ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c2a0e630-6600-11dc-8efc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 22, person 27, org 7, work 1
1 masthead
Ročník XXX.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 3. února 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 34.
4 article
Na ranní al odpol. list předplácí sči Praze v aámini na něsto na rrk leta s dvojí dánásko na Eirrk leta vo silsna k na něso .. o kei něs Poštea na dteri k ai drojí slen ::. ke
Praha
5 article Bnešní číslo pre Prahu je o 14 stranách.
Bnešní číslo pre Prahu je o 14 stranách. Čeho se dovíme z trůnní řeči? Zejtra dne 4. února předčítati bude sedidesátiletý panovník habsburského moc- nářství shromážděným ve Vídni poslancům »království a zemí na říšské radě zastoupe- ných« trůnní řeč, jejíž sestavení způsobovalo neobyčejných obtíží a jež je trpkým ovocem dlouhých zápasů v lůně »nestranného« ka- binetu p. Körbrova. Divno-li, že hledí se jí tentokráte s neobyčejnou napjatostí vstříc skoro jako výroku orakula o nastávajícím směru, v jaký kormidelníci vídeňští konečně stočiti hodlají státní loď Austrii, zmítanou od čtyřiceti let z víru do víru, z jedné poli- tické a ústavní krise do druhé, až posléze uvázla v ůskalí, z něhož není vyváz- nutí dosavadními prostředky vžminečných stavů, neb odkladův, perseku národa českého neb lavírování a sfretování«, polovičatých koncessí a slibův a opětného jich rušení a odvolávání Zdaž nebude všeobecná zvědavost opět zklamána? Zdaž vystoupí kabinet Körbrů konečně s otevřeným hledím a poví v zej- třejší trůnní řeči otevřeně národům této říše, pro kterou z obou od půl stolet zde zápasících myšlenek stát- ních se rozhodl? Zda pro i deu po- ctivé rovnosti a národní svo- body všech národův, anebo pro nadpráví a nadvládu jediné h německého živlu a jazyka, který tu je menšinou, a který touží nepokrytě po ujařmení a umoření většiny slovanských národů této říše ad majorem Germaniae glo- riam? Troufaleji, důtklivěji a drzeji než kdy jindy dotírá tentokráte žurnalistika německých Slovanožroutů, s »Neue Freie Presse« v čele, na vládu Körbrovu, aby dovršila kapitulaci státní autority před ter- rorem jejich slavomamu, jímž jsou od 17 října 1899 posedlí.
Körbrův Praha Vídeň Germaniae Austria Neue Frei Presse
6 article
Vztyčujíc tu dvacítku zvolených Schöne reriánův na žerdi svého barnumského hum- bugu stále po okna kabinetu Körbrova, křičí z plných plic: »Volby dokázaly, že jest Rakousko na straně německé! Nedli tedy a rozhodni se již pro nastolení nepokryté německé nadvlády. Přišantroč nám, něme ckým levičákům, hlasy polské a německo klerikální, ať máme v parlamentě svou vět- inu jako svého levičáckého předsedu a zdr Čechy okázalým problášením se pro státn němčinu, pro nedotknutelnost prosincovky proti státnímu právu zemí koruny českél !« To vše poroučeli si, zpupní škůdcové aby jim k vůli bylo pověděno v zejtřejší řeči trůnní. Nuž, jsme opravdu zvědavi, bude-li jim vyhověno ! Stalo-li by se tak, den zejtřejší byl by věru jedním z nejosudnějších v cele 1e trudné novodobé historii Rakouska. Bylo li pohoršení ve všem národě če- ském v říjnu r. 1899 po kapitulaci vlády Clarovy před německou obstrukcí veliké, krvácí-li dnes ta říjnová rána těžké palčivé křivdy, způsobená tehda našemu dobrému právu, kterou místo aby hojili, mudrci vládní jen dále jitřili svými tajnými fermany, vypu- zujícími poslední zvuk češtiny ze státních kanceláři ve vlastech českých: vyrazilo by konečné okázalé postavení se vlády pod pra- por německé levice trpělivosti české dnoa rozhořčení v národě našem dosáhlo by po tomto důkazu vysloveného protivenství a ne- přátelství k nám síly, hloubky a rozměrů nedozírných... Zajisté poslanci naši s touž otevřeností p. Körbra na tuto psychologicky nezbytnou eventualitu upozornili, s jakou mu ohlásili svou nejrozhodnější opposici pro systému vládnímu, pokud tento setrvá v po-
Schön Körbrův Clarův Rakousko Čechy
7 article TARC
