Periodikum ALTO Viewer

1

4. ledna 1903

2

Příloha „Národních Listů

3

k číslu 4.

4

Strana 13.

5 article Výtvarné umění.

Výtvarné umění. Francouzská grafika. = O té mluviti je možno vždy, i když ne jsou víc ukázky její vystaveny, kdyby výstav pod Petřinem třeba byla už zavřena. Její produkty jdou stále světem, nejsou v Praze poprvé, ne- jsou v Praze naposledy; můžete je nalézt v ma- pách amatérů a na stěnách salonů, můžetesi je objednati a miti, kdykoli se vám zlíbí. Při- pomínále si, že byly už několikráte a dosti hojně na výročních výstavách v Rudolfinu a odtud ne-li odjinud, bude vám asi mnohé jméno v pa- vilonu »Manesa« známé, aneb aspoň povědomé.

Praha Rudolfinum

6 article

Tisky, rytiny a litografie už mají na výstavách jiné místo nežli mívaly. Druhdy — snad se ještě pamatujete — bývaly ještě méně nežli pouhý přívěsek. Dva, tři listy dost velkých mědirytin putovávaly s místa na místo, od jednoho Kunst vereinu k druhému, nabizejíce se jim za členské premie, nebo je jednoty vystavovaly, už objed- nané v několika tisfeích tisků, aby jim nové členy přilákaly. Byly to jen mědirytové repro- dukce slavných neb aspoň oblíbených originálů nikoli právě díla nejlepší, neboť na ty rozpočel Kunstvereinů nestačil. Takovým rytinám učiníl nový a vskutku obrovský pokrok technik repro- dukčních, založených na fotografickém snímku, přítrž, a zdá se, že na vždy. Není co litovat. že zbývají ještě jen skuteční mistři rydla a jehly Waltner, Koeping, Unger, Raab. A právě, kdy se zdálo, že rytině vůbec ana dobro vyzvánějí umíráčkem, zvedla se tato jako zázrakem a o deseti, patnácti let na všech stranách, ve dvou dílech světa, grafika znovu stoupá ve vážnosti, jíž si vlastní silou dobývá a svými výsledky za- slouží. Grafika originální, ne víc reprodukční Umělci produktivní, malíři sami, ale také i so chaři, rozpomenuli se dob Dürrerových, Rem- brandtových, Ruysdaelových, kdy koncepce a rytina vycházela z jedné a téže ruky, rozpome- nuli se, že Delacroix, Raffet už sami své kom posice na kámen kreslili, a tak v krátkosti vzešlo nové obdobl grafice už tím, že ji vzali z umdlé- vajících a tuhnoucích rukou reproducentů uměl tvořiví.

Waltner Koeping Unger Raab Dürrerův Delacroix Raffet Rema

7 article

Ve sbírce, kterou nám do Prahy poslala skupina pařižských umělců, G. Monreyem vedená. neni také jediného listu, který by byl rytcem podle cizi předlohy zdělán. Každý kreslí a leptá jen svoje. Někdy je to atelierová studie, jindy momentka z venku, typ z ulice, život na boule- vardech, místa v parku, v kraji, scény neb portrěty; divadlo, parlament, závodiště, bar pole, rybník, moře, přístav dodávají svojí ma- lebnosti a svým ruchem materiál; večery a noci jasné a mlživé dny, soumraky a elekirická světla nabízejí jim své effekty. Není tudíž více roz- dílu obsahového a malebného meži obrazem malovaným a uměleckým tiskem. Spojení a jed- nota obou jsou zase a skvěle restituovány a sbírka rytin v moderní výstavě není více při- lepkem, nebo dokonce tichou umrlči komorou jak bývala, nýbrž integrující součásť, rovno- cenný doplněk k výstavě obrazů a tato výstava francouzské grafiky skutečným pokračováním minulé výstavy francouzského umění, byť by mimo Raffaělliho nebylo tu rylce, který by na obou výstavách byl zastoupen . . . Právě J. P Raffaělli v malém lístku »Les Invalides« nebo v »Cestě mezi velkými stromy« dokumentuje jednolitost práce dokonale. V jeho obrazech a leptech je tatáž obdivuhodná prostornost, totéž spoření barvou a táž rapidní sporost krosby a delikátnost tonů lehýnce zabarvených.

