ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 494414a0-70f1-11dc-a20c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: place 27, person 92, org 6, work 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
25. ledna 1903.
4 masthead
Císlo 25.
5 article
nesmí se zapomínati ani na zeměpisnou polohu, následkem které Rakousko má zájem na všech evropských otázkách. Žádá-li Rakousko na svých spojencích obětí, musí také samo přinášeti jim některé oběti. Nutno však při tom dbáti také hmotného stavu země; nemůžeme žádati více než co obyvatelstvo může vykonati. Přecházeje k novým požadavkům, bar. Fejerváry upozorňuje především na polní dělostřelectví a námořnictví a žádá, aby pro tato dvě odvětví vojenství zvýšen byl počet mužstva. Na Uhry připadne 9362 mužů pro službu řadovou, 3000 mužů pro hon- védy, celkem tedy 12.362 mužů. Peněžitý ná- klad na rozmnožení mužstva bude činiti až do roku 1906 o 20 millionů korun více pro celou říši. Jest to náklad značný, ale ministr soudí, že obyvatelstvo jej snese, když se počet náhrad- ních záložníků zmenší o tolik, o kolik se zvýši počet novobranců. Po této všeobecné části přešel bar. Fejerváry ke zváštním požadavkům uher- ským. Pokud se týče praporů a odznaků vojenských, jest prý přáním panovníkovým, aby se upravily v souhlase s dualistickým státním právem. Stane se to co možno nejdříve, lhůta však se stanoviti nedá, poněvadž úprava ta zá- viší od četných faktorů. Ministr dále uznal, že nařízení panovníkovo z r. 1868, týkající se vřadováni uherských důstojníku do uherských pluků, není dosud provedeno; slíbil však, že se to stane vhodným způsobem.
Rakousko Uhry
6 article
D trestním zákonníku vojenském prohlásil, že bylo během posledních třiceti let učiněno již 19 návrhů, že však i tato otázka se nalezá již ve velmi pokročilém stadiu vyjedná- vání. O dvouleté činné službě se po- drobněji nezmiňoval, poněvadž o té otázce pro- mluvil nedávno dosti obšírně. Liberální strana schválila pak předlohu, o níž sněmovna zahájila jednání ve schůzi sobotní. Z Lince, 24. ledna. (Doplňovací vol- ba doříšské rady) v horno-rakouském ven- kovském okrese wels-vöklabruckém, na místo uprázdněné úmrtím posl. Wengra, vypsána na den 28. února. Jak bylo již sděleno, hodlá se zde ucházeti o mandát dr. Ebenhoch, jenž pro- padl při všeobecných volbách r. 1901.
doktor Ebenhoch
7 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 24. ledna. Odsouzen pro urážku hakatistů. Známý vydavatel a redaktor časopisu » Preus zische Jahrbücher« byl tyto dni v Berlině od- souzen pro urážku hakatistů k pokutě 300 mk. Urážky dopustil se tím, že v jednom článku nazval vyhlazovací úsilí hakatistů »poblouzením« a mezi jiným se vyslovil, že shakatism vnesl v národ německý mravnou sešlost, nejhorším ale zlem, které způsobil, že je špiclovství a systém denunciantský«. Obžalovaný přiznal se, že článek sám sepsal a divil se tomu, že slovy všeobecně míněnými mohli se cítit uražení jednotlivci, kteři článkem jmenováni nebyli, t. j. sloupové hakatismu Tiedemann, Kennemann a Kaschdau. Soud však se postavil na stanovisko jiné. takové, že každý člen spolku hakatistů jest oprávněn urážku vztahovati na sebe a žádat zadostučinění. Srbští důstojníci zbili německého dopisovatele. Bělehradský dopisovatel »Vossische Zei tungu«, jmenem Leo Lazar, původem uherský žid, potupil v jednom ze svých posledních do- písů srbskou armádu. Několik srbských důstoj- nikův umínilo si, že hanopisce ztrestají. Když se večer vracel z hostince, kde večeříval, vyří- tili se naň a spráskali jej biči a holemi tak, až bez sebe sklesl a v krvi své ležeti zůstal. Ni- kdo mu nepřispěl ku pomoci. Drohýho dne mu policie doručila vypovidací rozkaz. Musel se okamžitě sebrati a Srbsko opustiti. Nový předseda říšského sněmu německého. Soudí se všeobecně, že při nové volbě hr. Ballestrem zvolen bude opětně předsedou říš- ského sněmu, kdyby ale trval při odmítnut volby, že by zvolen byl předsedou rovněž člen středu svob. p. Hertling, jenž byl důvěrníkem vlády pruské za vyjednávání s Vatikánem o katolicko-bohoslovecké fakultě ve Strasburku. Volba tato byla by pro nynější směr v Něme eku ovšem nemálo charakteristickou.
