5
article
Když dostali od Frantíka onu radostnou
zprávu, plakali radostí a šedivý otec pokleknuy
s dětmi modlil se vroucně k bohu na podě
kování.
Za několik dní na to Frantík přijel. Změni
se velice za ty poslední dva roky, které ho
neviděli. Děti bály se k němu přiblížit, ač by
mu byly rády políbily ruku. Vždyť je doktorem.
I starý tatík se nějak chvěl, když mu podáva
na přivítanou mozolnou dlaň. A churavá ma-
tička líbala drahého Frantíka dlouho, dlouho ..
Teď tedy dlouhý sen, s nímž večer ulebali
ráno vstávali, byl splněn.
V nejbližších dnech obdržel Frantik vý-
hodné místo v P...., kde vystudoval kdys
»latinys.
Frantík
6
article
Uplynulo opět několik let.
U Sazimů zůstalo skoro vše při starém
Děti větší sloužily, otec s matkou dřeli od rána
do večera. Co přibylo, byla bída, a co ubylo
byla naděje v lepší časy. Dokud Frantik stu-
doval, těšili se, že je jednou učiní šťastnými,
že se jim dobře povede, a otec, když šel kol
své bývalé chaloupky, zašilhav na ni, domníval
se, že snad bude zase jednou jeho. Ale ted.
Frantík jest pánem, Frantik na ně zapomíná.
Pravda, že jim občas pošle nějakou tu pětku,
ale mnoho toho není. Nemocná matka s pláčem
nařikávala: »Ach, už jsou pryč ty časy, kdy
chodíval rád domů. Dnes už nás Frantik ne-
potřebuje, proto zapomíná na domov, na ro-
diče, na bratry a sestry.«
Tak ztratili ubožáci všichni úsměv naděje
v štěsti a zůstaly jim jen smutné upomínky na
dny snů tam v té šedé, malé chaloupce. Kdy-
koliv upřel Sazima zrak na shrbený ten domek,
tu bodlo jej u srdce bolestí, že jej navždy
ztratil. Tam stávala jeho kolébka, tam jeho
předci žili, tam zažil nejšťastnější léta svéh
mládí a třeha chud, tam v blahu a míru trávil
léta se svou ženou a s dětmi. Jak lehko byl
by mohl Frantík, jemuž se dobře vedlo, všem
pomoci ! Vždyť se všickni po celé dny a dlouhé
zimní večery lopotili pro něho, pro jeho štěsti.
Utrhli si od úst, jen aby z Frantika něeo bylo
Sazima
Frantík
7
article
Přisel podzim, matce se zle přitížilo. Bylo
třeba topiva a nebylo na ně, matce radil lékař
denně hovězí polévku, a nebylo na maso. Děti
neměly na sebe co obléci, bylo jim zima.
I vydal se jednoho dne starý tatik k synovi
do P.... Náhodou dověděl se na cestě, že
Frantík je už ženat. Nikterak si to v mysli ne-
mohl srovnat, že by se byl jeho syn oženil, ne-
vyžádav si ani otcovského a mateřského pože-
hnání. Ale přišed k synovi, přesvědčil se o te
smutné pravdě.
»To víte, tatíku, že jsem vás nemohl po
zvat na svatbu, protože byla v Praze, a potom —
byli na ni velcí páni — jak byste mohl s nim
seděl,« omlouval se Frantik.
Mezi hovorem přišla jeho paní. Frantik
rychle vstrčil otci desítku se slovy:
»Musím za povoláním, pozdravujte doma.
Šedá hlava dobře zpozorovala, že si sy
přeje, aby odešel. Se slzami v očich vracela mu
podávané peníze: »Vídíš, synáčku, ty myslíš, ž
jdu k tobě jen pro peníze — 6, uchovej bůh.
Chtěl jsem se tě jen zeptat, jak se ti vede
protože jsme tě měli rádi a ty o mne nestojís
Tak s bohem, Frantíku, já tě nebudu už vobtě
žovat.« S těmi slovy odešel.
