2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
25. ledna 1903.
5
article
nesmí se zapomínati ani na zeměpisnou polohu,
následkem které Rakousko má zájem na všech
evropských otázkách. Žádá-li Rakousko na svých
spojencích obětí, musí také samo přinášeti jim
některé oběti. Nutno však při tom dbáti také
hmotného stavu země; nemůžeme žádati více
než co obyvatelstvo může vykonati. Přecházeje
k novým požadavkům, bar. Fejerváry upozorňuje
především na polní dělostřelectví a námořnictví
a žádá, aby pro tato dvě odvětví vojenství zvýšen
byl počet mužstva. Na Uhry připadne 9362
mužů pro službu řadovou, 3000 mužů pro hon-
védy, celkem tedy 12.362 mužů. Peněžitý ná-
klad na rozmnožení mužstva bude činiti až do
roku 1906 o 20 millionů korun více pro celou
říši. Jest to náklad značný, ale ministr soudí, že
obyvatelstvo jej snese, když se počet náhrad-
ních záložníků zmenší o tolik, o kolik se zvýši
počet novobranců. Po této všeobecné části přešel
bar. Fejerváry ke zváštním požadavkům uher-
ským. Pokud se týče praporů a odznaků
vojenských, jest prý přáním panovníkovým,
aby se upravily v souhlase s dualistickým státním
právem. Stane se to co možno nejdříve, lhůta
však se stanoviti nedá, poněvadž úprava ta zá-
viší od četných faktorů. Ministr dále uznal, že
nařízení panovníkovo z r. 1868, týkající se
vřadováni uherských důstojníku
do uherských pluků, není dosud provedeno;
slíbil však, že se to stane vhodným způsobem.
Rakousko
Uhry
6
article
D trestním zákonníku vojenském
prohlásil, že bylo během posledních třiceti let
učiněno již 19 návrhů, že však i tato otázka se
nalezá již ve velmi pokročilém stadiu vyjedná-
vání. O dvouleté činné službě se po-
drobněji nezmiňoval, poněvadž o té otázce pro-
mluvil nedávno dosti obšírně. Liberální strana
schválila pak předlohu, o níž sněmovna zahájila
jednání ve schůzi sobotní.
Z Lince, 24. ledna. (Doplňovací vol-
ba doříšské rady) v horno-rakouském ven-
kovském okrese wels-vöklabruckém, na místo
uprázdněné úmrtím posl. Wengra, vypsána na
den 28. února. Jak bylo již sděleno, hodlá se
zde ucházeti o mandát dr. Ebenhoch, jenž pro-
padl při všeobecných volbách r. 1901.
doktor
Ebenhoch
7
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 24. ledna.
Odsouzen pro urážku hakatistů.
Známý vydavatel a redaktor časopisu » Preus
zische Jahrbücher« byl tyto dni v Berlině od-
souzen pro urážku hakatistů k pokutě 300 mk.
Urážky dopustil se tím, že v jednom článku
nazval vyhlazovací úsilí hakatistů »poblouzením«
a mezi jiným se vyslovil, že shakatism vnesl
v národ německý mravnou sešlost, nejhorším ale
zlem, které způsobil, že je špiclovství a systém
denunciantský«. Obžalovaný přiznal se, že článek
sám sepsal a divil se tomu, že slovy všeobecně
míněnými mohli se cítit uražení jednotlivci,
kteři článkem jmenováni nebyli, t. j. sloupové
hakatismu Tiedemann, Kennemann a Kaschdau.
Soud však se postavil na stanovisko jiné.
takové, že každý člen spolku hakatistů jest
oprávněn urážku vztahovati na sebe a žádat
zadostučinění.
Srbští důstojníci zbili německého
dopisovatele.
Bělehradský dopisovatel »Vossische Zei
tungu«, jmenem Leo Lazar, původem uherský
žid, potupil v jednom ze svých posledních do-
písů srbskou armádu. Několik srbských důstoj-
nikův umínilo si, že hanopisce ztrestají. Když
se večer vracel z hostince, kde večeříval, vyří-
tili se naň a spráskali jej biči a holemi tak, až
bez sebe sklesl a v krvi své ležeti zůstal. Ni-
kdo mu nepřispěl ku pomoci. Drohýho dne mu
policie doručila vypovidací rozkaz. Musel se
okamžitě sebrati a Srbsko opustiti.
Nový předseda říšského sněmu
německého.
Soudí se všeobecně, že při nové volbě hr.
Ballestrem zvolen bude opětně předsedou říš-
ského sněmu, kdyby ale trval při odmítnut
volby, že by zvolen byl předsedou rovněž člen
středu svob. p. Hertling, jenž byl důvěrníkem
vlády pruské za vyjednávání s Vatikánem o
katolicko-bohoslovecké fakultě ve Strasburku.
Volba tato byla by pro nynější směr v Něme
eku ovšem nemálo charakteristickou.