Tiedemann Kennemann Kaschdau Lea Lazar Ballester Hertling Praha Berlín Srbsko Vatikán katolickýbohoslovecký fakulta
8 article
Volby v Gdansku. Při doplňovací volbě do říšského sněmu německého na mandát, uprázdněný úmrtím vůdce svobodomyslného sdružení Riekerta, zvolen byl syn známého historika Theodora Mommsena jako kandidát svobodomyslné strany. ale jen za pomocí hlasův stran konservativněj ších. Obdržel 10.000 hlasův, 6400 hlasův do- stal jeho protikandidát socialistický. Zajímavo jest, že vedl tak tuhý zápas proti sociálním demokratům syn těhož Mommsena, jenž ne- dávno prohlásil, že strana sociálně demokrati- cká jest jediná rostoucí a mocná strana v Ně- mecku, o kterouž by se — hlásal Mommsen otec — také liberálové měli opříti. Volbav Gdansku na takové sblížení ovšem nijak ne- ukazuje. Debata o nacionalismu ve fran- couzské snémovně. Po skrovnu jest dnes jen podrobností z řeč nacionalisty Lasiesa ve včerejší sehůzi francouz- ské sněmovny, v níž potíral doktriny meziná- rodnosti, hlásané zvláště Jaurěsem. Drát tele- grafieký zřejmě naddržuje tu »příteli cizinye (rozuměj: německé ciziny) Jaurésovi, z jehož řeči dnes ještě telegrafují se obšírně dodatky. pro něž ale netřeba nám vyhražovati zvláštní místo, kdyžtě čtenáři tyto doktriny protinaciona listické z jiných již projevů znají, páteční pak projev Jaurěsův nebyl ničím jiným, nežli vy- šperkováním týchž theorií, řečnicky ovšem po- dařeným. Jeť Jaurěs výtečným oratorem, jehož nejskvělejší přednost měříme ale dost nízko, jako pouhé sebe zvučnější a zdobnější fráse, poněvadž Jaurěs z pravidla sám nejednal dle theoril svých, tak že na př., když zjistilo se. že dceru vychovává v klášteře, samy listy so- cialistické obracely se proti němu, nečitajíce jej samy ani za socialistu. Ve včerejší schůzi pak Jaurěs snažil se prostě vykroutiti výrok
Mommsen Jaurés Riekerta ský sněmovna hlasův
9 article
svůj, nedávno ve prospěch trojspolku a proti znovunabytí Eisaska a Lotrinska učiněný. Majíli tedy listy německé interes, jeho vy- vody co nejzevrubněji rozšlapovati, neboť o pří- tele jejich jde, list český toho interesu nemá. Žel ale, na druhé straně z řeči nacionalisty La- siesa, jak řečeno, nemnoho jest dnes ještě do- datkův a zbývá vyčkati, až dojde obšírněji v li- stech francouzských. Lasies započal chválou Deschanela, načež ihned přešel k útoku proti socialistům, v depe- ších již vzpomenutému, i poukazoval na řeč kaneléře Bülowa a citoval jeho pochvalná slova v říšském sněmě německém o býv. ministru, soc. Müllerandovi. O Jauresovi samém ovšem Bülow nemluvil, ale chválil velký řečnický talent vůdcův socialistických. Lasies volal k socialistům, kteří chtějí všeobecnou republiku a sbratření všech národův: »My žádáme republiku národní.« Lasies velebil pak vůdee republiky v prvním ob- dobí jejím, kdy osvědčována láska i obětavos pro znovuzrození armády, v niž vtělovány na- děje na znovuzískání ztracených provincií. L- sies byl často přerušován odpůrci svými, ale řeč jeho nezůstala bez značného dojmu. Ministn vojenství André v prohlášení svém přizpůsobi se obranou alliance francouzsko ruské i armády, ať již činil tak volky neb nevolky, že na konec hlasovala celá téměř sněmovna pro schválení jeho prohlášení. Tak odbyta prozatím tato episoda, jež ale znovu jasně osvitila dva velké tábory, v něž Francie stále víc se rozpolťuje, tábor naciona- lismu a tábor internacionalismu, kterýž ale — a v tom právě jest při poměrech francouzských háček — nezůstává při internacionalismu pouze ve věcech čístě hospodářských, nýbrž hledí ho přenésti ve mnohém i na pole politické a kulturní
Bülow Jaures Lasies L sies André všeobecný republika Francie
10 article
Bombardování tvrze San Carlos. Zprávy německé nechtějí až doposud ni- čeho o tom věděti, že by také Němci byli př bombardování zmíněně tvrze v úžině marakaib- ské nějakých ztrát utrpěli. Tvrz San Carlos byla ostatně vyzbrojena větším počtem jen sta- rých děl a pouze 4 moderními děly osmicenti- metrovými, jež však rovněž nedostřelovaly na 6700 m., z kteréžto vzdálenosti »Vineta« z těž kých děl svých pálila. Tato vystřílela 90—100 granátů a učinila prý, dle pozorování » Pardala«. asi 44% tref. Venezuelské obyvatelstvo jest bombardová ním ovšem nesmírně rozhorleno. Guvernér ma- rakaibský svolal do zbraně všechny muže způ- sobilé, aby zamezil Němcům případně přistáti Přes 5000 mužů již se přihlásilo. Předvoj 2000 mužů přibyl již do San Rafaelu, na několik mil od San Carlos. V Unii mají obavy, že do- jde ke srážce. Minulého čtvrtka Venezuelci stříleli na dělovou loď »Restaurador«, kteráž opustila své kotviště u pobřeží a připlula k křižáku anglickému »Tribuně«.
