5
article
A co zatím ve skutečnosti nám za celých
těch šestnáct roků přiřknuto a co vskutku spla-
ceno ? —
Zde stůjž přehled veškerých do-
sud v Čechách z velkého meliorač-
ního fondu říšského podporova-
ných podníků vůbec s příslušnými údaji
subvencí státních povolených a do konce
roku 1900 vskutku vyplacených:
Čechy
8
article
název
Mrlina
Hořice 9 družstev
Ohnišťany
Saubach
Výrovka
Dobrovka
Zalužany
Radovesnice
Hermansdorl
Stříbrný potok
Cidlina
Volyňka
Klobu
Hlavno Sudovo
Beštovice
Smolnice
Goldbach
Weberschan
Galt. Schlä gerbach
Ohražený potok
Jelenka
Rückersdorf
Zahražování
Zahražování
Prameniště
Skřívánský potok
Klob Hlavna Sudův
Goldbach
Weberschan Galt
Jelenka Rückersdorf Zahražování
potok Cidlina
Mrlina Hořice
Ohnišťany Saubach
Dobrovka Zalužany Radovesnice
9
article
Nymburk
Ohnišťany
Žatec
Poděbrady
Dašíce
Mladá Boleslav
Radovesnice
Hermansdori
Trněný Újezd
Dašit
Radovesnice
Nymburk
Mladá Boleslav
Ohnišťany Žatec
Hermansdori Trněná Újezd
11
article
Jičín
Volyň
Bobnice
Beštovice
Smolnice
Očihov
Brzvany
Čiměší
Česká Skalice
V. Jesenice
Janovice n. Úhl
Rückersdorl
Rakovník
na Litavce
Labská
Úpa
Čiměšit
Jičín
Volyň
Bobnice
Očihov
Jesenice Janovice
Úhlava Pearl Rakovník
Litavka
Český Skalica
14
article
Celkem jen 29 podniků s roz-
počtem 11,542.089.24 K se zajištěnou
státní subvencí 3,611.650.98 K, leč
vskutku do konce r. 1900 splaceno
jen okr. 2,200.000-0 K.
Toť vůči prokázanému našemu
oprávněnému požadavku za stejné
období značí nejvýše 29 resp. vůči
našI poplatnosti na místě prokázaných
povšechných 25:5% toliko 25.5 X 0.29 = ca.
2 (1!) eventuálně — proti periodě do incl.
1905 — dokonce jen as 5% (1.!) — tedy
bereme zpět sotva třetinový až jen 6. díl toho,
co v prošlých 16. a v příštích pěti taktéž již
pohlcených rocích do říšského melioračního fondu
z království českého fakticky připlácíme ! — —
Nepoměr ten jest přiliš křiklavým, než aby
chom zůstati mohli klidnými, bezstarostně sna
i na dále přihlížejíce na takovéto hospo-
dářství ! —
Či neseme sami toho vinu n e pohotovost
projektů či ne hláserím se?
To pouhé pomyšlení vyvrattež následujíe
zaručená data:
I. projektů regulačně-melio-
račních úplně hotových a úřadně
projednaných i úřadně ndjustova-
ných máme v Čechách 69 s rozpočtem
9,843.087.02 K namnoze již po vice le
ve Vídni a u zdejších politických
úřadů ležeti, aniž se můžeme dovolati sub-
venei — navzdor tomu, že mnohým z nich
zaručeny již subvence zemské.
mnohé se již provádějí, ano mnohé
z nich již provedeny jsou (také kollau-
dovány a z části zemskými subvencemi spla-
ceny ! 1)
II. projektů již úřadně revido-
vaných a úplně připravených pro edikty
a subvenci jest v Čechách dalších +. 31
s rozpočtem + 21,640.046.67 K.
Čechy
Vídeň
15
article
III. projektů dalších úplně
vypracovaných a stranám (druž
stvům, okresům, obeím atd.) již o dve-
dených jest + 54 s rozpočtem
10,186.822.75 K.
IV. projektů v t. k. rozp. zeměd. i u civ.
kult. inženýrů a techniků dohotovených
vůbec v projektování se nalézajících jest
pak dosud ještě + 47 s přibližným pravdě-
podobným příštím nákladem +- 29,306.000 K.
