2
masthead
Příloha „Národních Lisuu
6
title
Studie o našem školství obecném.
7
article
Prostředkové vzdělávání technického
Prostředkové vzdělávání technického
(Pokračování.)
Dosti nákladný pokus, uvésti řemesln
práce ruční: lepenkářství a práce ve dřevě do
chlapeckých škol obecných a měšťanských pod-
nikala Praha v l. 1887—97; ještě dříve
(1875) G. A. Lindner jako ředitel ústavu
učitelského v Kutné Hoře uvedl práce knihařské
na tento ústav. Tyto pokusy nevedly k rozšíření
řemeslných prací ručních na školách našich.
kdežto v cizině téměř ve všech státech se roz-
šířily a to za učení, namnoze závazné pro všeck
žactvo, jednak pokračováním a dovršením ruč-
ních praciček ve školách mateřských, jednak
jako prostředek vzdělání technického, vyrovná-
vajíeí a doplňující jednostranné vzdělání roz
umové.
U nás nenašly řemeslné práce žádných
takových apoštolů, jako byli pro Německo
Clauson Kaas a Karel Biederm a nn,
kteří pro své úmysly, zprvu za utopie poklá-
dané, dovedli v život uvésti zvláštní spolky
pro Finsko Uno Cygnaeus; pro Švédsko
Oto Salomon, jenž podporován bohatým
obchodníkem Gustavem Abrahamsonem ruční
práce vyvinul v každém směru, jako nezbytný
předmět školního vzdělání; aniž vyšly pro ně
jaké vzory a modelly, jako v Lipsku, v Näšsu,
ve Vídni a jinde. Všechny snahy v tom směru
napořád činného Františka Tuhého zůstaly
bez ozvěny, dotyčné návrhy poslanců na radě
říšské a sněmích bez vyřízení
A stejně bez výsledku, jako pokus o
dílny školní, zanikl pokus prací po
šírým nebem, o který pokusil se skrz
»školní zahradu« po Lockeovi, Franckeovi,
G A Lindner
Clauson Kaas
Biederm
Cygnaeus
Salomon
Abrahamson
Tuhý
Locke
Francke
Praha
Kutná hoře
Německo
Finsko
Švédsko
Lipsko
Näšs
Vídeň
8
article
Pestalozzím, Marenholzové, Lübenovi a j. u nás
professor E. Sehwab již r. 1866 a na novo
r. 1876 spisem o školní zahradě jako příspěvku
k veřejnému vychování, jenž tenkráte došel po-
zornosti od ministerstva orby a zemědělské rady
našeho království; již tehdáž zahrady při
školách francouzských a švédských byly ne-
obyčejně rozvilé. Školní zahrada dle Schwaba-
měla býti ve službách vyučování přírodě, po-
máhati zájmu pro hospodářství vůbec a pro
pěstování stromů zvláště, působiti též pro vzdě-
lání krasocitu, výchovu mravní a tělesnou
(skrze »lehké práce«). Ještě rozsáhlejší úkol
stanovil Schwab zahradám při ústavech učitel-
ských — ale i zde vystupuje v jeho návrzích
více theoretický, než technieký
zájem.
K jistým technikám zahradnickým a rol-
nickým byli vedeni učitelé ve cvičných zahra-
dách a na evičných polích nových ústavů uči-
telských, snad nejdříve v Kutné Hoře za Lind-
nera r. 1877. Organisační statut z roku 1874
ukládal kandidátům učitelským ve III. a IV.
ročníku praktická cvičení ve školní zahradě a
připouštěl do ní i žáky I. a II. ročníku. Ovšem
na nejednom ústavu učitelském záležela »tech-
nika« hospodářská v okreslování obrázků ho-
spodářského nářadí a náčiní a v provádění dia-
gramů, namnoze však zvrhlo se vyučování ho-
spodářství v čiročistou theorii, jak již loni jsme
v těchto studiích vytkli. O úspěchu trvajícíeh
zahrad a polí evičných nedovídáme se nie
ani z loňské výroční zprávy c. k. zemské rady
školní pro naše království.
Lüben
E Sehwab
Schwab
Linda
Kutná hoře
9
article
O zahradách a cvičných polich škol obec-
ných a měšťanských táž Zpráva podává jen
velmi sporá data, že jich je 4653 při 5450
školách a že jsou upraveny dle instrukce, vy-
dané po dobrozdání zemské porady učitelské
vynesením c. k. zemské rady školní z 3. února
1892 s tendencí především hospodářskou, se
školkou ovocnou a zelinářským oddělením. Na
sněmě našeho království rok co rok o úsilněj-
ším pěstování hospodářství na školách našich
se mluví, ale ani pro zjednání pozemků
všem školám k tomu účelu nutných ještě
ani pro venkov dosti se neučinilo. Svě-
domí mnohých horlitelů za tuto otázku se ukájí
tím, že školám dostane se aspoň — »článků
hospodářských« v nové čítance, jakoby čten
mohlo nahraditi osobní pozorování, pokusy.
ruční práci!