Němec Venezuelec San Rafael San Carlos Sana Carlos
11 article
Všechen americký tisk odsuzuje co nej ostřeji bombardováni tvrze San Carlos a jes vůbec proti zostření blokády násilnými pro- středky. Z Washingtonu sděluje se, že take vláda jest názoru, že Německo zašlo daleko. Francouzský tisk pronáši soud po dobný. »Eclair« na př. praví: »Toto dobrodruž ství nezvýší prestyž německého námořnietva Těžkou chybu dlužno připočísti na účet něm cké admirality, nicméně událost ta jeviti bude pak i stejné účinky suggestivní.« Dle tvrzení venezuelského konsulá v Lon dýně, Schabosza, přinesl Bowen do Washing tonu doklady, jež vyvolají v Berlíně mrzuté pře- kvapení, proto že jsou pro Německo nesmírně kompromitující. Bowen dokáže prý, že německá vláda byla ve spojene s venezuelským vůdcem povstale- ckým Matosem, jenž zavázal se ji písemně, vyžene-li Castra a sám se vlády zmocní, že vene- zuelská ela postoupí vládě německé, nikoli ale proto, aby dluhy Německu byly zapraveny, nýbrž aby berlínská společnost diskontní, jež je ve Venezuele v různých podnicích angažována av níž zúčastněny jsou — jak známu — některé nejvyšší osobnosti berlinské, byla hmotně podporována daleko více, nežli nároky své prokázati může.
Bowen Matos Castro Washington Německo Berlín Venezuela Sana Carlos
12 article
Defraudace ve svato-václavské záložně. V záležitosti záložny sv.-václavsk Uvažuje dr. Scheiner, advokát v Praze. Poslední týden přinesl v záležitosti záložný celou řadu událostí a zpráv, jež zmatek panu jící mezi vkladatelstvem a členstvem značně roz množily. Čásť na vině té nese samo obecenstvo. které dychtivě a netrpělivě očekává nových nových sensačních zpráv, rozšiřuje pověsti a do brodružné výmysly rychlosti orkánu, takže ve řejný tisk ani nestači dokumentovati vše,co ústy se nese a kolem víři. Neblahý ten mrav zavinil již mnohé nehody a pohromy v sanační akci, jež vyžaduje přede vším chladné rozvahy a důvěrnosti — vždy jedná se o 7 millionů, sumu to na poměry naše v pravdě závratnou, již zdolati a urovnat jest prací herkulejskou. Úkol ten vyžaduje znač ných obětí ode všech súčastněných bezvými nečně, v tom leží rozřešení otázky té, jež by při povolnosti všech dnes mohla již býti roz- řešena. V poslední úvaze své poukázal jsem na to K 7,912.939.97 že schodek zjištěný bylo by možno hraditi a) odečtením podílů členských
svatý doktor Scheiner Praha
13 article
. . K 529.690.0 obnosem » 2,000.000.- b) další repartici mezi členy. tedy celkem obětí členskou v K 2,529.690.0 výši c) 20—30% slevou vkladatelo » 2,000.000.— v sumě asi . . . . . d) příspěvky k fondu sanaě- » 1,600. 000.— nímu . . . . . .. e) náhrada od pachatelů ve „ 500.000.— výši . . . . . . . f) odečtením vkladů nepravých v sumě asi . . . . . » 1,283.249 9 což činí celkem . . . . . K 7,912.939 9 V úvaze té bylo také již na to upozorněno že valná hromada členů může jen tehdy býti konána a repartice 2,000 000 K členy předse- vzata, budou-li všechny ony předpoklady do te doby zabezpečeny.