TARC savadním, národu našemu tak úporném směru svém. Nevíme, jakým dojmem působila tato mužná mluva delegace naší v mysl většiny kabinetu Körbrova, ale v táboře úhlavních našich nepřátel, jak svědčí tomu předvčerejší a včerejší úvodníky »Neue Freie Presse«, panuje z ní nemalé rozčilení. Patrně a notně opadla rekům najednou kuráž minulých dnů Plna úzkosti zvídá »Neue Freie Presse« o čem asi Körber s Čechy vyjednával, zda-li napo- sled necouvnul před jejich hrozbou, která jest v jejich usnesení mladočeském zřejmě vy jádřena a zdali nebude snad dokonce jejich »diplomatickou obstrukci« rád trpět a ničím se nepřičiní o sroubení pevné pracovní vět- šiny proti nim, nýbrž naopak bude napo- máhat k tomu, aby se Poláci a němečtí kle- rikálové nepřidali k německé levici? »Ta- kový dojem« prý aspoň ta nečinnost vlády Körbrovy na Němce činí V nedělním úvodníku svém pak již jen to jediné »Nene Freie Presse« žádá od vlády, aby na zejtří v trůnní řeči utěšila Němce slavným slibem, že jim udrží ústavu netknutou, že ji nehodlá sfouknouti jako svíčku. Takové slovo, takové ujištění v trůnní řeči, peroruje, sňalo prý by Němcům můr s duší. Prohlásí-li na zejtří vláda, že na- prosto nepomýšlí na žádné násilné zvrácení ústavy, na žádný »císařský řez«, nýbrž hodlá ústavu tu neochvějně hájit, budou prý Češi tím konečně vyhojeni ze svých nadějí a snů. zkrotnou, podrobí se nezbytí a počnou se rádi s Němci smlouvat o smír. — To je věru od předvčerejší furie něme- ckých hegemonův, žádavších od vlády na stolení německého panství a státní němčiny. zkaceřování českého státního práva a heslo;
Körber Polák Němec Čech Čechy Neue Frei Presse Nene Frei Presse
8 article
»Hrr na Čechy !e znatelné couvnutí. Nejspi redakce »Neue Freie Presse« se dopátrala. že nějaký podobný passůs pro ústavnost na- lezá se v konceptu zejtřejší trůnní řeči a proto honem činí z toho nejhlavnější a nj- srdečnější postulát Němcův, aby pozejtř mohla vítězoslavně plesat a jásat: »Naši vyhráli ! Vláda nezavede absolutism, po němz Češi práhli !« Naprotestovali jsme se proti tomu německo- centralistickému švindlu a humbugu již po desetiletí až do únavy. Musíme však nicméně protestovat znova proti té urážlivé lži a po- mluvě, jako bychom my Čechové byli nepřáteli svobodných zřízení ústavních a toužili po absolutismu, reakci a despotismu. Pravý opak jest pravdou: Národ ná byl a zůstal nejvěrnějším a nejnadšenějším přítelem a bojovníkem pravé pocti vé ústavní svobody a proto od půl sto- letí byl nucen bojovat proti té šalbě a tomu klamu německé lžiústavnosti rakouské, která soustavně popírala sám životní a základní princip ústavní, ne- chtíc skutečnou většinu národu v této říši připustit kveslu, nýbrž požadujíc zde pomocí šidby křivých volebních řádů nadpráví a umě- lou nadvládu pro menšinu něme- ckou, hotova za tuto cenu hovět libovůl vlády a byrokracie až do téch výminečných stavů na nást Nikoliv, tak nezní otázka, má-li byt Rakousko ovládáno absolutisticky či ústavné; nýbrž: má-li tato národně smí- šená říše býti ovládána centra- listicky jako jednolitý národní stát anebo autonomisticky federativně? Má-li tu panovati lžiústavnost, povyšu- jící jediný národ německý šidbou práva a pravdy ku nadvládě nad vět- šinou ostatních národů, či má-li zde všem národům dostati se rozumné svobody a sa- mostatnosti podobné, jaké se těší male kantony svýcarské nebo státy
Němcův Čech naprotestovat Čecho Čechy Rakousko Neue Frei Presse
9 article NIi
NIi federace severoamerické nebo sousední federační říše německé? Doznala nedávno sama »Neue Freie Presse«, že jakživ žádný federali sta nepopíral potřebu ústředního říšského sněmu pro záležitosti skutečně všem národům pospo- lité. Co tedy s tím švindlem o rozkotání jednoty a svazku říše? Právě federalisté jsou to, kdož chtějí zachrániti trvání této říše, kdežto němečtí centralisté za heslem »Rakousko německé neb žádné«, pracují jen ve službě myšlenky všeněmecké o jeho ko- nečné ponoření do vln pangermánského moře. Tak zní dnes otázka rakouská a čes ká a proto jsme dychtivi, jakého pochopeníse jí na zejtří dostane
Rakousko Neue Frei Presse
10 title
Meliorace půdy.