V celku tedy jest úplně pohotovu
projektů sub. I. až III. počtem 154 s ob-
sahem 765.7 km. vodních úprav a
s meliorační plochou 30.382.6 ha.
s rozpočty okr. 42,669.946.5 K — —
kdežto co nejdříve (najisto veskrz v příštím
pětiletí) bude dodáno veřejnosti o statní ch
+ 47 projektů s délkou + 576.35 km.
a s plochou meliorační + 29.269.7 ha. s při-
bližným nákladem řečených + 29,306.000 K —
takže do r. 1905 — do kdy vlastně již
nyní veškerá hotovost i ůvěr me-
lioračního fondu říšského jsou
vyčerpány — mohli a měli bychom
plným právem požadovati subvence
státní na 201 projekty s délkou úpra
1342 km. s plochou zájemnou
59.652.3 ha. a s rozpočty okrouhle až
72,000.000 K 1Ii
Tyto veškeré v řečené period
1884—1905 námi vypracované a do-
dávané projekty meliorační roztříděny
dle povahy své na čtverou kategorii: 1. by-
střinné a zemské regulace, 2. ryze anebo pře-
vážně regulačné vůbec, 3. smíšené regulační
a meliorační, 4. převahou meliorační-
oprávňuji dle jasného znění melioračního zá-
kona nárok na úhrnnou subvene
okrouhle 22,500.000 K — — tudíž
téměř dvakráte tolik, než uvedeno
prve v prokázaném nároku na-
šem za totéž celkové období v po-
měru 25.5 4 (dle povšechného zdanění) anebo
as o polovinu více, než by udáva
klíč v poměru 30.8 (dle pozemkove
daně).
km
ha
16
article
Avšak samy projekty naše již
úplně propravené, úřadně zkou-
mané i schválené — zároveň s oněmi,
které jsou již stranám dodány (sub I.
až incl. III.), repraesentují sumu
oprávněněho poměru nároku sub-
venčního z říšského melioračníbo
fondu obnosem okrouhle 13,450.000
K — t. j. právě as tolik, co by nám
Čechům příslušelo z celé pe-
riody 1885—1905 dle zvýšeného mě-
titka v poměru 30.8% našich po-
zemkových daňových příplatk
do téhož fondu.
Každým způsobem pádný to důk az
našeho upřimného přičinění a také
důkaz bývalé možnosti spra-
vedlivého vyhovění našim pro-
kázaným potřebám se stra ny
státu! — — —
Pravím zůmyslně, s rozvahou: »bývalé-
Státní subvence
Čecho
17
article
Náklad
povolené
18
article
splacené do 1900
23
article
840.000
519.420
41 400
105.83
1.977.200
205.647
415.400
122.597
636.240
30.000
23.89e
370.000
174.020
464.124
379 60
53. 699
23.776
148.640
127.532
63.417
971.216
845.000
72.87
50.000
85.200
687.360
524.000
544.000
40.000
24
article
244.170
187.555
25
article
244.170
167.555
12.480
6 966
cca. 495 500
cca. 250.000
124.620
36 780
140.839
9.000
6.966
ces. 21.000
cca. 30.000
6.966
26
article
1884—1890
1885—1891
1888—1891
1889—1891
1894—1900
1894—1900
1895—1900
1896—1899
1896— 1900
1897
1897
1898—1900
1899—1900
1900
1900
1900
1900
1899—1900
1900
1900
1900
1901 (7
1901
1901
1900
c. k. minist.
odděl. pro
zahražov.
bystřin
27
article
12.48n
6.966
558.884
361.702
124.620
36.78.
144.118
9.000
6.966
101.750
52.200
122.165
97.737
13.408
7.133
44.599
21.600
14.454
267.112
232.386
29.150
20.000
17.040
343.680
262.000
272.000
20.000
můj 6.966
28
article
13.408
7.133
39.221
12.897
7.241
29
article
cea. 298.792
cea. 174.666
cca. 63.919
13.412
cca
31
article
11,542.03
do r. 1900
32
article
max. 2,200.000
33
article
možnostil Neboť nyní — po vyčerpání
aneb po praenotačním zadání podpor státních
při nejmenším až do inel. 1905 (dle tvrzení
z míst autoritativních prý dokonce již předem
na celé příšti desetiletí !?1) — nel ze
ovšem tömto našim oprávněným
požadavkům vyhověti se strany
státu, resp. z fondu meliorační ho
třeba při dobré vůli, leč že by se týž me-
liorační fond říšský zvýšil hned až na
5,000.000 K roční dolace s výslovným při-
souzením získaného tím nadbytku asi na 10
roků přištich k výhradným potřebám
melioračním království českého
— jaksi náhradou za dosavádní naše pa-
storkování. — — —
A toho se ovšem nedočkám
nikdy!! —
Mimo to, dle smutné z kušeno stii
my bychom sice platili nadále dvoj-
násob, ale kdož ví, kdo by to zas
sezob ?! — — —
A proto — čeho nám činiti? — —
Toť otázka palčivá, naléhavá, kterou
dlužno neodkladně, vážně a pečlivě uvážiti
i projednati.