14 article
Žel, že se tak nestalo a nadešly nové ob- tíže, jež želaně splnění tohoto plánu ještě po sunuly. Chci k nim jednotlivě poukázati. Ad a) a b) Odečtení podilů členských repartování schodku jest členstvem v předběž- ných schůzích přijato a bude bez pochybnosti i valnou hromadou přijato. Členstvo samo utvo- řilo 60členný sbor, sestávající z důvěrníků jed- notlivých stran, který schodek hledí přiměřen mezi jednotlivé skupiny kontingovati a vedes ve věci té velice činně a horlivě. Poněvadž spl- nění závazku toho bude možno pomocí jiných ústavů a shovívavosti některých vkladatelů na delší dobu rozložiti, lze doufati, že žádané sumy budou také uhraženy, ač tu jde o značné Ad c). Od vkladatelů žádáno zprvu K 2,000.000, což znamená slevu 20proc. z vkladu 10,000.000, do dnešního dne sleveno však okolo 1,780,000, což znamená toliko slevu 20 proc. z 8,900.000. Kde zůstalo dalších 5,000.000? Kdyby všichni vkladatelé kněžst slevili bezvýminečně navržených 30 proc. ostatní bezvýminečně 20 proc., docililo by se vzhledem k tomu, že z vkladů bylo již asi 400.000 odepsáno k fondu garančnímu a sanač- nímu, slevy as 3,000.000 a konkurs byl by odvrácen. Patrno tedy, že záleží jen na ochotě těch, kteří dosud ku vlastní škodě váhají s slevou. Sleva ta v celém tomto obnosu bude nutna, jak z dalšího bude zřejmo.
15 article
Ad d). Fond sanační čítá dnes okol 1,200.000 K a musí býti na dalších 1,600.000K doplněn. O to pečuje kuratorium opětnou vý- zvou na zúčastněné a interessované kruhy. Pomoc ta čeká se od stavu duchovenského šlechtického. Nelze upřiti, že kněžstvo česko nižšího stavu koná nad síly své, očekává se proto, že i vyšší hodnostové buďou krásný při klad ten následovati. ad e) náhrada od pachatelů v obnosu 500.000 K jest již zabezpečena; ad f) nejtrapnějším bodem v celém sana- ním řízení jest otázka vkladů nepravých, nichž s určitostí tvrzeno, že jdou do millionů. I v těchto úvahách byl na ně vzat zřetel vzhle- dem k výpovědem pachatelů a vzhledem k tomu, že čásť vkladů nebyla k revisi přihlášena.
16 article
Vklady ty páčeny na obnos příbližný 1,283.249 K 96 h. Než naděje ty klamou, poněvadž bě- hem doby vklady ty k revisi a slevě jsou ohla- šovány, tak že i ty, jež dosud nerevidovány. nelze bezpečně a právem odčítati a nutno s nimi aneb aspoň s jistým jich dílem počítati. Ale i tento úbytek by byl zplna uhra- žen, kdyby sleva 20—30 byla bez- výminečně povolena. Toť stále jeden a týž refrén žalostné písně, která zní z ohrožené záložny a volá úpěnlivě k těm, kdož srdce svá zavírají soucitu a hlavy své moudré rozvaze. Vyzní-li na prázdno, pak konec všem nadějím a snahám zachraňovacím. Následkem této zdrželivosti vznikly proto i další návrhy a pokyny těch, kteří stůj co stůj věc zachrániti chtějí, vidouce v konkursu nedozírnou záhubu a rozvrat společnosti naší. Z ušlechti- lého a opatrného toho nazírání vznikl návrh ob chodní komory na slevu 30, vznikla i my- slénka zakupování knížek hotovým zaplacením 60 — vesměs to plány, jež bez všeobecn ochoty těžko lze uskutečniti. A přece záhuba se blíží krokem nezádrž ným, pod jehož tihou dnes již celá budova se chvěje a praská. Valná hromada členské, jak přírozeno, ne- majíc zabezpečenn úhradu schodku, odročena na dvě neděle, do doby té musí zjednati se jistota, aneb výbor musí vyhlásiti konkurs na záložnu — déle nelze s věcí odkládati. Shrouti-li se záložna, vzejde pláč a nářek a pak teprve snad mnozí přijdou ku poznání. jak chybili, odkládajíce pomoc svoji. Příští týden možná že přinese již potvrzení poslední této výstraby-
18 article
Na včerejší odpoledne svolaná valná hromada byla sice odročena a o odročení v čas zpráva po- dána, ale proto přece četní členové záložny přišlido schůze. Odpisy vkladů pokračují nyní velmi pozvolna. Včera odepsáno 8415 K 1 b, celkem činí odpisy 1,784.334 K. Také akce mezi členy na opatření dvou mill korun postupuje velmi pomalu. Aljaké vzrušující scény odehrávají se při návštěvě komise členské. Do do- mácnosti jednoho člena přišla sběratelská komis zrovna v okamžiku, když chlapec vrátil se ze z stavárny. Rodina musila zastavit peřiny, aby sehnala na úroky pro svato-václavskou záložnu. Bída zela ze všech koutů a přece chuďasové slibili, že na s nování záložny týdně věnují korunu! Jedna hypolekární dlužnice nebyla dlouho k na- lezení a pak se vysvětlilo, proč. Hledali ji stál mezi zámožnými majitelkami domů a ona zatín — sloužila. Patři jí sice dům, ale ten je tak předlu- žený, že pani domácí musí službou vydělávati s živobytí. Ujistila, že by mileráda přispěla na záchranu záložny, ale — nemá z čeho.
