ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 493f80c0-70f1-11dc-ac05-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 26, person 50, org 3, work 2
1 masthead
Ročník XXXXII.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 25. ledna 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 25.
4 article
Na ranni a odpol. listy pře lp láeí ssi v Praze v aduinislrae na měste na čtvrt leka s dvojí čonáško a mněsl 7knk na čtvrt leta vo alialkich: 2 K a0k na načr dn Proštoui n . . . K e s arojíroositkoa ra nř štvrt lela
Praha
5 title
Dasšní číslo pro Prahu je a 18 stranách.
Praha
6 article Šťastnější Ma ďaři zahajují „čardaš“ s ministrem války
Šťastnější Ma ďaři zahajují „čardaš“ s ministrem války Tomu, kdo v rákosí sedí, snadno řezat pí šťalky! Maďaři zaštítění od let svou vlastn národní vládou, složenou od předsedy Kolomana Szella až po ministra honvédů Fe jervára z horlivých a osvědčených národov cův maďarských, mají ve všech pospolitých dů- ležitostech a otázkách dualistického mocnářstv ovšem neskonale výhodnější a šťastnější posta- vení, nežli většina zdejších národův slovanských Čeho my ani sebe vytrvalejším zápolením, dů- myslem, krušnými obělmi, ani mravenčí pílí p desítiletí domoci se nemůžeme, toho oni, milá čkové Štěstény, takořka obratem ruky, takměr skokem husarským dobývali a právě již opět dobývají. Včerejší rozprava klubu vládní strany ma ďarské s ministrem honvédův Fejervárem o po- žadaveích Maďarů za příčinou projednávání nové branně předlohy poučným toho dokladem Shromáždění poslanci a vůdcové liberální vládní strany maďarské přednášeli tu svému ministru honvédův řadu nejsmělejších přání a požadavků Maďarstva vůči společně armádě podle pravidla »suaviter in modo, fortiter in re« beze všech přikrých slov způsobem tak lahodným, jakoby se jednalo o pouhé maličkosti. Těžké, ba přetěžké že jsou zajisté oběli. jež správa vojenská na národu maďarském touto předlohou brannou žádů. Těžké, ba přetěžké bylo by prý tudiž postavení liberální strany oproti nesmiřitelné a povážlivě silně opposici strany košutovské, kdyby vojenskou správou nebyly rychle zasypány roz sedliny mezi národem a vojskem dosud trva- jící, to jest, kdyby nebyly před zahájením boje o předlohu poměry mezi armádou a Maďarstvem blahovolně urovnány vyplněním aspoň některých přání a tužeb národních a sice zejmena těchto 1. Aby otázka praporův, odznaků a štitův armády byla rozřešena při mě- řeně uherskému státnímu právu.
Maďar Szell
7 article
2. Maďarští důstojníei mají jen plukův uherských sloužilí a jsou-li dnes jinde zaměstnání, nechť jsou zařaděni ku plukům uherským. Tento požadavek prý jest tím oprávněnějším, jelikož byl již 9. srpna 1868 královským rozhodnutím schválen. 3. Nechťse co nejdříve zavede nový trestní řád vojenský. 4. Nejvyšším úřadem, povo- lujíeím výhody brancům v Uhrách, budiž uherské ministerstvo honvedů (na místě c. k. říšského ministerstva války). 5. Počet vojska v době míru budiž stanoven se zřetelem na finanční výkonnost země. 6. Kon- tingentování náhradní zálohy nechť děje se v míře a způsobě jako před r. 1889 a pře- bytky mužstva nechť se přikážou honvedům. 7. Z uherských státních občanův nechť jen mohou dojíti důstojnické hodno sti kdož jsou mocni jazyka maďar- ského. Výminka platíž tu jedině pro Chor vaty. Konečně za 8.: Nechť se hledí co nej dřive doba služby vojenské zkrátit na dva roky a nechť již v nejbližším rozpočtu uherském vláda udá, jakých břemen finančních by toto zkrácení služby činné vymáhalo. — Všude jinde by vzbudilo zajisté největší rozruch, kdy by v ládní strany přišly ministru vojenství na krk s podobnými prosbičkami. Ale od Maďarův to — nebolí. Slyšme jak blahovolně ministr honvedů baro Fejerváry tato přání liberálního klubu vládníh vyslechl; nejinak, než jako by mu bylo z duše promluveno: »Co se tkne přání po zavedení uherských zemských znakův a národních barev na praporech, odznacích a štítech společné c. a k. armády, odkazuje ministr na projevy. jakéž byl buď sám neb předseda ministerstva
Maďarův Uhry Kon
8 article