34
article
(Dokončení příště.)
35
article
Pro regulaci a kanalisaci Labe.
Pro regulaci a kanalisaci Labe.
Schůze v Nymburce.
(Od zvl. zpravodaje »Nár. Listů«.)
Labský komitét, vážený kruh mužů, ktel
propagují u veřejnosti a mezi všemi kompetent-
ními činiteli veřejného života velkolepý projek
regulace a kanalisace Labe od Mělníka do Jaro-
měře, pořádá v centrech všech interessovaných
okresů schůze, na kterých myšlenku jmenova-
ného projektu dál a dále rozvíjí. Minulá schůze,
labským komitétem svolaná, konala se v Bran
dýse n. L., kde také usneseno, by přiští schůz
svolána byla do Nymburka. Dne 2. února o 10
hod. dopol. pak konala se manifestační schůze.
Labským komitétem připravená a řízená v Nym
burce, v sále Sokolovny.
Účast byla velice hojná; přes 200 účast
níků, většinou funkcionářů samosprávy, naplnil
sál. Z poslanců přítomni byli dr. Fořt a zem.
posl. Josef Šule, okr. starosta novobenátecký-
(Říšský poslanec skupiny mladoboleslavské, k níž
náleží také okres nymburský, se ovšem tento-
kráte nedostavil, aniž bylo sděleno, že bys
byl omluvil.)
Jako minulých, také schůze nymbursk
zúčastnili se výkonní členové Labského komitétu
v počtu téměř úplném. Zástupce své vyslala
technická kancelář zemského výboru i zemědel-
ské rady, jakož i místodržitelstvl.
Fořt
Josef šulit
Nymburk
Mělník
kanalizace Labe
Labský komitét
36
article
Jednání zahájil elegantním úvodem předseda
Labského komitétu dr. Ulrich, starosta města
Hradce Králové. Uvítav nejsrdečněji všecky
účastníky, sdělil, že nepřítomnost svoji omlu vili
poslanci inž. Kaftan, dr. Škarda, Formánek,
Šrámek a Jaroš, i představil pak poslance dra.
Fořta, ředitele Zemské banky dra. Lošťáka, zá
stupce zemského výboru vrchního inženýra Dlou-
hého a inž. Heindla, zástupce obchodní komory
a spolku cukrovarnického řed. Karlíka, zástupee
technické kanceláře zemědělské rady stav. radu
Němce a inž. Kopeckého, zástupce obch, ko-
mory líberecké Margota, zástupce Ústřední ho-
spodářské společnosti Zedricha, rektora české
techniky prof. Hrázského a opětně uvítal pře-
četně zástupce samosprávy, obcí a okresů, prů-
myslových závodů i přítomné žurnalisty.
Purkmistr města Nymburka p. Fitsch uvílal
účastníky jmenem král. města Nymburka i jme-
nem okresu nymburského, poděkoval labskému
komitétu za dosavadní jeho práci a vyslovil na-
ději, že úsilí to, věnovaně činnosti nad jiné dů-
ležité, přece korunováno bude zdarem. Dalši
činnosti labského komitétu provolal »Na zdar !«
lo
doktor
Ulrich
Ing
Kaftan
Škarda
Formánek
Šrámek
Jaroš
Lošťák
Heindl
Němec
Kopeckij
Hrázský
Hradec Králové
Nymburk
obchodní komora
Zedrich
37
article
(Hlučné »Na zdar !e)
Předseda dr. Ulrich udělil pak slov
posl. dru. Fořtovi, aby promluvil o uplav
nění a úpravě Labe po stránce národohospo
dářské.
Poslanec dr. Fořt úvodními slovy pravil
že pracovati v oboru, který sleduje labský ko
mitét, pokládá za povinnost svého postavení ve-
řejného. Ale i srdcem svým lne k akci, jejímž
cílem je pokrok a úspěch české věci hospodář-
ské. Úprava řeky Labe, o jakou se jedná,
otvírá nový pramen hospodářského blahobytua
prosperity veliké řady českých okresů.
