ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 da18e510-6600-11dc-9f47-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 49 celkem · entity: place 58, person 42, org 10, work 6
1 masthead
Srana 2.
2 masthead
ILINTY.
3 masthead
3. února 1901
4 masthead
Číslo 94.
5 article
A co zatím ve skutečnosti nám za celých těch šestnáct roků přiřknuto a co vskutku spla- ceno ? — Zde stůjž přehled veškerých do- sud v Čechách z velkého meliorač- ního fondu říšského podporova- ných podníků vůbec s příslušnými údaji subvencí státních povolených a do konce roku 1900 vskutku vyplacených:
Čechy
8 article
název Mrlina Hořice 9 družstev Ohnišťany Saubach Výrovka Dobrovka Zalužany Radovesnice Hermansdorl Stříbrný potok Cidlina Volyňka Klobu Hlavno Sudovo Beštovice Smolnice Goldbach Weberschan Galt. Schlä gerbach Ohražený potok Jelenka Rückersdorf Zahražování Zahražování Prameniště Skřívánský potok
Klob Hlavna Sudův Goldbach Weberschan Galt Jelenka Rückersdorf Zahražování potok Cidlina Mrlina Hořice Ohnišťany Saubach Dobrovka Zalužany Radovesnice
9 article
Nymburk Ohnišťany Žatec Poděbrady Dašíce Mladá Boleslav Radovesnice Hermansdori Trněný Újezd
Dašit Radovesnice Nymburk Mladá Boleslav Ohnišťany Žatec Hermansdori Trněná Újezd
11 article
Jičín Volyň Bobnice Beštovice Smolnice Očihov Brzvany Čiměší Česká Skalice V. Jesenice Janovice n. Úhl Rückersdorl Rakovník na Litavce Labská Úpa
Čiměšit Jičín Volyň Bobnice Očihov Jesenice Janovice Úhlava Pearl Rakovník Litavka Český Skalica
14 article
Celkem jen 29 podniků s roz- počtem 11,542.089.24 K se zajištěnou státní subvencí 3,611.650.98 K, leč vskutku do konce r. 1900 splaceno jen okr. 2,200.000-0 K. Toť vůči prokázanému našemu oprávněnému požadavku za stejné období značí nejvýše 29 resp. vůči našI poplatnosti na místě prokázaných povšechných 25:5% toliko 25.5 X 0.29 = ca. 2 (1!) eventuálně — proti periodě do incl. 1905 — dokonce jen as 5% (1.!) — tedy bereme zpět sotva třetinový až jen 6. díl toho, co v prošlých 16. a v příštích pěti taktéž již pohlcených rocích do říšského melioračního fondu z království českého fakticky připlácíme ! — — Nepoměr ten jest přiliš křiklavým, než aby chom zůstati mohli klidnými, bezstarostně sna i na dále přihlížejíce na takovéto hospo- dářství ! — Či neseme sami toho vinu n e pohotovost projektů či ne hláserím se? To pouhé pomyšlení vyvrattež následujíe zaručená data: I. projektů regulačně-melio- račních úplně hotových a úřadně projednaných i úřadně ndjustova- ných máme v Čechách 69 s rozpočtem 9,843.087.02 K namnoze již po vice le ve Vídni a u zdejších politických úřadů ležeti, aniž se můžeme dovolati sub- venei — navzdor tomu, že mnohým z nich zaručeny již subvence zemské. mnohé se již provádějí, ano mnohé z nich již provedeny jsou (také kollau- dovány a z části zemskými subvencemi spla- ceny ! 1) II. projektů již úřadně revido- vaných a úplně připravených pro edikty a subvenci jest v Čechách dalších +. 31 s rozpočtem + 21,640.046.67 K.