ve sněmovně učinil a ze kterých vysvítá, »že jest přáním královým, aby tato otázka rozřešena byla přesně ve smyslu nynějších státoprávních poměrův mezi Uhry a Rakouskem, což s také stane, ač nemůže ministr ještě určitě říci, kdy.« — Ohledně přání, aby maďaršti důstoj- níci pouze při pluclch uherských sloužili a k nim zpět zavoláni byli, při- znává král. uherský ministr honvédů, že vy- daný v té příčině cís. vlastnoruční list ze dne 9. srpna 1868 posud není provede n, slibuje vynasnažiti se, aby se tak dle možnosti stal o. Naprosto bezvými- nečně se prý to ovšem nedá provésl.; vždyo prý se přihází, že některé uherské pluky po čns leží posádkou mimo Uhry na př. ve Vídni mimo to stává se, že maďaršti důstojníci sam žádají za své přesazení k plukům neuherským to z dobře rozváženého prospěchu osobního ; slušíliž jim v tom brániti? Pak prý je novější dobou záhodno při dělovati maďarské důstojníky c.k ministerstvu války a jiným sborům, aby přicházející tam záležitosti maďarské došly snadného vyřízení. Pokud tedy v mezích těchto ohledů bude lze přivěsti vzpomenutý císařský vlastnoruční list ku plné platnosti, slibuje mi- nistr Fejerváry tak učiniti, avšak doporučuje volný postup: nebylo by radno, aby se to provedl cestou hromadného přesazování. Proč To může každý, kdož o věci přemýšli, uhod- nouti sám.« — Véru, takto důvěrně rozmlouvající generál a ministr zeměbrany je k pohledání ! —
Vér Uhry Rakousko Vídeň
9 article
Liknavost příslušných vojenských kruhů s opravou vojenského trestního řízení bičuje sám ministr honvédů, řka, že tu jest činiti s mořským hadem, který již 35 let straší, že vypracováno o tom již 19 velice obšírných návrhů zákonů; však ten poslední že již leží šťastně ku posouzení v obou ministerstvech spravedlnosti, pročež lze doufati že konečně v době dozírné již spatří bo- žího světla. — Ostatní žádosti vezme v pilnou úvahu seč bude přičiní se o to, aby jim bylo vyho- věno. Jen ohledně dvouleté služby vo- jenské netroufá si dosud ničeho určitého slibiti, poněvadž je to otázka velmi obtižná, kterou bude mu s ostatními povolanými činiteli zrale uvažovati. Žádá tudiž za poshovění až ku revisi všeobecného branného zákona. Touto odpovědí ministra Fejervára, danou samozřejmě se souhlasem společného říšského ministra vojenství, prohlásil se klub liberální strany maďarské úplně spokojeným. Za hlasitého provolávání »Eljen« bylyv něm potom branné předlohy jednomyslně přijaty. Tím ale nemá ještě vojenská správa s nimi v Uhrách nikterak vyhráno. Výkupné, které zaplatila právě vět šině sněmovní, neskýtá jí ještě bez- pečné jistoty, že bude dle těchto nových zákonů branných již letošní jarní odvo v Uhrách možno provésti. Sto mužů silná a bezohledná o pposi ce košutovská vypovídě branné předloze boj »n život a na smrte, troufajic si obstruke proti ní vydržet až do března. Splní-li, čím hrozí, jest ovšem jiná otázka. Snad dá se opěo Szellem ukonejšit za cenu — dalších kon- cess í správy vojenské na prospěch Maďarstva
Uhry
10 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna- Schůze 194. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Z Vídně, 24. ledna. Sobotní schůze jsou výjimkou a navštěvo vány jsou prabídně. Pro dnešní stlučena mini
Vídeň poslanecký sněmovna
11 article
mální presence, k usnášení potřebná — sto po slanců — teprve po dlouhém čekání a po vý datné razzii, vykonané ve všech koutech paláce parlamentního. Pilný návrh agrárníků českých na zřízen zvěrolékařské školy v Praze byl vyřízen a za- mítnut ve dvou minutách. Jednu mluvil navrho- vatel, druhou hlasovalo se. Pro pilnost byli také poslanci naši, konservativní velkostatkáři, Slo- vinci a Chorvatě. Věc, o kterou jde, je počinem a prací svobodomyslné straně zralou k uskuteč- nění. Proto litujeme, že zamitnutím pilnosti ne dán podnět k urychlení akce pro ústav, jeho oprávněnost a nezbytnost byla již dříve uznána. K dotazu, jejž obsahuje pilný návrh národ ních sociálů, jak chce hraditi vláda náklad, kter bude způsoben novým zákonem branným, od- pověděl ministr financi několika prázdnými slo- vy: že si je finanční správa vědoma svých povin- nosti. Dlužno dodati: méně říci nelze.
