1
masthead
Ročník XXXXII.
2
masthead
V Praze, v neděli dne 25. ledna 1903.
Praha
4
article
Na ranni a odpol. listy
pře lp láeí ssi
v Praze v aduinislrae
na měste
na čtvrt leka
s dvojí čonáško
a mněsl
7knk
na čtvrt leta
vo alialkich: 2 K a0k
na načr dn
Proštoui
n . . . K e
s arojíroositkoa
ra nř
štvrt lela
Praha
5
title
Dasšní číslo pro Prahu je a 18 stranách.
Praha
6
article
Šťastnější Ma ďaři zahajují
„čardaš“ s ministrem války
Šťastnější Ma ďaři zahajují
„čardaš“ s ministrem války
Tomu, kdo v rákosí sedí, snadno řezat pí
šťalky! Maďaři zaštítění od let svou vlastn
národní vládou, složenou od předsedy
Kolomana Szella až po ministra honvédů Fe
jervára z horlivých a osvědčených národov
cův maďarských, mají ve všech pospolitých dů-
ležitostech a otázkách dualistického mocnářstv
ovšem neskonale výhodnější a šťastnější posta-
vení, nežli většina zdejších národův slovanských
Čeho my ani sebe vytrvalejším zápolením, dů-
myslem, krušnými obělmi, ani mravenčí pílí p
desítiletí domoci se nemůžeme, toho oni, milá
čkové Štěstény, takořka obratem ruky, takměr
skokem husarským dobývali a právě již opět
dobývají.
Včerejší rozprava klubu vládní strany ma
ďarské s ministrem honvédův Fejervárem o po-
žadaveích Maďarů za příčinou projednávání
nové branně předlohy poučným toho dokladem
Shromáždění poslanci a vůdcové liberální vládní
strany maďarské přednášeli tu svému ministru
honvédův řadu nejsmělejších přání a požadavků
Maďarstva vůči společně armádě podle pravidla
»suaviter in modo, fortiter in re« beze všech
přikrých slov způsobem tak lahodným, jakoby
se jednalo o pouhé maličkosti.
Těžké, ba přetěžké že jsou zajisté oběli.
jež správa vojenská na národu maďarském touto
předlohou brannou žádů. Těžké, ba přetěžké
bylo by prý tudiž postavení liberální strany
oproti nesmiřitelné a povážlivě silně opposici
strany košutovské, kdyby vojenskou správou
nebyly rychle zasypány roz sedliny
mezi národem a vojskem dosud trva-
jící, to jest, kdyby nebyly před zahájením boje
o předlohu poměry mezi armádou a Maďarstvem
blahovolně urovnány vyplněním aspoň některých
přání a tužeb národních a sice zejmena těchto
1. Aby otázka praporův, odznaků
a štitův armády byla rozřešena při mě-
řeně uherskému státnímu právu.
Maďar
Szell
7
article
2. Maďarští důstojníei mají jen
plukův uherských sloužilí a jsou-li dnes
jinde zaměstnání, nechť jsou zařaděni ku
plukům uherským. Tento požadavek prý jest tím
oprávněnějším, jelikož byl již 9. srpna 1868
královským rozhodnutím schválen. 3. Nechťse
co nejdříve zavede nový trestní řád
vojenský. 4. Nejvyšším úřadem, povo-
lujíeím výhody brancům v Uhrách, budiž
uherské ministerstvo honvedů
(na místě c. k. říšského ministerstva války).
5. Počet vojska v době míru budiž stanoven
se zřetelem na finanční výkonnost země. 6. Kon-
tingentování náhradní zálohy nechť děje se
v míře a způsobě jako před r. 1889 a pře-
bytky mužstva nechť se přikážou honvedům.
7. Z uherských státních občanův nechť jen
mohou dojíti důstojnické hodno sti
kdož jsou mocni jazyka maďar-
ského. Výminka platíž tu jedině pro Chor
vaty. Konečně za 8.: Nechť se hledí co nej
dřive doba služby vojenské zkrátit na dva roky
a nechť již v nejbližším rozpočtu uherském
vláda udá, jakých břemen finančních by toto
zkrácení služby činné vymáhalo. — Všude jinde
by vzbudilo zajisté největší rozruch, kdy by
v ládní strany přišly ministru vojenství na
krk s podobnými prosbičkami.