Za dveřmi vytáhl z kapsy roztrhaný čer
vený kapesník a stíral horké slzy s očí
Že by se kdy takového vděku na synovi dočkal
nikdy si nepomyslil. Uminil si, že vícekráte
k synovi nepůjde.
Frantík
Frantikum
bůh
Praha
8
article
Za několik týdnů po tom v těsném bytu
Sazimově ležela na smrtelném loži matka. Dvě
hromičky osvěcovaly v pološeru u lože klečícieh
osm dětí.
Poslední požehnání udělila každému a z
mřela. Jen Frantík scházel.
Matka zemřela . . . Sirotci zůstali v. ..
Nemožno, aby Frantik nezvěděl o smrt
své matky! Ač nechtěl starý otec více k synovi
jíti, musil přece. Snad se obměkčí jeho Frantík
a dá něco na pohřeb! Řekne mu: »Synu, ta
matka, která pro tebe dnem i nocí pracovala.
zemřela 1«
Druhého dne večer přišel do bytu Franii
kova. Ale tam mu řekli, že »pan doktor« je
v jistém spolku.
»Jakáž pomoc, musím za ním,« domlouva
si stařec a ve chvíli se oell ve spolkové míst
nosti. Ale jak užasl, když právě jeho syn, jeho
Frantík, poroučel sklepníkovi, aby vyvedl toho
neznámého vesničana.
Ale shrbený tatík obrátil se ve dveříeh
ještě jednou a zavzlykal: »Přišel jsem ti jen
říct', Frantíku, že tvá máma dnešní noci umřela.e
Po té ho obratné ruce sklepníkovy vyhodily.
Třeti den konal se pohřeb. Za řebřinovým
vozem, na němž spočívala prostá, černá rakev
ubíral se nahrbený muž, osm zimou se třesou
cích dětí a zástup vesničanů.
Jen syn »pány zapomněl
Sazimův
Frantík
9
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Lesní panny.
10
article
Víly a podobné báječné bylosti lidové po-
věry staly se v poslední době v literatuře opět
moderními. »Potopený zvon« není jediným toh
dokladem a známá báseň Čežaakovského » Toman
a lesní panna«, povždy klassická svým prove-
dením, jest látkou svojí dnes zcela modernía
látku »Strakonického dudáka« mohli by modern
autoři Tylovi závidět. Právě vhod přináší práve
vydaný třetí sešit národopisného sborniku » Český
Lid«, jenž se opět vyznamenává rozmanitým
zajímavým obsahem s četnými illustracemi, za-
jímavé pojednání o jesních pannách, zejmena
na Bydžovsku.
Vedle divých žen obývají v lesích háječné
bytosti, jež lid »Lesními pannami« nebo »Les-
ními žinkami« nazývá. Co do podoby jsou lesní
panny krásné a něžné dívky, oděné rouchem
bílým anebo zeleným, hebounkým jako pavu-
čina jež napolo zakrývá bohatý vlas barvy
zlaté nebo tmavé, splývající po alabastrové šiji
a ramenou. Hlavu zdobí vínek z jesního kvlt
nebo růží — nebo také klobouček s páskou
Čežaakovský
Bydžovsko
Toman a lesní panna
strakonický dudák
lesní panna
11
article
ze svatojanských mušek, jak také líčí lesn
pannu Čelakovského ballada »Toman a lesn
panna«.
Někde popisují víly, lesní panny, takto
Jsou krásné dívky v listnatém šatě; v rozpu-
štěných vlasech skvěly se jim růže; bílá ra-
mena byla ozdobena náramky z pestrobarevnýeh
květin. Víly maji svou královnu, která sluje
»Lesana«; vyniká nad ostatní bílým šatem a
náčelenkou ze sedmi démantových hvězd. Pěkný
popis lesní panny jest v Heydukově básní:
Přišla s večerem pod lípu k tanci. Oděna byla
krátkou suknicí s fábory; zlatý vlas věnči
vínek z barvínku, za pasem tkvěla kylice
z vřesu. Umělé popisy tyto šíři se pak četbou.
Lesní panny jsou stále mladé a spanilé.