G Monrey J P Raffaělli Praha Les Invalide

8 article

Vlastní lepty, ony lehké hnědé nebo černé kresby, jejichž linie se jen v největší síle noř do měkkých tonových stínů, ty lepty jsou ale zde skoro vzáené, téměř vyjímkou. P. Heulleu pěstuje je ve svých studiích a porlrelech mo- derní dámy, v nichž nejednou roste na před- ního fysiologa mondainosti; Chahine se svým- listy vystupuje malebněji a s technikou velikého mistrovství; Steinlenovo »Ve sněhu« je černý obraz pařížské bídy, pro niž má tento Švýcan oko nejeitlivější, P. Renouard, neúmorný kreslič z Velké opery a celé ostalní Paříže, vyvinuje přímo magickou sílu v baletové spousti z »Bar- barů«, a s ironii načrtává »Gesta p. Decha- nella« na prestolu předsednickém v Chambre des députés a P. Dupont dokonce stylem i tech- nikou vrací se i zde, ku vzorům mědirytin A. Dürrera. Všechno ostatní je barevné. Francouz- ská grafika stojí nyní ve znamení barevného leptu. Ale i toto pojmenování je úzké a nedo- statečně, miníme-li tept liniový. Vernis mou aquatinta, manire du crayon, pointilé a mnohé jíné, všechny se tu mísi, prostupují, objevuji a zase mizí, nejrůznější kombinace vznikaji, ne snad jen z pouhé kaprice a libovůle umělců, nýbrž na cestě za cílem pevně vytčeným, a ten je živá malebnost světa formy, světla a barvy.

Chahin Renouard P Dupont A Dürrer Francouz Paříž

9 article

Co malířství už vykonalo, to má se nyní také v tisku objevit a být dosaženo a čtyři stěny salonku v pavílonu »Manesa«, francouzské gra- fice vyhražené, jsou hotové bojiště nebo pole úsilných a po výtce zdárných experimentů pro nás, kleří jsme si dali od Němců mnoho nakukati o povrehnosti Francouzů, jediným vel- kým poučením o intensitě a vytrvalosti fran- couzské práce a bádavosti. Kdo patři k přísné observanci na poli grafiky, ten ovšem buď s hrů- zou aneb aspoň s politováním bude vykládatio zdivošení a nedisciplinovanosti moderních rytců ve Francii, jimž zdánlivě žádný zákon není sva- tým a žádný řád neporušitelným ; jemu také, pro- hlížejícímu list po listu, bude se zdáti, jako by bloudil hustým podrostem bez cestiček a vý- hledů. Kdo ale ví, že v umění platí zdárnost resultátu, odpustí si rád analysu spletité techniky a podá se ochotně silnému a svěžímu dojmu této koloristní grafiky. Ostatně rozbor technický je na hotovém díle zhusta velmi těžký a mnohé tajemství osobní, mnohý skrytý obrat musí být odhaleny, nežli zvíme, kterak tyto tisky pomoeí kovové desky vznikly.

Němec Francouz Francie

10 article

Tu je E. Delátre, který s aquatintou zacház zrovna čarodějně. Jednou z ní vydobude efekty temné noci na mostě solferinském a kmitán světel na nábřeží a jejich zrcadlení se ve vodě, po druhé přichází s plavobledými tony, jakoby Corotem nadechnutými, nebo připomíná Riviěrovy tonové dřevoryty. Manuel Robbe zacházi s touže technikou jako s nejjemnějším akvarelem. Jeho scény z Montmartru nebo atelierů a kaváren jsou pravé delikatesy koloristické, zároveň velké jemnosti i důraznosti. Barevná rytina v nich stojí bez odporu na svém vrcholi, jako zase s barevnou litografií sotva kdo mistrněji zacházi nežli A. Lunois, který vychází od Degasa, ale v transparenci a svítivosti barev, v jejich kolo- ristní mnohosti a někdy pestrosti harmonické, jindy i poněkud brutální, jde rozhodně dále.

E Delátre Corot Riviěrův Robb A Lunois Montmartre Degas

11 article

Heulleu se spokojí, proloži li svůj černý lep několika rudými tečkami a hnědými čarami. jako když v kresbě nasazuje barevné nápovědi; Ed. Chuhine koloruje svoje lepty s nesmírnou delikátností, aniž by jich základný karakter se- třel, Boutet de Monvel leptá jen konturovou kresbu a klade na ní ploché barvy jako činí ve svých rozkošných akvarelech. Akvarel, paslel. barevná kresba křidová, někdy (J. Villon) i pla- kátová litografie a žaponský dřevoryt (Ey' Cheune) tanou rytcům jako vzory na mysli a jejich ba- revně tonové efekty jsou jejich konečným cilem.