Jedná se o veliké a dalekosáhlé dílo
k jeho provedení je třeba dvojího. Jednak musí
býti dokázáno, že podnik je uskutečnitelný po
stránce technické, a pak, když se to stalo, musí
hospodářskou úvahou a komerční kalkulací při-
znivě býti zodpověděna otázka, že podnik tech
nicky uskulečnitelný je také hospodářsky pro
spěšný a komerčně žádoucí, tak že by jím vy-
vážen byl náklaď, naň věnovaný
Labský komitét má tedy jmenované dva
úkoly. Po stránce technické je otázka splavnění
tak zv. malého Labe již takřka vyřízena. Tech
nické oddělení zemského výhoru království če-
ského vyhovělo úkolu, zhotoviti projekt úpravy
malélo Labe, úplně: generální projekt bude do
konce dubna hotov. Při jeho zpracování platily
dvě hlavní zásady: aby podnik sloužil jednak
účelům zemědělským, jednak komunikačním.
doktor
Ulrich
Fořt
Labe
38
article
Bude chrániti kraj před letními záplavami,
ponechávaje možnost regulace a meliorace. Po
stránce komunikační pracuje projekt k tomu,
aby na Labi od Mělníka až do Jaroměře resp.
Hradce Králové zjednána byla sjízdná vodní
dráha pro lodi nosnosti labské t. j. o 600 tu-
nách, odpovídající hloubce dvou metrů.
Řečník dotýká se pak nutných změn po-
délného profilu, zrušení jezů (až na kolínský)
výkupu mlýnů, zřízení plavidel a plavidlových
komor, i zmiňuje se pak o komisi, která pro-
jekt přezkoumá. Až tato zkouška bude hotova,
vstoupí do popředí otázka finanční úhrady.
Tím dospěje také labský komitét ke dru-
hému oddjlu své činnosti. Finanční náklad po-
psané úpravy Labe rozpočten je asi na 33 mil-
liony zlatých. Úhrada tohoto obnosu bude za-
jisté musit býti provedena stejně, jako se stalo
u jiných podniků: bude mušit býti převzata
státem, jemuž bude hraditi dvě třetiny výloh.
V této fási projektu náležejí labskému komitétu
dva vysoce důležitě úkoly: 1. aby nezvratně
dokázal nutnost úpravy Labe a účelnost ná-
kladů na ni potřebných, 2. aby dokázal, že
jde o věc obecně prospěšnou a aby dovodil,
že všechny pochybnosti o projektované úpravé
Labe pronesené jsou bezpodstatny. (Hlučný
souhlas.)
Tento důkaz musí býti proveden vůči po-
chybovačům, ktoří nevěří ve správnost našeho
přesvědčení, že nová vodní dráha přinese ho-
spodářský prospěch nejen pistní, nýbrž i vše-
obecný.
Mělník
Jaroměř
Hradec Králové
39
article
Při všech velikých podnicích — pokračuje
řečník — je třeba rozhodnouti především t. zv.
otázku správy. Podnik musí býti veden dle ji-
stého principu správního. Hlavní způsoby jeho
jsou zásada čistého výdaje, zásada částečného
výdaje a zásada soukromé úhrady
Co se týče úpravy toku labského, sou-
kromý podnikatelský princip zde nemá místa
vydělávání je vyloučeno. Může býti spor o to,
má-li býti podnik ten prováděn na základě prin-
eipu částečného výdaje státního, nebo má-li
princip poplatkový přiveden býti k platnostiv
tom smyslu, aby ti, kdož vodní cesty uživají,
přispívali poplatky k jeho udržování a zároven
ti, kterým jinak vodní stavby prospějí, na př.
regulaci, tedy majitelé pozemků rovněž jistou
měrou přispěli na výdaje.
40
article
Řečník nemíní mluviti o tom, který prineip
opanuje, po připadě jakou měrou zjednána bude
platnost zásadě poplatkové. Věc ta týká s
další budoucnosti, i stačí nyní pouze odkázat
na způsob, jakým byly uhraženy náklady ob-
dobných podniků v cizozemsku.
Řečník přechází pak k otázce, v čem spo-
čívá vlastní jádro, z něhož pučí hospodářská
důležitost a výnosnost labské vodní dráhy. Spo-
čívá ve faktu, že doprava zboží po voděje
snažší než po pevné zemi a je celou svou tech-
nickou povahou lacinější a že po připadě s
vyvolá nová doprava, která za nynějších po-
měrů je nemožná. Tím pak — tak lze bez-
pečně očekávati — vyniknou eiferně vypočíta-
telné nebo přibližně stanovitelné prospěchy řa-
dám jednotlivců a tím i celku, že prospěch ten
vyváží náklady stavby. Dále dlužno rozřešiti
otázku, jaký výnos z dopravy vyplyne, t.j.
umožní-li výnos ten placení takových poplatků,
ze kterých by se hradila část udržovacích
správních výloh nebo všecky. To je jádro
otázky, kterou třeba nyní se zahývali.
