Periodikum ALTO Viewer

1

25. ledna 1903.

2

Příloha „Národnich Listů

3

k čislu

4

Strana 13

5 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Karel Alois Vinařický. List z dějin české výchovy k stoleté pamálce jeho narozenin 24. ledna 1803. Mezí katolickými knězi — národními bu diteli náleží tomuto rodáku slánskému jedne z míst nejpřednějších. Ve všech dobách svého působení církev ního: v Kováni u Mladé Boleslavi (1833—49) Týně n. Vltavou (1849—59) jako farář a děkan na Vyšehradě (1859—69) jako kanovník a po tom kapitulní farář osvědčil se tak horlivým snášelivým a pokrokovým pastýřem du- chovním, že nabyl obecné vážnosti a moh pro českou řeč a knihu, pro české časopisy školy působiti co nejúčinněji. Ve prospěch svého národa užíval svých styků s třemi arcibiskupy pražskými: s Chlum čanským, jemuž od r. 1825 byl ceremonářem a potom tajemníkem, s Krakovským z Kolovrat jemuž sloužil v téže hodnosti, se Schwarzen bergem, jenž ho jmenoval čestným radou konsi storiálním. Pro český jazyk dovedl jako sou kromý vychovatel získati živý zájem vro dinách hrabat Šlikův a nejvyššího purkrabí hr Kolovrata Libšteínského. Potřeby českého národa sblížili Vinařickéh s pražskými a venkovskými nejpřednějšími vl stenci, jimž byl vždy účinlivou radou a pomoe pohotově a s nimiž vedl přerozsáhlou korre spondenci, pro poznání národního života té doby velmi důležitou. České duchovenstvo musí ho ctit jako jednoho ze zakladatelů (r. 1828) o pak ob novitelů (r. 1860) Časopisu pro katolické ducho venstvo a z původeů Dědictví svatého Prokop (r. 1860). Česká literatura děkuje mu řadu libo zvukých básní a překlady z literatury staroklas sické, hlavně Virgila a Horáce a obnovení pa měti slavného humanisty Bohuslava Hasištein ského z Lobkovic. Nejtrvalejších úspěchů získal si Vinařick- v oboru české výchov.

Karel Alois Kolovrat berg Šlikův Kolovrat Libšteínský Virgil Horác Hasištein Lobkovic Vinařick Kováň Mladá Boleslav Vltava Vyšehrad Chlum svatý Prokop

6 article

Vinařický — spolužák Josefa Friče — n německé normální škole a německém gymnasiu slánských piaristů veliké měl nesnáze s něm- činou a musil nesmírnou práci podniknouti, než j ovládl tak, že mohl básně v ní skládati. Teprv v roce 1816 bylo uleveno v němčení mládeže střednímí školami, které mohly odtud i v češtině žáky nepovinně cvičiti. Avšak ani zanedbávání češtiny ve školácl slánských, ani studie Vinařického v německé Vídní, ani jeho německé styky s nejvyššími hod- nosty církevními a se šlechtou nedovedly ho odvrátiti od lásky k jazyku rodnému Užil dvou přiležitosti, by kruhům vládním do kazoval potřebu jeho pro školy. Roku 1832 s Josefem Jungmannem vypra- coval pro musejní Sbor pro vědecké vzděláván jezyka českého Pamětní spis o nynějším stavu vyučování v jazyku českém na vyučovacíoh ústavech v Čechách, jenž 10. dubna podán byl nejvyššímu purkrabí hraběti Chotkovi pro císaře Františka. Stalo se tak z podnětu onoho ná- městka císařova slavné paměti, jenž o jeho po Uebě důvěrně pohovořil s Palackým. Sice tento střízlivý spis neměl výsledkem co jiného, nežli že vláda nařídila direktorátům Eymnasialním, by pilně šetřily dekretu z 23 srpna 1816 o učení češtině v hodinách mimo- řádných, nieméně v dějinách našeho zápasu za rovnoprávnost jazykovou sluší mu místo vý znamné.

Frič Jungmann Chotek František Palacká Vídeň Čechy

7 article

Vzpomíná marných snah o poněmčení če- ského národa, po 60 let panujících; neprospíván. němčiny proto, že neopírá se o znalost jazyka mateřského, že místo učebnic dvoujazyčných stále jenom německé, které několik málo kale- chetův a ještě méně učitelů po česku vykládá. Z německých škol hlavních nebo poněmčených obecných velká škoda řemeslníkům českým, neschopným rozumného čtení prostonárodních spisů (německých), neschopných zhotovování li- stin (německých), neznalých čtení a psaní ma- teřstinou, beze zájmu pro školu (opakující) a knihu. Německé vyučování náboženství vinno nákazou mravní. Ono odeizuje úřadníky a professory, duchovni a lékaře lidu. Vylučování češtiny ze ško a úřadů škodlivě působí na politi- cké smýšlenílidu, podkopává v něm důvěruk úřadům a jich zařízením. A přece dle Herdera vzdělanost národa „nelze vynutiti jazykem cizím, nejkrásněji a ať tak dím. jedině daří se na vlastní půdě národa ve mluvě zdědéné a dědičné. Střízliví spisovatelé Pamětního spisu žádaj pro školy obecné za jazyk vyučovací mateřskou řeč dítek, pro školy hlavní a vyšší němčinu „spolu s druhým jazykem zemským“. Posléze poukazují, že stačí, stávajícím a budoucím uči- telůni nařiditi, by vyučovali v obou jazycích pro učebnice české užiti jmění Dědictví sv.