Ale od Maďarův to — nebolí. Slyšme
jak blahovolně ministr honvedů baro
Fejerváry tato přání liberálního klubu vládníh
vyslechl; nejinak, než jako by mu bylo z duše
promluveno: »Co se tkne přání po zavedení
uherských zemských znakův a národních barev
na praporech, odznacích a štítech společné
c. a k. armády, odkazuje ministr na projevy.
jakéž byl buď sám neb předseda ministerstva
Maďarův
Uhry
Kon
8
article
ve sněmovně učinil a ze kterých vysvítá,
»že jest přáním královým, aby tato
otázka rozřešena byla přesně ve
smyslu nynějších státoprávních
poměrův mezi Uhry a Rakouskem, což s
také stane, ač nemůže ministr ještě určitě
říci, kdy.« —
Ohledně přání, aby maďaršti důstoj-
níci pouze při pluclch uherských
sloužili a k nim zpět zavoláni byli, při-
znává král. uherský ministr honvédů, že vy-
daný v té příčině cís. vlastnoruční list ze dne
9. srpna 1868 posud není provede n,
slibuje vynasnažiti se, aby se tak
dle možnosti stal o. Naprosto bezvými-
nečně se prý to ovšem nedá provésl.; vždyo
prý se přihází, že některé uherské pluky po čns
leží posádkou mimo Uhry na př. ve Vídni
mimo to stává se, že maďaršti důstojníci sam
žádají za své přesazení k plukům neuherským
to z dobře rozváženého prospěchu osobního ;
slušíliž jim v tom brániti?
Pak prý je novější dobou záhodno při
dělovati maďarské důstojníky c.k
ministerstvu války a jiným sborům,
aby přicházející tam záležitosti maďarské došly
snadného vyřízení. Pokud tedy v mezích těchto
ohledů bude lze přivěsti vzpomenutý císařský
vlastnoruční list ku plné platnosti, slibuje mi-
nistr Fejerváry tak učiniti, avšak doporučuje
volný postup: nebylo by radno, aby se to provedl
cestou hromadného přesazování. Proč
To může každý, kdož o věci přemýšli, uhod-
nouti sám.« —
Véru, takto důvěrně rozmlouvající generál
a ministr zeměbrany je k pohledání ! —
Vér
Uhry
Rakousko
Vídeň
9
article
Liknavost příslušných vojenských kruhů
s opravou vojenského trestního
řízení bičuje sám ministr honvédů, řka, že
tu jest činiti s mořským hadem, který
již 35 let straší, že vypracováno o tom již
19 velice obšírných návrhů zákonů; však ten
poslední že již leží šťastně ku posouzení v obou
ministerstvech spravedlnosti, pročež lze doufati
že konečně v době dozírné již spatří bo-
žího světla. —
Ostatní žádosti vezme v pilnou úvahu
seč bude přičiní se o to, aby jim bylo vyho-
věno. Jen ohledně dvouleté služby vo-
jenské netroufá si dosud ničeho určitého
slibiti, poněvadž je to otázka velmi obtižná,
kterou bude mu s ostatními povolanými činiteli
zrale uvažovati. Žádá tudiž za poshovění až ku
revisi všeobecného branného zákona.
Touto odpovědí ministra Fejervára, danou
samozřejmě se souhlasem společného říšského
ministra vojenství, prohlásil se klub liberální
strany maďarské úplně spokojeným.
Za hlasitého provolávání »Eljen« bylyv
něm potom branné předlohy jednomyslně
přijaty. Tím ale nemá ještě vojenská správa
s nimi v Uhrách nikterak vyhráno.
Výkupné, které zaplatila právě vět
šině sněmovní, neskýtá jí ještě bez-
pečné jistoty, že bude dle těchto nových
zákonů branných již letošní jarní odvo
v Uhrách možno provésti.
Sto mužů silná a bezohledná o pposi ce
košutovská vypovídě branné předloze boj »n
život a na smrte, troufajic si obstruke
proti ní vydržet až do března. Splní-li, čím
hrozí, jest ovšem jiná otázka. Snad dá se opěo
Szellem ukonejšit za cenu — dalších kon-
cess í správy vojenské na prospěch Maďarstva
Uhry
10
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna-
Schůze 194.
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 24. ledna.
Sobotní schůze jsou výjimkou a navštěvo
vány jsou prabídně. Pro dnešní stlučena mini
Vídeň
poslanecký sněmovna
11
article
mální presence, k usnášení potřebná — sto po
slanců — teprve po dlouhém čekání a po vý
datné razzii, vykonané ve všech koutech paláce
parlamentního.
Pilný návrh agrárníků českých na zřízen
zvěrolékařské školy v Praze byl vyřízen a za-
mítnut ve dvou minutách. Jednu mluvil navrho-
vatel, druhou hlasovalo se. Pro pilnost byli také
poslanci naši, konservativní velkostatkáři, Slo-
vinci a Chorvatě. Věc, o kterou jde, je počinem
a prací svobodomyslné straně zralou k uskuteč-
nění. Proto litujeme, že zamitnutím pilnosti ne
dán podnět k urychlení akce pro ústav, jeho
oprávněnost a nezbytnost byla již dříve uznána.