Lze vypočítati, kolik podník bude státia
kolik bude státi jeho udržování atd. Na druhé
straně máme kalkul provděpodobnosti. Tu musí
býti vzato v úvahu, kolik úrodné půdy bude
uchráněno od zátop, jak budou břehy uchrá-
něny od odplavování, konečně že jisty
okrouhlý počet tun bude obnášeti doprava repre-
sentující jistou sumu, a že budou povzneseny
obory, které nedostatkem dopravy nebo drahou
dopravou ležely ladem.
Řečník líčí pak obrovský vliv a účinky do
pravy na vývoj kultury a světového hospodář-
ství: vše to mluvi pro pořízení té vodní dráky.
k níž základ dává nynější koryto labského toku
Z jeho významu plyne, že jeho regulace a splav
nění je jednou z nejdůležitějších věcí celé ho-
spodářské politiky nejen české, nýbrž i rakouské.
spo
41
article
(Výborně!)
Jak pracovati k jejímu uskutečnění? Řeč
ník poukazuje ke způsobu, jakým pracováno
pro úpravu vltavsko-labskou: zjišťoval se sku-
tečný stav dopravních podmínek a prováděn vše-
stranně jich výpočet. Dle toho konstatováno
bylo, oč se doprava zlevní a jaký zlevněnít
bude míti účinek pro budoucí obchod a prů-
mysl. Vedle toho hledělo se kalkulačním způ-
sobem zjistiti, jaké nové transporty by nová
sazba mohla vyvolati. Tak došlo se k určité
ciťře, a když vzaly se v počet dopravní sazby
vodní, nabylo se číslie, které dosvědčily pro-
speritu celého podniku. Takovým způsobem bylo
i dokázáno, že z podniku budou míti prospěch
země i stát, nejen hospodářský, nýbrž
finanční.
Obdobně musí si počínati také Labský ko-
mitát a interessenti úpravy malého Labe vůbec
Řečník obraci pak pozornost k rentabilite
tohoto podniku, jak finanční, která má na zře
teli moment poplatkový, čistě finanční, tal
i rentabilitě hospodářské, která dbá nejen mo
mentu finančního, nýbrž i hospodářského pro
spěchu a výhod celku.
Při odhadu rentability úpravy Labe, roz-
počtené na 33 millionů zlatých, dlužno vy
cházeti z fakta, že na úhradu je třeba 1 t
millionu zl.
I musilo by se pravdě podobně dokázati
že lze očekávati takový dopravní ruch na nové
vodní dráze, aby pouhá úspora na dopravních
nákladech vyvážila dvojnásobně to, co státu
země vynaloží na umořování podniku. Co do
výpočtů těch upozorňuje řečník na spis dra.
Wagnera, jednající o rentabilitě vodní dopravy
labské; jeho výpočty, že dopravní nákladyči
Wagner
42
article
niti budou 5 millionů tun sem i tam, což by
při 195 km. délky trati obnášelo téměř 1 mil
liardu tunových kilometrů, však označuje, za
příliš optimistické.
Výpočty tyto musejí býti pokud možno d -
konalé a co nejsvědomitější. Tolik však lzo říci
kdyby doprava činila i jen pětinu nákladů, ou-
hadovaných drem. Wagnerem, postačila by do-
prava k úhradě poplatku.
Řečník dává na uváženou tento skrovnějš
rozsah dopravy, obnášející 1 million tun čili
195 mill. tunových kilometrů. Srovnají-li se že-
lezniční sazby se svou dopravní jednotkou za
cent a kilometr s možnými sazbami dopravy
vodní, zbude ještě dosti velké spatium mezi
sazbou železniční a vodní na prospěch této
tak že resultovati bude velmi značný zisk cel-
kový. Kdyby rozdil činil 1 kr. při tuně, vydá
při 200 mill. tun 2 mill. zl., jež rozproudí se
v celěm hospodářském obvodu a zúrodní ho-
spodářský žívot. Z toho plyne: úprava toku
malého Labe má takovou hospodářskou renta-
bilitu, že by jí byly předatiženy náklady úpravě
věnované.
Řečník výslovně pak upozorňuje, že bude
nalehavě potřebí, aby všechna interessovaní
místa zjistila úhrn nákladů, které jich docházejí;
poukazuje mezi jiným na dopravu uhelnou.