Praha
12 article
První člení zákona ve příčině kontingento vání výroby cukerní bylo krátké. Posl. Udrža pojednal o cukerních věcech vůbec, se stano- viska všeobecného. In conereto žádal, aby zru- šeno bylo ustanovení, vedle kterého se dovoluje zřizovati nové cukrovary ve vzdálenosti 100 km vzdušné linie, pravě, že velká tato vzdálenos jo neoprávněnou a toliko výsadou pro rafinárny. Posl. Sehnal ujal se slova na ochranu výrobců malých, na které v předloze vládní se zapomnělo. 10 velkých rafináren dodávati bude pro spotřebu více než 36 rafináren a smíšených továren dohromady. Pročež zástupce -obchodn komory pražské ujal se malých rafináren v ter rozum, aby se jim dostalo existenčního minima kterého potřebují následkem smlouvy brusselské. jež jim vývoz značně stížila, protože nemohou podnikati konkurenci s rafinárnami velkými Jeho podnětem má býti vyhověno potřebám ma- lých rafináren, které sobě ani netroufaly, do- máhat se u svých velkých soudruhů nějakých koncesí. Sněmovna se pak odročila do středy.
Posl Sehnal km
13 article Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi v 11 hodin
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi v 11 hodin 20 minut dopoledne. Mezi došlými spisy jsou dotazy poslaneů Hrubého, Cingra a spol. po nezákonných pomě rech ve společenstvu perietářů; — Luksche a sp po obchodní smlouvě se Srbskem; — Ira a spol po saisonním přídavku pro poštovní úřadníky v Kar lových Varech. Sněmovna vykonala volbu dvou členů do vý boru pro cukerní daň, zvolení byli posl. Metalla ryt. Vasilko. Sněmovna pokračuje v jednání o pilných ná- vrzích. Posl. Zázvorka odůvodňuje stručně německy sv pilný návrh na zřízeni zvěrolékařské vyzoké školy v Prane a dovozuje nezbytnou potřebu takové školy. Pouka zuje k příslnšné předloze, českým sněmem jednomy slně přijaté a k resoluci poslance Dvořáka, schválené poslaneckou sněmovnou.
Vetter Hrubý Cingr Luksch Ir Vasilko Posl Zázvorka Dvořák Srbsko Kara
14 article
Poněvadž není zapsán žádný řečník víc a navr- hovalel zřekl se doslovu, přikročeno k hlasování pilnost návrhu zamítnuta Posl. Kloláě odůvodňuje svůj pilný návrh stra uhražení výloh, jež vzniknou brannou předlohou- Než počíná mluviti, volá: Kde je finanční mi nistr? Jest jisto, že nové vyzbrojení dělostřelectva bude státi 2 0 mill. Také rozmnožení vojska bud vyžadovati mnoho peněz a jest otázka, odkudje vzíti. Zmiňuje se o pověstech, že vojsko se mobilisuje VI jistě, že IX. sbor se mobilisuje a naše loďstvo ob jeví se v zátoce soluňské. Ignorovala li vláda při zby tečné čínské výpravě hlas zákonodárných sborů, par lament měl by se tentokráte ozvati v čas, než branná předloha bude schválena. Žádá zadostučinění za po- treslání českých záložníků, kteří hlásili se slovem »Zde!« a konečně záruku, že příslušníci českého národa ve vojště nebudou více sprostě uráženi. Na to mluví dále česky a ohražuje se posléz proti tomu, aby jeho návrh byl pokládán za návrh obstro kční. Ministr ryt. Böhm-Bawerk prohlašuje, že dle jeho skromného mínění naskytuje se vlastní příleži- tost uvážiti nějakou věc, její dosah a důsledky ve všech směrech a o nich pojednati v různých čteních věcí samé dle jednacího řadu předepsaných a že vláda nebude také otáleti, nýbrž že při těchto příle- žitostech podá ochotně všeliké žádané a potřebné
