »Touring Clubu« a rakouského automo- bilního klubu chysta následující závody a slavnosti Distanční jízdu Terst-Vídeň, rozstavnou jízdu Řím- Vídeň a Berlín-Vídeň, závody v krasojizdě a řadová evičení v »Rotundě« ve Vídni, cyklistské korso v »Prateru« a závod o velkou cenu města Vídně na dráze v Prateru. Ku spoluúčinkování póžádány budou »Touring Club« a německý cykl. svaz. Automobilní jizda.
Pešť Vídeň Curych Švýcarsko Terst Řím Berlín Prater Slavia Firs Vienna svaz amateurský klub Touring klub Ateam
21 article
** V Paříži konalo se slavnostní zahájení vý- stavy, nazvané Salon annuel de 1' Automobile et du Cycle«. Jak široké vrstvy zajímají se ve hlavním městě francouzském o antomobilism i sport cykliat- ský, toho důkazem okolnost, že v den zahájení na- vštívilo výstavu neméně než 46.000 osob. Výstava má též zajímavé oddělení retrospektivní. Trh utvářií se velmi utěšeně, a praví se, že jediná firma pro- dala prý za den vozů za 375.000 franků. V oboru cyklistském je celkem novinek málo; pozorovati lze u výrobků továren jak anglických tak i francouz- ských kola s dvojitým převodem, vlastně s měnivým převodem rychlosti mezi jízdou.JMechanismus umístěn buďu hlavního lůžka na ose u klik aneb na ose zad- ního kola. Vzorem konstruktérům byly převody automobilů. 193/201. Šachy. Čís. 107. Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány Jan Smutný v Příbrami Úloha číslo 263. M. Havel v Praze. (Originál.)
Jan M Havel Paříž Příbram Praha Salony annuel jít 1 ' automobil et jít Cycle
22 article Bílý začne a dá 2. tahem mat.
Bílý začne a dá 2. tahem mat. Partie čís. 204. Králův gambit. Hrána v r. 1900 v Akademické čítárně Černý: p. K. Rodkovský Bílý: p. L. Felix. 1. e2—e4 e7—e5 2. f2—f4 e5xf4 3. Jg1--f3 g7—g5 4. d2—d4 g5—g4 5. Jf3—e5 Dd8—h4+.6. g2—g3 f4Xg3 7. DdlXg4 g3—g2+ 8. Dg4Xh4 g2x h1 D (bílý obětuje věž za silný útok; pro černého jest nejlépe obět nepřijmouti a hráti na 7. DXg4 Dh4Xgí atd.) 9. Sc1—e3 Sí8—e7 10. Dh4—f4 Jgs- f6 11. Jb1—c3 d7—d6 (černý má stísněnou hru, bllý další obětí učiní obranu ještě nesnadnější) 12. 0-0-0 (hrozí Sb5+ a ztráta dámy.) d6xe5 13. d4e5 Jf6— d7 14. Sf1—c4 Dh1—g2 (na 14. Sh3 hraje černý Sgo!) 15. Sc4xf7+ Ke8—ď8 16. e5—e6 Se7—d6 (hrozí Jb5! a proto snaží se bílé dámě diagonalu h2 —er zatarasiti). 17. e4—e5 Sd6—e7 18. Jc3—d5 c7—ce (černý nemá již dostatečné obrany na 18. .. . Jcs ná- sleduje 19. Je7 JXe7 20. Dfe Ví8 21. DXe7 Ke7 22. Vd7+ SXd7 23. Sc5+ Kd8 24. e6—e7+. K s 25. ef8D Se8 26. D. mat). 19. Jd5e7 Kdsoce? 20. Se3—e5+ a bílý hlásí 3. tahem mat.
Černá K Rodkovský DX černá Sgo Jg 1 e 5 Dd d 6 Sb 5 + c 4 dh 1 g 2 JX 7 20 Vd 7 SXd 7 e 7 + e 5 +
23 article
Partie čís. 206. G ambit Přer ce. Hrána korrespondenčně v minulém roce. Černý: Johanson Moskva Bílý: Šimanski Kiev. 1. e2—e4 e7—e5 2. Jb1—c3 Jb8—c6 3. f2—f4 e5xf4 4. Jg1—f3 g7—g5 5. Sf1—c4 g5—g4 6. 0—0 g4Í3 7. d2—d4 Dd8—g5 (lépe bylo d7—d5 8.. Scs—g4 s lepší hrou černých.) 8. Ví1X3 Jc6xd4 9. Sc4f7- Ke8—d8 10. Vf3f4 Sf8—c5 11. Kg1— h1 Dg5—g7 (jestli na 11... . De5 tu 12. Vg4 Jío 13. Sř4 JXg4 14. Dg4 a černý vyhraje.) 12. Sf7— c4 d7—d6 13. Vf4—f7 Dg7—g6 14. Vr7—f8+ Kds— e7 (na 14. .. . Kd7— následovalo by 15. Se3) 15 Ddi—fi c7—c6 16. Sc1—e3 (pokračoval-li by bílý 16. Sg5- dícílí pouze remis, na 16. Sg8 odvětí černý tahem Jd4- ed) h7—h6 (černému nelze více hru za- chrániti na 16. . .. JXc2 následuje 17. SXKc5, na 17. . .. dxc5 18. Dft a bílý vyhraje, jestli 18. JXal neb e3 tu 19. Vf7+ atd.) 17. Val —d1 Jd4 —bn 18. a2b3 Sc5xe3 19. Vd1xd6! Dg6—h5 (jestli 19. ... Kxd6 tu 20. Dd3+ Ke5 21. Jb5! a bílý hroze Des+ vyhraje.) 20. Vd6—d8 Se3—b6 21. Sed g8 a černý vzdal. Uloha čís. 268. Jan Smutný v Příbrami. (Originál.)