A tak přestává všechno vzdělávání ruky,
pro všechnu naši mládež závazné, jenom
na psaní, kreslení a rýsování. Toť naši jediní
prostředkové vzdělávání technickéhol
10
article
(Dokončení.)
Otázka učitelská.
II. Učitelstvo a stát
Učitelstvo v království českém nebylo ve
svěm celku nikdy na rozpacích, jak se mí
zachovati k říši rakouské. Jakkoli říšský m
zákony školními z let sedmdesátých bylo vyba-
veno z té nízkosti a tísně, jaké byly příznakem
»staré« školy a jaké výmluvně vylíčili i práv-
ník, školní rada Prausek i filosof, kněz Smetana.
na tomto místě nedávno připomínaní, přeces
národem bylo za jedno v opposici proti centra-
listickým, vídeňským ustanovením školníma
hned na prvém sjezdě svém v Praze r. 1870
vyslovilo se: »Veškeré školství budiž záležitost
zemskou« — toť byla prvá starost uvě-
domělého učitelstva našeho. A když po deseti
lelech bohatých zkušenosti, trpkých zkoušeka
veliké práce shromáždilo se v Praze podruhé
(1880), zase prvá, jednomyslně přijatá resoluce
jeho zněla: »Vydávati zákony ve příčině zřizo-
vání, vydržování a spravování škol obecných,
měšťanských, odborných a středních v království
českém přísluší z emskému sněmu, «
Teprve v posledních letech kruté poměry
hmotné přiměly jednotlivce v učitelstvě
českém, že také v postátnění školství obecného
východ z nouze spatřovati počali, až i tito
bohdá ze svého optimismu vyhojeni byli tím.
co pro strádající vychovatele mladého pokolení,
příštího občanstva c. k. úřad školský v zem
nejvyšší učinil — okřiknutím učitelstva 1. čer
vna 1900 a neučinil — v prohlášení svém zem
skému výboru o otázce učitelského služného.
Poměr učitelstva k moci státn
dle Joklíka jest různý dle toho, jak vyspělá jes
forma státu. Na nejnižším stupni stojí despo-
tismus, jenž nezná žádných práv, nýbrž jen po
vinnosti voddaných a jehož vládnoucí zása dou
Smetan
Joklík
Praha
školství obecný východ
11
article
je strach. Jeho mirnější formou jest absolutis-
mus, jenž nezjednává stát ani právní ani svo-
bodný, nýbrž policejní. Nejušlechtilejší formou
je stát demokratický, založený na rovnosti a
svobodě občanův, jehož zásadou je ctnost a jenž
vyžaduje také nejvyšší stupeň intelligence —
proto jest útvarem vzácným a netrvalým. Pře-
chodem od absolutismu k demokratismu a ja-
kousi jeho směsí jest ústavní monarchie.
Rakousku vládl centralistický absolutismus,
jenž r. 1859 ukázal se nadále neudržitelným.
Přikře centralistická ústava únorová z r. 1861,
povalená Uhry, vystřídána byla prosincovkou
r. 1867, jež zavedla dualismus říšský a Čechy
zařadila do Cislajtanie a podřídila je Vídni.
Prosincovka je zdánlivě federalistická, povoláva-
jíe k zákonodárství také země; avšak obor zem-
ských sněmů jest obmezen, výkonné moci ne-
mají; zodpověden jim není nikdo; zákony zem-
ské spolupodpisují a vykonávají ministři říššt
— je tu patrný centralismus, jenž ponechávé
státu všechna práva a nepřeje samosprávě zem-
ské než jen všemožná břemena, také ve škol-
ství. Zástupcové samosprávy nechuť, odtud
vznikající, uvalují nespravedlivě na nevinné
učitele. Centralismus nepřeje samosprávě sta-
vovské, proto ani on není přítelem učitelstva
nepřeje školství českému, úzkostlivě bdí nad
jeho národními živly, nad jeho učivem, zvláště
dějínným; nepřeje školství vůbec; jsa poloabso-
lutistickým, utlačuje byrokratismem všechen život
v učitelstvě; nemá pro školství vůbec lásky.
kterou u něho vyčerpávají militarismus, byrokra-
tismus a podobné věci.
Čecho
Rakousko
Uhry
Vídeň
12
article
»Autonomie« čipostánění škol
ství má pro národ český důležitost přímo ži-
votní. Sluší pak lišiti samosprávu politickou
(obecní, okresní a zemskou, protivu to státní
správy) a samosprávu stavovskou, tedy samo-
správu stavu učitelského, která nemůže očeká-
vati nic se strany říšského zákonodárství cislaj-
tánského, které se svou »svobodomyslností« pře-
stalo na nahražení theokracie světskou byro-
kračií; oklestilo »liberální« zákon školský z r.