Ed Chuhine Monvel J Villon Valley ' Cheune

12 article

Zajisté děje se to na cestě mnohých expe- rimentů a nejeden z nich ztratí se se svým vy- konavatelem; nejeden docilený efekt snad po druhé se víc neobjeví, poněvadž jej okamžitá a nevracejíci se náhoda vynesla na povrch. Budiž. V jednom však jsou všichni tito grafikové za jedno: Vnášejí život, teplý, rozechvělý, barvitý život do svých rytin. Všechno u nich tetelivé žije, každá linie, každý bod, každé světlo, každý stin, každá barva. Všechna komplikova- nost technická, jakkoli obdivuhodná a zhusta úžasně překvapující, ust puje v pozadí oprot tomuto čistě uměleckému resultátu, jako zapo- mináte nástroje, z něhož pod rukou virtuosa se linou zvuky kouzelné hudby. Z mnohých pouček, jež v této výstavě lze jak na úrodném poli se- brati, aspoň jedna by měla se všude vkořenit: Bez technické obsáhlosti a dokonalosti nelze v umění dospěti na výšiny, ovládající okolí, ale také že technická dovednost sebe větší je vždy jen prostředkem vyjadřovacím a podřizujícím se uměleckému vidu a cítění. Každý téměř list na výstavě — neboť pouhých virtuosit a kuriosit je zde velmi málo — je s to vás o tom doko- nale přesvědčiti. Z celé výstavy zůstane pouze několik málo listů na vždy v Praze, jen ty, jež si naši ama- teři vybrali, a těch, jak známo, máme dosud pomalu. Škoda, že i tyto francouzské tisky jsou odsouzeny býti v Praze pouhou efemerou.

Praha

13 article

Nám zde velmi citelně scházi veřejná sbírka rytin. Totiž v pravdě máme zde už dvě, v Če- ském museu a v Rudolfinu, ale skoro jakoby nebyly. Musejní je sice značně bohata, ale ne- systematická, a teprve teď, nedávno jsou jeji různými dary nahromaděně zásoby ve slušnýa přehledný soubor srovnány; rudolfinské jsou sice vybranější, za to však mnohem méně po- četně. Oběma pak schází náležitá dotace, aby jednak mohly býti řádně doplňovány a zao- krouhlovány, jednak aby byly snadně a lehce přístupny nejenom podívání, ale také studiu. V obou také — a toho sluší neměně lito- vati — neni místa pro moderní grafiku toho rozměru, jakého tato dle svého významu a dle své síly užitkové vyžaduje. Jednou bude přece nutno tyto mezery vyplniti a zanedbané dohá- Karel B. Mádl. něti.

Mádl Rudolfinum

14 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Česká škola v roce 1902. Rok právě míjící přinesl obecněmu školství v našem králoství jenom stará hesla v novém rouše, ale nikoli pronikavou práci; opět daleko- sáhlé programy, ale nikoli rozhodné skutky. Ovšem musíme ziskem a pokrokem pokládati, že hesla a programy práce školské n zemské učitelsképoradě v Čechách byly namnoze určitěji, přesněji a přesvědčívěji vy- slovena, než kdy jindy — avšak k jich proveden nestal se dosud žádný rozhodný krok v před. Učitelstvo tísnila stará starost o byt hmotný učitelstvo týralo dlouho denně se stupňující na- pjetí, dojde-li zemský zákon o lepším jeho služ- ném schválení. Za takového trvalého rozrušen duševního ovšem nemohlo se lépe daříti dílu škol- nímu které má hověti požadavkům stále se stup- ňujícím a vyžaduje pracovníků se silou stupňova- nou, jimž však kladou se v cestu dávno přežile šablony úřadní, a jichž síla se podlamuje marným boužením za „chlebem vezdejším dnes...“ Ně- které učitelstvo ve svém rozrušení přestalo spatřo- vati své jediné a vlivné přátele tam, kde opravdu jsou: v národní straně svobodomyslné as svými nadějemi obracelo se ke stranám, jež ná- rodní otázku chtějí míti odbytu — avšak od těchto stran dostalo se mu jenom slibův a hesel a od- kazů do budoucnosti.

Čechy Český škola

15 article

Ovšem ze zachmuřené oblohy nad školstvím obecným tu a tam zatřpytila se hvězda: zde onde k lepšímu škol obecných a měšťanskýeh něco provedeno, některé slovo skutkem uči něno jest; avšak takové podněty a příklady zů staly bez vlivu na celek, jenž trvá již po kolik let na stupni dosaženém, nekráčí v před a protc — stojí! Přiznivější stav jeví se v našem markrab- ství. Moravské učitelstvo, které jest hmotně lép opatřeno, soustředilo se způsobem účinli vějším a vytklo si cíle bližší a dosažitelnějš (k nimě však t. zv. svaz všeučitelský nenáležel) I učitelky moravské lépe se organisovaly aniž by ústřednímu spolku učitelskému se vymkly a hned v prvém roce nového svého zřízení pro- vedly zdárný čin: Andělův kurs kreslíi