Tiedemann
Kennemann
Kaschdau
Lea Lazar
Ballester
Hertling
Praha
Berlín
Srbsko
Vatikán
katolickýbohoslovecký fakulta
8
article
Volby v Gdansku.
Při doplňovací volbě do říšského sněmu
německého na mandát, uprázdněný úmrtím
vůdce svobodomyslného sdružení Riekerta,
zvolen byl syn známého historika Theodora
Mommsena jako kandidát svobodomyslné strany.
ale jen za pomocí hlasův stran konservativněj
ších. Obdržel 10.000 hlasův, 6400 hlasův do-
stal jeho protikandidát socialistický. Zajímavo
jest, že vedl tak tuhý zápas proti sociálním
demokratům syn těhož Mommsena, jenž ne-
dávno prohlásil, že strana sociálně demokrati-
cká jest jediná rostoucí a mocná strana v Ně-
mecku, o kterouž by se — hlásal Mommsen
otec — také liberálové měli opříti. Volbav
Gdansku na takové sblížení ovšem nijak ne-
ukazuje.
Debata o nacionalismu ve fran-
couzské snémovně.
Po skrovnu jest dnes jen podrobností z řeč
nacionalisty Lasiesa ve včerejší sehůzi francouz-
ské sněmovny, v níž potíral doktriny meziná-
rodnosti, hlásané zvláště Jaurěsem. Drát tele-
grafieký zřejmě naddržuje tu »příteli cizinye
(rozuměj: německé ciziny) Jaurésovi, z jehož
řeči dnes ještě telegrafují se obšírně dodatky.
pro něž ale netřeba nám vyhražovati zvláštní
místo, kdyžtě čtenáři tyto doktriny protinaciona
listické z jiných již projevů znají, páteční pak
projev Jaurěsův nebyl ničím jiným, nežli vy-
šperkováním týchž theorií, řečnicky ovšem po-
dařeným. Jeť Jaurěs výtečným oratorem, jehož
nejskvělejší přednost měříme ale dost nízko,
jako pouhé sebe zvučnější a zdobnější fráse,
poněvadž Jaurěs z pravidla sám nejednal dle
theoril svých, tak že na př., když zjistilo se.
že dceru vychovává v klášteře, samy listy so-
cialistické obracely se proti němu, nečitajíce
jej samy ani za socialistu. Ve včerejší schůzi
pak Jaurěs snažil se prostě vykroutiti výrok
Mommsen
Jaurés
Riekerta
ský sněmovna
hlasův
9
article
svůj, nedávno ve prospěch trojspolku a proti
znovunabytí Eisaska a Lotrinska učiněný.
Majíli tedy listy německé interes, jeho vy-
vody co nejzevrubněji rozšlapovati, neboť o pří-
tele jejich jde, list český toho interesu nemá.
Žel ale, na druhé straně z řeči nacionalisty La-
siesa, jak řečeno, nemnoho jest dnes ještě do-
datkův a zbývá vyčkati, až dojde obšírněji v li-
stech francouzských.
Lasies započal chválou Deschanela, načež
ihned přešel k útoku proti socialistům, v depe-
ších již vzpomenutému, i poukazoval na řeč
kaneléře Bülowa a citoval jeho pochvalná slova
v říšském sněmě německém o býv. ministru,
soc. Müllerandovi. O Jauresovi samém ovšem
Bülow nemluvil, ale chválil velký řečnický talent
vůdcův socialistických. Lasies volal k socialistům,
kteří chtějí všeobecnou republiku a sbratření
všech národův: »My žádáme republiku národní.«
Lasies velebil pak vůdee republiky v prvním ob-
dobí jejím, kdy osvědčována láska i obětavos
pro znovuzrození armády, v niž vtělovány na-
děje na znovuzískání ztracených provincií. L-
sies byl často přerušován odpůrci svými, ale
řeč jeho nezůstala bez značného dojmu. Ministn
vojenství André v prohlášení svém přizpůsobi
se obranou alliance francouzsko ruské i armády,
ať již činil tak volky neb nevolky, že na konec
hlasovala celá téměř sněmovna pro schválení
jeho prohlášení.
Tak odbyta prozatím tato episoda, jež ale
znovu jasně osvitila dva velké tábory, v něž
Francie stále víc se rozpolťuje, tábor naciona-
lismu a tábor internacionalismu, kterýž ale —
a v tom právě jest při poměrech francouzských
háček — nezůstává při internacionalismu pouze
ve věcech čístě hospodářských, nýbrž hledí ho
přenésti ve mnohém i na pole politické a kulturní
Bülow
Jaures
Lasies
L sies
André
všeobecný republika
Francie
10
article
Bombardování tvrze San Carlos.
Zprávy německé nechtějí až doposud ni-
čeho o tom věděti, že by také Němci byli př
bombardování zmíněně tvrze v úžině marakaib-
ské nějakých ztrát utrpěli. Tvrz San Carlos
byla ostatně vyzbrojena větším počtem jen sta-
rých děl a pouze 4 moderními děly osmicenti-
metrovými, jež však rovněž nedostřelovaly na
6700 m., z kteréžto vzdálenosti »Vineta« z těž
kých děl svých pálila. Tato vystřílela 90—100
granátů a učinila prý, dle pozorování » Pardala«.
asi 44% tref.