K dotazu, jejž obsahuje pilný návrh národ
ních sociálů, jak chce hraditi vláda náklad, kter
bude způsoben novým zákonem branným, od-
pověděl ministr financi několika prázdnými slo-
vy: že si je finanční správa vědoma svých povin-
nosti. Dlužno dodati: méně říci nelze.
Praha
12
article
První člení zákona ve příčině kontingento
vání výroby cukerní bylo krátké. Posl. Udrža
pojednal o cukerních věcech vůbec, se stano-
viska všeobecného. In conereto žádal, aby zru-
šeno bylo ustanovení, vedle kterého se dovoluje
zřizovati nové cukrovary ve vzdálenosti 100 km
vzdušné linie, pravě, že velká tato vzdálenos
jo neoprávněnou a toliko výsadou pro rafinárny.
Posl. Sehnal ujal se slova na ochranu
výrobců malých, na které v předloze vládní se
zapomnělo. 10 velkých rafináren dodávati bude
pro spotřebu více než 36 rafináren a smíšených
továren dohromady. Pročež zástupce -obchodn
komory pražské ujal se malých rafináren v ter
rozum, aby se jim dostalo existenčního minima
kterého potřebují následkem smlouvy brusselské.
jež jim vývoz značně stížila, protože nemohou
podnikati konkurenci s rafinárnami velkými
Jeho podnětem má býti vyhověno potřebám ma-
lých rafináren, které sobě ani netroufaly, do-
máhat se u svých velkých soudruhů nějakých
koncesí.
Sněmovna se pak odročila do středy.
Posl
Sehnal
km
13
article
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi v 11 hodin
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi v 11 hodin
20 minut dopoledne.
Mezi došlými spisy jsou dotazy poslaneů
Hrubého, Cingra a spol. po nezákonných pomě
rech ve společenstvu perietářů; — Luksche a sp
po obchodní smlouvě se Srbskem; — Ira a spol
po saisonním přídavku pro poštovní úřadníky v Kar
lových Varech.
Sněmovna vykonala volbu dvou členů do vý
boru pro cukerní daň, zvolení byli posl. Metalla
ryt. Vasilko.
Sněmovna pokračuje v jednání o pilných ná-
vrzích.
Posl. Zázvorka odůvodňuje stručně německy sv
pilný návrh na zřízeni
zvěrolékařské vyzoké školy v Prane
a dovozuje nezbytnou potřebu takové školy. Pouka
zuje k příslnšné předloze, českým sněmem jednomy
slně přijaté a k resoluci poslance Dvořáka, schválené
poslaneckou sněmovnou.
Vetter
Hrubý
Cingr
Luksch
Ir
Vasilko
Posl
Zázvorka
Dvořák
Srbsko
Kara
14
article
Poněvadž není zapsán žádný řečník víc a navr-
hovalel zřekl se doslovu, přikročeno k hlasování
pilnost návrhu zamítnuta
Posl. Kloláě odůvodňuje svůj pilný návrh stra
uhražení
výloh, jež vzniknou brannou předlohou-
Než počíná mluviti, volá: Kde je finanční mi
nistr? Jest jisto, že nové vyzbrojení dělostřelectva
bude státi 2 0 mill. Také rozmnožení vojska bud
vyžadovati mnoho peněz a jest otázka, odkudje
vzíti. Zmiňuje se o pověstech, že vojsko se mobilisuje
VI jistě, že IX. sbor se mobilisuje a naše loďstvo ob
jeví se v zátoce soluňské. Ignorovala li vláda při zby
tečné čínské výpravě hlas zákonodárných sborů, par
lament měl by se tentokráte ozvati v čas, než branná
předloha bude schválena. Žádá zadostučinění za po-
treslání českých záložníků, kteří hlásili se slovem
»Zde!« a konečně záruku, že příslušníci českého
národa ve vojště nebudou více sprostě uráženi.
Na to mluví dále česky a ohražuje se posléz
proti tomu, aby jeho návrh byl pokládán za návrh
obstro kční.
Ministr ryt. Böhm-Bawerk prohlašuje, že dle
jeho skromného mínění naskytuje se vlastní příleži-
tost uvážiti nějakou věc, její dosah a důsledky ve
všech směrech a o nich pojednati v různých čteních
věcí samé dle jednacího řadu předepsaných a že
vláda nebude také otáleti, nýbrž že při těchto příle-
žitostech podá ochotně všeliké žádané a potřebné
Posl
Böhm
Bawerk
český národ
15
article
vysvětlení. V tomto okamžiku ministr praví jen vše-
obecně, že finanční správa jest si úplně vědoma
své povinnosti, aby při takových předlohách byla
pamětliva finančního dosahu a finanční síly státu.