Čechy Vídeň
15 article
III. projektů dalších úplně vypracovaných a stranám (druž stvům, okresům, obeím atd.) již o dve- dených jest + 54 s rozpočtem 10,186.822.75 K. IV. projektů v t. k. rozp. zeměd. i u civ. kult. inženýrů a techniků dohotovených vůbec v projektování se nalézajících jest pak dosud ještě + 47 s přibližným pravdě- podobným příštím nákladem +- 29,306.000 K. V celku tedy jest úplně pohotovu projektů sub. I. až III. počtem 154 s ob- sahem 765.7 km. vodních úprav a s meliorační plochou 30.382.6 ha. s rozpočty okr. 42,669.946.5 K — — kdežto co nejdříve (najisto veskrz v příštím pětiletí) bude dodáno veřejnosti o statní ch + 47 projektů s délkou + 576.35 km. a s plochou meliorační + 29.269.7 ha. s při- bližným nákladem řečených + 29,306.000 K — takže do r. 1905 — do kdy vlastně již nyní veškerá hotovost i ůvěr me- lioračního fondu říšského jsou vyčerpány — mohli a měli bychom plným právem požadovati subvence státní na 201 projekty s délkou úpra 1342 km. s plochou zájemnou 59.652.3 ha. a s rozpočty okrouhle až 72,000.000 K 1Ii Tyto veškeré v řečené period 1884—1905 námi vypracované a do- dávané projekty meliorační roztříděny dle povahy své na čtverou kategorii: 1. by- střinné a zemské regulace, 2. ryze anebo pře- vážně regulačné vůbec, 3. smíšené regulační a meliorační, 4. převahou meliorační- oprávňuji dle jasného znění melioračního zá- kona nárok na úhrnnou subvene okrouhle 22,500.000 K — — tudíž téměř dvakráte tolik, než uvedeno prve v prokázaném nároku na- šem za totéž celkové období v po- měru 25.5 4 (dle povšechného zdanění) anebo as o polovinu více, než by udáva klíč v poměru 30.8 (dle pozemkove daně).
km ha
16 article
Avšak samy projekty naše již úplně propravené, úřadně zkou- mané i schválené — zároveň s oněmi, které jsou již stranám dodány (sub I. až incl. III.), repraesentují sumu oprávněněho poměru nároku sub- venčního z říšského melioračníbo fondu obnosem okrouhle 13,450.000 K — t. j. právě as tolik, co by nám Čechům příslušelo z celé pe- riody 1885—1905 dle zvýšeného mě- titka v poměru 30.8% našich po- zemkových daňových příplatk do téhož fondu. Každým způsobem pádný to důk az našeho upřimného přičinění a také důkaz bývalé možnosti spra- vedlivého vyhovění našim pro- kázaným potřebám se stra ny státu! — — — Pravím zůmyslně, s rozvahou: »bývalé- Státní subvence
Čecho
17 article
Náklad povolené
18 article
splacené do 1900
19 title
Poznámka
23 article
840.000 519.420 41 400 105.83 1.977.200 205.647 415.400 122.597 636.240 30.000 23.89e 370.000 174.020 464.124 379 60 53. 699 23.776 148.640 127.532 63.417 971.216 845.000 72.87 50.000 85.200 687.360 524.000 544.000 40.000
24 article
244.170 187.555
25 article
244.170 167.555 12.480 6 966 cca. 495 500 cca. 250.000 124.620 36 780 140.839 9.000 6.966 ces. 21.000 cca. 30.000
6.966
26 article
1884—1890 1885—1891 1888—1891 1889—1891 1894—1900 1894—1900 1895—1900 1896—1899 1896— 1900 1897 1897 1898—1900 1899—1900 1900 1900 1900 1900 1899—1900 1900 1900 1900 1901 (7 1901 1901 1900 c. k. minist. odděl. pro zahražov. bystřin
27 article
12.48n 6.966 558.884 361.702 124.620 36.78. 144.118 9.000 6.966 101.750 52.200 122.165 97.737 13.408 7.133 44.599 21.600 14.454 267.112 232.386 29.150 20.000 17.040 343.680 262.000 272.000 20.000
můj 6.966
28 article
13.408 7.133 39.221 12.897 7.241
29 article
cea. 298.792 cea. 174.666 cca. 63.919 13.412 cca
30 article
24 3,611. 650
31 article
11,542.03 do r. 1900
32 article
max. 2,200.000
33 article
možnostil Neboť nyní — po vyčerpání aneb po praenotačním zadání podpor státních při nejmenším až do inel. 1905 (dle tvrzení z míst autoritativních prý dokonce již předem na celé příšti desetiletí !?1) — nel ze ovšem tömto našim oprávněným požadavkům vyhověti se strany státu, resp. z fondu meliorační ho třeba při dobré vůli, leč že by se týž me- liorační fond říšský zvýšil hned až na 5,000.000 K roční dolace s výslovným při- souzením získaného tím nadbytku asi na 10 roků přištich k výhradným potřebám melioračním království českého — jaksi náhradou za dosavádní naše pa- storkování. — — — A toho se ovšem nedočkám nikdy!! — Mimo to, dle smutné z kušeno stii my bychom sice platili nadále dvoj- násob, ale kdož ví, kdo by to zas sezob ?! — — — A proto — čeho nám činiti? — — Toť otázka palčivá, naléhavá, kterou dlužno neodkladně, vážně a pečlivě uvážiti i projednati.