Venezuelské obyvatelstvo jest bombardová
ním ovšem nesmírně rozhorleno. Guvernér ma-
rakaibský svolal do zbraně všechny muže způ-
sobilé, aby zamezil Němcům případně přistáti
Přes 5000 mužů již se přihlásilo. Předvoj 2000
mužů přibyl již do San Rafaelu, na několik
mil od San Carlos. V Unii mají obavy, že do-
jde ke srážce. Minulého čtvrtka Venezuelci
stříleli na dělovou loď »Restaurador«, kteráž
opustila své kotviště u pobřeží a připlula k
křižáku anglickému »Tribuně«.
Němec
Venezuelec
San Rafael
San Carlos
Sana Carlos
11
article
Všechen americký tisk odsuzuje co nej
ostřeji bombardováni tvrze San Carlos a jes
vůbec proti zostření blokády násilnými pro-
středky. Z Washingtonu sděluje se, že take
vláda jest názoru, že Německo zašlo daleko.
Francouzský tisk pronáši soud po
dobný. »Eclair« na př. praví: »Toto dobrodruž
ství nezvýší prestyž německého námořnietva
Těžkou chybu dlužno připočísti na účet něm
cké admirality, nicméně událost ta jeviti bude
pak i stejné účinky suggestivní.«
Dle tvrzení venezuelského konsulá v Lon
dýně, Schabosza, přinesl Bowen do Washing
tonu doklady, jež vyvolají v Berlíně mrzuté pře-
kvapení, proto že jsou pro Německo nesmírně
kompromitující. Bowen dokáže prý, že
německá vláda byla ve spojene
s venezuelským vůdcem povstale-
ckým Matosem, jenž zavázal se ji písemně,
vyžene-li Castra a sám se vlády zmocní, že vene-
zuelská ela postoupí vládě německé, nikoli ale
proto, aby dluhy Německu byly zapraveny, nýbrž
aby berlínská společnost diskontní, jež je ve
Venezuele v různých podnicích angažována av
níž zúčastněny jsou — jak známu — některé
nejvyšší osobnosti berlinské, byla
hmotně podporována daleko více, nežli nároky
své prokázati může.
Bowen
Matos
Castro
Washington
Německo
Berlín
Venezuela
Sana Carlos
12
article
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
V záležitosti záložny sv.-václavsk
Uvažuje dr. Scheiner, advokát v Praze.
Poslední týden přinesl v záležitosti záložný
celou řadu událostí a zpráv, jež zmatek panu
jící mezi vkladatelstvem a členstvem značně roz
množily. Čásť na vině té nese samo obecenstvo.
které dychtivě a netrpělivě očekává nových
nových sensačních zpráv, rozšiřuje pověsti a do
brodružné výmysly rychlosti orkánu, takže ve
řejný tisk ani nestači dokumentovati vše,co
ústy se nese a kolem víři.
Neblahý ten mrav zavinil již mnohé nehody
a pohromy v sanační akci, jež vyžaduje přede
vším chladné rozvahy a důvěrnosti — vždy
jedná se o 7 millionů, sumu to na poměry
naše v pravdě závratnou, již zdolati a urovnat
jest prací herkulejskou. Úkol ten vyžaduje znač
ných obětí ode všech súčastněných bezvými
nečně, v tom leží rozřešení otázky té, jež by
při povolnosti všech dnes mohla již býti roz-
řešena.
V poslední úvaze své poukázal jsem na to
K 7,912.939.97
že schodek zjištěný
bylo by možno hraditi
a) odečtením podílů členských
svatý
doktor
Scheiner
Praha
13
article
. . K 529.690.0
obnosem
» 2,000.000.-
b) další repartici mezi členy.
tedy celkem obětí členskou v
K 2,529.690.0
výši
c) 20—30% slevou vkladatelo
» 2,000.000.—
v sumě asi . . . . .
d) příspěvky k fondu sanaě-
» 1,600. 000.—
nímu . . . . . ..
e) náhrada od pachatelů ve
„ 500.000.—
výši . . . . . . .
f) odečtením vkladů nepravých
v sumě asi . . . . . » 1,283.249 9
což činí celkem . . . . . K 7,912.939 9
V úvaze té bylo také již na to upozorněno
že valná hromada členů může jen tehdy býti
konána a repartice 2,000 000 K členy předse-
vzata, budou-li všechny ony předpoklady do te
doby zabezpečeny.
14
article
Žel, že se tak nestalo a nadešly nové ob-
tíže, jež želaně splnění tohoto plánu ještě po
sunuly. Chci k nim jednotlivě poukázati.