Andělův

16 article

V našem vévodství české školství obecné ne- může zaznamenati nových úspěchův, bohudík že také ne nových ztrát. Upřímné vlastimily mu- sila hluboce dojímati březnové slavnost 25 1 et Matice Opavské, pro povzbuzení, vzdělán a národní se zachování českého lidu slezského tak znamenitě účinlivé. ský. — Národnostní poměry českého školstv ve všech zemích našich jsou napořád neutěšeny Všude zříme, jak české menšiny s napjetím všech sil hájí své školy, proti nimž německým násilní kům každý prostřodek jest dovolen. Na říšské radě a na sněmích slovanští po slanci opět žalovali na poněmčování a povlašťo vání svého školství národního, a zase — marně! Vláda chová se k těmto poměrům úplně netečně — ve Vídni zašla tak daleko, že odepřela českým rodičům i právo pouhé žádosti za českou školu A přece v Čechách německá zpupnost chce přejít k svému pořádku dennímu i přes státní úřad; české odělení c. k. zemské školní rady, jak uká- zaly případy z letošního, roku školního! Města pražská i v roce minulém bránila do- brovolnému poněmčování dětí svých občanů „po- učením“, jichž působnost trvá potud, pokud se neroztřepí papir, na němž jsou tištěna. Naděje. že pražská komise socální pokusí se o účinlivější bránění českých děti proti nerozumu jich rodičů jímž jsou připravovány o základní vzdělání své odtud namnoze rozhojňují dětský proletariát našem hlavním městě, tyto naděje se nesplnily.

Vídeň Čechy 25 1

17 article

Jenom stálý rozvoj školství matičního a při- bývání žactva ve školách českých v obcích se sku- tečnou neb umělou většinou německou trvaj světly starého chmurného obrazu. — Politické poměry obecného školství ni- jak se nezměnily. Ale stanovisko státu — pokud je předsta ven vládou — ke škole národní objasnilos způsobem velice výmluvným: Zajisté ministerstvo Körbrovo až do posledního okamžiku, přes veške- ré sliby všech svých mluvčích, zůstalo necitelným k prosbám i hrozbám za schváleni zemských zá- konův o služném učitelstva v království a jeho úhradě, ač byly zjednány shodou všech stran politických! Ministerstvo, tak citelné k potřebám vojenským, neučinilo nic pro kulturní a sociáln zájem první země rakouské!

18 article

Za znalce školství do zemské rady školn nejmenovala vláda ani jediného z učitelstva škol obecných a měšťanských, většině zemského vý- boru nevolení učitele do zmíněné rady bylo u- snadněno tím, že bylo pro volbu jednoho znalce kandidátů příliš mnoho. Z terna konservativního (kanovník dr. Burian, prof. dr. Pražák, prof. dr- Kvičala) zvolen prof. dr. Pražák — tato volba stala se předmětem útoků časopisu Ústředního spolku českých učitelek na národní stranu svo- bodomyslnou, jako by dr. Pražák byl kandidátem — jejíml A ještě jinak byla ozřejmena péče vlády o školství obecné, totiž odsouzením tří c. k. okresních inspektorů školních, těchto zřízeneů státních, kteří mají býti učitelstvu svému přátel a ochranci, ve všem příkladové a vzory. Jeden z nich před pražskou porotou byl usvědčen z pro následování a týrání řádných i vynikajících uči telů svého okresu. Druhý pro křiklavé porušen veřejné mravopočestnosti byl zbaven svého místa a neobstál ani jako zkušební komisař při zkouš- škách učitelských. Třetí odsouzen veškerou uči- telskou veřejností jako „spisovatel“ knihy, která š patně řeší úkoly početnice Močnikovy pro školy obecné! C. k. okresní inspektoři školn vyhovují Němeům, kteří na zemském sněmě našem přimlouvali se za jich u stálení, jemuž právem čeští poslanci svobodomyslní odpírali.

doktor Burian profesor Pražák

19 article

Za těchto poměrů ovšem bez další ozvěny dozněla slova o postátnění obeeného školstv a jeho učitelstva z pražského sjezdu českých ško- měšťanských. Že ostatně vídeňská vláda ve svých centrali stiekých snahách neustává, nýbrž je stupňuje ukázalo se loni jednáním o knihoskladnich c.k sešitech školních a jednáním za podporu vídeň ského musea školního a vydáním lidové písn v Rakousku, k čemu c. k. školní úřady zvaly všecko učitelstvo české! Obecnou pozornost vzbudily miilionové ná- klady obce pražské nejen na obecné školství vlastní, ale i na obecné školství v království, ze kterých Praze, napořád víc a více vyčerpávané nevrací se od země téměř nic! I nastalo ke sklou- ku roku jednání o napravení tohofo velmi křikla- Poměry školy obecné a jejího učitelstva ku politickým stranám. se nezlepšily. I v roce minulém se ukázalo — především v jed- nání o úhradě služného učitelského — že uči- telstvo v království spolehati může jenom na jednu velikou stranu, totiž nárvdní svo bodomyslnou, proti které však chová se vělšina jeho časopisectva nespravedlivě — prudké útoky Českého učitele proti této straně rozhořčily ono pokrokové učitelstvo, které ve službách nepatrných stran vzdálené budouc- nosti ještě nepozbylo citu pro spravedlnost a slušnost. Rozumí se, že stoupenci národní strany svobodomyslné nemohou a nechtějí učitelům předpisovati politické přesvědčení a vyznání — nicméně přece zase nenesou lhostejně, že učitel stvo některé chýli se ke stranám nenárod ním. Poukazují v tom ohledě na učitelstvo ně mecké, které v národním ohledě je tak uká zněné, že v rozhodném případě — jaký nasta v prosinci minulého roku manifestačními schů- zemi za zákon o služném učitelském — zapřel i své zájmy stavovské, by jen podepřelo své na cionály a vládu na radě říšské!