Posl. Frasl mluví z počátku česky a pokračuje
německy, praví, že vláda nedává pracujícímu obyo
vatelstvu, které nese největší část těžkých nepřímých
daní, dostalečnou příležitost ku práci. Líčí nezaměst-
nanost v Praze a jednotlivých okresích v Čechách,
zejmena v Plzni, a praví, že i v dílnách státních
dráh v Lounech byli dělníci propuštěni. Stěžujes
na utiskování Čechů nejen v ohledu národním, nýbrž
i hospodářském, zejmena na jednání ministerstva
železnic proti českým dělníkům.
Seznam řečníků jest vyčerpán. Posl. K lo fád
má stručný český doslov.
Při hlasování pilnost návrhu se zamítá.
Sněmovna přechází pak k jednacimu pořadu
1. čtení předlohy
o cukerním kontingentu.
Posl. Kubr mluví napřed česky a pokračuje ně
mecky, prohlašuje, že čeští řepaři mohou souhlasit
s kontingentováním cukerní výroby jen za dvou pod
mínek: zrušení nuceného rayonování, které jest ne
mravné a řepaře vykořisťuje a přikázání koniingente
výhradně cukrovarům, vyrábějícím cukr z řípy, vyji
majíc rafinerie.
Řečník obírá se zevrubně otázkou rayonování
Řepaři chtějí míti podíl na užilku z kontingentu, co
je však za nuceného rayonování nemožné a protož
zakládání nových cukrovarů je vyloučeno, vyražena
tím řepařům poslední zbraň z rukou. Technických
nesnází, které vláda předstírá, není. Při vůli jen po
někud dobré mohla by vydati zákon o zrušení nuce
ného rayonování současně se zákonem o kontingentu
Stanoviskem řepařů jest: bez zrušení nuceného ravo
nování žádné kontingentování.
Posl
Čecho
Kubr
Praha
Čechy
Plzeň
Louny
16
article
Posl. Maštálka poukazuje k tomu, že o věc
jedná se již v cukerním výboru. Hodlá vyložiti své
názory v berním zákoně i o zákoně o kontingent
dnes zevrubně ve výboru. Proto hodlá prohlásiti zd
jen jménem své strany, že zůčastní se se vší horli
vostí porad o předloženém zákoně a bude naleht
se vší rozhodnosti na to, aby zákon v té či o
formě byl vyřízen. Rozumí se samo sebou, že strana
řečníkova navrhne změny
Posl. Steiner hájí zájmy řepařů v mocnářství
vytýká, že cukrovaru v Leopoldsdorfu byl přiznán
jen kontingent 39.000 q. V zájmu svých mandanto
prosí řeník členy výboru, by hájili spravedlivějs
rozdělení kontingenlu.
Posl. Udržal dí, že vláda slaví se v předloze na
stranu velkých kapitalistických podníků a kárá usta
novení, že zakládání nových cukrovarů má býti budt
zcela zamezeno nebo dovoleno jen ve velké vzdále
nosti od cukrovarů dosavadnícb.
Přimlouvá se za požadavek řepařů, by se zaká
zalo rayonování. Předloha poskytuje raffinářům mo
nopol, aby dobyli nadvlády nad řepaři. Surovarny
jsou řepařům blíže, než raffinerie. Jesli pravda,že
vláda málo cení rozmnožení spotřeby, je po cukro-
varství veta. Pěstování řepy musí se omeziti n
třetinu dosavadního. Navrhuje, aby surovarnám, na
docílí-li se shody s rafineriemi o modalitách zužit
kování jejich koutingentního zboží, vyhradilo se práve
aby svůj zákouný kontingent zpracovaly pro spotřebu
a daly jej do prodeje. Dále navrhuje, aby vypustil
se ze zákona ustanovení o 100km. vzdálenosti cukro-
varů.
Posl
Maštálek
Steiner
Udržal
Leopoldsdorf
km
17
article
Poslanec Tschan přimlouval se za větší kontin
gentní podil pro menší cukrovary: roudnický, pěti
peský, schönhofský, krýrský, kadaňský, havranský
stodský, mostecký I. a II., lounský I., lenešický
duchcovský, tedplický a trmický. Ostatně nalehá, aby
se zrušilo rayonování.