Černá Johanson jít 5 Jío Ddi Kxd Vd Jan Moskva Vg SXKce Val Příbram Šimanski Kyjev Sf 8 g 7 f 8 + Kd e 7 Kd 7 jb 5 c 3 Jb 8 c 6 d 5 8 f 7 Sf 7 c 4 d 7 c 7 c 6 16 Jd 4 h 6
24 article Bnlý začne a dá 3. tahem mat
Bnlý začne a dá 3. tahem mat Uloha čís. 264. V. Hladík v Bukovnu. (Originál. Bílý: Ka6 Dhl Sd2 Pb3 bá e6 f5 g4. Černý: Ke5 Jc8 Pa7 b6 b5 e7 mat ve 2 tazích. Úloha čís. 265. Dr. Emil Palkoska v Pardubicích (Reprodukce.) Bílý: Kb2 Vd6 Sb7 g5 Jf5 f6 Pb3 c2 g3. Černý: Keš Vb5 Je8 e2 Pb4 bě mat 3. tahem. Úloha čís. 266. J. P. Taylor v Loudýně. („L'Illu stration“.) Bílý: Khi Vb6 e3 Sb1 d8 Jgt Pe4- Černý: Kd4 Jc4 mat. 2 tahem. Uloha čís. 267. S. Loyd v Nov. Yorku. (Reprodukce. Bílý: Kci Dh8 Jd5. Cerný: Kaz Vb4 Sb1 Pc2 mat 3. tahem
V Hladík Černá doktor Palkoska Vb Taylor L Ill S Loyd Bukovno Pardubice Loudýn York Pb pa Kb 2 Vd 6 Sb 7 g 5 Jf 5 f Pb 4 ba Kh Vb 6 e 3 Sb 1 d 8 Kec dh 8 Jd Vb 4 Sb 1
25 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Z domácího peněžního trhu. (Původní zpráva »Nár. Listů«.)
26 article
V Praze, 2. února.
Praha
27 article
(Hamletovská otázka trhů rakouských. Dějiny evropských burs. — Hospo- dářské úkoly říšské rady. — Vědom galopina. — Domácí trh a jeho telefo- nické bolesti. — Papíry bankovní. — Budoucí věci v železářském kartelu.) Celý rakouský svět finanční se nyní obraeí k paláci říšské rady, jaké heslo pro hospodářskou budoucnost zazni z kuloárů. Mnoho, mnoho záleží na přištích dnech, a trhy peněžní to vědí. Země politicky silné mají také pevné těžisko hospodářské. Bursy jsou finančním srdcem země. Jestliže ochabl organismus a jest stižen marasmem, utuchá také činnost bursy, a z historie víme přiklady, že konec peněžního trhu byl ozvěnou konce samostatnosti kraje. Dějiny evropských burs jsou otevřenou knihou, v níž se lze dočísti toho, jak se ničily a jak byly ničeny, aby se již ne- vzpamatovaly. První významnější evropská bursa byla v Brugách. Co se stalo z ní, co se stalo z onoho místa? Brugy jsou nyní městem docela zapadlým a k upomince mu zbývá jediná památ- nost: dům su třech měšců« (bursa), který po- křtil veškeré trhy. Také Amsterodam byl vý- znamným trhem na cenné papíry, důležité bursy mělo též několik francouzských měst venkov- ských jako Rouen, Toulous — všecko to tam. Frankfurt dávno již není tím, čím býval; Berlí jej udusil ve slávé nové říše německé. Take bursy tudíž odumírají, a nyní jest řada n burse vídeňské.