34 article
(Dokončení příště.)
35 article Pro regulaci a kanalisaci Labe.
Pro regulaci a kanalisaci Labe. Schůze v Nymburce. (Od zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.) Labský komitét, vážený kruh mužů, ktel propagují u veřejnosti a mezi všemi kompetent- ními činiteli veřejného života velkolepý projek regulace a kanalisace Labe od Mělníka do Jaro- měře, pořádá v centrech všech interessovaných okresů schůze, na kterých myšlenku jmenova- ného projektu dál a dále rozvíjí. Minulá schůze, labským komitétem svolaná, konala se v Bran dýse n. L., kde také usneseno, by přiští schůz svolána byla do Nymburka. Dne 2. února o 10 hod. dopol. pak konala se manifestační schůze. Labským komitétem připravená a řízená v Nym burce, v sále Sokolovny. Účast byla velice hojná; přes 200 účast níků, většinou funkcionářů samosprávy, naplnil sál. Z poslanců přítomni byli dr. Fořt a zem. posl. Josef Šule, okr. starosta novobenátecký- (Říšský poslanec skupiny mladoboleslavské, k níž náleží také okres nymburský, se ovšem tento- kráte nedostavil, aniž bylo sděleno, že bys byl omluvil.) Jako minulých, také schůze nymbursk zúčastnili se výkonní členové Labského komitétu v počtu téměř úplném. Zástupce své vyslala technická kancelář zemského výboru i zemědel- ské rady, jakož i místodržitelstvl.
Fořt Josef šulit Nymburk Mělník kanalizace Labe Labský komitét
36 article
Jednání zahájil elegantním úvodem předseda Labského komitétu dr. Ulrich, starosta města Hradce Králové. Uvítav nejsrdečněji všecky účastníky, sdělil, že nepřítomnost svoji omlu vili poslanci inž. Kaftan, dr. Škarda, Formánek, Šrámek a Jaroš, i představil pak poslance dra. Fořta, ředitele Zemské banky dra. Lošťáka, zá stupce zemského výboru vrchního inženýra Dlou- hého a inž. Heindla, zástupce obchodní komory a spolku cukrovarnického řed. Karlíka, zástupee technické kanceláře zemědělské rady stav. radu Němce a inž. Kopeckého, zástupce obch, ko- mory líberecké Margota, zástupce Ústřední ho- spodářské společnosti Zedricha, rektora české techniky prof. Hrázského a opětně uvítal pře- četně zástupce samosprávy, obcí a okresů, prů- myslových závodů i přítomné žurnalisty. Purkmistr města Nymburka p. Fitsch uvílal účastníky jmenem král. města Nymburka i jme- nem okresu nymburského, poděkoval labskému komitétu za dosavadní jeho práci a vyslovil na- ději, že úsilí to, věnovaně činnosti nad jiné dů- ležité, přece korunováno bude zdarem. Dalši činnosti labského komitétu provolal »Na zdar !« lo
doktor Ulrich Ing Kaftan Škarda Formánek Šrámek Jaroš Lošťák Heindl Němec Kopeckij Hrázský Hradec Králové Nymburk obchodní komora Zedrich
37 article
(Hlučné »Na zdar !e) Předseda dr. Ulrich udělil pak slov posl. dru. Fořtovi, aby promluvil o uplav nění a úpravě Labe po stránce národohospo dářské. Poslanec dr. Fořt úvodními slovy pravil že pracovati v oboru, který sleduje labský ko mitét, pokládá za povinnost svého postavení ve- řejného. Ale i srdcem svým lne k akci, jejímž cílem je pokrok a úspěch české věci hospodář- ské. Úprava řeky Labe, o jakou se jedná, otvírá nový pramen hospodářského blahobytua prosperity veliké řady českých okresů. Jedná se o veliké a dalekosáhlé dílo k jeho provedení je třeba dvojího. Jednak musí býti dokázáno, že podnik je uskutečnitelný po stránce technické, a pak, když se to stalo, musí hospodářskou úvahou a komerční kalkulací při- znivě býti zodpověděna otázka, že podnik tech nicky uskulečnitelný je také hospodářsky pro spěšný a komerčně žádoucí, tak že by jím vy- vážen byl náklaď, naň věnovaný Labský komitét má tedy jmenované dva úkoly. Po stránce technické je otázka splavnění tak zv. malého Labe již takřka vyřízena. Tech nické oddělení zemského výhoru království če- ského vyhovělo úkolu, zhotoviti projekt úpravy malélo Labe, úplně: generální projekt bude do konce dubna hotov. Při jeho zpracování platily dvě hlavní zásady: aby podnik sloužil jednak účelům zemědělským, jednak komunikačním.