Posl. V. Schnal prohlašuje, má-li se dosáhnou
účelu kontingentace a zabezpečiti existence malých
podnikatelů, čímž by se přispělo k větším cenám
řepy, že musí žádati na továrnících konsumního
zboží, aby ze 6 fr. jež zfskají prodejem tohoto
zboží, aspoň 4 fr. postoupili surovárnám, jež roz-
dělí potom svůj podil s řepaři ve formě větších řep
ních cen. Aby se však pomohlo raffinářům v jejich
nepochybně dobré vůli, ať přijme se Udržalův návrh.
Také malým raffinárnám musí se přispěti přikázáním
přebytku spotřeby.
Vládní předloha byla potom přikázána cukerní
mu výboru a rokování přerušeno.
Konec schůze ve 2 hod. odpol., příští budev
středu v 11 hod. dop. s dnešním denním poladem
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 24. ledna. (C.- B.)
Výbor pro cukerní daň sešel se po sněmovn
schůzi.
K návrhu poslance Kulpa rokuje se povšechně
o předloze cukerní daně a předloze o kontingentování
najednou.
Poslanec dr. Chiari souhlasí celkem s včerj
šími Baernreitherovými vývody a žádá junktim cu
kerních předloh, protože malé továrny zachovají se
jen kontingenlací. Přimlouvá se za odstranění ny-
nějšiho nuceného rayonování a táže se ministra
Tschan
Posl
V Schnal
Udržalův
Kulpa
doktor
Chiari
Baernreitherův
Vídeň
18
article
V drobném prodejii
rnsní číele e sol
odpoladní .
nzh
Ve ftialkách na veskově
ranní čjel
odpolodní . . . . . . . . 3h
Iuserá ty
platí e hetevě rapěl
Předelieení a inesrty pitjimá dil
srnce v Mariasské ulkcí č. a.
Ter tachávsjí se téš ro dale
tiskáran a eapečico , Národsiieh Li-tá“
Rukoplay se nevrac eji
Ter
19
article
financí, jak si asi představuje pravý poměr mezi
raffinádním a úhradním kontingentem surovaren-
ským.
Poslanec Primavesi přimlouval se za včasné
schválení brusselské smlouvy, třeba vykazovala ne-
dostatky na újmu rakouského cukrovarství. Zákon
o cukerní dani byl zdělán s Uhrami a jeho změny
jsou takřka vyloučeny. Zamitnutí této předlohy bylo
by na újmu národního hospodářství. Přecházeje k
kontingentaci, upozorňuje, že sluší chovati se opatrné
k různým vlivům, jejichž cílem jest jednak učiniti
kontiogentační zákon nemožným, jednak rozvrhnouti
kontingent způsobení od zákona zásadně odchylným.
Kontingentace v Uhrách již platí a proto by se ceny
v Rakousku, kdyby kontingentace nebylo, velmi stla-
čily, tak že by se musilo mnoho vyvážeti do Uhet
a tamější konfingentace stala by se nemožnou. Při-
rozeným následkem bylo by zřízení celních šraňko
mezi Rakouském a Uhrami. Singulární kontingentace
byla by pro průmysi neštěstím. Provedeni kontin-
gentace obsahuje — žel! — různé nesprávnosti
V zevrubném rokování učiní příslušně návrhy. V zá-
jmu cukrovarství jest pro nezměněné přijetí této
předlohy.
Posl. Lecher žádá za objasnění o rozvržen
kontingentu mezi Rakouskem a Uhrami. Kritisuje
princip kontingentace a ptá se vládního zástupce,
jak se bude rozdělovat užitek z poukázek na suro-
vinný konlingent mezi raffináři a surovináři a mezi
surovináři a řepaři. Obává se, že podíl zemědělství
na těch privilejích bude velice skrovný. Hrozí také
nebezpečí od trustu zámožných průmyslníků, pokud
týká se kontingentních poukázek.
Primavesi
Posl
Lecher
Uhry
Rakousko
20
article
Vládní zástupce, dv. r. Bernalzky dovozuje
na jakém základě dospělo se k číslici kontingentua
podotýká, že kvantům, jež potřebují okupační kraje
nad vlastní výrobu, přirazí se dle poměru obojim
kontingentům. Liberace provede se v stálém styku
s průmyslem. Pokud týká se obav, že na počátku
kampaně 1903—4 nebude snad dost cukru pro tu-
zemskou spotřebu, opatření! uložiti cukr s nárokem
na vývozní prémie ve skladištích, poskytuje jakousi
jistotu, že na podzim bude cukru tolik třeba.