Herder

8 article

Václava, r. 1670 k vydávání dobrých spisů pro lid v jazyce českém založeného, r. 1785 k c. k. důchodu normálních knih školních přiraženého nu 16.000 zl. vzrostlého. — Roku 1857 pojednáním O vyučovacím ja- zyku v národních školách v Časopise Musen krá- lovství českého ujal se Vinařický redaktora Školy a života vlasteneckého, a pokrokového kněze Řezáče slavné paměti ve sporu v Bohemiia s c. k. školním radou zlé pověsti germanisáto- rem Janem Mareschem, v Pražských Novinách. hájícím pošetilost a zvrácenost pražských Čechů. posílati děti do škol německých. Vinařický proti poněmčovatelům národníc škol českých, „paedagogické straně německé“ uvádí nejdříve pravidla pnedagogická videňskéh Methodenbuchu z r. 1825, která nijak zacho vat se nemohou ve škole, jejímuž pouze něme- ckému jazyku dítě nerozumí: „Hlahol jazyk cizího méně znamená než zvuk zvonu“; př tomto ví dítě alespoň, proč se zvoní. Z paměti se uči podle sluchu a zraků jako špaček a pa

Václav Řezáč Maresch Čecho zl

9 article

poušek. Smyslu slov neznajíc, neví, co si při nich pomysliti má. Přívětivost učitelovu může měřiti jen podle tváření; slovům poučovacím, na pomínacím, tklivým nerozumí; po slovu kára- jícím zůstává lhostejným, často ani neví, proč je káráno. Vše, co slyší, jemu jest neznámo: jakého potěšení může z toho nabýti? Jeho ně- mečtí spolužákové, čtouce veselý kousek, bývaj někdy rozveseleni: dítě pouze české v německé škole neví, proč se usmívají. Jakou činnost rozumu projeviti může odpovědmi na předložené otázky v jazyku nesrozumitelném? Při vypravo- vání nejtklivějšího, srdce šlechtícího příběhu zůstává nepohnutým. Nechť učitel mluví jak možná prostě německy, slova ta jsou českému dítěti stejně nosrozumitelná, jako kdyby byla špaňhelská nebo čínská. Nechť učitel ukazuje věci neb obrazy: co o nich praví, dítě české loda jen tuší a hádá, a smyslu teprve za dlouhý čas se domysliti může. Temnými-li bývají otázky německým dětem německy pronešené, jak světlé mohou býti dítěti českému? Jak sa dá očeká- vati, že pouze české dítě na německé otázky ně mecky bude odpovídati? Jakým způsobem zbudí německý učitel jeho činnost mysli ku porovná- vání věcí, a jak probudí je ku přemýšlení a k zdravému úsudku, bude-li mluviti s ním pouze německy?

10 article

Vinařický dokazuje dále, že dítě pouze če ské v pouze německé farní nebo-li hlavní škole (dle nabytých zkušeností) ničemu trvale naučit se nemůže. Že sluší představenstvům a ředitel stvům škol národních, hlavních i středních po zákoně vládním z 9. prosince 1854 opříti se nerozumné vůli českých rodičů, žádajících, by také náboženství učily se jich děti jazykem, je- muž nerozumějí. Že ředitelé hlavních, pouze ně- meckých škol jednají protizákonně, přijímajíce do nich děti pouze české. Že tyto v českých ško- lách hlavních postupně němčiny se zmocní. Že třeba škol středních česko-německých a něme- cko-českých.

11 article

Toť bylo stanovisko vlastenců r. 1857, na něž ovšem svým, tehdaž ani netušeným vývojem národ se povznesl. — Téhož roku v Musejním časopise vyliči Vinařický Český jazyk doma, ve chrámě, v škole a v literatuře. V podstatě je to polemik proti německým přátelům českého lidu, přimlou vajícím se ze jeho poněmčení a odtud připojen ke světové literatuře, pokroku průmyslovému všemu vyššímu vzdělání. Vinařičký naproti tomu poukazuje k život nosti jazyka, jímž mluví šest millionů lidí, kte- rých ročně 60.000 duší přibývá (psáno r. 1857). k němuž i bývalí Němci se přihlašují; jemuž 1575 jen českých a 246 smíšených far (proti 1014 německým) slouží; jemuž ve 20leto 1835—54 přibylo 300 škol národních (v Če- chách); pro nějž, vydáno ve čtyřletí 1853—57 c k. knihoskladem 900.000 učebnic českých pro mládež školní, jejíž počet páčiti lze na 600.000, z nichž ročně aspoň na 50.000 čte- nářů ze škol vychází; na ústavech středních (ně meckých) česká mládež tvoří většinu, na třech fakultách vysokých škol pražských některé před nášky dějí se v řeči české. Výtečnost jazyka českého po Dobrovském dokázali Hanka a Safařík; Jungmann mu zjistil 90.000 z ryzích vlastních kořenů vyrostlých slov. Literatura naučná, časopisy (15 počtem) kalendáře, literatura vědecká a zábavná jsou ve všech směrech pěstovány. Dědictví Svatojanské má 17.000 členův a vydalo 42 spisů, poslední ve 20.000 výtiscích, dědictví sv. Cyrilla a Me- thoda má 6000 členů. Musejní sbor pro řeč literaturu českou k Časopisu Musea soustředi 175 spisovatelů, Matice česká má na 4976 údů.