11 article Časová národohospodářská úvaha vrchního inženýr
Časová národohospodářská úvaha vrchního inženýr r. z. B. Trojana) Stále naléhavěji zaznívá nářek zeměděleů na bídné poměry hospodářské ve vlastech na- šich a vždy důtklivěji ozývá se repot agrárních kruhů českých na nevšímavost rozhodujících činitelů k jich rostoucí tísni. A kde že vězí hlavní příčina nepopíra- telného úpadku ? Zajisté v nepoměru nákladu k výtěžku vůbec a v nezdravé soutěži světo vého trhu zvláště. A čim Izetu jedině o dpomoe trvale a výdatně — mimo snad zvýšením ochranných cel? — — Jedinou melio- rací půdy, ovšem soustavnou a vše- obecnou, jelikož jen tím způsobem, to jest zvýšením plodností půdy a zlep- šením jakosti hospodářských su- rovin na těže jednotce výměry prr současném zjednodušení a zlev- nění veškerého ohospodařo ván lze nabýti lepšího, levnějšího zboží trhového a pak též budeme moci vítězně čeliti světové soutéži. A což teprve, uvážíme-li ten nezměr ný zisk v zschráněném území před dosavadními opětovnými zápla- vami sevšemi neblahými následky odplavování ornice, zabahňování zašlemování a zanášení i prolrý- váni půdy i sunášením a ničením plodin? Tu, věru, nutno přiložiti pilné ruk s plným védomím programu ij eíle, s plným po- chopením významu a dosahu. A stává toho opravdového povšechného pochopení v širokých masách našeho lidu ? — ve vůděích spolčeních a orgánech odborných? — ve sborech zákouo- dárných ? — — — Na to budiž odpověď v následujícím.
B Trojan Izet
12 article
Po značných bojíeh »zásadných« i formál ních skoncován a uplatněn roku 1884 říšský meliorační zákon, platný počátkem roku 1885. nejprve obnášející 1,000.000 K (500.000 zl.). potom r. 1892 na 1,500.000 K (750.000 zl. zvýšený a postupně r. 1898 na 1,700.000 K. pak r. 1899 na 2,000.000 K a nejnověji pr rok 1901 na výši ročních 2,500.000 K dostou- pivší. To činí tedy za prošlých se s- náctroků, t. j. do konce roku 1900. úhrnný podpůrný kapitál říšský využitý 29,700.000 K, ba se vzhledem ke známému faktu (s nejkompetentnějších mís nám stvrzenému), že vlastně již předem praenotacemi vyčerpán resp. zadán jest říšský fond meliorační až věetně do r. 1905, t. j. také již na přístích pět ročníků — — dáno či zaručeno podporsubvenčníchmelioračních státních v celém Předlitaví jjž 42,200.000 K a s přičtením loňského mimořádného úvěru per 1,800.000 K dokonce již dnes započítatelných úhrnných 44,000.000 K.