Posl Böhm Bawerk český národ
15 article
vysvětlení. V tomto okamžiku ministr praví jen vše- obecně, že finanční správa jest si úplně vědoma své povinnosti, aby při takových předlohách byla pamětliva finančního dosahu a finanční síly státu. Posl. Frasl mluví z počátku česky a pokračuje německy, praví, že vláda nedává pracujícímu obyo vatelstvu, které nese největší část těžkých nepřímých daní, dostalečnou příležitost ku práci. Líčí nezaměst- nanost v Praze a jednotlivých okresích v Čechách, zejmena v Plzni, a praví, že i v dílnách státních dráh v Lounech byli dělníci propuštěni. Stěžujes na utiskování Čechů nejen v ohledu národním, nýbrž i hospodářském, zejmena na jednání ministerstva železnic proti českým dělníkům. Seznam řečníků jest vyčerpán. Posl. K lo fád má stručný český doslov. Při hlasování pilnost návrhu se zamítá. Sněmovna přechází pak k jednacimu pořadu 1. čtení předlohy o cukerním kontingentu. Posl. Kubr mluví napřed česky a pokračuje ně mecky, prohlašuje, že čeští řepaři mohou souhlasit s kontingentováním cukerní výroby jen za dvou pod mínek: zrušení nuceného rayonování, které jest ne mravné a řepaře vykořisťuje a přikázání koniingente výhradně cukrovarům, vyrábějícím cukr z řípy, vyji majíc rafinerie. Řečník obírá se zevrubně otázkou rayonování Řepaři chtějí míti podíl na užilku z kontingentu, co je však za nuceného rayonování nemožné a protož zakládání nových cukrovarů je vyloučeno, vyražena tím řepařům poslední zbraň z rukou. Technických nesnází, které vláda předstírá, není. Při vůli jen po někud dobré mohla by vydati zákon o zrušení nuce ného rayonování současně se zákonem o kontingentu Stanoviskem řepařů jest: bez zrušení nuceného ravo nování žádné kontingentování.
Posl Čecho Kubr Praha Čechy Plzeň Louny
16 article
Posl. Maštálka poukazuje k tomu, že o věc jedná se již v cukerním výboru. Hodlá vyložiti své názory v berním zákoně i o zákoně o kontingent dnes zevrubně ve výboru. Proto hodlá prohlásiti zd jen jménem své strany, že zůčastní se se vší horli vostí porad o předloženém zákoně a bude naleht se vší rozhodnosti na to, aby zákon v té či o formě byl vyřízen. Rozumí se samo sebou, že strana řečníkova navrhne změny Posl. Steiner hájí zájmy řepařů v mocnářství vytýká, že cukrovaru v Leopoldsdorfu byl přiznán jen kontingent 39.000 q. V zájmu svých mandanto prosí řeník členy výboru, by hájili spravedlivějs rozdělení kontingenlu. Posl. Udržal dí, že vláda slaví se v předloze na stranu velkých kapitalistických podníků a kárá usta novení, že zakládání nových cukrovarů má býti budt zcela zamezeno nebo dovoleno jen ve velké vzdále nosti od cukrovarů dosavadnícb. Přimlouvá se za požadavek řepařů, by se zaká zalo rayonování. Předloha poskytuje raffinářům mo nopol, aby dobyli nadvlády nad řepaři. Surovarny jsou řepařům blíže, než raffinerie. Jesli pravda,že vláda málo cení rozmnožení spotřeby, je po cukro- varství veta. Pěstování řepy musí se omeziti n třetinu dosavadního. Navrhuje, aby surovarnám, na docílí-li se shody s rafineriemi o modalitách zužit kování jejich koutingentního zboží, vyhradilo se práve aby svůj zákouný kontingent zpracovaly pro spotřebu a daly jej do prodeje. Dále navrhuje, aby vypustil se ze zákona ustanovení o 100km. vzdálenosti cukro- varů.