Nikomu neublíží — leč dráždí-li se svévolně
nebo k nim přijde v nevhodnou dobu. Nejmi-
lejším zaměstnáním jejich jest tanec a zpěv
z večera, kdy vše v přírodě utichne. Když
slunce vychází, umlkne hudba a víly zmizí
Také v poledny tančívají lesní panny: v době
té není radno vstoupiti do kruhu jejich; jsout
velice popudliv. Kdo slyší jejich zpěv a dáse
přilákati, toho ulaneují nebo ulehtají k smrti.
Čelakovský
Toman
Lesan
Heydukův
lesní pannus
12
article
Málo komu se podaří utéci; prchajícího zastihne
jistě neviditelná střela, mířená do srdce, ata
ho okamžitě usmrti. Tak se stává jmenovitě
mladým hochům. Místy věří, že mládenec —
lesní pannou o život připravený — se promění
v květinu bazalku. (Nový Bydžov.) — Děvčata
naproti tomu víly milují a pomáhají jim jako
oné přástevnici, která měla stádo pásti a př
tom přísti. S tou se krásná víla vytančila př
zvuku ptačí hudby a polom spředla její len
v okamžiku. Vedle toho jí dala do mošinky
březové listí, které se proměnilo ve zlato.
V lese »Chlumě« tančívaly prý v pravé
poledne víly. Aby nebyly vyrušovány, měly
strážce — malé psíky, kteři běhali ve velkém
kruhu kolem tanělcích a kousali každého, kdo
se místu tomu blížil; odohnati se prý nedali
rána z ručnice se jich nedotkla. (Bydžovsko.
Nová Bydžov
Chlum
Bydžovsko
mládenec — lesní panna
13
article
— V černém lese, jenž se táhne za Dobrošo-
vem, jest pověstné smutné místo aMalý dol«
lu prý bylo sídlo lesních panen. Sedávaly n
pařezích v zelené sukničce, majíce černé vlasy
sahající až po paty, rozpuštěné. Kolem nich
pobíhal dav vižlat. Nebožtík Hrábek viděl prí
jednou u poloka tancovati lesní panny a kolem
nich pobíhati po stráni i v křovinách strážce
jejich — vižlata. Ve zmíněném, dole rostlo
divné bejlí; kdo je překročil, bloudil a nesnadno
odtud cestu našel.
V noci před sv. Janem Křtitelem mají vily
největší moc a hledí přilákati jinochy, jež z ča
rovného kola živé nepropusti. Taneují s nimi
až je usmrtí. Potančivše si přicházejí lesn
panny v Zlatodol, kde prý taví zlato, jež za
celý rok nashromáždily a zlatí jím dlouhé vlasy
své, aby jimi lid mámily. Na Zvolensku věří,
že na lukách a v hájích tancují víly a bosarky
v bílých plachetkách a běda chlapci, jenž se
do kola jejich přivábiti dá; tomu prý utancuj
nohy a do smrti ho ulehtají.
lLesní panny libují si nejvíce v lesích list-
natých a bavívají se také tím, že za zpěvu na
větvích se houpají a mimojdoucí hochy k sobě
vábí. Lesní panna — zvláště zakletá, hledí se
vysvoboditi tím, že se provdá za muže z lidu,
avšak musí jí slíbiti, že ji nikdy neublíží; jinak
by se stala zase lesní pannou a musila by čekati na
vysvobození své sto roků. Nějaký sedlák vzal
si lesní pannu za manželku; před svatbou j
slíbil, že jí nikdy neublíží. Žili šťastně po dlou-
hou dobu. Jednou přede žněmi odjel sedlák do
města na trh. Žena jeho dala všechno obilí,
bylo posud zelené, posíci a do stodoly odvézti.
Hrábek
Křtitel
14
article
Hospodář vrátiv se a spatřiv, co se stalo, udeřil
ženu několika klasy přes ruku a zvolal: »Je
viděti, že jsi divá žena.« Sotva dořekl, zmizel
lesní žínka. Druhého dne rozpoutala se nadi kra-
jinou zuřivá bouře a krupobiti zničilo všechno
obili na poli. Sedlák poznal, že chybil, zvláště
když seznal, že obill v stodole dozrálo. Lilo-
val svého přenáhlení, ale bylo pozdě, ženas
dlo statku nevrátila.