13 article
A jaký as podíl přislíbený připadl z tohot značného fondu upotřebeného našemu královstv českému? Najakýpodíl měloa má vla stn království české nárok a právo? A mnoho-li z toho od říše nám skutečn vyplaceno do konce r. 1900 Zákon meliorační ze dne 30. červn r. 1884 má — mimo jiné — následující cha- rakteristická ustanovení § 3. ... přihlíženo buď k pod- nikům v jednotlivých zemích tím způsobem, aby tomuto zeměděl- skému odvětyí co možná stejně (stejnoměrně — gleichmässig) bylo pomá- háno. § 4. Podnik musí zvláštním zákonem zem- ským, bud: 1. prohlášen býti za podnik, jenž nákla- dem zemským proveden býti má, při čemž současně povinnost adjacentů k pří- spěvkům dle § 26. ř. v. z. ze dne 30. května 1869 (Z. Ř. č. 93) nastupující — ať již přímo nebo nepřímo skrze okresy, obce nebo vodní družstva — obmezí se nejvýše na třice procent rozpočtěného nákl a du (tedy v tom případě má obnášeti při s pě- vek země i státu dohromady nej- méně 70 procent); anebo 2. za podnik, jejž provésti mají určité okresy, obce nebo družstva vlodn a jemuž podpora dána býti má z veřejných fondů: a) jde-li o ochranu pozemků proti škodám vodním (strže, zanesení štěrkem, povodně) v ne- splatném příspěvku nejméně 60 procent od země i státu dohromadya b) jde-li o to, aby zvýšena byla výnosnost pozemků odvodňováním či zavodňováním, v ne- splatném společném příspěvku země i s tátu dohromady nojméně 40 procent.
14 article
(Znění odst. 2. ad a) i b) zde neuvedeno slovně, nýbrž v souvislosti s celkovým zákonem výsledně.) § 6. Podpory.. vlády z fondu melioračního. . . záleži; 1. v připadnostech pod č. 1. v §4. dotče- ných v nesplatitelném příspěvku nejív ý š ertri ceti procent rozpočtěného nákladu; je s t-li že však takovýmto podníkemeo vý- hradně nebo z části provedeno má býi zařízení, aby horská voda ne- škodně byla sváděna, může býti příspě- vek státní (k celku nebo k dotýčné částí projektovaného rozpočtu) zvýšen až n 50 procent nákladu. § 12. Podpora menších melio- rací z úvěru, jenž v státním rozpočtu povolen jest (zvláště a neodvisle) ministerstvu orby pod titulem (všeobecným) »subvence«, není dotčena předpisy tohoto zákona — — totiž platí mi mo to a výše jednotlivých podpor stanoviti jest ne- obmezeným právem téhož ministerstva. Jaksi doplňkem — na vysvětlení vztahu zákona na zvýšený příspěvek státní in peto § 6. právě cilovaného zákona melioračního až do 50 procent nákladu z příspěvků ríš- ského melioračního fondu — vydáno později a sice r. 1889 dne 31. května na pod- nět krajinského sněmu zvláštní zákonné ustanovení pod č. 96. ř1š- ského zákonníku, jehož § 2. zní do- »Ustanovení § 6. č. 1. zákona ze dne 30. června 1884 č. 116. ř. z., týkající se po- skytování podpor z melioračního fondu pro ne- škodné svádění horských vod má se na příště vztahovati též k takovým podnikům, kterými buď výlučně anebo částečně proudění spodních vod upraveno býti má.« — — V německém authentickém originále zní poslednější stylisace: »... hat auch bei jenen Unternehmungen Anwendung zu finden, welche slovně ausschliesslich oder theilweise die Regeluns
15 article
v arobném prodek Pnl dolo o nob ve slialkkck na vonkorí raasí čal, ooleda rnsera s ati se bo tov ě např Přadplacení a inserty přijímá admin skraco v Marianské ulici č .a Tan pscházají se tsž rodal takárna a sapedice „Národnich Lictá- Bakopšny se novraoe
Národnich
16 article
unterirdischer Wasserläufe zum Gegenstande haben. « — Z uvedených zákonných úryvků jest tedy patrno, že: 1. Meliorační podpory říšské maji býti všemožně stejnoměrně. spravedlivé rozdělovány mezi jednotlivé země — tedy zajisté nejsprávněji dle po- měrné poplatnosti zem i zdaněníma povšechným či specielně pozemkovým; 2. že vláda vázána jest na předchozi usnesení sněmů zem- ských a nikoli naopak — jak, bohužei, u nás v Čechách pochybená praxe se vyví- nula; a 3. že melioračním zákonem jsou sice vy- řčena určitá podmíněná minima subvenční, ala nikoli nepřekročitelná — a že zejmena zá- leží na zákonodárství zemské m, uznati i prohlásiti kterýsi podnik mel io- rační, zejmena rozsáhlejší regu- lační, týkající se třeba více okresu, z a zemský, aby tím přivodily se v ýhod- nějši důsledky subvencí státních dle § 6. čl. 1. ř. melior. zákona z r. 1884 i se vztahy k dopláku § 2. ř. z. č. 96 z roku 1889 — — jak toho ve skutečnosti v pře- hojné míře výužívají na př. Halič, Přimoři, Dolní Rakousy, Krajina, Tyrolsko atd. Nuže, přikročme k porovnávacím datům především o poplatnosti království českého Dle výkazů centrální komise pro úpravu dani v r. 1896 obnášela pozemková daň v ce- lém Předlitaví okrouhle 37,500.000 zl. nebo 75,000.000 korun a v samojediných Čechách 1,553.750 zl. — 23,107.500 F (z čehož pak ovšem v obou případech průměrně 10% sleveno); dle toho jeví se poplatnost zeměděl c českých oproti oněm celého Předlitaví v po- měru okrouhle 30.8.