1869 školní novellou z r. 1883; všecka práva
přiřklo státu a všecka břemena — samosprávě;
ale učitelstvo také se strany zemského zákono-
dárství bylo zklamáno, zejmena v příčině obsa-
zování učitelských míst. Avšak nedostatky auto-
nomie zemské u školství jsou jenom následkem
vinou centralismu státního a to protinárodního,
jenž jí nepřeje obnovení a omlazení. Učitelstvo
přece jen musí od této samosprávy (v níž za-
stoupení živlové svobodomyslní, v centrální, zpá-
tečnické, ultrakonservativní radě říšské jsou
obmezováni), očekávati porozumnění pro své
snahy po samospravě stavovské, kdežto centra-
lismu neplatí než všemohoucnost moci státnía
odtud nadutost, domýšlivost, velikáštsví, otro-
kářství, byrokratismus. Kdyby učitelstvo přece
místo k federalismu obrátilo se k centralismu,
hrozila by národu katastrofa ještě horší než bě-
lohorská; učitelstvo a federalismus potřebuji
sebe navzájem. Jest naději naší spásy, že stát
nechce učitelstvo škol obecných platiti jako platí
své úřadnictvo a vojáctvo, že jsou mu kasárna
důležitější než školy; neboť kdyby je platil,
bylo by veta i po těchto stopách samosprávy
13
article
učitelské, kterým dnes se těší, po veškeré jeho
volnosti, solidaritě a organisaci, nyní tak utě-
šeně se rozvíjející a rozkvétající. Učitelstvu by
přibylo snad trochu lesku a parády skrze uni-
formy nebo taláry, ale nikoli ducha. Zlepšení
platův učitelských nebude moci vyhinouti se na
dlouho ani autonomie, které konečně bude mu-
siti stát k jejím povinnostem také více práv poskyt-
nouti. »Postátnění« učitelstva mohli bychomsi
dáti líbiti teprve ve státě, složeném ze tří zemí
koruny české, předpokládajíc, že stavovská jeho
samospráva by v něm byla zabezpečena stát-
ním základním zákonem.
Obsah zákonodárství říšského
(centralistického) ve věcech školských obmezuje
se na stanovení hlavních zásad vyučování, od-
kazuje vše možné říšské moci výkonné, ústřední
vládě a státní správě, přesouvaje povinnostia
břemena na samosprávu, ukládaje břemena pře-
devším místním obcím, kde tyto nestačí, zemím.
státu nie.
Obsah zákonodárství zem-
ského (autonomního) záleží v rozvádění zá-
sad zákona říšského a nevyhovuje hlavně ohle-
dem vydržování škol a dohledu na ně. Náklad
rozděluje se na obce, okres a země — ale lépe
by bylo i pro společenské i pro hmotné posta-
vení učitelů, kdyby veškerý náklad uhražovala
jenom země. Chybuje dále ještě v tom, že zříká
se samochtíc svých práv, ostavuje celou řadu
výkonů — ministrovi vyučováníl
Správa státní (říšská) má za vý-
značnou vlastnost byrokratismus, jenž
sebe pokládá za nástroj státní prozřetelnosti.
všemohoucí, bdlcí nad blahem občanův-otrokův
a jenž nejvíce jest oblíben a pěstován od úřad
níků politické správy. Proníká celý obor správy
školské, i samosprávu, a jeho zhoubný vliv uči
telstvo často pociťuje.
14
article
Nejvyšší orgán správy státní
v oboru školství, ministerstvo vyučování, využil
rozsáhlou činnosti nařizovací nejplněji moci
práva, vzneseného naň zákonodárstvím říšským
i zemským, kteréž poslední učinilo tak úmyslně
německými odpůrci našimi na úkor české auto-
nomie a samosprávy. Ministerstvo osáhlo do po-
drobnosti školní kázeň a vyučování, povinnosti
učitelské (práv učitelských nezná), porady uči-
telské, úlevy v návštěvě školní, opatřování škol-
ních budov a školního zdravotnictví, knihy
pomůcky učebné; zabývá se úzkoprsými před
písy o čítankách, malichernostmi a titěrnostm
sešitů školních, puntičkářskými předpisy o vy-
učování »na minutu«; také přísnost a tajnos
jsou jeho příznaky. To vše má býti předmě-
tem autonomie učitelské a zákonodárství zem-
ského.
Nižší orgány správy státni
hlavně inspektoři jsou nejvýznačnější
orgán v školském byrokratismu, byť nebyli or-
gány vrchními a řídícími, nýbrž jen jakýmisi
výkonnými a téměř policejními orgány, slepě
oddaní místodržitelům a okresním hejtmanům,
jich emisaří a po případě trabanti. Tyto oči
státní prozřetelnosti ve školství jsou oni všemo-
houcí, neobmezení, těšící se z neobmezené dů-
věry nahoře, nekontrolovaní; o své činnosti po-
dávají zprávy, jaké chtějí a těm se slepě věří
těmi zprávami a tajnou kvalifikací úplně vlád-
nou učiteli, proti nim bezbrannými a bezprá-
vými. »Školdozorce nemusí míti oproti učitel
ani srdce, ani svědomí, vždyť jest jen otrokem
služby,« Školství obecnému »nemusejí ani zbla
rozuměti,« jenom když jsou dobře vyzkoušení
na svou »státní věrnost«; svůj úřad pokládají
jenom za příčet žebřiku svě kariéry, učitelstvu
většinou jsou nepřátelští, hledice si spíše kněž
stva, při obsazování míst učitelských vlivuplného.