Posl Maštálek Steiner Udržal Leopoldsdorf km
17 article
Poslanec Tschan přimlouval se za větší kontin gentní podil pro menší cukrovary: roudnický, pěti peský, schönhofský, krýrský, kadaňský, havranský stodský, mostecký I. a II., lounský I., lenešický duchcovský, tedplický a trmický. Ostatně nalehá, aby se zrušilo rayonování. Posl. V. Schnal prohlašuje, má-li se dosáhnou účelu kontingentace a zabezpečiti existence malých podnikatelů, čímž by se přispělo k větším cenám řepy, že musí žádati na továrnících konsumního zboží, aby ze 6 fr. jež zfskají prodejem tohoto zboží, aspoň 4 fr. postoupili surovárnám, jež roz- dělí potom svůj podil s řepaři ve formě větších řep ních cen. Aby se však pomohlo raffinářům v jejich nepochybně dobré vůli, ať přijme se Udržalův návrh. Také malým raffinárnám musí se přispěti přikázáním přebytku spotřeby. Vládní předloha byla potom přikázána cukerní mu výboru a rokování přerušeno. Konec schůze ve 2 hod. odpol., příští budev středu v 11 hod. dop. s dnešním denním poladem Z parlamentních výborů. Z Vídně, 24. ledna. (C.- B.) Výbor pro cukerní daň sešel se po sněmovn schůzi. K návrhu poslance Kulpa rokuje se povšechně o předloze cukerní daně a předloze o kontingentování najednou. Poslanec dr. Chiari souhlasí celkem s včerj šími Baernreitherovými vývody a žádá junktim cu kerních předloh, protože malé továrny zachovají se jen kontingenlací. Přimlouvá se za odstranění ny- nějšiho nuceného rayonování a táže se ministra
Tschan Posl V Schnal Udržalův Kulpa doktor Chiari Baernreitherův Vídeň
18 article
V drobném prodejii rnsní číele e sol odpoladní . nzh Ve ftialkách na veskově ranní čjel odpolodní . . . . . . . . 3h Iuserá ty platí e hetevě rapěl Předelieení a inesrty pitjimá dil srnce v Mariasské ulkcí č. a. Ter tachávsjí se téš ro dale tiskáran a eapečico , Národsiieh Li-tá“ Rukoplay se nevrac eji
Ter
19 article
financí, jak si asi představuje pravý poměr mezi raffinádním a úhradním kontingentem surovaren- ským. Poslanec Primavesi přimlouval se za včasné schválení brusselské smlouvy, třeba vykazovala ne- dostatky na újmu rakouského cukrovarství. Zákon o cukerní dani byl zdělán s Uhrami a jeho změny jsou takřka vyloučeny. Zamitnutí této předlohy bylo by na újmu národního hospodářství. Přecházeje k kontingentaci, upozorňuje, že sluší chovati se opatrné k různým vlivům, jejichž cílem jest jednak učiniti kontiogentační zákon nemožným, jednak rozvrhnouti kontingent způsobení od zákona zásadně odchylným. Kontingentace v Uhrách již platí a proto by se ceny v Rakousku, kdyby kontingentace nebylo, velmi stla- čily, tak že by se musilo mnoho vyvážeti do Uhet a tamější konfingentace stala by se nemožnou. Při- rozeným následkem bylo by zřízení celních šraňko mezi Rakouském a Uhrami. Singulární kontingentace byla by pro průmysi neštěstím. Provedeni kontin- gentace obsahuje — žel! — různé nesprávnosti V zevrubném rokování učiní příslušně návrhy. V zá- jmu cukrovarství jest pro nezměněné přijetí této předlohy. Posl. Lecher žádá za objasnění o rozvržen kontingentu mezi Rakouskem a Uhrami. Kritisuje princip kontingentace a ptá se vládního zástupce, jak se bude rozdělovat užitek z poukázek na suro- vinný konlingent mezi raffináři a surovináři a mezi surovináři a řepaři. Obává se, že podíl zemědělství na těch privilejích bude velice skrovný. Hrozí také nebezpečí od trustu zámožných průmyslníků, pokud týká se kontingentních poukázek.
Primavesi Posl Lecher Uhry Rakousko
20 article
Vládní zástupce, dv. r. Bernalzky dovozuje na jakém základě dospělo se k číslici kontingentua podotýká, že kvantům, jež potřebují okupační kraje nad vlastní výrobu, přirazí se dle poměru obojim kontingentům. Liberace provede se v stálém styku s průmyslem. Pokud týká se obav, že na počátku kampaně 1903—4 nebude snad dost cukru pro tu- zemskou spotřebu, opatření! uložiti cukr s nárokem na vývozní prémie ve skladištích, poskytuje jakousi jistotu, že na podzim bude cukru tolik třeba. Uvádi důvody, jež vedly vládu při individuálním rozvržení cukerního kontingentu k dvojitému kontin- gentování a pechybuje, že by tak zv. singulární kontingentace vyhovovala nadějím v ni skládaným, protuže by se příznáním praecipua pouhým rafii nárnám zmenšil přiměřeně kontingent zbývající pro továrny zpracující řepu. Ostatně by na každý způ- sob vznikl konkurenční boj, jenž by ohrožoval malé a střední továrny v jejich existenci a působil zhoubně na zemědělské zájmy. Konečně opřel se řečník po chybnosti o významu § 7, prohlásiv, že surovárny nejsou povinny vyrábětí asi množství suroviny pří- slušné jejich podílu, nýbrž množství, přiměřené jejich skutečnému podílu na surovině, tedy así jednu třetinu svého podilu.