19 article
Mezi chuďasy sběratelé setkávají se s pochope- ním, ale mnohde dostanou nepěkné přivítání: »Na zlodějnu platit nebudem a než se konkursem na naše jmění dostanete, už dávno nic mít nebudem le Situace záložny je nyní mnohem horší, než kdy před tím. Realisování majetku záložny postupuje velmi nedostalečně. Jeden dům »Polsko«, nabídnut obcí pražské a o prodej jiných tří domů záložny zavedeno vyjednávání. Hotových peněz má nyní záložna něco přes 600.000 korun, capart, který by nestačil ani na sebe nepatrnější procento při vyplá- cení vkladů. V tomto směru zahájena akce u růz- ných peněžních ústavů, které však nejeví valné o- vahy do podobného riskantního obchodu. Nová záložna »Důvěra« zahájí svou činnos dnem 1. února a pakli záhy neobdrží slíbené vklady od vlády, bude její činnost velmi slabá. Mraky nad osudem svato- vácfavské záložnyse tedy stahují. První partie nádherných skvostů bývalého vrch- ního účetního záložny J. Orta dána byla včera do prodeje. Celkem 6 zástav, sestávajících ze 30 kusu. Půjčeno bylo na ně 4000 K. úroky dlužné obnášely 202 K a při dražbě strženo 6300 K. Dražba byla vykonána nějak důvěrně. V záložně stále tvrdili, ž sdělen bude s veřejností den, kdy se budou skvosty prodávati. A včera — najednou skvosty z pokladny záložny už byly pryč. Snad bude dražba veřejnt podniknuta na věci, které se v důvěrné dražbě ne prodajíl V bezpečnostním oddělení policejním bylo včera vyplaceno 5000 K na drobné vklady až do výše 200 K. Celkem bylo vyplaceno asi 500 knížek vkladních což jest ovšem velmi malé procento, neboť vklad ních knížek v záložně svatováclavské vydáno přes 11.000.
J Ort Polsko
20 article
Na záchranu svatováclavské zá- ložny upsali dále: Dědictví sv. Prokopa 90.000 K, Nejmenovaní 2161.65 K, Zdeňka kněžna Lobkovicová 2000 K, Ida prine. Lobkovicová 1000 K Jan Pecánek, farář, 1000 K, kapitola staro-boleslavská 1000 K, J. Roškot, děkan, 1000 K, V. Steinz, inž. 500 K, dále po 400 K upsali: Regina a Marie Př- bíkovy a V. Půlpán, farář; Jos. Stehlik 311 K; po 300 K P. Pavelka, farář. Jar. Přítel, výp. katecheta. A. Hlavinka, farář; C. Paštor, gymn. prof., 250 K. Marie Stratlová, lit. učit., 241 K; po 200 K A. Brzo- bohatý, děkan, G. Hans, kaplan, Jan Malík, c. knězi po 150 K V. Marek, děk., J. Křepinský, prof.; po 100 Fr. Bísek, farář, B. Černovský, koop., Jos. Černý, kaplan, Fr. Košák, katechela, Otto Liebich, Fr. Ma ňousek, far.; J. Kučera, far., 80 K, Jiří Sahula 70 K. Jos. Staněk, farář, 60 K; po 50 K V. Roubíček. sestry křesť. lásky, A. Schreiber, farář, Jos. Janda, koop.; po 20 K Jul. Slívka za nejmen., Jos. Souček Jos. Míka, farář, Jan Pažout, kněz. v. v.; V. Kočárník
Zdeňka Lobkovicová prine Pecánek J Roškot V Steinz Ing Regina Marie V Půlpán Jos P Pavelek A Hlavinek Paštor profesor K Stratlová Malík Marek Bísek Černá Košák Liebich ma J Kučera Sahula Staněk V Roubíček A Schreiber Janda Souček Mík Pažout V Kočárník Jos Francie dědictví svatý . Prokop 90.000 K 80 K K Jula
21 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Klub národní strany svobodomyslně Členská schůze konati se bude v sobot dne 31. t. m. o 7. hodině večerní v místnosteel klubovních (v domě Měšťanské besedy pražské) Program schůze té oznámen bude co nejdříve, — Náš nedělní projev k českému lidu mě překvapující dojmy v zápětí, jeden z nich však byl nad ostatní vítaný, jeho účinek totiž, ob- jasňujíeí situaci v celé české veřejnosti, pokud se týče jedině možného řešení nejdůležitějšího všenárodního problému, jazykové otázky. V tom ohledu působilo zakročení naše jako proud olektrického světla, vržený z nenadání za tmavé noci na stezky lesní, kamž uchýlil se tak mnohý pytlák neb podloudník. Všichni tito dopadení po- stavili se proti nám do jednoho šiku nenávistné vzpoury a jenom tak lze vysvětliti tu žhavou ne- návist kritiky, již jsme vydáni po celý již týden.