V lese, v němž se víly zdržují, jest stu
dánka, jejíž voda uzdravuje každou nemoc ; ale
obyčejný člověk nedostane vody té, neboť jak-
mile někdo ze studánky vody nabere, zlomise
bílá lilie, s níž spojen jest život toho, kdo
vodu nabírá — a člověk ten zemře. Studánk
ta jest prý nepřístupna a možno ji spatřiti jen
za noci jasné. Lesní panny trestají děti, jež
hledajíce v lese houby pokřikují. V lese abrs-
pašském sbíraly děti houby a při tom se smály
a křičely tak, že vzbudily lesní žínku, která na
břehu jezora spala. Byla to veliká paní, zeleným
šatem oděná. Děti se daly na útěk, ale lesni
ženka je honila a jedné holčičce strhla šátek
s hlavy. Dítě vypravovalo doma, co se mu při-
hodilo. Matka šla na radu farářovu ve 12 ho
din do lesa a vzala dítě s sebou. Lesní ženk
vrátila holčičce šátek se slovy: »Po druh
v lese nekřič, sice bude s tebou zle l«
Dívkám, jež rády zpívají, pomáhají pr
lesní žínky hledati houby; zpěv je přiláká. Jak
mile se objeví, mají je dívky poprositi, aby jim
houby okázaly, což prý rády učiní, poněvadž
nemohou na místech, kde hojně houby rostou,
rejdy své prováděti. (Nový Bydžov.) Hubařům
se radí, aby přijdouce do lesa volali :
Lesní žínky, hledám houby.
z vašeho loubí;
přijďte ku pomoci,
Sedlák
Hubař
Nová Bydžov
15
article
Edvard Simek.
Edvard simka
16
article
vy lesní moci! (Nový Bydžov.)
K lesním pannám řadí se Myška — ma-
linká panenka lesní, která prý nosila oděv
hnědý jako mech; vlasy šedivé jí splývaly p
šíji a byly tak dlouhé, že se jimi celá zahalila.
Béhala prý velmi rychle. (Hoř. Štěpanice.) Někde
ji jmenují »Mniška« a bájí o ní, že jest
ustrojena jako jeptiška. Jest prý úplně neškodná,
ale procházejíc se lesem straší děli, které v lese
hřmotí a rozpustile pokřikují. (Na horách Orli-
ckých.) K lesním pannám patří také »J ezinkye
(Jeskyňky), které jsou povahy zlé. Dle víry li-
dové hledí unésti malé dítky do jeskyň a krm
je za tím účelem, aby si je k jídlu připravily
Dospělé lákají zpěvem do svého kruhu, uspá-
vají je a oči jim vylupují.
Dříve prý se zdržovaly víly v hojném po-
čtu meziolidmi; ale nyní jich stále ubýváa
které zbyly, jsou smutny. Příčinou toho jsou prý
zvony, jejichžto hlasu víly snésti nemohou.
Vedle toho i proto prchají zděšené sbory le-
sních panen, poněvadž se kácejí lesy lupenaté
a jehličnaté, dávná to sídla obyvatelů lesních
Myška
Nová Bydžov
lesne panna
17
article
= Zajímavé vzpomínky. V »Revue hebdo
madaire« uveřejňuje advokát Cresson, jenž v dob
obležení byl policejním prefektem pařižským, zají
mavé vzpomínky, z nichž vyjímáme následující: Dne
12. února 1871 zpozorováno, že v Tuilleriích spáchány
byly krádeže a zpronevěření. Bedny a vaky byly po-
tají odstraněny a dopraveny k Bélinovi, bývalému
komorníku Napoleona III. Policejní prefekt dal ve-
škerá tato »zavazadla« zabavit a prohledat. Ve va-
cích především nalezeny hospodářské zápisky Lud-
víka Napoleona, totiž zcela řádné účtování přijmů a
vydajů. První seznam pochází z doby jeho vazby
v Hamu. Princ tehdáž byl patrně ve značné tísni.