15
article
Při jejich inspekci, sáhající až do nejmenších
podrobností, koná učitel solový výstup; od ža-
ctva žádají vzezření »vojensky přesné«; zcela
libovolně mění rozvrh hodin; pěstují šablonu
dresuru; stále píšou do notesu, malují do úřad
ních spisů velké modré otazníky; činí výtky
před dětmi; hledají po školní místnosti prach.
vytýkají, že světnicím vrzají dvěře a učitelům
boty; nebo že tito se opírají o kamna; je jim
špatnou kázní, nevidí-li děti plné pokory a po
hne-li se za 2—3 hodiny některý neposeda. In-
spekce konají se někdy zákeřnicky a libovolně,
někdy jen při zpěvu a tělocviku i z kočáru.
před školní budovou zastavivšího a za 5 minut.
činí učitele zodpovědným za kaluže na návsi.
vepřový dobytek na nich a pořouchané střechy
Žádný inspektor nesnese odporu a omluvy
hrozí, že učitelům srazí hřebínky, že je zkroti,.
zničí; za odchylné mínění a zastávání vlastních
názorů stihá učitele pomstou. Inspektoři jeden
po druhém nalézají napřed školství špatným-
potom hlásají, že se lepší a na odchodu ozna-
čují je dokonalým. K písařským pracím užívají
učitelů-krasopiseů.
Učitelé učí dvojako: dle šablony — pro
inspektory, dle zásad — pro své svědomí. By
rokratismus zahrnuje učitele spoustou úřadních
knih, výkazův, úkolů — týdně až ve 210 se-
šitech, měsíčně až 600 úkoly — při vypůjčení
knihy ze žákovské knihovny vyplňuje se 8 ru-
brik, při 30 knihách 240 rubrik; byrokratismus
ukládá učitelům písemné přípravy na každou
jednotlivou hodinu.
I mezi inspektory jsou výjimky jako mez
kněžstvem; jsou někteří liberální, aspoň ve mě
stech a kolegiální a to spíše professoři než uči-
telé; mají pro školství porozumění, mnohé školy
jednak zřízují, jednak rozšířují.
16
article
Samospráva stavovská je prove-
dena v učitelských konfereneích, ale po byro-
kraticku, nedokonale. Konference místní zvrhají
se autokracií a tyranstvím předsedův a písaře-
ním, dětinskými přednáškami, konají se i mezi
dvěma učiteli protokolem! Konference okresní
jsou jen schůze poradní a po předsedajícím
inspaktoru byrokraticky — úzkoprsé a šablonovité
nudné, zbytečné, bezvýsledné, mají skoro ráz
raportův a kontrolních shromáždění vojínů.
Zpráva inspektorova, jež by se mohla vytisknouti,
ubijí dlouhý čas a nemá trvalého účinku. »Před-
nášky« bývají také o věcech malicherných.
17
article
Jednání jejich o věcech učitelských se ob-
mezuje a vůbec se koná dle tváře inspekto-
rovy. Učitelstvo přicházívá k nim dlouhou
cestou unaveno, slýchá od inspektora jen výtky
a žádného slova povzbuzujícího, dýcháv
nich vzduch, z něhož i na záchod se chodí
zotavovat. Učitelům nedostává se úhrady za
cestu ani takové, jakou mají hnanci. Potřebí,
by těmto konferencím dostalo se pravomoci
usnášecí, volení inspektorův atd. Zemské konfe-
rence jsou podobné; nemají exekutivy, nýbrž
jen iniciativy; vedle členů volených z učitelstva,
mohou v nich hlasovati i inspektoři. Nieméně
přece jsou tyto konference troškou samosprávy
stavovské, vymožeností a pokrokem a snad zá-
rodkem budoucí skutečné samosprávy učitelské.
Přispěly k vyvinutí smyslu pro solidaritu
učitelstvě a k vývoji vlastní samostatné stavov-
ské organisace, která může býti vzorem veške-
rému úřadnictvu.
Samospráva politická jeví se v
školních radách, kde ovšem pomíšeny živly
samosprávy politické a stavovské, byrokratické
a theokratické. Místní rada školní s nejmenší
mocí a největšími břemeny ponechána nejvíce
rukám samosprávy k nejmenší spokojenosti
učitelstva. Její členové bývají šosáci, pokláda-
jící školu za obecní břemeno, docházku školní
za robotu, učitele za nepotřeby a zahaleče.