22 article
Vzdáme se podrobného úsudku skupiny ušlechtí lých živlů, kteří páže ku páži, objevili se za ko- pím, po celou tu dobu na nás trčícím, k vůl tomuto našemu provolání, manifestu, pronuncia- mentu, či jak ještě jinak zlibilo se pánům s ním nospokojeným nazvati náš projev. Zsínalý hněv hledí z těch smrtelně nenávidějících, ať staro českých, ať realistických, německo-pokrokových německo-radikálních, sociálně-demokratických. radikálních a radikálně pokrokových i všelijakých jiných tvářností, stejně nelíčenou záští proti nám spolčených, jichž špalírem kráčíme již sedmý den s devisí nedělitelnosti a oboujazyčně rovno- právnosti naší vlasti, vysoko vztýčenou, tak že si ji celý národ a jeho bližší i vzdálenější okolí přečetlo. Proti nám uváděny nejsměšnější ná- mitky a mezi jinými i ty, měli-li jsme práva, ku projevu podobnému! Právě ten ozvuk, s jakým se setkal v lidu českém, ten lomozný odpor, jaký vyvolal u jeho přirozených nepřátel národních. jako u jeho nepřirozených anebo zrůdných. marně se vtírajieích rádců, onen veliký dojem, s jakým se projev náš, posud všechen tisk zaba- vující, setkal, jest důknzem, že jsme měli k němu nejen právo, ale nejpřísnější povinno st.
23 article
Všestranný a úspěšný účinek našeho činu ospravedlnil jeho formu a potřebu formy takové a dal-li se slyšeti v hluku proti nám zvířeném i pošetilý hlas, tázající se po naší zodpovědnosti, odpovidáme, že její zdroj jest ve svědomí, před nímž odpovídá každý muž za své činy, i ten, který není opatřen mandátem poslaneckým. Že jsme pak jednali na základě mandátu skutečne důvěry české veřejnosti, dokazuje znova zase ten veliký a závažný dojem našeho vystoupení neboť nebýti této důvěry, nebylo by ani toho dojmu. My jsme českému lidu zavázáni k zod- povědnosti za jeho nepopíratelnou důvěru a n základě této zodpovědnosti musili jsme učiniti vše, co v dané chvíli uznali jsme za nutné k uhá- jení nejzákladnějších podmínek jeho národního bytu. Všechny jiné pohnutky — a byly nám od nízkých duší imputovány i nízké pohnutky — a všechno ostatní podezirání daleko od sebe od- mítáme. Je-li nutno, abychom se ještě výslovně a zvláště ohradili proti ošemetnému pokusu brněnského orgánu lidového, který naší přímost v neupřímnost obrací, naše odkázání k jedine cestě možného řešení jazykové otázky vykládá jako prý nepřímé doznání, „že se nemá pokračo- vati v jazykové akci“ a dokonce nás obviňuje, že prý jsme v područí výkonných výborů stran „radikálních“ a co ještě dalších neslušností st strany bylo — učiníme i to. Není pravda, že náš projev, jemuž nelze upříti nejzřetelnější jasnosti je nepřímým doznáním něčeho, co v něm nestojí
24 article
My jsme jedině proti takové akci jazykové, která řešíc otázku tuto pro království odděleně od markrabství a od vévodství, mohla by skončit rozdělením země naší podle německého diktátu jednak a za druhé by zavésti mohla v zemí této trojí různé jazykové právo, z nichž každé jedno- tlivé jsouc právem v jednom obvodu, bylo by proti právu v obou druhých obvodech nebo lépe cárech vlasti. Ve snaze, dostáti programu jed- noty vlasti naší a naprosto stejného práva obou národností, ve všech českých zemích, v jazyko- vém i veškerém jiném jakémkoli veřejném vzhledů, nikdy se nebudeme ohlížeti, je-li komu vhod či nevhod, jakých publicistických pro- středků k tomu konci hodláme užiti. To jest norma, svrchovaně pro nás rozhodující a to již ode všech počátků pokusu řešení jazykové otázky, tedy mnohem starší, než usnesení ja- kýchsi spolčených výkonných výborů, pro nás neexistentní. Pro takovou jazykovou akci jsme pro ni hodláme i nadále