Bernalzky
21 article
Posl. Kaiser vyslovil se vzhledem k nutnosti, že smlouva musí býti schválena v ustanovený čas, proti tuze úzkému její slučování s jinými záleži- tostmi. Odůvodňuje zevrubné návrh lidové strany německé na snížení daně ze spotřeby cukru. Lituje, že nejednalo se o její zvýšení prováděním 8 14.a myslí, že ministr financí, nemoha vychověli tomuto požadavku se zřelelem na Uhry, měl by použiti části úspory ze zrušení cukerních premií k sanaci zemských financí a k náhrádě obcím za prácev přenešeném oboru působnosti. Žádá ministra za určitou zprávu, kolik hodlá použiti z úspor k po- vznesení vývozu a k podpoře zeměděiství. Posl. dr. Ellenbogen odůvodňoval své zásadní postavení proti kontingentaci, jež je pouhým pokra- čováním kartelu v pevnějších formách. Kontingentace rozmnožuje naši závislost na Uhrách, jak dosvědčuje větší kontingent, jenž jim byl vykázán. Horli proti zdráhání se ministra snížiti cukerní daň. Je politování hodno, že ministr snažil se také získali sedláky sliby, aby jejich pomocí zabránil snížení cukerní daně. Agrářům musí jednou připomenouti, že parla- ment nasledkem agrárních cel nutí obyvatelstvo k dražšímu živobyli. Také posledním vyrovnáním zdraží se potraviny 2. až 3krát. Trvá na svých již dříve oznámených návrzích. Rokování samo potom přerušeno a schůze skon- čena. Přlští schůze v pondělí ve 3 hod. odp.
Posl Kaiser doktor Ellenbogen Agrář Uhry
22 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 24. ledna. (Bar. Fejervár o branné předloze.) O páteční konferenci uherské liberální strany podána už stručná zpráva telegrafická. Pro důležitost branné před- lohy nebude od místa sděliti obšírněji obsnh řeči, kterou ministr honvědů, bar. Fejerváry hájil vládní předlohu. Novou brannou předlohu nutno prý posuzovati s různých hledisek. Především třeba dbáti všeobecné politické si- tuace; za druhé, ač nemůžeme závoditi s veli- kými a bohatými národy, musíme prý provésti aspoň tolik, kolik vymáhá naše obrana; za třeti
Praha
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 24. ledna. 6— (Kronika.) Komický výjev z ulice Před vámi po chodníku pán slavnostně vyle štěný od hlavy do paty. Buď kandidát úřadn hodnosti, právé na cestě k rozhodující instanci. anebo ženich. Z očí, z tváře, chůze, ze všeho držení těla vyzařuje pocit nesmírně důležitosti chvile. Je k polednímu. Hodina obřadnějších návštěv. Ale také hodina rozvířeného ruchu na ulicích. Muž, spěchající v povýšené náladě, je tak zabrán do sebe, že pro něj ani neexistuj zjevy všedního života kolem. Z průjezdu hostinského domu vyrazil hoeh v učennické zástěře. Byl asi mistrovi pro sni dani, nebo pro polední polévku. Hrnek s po kličkou ve zdvižené pravici nese jako symbo před sebou, maje namířeno někam přes ulici Z hrnku se kouří jako z kaditelnice. Kluk bez starostně čumě v opačnou stranu, letl .. leti... Čára jeho spěchu křižuje povážlivo chodník, kudy se právě ubírá pán v povýšené náladě . . . Ještě krok a musí nastati srážka Sledujete s jistým napjetím hrozicí ne- bezpečí. — Hned bych dal klukovi pohlavek rozhorlujele se v duchu. Ale než jste domyslili svůj veřejně poli- cejní nápad, nadešla předvídaná událost ! Ob tělesa se srazila. Pán ve slavnostním úboru. učenník v zástěře, s hrnkem polévky, pleskl do sebe. Výkřik! Poklička hlomozí po dláždění. kolemjdoucí se zastavují. Výjev! Pán ve slavnostním úboru všechen své vzezření proměnil. Důstojnost, povýšená ná- lada, vědomí důležitosti, ty tam ! Za to v tvář