neboť byl neustále nucen, dlužit se od svého komor-
níka. Ostatní záznamy sahaly až do konce července
1870 a byly by bývaly ke cti každému obchodně
vzdělanému účelnímu. Toliko seznamy z roku 1850
až 1852 byly zničeny a to z dobrých příčin. Nikuo
nemusil vědět, co stál státní převral. Zapečetěný balí-
ček, jenž nalezen, byl nadepsán: »Spálit po mé smrti.«
Cresson
Bélin
Ham
18
article
Policejní prefekt se domníval, že se těchto intimních
listů nesmí dotknout, ale E. Pícard, člen vlády národní
obrany, připomenul, že císařství nebylo také tak
svědomité. Balíček tedy otevřen, avšak obsahoval
toliko rodinné dopisy beze vší zajímavosti. Mimo
tyto listiny obsahovaly zabavené bedny množství
předmětů, jež byla císařská rodina složila, chystujíc
se k útěku. Byla tu první košilka krále římského a
první košilka prince »Lulu«, dále čapka, uniforma a
prádlo, jež měl Napoleon III. na sobě v bitvě u
Solferina: pak péro, jímž po bitvě podepsána smlouva
o příměří. Mimo to řády, tabatěrky, prsteny atd., jež
byl císař určil na dary a u každého předmětu přilo-
žen byl účet, poněvadž císař chtěl znáti přesně cenu
darů, jež dal. Dále byly tu dva pozoruhodné kusy
zcela obyčejný relikviář z mědi a malé stojaei
hodiny. Relikviář obsahoval kus paže Karla Veli-
kého. Na hodinách byla měděná deska s nápisem
»Budiček Bedřicha Velikého, dobylý v Postupimi
Napoleonem I.« Oba tyto předměty měly býti ode-
vzdány museu v Louvru, ale policejní prefekt s
tomu opřel, aby Prušáci nemohli tvrdit, že také
Francouzi kradli hodiny. Bedny a vaky Napoleonovy
byvše prohlédnuty, byly opět zavšeny a zapečetěny
Později posláno všechno císařovně Eugenii do
E Pícard
Lula
Karel Veli
Veliký
Prušák
Francouz
Napoleonův
Eugenius
Postupim
Louvre
Napoleon I
19
article
Anglie.
Anglie.
= Klassické hry v Řecku. Athénský časo-
pis »Proodos« přináší návrh, aby na úpalí Akropol
v divadle Dionysiově dávána byla představení staro
klassických her a sice týmž způsobem, jak se dálo
v době Aeschylově, Sofoklově a Euripidově. Stupňo
vitě stoupající sedadla pro diváky json v této budově
jak známo, dosti dobře zachována; stačilo by tudíž
aby na zříceninách scény zřízeno bylo nové jeviště
jehož pořízení stálo by nanejvýž 10.000 drachem
(franků). Z řeckých herců měla by hýti zřízena spo-
lečnost, jež by byla schopna provozovati důstojně
slavné tragédie. Městské divadlo v Athénách podnikle
již několikeré takovéto pokusy, jež dokázaly, že mo-
derní herci dovedou přednášeti také staré verše
Představení měla by býti konána na jaře, kdy pře-
krásná pohoda v Athénách láká největší počet i-
zinců. Za tou příčinou dovolává se časopis podnika-
vosti veškerých přátel vlastí, jakož i přispění učene
všech zemí, pro něž by bylo vzácným svátkem být
přítomnu provozování tragédií Sofoklových na úpat
Akropole vůči modrým vlnám zálivu saronského.
= Nejvyšší honorář za rukopis denníku,
jest bezpochyby suma 10.000 dollarů, jež zaplacenv
miss Mary Conditt-Smithové, švekruši gonerálmajora
Wooda, meškajícího na Filipinách, new-yorkským
nakladatelem za zápisky z doby obležení vyslanectev
v Pekině. Mladá dáma odebrala se do hlavního
města Číny z příčiny poněkud podivné. Miss Smithova,
dívka neobyčejně krásná a dosti zámožná, hrála vy-
nikající rolí ve společnosti washingtonské. Minulého
jara upadla nepochopitelným způsobem v pode-
zření, že byla účastna tajemné krádeže klenotů,
spáchané v domě rodiny, s níž byla úzce spřátelena.