Uvádi důvody, jež vedly vládu při individuálním
rozvržení cukerního kontingentu k dvojitému kontin-
gentování a pechybuje, že by tak zv. singulární
kontingentace vyhovovala nadějím v ni skládaným,
protuže by se příznáním praecipua pouhým rafii
nárnám zmenšil přiměřeně kontingent zbývající pro
továrny zpracující řepu. Ostatně by na každý způ-
sob vznikl konkurenční boj, jenž by ohrožoval malé
a střední továrny v jejich existenci a působil zhoubně
na zemědělské zájmy. Konečně opřel se řečník po
chybnosti o významu § 7, prohlásiv, že surovárny
nejsou povinny vyrábětí asi množství suroviny pří-
slušné jejich podílu, nýbrž množství, přiměřené
jejich skutečnému podílu na surovině, tedy así jednu
třetinu svého podilu.
Bernalzky
21
article
Posl. Kaiser vyslovil se vzhledem k nutnosti,
že smlouva musí býti schválena v ustanovený čas,
proti tuze úzkému její slučování s jinými záleži-
tostmi. Odůvodňuje zevrubné návrh lidové strany
německé na snížení daně ze spotřeby cukru. Lituje,
že nejednalo se o její zvýšení prováděním 8 14.a
myslí, že ministr financí, nemoha vychověli tomuto
požadavku se zřelelem na Uhry, měl by použiti
části úspory ze zrušení cukerních premií k sanaci
zemských financí a k náhrádě obcím za prácev
přenešeném oboru působnosti. Žádá ministra za
určitou zprávu, kolik hodlá použiti z úspor k po-
vznesení vývozu a k podpoře zeměděiství.
Posl. dr. Ellenbogen odůvodňoval své zásadní
postavení proti kontingentaci, jež je pouhým pokra-
čováním kartelu v pevnějších formách. Kontingentace
rozmnožuje naši závislost na Uhrách, jak dosvědčuje
větší kontingent, jenž jim byl vykázán. Horli proti
zdráhání se ministra snížiti cukerní daň. Je politování
hodno, že ministr snažil se také získali sedláky
sliby, aby jejich pomocí zabránil snížení cukerní
daně. Agrářům musí jednou připomenouti, že parla-
ment nasledkem agrárních cel nutí obyvatelstvo
k dražšímu živobyli. Také posledním vyrovnáním
zdraží se potraviny 2. až 3krát. Trvá na svých již
dříve oznámených návrzích.
Rokování samo potom přerušeno a schůze skon-
čena.
Přlští schůze v pondělí ve 3 hod. odp.
Posl
Kaiser
doktor
Ellenbogen
Agrář
Uhry
22
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 24. ledna. (Bar. Fejervár
o branné předloze.) O páteční konferenci
uherské liberální strany podána už stručná
zpráva telegrafická. Pro důležitost branné před-
lohy nebude od místa sděliti obšírněji obsnh
řeči, kterou ministr honvědů, bar. Fejerváry
hájil vládní předlohu. Novou brannou předlohu
nutno prý posuzovati s různých hledisek.
Především třeba dbáti všeobecné politické si-
tuace; za druhé, ač nemůžeme závoditi s veli-
kými a bohatými národy, musíme prý provésti
aspoň tolik, kolik vymáhá naše obrana; za třeti
Praha
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 24. ledna.
6— (Kronika.) Komický výjev z ulice
Před vámi po chodníku pán slavnostně vyle
štěný od hlavy do paty. Buď kandidát úřadn
hodnosti, právé na cestě k rozhodující instanci.
anebo ženich. Z očí, z tváře, chůze, ze všeho
držení těla vyzařuje pocit nesmírně důležitosti
chvile. Je k polednímu. Hodina obřadnějších
návštěv. Ale také hodina rozvířeného ruchu na
ulicích. Muž, spěchající v povýšené náladě, je
tak zabrán do sebe, že pro něj ani neexistuj
zjevy všedního života kolem.
Z průjezdu hostinského domu vyrazil hoeh
v učennické zástěře. Byl asi mistrovi pro sni
dani, nebo pro polední polévku. Hrnek s po
kličkou ve zdvižené pravici nese jako symbo
před sebou, maje namířeno někam přes ulici
Z hrnku se kouří jako z kaditelnice. Kluk bez
starostně čumě v opačnou stranu, letl ..
leti... Čára jeho spěchu křižuje povážlivo
chodník, kudy se právě ubírá pán v povýšené
náladě . . . Ještě krok a musí nastati srážka
Sledujete s jistým napjetím hrozicí ne-
bezpečí.
— Hned bych dal klukovi pohlavek
rozhorlujele se v duchu.
Ale než jste domyslili svůj veřejně poli-
cejní nápad, nadešla předvídaná událost ! Ob
tělesa se srazila. Pán ve slavnostním úboru.
učenník v zástěře, s hrnkem polévky, pleskl
do sebe. Výkřik! Poklička hlomozí po dláždění.
kolemjdoucí se zastavují.