Rakousko Praha

20 article

Poměr učitelstva v království ke straně agrárníků zlepšil se potud, že časopisecké útoky těchto se zmírnily i přestaly. Avšak hlaso- vání agrárníků v prosincovém sněmě českém proti zákonu o pivní dávce k uhražení většího služného učitelského na novo ukázalo, kde má učitelstvo v království své nejrozhodnější od- půrce. Jinak rozhodně zpátečnická povaha tétn strany zřejmě se projevila v českém odboru naší zemědělské rady jednáním za zkrácení po- vinosti školní. Poměr učitelstva v království ke kleri- kálům stal se ještě napjatějším, když vedení českého učitelstva odmítlo jednání s katolickým spolkem učitelským o zmírnění ve způsobu pole mik, od něhož sliboval si onen spolek první po- čátky dohody. Toto odmítnutí stalo se právem. Vždyť in říšské radě i na sněmích opět klorikálové za- stávali se pod heslem náboženství církve a kon- fessijního rázu škol, proti čemu tenkráte na radě říšské školu svobodnou hájila řada učitelů-po- slancův. Ovšem z pátečnictví i za jinými hesly hlásilo se ke slovu, žádajíc vyučování „praktické“, tělesné tresty a „lepší“ učebnice. Na Moravě pomoc a podporu novodobé škole slíbila volební provolání strany lidovéa národní. Programy obecné školy budoucnosti vyvíjeli zástupcové politických stran na květnové schůzi v Olomouci. Celkem jest poměr morav- ského učitelstva ku politickým stranám v mar- krabstvi mnohem příznivější, než v královstvía zračí se ve snahách téměř všech těchto stran

Morava Olomouc

21 article

další zlepšení hmotných poměrův učitelských Nicméně z kandidátův učitelských do zemského sněmu moravského — jako posléze v Čechách — také ani jediný za poslance nebyl zvolen — patrně má nepřízeň voličstva k učitelstvu kořeny své hloub, než dosud se soudilo. — Nepřízeň k učitelstvu osvědčili též ředitelé kůru, varhanníci a majitelé hudebních škol, kteří na schůzi srpnové v Praze proslovili se, by všecko vyučování zpěvu na školách našich bylo jim svěřeno zákoném — říšským! — Na tu dobu nezbývá, než aby učitelstvo plně oddalo se odborné práci ve škole a kultur- nímu svému poslání v českém lidu — jemuž svědčila srpnová valná hromada Ústředního spolku učit. v Čechách, a dalšími úspěchy roz- nodnými vynutilo si uznání a vážnost i u svých odpůrců. Neúspěchy při volbách do zemskéh sněmu a do zemské rady školní jsou upomínateli ke zvýšené činnosti!

Čechy Praha

22 article

Vždyť učitelstvo i ti zklamali, kdo ústy nejochotnějí jeho práci uznávali: c. k. zemsk rada školní „pro Čechy“, jež rok co rok psala do výročních zpráv svých vysvědčení pilnosti a do- brých mravů všemu učitelstvu českému — v pro- sinci však minulého roku pohrozila mu discipli- nárními tresty, ozve-li se hlasitěji, že čeká již tuze dlouho na ukojení svého hladu. A vyhýbavé nejasné, neurčité odpovědi ministrů k dotazům. předloží-li zákon o služném ke schválení, take dlouho budou v paměti učitelstva jako význačná ukázka vládní lásky! A když dále učitelstvo české uváží, že n šest let jest vládou a většinou zemského výboru království vyloučeno ze zemské rady školní, jejíž veliký význam pro společenský, náboženský a naučný úkol školy národní předseda hnedv prvém novém jejím složení dovodil, bude jiste hloubati o potřebě změny ve své taktice a poli- tice z doby poslední. Vždyť také mluvčí strany dělnické ozval se hrozbou proti zemskému sněmu, povolí-li dávku z piva, a zástupcové t. zv pokrokových stran ve jménu státoprávního pro- gramu svého opírali se proti tomuto j ediné mu východisku z bídy učitelské!