Dionysiův
Aeschylův
Sofoklův
Euripidův
Maro Conditt Smith
Wood
Smithův
Anglie
Řecko
Atény
Akropolis
Filipíny
Čína
městský divadlo
drachma
20
article
Ze zármutku nad tím, že mnohé z jejích nejlepších
přítelkyň vskutku věří v její vinu, opustila svoji
vlast. Přijala pozvání své příbuzné, manželky ame
rického vyslance v Pekině a opustila Spojené státy
jsouc odhodlána, nevrátit se tam více. Málem by se
to bylo také stalo. Podivná náhoda tomu chtěla, že
právé v době, kdy došly zprávy o řežích v Pekině a
kdy personál vyslanectev považován za ztracený
zjevila se úplná nevina dívky, tak hanebně podezří-
vané. Ti, jichž se týkalo, činili si nejtrpčí výčitkya
trnchlili pro domněle zahynulou jako pro mučennici.
Nyní vrátila se miss Smithova zdráva a ospravedlněna
do Washingtonu, jakožto šťastná nevěsta námořního
poručíka Richarda Hookera. Svatba konána bude
12. února, avšak dříve pojede si mladá dáma do
New-Yorku pro svůj honorář za první svůj lite rární
pokus. Některé úryvky z jejiho rukopisu byly
již uveřejněny jedním tamějším časopisem. Autork
líčí tu živými barvami nejhroznější chvíle a
úzkosti, jež přestál houfec mužů a žen, obklíče-
ných v budově vyslanectva. — »My ženy,« píše
miss Smithova, vycvičily jsme se záhy na příšerně
obratné střelce z pistolí. Každá z nás dostala střel-
nou zbraň, s níž jsme se musily neustále cvičit. Uká-
zali nám místa na našem těle, kde střela z revolveru
má v zápětí okamžitou smrt. Aby naše nervy otužili
a odvykli nám třesení se rukou, uznáno za nutné,
abychom nesčíslněkráte denně slepě nabité pistole
namířily proti sobě a vystřelily. Vůči prvnímu boxe-
rovi, jemuž by se podařilo, slézti zeď aneb jiným
způsobem vniknouti do budovy vyslanectví, měly
jsme vložit ůstí revolveru do úst a zastřelit se. Každý
muž ve vyslanectvu musil se zavázat přísahou, že
každou ženskou bytost, jež by neměla dosti odvahy
aneb obratnosti, sama se usmrtit, bez váhání zastřell.
Smithův
Hooker
spojený stát
Washington
NewYork
21
article
Ani ve dne ani v noci nesměly jsme nikdy vražed-
nou zbraň odložiti. V nejhorší době spaly jsme vždy
jen střídavě. V naší bezprostřední blízkosti musilo
bdíli vždycky několik osob, aby nás při prvním po-
plachu ihned probudily. Za hrozného jednoho odpo-
ledne, na něž nikdo z nás nezapomene, postavili nás
ženy za hustou řadu mužů a ve chvíli, kdy by byli
boxerové vnikli do vyslanectva, měli se naši věrní
ochránci obrátit a každý z nich měl tu, jež stála
proti němu, dobře mířenou střelou zachránit, aby se
nedostala živá do rukou hrozného nepřítele. Navzdor
naší příšerné situací nepozbyly jsme smyslu pro hu-
mor a stávalo se, že jsme se některým komickým
přihodám srdečně smály. Zejmena mrs. Congerová
poskytovala nám látku k zábavě. Nebohá dáma bála
se vlastního manžela mnohem více, než nejzlotřilej-
šího hoxera, jak se nám sama přiznala. Jakmile spa-
třila svého manžela, jenž ovšem byl nade vše po-
myšlení rozčilen, prchala jako posedlá, aby se někde
skryla. Domnivala se stále, že mr. Conger, kdyby na-
stal plahý poplach, ji zastřeli.e
Conger
23
article
Medicinální cognac-
Medicinální cognac-
Kapitá
vinnýE 4,000.0
franků.
destilát. MAn
Sociěté dos Propriétalres Vinicoles de Cognac (Spo-
ledenstvo sdružených majitelů vinie v Cognacu)
kuditelstvi1 J. 9. Nohnet Co., Cogrnae. Založeno 1838.