Čechy Halič Přimor Dolní Rakousy Tyrolsko
17 article
Veskerých daní vůbec za prošla 16leti od. r. 1885—1900 sešlo se z celého Předlitavi dle téže ústředníi komise zaokrouhlená 5,,522,117.770 zl. = 111,044,235.5 40 korun, kdežto jediné království české v tomtéž obdobi zaplatilo úhrnem 1.,409.771.400 zlatých čili 2.,819,542.800 korun — tedy zde v pomě«u Čech k celku pře « 25.59. to Pakli vezmeme zřetele toliko k druhému, pro nás nejpříznivějšímu klíči poměrné poplat- nósti, tedy také poměrného oprávněného nároku na říšský fond meliorační námi dotovaný, tedy — pokud potřebu toho pohotovými proje kty jsme byli s to prokážati — mělo nám být v celém období 1885—1900 při nej- menším poskytnuto státních meli- oračních podpor v obnosu 29,700.000 X0.255— 7,573.500 korun. ano se vzhtedem na dalšl před bí- hajtct záznamy (praenotace) do jnel. 1905 vlastně stejným podilem též pro nás az do obnosu okr. 44,000.000 X 0.25s = 11,220.000 K jakožto stejnodobý opráv- něný nárok na meliorace průběžna v královstyí českém. Tot faktický náš poměrný příspěvek na týz. říšský meliorační fond v řečeném období šest- nácti roků z českých mozolů vůbec. Stavěli-li bychom se však na vyzývavějš stanovisko poměrné poplatnosti našich dan pozemkových, jakožto stejnorodých a přímo účastných — což by zajísté dalo se dobře há- jiti — pak vzroste náš obdobný poža- davek v poméru 30.3 proc. dokonce na minim. 9,147.600 K až event 13,552.000 K. Zajisté slušný to příspěvek, s jehož pomroeí se stejnodobým a stejnomérným zemským při- spěním bychom byli mohli důkladný kus pro- gramu našeho zemského melioračního provésti —— — kidybychom totiž byli vskutku tento náš oprávněný podíl obdrželi — alespon přirknutý
Čechy zlatý čít 2
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 2. února. 6. (Kronika.) S návštěvou našich kon certistů v Petrohradě a v Moskvě obrátila s pozornost ruské veřejnosti také trochu k našemu mezislovanskému poměru. Vzácná chvílka ! Naši bratří na slovanském severu mívají zpravidla jiné starosti. A co nás druhých Slovanů se dotýče, potrpěli si občas rádi na všelijaké před- sudky. — Konečně jednou Slovaně, kteří od nás nic nechtějí, nepotřebují nás, nepřich šzejí o ni prosit, naopak ještě přinášejí ! liboval si zástape veřejného mínění, dávaje výraz pocitu, jaks zdá, velice rozšířenému v okolí Něvského pro spektu a Fontánky. Nesmíme svým velmožným přátelům an tuze ve zlé vykládati onu zdrželivost, s jakou dosud odměťovali své pozornosti k nám. Mel jak se zdá, všelijaké památky na své slovansk »styky«. A to už tedy stojí za noticku v zápisník co nám vlastně otevřelo brány jejich důvěry náklonnosti. — Nic na nikom nežádají, nic nepotřebuje na nikoho nespoléhají. Či nebude radno, abychom povýšili tot pravidlo přímo za zásadu svého bratrství slo vanského — A co nám pak bude platno všechno naše slovančení, nebudeme-li od nikoho nic žádat a očekávat ? Máte přítele literáta, jenž s patra náramn povznešeností pohlíží na všecky naše »záchvatye slovanomilské.