18
article
Scházívají se jen velmi zřídka. Při obsazován
míst učitelských rozhodují dle protekce strýčkov-
ství a jiných zlořádů. Na potřeby školní nedá-
vají nic. Školní budově strop na spadnutí pod-
pírají trámy, okna nechávají beze záslon, podlahu
nemytou atd. Někde pro chudou mládež ne-
chtějí obětovati ani zlatky. Pokuty za neposl-
lání do školy dovolují hraditi z obecních peněz.
— Okresní rada školní jest úřadem nejdůleži-
tějším a školní inspektor jest jejich vlastn
duše, spiritus rector, bybadlo, jest jaksi její
výkonným orgánem, jenž spolu s představeným
politického úřadu vtiskuje jí ráz; jen v měst-
ských obcích je poměr pro samosprávu přízni-
vější. Jinak živlové samosprávní v nich neumí
své moci využiti; nejlepší, byť volení, nedojdou
úřadního potvrzení. Proto bývají okresní rady
školní ve věku okresního hejtmana, inspektora,
kléru; zahošťuje se v nich dědičnost; nemívaji
smyslu pro rozšiřování škol; obsazují nespra-
vedlivě místa učitelská; učitele nechrání a srdce
proň nemají. — Zemská rada školní by měla
býti, ale není nejvyšší stolicí školské správyv
království; jest však zbyrokratisována, klerika-
lismu poddajná; byrokraty majorisovaní zástup-
cové samosprávní jsou tam pátým kolem u vozu
český její odbor ani správné češtiny neužívá
Toť míra, toť důsledky svobody a samosprávy
»svobodomyslného« říšského zákonodárství škol-
ského z leť šedesátých l
Rozumí se, že i při této charakteristice
Joklíkově vyníkající, opravdu osvícení, odborně
důkladně vzdělaní a v praxi osvědčení lidumilní
a národně uvědomělí jednotlive i ve správě
školské jako výjimky nerozhodují v povaze těch
korporací správních jako celku
Joklíkův
19
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Jízda koňmo.
** Jak bylo očekáváno, nastolení krále Edvarda
VII. zavdalo anglickým kruhům sportovním hojně
podnětů k vzpomínkám na vydatné účastenství ně-
kdejšího prince Walesského při podnicích sportov-
ních, především ovšem turfu. Zajímavo jest, jak sdě-
luje se z Londýna, že král Edvard VII. rozhodl se.
odprodati veškeré své koně závodní, nalezajícíse
právě v trainingu; bude mu následkem toho platili
značné odstupné. Však již v příštím roce král prý
pořídí si opětně dostihové koňstvo. Z výkazů závod-
ních na jevo vychází, že jako prine Walesský získal
na závodních drahách Anglie celkem 98.580 lib.
sterl. cen.
** Z přehledu docílených v roce 1900 peněž-
ních výsledků materiálem závodním, odchovaným
rakousko uherskými pěstiteli koní, vysvítá, že na
prvním místě mezi 35 hřebčinci, docílivšími přes
40.000 K, nalezá se A. Baltazzi s výtěžkem 388.300K
Hřebčinec p. F. Wagnera v Čáslavi nalezá se na
místě 22, s obnosem docíleným běhouny jím odcho-
vanými, zajisté velmi pozoruhodným, 69.990 K. Hr.
Zd. Kinský jest na místě předposledním, s obnosem
43.635. Arciť nálezá se posléze uvedený chovní ústav
vlastně v likvidaci.
Athletika a sportovní hry.
** Sportovní klub »Slavia« pořádá řádnou
valnou hromadu dne 8. února v restaurantu
Brejškově ve Spálené ulici. o půl 8. hod. večer. Na
programu kromě formalit a zpráv výboru jest volb
nového výboru a volné návrhy. Volné návrhy musí
býti do 3 dnů před valnou hromadou podány výboru
písemně.
Klub žádá veškerá sdružení pěstující sport foot
ballový v Čechách, aby, reflektují-li na zápas foot-
ballový s B. C a D teamem v jarní saisoně 1901
přihlásila se pod adresou: Mil. Horáček, Vinohrady.
Hálkova ul., 84 a oznámila dobu, kdy by zápas mohl
se konati.
Edvard VII
Edvard
Walesský
A Baltazzi
F Wagner
Zdeněk
Kinská
Brejškův
B C
Horáček
Hálkův
Londýn
Anglie
Čáslav
Hradec
Čechy
sportovní klub
Slavia
20
article
** Z chystaných matchů »Slavie« v jarní sai
soně: Dne 24. a 25. března A team proti »Budapesti
Torna Club« v Pešti, 5. května A-team proti » Firs
Vienna F. C.« ve Vídni.
** Dnes dne 3. února koná se v Curychu roz-
hodný zápas o mistrovství Švýcarska mezi F. C. »Zi-
rich« a »Grasshoppere.