Nesmí se zapomínati, že některá místa jsou na
mrtvé čáře rozhraní, kde se stýkají dva uhelné
obvody a jsou vykořisťována. Řečník pak
demonstruje na příkladě Nymburka rozdíl j cen
dopravy vodní a železniční; ze srovnání plyne
veliká láce dopravy vodní a tím důležitost vodn
cesty.
Dlužno ovšem uvážiti vliv, jaký by zřízení
vodní cesty mělo na výnosnost a cenu železnie
Co státu se týče, ten by získal při dráhách,
jichž postátnění nastává, neboť úbytkem vozby,
přebrané drahou vodní, klesla by jejich cena.
Tskovým asi směrem musí se bráti práce
za zjištěním rentability projektované vodní cesty.
Wagner
Nymburk
km
43
article
Její provedení má ovšem překážku: neutěšený
politický stav říše, jejž řečník slovy drastickými
charakterisuje. U nás hospodářství jde od deseu
k pěti: to je politika bankrotu. My mimo to
ještě musíme počitati s neochotou Vídně. Naše
peníze tam plynou proudem, ale v řešetě se
nám dávají zpět. Jak jinak je ve státě sou-
sedním.
Řečník poukazuje na síť vodních staveb ně-
meckých a na novou průplavní předlohu něme
ekou c z ní dovozuje nezbytnost úpravy tak zv.
malého Labe. U nás dosud je k vodním cestám
netečnost. Tak svého času paroplavební společ
nost severo-rakouská nebyla přinucena k tomu
co dle koncesní listiny byla povinna učiniti
k prodloužení říčního řelězu z Mělníka do Prahy
Věc tu pražská obchodní komora dala k rozhod-
nutí místodržitelství, ale to řeklo tehdy, že není
hospodářské potřeby k položení řetězu. Nehledě
k tomu, řečník uznává dobré snahy některých
úřadníků při místodržitelství, kteř! mají lásku
k věci, v níž pracují a snahu o pokrok.
Co se týče vodní cesty labské, řečník upo-
zorňuje pak na možnost kollise mezi zájmy Prahy
a labských měst v otázce vodní dráhy, dovozuje
potřebu takového rozřešení, by Praha neutrpěla
újmy i žádá, aby labský komitét hledul cestu,
již se vyhoví všem zájemníkům.
Řečník probral potom otázku konkurrence
dosavadních železnic a projektované vodní dráhy
a ze soutěže té vyplývající olázky tarifní i jejich
vliv na rentabilitu vodní cesty labské, i kousta-
toval, že zodporědění všech těchto otázek as
nimi spojených problémů bude úkolem labského
komitétu. Vzhledem k velikému rozsahu tohoto
oboru bylo by žádoucí, aby při zemském výboru
zřízen byl departement, který by se zabýval
úkoly, jichž řešení ukazuje se nutným při pod
nicích, jakým na př. je otázka rentability vodní
cesty labské.
Vídeň
malý Labe
Mělník
Praha
labský město
44
article
Konče, slibuje řečník svoji součinnost př
národohospodářské práci ve prospěch českého
lidu, jejíž vynikající částí je práce labského
komitétu.
Řečník odměněn byl hlučným, trvalým po
tleskem.
Druhým oddílem programu byla finančn
otázka úpravy a splavnění středního Labe. Refe-
rát měl pan JUDr. Jan Lošťák, ředitel zem
ské banky království českého.
Dr. Lošťák podotkl, že při finanční otázee
věci, o kterou jde, dlužno stanoviti příjem
výdaje projektovaného podniku.
Přijem předpokládaný dán je vlastně otáz-
kou rentability, o níž pojednal dr. Fořt; řečník
tedy poukazuje na jeho výklady i opětuje žá-
dost, aby labský komitét konal a provedl ze-
vrubná šetření rentability, které musí býti váž-
ným důvodem pro příspěvek státu. Řečník po-
ukazuje dále na pamětní spis, vydaný o pro-
jektu úpravy středního Labe, v němž otázk
rentability je taktéž probrána. Je tam také vy-
sloveno, že polovice budoucích nákladů by šla
novou vodní cestou a že by se takto ušetřily
dva milliony zlatých. K této cifře došlo se ovšem
úsudkem a je asi správna. Úspora 2 millionů
na dovozném representuje 40—50 millionů ka-
pitálu; je-li podnik rozpočten na 33 milliony,
je zjevno, že jeho hospodářská rentabilita je za
jištěna.
Úprava Labe má však také za účel zá-
chranu poli, náležejících více než 100 obcí
měřících asi 18.000 hektarů plochy, která
dosud je stihána zátopami. Dle dotazů řečníko-
vých u zájemníků stoupla by cena oněch po-
zemků, kdyby zátop byly uchráněny, o 200 zl.
na hektaru, celkem tedy asi o 21 millionu.