Výjev!
Pán ve slavnostním úboru všechen své
vzezření proměnil. Důstojnost, povýšená ná-
lada, vědomí důležitosti, ty tam ! Za to v tvář
Praha
24
article
výraz nevýslovného napřed úžasu, potom hrůzy
Pán se ohýbá, obzírá široké stopy mastné te-
kutiny, řinoucí se od brady dolů po svátečním
svrchníku. Ve druhé chvíli zděšení a vztek
ustoupily potřebě nějakého skutku. Pán s sebou
škubl a s napřaženou pravicí rozehnal se proti
rušiteli pouličního řádu. Učenník ovšem nevyčka
tohoto závěrku duševního pochodu. Vzpama-
tovav se z prvního leknutí, vzal hned noby
na ramena a zanechav pokličku na místě zlo
činu, mizí v některém protějším průjezdu.
Komická scéna!
Hned, skupina passantů! Div zácpa nena-
stala na chodníku. Ze všech tváři a oč
zírá široká veselost. Někteří hlasitě se řeh-
tají, vtipkuje se, poznámkuje. Ba i z oken
nejbližších krámů a bylů, z elektrické tramwaye
hlásí se obecenstvo k účastenství na veselé
události. Sami jste neodolali. V první chvíli
mocí vedral se vám úsměv do svalů obličeje
Ve druhé chvíli mrzíte se sami na sebe.
Co je tu k smíchu? Čírá náhoda všedníh
života! A někdo při tom trpí dokonce. Muž jiste
utrpěl škodu, na čase, na šatě. O trapných po
citech ani nemluvě! Ani kluk neujde trestu ! ..
Přemýšlite. Nenacházite žádné příčiny k veselosti
Vyčítáte si to nerozumné, bezděčné podlehnut
stydite se za ně, potlačujete je dokonce nási
lím. A přece se smějete ! Neodolatelně vás něee
dráždilo, zasmáti se.
Co je smích? Proč, čemu se vlastn
smějeme ? Co je směšnost?
O přírodě a významu smíchu od časů sta
rého Aristotela a Platona dost se mudrců na
mudrovalo.
— Smích je výraz zlomyslnosti člověka
nacházeli jedni. Někdo utrpěl škodu a to je
nám k smíchu!
Jsme tak škodolibí, jsme. Ale tím není obo
směšnosti vyčerpán. Máte jakýs neurčitý, ale
Aristoteles
Platon
25
article
zcela živý dojem v mysli: někdy smích, nežl
zlomyslný, bývá spíše — hloupý.
— Smějeme se, protože máme náhlý po-
cit jakéhosi vzpružení sebecitu, cítime se náhle
jakoby vyvýšeni nad jiné! vysvětlují dušezpytci
Nám (zlomyslníkům) působí rozkoš domněnk
(nevědomý klam), že nějak nad jiné vyn
káme
Tedy směs nevědomosti se zlomyslnosti
To by už dalo jakousi deflnici. Konečně pravda
je, že všecko je klam. V podstatě nikdo vlastně
»lepší« druhého není. Ale jisto je, nás baví vš
co se před námi ponižuje, třeba na oko. A zá
bava je tím živější, je-li provázena jakýmsi du
ševním »odpoutáním«. Byli jsme v nuceném na
pjetí, něco nám imponovalo, nahánělo nám re-
spekt, skutek, událost, osoba. Náhle nějaký
obrat, příhoda, slovo vybaví nás z napje
psychického skřipce. Cilime jakoby úlevu
Propukáme smichem. Slavnostní vzezření ne-
známého muže, jež v dotknutí s hrnečkem
teplé tekutiny náhle nám na očích se vystřídalo
s výrazem malicherně cizí zlosti — nás roze-
smálo. Zjev muže už už v nás probouzel úctu
a najednou se muž před námi tak snížil! T
lahodi našemu sebecitu, smějeme se. Nějaký pří
rodní zákon. Jako ten: podíváš se do světla.
do slunce, vzhůru k obloze, ueítiš zašimrání
nose, kýchneš. Jisté zjevy foremné mají takovou
šimravost pro naše vnitřní ústrojí, nutí k smíchu.
Působivost karikatur, anekdot, historek zeži
vola velkých, mocných, nenáviděných, strachova-
ných lidí nebo principů založena je na tom
zákoně. Vždycky nějaká slavnoslně nám na
očich se holedbající důstojnost srazí se svým
hrnkem polévky, klerý — aspoň v našich očích,
na chvilku! — ji pokoří. Smích považujeme za
dobrodiní. Je v něm něco posilňujícího, něco osvě-
žujícího, osvobozujícího. Sebecitu při něm roz
hodně přibývá. Ale také je ve smíchu něco
zákeřně zbabělého. Těšíme se se snížení něčeho.