Ad a) a b) Odečtení podilů členských
repartování schodku jest členstvem v předběž-
ných schůzích přijato a bude bez pochybnosti
i valnou hromadou přijato. Členstvo samo utvo-
řilo 60členný sbor, sestávající z důvěrníků jed-
notlivých stran, který schodek hledí přiměřen
mezi jednotlivé skupiny kontingovati a vedes
ve věci té velice činně a horlivě. Poněvadž spl-
nění závazku toho bude možno pomocí jiných
ústavů a shovívavosti některých vkladatelů na
delší dobu rozložiti, lze doufati, že žádané
sumy budou také uhraženy, ač tu jde o značné
Ad c). Od vkladatelů žádáno zprvu K
2,000.000, což znamená slevu 20proc. z vkladu
10,000.000, do dnešního dne sleveno však
okolo 1,780,000, což znamená toliko slevu
20 proc. z 8,900.000. Kde zůstalo dalších
5,000.000? Kdyby všichni vkladatelé kněžst
slevili bezvýminečně navržených 30 proc.
ostatní bezvýminečně 20 proc., docililo by se
vzhledem k tomu, že z vkladů bylo již asi
400.000 odepsáno k fondu garančnímu a sanač-
nímu, slevy as 3,000.000 a konkurs byl by
odvrácen. Patrno tedy, že záleží jen na ochotě
těch, kteří dosud ku vlastní škodě váhají s
slevou. Sleva ta v celém tomto obnosu
bude nutna, jak z dalšího bude zřejmo.
15
article
Ad d). Fond sanační čítá dnes okol
1,200.000 K a musí býti na dalších 1,600.000K
doplněn. O to pečuje kuratorium opětnou vý-
zvou na zúčastněné a interessované kruhy.
Pomoc ta čeká se od stavu duchovenského
šlechtického. Nelze upřiti, že kněžstvo česko
nižšího stavu koná nad síly své, očekává se
proto, že i vyšší hodnostové buďou krásný při
klad ten následovati.
ad e) náhrada od pachatelů v obnosu
500.000 K jest již zabezpečena;
ad f) nejtrapnějším bodem v celém sana-
ním řízení jest otázka vkladů nepravých,
nichž s určitostí tvrzeno, že jdou do millionů.
I v těchto úvahách byl na ně vzat zřetel vzhle-
dem k výpovědem pachatelů a vzhledem k tomu,
že čásť vkladů nebyla k revisi přihlášena.
16
article
Vklady ty páčeny na obnos příbližný 1,283.249
K 96 h. Než naděje ty klamou, poněvadž bě-
hem doby vklady ty k revisi a slevě jsou ohla-
šovány, tak že i ty, jež dosud nerevidovány.
nelze bezpečně a právem odčítati a nutno s nimi
aneb aspoň s jistým jich dílem počítati. Ale
i tento úbytek by byl zplna uhra-
žen, kdyby sleva 20—30 byla bez-
výminečně povolena.
Toť stále jeden a týž refrén žalostné písně,
která zní z ohrožené záložny a volá úpěnlivě
k těm, kdož srdce svá zavírají soucitu a hlavy
své moudré rozvaze. Vyzní-li na prázdno, pak
konec všem nadějím a snahám zachraňovacím.
Následkem této zdrželivosti vznikly proto i další
návrhy a pokyny těch, kteří stůj co stůj věc
zachrániti chtějí, vidouce v konkursu nedozírnou
záhubu a rozvrat společnosti naší. Z ušlechti-
lého a opatrného toho nazírání vznikl návrh ob
chodní komory na slevu 30, vznikla i my-
slénka zakupování knížek hotovým zaplacením
60 — vesměs to plány, jež bez všeobecn
ochoty těžko lze uskutečniti.
A přece záhuba se blíží krokem nezádrž
ným, pod jehož tihou dnes již celá budova se
chvěje a praská.
Valná hromada členské, jak přírozeno, ne-
majíc zabezpečenn úhradu schodku, odročena
na dvě neděle, do doby té musí zjednati se
jistota, aneb výbor musí vyhlásiti konkurs na
záložnu — déle nelze s věcí odkládati.
Shrouti-li se záložna, vzejde pláč a nářek
a pak teprve snad mnozí přijdou ku poznání.
jak chybili, odkládajíce pomoc svoji. Příští týden
možná že přinese již potvrzení poslední této
výstraby-
18
article
Na včerejší odpoledne svolaná valná hromada
byla sice odročena a o odročení v čas zpráva po-
dána, ale proto přece četní členové záložny přišlido
schůze.
Odpisy vkladů pokračují nyní velmi pozvolna.
Včera odepsáno 8415 K 1 b, celkem činí odpisy
1,784.334 K.
Také akce mezi členy na opatření dvou mill
korun postupuje velmi pomalu. Aljaké vzrušující scény
odehrávají se při návštěvě komise členské. Do do-
mácnosti jednoho člena přišla sběratelská komis
zrovna v okamžiku, když chlapec vrátil se ze z
stavárny. Rodina musila zastavit peřiny, aby sehnala
na úroky pro svato-václavskou záložnu. Bída zela
ze všech koutů a přece chuďasové slibili, že na s
nování záložny týdně věnují korunu!