doktor Ulrich Fořt Labe
38 article
Bude chrániti kraj před letními záplavami, ponechávaje možnost regulace a meliorace. Po stránce komunikační pracuje projekt k tomu, aby na Labi od Mělníka až do Jaroměře resp. Hradce Králové zjednána byla sjízdná vodní dráha pro lodi nosnosti labské t. j. o 600 tu- nách, odpovídající hloubce dvou metrů. Řečník dotýká se pak nutných změn po- délného profilu, zrušení jezů (až na kolínský) výkupu mlýnů, zřízení plavidel a plavidlových komor, i zmiňuje se pak o komisi, která pro- jekt přezkoumá. Až tato zkouška bude hotova, vstoupí do popředí otázka finanční úhrady. Tím dospěje také labský komitét ke dru- hému oddjlu své činnosti. Finanční náklad po- psané úpravy Labe rozpočten je asi na 33 mil- liony zlatých. Úhrada tohoto obnosu bude za- jisté musit býti provedena stejně, jako se stalo u jiných podniků: bude mušit býti převzata státem, jemuž bude hraditi dvě třetiny výloh. V této fási projektu náležejí labskému komitétu dva vysoce důležitě úkoly: 1. aby nezvratně dokázal nutnost úpravy Labe a účelnost ná- kladů na ni potřebných, 2. aby dokázal, že jde o věc obecně prospěšnou a aby dovodil, že všechny pochybnosti o projektované úpravé Labe pronesené jsou bezpodstatny. (Hlučný souhlas.) Tento důkaz musí býti proveden vůči po- chybovačům, ktoří nevěří ve správnost našeho přesvědčení, že nová vodní dráha přinese ho- spodářský prospěch nejen pistní, nýbrž i vše- obecný.
Mělník Jaroměř Hradec Králové
39 article
Při všech velikých podnicích — pokračuje řečník — je třeba rozhodnouti především t. zv. otázku správy. Podnik musí býti veden dle ji- stého principu správního. Hlavní způsoby jeho jsou zásada čistého výdaje, zásada částečného výdaje a zásada soukromé úhrady Co se týče úpravy toku labského, sou- kromý podnikatelský princip zde nemá místa vydělávání je vyloučeno. Může býti spor o to, má-li býti podnik ten prováděn na základě prin- eipu částečného výdaje státního, nebo má-li princip poplatkový přiveden býti k platnostiv tom smyslu, aby ti, kdož vodní cesty uživají, přispívali poplatky k jeho udržování a zároven ti, kterým jinak vodní stavby prospějí, na př. regulaci, tedy majitelé pozemků rovněž jistou měrou přispěli na výdaje.