Praha
24 article
výraz nevýslovného napřed úžasu, potom hrůzy Pán se ohýbá, obzírá široké stopy mastné te- kutiny, řinoucí se od brady dolů po svátečním svrchníku. Ve druhé chvíli zděšení a vztek ustoupily potřebě nějakého skutku. Pán s sebou škubl a s napřaženou pravicí rozehnal se proti rušiteli pouličního řádu. Učenník ovšem nevyčka tohoto závěrku duševního pochodu. Vzpama- tovav se z prvního leknutí, vzal hned noby na ramena a zanechav pokličku na místě zlo činu, mizí v některém protějším průjezdu. Komická scéna! Hned, skupina passantů! Div zácpa nena- stala na chodníku. Ze všech tváři a oč zírá široká veselost. Někteří hlasitě se řeh- tají, vtipkuje se, poznámkuje. Ba i z oken nejbližších krámů a bylů, z elektrické tramwaye hlásí se obecenstvo k účastenství na veselé události. Sami jste neodolali. V první chvíli mocí vedral se vám úsměv do svalů obličeje Ve druhé chvíli mrzíte se sami na sebe. Co je tu k smíchu? Čírá náhoda všedníh života! A někdo při tom trpí dokonce. Muž jiste utrpěl škodu, na čase, na šatě. O trapných po citech ani nemluvě! Ani kluk neujde trestu ! .. Přemýšlite. Nenacházite žádné příčiny k veselosti Vyčítáte si to nerozumné, bezděčné podlehnut stydite se za ně, potlačujete je dokonce nási lím. A přece se smějete ! Neodolatelně vás něee dráždilo, zasmáti se. Co je smích? Proč, čemu se vlastn smějeme ? Co je směšnost? O přírodě a významu smíchu od časů sta rého Aristotela a Platona dost se mudrců na mudrovalo. — Smích je výraz zlomyslnosti člověka nacházeli jedni. Někdo utrpěl škodu a to je nám k smíchu! Jsme tak škodolibí, jsme. Ale tím není obo směšnosti vyčerpán. Máte jakýs neurčitý, ale
Aristoteles Platon
25 article
zcela živý dojem v mysli: někdy smích, nežl zlomyslný, bývá spíše — hloupý. — Smějeme se, protože máme náhlý po- cit jakéhosi vzpružení sebecitu, cítime se náhle jakoby vyvýšeni nad jiné! vysvětlují dušezpytci Nám (zlomyslníkům) působí rozkoš domněnk (nevědomý klam), že nějak nad jiné vyn káme Tedy směs nevědomosti se zlomyslnosti To by už dalo jakousi deflnici. Konečně pravda je, že všecko je klam. V podstatě nikdo vlastně »lepší« druhého není. Ale jisto je, nás baví vš co se před námi ponižuje, třeba na oko. A zá bava je tím živější, je-li provázena jakýmsi du ševním »odpoutáním«. Byli jsme v nuceném na pjetí, něco nám imponovalo, nahánělo nám re- spekt, skutek, událost, osoba. Náhle nějaký obrat, příhoda, slovo vybaví nás z napje psychického skřipce. Cilime jakoby úlevu Propukáme smichem. Slavnostní vzezření ne- známého muže, jež v dotknutí s hrnečkem teplé tekutiny náhle nám na očích se vystřídalo s výrazem malicherně cizí zlosti — nás roze- smálo. Zjev muže už už v nás probouzel úctu a najednou se muž před námi tak snížil! T lahodi našemu sebecitu, smějeme se. Nějaký pří rodní zákon. Jako ten: podíváš se do světla. do slunce, vzhůru k obloze, ueítiš zašimrání nose, kýchneš. Jisté zjevy foremné mají takovou šimravost pro naše vnitřní ústrojí, nutí k smíchu. Působivost karikatur, anekdot, historek zeži vola velkých, mocných, nenáviděných, strachova- ných lidí nebo principů založena je na tom zákoně. Vždycky nějaká slavnoslně nám na očich se holedbající důstojnost srazí se svým hrnkem polévky, klerý — aspoň v našich očích, na chvilku! — ji pokoří. Smích považujeme za dobrodiní. Je v něm něco posilňujícího, něco osvě- žujícího, osvobozujícího. Sebecitu při něm roz hodně přibývá. Ale také je ve smíchu něco zákeřně zbabělého. Těšíme se se snížení něčeho.