Jedna hypolekární dlužnice nebyla dlouho k na-
lezení a pak se vysvětlilo, proč. Hledali ji stál
mezi zámožnými majitelkami domů a ona zatín
— sloužila. Patři jí sice dům, ale ten je tak předlu-
žený, že pani domácí musí službou vydělávati s
živobytí. Ujistila, že by mileráda přispěla na
záchranu záložny, ale — nemá z čeho.
19
article
Mezi chuďasy sběratelé setkávají se s pochope-
ním, ale mnohde dostanou nepěkné přivítání: »Na
zlodějnu platit nebudem a než se konkursem na
naše jmění dostanete, už dávno nic mít nebudem le
Situace záložny je nyní mnohem horší, než kdy
před tím. Realisování majetku záložny postupuje
velmi nedostalečně. Jeden dům »Polsko«, nabídnut
obcí pražské a o prodej jiných tří domů záložny
zavedeno vyjednávání. Hotových peněz má nyní
záložna něco přes 600.000 korun, capart, který by
nestačil ani na sebe nepatrnější procento při vyplá-
cení vkladů. V tomto směru zahájena akce u růz-
ných peněžních ústavů, které však nejeví valné o-
vahy do podobného riskantního obchodu.
Nová záložna »Důvěra« zahájí svou činnos
dnem 1. února a pakli záhy neobdrží slíbené vklady
od vlády, bude její činnost velmi slabá.
Mraky nad osudem svato- vácfavské záložnyse
tedy stahují.
První partie nádherných skvostů bývalého vrch-
ního účetního záložny J. Orta dána byla včera do
prodeje. Celkem 6 zástav, sestávajících ze 30 kusu.
Půjčeno bylo na ně 4000 K. úroky dlužné obnášely
202 K a při dražbě strženo 6300 K. Dražba byla
vykonána nějak důvěrně. V záložně stále tvrdili, ž
sdělen bude s veřejností den, kdy se budou skvosty
prodávati. A včera — najednou skvosty z pokladny
záložny už byly pryč. Snad bude dražba veřejnt
podniknuta na věci, které se v důvěrné dražbě ne
prodajíl
V bezpečnostním oddělení policejním bylo včera
vyplaceno 5000 K na drobné vklady až do výše
200 K. Celkem bylo vyplaceno asi 500 knížek vkladních
což jest ovšem velmi malé procento, neboť vklad
ních knížek v záložně svatováclavské vydáno přes
11.000.
J Ort
Polsko
20
article
Na záchranu svatováclavské zá-
ložny upsali dále: Dědictví sv. Prokopa
90.000 K, Nejmenovaní 2161.65 K, Zdeňka kněžna
Lobkovicová 2000 K, Ida prine. Lobkovicová 1000 K
Jan Pecánek, farář, 1000 K, kapitola staro-boleslavská
1000 K, J. Roškot, děkan, 1000 K, V. Steinz, inž.
500 K, dále po 400 K upsali: Regina a Marie Př-
bíkovy a V. Půlpán, farář; Jos. Stehlik 311 K; po
300 K P. Pavelka, farář. Jar. Přítel, výp. katecheta.
A. Hlavinka, farář; C. Paštor, gymn. prof., 250 K.
Marie Stratlová, lit. učit., 241 K; po 200 K A. Brzo-
bohatý, děkan, G. Hans, kaplan, Jan Malík, c. knězi
po 150 K V. Marek, děk., J. Křepinský, prof.; po 100
Fr. Bísek, farář, B. Černovský, koop., Jos. Černý,
kaplan, Fr. Košák, katechela, Otto Liebich, Fr. Ma
ňousek, far.; J. Kučera, far., 80 K, Jiří Sahula 70 K.
Jos. Staněk, farář, 60 K; po 50 K V. Roubíček.
sestry křesť. lásky, A. Schreiber, farář, Jos. Janda,
koop.; po 20 K Jul. Slívka za nejmen., Jos. Souček
Jos. Míka, farář, Jan Pažout, kněz. v. v.; V. Kočárník
Zdeňka
Lobkovicová
prine
Pecánek
J Roškot
V Steinz
Ing
Regina
Marie
V Půlpán
Jos
P Pavelek
A Hlavinek
Paštor
profesor
K Stratlová
Malík
Marek
Bísek
Černá
Košák
Liebich
ma
J Kučera
Sahula
Staněk
V Roubíček
A Schreiber
Janda
Souček
Mík
Pažout
V Kočárník
Jos
Francie
dědictví svatý . Prokop 90.000 K
80 K
K Jula
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Klub národní strany svobodomyslně
Členská schůze konati se bude v sobot
dne 31. t. m. o 7. hodině večerní v místnosteel
klubovních (v domě Měšťanské besedy pražské)
Program schůze té oznámen bude co nejdříve,
— Náš nedělní projev k českému lidu mě
překvapující dojmy v zápětí, jeden z nich však
byl nad ostatní vítaný, jeho účinek totiž, ob-
jasňujíeí situaci v celé české veřejnosti, pokud
se týče jedině možného řešení nejdůležitějšího
všenárodního problému, jazykové otázky. V tom
ohledu působilo zakročení naše jako proud
olektrického světla, vržený z nenadání za tmavé
noci na stezky lesní, kamž uchýlil se tak mnohý
pytlák neb podloudník. Všichni tito dopadení po-
stavili se proti nám do jednoho šiku nenávistné
vzpoury a jenom tak lze vysvětliti tu žhavou ne-
návist kritiky, již jsme vydáni po celý již týden.