40 article
Řečník nemíní mluviti o tom, který prineip opanuje, po připadě jakou měrou zjednána bude platnost zásadě poplatkové. Věc ta týká s další budoucnosti, i stačí nyní pouze odkázat na způsob, jakým byly uhraženy náklady ob- dobných podniků v cizozemsku. Řečník přechází pak k otázce, v čem spo- čívá vlastní jádro, z něhož pučí hospodářská důležitost a výnosnost labské vodní dráhy. Spo- čívá ve faktu, že doprava zboží po voděje snažší než po pevné zemi a je celou svou tech- nickou povahou lacinější a že po připadě s vyvolá nová doprava, která za nynějších po- měrů je nemožná. Tím pak — tak lze bez- pečně očekávati — vyniknou eiferně vypočíta- telné nebo přibližně stanovitelné prospěchy řa- dám jednotlivců a tím i celku, že prospěch ten vyváží náklady stavby. Dále dlužno rozřešiti otázku, jaký výnos z dopravy vyplyne, t.j. umožní-li výnos ten placení takových poplatků, ze kterých by se hradila část udržovacích správních výloh nebo všecky. To je jádro otázky, kterou třeba nyní se zahývali. Lze vypočítati, kolik podník bude státia kolik bude státi jeho udržování atd. Na druhé straně máme kalkul provděpodobnosti. Tu musí býti vzato v úvahu, kolik úrodné půdy bude uchráněno od zátop, jak budou břehy uchrá- něny od odplavování, konečně že jisty okrouhlý počet tun bude obnášeti doprava repre- sentující jistou sumu, a že budou povzneseny obory, které nedostatkem dopravy nebo drahou dopravou ležely ladem. Řečník líčí pak obrovský vliv a účinky do pravy na vývoj kultury a světového hospodář- ství: vše to mluvi pro pořízení té vodní dráky. k níž základ dává nynější koryto labského toku Z jeho významu plyne, že jeho regulace a splav nění je jednou z nejdůležitějších věcí celé ho- spodářské politiky nejen české, nýbrž i rakouské.
spo
41 article
(Výborně!) Jak pracovati k jejímu uskutečnění? Řeč ník poukazuje ke způsobu, jakým pracováno pro úpravu vltavsko-labskou: zjišťoval se sku- tečný stav dopravních podmínek a prováděn vše- stranně jich výpočet. Dle toho konstatováno bylo, oč se doprava zlevní a jaký zlevněnít bude míti účinek pro budoucí obchod a prů- mysl. Vedle toho hledělo se kalkulačním způ- sobem zjistiti, jaké nové transporty by nová sazba mohla vyvolati. Tak došlo se k určité ciťře, a když vzaly se v počet dopravní sazby vodní, nabylo se číslie, které dosvědčily pro- speritu celého podniku. Takovým způsobem bylo i dokázáno, že z podniku budou míti prospěch země i stát, nejen hospodářský, nýbrž finanční. Obdobně musí si počínati také Labský ko- mitát a interessenti úpravy malého Labe vůbec Řečník obraci pak pozornost k rentabilite tohoto podniku, jak finanční, která má na zře teli moment poplatkový, čistě finanční, tal i rentabilitě hospodářské, která dbá nejen mo mentu finančního, nýbrž i hospodářského pro spěchu a výhod celku. Při odhadu rentability úpravy Labe, roz- počtené na 33 millionů zlatých, dlužno vy cházeti z fakta, že na úhradu je třeba 1 t millionu zl. I musilo by se pravdě podobně dokázati že lze očekávati takový dopravní ruch na nové vodní dráze, aby pouhá úspora na dopravních nákladech vyvážila dvojnásobně to, co státu země vynaloží na umořování podniku. Co do výpočtů těch upozorňuje řečník na spis dra. Wagnera, jednající o rentabilitě vodní dopravy labské; jeho výpočty, že dopravní nákladyči
Wagner
42 article
niti budou 5 millionů tun sem i tam, což by při 195 km. délky trati obnášelo téměř 1 mil liardu tunových kilometrů, však označuje, za příliš optimistické. Výpočty tyto musejí býti pokud možno d - konalé a co nejsvědomitější. Tolik však lzo říci kdyby doprava činila i jen pětinu nákladů, ou- hadovaných drem. Wagnerem, postačila by do- prava k úhradě poplatku. Řečník dává na uváženou tento skrovnějš rozsah dopravy, obnášející 1 million tun čili 195 mill. tunových kilometrů. Srovnají-li se že- lezniční sazby se svou dopravní jednotkou za cent a kilometr s možnými sazbami dopravy vodní, zbude ještě dosti velké spatium mezi sazbou železniční a vodní na prospěch této tak že resultovati bude velmi značný zisk cel- kový. Kdyby rozdil činil 1 kr. při tuně, vydá při 200 mill. tun 2 mill. zl., jež rozproudí se v celěm hospodářském obvodu a zúrodní ho- spodářský žívot. Z toho plyne: úprava toku malého Labe má takovou hospodářskou renta- bilitu, že by jí byly předatiženy náklady úpravě věnované. Řečník výslovně pak upozorňuje, že bude nalehavě potřebí, aby všechna interessovaní místa zjistila úhrn nákladů, které jich docházejí; poukazuje mezi jiným na dopravu uhelnou. Nesmí se zapomínati, že některá místa jsou na mrtvé čáře rozhraní, kde se stýkají dva uhelné obvody a jsou vykořisťována. Řečník pak demonstruje na příkladě Nymburka rozdíl j cen dopravy vodní a železniční; ze srovnání plyne veliká láce dopravy vodní a tím důležitost vodn cesty. Dlužno ovšem uvážiti vliv, jaký by zřízení vodní cesty mělo na výnosnost a cenu železnie Co státu se týče, ten by získal při dráhách, jichž postátnění nastává, neboť úbytkem vozby, přebrané drahou vodní, klesla by jejich cena. Tskovým asi směrem musí se bráti práce za zjištěním rentability projektované vodní cesty.