Na náklad úpravy labského toku není to
sice čislice enormní, ale nesmí býti opominuta.
Dále zplodí vodní cesta novou industrii a tím
se zvětší výnos, konečně úprava toku labského
umožní racionelní regulaci jeho přitoků, čehož
dosud není, jak příklad regulace Loučné svědčí.
JUDr
Lošťák
doktor
Fořt
million
45
article
Po stránce finanční jedná se o opatře
peněz na úpravu Labe. Řečník poukazuje n
zákon z r. 1884 o melioračním fondu, který
v § 1. stanoví zvláštní zákonodárství při ob-
jektech, na které fond jmenovaný nestačí.
V tomto případě nastává povinnost poslancům.
Řečník poukazuje na delegaci polskou, spe-
cielně na návrh posl. Rappaporta v polském
kole stran činnosti ve prospěch vodních cest
v Haliči.
Podniky, jakým je úprava Labe, pořizuje
stát. Řečník v té příčině poukazuje na úpravu
řek haličských, dalmatských a jmenovitě n
splavnění Dunaje, jež s regulaci stálo přes 75
millionů zl. Stát vzal tu na sebe dvě třetiny
Rappaport
Halič
Dunaj
46
article
celkového nákladu. Řečník uvádí dálen vyřízenou
otázku regulace Neretvy, Mury, Visly, Sanu,
Zily, Adiže a Drávy a poukazuje pak ku pro-
jektu splavnění Vltavy, na které sněm krá-
lovství českého uvolil se platiti čtyři deseliny
nákladu.
Co se týče projektu nynějšího, země b
nemohla svoji kvotu splatiti najednou — bránl
v tom jiné nalehavé její platební povinnosti —
nýbrž věc dala by se provésti buď půjčkou na
50—70 let nebo placením roční kvoty.
Nakonee přeje si řečník, aby poselstvo
české dosáhlo toho úspěchu, aby v krátké době,
snad do roka, stát zvláštním zákonem byl za-
vázán k příspěvku dvou třetin na náklad pod-
niku úpravy středního Labe. Za nynějších po-
měrů ovšem nezbývá, než dovolávati se — po-
moci boží. (Výborně ! Hlačný souhlas.
Rektor české techniky prol. MIrázský
promluvil o projektech úpravy Labe a úpravy
Dunaje. Pravil, že v jiných státech státní správy
samy ujímají se práce, kterou u nás provádl
Labský komitét. Potom vzpomenul slov, jež mi-
nistr obchodu pronesl loni v prosinci při sjezdu
interesseníů o vodní cesty ve příčině splavnění
řek rakouských: vláda prý se chová ze dvou
příčin zdrželivě. Jednak prý nemá Rakousko
světového moře a pak také nikoli tržiště světo-
vých rozměrů.
San
Neretva
Mura
Visla
Zila
Adiž
Dráva
Vltava
Dunaj
Rakousko
47
article
Tyto vývody ponechaly otázku splavnění
českých řek nevyjasněnu.
Řečník dovozuje pak, proč Terst nestal s
světovým tržištěm. Nezavinily to jen nesplavné
řeky, nýbrž zvláště jednání jižní dráhy, vyko-
řisťující na svůj soukromý prospěch své dopravy.
Doloživ tento úsudek historickými faktyha
poukázav na citelné rány, jež jižní dráha za-
sadila rakouskému průmyslu, připomenuv pak
význam Rěky jako města přístavního a sou-
hrnný bod dopravy dříví haličského, bukovin-
ského atd., obrátil řečník pozornost k vodstvu
severnímu. Dokázav případy, že přímé spojení
s mořem není rozhodujícím, na přikladé Rýna
a řek belgických, dovodil, proč plavba na Dunaji
se nedaří přes skromné investice, na ni věno-
vané. Dunaj ústí do isolovaného Černého moře,
přilehlé tam země mají malý konsum a vede
k nim mnoho olevřených vodních drah jiných:
Malá Asie je dosud země, kde diplomaté po-
koušejí se o chef dloeuvre. Kromě toho při
Dunaji až na některé výjimky neprosuirají se
průmyslové kraje. I není naděje, že by v době
dohledné plavba na Dunaji mohla býti znatelně
povznesena.