Z oyklistského ruchu-
** Letošního roku dojde také v tomto soustát
k velkému sportovnímu týdnu a sice ve dnech od 5.
do 9. června. Pořadatelem jest svaz amateurských
klubů cyklistských (B. d. H. Oe.), který za přispění
rakouského »Touring Clubu« a rakouského automo-
bilního klubu chysta následující závody a slavnosti
Distanční jízdu Terst-Vídeň, rozstavnou jízdu Řím-
Vídeň a Berlín-Vídeň, závody v krasojizdě a řadová
evičení v »Rotundě« ve Vídni, cyklistské korso
v »Prateru« a závod o velkou cenu města Vídně na
dráze v Prateru. Ku spoluúčinkování póžádány budou
»Touring Club« a německý cykl. svaz.
Automobilní jizda.
Pešť
Vídeň
Curych
Švýcarsko
Terst
Řím
Berlín
Prater
Slavia
Firs Vienna
svaz amateurský klub
Touring klub
Ateam
21
article
** V Paříži konalo se slavnostní zahájení vý-
stavy, nazvané Salon annuel de 1' Automobile et du
Cycle«. Jak široké vrstvy zajímají se ve hlavním
městě francouzském o antomobilism i sport cykliat-
ský, toho důkazem okolnost, že v den zahájení na-
vštívilo výstavu neméně než 46.000 osob. Výstava
má též zajímavé oddělení retrospektivní. Trh utvářií
se velmi utěšeně, a praví se, že jediná firma pro-
dala prý za den vozů za 375.000 franků. V oboru
cyklistském je celkem novinek málo; pozorovati lze
u výrobků továren jak anglických tak i francouz-
ských kola s dvojitým převodem, vlastně s měnivým
převodem rychlosti mezi jízdou.JMechanismus umístěn
buďu hlavního lůžka na ose u klik aneb na ose zad-
ního kola. Vzorem konstruktérům byly převody
automobilů.
193/201.
Šachy.
Čís. 107.
Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány
Jan Smutný v Příbrami
Úloha číslo 263.
M. Havel v Praze. (Originál.)
Jan
M Havel
Paříž
Příbram
Praha
Salony annuel jít 1 ' automobil et jít Cycle
22
article
Bílý začne a dá 2. tahem mat.
Bílý začne a dá 2. tahem mat.
Partie čís. 204. Králův gambit.
Hrána v r. 1900 v Akademické čítárně
Černý: p. K. Rodkovský
Bílý: p. L. Felix.
1. e2—e4 e7—e5 2. f2—f4 e5xf4 3. Jg1--f3
g7—g5 4. d2—d4 g5—g4 5. Jf3—e5 Dd8—h4+.6.
g2—g3 f4Xg3 7. DdlXg4 g3—g2+ 8. Dg4Xh4 g2x
h1 D (bílý obětuje věž za silný útok; pro černého
jest nejlépe obět nepřijmouti a hráti na 7. DXg4
Dh4Xgí atd.) 9. Sc1—e3 Sí8—e7 10. Dh4—f4 Jgs-
f6 11. Jb1—c3 d7—d6 (černý má stísněnou hru, bllý
další obětí učiní obranu ještě nesnadnější) 12. 0-0-0
(hrozí Sb5+ a ztráta dámy.) d6xe5 13. d4e5 Jf6—
d7 14. Sf1—c4 Dh1—g2 (na 14. Sh3 hraje černý Sgo!)
15. Sc4xf7+ Ke8—ď8 16. e5—e6 Se7—d6 (hrozí
Jb5! a proto snaží se bílé dámě diagonalu h2 —er
zatarasiti). 17. e4—e5 Sd6—e7 18. Jc3—d5 c7—ce
(černý nemá již dostatečné obrany na 18. .. . Jcs ná-
sleduje 19. Je7 JXe7 20. Dfe Ví8 21. DXe7 Ke7
22. Vd7+ SXd7 23. Sc5+ Kd8 24. e6—e7+. K s
25. ef8D Se8 26. D. mat). 19. Jd5e7 Kdsoce?
20. Se3—e5+ a bílý hlásí 3. tahem mat.
Černá
K Rodkovský
DX
černá Sgo
Jg 1
e 5 Dd
d 6
Sb 5 +
c 4 dh 1
g 2
JX 7 20
Vd 7
SXd 7
e 7 +
e 5 +
23
article
Partie čís. 206. G ambit Přer ce.
Hrána korrespondenčně v minulém roce.
Černý: Johanson Moskva
Bílý: Šimanski Kiev.
1. e2—e4 e7—e5 2. Jb1—c3 Jb8—c6 3. f2—f4
e5xf4 4. Jg1—f3 g7—g5 5. Sf1—c4 g5—g4 6. 0—0
g4Í3 7. d2—d4 Dd8—g5 (lépe bylo d7—d5 8..
Scs—g4 s lepší hrou černých.) 8. Ví1X3 Jc6xd4
9. Sc4f7- Ke8—d8 10. Vf3f4 Sf8—c5 11. Kg1—
h1 Dg5—g7 (jestli na 11... . De5 tu 12. Vg4 Jío
13. Sř4 JXg4 14. Dg4 a černý vyhraje.) 12. Sf7—
c4 d7—d6 13. Vf4—f7 Dg7—g6 14. Vr7—f8+ Kds—
e7 (na 14. .. . Kd7— následovalo by 15. Se3) 15
Ddi—fi c7—c6 16. Sc1—e3 (pokračoval-li by bílý 16.