Hlavní sklad má C. Trau, e. a k dvorni obchod s ča-
jem a rumem ve Vídni, I., Wollzeile
Odebirati lze ve všech lepších obchodech se zbožim
osndnický m a lahůdkéřský m.
spo
Vídeň
Vinicole jít cognac
Wollzeile Odebirat
29
article
K. V. Raisa
K. V. Raisa
jímž zaháteno jest nové Sešltové vydlání
nejlepších knik Karla V. Ralsa.
které vyjde as v 70 dvouarchových sešitech po
Pro pohodli p. t. obecenstva přijímá se též
předplatné na 5 seš. 1 K 60 h, na 10
sešitů 3 K 20 h atd.
První sešit na ukázku zašle, objednávky vy-
řizuje a předplatné přijímá každé řádné knih-
kupectví neb přímo
nakladatelství F. Šimáčk
zse
v Praze
Jerusalemská ulice číslo ti.
K V
V Ralsa
F Šimáčk
Praha
30
article
Kapesní kniha
Kapesní kniha
pro inženýry, stavitele, žáky průmy
slových škola
r snnky
Píše profesor prům. školy Ak. Hlole ček.
Vychází v sešitech hojně illustrovaných po 18 kr
Mechanika. Části strojové. Parní kotle a stroje. Motory.
plynové, vodní a potrolejové. Větrná a vodní kola
Turbiny. Elektrotechnika. Žentoury. Čerpadla. Dmy-
chadla. Hutnictví. Stroje obráběcí. Zdvihadla. Dráhy
provazové. Železnice. Mosty. Stavitelství. Mlynářství
Pivovarnictví. Lihovarnictví. Cnkrovarnictví.
Příručni kniha
pro montéry elektrotechnické.
Napsal E. Kopeoký, inženýr elektrotech. Se ji
obr. a tabulí určení ztrát-
Obsah
Isolace. Stroje dynamoelektrické. Manipulace se stroji
Elektromotory. TTransformátory. Akkumulátory. Při-
stroje. Žárovky Lampy. Vedení. Montáž. — Cena
zl. 1.—, váz. zl. 1.30.
Turbin
E Kopeoký
Most
Ak
32
article
Uvičebnice zpěvu dile n
Uvičebnice zpěvu dile n
— pro žáky škol obecných. —
Sestavil Jan Mazánek, učitel v Ústí nad Orlicí.
Sešit 1. pro IV. školní rok, seš. 2. pro V. a V
rok a sešit 3. proVI. až VIII. školní rok.
Každý sešit za 40 h, váz. za 60 h i poštou. — Pi
vícevýtiscích příměřený nádavek pro chudé.
— Sohváliio c. k. minioterstvo o-
světy a vyučování za učebnic
na školách obecných dne 21. prosincer
m., č. 31.772.
Dříve vydána a taktéž jest ministerstvem
schválena za učebnici (dne 5. dubna 1894,
čís. 4289):
azánkova Cvičebnice zpěvu
sbírka pimi pro školy měšťanské,a
vhodná pom cka k doplnění látky každému.
kdož cvičí zpévu dle not (na základě učebn
osnovy). — Za 1 K 60 h brož, a za 2 K váz.
K těmto dvěma učebnicím vydána jest
methodika s názvem
Mazánek
Ústí nad Orlice
33
article
Mazánkovo Vyučování zpěvu
Mazánkovo Vyučování zpěvu
na pětitřídních i vícetřídních školách obec-
ných a měšťanských. — Díl I. (třída I.
až III.) za 1 K 20 h, váz. 1 K 60 h. — Dí
II. (třída IV. a V.) za 2 K 40b, váz. 2 K 80 h.
— Díl III. (škola měšťanská) za 2 K, váa
2669
2 K 40 h.
Nakladatel Fr. A. Urbánek, český knihkupec
v Praze, D vedle Národního divadla
—Prvý český závol hudební.