Němec Dobrovský Hank Safařík Jungmann Cyrill členův

12 article

Literatura česká není „ehoutkou jednotli vých blouzníveů“, je potřebou a útěchou šest millionů duši, poskytuje poučení realní a při- pravuje cestu vyšším školám. Znalost českého jazyka pomáhá k osvojování si řečí evropských a jenom by prospěla učení se latině a řečtině. Se „světovými“ jazyky málo lidí světem obchází; domov, vlast a říše vyhledávají z na losti češtiny, pomocí které lze se přiučiti jazykům polovice obyva- telstva Rakouska a sedmdesát millionů zahraničních Slovanůk účelům obchodu. Největšímu počtu lidu pro živnostní, cír- kevní a občanské potřeby stačí čeština. Literatura česká podá mu nálezy zahraničné. Ně- kolik set literátův pro svou potřebu přiučí se řečem cizím, několik tisíc úřadníků a duchovních dle zákona a příkladu zeměpána má se naučiti řeči lidu. Školy usnadní přiučení se němčině, pro které ne- třeba níčiti druhý jazyk zemský. „Příroda, domáenost, církev i stát poskytují jazyku našemu i literatuře budoucnost,a tuto v dokonalém smíru s ostatním stejnopovinnými i stejně oprávně nými kmeny národními v říši ra kouske. Tak ujímal se vlastenecký kněz svého ja zyka před půl stoletím! — Později (1863) vrátil se Vinařický E otázce rovnoprávnosti na školách vysokých německým pojednáním Zur Gleichberechtigungsírage an der Universitast. Listárna redakce. Panu V. K. z Č. O S. Věta „Zemskému ústřednímu spolku učitelskému“ podařil se, v užší styky vstoupiti se Sokolstvem“ v léto Hlidce z 18. t. m. vyplynula z dojmů, jakými pří- slušné zprávy v učitelských listech musily na svě čtenáře působiti: lifujeme — že dle Vašeho líčení — nebyly tyto slyky takově, by tohoto označení za- sluhovaly. — Za vhodné příležitosti rádi význam Ú. V. S. oceníme a k němu povzbudíme.

V K Rakousko Č . O S Zur Gleichberechtigungsírag an der Universitast

13 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Z domácího peněžního trhu. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) V Praze, 24. ledna. (Finanční prastav dřívějších do b. — Doba pokladů a peněžního hospodář ství punčochového. — Vývoj poměru od neplodněho ukládání kapitálu ku plodnému. — Změněná personífikace lakomství. — Pražská bursa. — Boj papíry k uložení kapitálu. — Symplo- matická předzvěsť příšti doby.) Za prastavu dřívějších let bývaly úspory kapitálem neplodným. Dobou »pokladů« můžeme nazvati onen nejistý čas, kdy peníze byly uklá- dány neplodně a kdy nebylo žádáno od nich, aby také »pracovaly«. V době pokladů bylo penězi nejvíce mrháno. Byl to prastav — ale na onu dobu mrhání peněz se ve středních třl- dách ještě pamatujeme. Matky schovávaly tvrdé dollary nebo zlatky šajnů, zlatníky u čtvrtzlat- níky do rohu skříní a vázaly svůj kapitál do uzlíčku nebo stará punčocha se stala měšcem (doba peněžního hospodářství punčochového). Ještě dříve sedlák umísťoval svůj kapitál v hrnci. který v temné noci za ochranných modliteb za- kopával pod prahem, ve sklepě nebo pod zastrče- ným stromem v zahradě. Takové uložení kapitálu zarmoutilo obyčejně veselé dědice. Snad majítel usedlosti náhle zemřel, nemaje času na smrtel- ném loži — jak čítáma v dojemných povídkách pro mládež do šestnácti let obojího pohlaví — upozorniti syna, kam uložil úspory své práce. A přece otcova pokladu pro těžké doby bylo právě tolik třeba, že bez něho syn nemohl usedlost udržeti. Přešla do cizích rukou a do cizích rukou přešel také nastřádaný groš, když nový majitel vykopával zašlý bez nebo strom kde bývalý vlastník uložil své úspory.