Čechy

23 article

Dvacet let křížové cesty české škol; v Hostě. (Dokončení) Počátek šk. roku 1885—86, tedy po tříletěm trvání školy, byl již ulěšenější. Dětí přihlásilo se 550, i ote- vřena třída osmá. Když byl rekurs obce proti. zřízení veřejné školy ministerstvem zamítnut, nařídila okresní šk. rada na dny 15., 16. a 17. listopadu zápis do školy veřejně. Z přihlášeného žactva byly přijaty to liko děti z farnosti svato-václavské v Mostě, počtem 243. Dle toho nařídila zemská školní rada otevříti veřejnou školu o 4 třídách. Skoro současně bylo naří- zeno otevříti v Čouši veřejnou školu dvoutřídní Avšak k otevření školy ani v Mostě ani v Čouši ne- došlo, když v červenci 1886 — správní soudní dvůn ve Vídní nařízení veřejné školy v Mostě zrušil zt příčiny, že prý šetření v lé věcí bylo nedosta- tečné! Tak byla záležilost, o které se myslilo, že je u konce, do nedozírna posunula! Veškeré děti Mostu a okolí, zejmena z Čouše byly dále na náklad Matiční vyučovány. Dnem 15. září 1886 nastal pátý školní rok (188e až 1887). Dětí do školy přiblásilo se 610 a do opa- trovny přes 200. Na matičné škole vyučováno v 8 třídách, na opatrovně ve 2 odděleních. Za příčinou zřízení veřejné školy v Mostě nařízeno nové šetření.

Most Vídeň

24 article

Rodiče předvoláváni jsou na hejtmanství. Se strany městské jsou rodiče proto všemožně terrorisování ponoukání k tomu prostřednictvím obecních policajtů. aby děti své dali do školy německé. K přemlouváni rodičů propůjčili se i ředitelé závodů uhelných a činili na ně nátlak, že bylo třeba různých stížností kú- řadům. Šetření, vlastně týrání českých rodičů, trvalo až do července 1887, ledy po celý rok. Mnozí z ro- dičů byli až devětkrát na hejímanství voláni. zdali opravdu trvají na zřízení české školy. Nicměně zůstali rodičové čeští škole věrni, tak že přece „zá- kenitý“ počet dětí byl shledán. Všechno mučení nebylo tedy nic platno. Ale město podalo nový protest Mezi tím, 1. března, byla konečně otevřena škola vo- řejná v Čouší o dvou třidách do níž z matičné školy mostecké přešlo 150 dítek. Řídicím učitelem této české školy byl ustanoven učitel ze školy — německé Kromě nadání byla tedy prvá veřejná škola na Moste cku zlízena v Čoušii V šestém škol. roce (1887—88) říd. učitelp

25 article

Rašín, který celých pět let školu vzorně hájil, odeše do Prahy. Jeho místo zaujal p. J. Vítka. Poněvadz děti z Čouše ubyly, vyučováno bylo jen v 7 třídách Se strany německé učiněn pokus se sbírkam i, za něž měli býti kupováni ti rodiče, kteří by chtěli děti z české školy převésti do školy německé. Pokus se nezdařil. Proto uspořádána v Mostě veliká slav- nest „turnerů“, k ní dostavili se i „bratří“ z něme- cké říše, aby Němce mostecké proti českým „vetřel- cům posilnili. Následek toho byl, že po celý rok byly děti z české školy napadáni dětmi německými a často do krve trýzněny. C. k. hejtmanství vyšetřovalo usla- vičně. Ba i c. k. soud byl nucen odsouditi dospělého neurvalce, který říd. učitele napadl. Nebylo divu! P tumerské slavnosti štváno v časopisech, v městské radě i ve spolcích proti Čechům, zejmena proti české škole. Také naši lidé propouštěni z práce. Dob byla tak pohnutlivá, že Čechové obrá- tili sena zemský sněm v Praze za ochra- nu. Polom teprve nastal částečný pokoj.

Rašín Vítko Poněvadz Němec Čecho Praha Čouš Most

26 article

Sedmý rok trvání matičné školy (1888—89 vykázal přes 100 nových dětí, celkem 565 žáků, bylo nutno zase 8. třídu zříditi. V měsíci listopadu na- řídilo po druhé ministerstvo, zamítnuvši rekurs města, zříditi veřejnou školu, leč obec toho nedbala, po- dala nový rekurs ke správnímu dvoru, a škola zřízen — nebyla! V devátém šk. roce (1889—90) dostoupil poče žactva na 629. Dne 20. listopadu rozhod správní soudní dvůr ve Vídni, že se m v Mostě zříditi česká veřejná škola. Městské zastupitelstvo aby věc protáhlo, podalo „pamětní spis na c. k. místodržitelství. Proti tomu vyslána byla s české strany deputace, aby odklady zmařila. To s také stalo, takže c. k. zemská školní rada nařídila bezodkladné zřízení místní skolní rady. Obecní zastu- pitelstvo uposlechlo, ale zvolilo do „české“ místn školní rady Čechy odrodilé. Také místnosti najalo pro tři třídy v klášteře minoritském.