Něvský Praha Petrohrad Moskva
19 article
— Slovanská myšlénka? Tomu rozumim tak, rozhodl onehdy, něco za něco, službu z protislužbu! Mláme-lí se už obracoti ke svýn slovanským sbratrům«, musf oni si všímatí tal hezky nás. Učime-li se my rusky, ať se uči česky zase oni. Překládáme-li my jejich raské autory, romány, dramata do naší češtiny, ať zas oni překládají naše věci, romány, dramata pro své obecenstvo. To by tak byla »vzájemnost«, které bych chtěl rozumět! Vše ostatní pova- žuji za směšné a »nedůstojné« dolézání Šalomounské, což? Stolz liebe ich den Spanier! A po literátu přijde umělec, pak vědec, pak průmyslník, obchodník, živnostník a zástupcové jiných stavů a povolání za zá stupci a všickní jménem »slušnosti« prohlašuji se pro pěknou ideu s podmínkou, jestlí jim — něco vynese. Jak chcete uhájiti ideu proti tolikerém sobectví? Pravda, jen ta idea náleží budoucnost která dovede v praktických poměrech zapusti kořeny. A od slovanské naší idey vskutku jed nou něco podobného očekáváme, až bude pro- vedena Ale dnes? Dosud idea provedena není Je sotva v počátečném stavu, takřka ve stav myšlénký teprv — hlásané Nestoji tu otázka poněkud jinak? My chceme a máme býti hlasately my šlénky. Ale hlasatelstvi idef ! Nepřed pokládalo to vždy jisté zapření sebe, jistou schopnost nadšení a — nezištnosti? Nevysvítá tu první podmínka úkolu- — Musíma být nezi stní ve svém sl vanství !?
Spanier
20 article
Pan Old Gentleman (Amfitestrov), na eminentní soudruh v povolání z petrohradské »Rossije«, nevěři v myšlěnku příšti nějaké jednoty slovanských vzdělaností. Vyslovil se o tom onehdy. Nemyslí, že by měla taková jedaota nějaký smysl. A není pochyby, v ton mínění se vážený publicista jistě shoduje s vétšinou ruské intelligence. Nezastíráme sobě tu skutečnost. Na Rusi není prozatím mnoho porozumění pro nuše slovanské snahy. Obejdou se tam snadno beze všeho »slovančení«, nemají žádné idev zapotřebí. A kde potřeba není, těžkos dovolávati smyslu. Chladni a lhiostejni naslou chají našemu » blouzněníe A ostatní bratří Slované? Ani od téch n smíme se nadíti tuze živého účastenství. Jsou tuké většinou zaujati jinými zatím starostmi Poláci bývali vždy separatisty: Nad všecky sou ručenské snahy citili se jaksi povznesený. Z Jiho slovanů leda Slovinci vřeleji opětovali naše ná- mtuvy. Chorvaté a Srbové jsou dosud cele po hlceni denní vťavou svého rodinného sváru. Zprávám o společných zájmech slovanských sotva že jsou ochotni věnovati jediné ucho. N všech stranách svár, nechuť, neporozumění, lho- stejnos Stojíme tu samotni se svojí ideou jednoty se svojí vírou v její poslání. Smíme v tom osamoconí ztráceti mysl ? Ale to by byla zrada na vlastní bytosti. Vždyt ani nemůže jinak být. Nesmíme nicji ného čekáti. Slovanská myšlénka je myšlénk česká. Nemůže se dříve ujati jinde, dokud s nám nepodaří jí uplatniti. Zrodila se v českýeh hlavách, protože nemohla vzniknoutí jind V českých okolnostech nejzřetelněji vystupují na jevo podmínky, které k ní vedou, my nej- živěji cítime nebezpeči, které hrozí drobným organismům kulturním, jichž krajné křídlo m dla n an c enl tvoříme.