Mazánkův
A Urbánek
Francie
Praha
národní divadlo
37
article
F. M. DOSTOJEVSKÉHO.
F. M. DOSTOJEVSKÉHO.
Z ruštiny přeložil Jan Wagner.
Proslavený zástupce ruského románu novodo
bého vyličuje v knize této vznik a příčiny
nihilismu na Rusi.
Společné předplatné
„Levné illustrované knihovny“ roč. II. (18 svazků polo
tuhé vazby) a „Přítele domoviny“ roč. XVII. (12 sv
polotuhé vazby) jest sníženo celoročně na zl. 5.—
půlletně na 2 zl. 50 kr. Možno zasílati také čtvrtletne
po 1 zl. 25 kr.
Oláci těchto sbírek ráčíte se přesvědčiti, když korresp
lístkem žádati budete ukázku „Přítele Domoviny“
„Levné illustr. knihovny“ od svého knihkupce neb
M Dostojevský
Wagner
Rus
polo
43
article
Skvostně váz.
Světlá, Sebrané spisy. Dil I. Křiž
u potoka. II. vydání.
Arfosto, Zuřivý Roland. II. vyd
Sešit 31.
Česká knihovna zábavya
poučení. Sešit 85. Novák, O mag
netismu a elektř., 10
Jirásek, Sebr. spisy. II. vyd. Seš. 169
Díl XVII. Na dvoře vévodském
Ráj světa, Seš.p.
Ottova Laciná knihovna ná-
rodní, Sešit 5. Preissová, Prvn
obrázky ze Slovácka
Světlá, Spisy. Seš. 68. První Češka
Sešit 9.
Světlá, Spisy. Nové vydání. Sešit 51.
Besety lidu. Týdenník. Číslo 15.
Jednotlivé na venkově
Lumir. Číslo 18. Čtvrtletně K 2.40,
poštou
Lumir. Sešit 9
Roland
Novák
Ottův
Preissová
Prvn
Lumir
10 Jirásek
Slovácko
vévodský ráj svět
55
article
Spisy Julia Zeyera:
Spisy Julia Zeyera:
Fantastické povídky. 243 stran s obsahem:
Z papíru na kornouty. Opálová miska. Vánoční po-
vídka. Na pomezí cizích světů. Místo 3 K 20 h poure
2 K 440 h, poštou 2 K 50 h
Kronika o svatém Brandanu. Báseň. 2. vyd
118 stran. 1 K 20 h, poštou 1 K 30h
Rokoko- Povídka. 60 stran. 72 h. poštou 82 h
Sestra Paskalina. Legenda. 80 stran. 80 h, pe-
štou 90 h.
Zeyer
Brandan
58
article
Tovar
Tovar
předplafte si letošní (XXXI.) roč. Libuše, ma-
toe zňbnvy a vědění, jenž budé obsahov.
tyto vynikající práce předních demácíchl autorů:
C. 1./2. Nedokončený obraz. Román od
Antala Staška. — Č. 3. Staří mládenci a
jiné povídky od Boženy Vikové- Kunětické. —
Č. 4. Talmové zlato. Povídka z Korutan
od Gabriely Preissové. — Č. 5. Pérei. Román
z literární pozůstalosti + Bohumila Havlasy. —
Č. 6. Pozdní květ. Román od Bohumiia
Brodského. — Předplatné na těchto e
knih obnáší pouze 2 K 20 h (i s po-
štovní zásilkou). — Mezi odběratele letošního
ročníku Libuše bude vylosováno opětně úplně
zdarma 500 knihových, skvostně
váznných premií. — Dředplatné na Li-
buši přijímá a první sešit zdarma na
ukázku zašle každé řádné knihkupectví neb
přímo Administrnce Libuše (nakladatel-
ství F. Šimáčka) v Praze, leruzalemská ul. č. ll
1555
Libuše
Stašek
Božena
Preiss
Havlasa
Bohumiius Brodskij
F Šimáček
Korutany
Libuš
Praha
Administrnce Libuš