Vídeň Most Čechy

27 article

Teprve počátkem desátého školního roku (1890 až 1891) vyhlášen zápis do školy veřejně, ale jen pro farnost svato-václavskou. Přihlásilo se přes 240 žákův, a proto počalo vyučování na 4 třídách. Poně- vadž ostatní žactvo z Mostu bylo odmítnuto, nucena Matice školská pro ně a pro žactvo z okolí Moslu penechati na dále školu svou o pěti třídách, avšak tento náš ústav podal žádosti, aby v Mostě (ve vnitř- ním městě), v Záluží, v Dol. Jiřetíně a v Kopistech, odkud chodilo nejvíce dětí do školy matiční, zří- zeny byly nové školy veřejné. Zemská školn rada v měsíci březnu nařídila ve příčině té šetření. Se strany německé nastal však takový nátlak na české rodiče, že byli nuceni, své žádosti odvolati; toliko ve vnitřním městě Mostu rodiče statečně vytrvali a lak podmínky pro druhou školu veřejnou zjištěny. Ke zřízení jejímu však nedošlo. Město vidouc, že musí zříditi školu druhou, usneslo se na tom, co dřive po dobrém nechtělo, že i tylo děli, počtem 148, přijme do prvé veřejné školy české ve farnosti svatováclavské proto rozšířené na 5 tříd. To stalo se 1. října 1892. Trvalo to tedy úplných 10 let, než čtvrtina českého obyvatelstva v Mostě po velice krutých zápasech do- mohla se vlastní školy. Co pro německé děti vysta- věny nádherné paláce, byla česká škola v místnostech nedokonalých, malých a špatných, ale vítězství tu bylo! — Boj proti rodičům, zejmena, když se měla zříditi druhá veřejná škola v Mostě, byl až hnusný Poslanec Engel na říšské radě dvakráte v té věci by nucen podávati interpellace. Uvádíme zvlášť marka nlní

Engel Most Moslo Záluží Dolo Jiřetín Kopist

28 article

obrázek německé logiky: K výslechu dostavil se ne- vlastní otec jisté zákyně. Zástupce města proti tomu namítal, že tento nevlastní otec nemůže býti připuštěn k výslechu, protože „zákonitý“ zástupce dítěte je to- liko jeho poručník. Dobře. Nevlastní otec tedy odešel přímo na dráhu a prvým vlakem přivezl poručníka děvčete; jel pro něho až ku Praze. Když poručník se chtěl u komise prohlásiti pro zřízení české školy, ne- chtěl to zase zástupce města připustiti — protože prý tento poručník žádost o českou školu před tím nepode- psal! Ale všechny takové podobné německé kejkle nevedly k cíli. Spravedlivá česká věc zvítě- zila přec! Tím končíme prvé desetiletí.

Praha

29 article

Druhé desetileti trvání českého školství v Mostě odbudeme dnes krátce. Byl to zápas zvláště o rozšíření školy, (neboť dětí stále přibývalo) a o škol- ní místnosti. Také ten byl krutým. Rodičové během druhého desetileti byli donucení několikrát ohlásit stávky školních děti a prováděti je. Městská rada zase nemohla v celém městě najíti pro českou školu „vhodných“ místností. A když je našla — byly to ka- sárny, z nichž vojsko odešlo, aby je „hmyz“ nesežral, nebo stará nemocnice, kde skoro každý pacient ze- mřel, nebo konečně obecní jatky — nesouhlasili s tím zase „rebelantšti“ Čechové. Konečně nalezla česká škola útulku ve staré škole německě, odkud dříve děti německé musily pryč, když se na ně bořila. Měst- ská rada si vzpomněla, že Čech má „tvrdou palici“ a „něco“ snese, a české děti sem umístila! Ale vede se škole přece dobře. Dnes čítá 12 tříd skoro s 900 dětmi Během druhého desetiletí, totiž v roce 1899, při- byla v Mostě ještě česká průmyslová škola po- kračovací pro české učně Co přinese třetí decennium, náleží budouc- nosti. Dejž božská i lidská prozřetelnost, aby to bylo aspoň takové jako v prvých dvou. Ti, kdož pro českou věc v Mostě se bili — ze- jmena Ústřední Matice školská — mohou spokojeně říci: „Dobrý boj jsem bojoval!“