22
article
Vzdáme se podrobného úsudku skupiny ušlechtí
lých živlů, kteří páže ku páži, objevili se za ko-
pím, po celou tu dobu na nás trčícím, k vůl
tomuto našemu provolání, manifestu, pronuncia-
mentu, či jak ještě jinak zlibilo se pánům s ním
nospokojeným nazvati náš projev. Zsínalý hněv
hledí z těch smrtelně nenávidějících, ať staro
českých, ať realistických, německo-pokrokových
německo-radikálních, sociálně-demokratických.
radikálních a radikálně pokrokových i všelijakých
jiných tvářností, stejně nelíčenou záští proti nám
spolčených, jichž špalírem kráčíme již sedmý
den s devisí nedělitelnosti a oboujazyčně rovno-
právnosti naší vlasti, vysoko vztýčenou, tak že
si ji celý národ a jeho bližší i vzdálenější okolí
přečetlo. Proti nám uváděny nejsměšnější ná-
mitky a mezi jinými i ty, měli-li jsme práva, ku
projevu podobnému! Právě ten ozvuk, s jakým
se setkal v lidu českém, ten lomozný odpor, jaký
vyvolal u jeho přirozených nepřátel národních.
jako u jeho nepřirozených anebo zrůdných.
marně se vtírajieích rádců, onen veliký dojem,
s jakým se projev náš, posud všechen tisk zaba-
vující, setkal, jest důknzem, že jsme měli k němu
nejen právo, ale nejpřísnější povinno st.
23
article
Všestranný a úspěšný účinek našeho činu
ospravedlnil jeho formu a potřebu formy takové
a dal-li se slyšeti v hluku proti nám zvířeném
i pošetilý hlas, tázající se po naší zodpovědnosti,
odpovidáme, že její zdroj jest ve svědomí, před
nímž odpovídá každý muž za své činy, i ten,
který není opatřen mandátem poslaneckým. Že
jsme pak jednali na základě mandátu skutečne
důvěry české veřejnosti, dokazuje znova zase
ten veliký a závažný dojem našeho vystoupení
neboť nebýti této důvěry, nebylo by ani toho
dojmu. My jsme českému lidu zavázáni k zod-
povědnosti za jeho nepopíratelnou důvěru a n
základě této zodpovědnosti musili jsme učiniti
vše, co v dané chvíli uznali jsme za nutné k uhá-
jení nejzákladnějších podmínek jeho národního
bytu. Všechny jiné pohnutky — a byly nám od
nízkých duší imputovány i nízké pohnutky —
a všechno ostatní podezirání daleko od sebe od-
mítáme. Je-li nutno, abychom se ještě výslovně
a zvláště ohradili proti ošemetnému pokusu
brněnského orgánu lidového, který naší přímost
v neupřímnost obrací, naše odkázání k jedine
cestě možného řešení jazykové otázky vykládá
jako prý nepřímé doznání, „že se nemá pokračo-
vati v jazykové akci“ a dokonce nás obviňuje,
že prý jsme v područí výkonných výborů stran
„radikálních“ a co ještě dalších neslušností st
strany bylo — učiníme i to. Není pravda, že náš
projev, jemuž nelze upříti nejzřetelnější jasnosti
je nepřímým doznáním něčeho, co v něm nestojí
24
article
My jsme jedině proti takové akci jazykové, která
řešíc otázku tuto pro království odděleně od
markrabství a od vévodství, mohla by skončit
rozdělením země naší podle německého diktátu
jednak a za druhé by zavésti mohla v zemí této
trojí různé jazykové právo, z nichž každé jedno-
tlivé jsouc právem v jednom obvodu, bylo by
proti právu v obou druhých obvodech nebo lépe
cárech vlasti. Ve snaze, dostáti programu jed-
noty vlasti naší a naprosto stejného práva obou
národností, ve všech českých zemích, v jazyko-
vém i veškerém jiném jakémkoli veřejném
vzhledů, nikdy se nebudeme ohlížeti, je-li komu
vhod či nevhod, jakých publicistických pro-
středků k tomu konci hodláme užiti. To jest
norma, svrchovaně pro nás rozhodující a to již
ode všech počátků pokusu řešení jazykové
otázky, tedy mnohem starší, než usnesení ja-
kýchsi spolčených výkonných výborů, pro nás
neexistentní. Pro takovou jazykovou akci jsme
pro ni hodláme i nadále nasaditi všechny své
síly stejně jako proti každé odchylce od ní
jako orgán českého lidu s radostí a vždy
„offieiální“ a jako orgán třeba až do úpad
sloužící takové jazykové politice, která se kryje
s vyloženými zásadami rovnoprávnosti národů
nedílnosti země. V tom nezmate nás ovšem ani
sebe modřejší rozhledna týdenních politiekých
vyjevenců, kteří za „průlom prineipu německé
vnitřní řeči úřadní“, jenž vlastní tíží a zdarma
se musí prolomiti, jsou ochotni, učiniti průlom
do jednoty země, kterou jednou vlastníma ru-
kama prolomivše, nikdy už nesjednotíme. Že tito
pozorovatelé pak nedovedou činiti rozdílu mezi
Gautschovými jazykovými nařízeními
mezi zákonem o rozdělení země, přímo naři-
zujícím národnostní boj a utlačování českýel
menšin v dvacetiletých etapách na základě ob
Gautschův
25
article
covací řeči, tedy mezi svěprávným aktem vlád-
ním a zákonem, usneseným na základě obou-
stranných punktací, jest vínen politieký zákal
oči těchto empiriků, jejž dlužno by bylo opero-
vati každého týdne. Na takovou zbytečnou práci
ovšem času nemáme ..