nasaditi všechny své síly stejně jako proti každé odchylce od ní jako orgán českého lidu s radostí a vždy „offieiální“ a jako orgán třeba až do úpad sloužící takové jazykové politice, která se kryje s vyloženými zásadami rovnoprávnosti národů nedílnosti země. V tom nezmate nás ovšem ani sebe modřejší rozhledna týdenních politiekých vyjevenců, kteří za „průlom prineipu německé vnitřní řeči úřadní“, jenž vlastní tíží a zdarma se musí prolomiti, jsou ochotni, učiniti průlom do jednoty země, kterou jednou vlastníma ru- kama prolomivše, nikdy už nesjednotíme. Že tito pozorovatelé pak nedovedou činiti rozdílu mezi Gautschovými jazykovými nařízeními mezi zákonem o rozdělení země, přímo naři- zujícím národnostní boj a utlačování českýel menšin v dvacetiletých etapách na základě ob
Gautschův
25 article
covací řeči, tedy mezi svěprávným aktem vlád- ním a zákonem, usneseným na základě obou- stranných punktací, jest vínen politieký zákal oči těchto empiriků, jejž dlužno by bylo opero- vati každého týdne. Na takovou zbytečnou práci ovšem času nemáme .. — Jihlavští šíváči. Když po známých vý- tržnostech německých dne 17. srpna m. r. při jubilejní slavnosti sokolské v Jihlavě nastaly ne- veselé konce u tamějšího krajského soudu a ně- kolik horlivějších demonstrantů rameno spravedl- nosti uchopilo a na několik měsíců usadilo, vy- šel v jihlavské všeněmecko-wolfiánské „Deut- sche Wacht“ článeček, v němž srovnávány po- kárané zločiny s demonstrativní a provokativní činnosti českých úřadníků tamějšího finančního ředitelství a vedle jiných urážek, projeven i ob- div, že tito, plným jménem uvedení úřadníci od- souzeni, ani stíháni nebyli. Jakkoli o tomto listě známo bylo, že jinou rubriku, než špinění Čechů, ano i slušných Němců nepěstuje, podali nie- méně zmínění úřadníci, z nichž mnozí v kriti- eký den v Jihlavě vůbec nebyli, na odpovědného redaktora žalobu. Účinky jeji hned se dostavily.
Čecho Němec Jihlava
26 article
Následovalo odvolání, prošení, později pak vy- hrožování i finančním ministrem, pak zase pro- šení, až konečně redaktor, rozmrzen vlastními stoupenci, v obšírném spise právnímu zástupci žalujících adresovaném, všecko pověděl a — práskl do bot. Spis redaktorův nepostrádá za- jímavosti, poskytuje poučný pohled do male ovšem všeněmecké jihlavské domácnosti. Vyji- máme z něho následující: Hlavním redaktorem velitelem (Gebieter) listu jest officiál jihlavského hlavního berního úřadu Theodor Klim- c zak, spolupracovníky adjunkti téhož úřadu Carl Wannenmacher a Alois Jandl. Při jednom sezení tiskového výboru jmenovaného listu stěžoval si redaktor zúčastněným berním úřadníkům a pp. Bargerovi, Vaterovi a Kunscha- kovi (kterýžto za výtržnosti před Bešedou 6 mě- síců těžkého žaláře obdržel), že do listu dána byla zpráva o demonstracích úřadníků, kleří ani toho dne v Jihlavě nebyli. Na to odpověděli mu officiál Klimezak a adj. Wannenmacher sou- hlasně, že oni pánové jmenováni byli proto, a by jako arci-Čechové byli pranýřo- váni. — Tak vypadá duševní dílna těchto c. k. žurnalistů z blízka. Pěkná to trojice, vlastně nyní již jen dvojice (adj. Jandl prchl do Znojma), ohrožuje nadále česť klidných občanů a ob- těžuje revolverovou svou tiskovinou i slušné, jinak smýšlející občany národnosti německé. Jak dlouho to má potrvat? Jak se dovídáme, bude záležitost těchto pánů i s doklady odevzdána jihlavskému okresnímu hejtmanství. Od pana místodrž. rady dra. Molinka, jakož i vrch. fin. r. Klossa očekává se, že zastaví konečně odporné řemeslo svých úřadníků a obrátí jich touhu po velikých činech tam, kam patři: do berního úřadu.