Sg5- dícílí pouze remis, na 16. Sg8 odvětí černý
tahem Jd4- ed) h7—h6 (černému nelze více hru za-
chrániti na 16. . .. JXc2 následuje 17. SXKc5, na
17. . .. dxc5 18. Dft a bílý vyhraje, jestli 18.
JXal neb e3 tu 19. Vf7+ atd.) 17. Val —d1 Jd4 —bn
18. a2b3 Sc5xe3 19. Vd1xd6! Dg6—h5 (jestli
19. ... Kxd6 tu 20. Dd3+ Ke5 21. Jb5! a bílý
hroze Des+ vyhraje.) 20. Vd6—d8 Se3—b6 21. Sed
g8 a černý vzdal.
Uloha čís. 268.
Jan Smutný v Příbrami.
(Originál.)
Černá
Johanson
jít 5
Jío
Ddi
Kxd
Vd
Jan
Moskva
Vg
SXKce
Val
Příbram
Šimanski Kyjev
Sf 8
g 7
f 8 + Kd
e 7
Kd 7
jb 5
c 3 Jb 8
c 6
d 5 8
f 7
Sf 7
c 4 d 7
c 7
c 6 16
Jd 4
h 6
24
article
Bnlý začne a dá 3. tahem mat
Bnlý začne a dá 3. tahem mat
Uloha čís. 264. V. Hladík v Bukovnu. (Originál.
Bílý: Ka6 Dhl Sd2 Pb3 bá e6 f5 g4.
Černý: Ke5 Jc8 Pa7 b6 b5 e7 mat ve 2 tazích.
Úloha čís. 265. Dr. Emil Palkoska v Pardubicích
(Reprodukce.)
Bílý: Kb2 Vd6 Sb7 g5 Jf5 f6 Pb3 c2 g3.
Černý: Keš Vb5 Je8 e2 Pb4 bě mat 3. tahem.
Úloha čís. 266. J. P. Taylor v Loudýně. („L'Illu
stration“.)
Bílý: Khi Vb6 e3 Sb1 d8 Jgt Pe4-
Černý: Kd4 Jc4 mat. 2 tahem.
Uloha čís. 267. S. Loyd v Nov. Yorku. (Reprodukce.
Bílý: Kci Dh8 Jd5.
Cerný: Kaz Vb4 Sb1 Pc2 mat 3. tahem
V Hladík
Černá
doktor
Palkoska
Vb
Taylor
L Ill
S Loyd
Bukovno
Pardubice
Loudýn
York
Pb
pa
Kb 2 Vd 6 Sb 7 g 5
Jf 5 f
Pb 4 ba
Kh Vb 6 e 3 Sb 1 d 8
Kec dh 8 Jd
Vb 4 Sb 1
25
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z domácího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
26
article
V Praze, 2. února.
Praha
27
article
(Hamletovská otázka trhů rakouských.
Dějiny evropských burs. — Hospo-
dářské úkoly říšské rady. — Vědom
galopina. — Domácí trh a jeho telefo-
nické bolesti. — Papíry bankovní. —
Budoucí věci v železářském kartelu.)
Celý rakouský svět finanční se nyní obraeí
k paláci říšské rady, jaké heslo pro hospodářskou
budoucnost zazni z kuloárů.
Mnoho, mnoho záleží na přištích dnech,
a trhy peněžní to vědí. Země politicky silné
mají také pevné těžisko hospodářské. Bursy
jsou finančním srdcem země. Jestliže ochabl
organismus a jest stižen marasmem, utuchá
také činnost bursy, a z historie víme přiklady,
že konec peněžního trhu byl ozvěnou konce
samostatnosti kraje. Dějiny evropských burs
jsou otevřenou knihou, v níž se lze dočísti toho,
jak se ničily a jak byly ničeny, aby se již ne-
vzpamatovaly. První významnější evropská bursa
byla v Brugách. Co se stalo z ní, co se stalo
z onoho místa? Brugy jsou nyní městem docela
zapadlým a k upomince mu zbývá jediná památ-
nost: dům su třech měšců« (bursa), který po-
křtil veškeré trhy. Také Amsterodam byl vý-
znamným trhem na cenné papíry, důležité bursy
mělo též několik francouzských měst venkov-
ských jako Rouen, Toulous — všecko to tam.
Frankfurt dávno již není tím, čím býval; Berlí
jej udusil ve slávé nové říše německé. Take
bursy tudíž odumírají, a nyní jest řada n
burse vídeňské.
Bursa
Amsterodam
Rouen
Frankfurt
28
article
Ve dvanácté hodině snaží se ji zachrániti.