— Jihlavští šíváči. Když po známých vý-
tržnostech německých dne 17. srpna m. r. při
jubilejní slavnosti sokolské v Jihlavě nastaly ne-
veselé konce u tamějšího krajského soudu a ně-
kolik horlivějších demonstrantů rameno spravedl-
nosti uchopilo a na několik měsíců usadilo, vy-
šel v jihlavské všeněmecko-wolfiánské „Deut-
sche Wacht“ článeček, v němž srovnávány po-
kárané zločiny s demonstrativní a provokativní
činnosti českých úřadníků tamějšího finančního
ředitelství a vedle jiných urážek, projeven i ob-
div, že tito, plným jménem uvedení úřadníci od-
souzeni, ani stíháni nebyli. Jakkoli o tomto listě
známo bylo, že jinou rubriku, než špinění Čechů,
ano i slušných Němců nepěstuje, podali nie-
méně zmínění úřadníci, z nichž mnozí v kriti-
eký den v Jihlavě vůbec nebyli, na odpovědného
redaktora žalobu. Účinky jeji hned se dostavily.
Čecho
Němec
Jihlava
26
article
Následovalo odvolání, prošení, později pak vy-
hrožování i finančním ministrem, pak zase pro-
šení, až konečně redaktor, rozmrzen vlastními
stoupenci, v obšírném spise právnímu zástupci
žalujících adresovaném, všecko pověděl a —
práskl do bot. Spis redaktorův nepostrádá za-
jímavosti, poskytuje poučný pohled do male
ovšem všeněmecké jihlavské domácnosti. Vyji-
máme z něho následující: Hlavním redaktorem
velitelem (Gebieter) listu jest officiál jihlavského
hlavního berního úřadu Theodor Klim-
c zak, spolupracovníky adjunkti téhož úřadu
Carl Wannenmacher a Alois Jandl.
Při jednom sezení tiskového výboru jmenovaného
listu stěžoval si redaktor zúčastněným berním
úřadníkům a pp. Bargerovi, Vaterovi a Kunscha-
kovi (kterýžto za výtržnosti před Bešedou 6 mě-
síců těžkého žaláře obdržel), že do listu dána
byla zpráva o demonstracích úřadníků, kleří ani
toho dne v Jihlavě nebyli. Na to odpověděli mu
officiál Klimezak a adj. Wannenmacher sou-
hlasně, že oni pánové jmenováni byli proto, a by
jako arci-Čechové byli pranýřo-
váni. — Tak vypadá duševní dílna těchto c. k.
žurnalistů z blízka. Pěkná to trojice, vlastně nyní
již jen dvojice (adj. Jandl prchl do Znojma),
ohrožuje nadále česť klidných občanů a ob-
těžuje revolverovou svou tiskovinou i slušné,
jinak smýšlející občany národnosti německé. Jak
dlouho to má potrvat? Jak se dovídáme, bude
záležitost těchto pánů i s doklady odevzdána
jihlavskému okresnímu hejtmanství. Od pana
místodrž. rady dra. Molinka, jakož i vrch. fin.
r. Klossa očekává se, že zastaví konečně odporné
řemeslo svých úřadníků a obrátí jich touhu po
velikých činech tam, kam patři: do berního
úřadu.