Jinak na řece Labi. V Německu, na dolním
toku svém, je spojeno s důležitými tržišti,
a nyní dostane nové spojení. Labe v Rakousku
má pozadí s největší těžbou zemědělskou v Ra-
kousku, jež zde je myslitelna, a s nejlepšími
podmínkami pro další rozvoj průmyslový v po-
labských rovinách. Tím dán je další důvod ren-
tability pro úpravu Lahe. Doprava na Labí
dosud splavném r. 1880 obnášela 14 millionů
metr. centů, loni 40 millionů a je jednou
z největších na středoevropských řekách; pouze
Seina pod Paříží, Rýn a dolní Labe mají většl
vozbu. Co se týče vozby na Labi od Ústí po
Mělník, má chybu jedinou :e že má směr jen
dolů, nikoli nahoru. Z toho všeho vyplývá, ž
je povinností státu, zjednati splavnění malého
Labe.
Dunaj
Terst
Rýn
Dunaj
Labe
Německo
Rakousko
Paříž
dolní Labe
Ústí
Mělník
48
article
Řečník chváli pak činnost labského ko-
mitétu a vzdává plné uznání odborné práci,
kterou v té příčině vykonali čeští technikové.
(Výborně! Hlučný souhlas.)
Inženýr zemského výboru Heinl sděluje
technické ideje vypracovaného dosud projektu
na úpravu středního Labe a poukazuje na jedno-
tlivosti jeho, jež mají přiznivý vliv na otázku
rentability. Řečník odměněn byl rovněž hlučným
potleskem.
Místopředseda labského komitétu pan Ka-
rela, ředitel cukrovaru u Mělníka, poukazuje
na různosti u výpočtu rentability úpravy Vltavy
a úpravy Labe. Žádá, aby příslušná data, jichž
dosud není, byla sbírána se všemožnou pečli-
vostí. Dále stěžuje si na neporozumění vládya
její nelásku, i přeje si pak, aby aspoň královsk
Praha měla pro potřeby vodních cest co nej-
větší porozumění a aby otázku komunikaci
bedlivě pěstovala.
Řečník stěžuje si na marné investice, jež
se pořizují v Terstu, na železniční politiku
v Haliči, kde rakóuské dráhy slouží cizině,
jen aby měly vozbu, kdežto u nás je stagnace
a nepřízeň k novým projaktům. Na konec žádá
řečník, aby česká delegace energicky se ujala
příslušných požadavků českých. (Výborně
Hlučný souhlas.)
Posl. dr. Fořt v doslovu přičinil řadu
poznámek k vývodům předehozích řečníků,
načež předseda dr. Ulrich zakončil velikou
schůzi nymburskou srdečným díkem všem, kdož
souběžně pracují s labským komitétem. Př
tom markantními slovy poukázal na rivalitu
dvou vodních projektů: průplavu dunajsko-
oderského a kanalisace toku labského. Skončil
sdělením, že příšti schůze konati se bude
v Praze.
Heinl
Ka
Posl
doktor
Fořt
Ulrich
Mělník
Vltava
Praha
Terst
Halič
49
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 2. února. (Fiasko K örb ro vly
politiky.) Rakousko jest říše pravděnepo-
dobností; vídenský »Zeit« dodává k tomu, že
jest též říší »nerozřešených otázek«. Řeší se
tu jen otázky vedlejší, nepatrné; otázky hlavní,
palčivé se jen odkládají, jakoby vrchol stát-
nického umění v Rakousku záležel ve větě:
»Budme rádi, že lidé dají pokoj a zbytečně je
nerozčilujme.« Nejpalčivější z nerozřešených
otázek jest ovšem olázka jazyková a jak se k
ní zachoval dr. Körber ve svém volebním pro-
volání, je známo. Minil ji utlumiti otázkami
hospodářskými. Voličové však odpověděli n
jeho provolání zvolením poslanců čistě národ-
ních a tím dali na jevo, že otázky jazykové
nemíní odkládati, že jsou pro ně na ten čas
důležitější, než otázky hospodářské a že tyto
hospodářské otázky nemohou vyřízeny být
dříve, dokud nebude vyřízena otázka jazyková.
»Kdyby Rakousko bylo rozumné spravovanou
zemí — podotýká »Zeit« — musilo by miní-
sterstvo, jako je Körbrovo, jehož program byl
při volbách tak krutě, dokonale a jednomyslně
od obyvatelstva odmítnut, ihned své místo pe-
stoupiti jinému. Ale Rakousko není právě zemí
rozumně spravovanou a proto zůstane nejen
ministerstvo, jemuž obyvatelstvo vydalo právě
tak zdrcujíci vysvědčení nerozumnosti, nýbr
Körber
Praha
Rakousko