Bursa Amsterodam Rouen Frankfurt
28 article
Ve dvanácté hodině snaží se ji zachrániti. Jako by depulace mohly zachovati život hospo dářskému středisku více méně umělému. Ale důležitou, skoro bychom řekli životní otázkou jest pro onen trh, zda říšská rada věnuje sve sily hospodářským předlohám, které do stohu nakupila leta minulá a jimiž se má přijíti vstříe letům budoucím. Nové ivestice by oživily burst a přivedly by jí z kapitalistických kruhů snad zase nové lidi. Proto celý finanční svět rakouský se obrací k paláci říšské rady. Četné hospodářské úkoly tu čekají svého rozřešení. Především by bylo rozřešiti různé prozatímní rozpočty, ježto, jak známo, již p čtyři léta žádný rozpočet nebyl projednán par lamentně. Za ministerstva Gautschova, Thunova Wittkova byly výdaje státní stálo kryty § 14 Nařízení ta musí nyní býti vzata na vědomíe dodatečně býti projednána říšskou radou. Ještě nesnadnější jest věc s vyrovnáním jak známo, rovněž kladivem známého paragrafu ukovaným. Bude si zde řišská rada vědět rady? Již vylčené úkoly by byly prací Herkulo vou — ale trhu mnohem více záleží na před lohách investičních. On přeje si dru- hého spojení s Terstem a uskutečnéní projekto ostatních. Po cestách nových rent by nov milliony obrodily průmysl a byly jemu im- pulsem.
Gautschův Thunův Wittkův Terst
29 article
Budoucnost jest ovšem v lůně bohů. Ale toho jsou si na vídeňské burse vědomi od firmy, která ve šraňku vyhlídá bílou vránu při- kazu, až po galopina, který jest mrzut, nebo odpočívá, tím, že nebude-li říšská rada praco- vati, vídeňská bursa jest zabita aspoň pro le- tošní jaro. Levnější úroková sazba ji z lethargie nevytrhne. Domácí trh, nikdy nezavdávající podnětu k výtce přilišné rozhodnosti, opět se zastíral nerozhodnosti vídeňskou a chtěje se zdáti trhem, Hamletovskou otázku ve příčině parla- mentu domýšlivě bral také na sebe. Ostatně zá- sluhou úřadů došlo také k tomu, že bursa pražská od vídeňské jest téměř odloučena. Se svou samostatnosti neví ovšem kudy kam. Pře- rušení telefonické centrály znamená totiž pro jistý počet abonnentů úplné přerušení trati, neboť slečny telefonistky na nových stolech se ještě nevyznají. Nová zkušenost, od čeho také závisí vývoj kursový na pražské burse. Nadcházející snížení úrokové sazby získalo opět kupce našim papírům bankovním, zejmena Živnostenským a Unionkám, které zvýšily kurs. Také Podolské se zotavily na autentické vysvětlení »s kompetentního místa«, které vystihuje naše vývody ve zprávě pře- dešlé. Duch našich spekulantů dlel však opět v Berlíně, kde česká klientela vynikajícím způ- sobem byla činna při úpadku hodnot báňských, který byl následkem Bülowova prohlášení o zvý- šení cla na obilí v Německu. Nad Sprevou utrácíte, pánové, své sily a doma netušíte pří- znaky blížicího se obratu, vy se neptáte, co bude zejtra, ani nepostihujete, co se děje v že- lezářském kartelu. Kurs Laura se řítí. Tot nyní všechno. Že ale za měsíc, za dva bude po válce v kartelu, v němž Wittgenstein bude vítězem, kdo se ptá nyní. Favete linguis.
Bülowův Laura Wittgenstein Berlín Německo Unionka
30 article
Týdenní přehled bursovní. Z Vídně. 2. února. (Původní dopis »Nár. Listů«.) Zase mnoho událostí v tomta týdnu, ale málo obchodu. Důležitou událostí byla opětná slabost bursy berlínské, způsobená špatnými zprávami a to jak z trhu železářského tak uhlářského. Avšak hlavní popud k této ochablosti dal říšský kancléř hrabě Bülow svoji řečí stran zvýšení cel obilních. Berlinská bursa béře úmysly tyto vážně a počítá již s represáliemi řiší sousedních. Vídeňská bursa zajímala se více budoue- nosti nežli přítomností a nebrala dosud ještá žádný zřetel na laciné peníze a na trh ukládací, jenž jest velice pevný a kde se denně uzavírá více obchodů než v posledních dvou Ietech za měsíc. Hlavní příčina zdrželivosti zdejší bursy jest ta, že spekulace vyčkává, jak se asi jednotlivé strany v parlamentě k nejnutnějším předlohám zachovají. Základní tendence byla po celý týden pevná, aleobchod byl ne- patrný, pouze v akcifch stavební a dopravni společnosti došlo k velkým obratům, neboť celá vídeňská spekulace vrhla se na tyto papíry. Přes všechna popírání žurnálů vídeňské strany na radnici udržuje se pověst, že smlouva, která nikoho neuspokojila, jak již minule na
Bülow Vídeň