Jako by depulace mohly zachovati život hospo
dářskému středisku více méně umělému. Ale
důležitou, skoro bychom řekli životní otázkou
jest pro onen trh, zda říšská rada věnuje sve
sily hospodářským předlohám, které do stohu
nakupila leta minulá a jimiž se má přijíti vstříe
letům budoucím. Nové ivestice by oživily burst
a přivedly by jí z kapitalistických kruhů snad
zase nové lidi. Proto celý finanční svět rakouský
se obrací k paláci říšské rady.
Četné hospodářské úkoly tu čekají svého
rozřešení. Především by bylo rozřešiti různé
prozatímní rozpočty, ježto, jak známo, již p
čtyři léta žádný rozpočet nebyl projednán par
lamentně. Za ministerstva Gautschova, Thunova
Wittkova byly výdaje státní stálo kryty § 14
Nařízení ta musí nyní býti vzata na vědomíe
dodatečně býti projednána říšskou radou.
Ještě nesnadnější jest věc s vyrovnáním
jak známo, rovněž kladivem známého paragrafu
ukovaným. Bude si zde řišská rada vědět
rady?
Již vylčené úkoly by byly prací Herkulo
vou — ale trhu mnohem více záleží na před
lohách investičních. On přeje si dru-
hého spojení s Terstem a uskutečnéní projekto
ostatních. Po cestách nových rent by nov
milliony obrodily průmysl a byly jemu im-
pulsem.
Gautschův
Thunův
Wittkův
Terst
29
article
Budoucnost jest ovšem v lůně bohů. Ale
toho jsou si na vídeňské burse vědomi od
firmy, která ve šraňku vyhlídá bílou vránu při-
kazu, až po galopina, který jest mrzut, nebo
odpočívá, tím, že nebude-li říšská rada praco-
vati, vídeňská bursa jest zabita aspoň pro le-
tošní jaro. Levnější úroková sazba ji z lethargie
nevytrhne.
Domácí trh, nikdy nezavdávající podnětu
k výtce přilišné rozhodnosti, opět se zastíral
nerozhodnosti vídeňskou a chtěje se zdáti
trhem, Hamletovskou otázku ve příčině parla-
mentu domýšlivě bral také na sebe. Ostatně zá-
sluhou úřadů došlo také k tomu, že bursa
pražská od vídeňské jest téměř odloučena. Se
svou samostatnosti neví ovšem kudy kam. Pře-
rušení telefonické centrály znamená totiž pro
jistý počet abonnentů úplné přerušení trati,
neboť slečny telefonistky na nových stolech se
ještě nevyznají. Nová zkušenost, od čeho také
závisí vývoj kursový na pražské burse.
Nadcházející snížení úrokové sazby získalo
opět kupce našim papírům bankovním, zejmena
Živnostenským a Unionkám, které
zvýšily kurs. Také Podolské se zotavily na
autentické vysvětlení »s kompetentního místa«,
které vystihuje naše vývody ve zprávě pře-
dešlé. Duch našich spekulantů dlel však opět
v Berlíně, kde česká klientela vynikajícím způ-
sobem byla činna při úpadku hodnot báňských,
který byl následkem Bülowova prohlášení o zvý-
šení cla na obilí v Německu. Nad Sprevou
utrácíte, pánové, své sily a doma netušíte pří-
znaky blížicího se obratu, vy se neptáte, co
bude zejtra, ani nepostihujete, co se děje v že-
lezářském kartelu. Kurs Laura se řítí. Tot
nyní všechno. Že ale za měsíc, za dva bude
po válce v kartelu, v němž Wittgenstein bude
vítězem, kdo se ptá nyní. Favete linguis.
Bülowův
Laura
Wittgenstein
Berlín
Německo
Unionka
30
article
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně. 2. února.
(Původní dopis »Nár. Listů«.)
Zase mnoho událostí v tomta týdnu, ale
málo obchodu.
Důležitou událostí byla opětná slabost bursy
berlínské, způsobená špatnými zprávami a to
jak z trhu železářského tak uhlářského. Avšak
hlavní popud k této ochablosti dal říšský
kancléř hrabě Bülow svoji řečí stran zvýšení
cel obilních. Berlinská bursa béře úmysly tyto
vážně a počítá již s represáliemi řiší sousedních.
Vídeňská bursa zajímala se více budoue-
nosti nežli přítomností a nebrala dosud ještá
žádný zřetel na laciné peníze a na trh ukládací,
jenž jest velice pevný a kde se denně uzavírá
více obchodů než v posledních dvou Ietech za
měsíc.
Hlavní příčina zdrželivosti zdejší bursy jest
ta, že spekulace vyčkává, jak se asi jednotlivé
strany v parlamentě k nejnutnějším předlohám
zachovají.
Základní tendence byla po celý
týden pevná, aleobchod byl ne-
patrný, pouze v akcifch stavební a dopravni
společnosti došlo k velkým obratům, neboť celá
vídeňská spekulace vrhla se na tyto papíry.
Přes všechna popírání žurnálů vídeňské
strany na radnici udržuje se pověst, že smlouva,
která nikoho neuspokojila, jak již minule na
Bülow
Vídeň