Klim Wannenmacher Jandl Barger Vater Kunsch Čecho Klossa Jihlava Znojmo
27 article
— Národní dům v Litoměřicich. Jak z ne- dávně naší zprávy známo, odhodlali se litoměřičti Čechové, stísněni jsouce dosud v nedostatečných místnostech tamní Besedy, poříditi sobě dů- stojný stánek, který pojati by mohl po různých místnostech roztroušené a dočasně trpěné jedno- tlivce a spolky litoměřické, a tím zároveň vzpru- žiti vědomí, že Čech v uzavíraném území čeliti může přesile nepřátelské jedině spojením sila jednotným vystupováním. Nemohouc z vlastních prostředků poříditi důstojné a nutné středisko pro veškeren český živel, obrátila se Měšťanská beseda jako representantka Čechů litoměřických zvláštním provoláním, k němuž připojen jest prospekt a dluhopis, jednak na korporace ve- řejné, jednak na jednotlivce se snažnou žádosti za poskytnutí nezůročitelné zápůjčky na jeden dluhopis po 50 korunách. Leč, jakkoliv nepa- trná poměrně oběť žádána jest na českých kor- poracích a ústavech peněžních, přece dosavadní výsledky zahájené akce nemohou povzbuditi na- ději, že tato úspěšně zakončena bude vystavě- ním českého národního domu v Litoměřicích.
Čecho Litoměřicich Čechy Litoměřice národní dům národní dom
28 article
A právě nyni, kdy obzor politický tak jest za- kalen, kdy rozhoduje se o existencí českých menšin, které právě udržují celistvost království a existenci svojí zabraňují provedení trhacích plánů německých, měla by česká veřejnost tyto své menšiny co nejvíce, jak hmotně, tak mravně podporovati, aby v boji, který ne pro sebe, nýbrž pro celý národ vedou, pevné měly opory. Právě vystavěním národního domu v Litoměřicích zjed- nána bude celému živlu litoměřickému opora ta- ková, že nepodaří se Němcům, ať poměry poli- tické utváří se jakkoliv, nikdy menšinu litomě- řickou vyhladiti. Jest tedy povinností národnía to jak korporací, tak i zámožných jednotliveů vlastenců, aby snahy litoměřické Měšťanské be- sedy o zřízení národního domu horlivě podporo- valy a nepatrnou na nich žádanou oběť peněžní přinesly. Nejistá budoucnost politická tím více nabádá k tomu, aby pevná opora pro budoucl boj pořízena byla, čím větší nebezpečenství pro menšiny v klině svém chová. I tu platí latinské: „si vis pacem, parra bellum“. Pomůže-li česká veřejnost svým menšinám, aby v čas zabezpečily svou existenci, pak ani obávaná oktrojírka Kör- brových jazykových zákonů menšiny tyto ne- zničí a nedilnou vlast naši také neroztrhne. Jed- ním z takto národně důležitých podniků jest právě postavení národního domu v Litoměřicích a měly by proto zvláště naše peněžní ústavy, které právě nyní celoroční účty buď uzavíraji aneb valné své hromady konají, upsáním ce nej- většího počtu podílů na národní dům v Lito- měřicích pamatovati a zřízení jeho tak umožniti.
Němec Litoměřice národní dom
29 article
— Banket »Zlaté Prahy«. Na oslavu vy- dání tisícího čísla »Zlaté Prahy« uspořádal vydavatel našeho nejlepšího illustrovaného časo- pisu a nakladatel J. Otto hostinu v salonech »Domáenosti«, Byl to zajímavý večer věnovaný oslavě události znamenající krásný výsledek po- ctivé snahy a práce umělecké. Zúčastnili se ho literáti a umělci, spolupracovnei »Zlaté Prahy« i s úřadnictvem a hlavním personálem tiskárny, kteří seskupení kolem nakladatele p. J. Otty a jeho rodiny v družné náladě a v nenucené zá- bavě setrvali do pozdních hodin nočních. Po- dobných slavnostních večerů literárně-uměle- ckých je u nás po řídku a dlužno uznati šťast- nou myšlenku p. Otty, že tímto způsobem uvj- tal vydání tisicátého čísla »Zlaté Praby«, jednoho ze svých největších podniků literárních. Hosty vítal eís. r. J. Otta se svou rodinou. Večeře zů- častnili se: Jar. Vrchlický, Al. Jirásek, Mikulá Aleš, Ferd. Schulz, Ignát Herrmann, dr. Z. Winter, Gabr. Preissová, Jar. Kvapil, Aug. Eug- Mužík, Viktor Olíva, Lud. Novák, Václav Hla- dík, bratří Liebscherové, A. B. Dostal, J. Boro
J Ott Ott Vrchlický Al Jirásek Aleš Ferd Schulz Herrmann Winter Gabr Preissová Kvapil Aug Mužík Olív Lud Novák Hla Liebscher A B Dostal Praha zlatý Praha zlatý Praba