26 article
co nám chtělo imponovati, čemu jsme nedovedli imponovati sami. Ulevujeme si chechtem za rohem bezpeči své vlastní malichernosti. Pozdě teprv si uvědomujeme nehodnost počínání, sty- díme se za sketství svého posměchu. Právem smích za jistých okolností považován bývá za společenskou neslušnost. Nálada ke smíchu plate za výraz nezkušenosti, nevědomosti, naivnosti. Je příznakem dětství, sobeckého nazírání ži- vota. Mlědi se rádo směje. Starci a zkušené- mu životu vytratila se schopnost smíchu. Snad by se dalo stanoviti, jestli právě nejvážnějš mužové za mlada nebývali největšími — smíšky. Smích je způsob poznávání, cvik intelligence. Ale také výraz neschopnosti, slabošství. Prot snad je smích rodným bratrem — pláče. Ještě jeden druh smíchu! Čistě estetický Smějeme se nesrovnalostem, protivám, nápadno- stem, převrácenostem. Cestovatelé vypravují zámořských národech, jimž úbor Evropana při padá směšným. Arabský hoch na palubě španěl ského parníku prohlíží si manžely evropského turisty, nedovede si věc vysvětliti, dá sedo smíchu. Nám je komický kovový kroužek pro- vlečený nosem Patagonce, nebo černoch oble- čený elegantně po pařížsku nebo Indián vyšla pující si na tržišti amerického městečka témě nahý, ale s evropskou — kravatou kolem krku Literatura, noviny, divadlo, život společen- ský hemží se, bohudiky! nesrovnalostmi, které obveselují, způsobují otřesení bránice tak při jemné a zdravé! A to je vlastně vyšší druh smíchu. Nemá půved v malicherném sebeklamu vlastní vyvý šenosti. Přičina je tu vyššího jakéhos řádu, má svůj původ v pochopení jisté neshody, nepřísluš- nosti, nesprávnosti.
Starek Evropan Patagonec Indián
27 article
Tedy smích jako vyšší funkce! Také ze všech tvorů schopen je smíchu jen člověk. Ale zase spíše směje se člověk nižšího než vyššího stupně. Vzdělanec se zamyslí, hledá příčinu vy- světlení souvislosti. Nevzdělanec se zasměje. První se ptá: proč to a to? Druhý je rychle rozhodnut: to je — k smíchu A ještě pozoruhodná okolnost: ve společ- nosti je nálada ke smíchu silnější. Smích má společenskou povahu, je sdělný, přímo nakaž- livý. Někdo se vedle směje, nevite ještě čemu, už se smějete taky. Ve společnosti se rozesmě- jete věcem, které jinak vás zanechají zcela lho- stejnými. Odtud význam dívadelního smichu. Jako součástky množství podleháme naivněj- šímu nazírání davu. Jsme dětinštější. Lze tu užiti smíchu za prostředek — vychovávací. Kul- turný význam veselohry Smích je v davu zápalná látka. Na jednom konci chytne a než se nadáš, exploduje celý dům. V »Revisoru« Mošna Bobčinský naslouchá u kliční dirky, co uvnitř spolu mají náčelník gorodského úřadu a domnělý vzácný host z Petrohradu. Náhle někdo otevřel dvéře Bobčinskij jak dlouhý tak široký se natáhne do pokoje. Ohromná veselost ! Není v tom smíchu, pravda, mnoho intelligence. Ale Gogolova hra je pytel směšností všeho druhu. Od nejhoráz- nějších do nejjemnějších, všecky odstíny jsou zastoupeny. Není snad přikladu v dramatické literatuře, aby směšností lidských, »defek ů sociálních« bylo sneseno tolik na jednu hromadu. Veselohra stává se tak prostředkem poznání, poučné nápravy. Smich objevuje slabosti lid- ské, stihá je, tepe, očišťuje. Ale smích nesmí se příliš opakovat. Unavi záhy, rozmrzí, otupí, rozsmutní. Nesmíme být příliš často upozorňo- váni na malichernost a bidu života. Spisovatel, který tolik směšností v životě pozoroval a za chytil, autor »Revisora« upadl na konec v me- lancholii a umřel — pláčem.
Mošna Bobčinský Gogolův Kula Petrohrad