Praha

14 article

Jak pro ty peníze se sedlák nadřel a ee pro ně od svého dítěte vytrpěl ještě v hrobě V naší době moderního úvěrnictví a finaně ního pokroku pod bez již méně ukládáme ka- pitál, ale mnohdy čteme o umístění peněz rovně podivuhodném. Kterýsi chytrák uložil svě fondy do bed ničky od doutníků, které byly naházeny v koutě pokoje. Ale když jednou právě nebyl doma paní nenašla dříví na zátop i nast kala do pece krám bedniček, který tak dlouho překážel a nyn se tak hodil. Jiný opatrně uschovával úspory za pod šívku starého klobouku, i tento způsob úschovy nebyl šťastný, neboť nevědomá žena při vhodné příležitosti prodala podomnímu obchodníku z šesták starý cylindr, stovkami vycpaný Dějiny takových případů by naplnily mnohe a mnoho svazků. A ještě z novější doby známe kombinované uložení kapitálu, že praž- ský boháč považoval svých sto Daňkovek z nejlépe uloženo va starém prádelním koši po postelí. Nejistota pohnutých dob byla lidem po hnutkou, že se spokojovali s uložením svých úspor po svém zdání bezpečným. Když al nastaly doby klidnější a přestaly vpády rabují eích žoldnéřů, byly pokladny opět vykopávány a peníze byly svěřovány oběhu, aby opět tvo řily peníze. Novou epochu pokladového hospo- dářství zahájil ale tragický krach na počátku minulého století. Prostý občan nevěřil lidem nýbrž toliko zlatu a stříbru a z té doby se da tuje také druhá perioda sterilního, neplodného ukládání. Měla také zásadou, raději dobře spát. nežli dobře jíst . ..

15 article

Pak v pozdějších generacích utuchl hrozny dojem krachu, který ruinoval tisíce jmění, nadešel čas, kdy lidem byla poskytnuta přileži tost, aby bezpečně a na úrok ukládali svoje úspory. Nedůvěřivci vyčkávali, jak se osvědč záložní kasy, záložny a spořitelny, které podá- valy ruku nejen potřebným, nýbrž i majelným. A když se osvědčila tato přiležitost k bezpeč nému a výnosnému ukládání úspor, nahliželo se také konečně v dalším důsledku, že není hospodářským ukládati peníze v čistých zlatní- cích, nebo dukátech, třeba byly tak řídky leskly — vždyť ničeho nenssou. I lakomec sl uvědomil, že otevře-li bednu svého pokladu, na němž sedí, dnes nebo za desel, dvaceť let, vždy tam zlatníků a dukátů bude počet týž. Proto i lakomec poslal své peníze do světa pracovat. — a dnes jeho představa vychrtlého muže hla- dově se prohrabujícího v penězích zlatých stříbrných, jest snachronismem. Vidíme jeju wertheimské pokladny pozorně odstřihovati ku pony cenných papírů a rovnati svazky vklad ních knížek. Tento zosobněný extrém spoři- vosti svými dvěma představami nejlépe vystihuje hospodářství peněžní kdysi a nyní. —

16 article

Ačkoli i pro papíry dividendové na pražsko burse jest zřejma pevná nálada, stěžejním bodem byl také v minulém týdnu obchod v rentách a papírech ukládacích. Poptávce tak intensivní že dosud nepamatujeme takového zjevu, těsily se komunální úpisy zemské banky království če ského. I dříve byly kupovány u velkých polož kách v obchodu soukromém, ale síla poptávky teprve zřejmě byla dokumentována, když obcho v těchto cenných papírech byl přeložen na bursu Bylo útočeno nejkrásnějšími řečmi na přítomného ředitele zemské banky pana Procházku, tento by přemlouván, nejvýmluvnějšími slovy nucen, aby přece něco zboží rozdělil čelným interesentům a nešťastni byli ti, na něž se nedostalo. V dal ších dnech pak bylo spravedlnosti tím způsoben učiněno zadost, že každému členu bursy pře nechán byl jeden závěr. A můžeme prozraditi že obchodní horlivost nadužívala této disposice. ježto když náhodou některý člen nemínil vyko nati toto přejímací právo na jeden závěr komu nálek, byl požádán druhým členem bursy, aby je provedl za něj. Někteři členové se snažili pro sebe získati výhodu, že se přihlásili dvakráte — marně následkem přesných záznamů v bursovní knížce zemské banky.

Procházka

17 article

Komunálky byly jednány na burse 99 90 a meliorační za 100. Kurs 4 lgprocentních ban kovních dlužních úpisů české průmyslové banky se zvedl o čtvrt procenta a kurs peníze znamená nyní 99.50. Zboží vůbec nyní se neznamená ježto ho není. Předzvěst příští doby vane z toho shonu po ukládacích papírech. Není to pouze dozvul bezobchodné a nepodnikavě minulosti. Před běžným důsledkem úpravy naší měny, která v skutečnosti jest již vlastně provedena, a která naši oblast peněžní vtělila ke světovému trhu peněžnímu, přibližujeme svoji úrokovou míru na svétový standard . .. V Pešti snížily již ústavy svoji úrokovou míru a v zápětí šla velká poptávka po papírech k uložení kapitálu, ježto každý chce uchráni svého kapitálu. Ve Vídni tyto koupě byly usku- tečňovány ještě dříve, nežli vídeňské bankovn ústavy se rozhodly snížiti svoji úrokovou sazbu ze vkladů na knížkách na 33. na účtech n 11 (účty běžné) a 2% (účty vkladní). Po ce- stách flliálek vídeňských bank u nás asi plyne tatáž událost k nám. Proto v zákulisí finan ním jest rušný spěch a prolětají nulné depeše statisícových obratů v cenných papírech. — Vládne, kdo předvidá.