Klim
Wannenmacher
Jandl
Barger
Vater
Kunsch
Čecho
Klossa
Jihlava
Znojmo
27
article
— Národní dům v Litoměřicich. Jak z ne-
dávně naší zprávy známo, odhodlali se litoměřičti
Čechové, stísněni jsouce dosud v nedostatečných
místnostech tamní Besedy, poříditi sobě dů-
stojný stánek, který pojati by mohl po různých
místnostech roztroušené a dočasně trpěné jedno-
tlivce a spolky litoměřické, a tím zároveň vzpru-
žiti vědomí, že Čech v uzavíraném území čeliti
může přesile nepřátelské jedině spojením sila
jednotným vystupováním. Nemohouc z vlastních
prostředků poříditi důstojné a nutné středisko
pro veškeren český živel, obrátila se Měšťanská
beseda jako representantka Čechů litoměřických
zvláštním provoláním, k němuž připojen jest
prospekt a dluhopis, jednak na korporace ve-
řejné, jednak na jednotlivce se snažnou žádosti
za poskytnutí nezůročitelné zápůjčky na jeden
dluhopis po 50 korunách. Leč, jakkoliv nepa-
trná poměrně oběť žádána jest na českých kor-
poracích a ústavech peněžních, přece dosavadní
výsledky zahájené akce nemohou povzbuditi na-
ději, že tato úspěšně zakončena bude vystavě-
ním českého národního domu v Litoměřicích.
Čecho
Litoměřicich
Čechy
Litoměřice
národní dům
národní dom
28
article
A právě nyni, kdy obzor politický tak jest za-
kalen, kdy rozhoduje se o existencí českých
menšin, které právě udržují celistvost království
a existenci svojí zabraňují provedení trhacích
plánů německých, měla by česká veřejnost tyto
své menšiny co nejvíce, jak hmotně, tak mravně
podporovati, aby v boji, který ne pro sebe, nýbrž
pro celý národ vedou, pevné měly opory. Právě
vystavěním národního domu v Litoměřicích zjed-
nána bude celému živlu litoměřickému opora ta-
ková, že nepodaří se Němcům, ať poměry poli-
tické utváří se jakkoliv, nikdy menšinu litomě-
řickou vyhladiti. Jest tedy povinností národnía
to jak korporací, tak i zámožných jednotliveů
vlastenců, aby snahy litoměřické Měšťanské be-
sedy o zřízení národního domu horlivě podporo-
valy a nepatrnou na nich žádanou oběť peněžní
přinesly. Nejistá budoucnost politická tím více
nabádá k tomu, aby pevná opora pro budoucl
boj pořízena byla, čím větší nebezpečenství pro
menšiny v klině svém chová. I tu platí latinské:
„si vis pacem, parra bellum“. Pomůže-li česká
veřejnost svým menšinám, aby v čas zabezpečily
svou existenci, pak ani obávaná oktrojírka Kör-
brových jazykových zákonů menšiny tyto ne-
zničí a nedilnou vlast naši také neroztrhne. Jed-
ním z takto národně důležitých podniků jest
právě postavení národního domu v Litoměřicích
a měly by proto zvláště naše peněžní ústavy,
které právě nyní celoroční účty buď uzavíraji
aneb valné své hromady konají, upsáním ce nej-
většího počtu podílů na národní dům v Lito-
měřicích pamatovati a zřízení jeho tak umožniti.
Němec
Litoměřice
národní dom
29
article
— Banket »Zlaté Prahy«. Na oslavu vy-
dání tisícího čísla »Zlaté Prahy« uspořádal
vydavatel našeho nejlepšího illustrovaného časo-
pisu a nakladatel J. Otto hostinu v salonech
»Domáenosti«, Byl to zajímavý večer věnovaný
oslavě události znamenající krásný výsledek po-
ctivé snahy a práce umělecké. Zúčastnili se ho
literáti a umělci, spolupracovnei »Zlaté Prahy«
i s úřadnictvem a hlavním personálem tiskárny,
kteří seskupení kolem nakladatele p. J. Otty a
jeho rodiny v družné náladě a v nenucené zá-
bavě setrvali do pozdních hodin nočních. Po-
dobných slavnostních večerů literárně-uměle-
ckých je u nás po řídku a dlužno uznati šťast-
nou myšlenku p. Otty, že tímto způsobem uvj-
tal vydání tisicátého čísla »Zlaté Praby«, jednoho
ze svých největších podniků literárních. Hosty
vítal eís. r. J. Otta se svou rodinou. Večeře zů-
častnili se: Jar. Vrchlický, Al. Jirásek, Mikulá
Aleš, Ferd. Schulz, Ignát Herrmann, dr. Z.
Winter, Gabr. Preissová, Jar. Kvapil, Aug. Eug-
Mužík, Viktor Olíva, Lud. Novák, Václav Hla-
dík, bratří Liebscherové, A. B. Dostal, J. Boro
J Ott
Ott
Vrchlický
Al
Jirásek
Aleš
Ferd
Schulz
Herrmann
Winter
Gabr
Preissová
Kvapil
Aug
Mužík
Olív
Lud
Novák
Hla
Liebscher
A B
Dostal
Praha
zlatý Praha
zlatý Praba