Wagner Nymburk km
43 article
Její provedení má ovšem překážku: neutěšený politický stav říše, jejž řečník slovy drastickými charakterisuje. U nás hospodářství jde od deseu k pěti: to je politika bankrotu. My mimo to ještě musíme počitati s neochotou Vídně. Naše peníze tam plynou proudem, ale v řešetě se nám dávají zpět. Jak jinak je ve státě sou- sedním. Řečník poukazuje na síť vodních staveb ně- meckých a na novou průplavní předlohu něme ekou c z ní dovozuje nezbytnost úpravy tak zv. malého Labe. U nás dosud je k vodním cestám netečnost. Tak svého času paroplavební společ nost severo-rakouská nebyla přinucena k tomu co dle koncesní listiny byla povinna učiniti k prodloužení říčního řelězu z Mělníka do Prahy Věc tu pražská obchodní komora dala k rozhod- nutí místodržitelství, ale to řeklo tehdy, že není hospodářské potřeby k položení řetězu. Nehledě k tomu, řečník uznává dobré snahy některých úřadníků při místodržitelství, kteř! mají lásku k věci, v níž pracují a snahu o pokrok. Co se týče vodní cesty labské, řečník upo- zorňuje pak na možnost kollise mezi zájmy Prahy a labských měst v otázce vodní dráhy, dovozuje potřebu takového rozřešení, by Praha neutrpěla újmy i žádá, aby labský komitét hledul cestu, již se vyhoví všem zájemníkům. Řečník probral potom otázku konkurrence dosavadních železnic a projektované vodní dráhy a ze soutěže té vyplývající olázky tarifní i jejich vliv na rentabilitu vodní cesty labské, i kousta- toval, že zodporědění všech těchto otázek as nimi spojených problémů bude úkolem labského komitétu. Vzhledem k velikému rozsahu tohoto oboru bylo by žádoucí, aby při zemském výboru zřízen byl departement, který by se zabýval úkoly, jichž řešení ukazuje se nutným při pod nicích, jakým na př. je otázka rentability vodní cesty labské.
Vídeň malý Labe Mělník Praha labský město
44 article
Konče, slibuje řečník svoji součinnost př národohospodářské práci ve prospěch českého lidu, jejíž vynikající částí je práce labského komitétu. Řečník odměněn byl hlučným, trvalým po tleskem. Druhým oddílem programu byla finančn otázka úpravy a splavnění středního Labe. Refe- rát měl pan JUDr. Jan Lošťák, ředitel zem ské banky království českého. Dr. Lošťák podotkl, že při finanční otázee věci, o kterou jde, dlužno stanoviti příjem výdaje projektovaného podniku. Přijem předpokládaný dán je vlastně otáz- kou rentability, o níž pojednal dr. Fořt; řečník tedy poukazuje na jeho výklady i opětuje žá- dost, aby labský komitét konal a provedl ze- vrubná šetření rentability, které musí býti váž- ným důvodem pro příspěvek státu. Řečník po- ukazuje dále na pamětní spis, vydaný o pro- jektu úpravy středního Labe, v němž otázk rentability je taktéž probrána. Je tam také vy- sloveno, že polovice budoucích nákladů by šla novou vodní cestou a že by se takto ušetřily dva milliony zlatých. K této cifře došlo se ovšem úsudkem a je asi správna. Úspora 2 millionů na dovozném representuje 40—50 millionů ka- pitálu; je-li podnik rozpočten na 33 milliony, je zjevno, že jeho hospodářská rentabilita je za jištěna. Úprava Labe má však také za účel zá- chranu poli, náležejících více než 100 obcí měřících asi 18.000 hektarů plochy, která dosud je stihána zátopami. Dle dotazů řečníko- vých u zájemníků stoupla by cena oněch po- zemků, kdyby zátop byly uchráněny, o 200 zl. na hektaru, celkem tedy asi o 21 millionu. Na náklad úpravy labského toku není to sice čislice enormní, ale nesmí býti opominuta. Dále zplodí vodní cesta novou industrii a tím se zvětší výnos, konečně úprava toku labského umožní racionelní regulaci jeho přitoků, čehož dosud není, jak příklad regulace Loučné svědčí.