Pešť Vídeň český průmyslový banka

18 article Týdenní přehled bursovní.

Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 24. ledna (Pův. zpráva »Nár. Listů «.) Zlepšením se parlamentní sitoace upevnila se bursovní situace povšechně; později vyníkl obzvláště trh bankovní a počínaje bankami skupiny Rothschil dovy značně se zlepšily také ostatní tak řečené střední banky. Vídeňské ústavy, majíce obrovské ná- valy vkladů, pro něž není okamžitého upotřebení. usnesly se snížiti míru úrokovou. Okolnost tato měl a ještě bude míti za následek, že publikum bude jaksi nuceno věnovati větší pozornost všem ukláda- cím a slušné zúročení poskytujícím dividendovým papírům. Obchod v rentách a vůbec ukládacích pa pírech jest neobyčejný a kursy jejich stoupají oči vidně. Banky vydělávají na těchto hodnotách pěkné peníze a tím také lze vysvětliti, že celý trh bankovní dostal se trochu více do proudu a že zájem stále vzrůstá, obzvláště když jsou na obzoru nové velk obchody. Původně se mělo za to, že společné renty budou konvertovány na 4 proc., ale později se uká zalo, že skupina Rothschildova zabývá se nižší saz bou a sice 3.75 proc. Mluvilo se sice také o 3.5pro centní míře, ale z toho, jak se zdá, brzy sešlo, ne boť na kompetentních místech dobře se ví, s jakým potížemi a nebezpečím byla by dotyčná finanční ope- race spojena. Vzhledem k tomu, že lze také ješti jiné než slátní obchody očekávati, podnikala speku- lace rozsáhlé, zejmena prémiové koupě kreditek; z středních bank stoupla značně lšnderbanka, jelikol se proslýchalo, že bude míti od vídeňské obce ob chod, spojený se stavbou nového vodovodu. Také vídeňská bankovní jednota vykazuje velice slušné stoupnutí. Na trhu dopravním zůstávala nálada spíše slabši toliko státní dráha ke konci týdne se zlepšila. Lom bardky a dunajské paroplavební byly nabízeny, tyto zvláště proto, že nastalými mrazy byla paroplavba přerušena.

Rothschildův Vídeň Rothschil

19 article

Větší variace vyskytovaly se také na trhu prů- myslovém a byly to zase akcie pražské železářské společnosti, po nichž i za značně vyšších kursů byla poptávka. Šchodnica dodržovala kurs, přes to, že ně- které videňské časopisy přinesly o slavu tohoto pod- niku velice nepříznivé zprávy. Neplacení dividendy — jak ostatně již před týdnem bylo poznamenáno — jest již v kursu jaksi vyjádřeno a nezbývá nyní nie jiného, než jak veliká bude bilanční ztráta, o nížs mluví, ale zvláště dojde-li k sjednání kartelu petro- lejevého. Dle toho, že toliko haličsko-karpatská spo- lečnost požaduje ne o mnoho větší kontingent a dle toho, že kursy petrolejových podníků se drží, bylo hy lze sovditi, že dřívější neb pozdější dohoda nen vyloučena. Na zprávy, že branná předloha nenachází v Uhrách již tak velkého odporu, stoupla rakouská zbrojovka o 12 korun. Důležitější variace v tomte týdnu poznati lze z tohoto sestavení 17. ledna 24. ledna Rak. korunová renta . . . 101.20 101.50 121.05 121.— Rak. zlatá renta . . . .. 121.05 121.25 Uherská zlatá renta . . . . 99.10 99..55 Uherská korunová renta . . Turecké losy . . . . . . 120.— 125.25 Rak. kreditky . . . . .. 692.— 701.75 Banka pro země rakouské. 398.75 411.— 735.50 747.50 Uherské kreditky . . . .. 461.— Bankovní jednola . . .. 479.75 964.— 943.50 Pozemkový úvěrní ústav . . Živnostenská banka . . . . 256 25 256.— 692.75 697.50 Společnost státní dráhy . Jižní dráha 59.50 57. 75 Polabská dráha 456.— 455.— Buštěhradská dráha lit. B. 996.— 999.— Dunajská paroplavební spol.