26
article
co nám chtělo imponovati, čemu jsme nedovedli
imponovati sami. Ulevujeme si chechtem za
rohem bezpeči své vlastní malichernosti. Pozdě
teprv si uvědomujeme nehodnost počínání, sty-
díme se za sketství svého posměchu. Právem
smích za jistých okolností považován bývá za
společenskou neslušnost. Nálada ke smíchu plate
za výraz nezkušenosti, nevědomosti, naivnosti.
Je příznakem dětství, sobeckého nazírání ži-
vota. Mlědi se rádo směje. Starci a zkušené-
mu životu vytratila se schopnost smíchu. Snad
by se dalo stanoviti, jestli právě nejvážnějš
mužové za mlada nebývali největšími — smíšky.
Smích je způsob poznávání, cvik intelligence.
Ale také výraz neschopnosti, slabošství. Prot
snad je smích rodným bratrem — pláče.
Ještě jeden druh smíchu! Čistě estetický
Smějeme se nesrovnalostem, protivám, nápadno-
stem, převrácenostem. Cestovatelé vypravují
zámořských národech, jimž úbor Evropana při
padá směšným. Arabský hoch na palubě španěl
ského parníku prohlíží si manžely evropského
turisty, nedovede si věc vysvětliti, dá sedo
smíchu. Nám je komický kovový kroužek pro-
vlečený nosem Patagonce, nebo černoch oble-
čený elegantně po pařížsku nebo Indián vyšla
pující si na tržišti amerického městečka témě
nahý, ale s evropskou — kravatou kolem krku
Literatura, noviny, divadlo, život společen-
ský hemží se, bohudiky! nesrovnalostmi, které
obveselují, způsobují otřesení bránice tak při
jemné a zdravé!
A to je vlastně vyšší druh smíchu. Nemá
půved v malicherném sebeklamu vlastní vyvý
šenosti. Přičina je tu vyššího jakéhos řádu, má
svůj původ v pochopení jisté neshody, nepřísluš-
nosti, nesprávnosti.
Starek
Evropan
Patagonec
Indián
27
article
Tedy smích jako vyšší funkce! Také ze
všech tvorů schopen je smíchu jen člověk. Ale
zase spíše směje se člověk nižšího než vyššího
stupně. Vzdělanec se zamyslí, hledá příčinu vy-
světlení souvislosti. Nevzdělanec se zasměje.
První se ptá: proč to a to? Druhý je rychle
rozhodnut: to je — k smíchu
A ještě pozoruhodná okolnost: ve společ-
nosti je nálada ke smíchu silnější. Smích má
společenskou povahu, je sdělný, přímo nakaž-
livý. Někdo se vedle směje, nevite ještě čemu,
už se smějete taky. Ve společnosti se rozesmě-
jete věcem, které jinak vás zanechají zcela lho-
stejnými. Odtud význam dívadelního smichu.
Jako součástky množství podleháme naivněj-
šímu nazírání davu. Jsme dětinštější. Lze tu
užiti smíchu za prostředek — vychovávací. Kul-
turný význam veselohry
Smích je v davu zápalná látka. Na jednom
konci chytne a než se nadáš, exploduje celý
dům. V »Revisoru« Mošna Bobčinský naslouchá
u kliční dirky, co uvnitř spolu mají náčelník
gorodského úřadu a domnělý vzácný host
z Petrohradu. Náhle někdo otevřel dvéře
Bobčinskij jak dlouhý tak široký se natáhne do
pokoje. Ohromná veselost ! Není v tom smíchu,
pravda, mnoho intelligence. Ale Gogolova hra
je pytel směšností všeho druhu. Od nejhoráz-
nějších do nejjemnějších, všecky odstíny jsou
zastoupeny. Není snad přikladu v dramatické
literatuře, aby směšností lidských, »defek ů
sociálních« bylo sneseno tolik na jednu hromadu.
Veselohra stává se tak prostředkem poznání,
poučné nápravy. Smich objevuje slabosti lid-
ské, stihá je, tepe, očišťuje. Ale smích nesmí
se příliš opakovat. Unavi záhy, rozmrzí, otupí,
rozsmutní. Nesmíme být příliš často upozorňo-
váni na malichernost a bidu života. Spisovatel,
který tolik směšností v životě pozoroval a za
chytil, autor »Revisora« upadl na konec v me-
lancholii a umřel — pláčem.
Mošna Bobčinský
Gogolův
Kula
Petrohrad