JUDr Lošťák doktor Fořt million
45 article
Po stránce finanční jedná se o opatře peněz na úpravu Labe. Řečník poukazuje n zákon z r. 1884 o melioračním fondu, který v § 1. stanoví zvláštní zákonodárství při ob- jektech, na které fond jmenovaný nestačí. V tomto případě nastává povinnost poslancům. Řečník poukazuje na delegaci polskou, spe- cielně na návrh posl. Rappaporta v polském kole stran činnosti ve prospěch vodních cest v Haliči. Podniky, jakým je úprava Labe, pořizuje stát. Řečník v té příčině poukazuje na úpravu řek haličských, dalmatských a jmenovitě n splavnění Dunaje, jež s regulaci stálo přes 75 millionů zl. Stát vzal tu na sebe dvě třetiny
Rappaport Halič Dunaj
46 article
celkového nákladu. Řečník uvádí dálen vyřízenou otázku regulace Neretvy, Mury, Visly, Sanu, Zily, Adiže a Drávy a poukazuje pak ku pro- jektu splavnění Vltavy, na které sněm krá- lovství českého uvolil se platiti čtyři deseliny nákladu. Co se týče projektu nynějšího, země b nemohla svoji kvotu splatiti najednou — bránl v tom jiné nalehavé její platební povinnosti — nýbrž věc dala by se provésti buď půjčkou na 50—70 let nebo placením roční kvoty. Nakonee přeje si řečník, aby poselstvo české dosáhlo toho úspěchu, aby v krátké době, snad do roka, stát zvláštním zákonem byl za- vázán k příspěvku dvou třetin na náklad pod- niku úpravy středního Labe. Za nynějších po- měrů ovšem nezbývá, než dovolávati se — po- moci boží. (Výborně ! Hlačný souhlas. Rektor české techniky prol. MIrázský promluvil o projektech úpravy Labe a úpravy Dunaje. Pravil, že v jiných státech státní správy samy ujímají se práce, kterou u nás provádl Labský komitét. Potom vzpomenul slov, jež mi- nistr obchodu pronesl loni v prosinci při sjezdu interesseníů o vodní cesty ve příčině splavnění řek rakouských: vláda prý se chová ze dvou příčin zdrželivě. Jednak prý nemá Rakousko světového moře a pak také nikoli tržiště světo- vých rozměrů.
San Neretva Mura Visla Zila Adiž Dráva Vltava Dunaj Rakousko
47 article
Tyto vývody ponechaly otázku splavnění českých řek nevyjasněnu. Řečník dovozuje pak, proč Terst nestal s světovým tržištěm. Nezavinily to jen nesplavné řeky, nýbrž zvláště jednání jižní dráhy, vyko- řisťující na svůj soukromý prospěch své dopravy. Doloživ tento úsudek historickými faktyha poukázav na citelné rány, jež jižní dráha za- sadila rakouskému průmyslu, připomenuv pak význam Rěky jako města přístavního a sou- hrnný bod dopravy dříví haličského, bukovin- ského atd., obrátil řečník pozornost k vodstvu severnímu. Dokázav případy, že přímé spojení s mořem není rozhodujícím, na přikladé Rýna a řek belgických, dovodil, proč plavba na Dunaji se nedaří přes skromné investice, na ni věno- vané. Dunaj ústí do isolovaného Černého moře, přilehlé tam země mají malý konsum a vede k nim mnoho olevřených vodních drah jiných: Malá Asie je dosud země, kde diplomaté po- koušejí se o chef dloeuvre. Kromě toho při Dunaji až na některé výjimky neprosuirají se průmyslové kraje. I není naděje, že by v době dohledné plavba na Dunaji mohla býti znatelně povznesena. Jinak na řece Labi. V Německu, na dolním toku svém, je spojeno s důležitými tržišti, a nyní dostane nové spojení. Labe v Rakousku má pozadí s největší těžbou zemědělskou v Ra- kousku, jež zde je myslitelna, a s nejlepšími podmínkami pro další rozvoj průmyslový v po- labských rovinách. Tím dán je další důvod ren- tability pro úpravu Lahe. Doprava na Labí dosud splavném r. 1880 obnášela 14 millionů metr. centů, loni 40 millionů a je jednou z největších na středoevropských řekách; pouze Seina pod Paříží, Rýn a dolní Labe mají většl vozbu. Co se týče vozby na Labi od Ústí po Mělník, má chybu jedinou :e že má směr jen dolů, nikoli nahoru. Z toho všeho vyplývá, ž je povinností státu, zjednati splavnění malého Labe.