Uhry Bank pro země živnostenský banka státní dráha

20 article

910.— 904.— 317.— 329.— Rakouská továrna na zbroj 394.— Alpinky 391.50 488 10 485.— Rým.-muráňská společnost 1628.— 1620.— Pražská železářská společnost 1150.— Česká báňská společnost 1138.— Mostecká uhlářská společnost 718.— 712.— 695.— 700.— Wienerberger . . . . .. 540.— 558.— Schodnica . . . . . . . 239 70 239 85 Londýnská devisa . . . . 117.15 117.12 Říšské marky . . . . . . Berlinská bursa. Z Berlína, 24. ledna. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Týdenní přehled. Nastávající velké transakce na trhu rentovém daly burse nový ráz a hodnoty bankovní, jež tak dlouho zůstávaly skoro nepovšimnuty, dostaly se do popředí. Velice pevná tendence na trhu ukládacím vzbudila zájem širšího publika a byly to nejen 3 pro- centní říšské, nýbrž rakouské, uberské, argentinské turecké, portugalské a řecké půjčky, jež za stále vyš- ších a vyšších kursů brány byly z trhu. Také čínské půjčky se upevníly, čehož hlavní důvod hledati dlužno v tom, že v Paříži chystá se snad již začátkem únbra nová emisse čínské železniční půjčky a že tedy musí býti úspěch této akce předem připravován.

Schodnica Berlín Paříž Český báňský společnost Wienerberger

21 article

Bankovní hodnoty převzaly tedy vedení a ten dence jejich byla úplně nezávislou a docela rozdíl- nou od všech ostatních kategorií papírů. Diskonto ko- manditním prospěly zprávy o nových obchodecha cestě jednoho z ředitelů do Nového Yorku; Něměcká banka získala stoupáním hodnot tureckých, rakouské kreditky zase novými státními obchody a vyššími záznamy vídeňskými. Zmínku zasluhuje také pevná tendence skoro všech hypotečních bank. Na Irhu dopravním nebylo žádné jednotné ten- dence, převahu však mělo smýšlení slabší. Tak zvláště severo-německý Lloyd byl stále tisněn pro duji, podnikanými z té příčiny, že prý bíllance má býti špatná a dividenda nemá obnášeli více naž 25% Lombardy. Kanada a transvaniská dráha zů slaly při nižších kursech. Pevně držela se jen slátní dráha a občas také Dortmund-Gronau. Na kasovním trhu převládaly realisace a drobení se kursů. Zprávy z Venezuely, dle nichž německé loďstvo začalo bom bardovati San Carlos, zůstávaly ze začátku skoro ben vlivu na bursovní tendenci, tak že se zdálo, že bom bardování děje se za souhlasu při blokádě zúčast něných velmocí, ale dnešní úpadek báňských papíro nasvědčoval by něčemu jinému. Na trhu montánním bylo lze pozorovati neustálé prodeje předního bankovního ústavu; jest známo, ž prováděny byly na účet rýnské spekulace, která podle všeho přechází do dřívější posice a la baisse. Z toho důvodu očekávají se také nepříznivé články o situaci železářského průmyslu v Porýnsku a nepře- kvapilo by pranic, kdyby zejmena »Kölnische Zlg.e v nejbližší budouenosti zabývala se — barvením situace. Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení

Nový York Kanada Dortmund Gronau Venezuela Porýnsko Něměcká banka Kölnische Zlgie Sana Carlos

22 article

Rakouské kreditky . . . . Německá banka . . . . . Obchodní společnost . . . Drážďanská banka . . . . Španělské exterieury Bochumské ocelárny . . . Lauřina hut Dortmund Union lit. C. .. Harpenské doly Gelsenkirchenské doly . . . Hiberniao Consolidace Severoněmecký Lloyd Hamb. amer. dopravní spol. Kanada . . . . . . . Transvaal . . . . . .. Turecké losy Z kasovních papírů: Concordia . . . . . . . Eschweiler . . . . . .. Geisweider . . . . .. Hochdahl . . . Katovické doly a železárny Wilhelm . . . . . .. Phönix . . . . . . . . Schalker Gruben . . . . Westfalia . . . . . . . Orenstein Koppel. . . . Hasper . . . . . . . . Donnersmark . . . . . . Huldschinský . . . . . . Vulcan . . . . . . . . Bismark . . . . . . .. Hoesch . . . . . . .. Königsborn . . . . . . . Nordstern . . . . . . .

Lauřin Hamb Concordia Wilhelm Orenstein Koppel Dortmund Kanada Transvaal drážďanský banka Phönix Schalker Gruben

23 title

Diskonto

24 article

Řepařské hnutí Ústřední jednota řepařů v král. če- ském vypracovala návrh zákona zakazujícího rayonování řepní. Stanoví se jím Zákon ze dne...... týkající se ochrany pěstitelů § 1. Kdo uzavře úmluvu, která má za účel, aby jeden nebo více pěstitelů řepy při odbytu své řepy na určitého odběratele neb určitý kruh odběratelů ob- mezení byli (rayonování), dopouští se přestupkua potrestá se tuhým vězením od 3 měsíců do 1 roku peněžitou pokutou do 10.000 K. § 2. Kdo uzavře takovou úmluvu, která má za účel, aby jeden nebo více pěstitelů řepy ohledně jed- noho nebo více odběratelů, nebo jednoho nebo více odběratelských kruhů, se svou řepou z trhu vyloučeni byli (boykotování), dopouští se přestupku a potrestá se tuhým vězením od 3 měsíců do 1 roku a peně- žitou pokutou do 10.000 K.