Old Amfitestrov Slovan Slovinec Chorvat Srba Rus
21 article
Je to posice náčelná a ta ukládá po vinnosti. Nesmíme odkládatt Nesmíme se ohlížet, jestli s naší myšlenkou souhlásí, kdo s ní ze svých poměrů prozatím souhlasit nemůže či nedovede, nesmíme čekat až se pro ni přihlásí Rus, kterému je prozatím cizá, anebo Polák, který má o ní jiné názory, anebo Chorvát či Srb, kterým se té chvíle ne- hodi! Oni všichni necití prozatím ani potřebu, ani povinnost jí rozuměti. A my nesmíme čekat, až ji porozumí. Jsme první na raně a máme povinnost rozuměti, oč běží a chopiti se úkolu jenž nám připadá. A úkol je zřejmý! Třeba vymaniti se z do- savadní odvislosti. Jen vlastní vzdělanost zabez- pečuje život kulturního organismu. Dosud naše vzdělanost němčinou udržována byla v podruži německé kultury. Třeba starý ten prostředek kulturní nahraditi novým a uniknouti z podruží. Třeba znalostí slovanských jazyků stvořiti možnost souvislosti s kulturním světem vlastním, svým, slovanským. Ten proces osvětný musíme provésti n sobě o své ujmě, z vlastního popudu, ze síly vlastního přesvědčení. Nikdo nám v něm ne- bude nápomocen, nikdo nám nebude předcházeti vzorem. Je to naše osobní úloha, naše zkouška zralosti. Nesmíme při ní na nikoho čekat, po nikom se ohlížet. Buď obstojíme ve zkoušce a příkladem svým strhneme ostatní příbuzné organismy na dráhu příští vítězné jednoty anebo nenalezneme v sobě té sily vzchopné a sneseme klidně neodvratný zánik v nenáhlé zátopě vzdě- lanosti cizé. A zánik vzdělanosti vlastní je záník vlastního — života.
Polák Chorvat Srb Rus
22 article
Máme už svoji technickou formuli pro příští svazek slovanských vzdělanosti. Vzdělaný Slovan mluví a jedná svým jazykem, ale rozumíostatním řečem slovan- skýml A my Čechové máme povinnost předejíti vzorem toho vzdělaneckého typu. Postup dán je okolnostmi. Nejprve si opatříme znalost pro sebe nejsnadnější, znalost polského slova, které s malými odchyíkami je vlastně slovo — české. Pak znalost ruštiny. Ta je zas světový jazyk mezi slovanskými. Zbývá ještě otázka praxe. Jak dojíti zá- měru? Znalost jazyků nejlépe se rozšíří školou.
Čecho
23 article
Jakž ale, jsme-li tak zařízeni, že vlastní školy nemáme ani — ve svých rukou? A uhodíme-li na svého mínistra vyučování, aby místo povinné němčiny s frančinou zavedl na české skoly povinnou — polštinu a ruštinu? Co učiní mi- nistr? Však víte! Na místě se propadne deset sáhů do země, ubohý! Řídí naše vyučování až z Vídně, nemá pro naše kulturní potřeby pra- vého porozumění Ale čas kvapi. Se svými potřebami kultur- nými nesmíme odkládati. Třeba se ohlednouti po nějaké methodé. Jedna až posud vždy sa nám osvědčila. Methoda »hotových událostí.« Když jsme od státu potřebovali školy, musily je dřív samy pořidit naše obce, chtěli jsme universitu, musili jsme si dříve poříditi litera- turu a dobrovolné obstarati učené stolice, chtěli jsme zachrániti své menšiny, musili jsme stvořit Matice. Až si uložíme pravidlem a každý vzdělanec český bude ovládati potřebnou slo- vančinu, pak se i vídeňský ministr pokloní hotovým poměrům a zavede na naše gymnasia i reálky, co tam mělo už dávno být, potřebnou — slovanskou čítanku a gramatiku. Na tom teď sejde, dokázati, aby se stal pravidlem, čeho třeba. Otázka k mladému světu — Máte už svoji polskou četbu v dome Svoji známost, s níž pěstujete polskou konver- saci? A svoji hodinu ruštiny v týdnu a svoji gramatiku na sťole? Dosud nemáte? Tedy se co nejdříve opa- třte v tom směru. Je to nejbližší naše po- vinnost
Vídeň