Dunaj Terst Rýn Dunaj Labe Německo Rakousko Paříž dolní Labe Ústí Mělník
48 article
Řečník chváli pak činnost labského ko- mitétu a vzdává plné uznání odborné práci, kterou v té příčině vykonali čeští technikové. (Výborně! Hlučný souhlas.) Inženýr zemského výboru Heinl sděluje technické ideje vypracovaného dosud projektu na úpravu středního Labe a poukazuje na jedno- tlivosti jeho, jež mají přiznivý vliv na otázku rentability. Řečník odměněn byl rovněž hlučným potleskem. Místopředseda labského komitétu pan Ka- rela, ředitel cukrovaru u Mělníka, poukazuje na různosti u výpočtu rentability úpravy Vltavy a úpravy Labe. Žádá, aby příslušná data, jichž dosud není, byla sbírána se všemožnou pečli- vostí. Dále stěžuje si na neporozumění vládya její nelásku, i přeje si pak, aby aspoň královsk Praha měla pro potřeby vodních cest co nej- větší porozumění a aby otázku komunikaci bedlivě pěstovala. Řečník stěžuje si na marné investice, jež se pořizují v Terstu, na železniční politiku v Haliči, kde rakóuské dráhy slouží cizině, jen aby měly vozbu, kdežto u nás je stagnace a nepřízeň k novým projaktům. Na konec žádá řečník, aby česká delegace energicky se ujala příslušných požadavků českých. (Výborně Hlučný souhlas.) Posl. dr. Fořt v doslovu přičinil řadu poznámek k vývodům předehozích řečníků, načež předseda dr. Ulrich zakončil velikou schůzi nymburskou srdečným díkem všem, kdož souběžně pracují s labským komitétem. Př tom markantními slovy poukázal na rivalitu dvou vodních projektů: průplavu dunajsko- oderského a kanalisace toku labského. Skončil sdělením, že příšti schůze konati se bude v Praze.
Heinl Ka Posl doktor Fořt Ulrich Mělník Vltava Praha Terst Halič
49 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 2. února. (Fiasko K örb ro vly politiky.) Rakousko jest říše pravděnepo- dobností; vídenský »Zeit« dodává k tomu, že jest též říší »nerozřešených otázek«. Řeší se tu jen otázky vedlejší, nepatrné; otázky hlavní, palčivé se jen odkládají, jakoby vrchol stát- nického umění v Rakousku záležel ve větě: »Budme rádi, že lidé dají pokoj a zbytečně je nerozčilujme.« Nejpalčivější z nerozřešených otázek jest ovšem olázka jazyková a jak se k ní zachoval dr. Körber ve svém volebním pro- volání, je známo. Minil ji utlumiti otázkami hospodářskými. Voličové však odpověděli n jeho provolání zvolením poslanců čistě národ- ních a tím dali na jevo, že otázky jazykové nemíní odkládati, že jsou pro ně na ten čas důležitější, než otázky hospodářské a že tyto hospodářské otázky nemohou vyřízeny být dříve, dokud nebude vyřízena otázka jazyková. »Kdyby Rakousko bylo rozumné spravovanou zemí — podotýká »Zeit« — musilo by miní- sterstvo, jako je Körbrovo, jehož program byl při volbách tak krutě, dokonale a jednomyslně od obyvatelstva odmítnut, ihned své místo pe- stoupiti jinému. Ale Rakousko není právě zemí rozumně spravovanou a proto zůstane nejen ministerstvo, jemuž obyvatelstvo vydalo právě tak zdrcujíci vysvědčení nerozumnosti, nýbr
Körber Praha Rakousko