Zákon

26 article

§ 3. Týchž trestních ustanovení jest použíti ohled- ně provádění ůmluv před vydáním toho zákona uza- vřených, které pod trestní sankci § 1. a 2. spadají § 4 Úmluvy ve smyslu § 1. a 2. před vydáním tehoto zákona ujednané prohlašují se ode dne vy- hlášení tohoto zákona za neplatné Z Ústřední jednoty řepařů pro krá- lovství české v Praze.“ Dne 25. ledna konána bude manifestační schůze českých řepařů v Kutné Hoře, na jejíž program položena olázka: „Co o našich poslanců dnes čeští řepaři žá- dají.“ Debatu o temto bodu zahájí pan JUDr H Janovský z Trpoměch. — Podobné schůze pořá- dány budou na Král. Vinohradech 1. února, v Chru- dimi 1. února, v Českém Brodě 2. února, v Nymburca 5. února, Mělníce, Libochovicích a Roudnici 8. února, Lysé n. Lab 15. února.

Král Praha Kutná hoře Vinohrady Chr Český Brod Nymburca Mělník Libochovice Roudnice Lysá můj JUDr H

27 article

Okresní odbor řepařské jednoty ve Velvarech konal dne 19. ledna za předsednictví p. Jana Lindy schůzi, v níž usneseno jednomyslně organisovati veškeré obce okresu velvarského, by s prodejem řepy se neukvapovaly, nýbrž vy- čkaly a řepu prodaly teprve tehdy, až cukrovary nabídnou cenu slušnou, poměrům odpovídajicí. Zá- roveň usneseno, aby se řepa prodala pouze na smiou- vu, ve které obě strany, cukrovar i rolník, jsou sobě rovny a nikoli, jak až dosud se dělo, na smlouvu, ve které rolník byl vydán v šane cukrovaru. Rozsáhlá akce v tom směru zahájena. Z Černuce: Ve schůzi pěstitelů řep konané dne 20. ledna v hostinci pana Fr. Renndrav Černuci učiněno jednohlasně následovní prohlášení- „My podepsaní pěstitelé řepy z Černuce zavazujeme se tímto pevně, že neprodáme své řepy dříve, dokud nám nebude dán pokyn okresním odborem řepařské jednoty pro král. české ve Velvarech ohledně ceny. deby a podmínek prodeje. Tento závazek plati pro dedavately cukrovarů velvarského, hospozinskéhoa reudnického.“ Následuje 30 podpisů rolníků, kteří při- hlásil 87 tisíc q tepy.

Linda Velvary Černuc Francie Renndrav Černuc

28 article

Cukerní olázka. V páteční schůzi cukerní komise odhodlal se ko- nečně ministr Böhm-Bawerk označiti staanovisko vládní k požadavkům na snížení cukerní daně Věren svému dosavadnímu postupu, opře! se jakémukoli snížení cekerní daně. Nedo- volují to prý státní finance. Jedině nesnížením cukerni daně (a úsporou prémií cukerních) a snížením úroko- vého břemene společného státního dluhu, plynoucím z ohlášené konverse, bude prý lze udržeti rovnováhu rozpočtovou. Pan dr. Böhm-Bawerk ví sám nejlépe že tomu tak není a že jeho soustavný rozpočelní pessimism plyne z momentů jiných: ze zvýšených potřeb vojenských. Protože ale není odhodlanosti říci pravdu, volí se tato cesta, je- jíž nesprávnost a zavržitelnost jsme tolikráte doká- zali. Základem finančnictví moderních států musí býti pravda a jasnost. Jen proto stojí anglický stát tak pevně důvěrou svých občanů, protože jeho finanční postup jest jasným a zřejmým každému občanu. Pan Böhm této pravdy nedbá — tím ale také jen sankcio- nuje veřejný názor, že neříci pravdy pokladně státní při přiznávání daní jest správno. Dokázali jsme již dříve ze státního rozpočtu, že na úhradu pravidel- ných potřeb příjmy stačí — pan Böhm po povolenía provedení nové daně z jízdních lístků, jejíz výnos dnes samy vládní kruhy odhadují na 18 mil. K., po zrušení prémiícukernícha nesnížení spotřební daně cukerní, čímž získá před- litavská fmanční správa nehledě k přirozenému vzrů- stu cukerní spotřební dávky 13 mil. K, a po prove- dení konverse, čimž klesne úrokový příspěvek této poloviny o 7.2 mil. K., získává pro státní pokladnu přírostek nejměně 38.2 mil. K.

Böhm Bawerk doktor

29 article

A současně oznamuje se, že co nejdříve bude zavedena státní daň pivní. Skoro nepozorovaně vzrostou státní příjmy takto o značné sumy, pro co? Vzhle- dem k těmto faktům dělá tvrzení pana Bühma dojem ubohé výmluvy, ke které by se finanční státní ministr uchylovati neměl. Kdyby i stát snížil cukerní daňa obnos prémií, zbude mu náhrada v dani z jízdních lístků více než dostatečná. Jde ale o účely jiné, nez o rovnováhu rozpočetní, o účely nepopulární, kde nej- lépe postaviti občanstvo před hotový lakt. Pan Böhm- Bawerk snaží se ho ulvořiti. A snad se mu to také povede. Vzrůst řádných výdajů státních jest daleko, daleko za úsilným zvětšováním příjmů. Uspořené cu- kerní prémie propadly s jinými příjmy novými po- třebám armády Na uvedené schůzi, jejíž závěr dodán nám byl korrespondenční kanceláří teprve dnes, pan Böhm pravíl: Jiný rozvrh kontingenlu me zi obě poloviny říše než na základě spotřebya sepciálně ve spojení s dohodou, která zbudovánav prvé řadě na základě ochrany vlastní spotřeby pro ten který stát, a vzhledem k tomu, že kontingentace lihová provedena na stejných zásadách, nebylo by lze pro- věsti. O otázce liberování částí kontingentových pro domácí spotřebu podá prý vládní zástupce Ber- ratzky podrobné výklady. Poměry cukerního severo- východního průmyslu této říšské poloviny nutno pokládati za výjimečné a co takové také upravili. Tak činí i vládní předloha, která se jen nepatrně liší od po- žadavků ankety. Bude-li sněmovna ochotna ještě více jim vyhověti, nebude vláda činiti překážek. Co do rayonování sděluje ministr, že se ministerští zá- stupci již sešli a že olázka bude rychle vyřízena.

Bühma Böhm Bawerk

30 article

Kromě loho bude se v příštích dnech konali z vlášt- ní anketa, která podá přesný obraz požadavkůa daného stavu, a zároveň naznačí návrhy opravné. Takto lze se nadíti rychlého výsledku. Ohledně z ní- žení cukerní daně prohlašuje ministr konečně, že není sice absolutním nepřítelem snížení cukerní daně, která jest skutečně značně vysokou, třeha jest daň tato v jiných stálech stejně vysokou a snadi vyšší. Kdo ale se domáhá snížení cukerní daně, necht předem si ujasní, dostane-li se jim skutečně také ekvivalentního zisku jak výrobcům tak spotřebitelům. Oněm dostalo by se jen nepřímo nepalrné výhody ziskově, zatím co by nekylo peněz k jiným účelům, po jichž plnění bude kde kdo volati, jako jsou zat zební výhody vzdálenostní, podpory vývozu a země- dělství, posílení průmyslů cukr zpracujících a p., pro kteréžto opatření by byl ministr financí ochoten pro- středky povoliti (1) a která by přinesla výrobcům mnohem značnější výhody. Také jiné akce jako na př. olázku zákona o přípřežích nebylo by lze provésti.

31 article

Co se ale týče zájmů konsumentů t. j. poplatníků, poukazuje ministr na to, že slát nemá více zisku z ra- žení mincí, že jest nejisto, budou-li v r. 1902 pře- bytky, že příjmy daňové z části klesají, nebo jen mírně vzrůstají, tak že může se snadno objeviti v rozpočtu státním deficit a sice v ordinariu. Pak by nezbylo než bud zvýšili daně nebo zavésti nové.A přece nebylo by nic pochybenějšího než zrušiti vžitou spotřební dávku v okamžiku, kde dolyčný předmět beztoho zlaciní a zaváděti nové daně! Ukazuje-li sa na Francii a Německo, nutno uvážiti, že finanční mi- nistr Irancouzský žádal současně za nové příjmy 20 mil,. fr., zalím co se v Německu uvažuje o půjčce. v novém předloženém zákoně cukerním nebylo lze již vzhledem k Uhrám navrhnouti snížení daně, protože bylo by nutno podobný krok s nimi sjednati. Tím ovšem není pro budoucno vyloučeno snížení cukerní daně, zvláště splní-li se naděje ve zvýšení spotřeby kladené. Potud tedy p. Böhm-Bawerk. Své názory řekli jsme již předem. Chekový zákon v Uhrách. Uherskou vladou vypracována osnova cnekového zákona, která právě sdělena s veřejností. Uvádíme ně- která jeji uslanovení. Chek musí obsahovati: označení jako „cchek“ v textu: jméno toho, který má platili,

Böhm Bawerk Francie Německo Uhry Checa

32 article

17. ledna 24. ledna 219.— 222.— 193.50 196.62 215.25 215.50 159 50 159 62 148.25 148.12 88.50 89.75 181.75 180.12 217.75 216 75 71.50 71.50 176 50 175.62 177.— 175.62 175.— 171.62 346.— 342 25 102 75 101.37 135.50 134.— 168.— 167.50 131.50 133.50 270.— 220.— 144. 25 151.— 207.75 181.50 123.50 352.— 120.— 121.— 150.— 205.50 101.50 214.50 220.— 148.— 140.50 235.75

33 article

269.— 221.— 149.— 152.— - 209.75 182. — 124.— 353.— 119.50 120. 50 158.30 206.75 102.— 2.5.75 221.— 149.— 141.50 239.25