Čecho Most Čechy

30 article

Po zřízení veřejné školy zůstala v Mostě matiční škola o třech třídách, v níž zbylo 197 žáků z okolí Mostu, neboť tam zřízení veřejných škol českých do- padlo v neprospěch, a dvě oddělení (třídy) opatrovny. Tato opatrovna tam trvá dosud, leč škola doznala změn těchto: Pro děti z Kopist zřídila naše Matice 15. června 1894 opatrovnu v Kopistech o dvou odděleních a školu o třech třídách, která během le vzrostla na 9 tříd. Počátkem letošního šk. roku zří- zena v Kopistech škola veřejná o 6 třídách s 500 dětmi. Pro děli ze Záluží a míst sousedních zřídila Malice r. 1895 školu v Záluží (Malhevru), která má dnes 7 tříd s 458 dětmi. Po zřízení těchto škol zůstala v Mostě ještě matičná škola o jedné třídě pro děti z obcí na jihu a na západu Mostu. Druhým rokem stala se dvoutřídní, ale dne 15. září 1898 přeložena do Třebušic. Ve škole této učí se ve třech třídách 275 dětí z Třebušic, Komořan, Hořan a Ervěnic. A mnoho set českých dětí v okresu mosteckém volá ještě po české škole, leč ti, kdož by jim ji měli dáti. nechtějí tak učiniti a Ústřední Matice školská z příčin finančních dnes nemůže. Nedávno vytrvalá menšina v Mostě se svými věr- nými přáteli oslavila památné dvacetiletí svých škol — jest významně pro boj za českou školu vůbec.

Most Kopist Záluží Malhevre Třebušice Komořany Hořany Ervěnice

31 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Zimní sporty. »Český Ski klub« pořádal dne 28 prosince roku minulého I. šumavské závody na lýžích u Špičáku na Šumavě, které pěkně se vydařily. Závodů zúčast- nili se nejen starší osvědčení lýžaři, ale celá řada mladších závodníků. Však nejen závody ale i zdařilé výlety pořádány tamtéž ve dnech od 25. do 29. pro- since, kterých zúčastnili se 1 členové »Klubu če- ských turistů«. Závody končily následujícími vý- sledky: I. Závod o mistrovství Čech na 9000 m. 1 B. Prokop 45 m. 30 vt., 2. V. Vaníček 59 m., 3. P Ořovský 1 h. 4 m. II Závod juniorů na 1500 m. 1. K. Hainz 7 m. 6 vl., 2. V. Vaníček 7.20, 3. B. Trojan 7.21. III. Závod na 100 m. po rovině. 1. B. Proko 193/1 vt., 2. K. Hainz 203/s vt., 3. Ořovský 20*'% vt.

B Prokop V Vaníček K Hainz B Trojan B Proko Ořovský Šumava Čechy Český ski klub Ořovský 1 h

32 article

Zima, která letos mnoho našim sportovníkům slibovala a slibně počala, pominula náhle, jak přišla a zhatila všecky plány a proposice na celé období. pevně ustanovené. Tak nebudou se asi konati již národní závody pražské, na den 6. ledna stanovené a sotva též asi závody mezinárodní, které konány býti mají 11. ledna. Nejen u nás, ale i jinde nemají příznivější čas. Tak mistrovství Evropyv ozdobném bruslení, které mělo být konáno v Amste- rodamě dne 8. ledna, bude odloženo a též závody vídeňské dne 11. ledna sotva konány budou. Lépe zařízeno mají pořádäní závodů o mistrovství v An- glii, kdež není den závodů pevně ustanoven, nýbrž přihlášení závodníci povolají se třeba i telegraficky v příhodný den ke startu. První norské závody po- řádány v Drammenu u Kristianie. Hrdinou dne byl R. Gundersen, který ve dvou vzdálenostech zvítězil. Na 500 m. zvítězil v čase 461/4 vt. (o 1 vt. horší vý- kon, než světový rekord) před Böhnsněsem 481/4 vt. a Mathiesenem 511/4 vt. Též na 2000 m. zvítězil R. Gundersen, za to při závodě na 5000 m. neočekávaně zvítězil mladý Böhnsnös v čase 9 m. 231/2 vt. Dru- hým Mathiesen 9.251/2 a třetím R Gundersen 9.30. Pěkného času docílil při závodě juniorů F. Panlsen 2 m. 48 vt před J. B. Gundersenem. R. Gunder- sen zúčastní se závodů v Davosu ve Švýcarsku sice jede tam na vlastní útraty. Fiňané Wathén a Fillander zúčastní se zápasů o norsko-finský pokál, dále závodů o mistrovství Evropy v rychlém bruslení v Kristianii, závodů v Helsingforsu a světových mistrovství v Petrohradě. Loňský mistr Evropy v rychlém bruslení, J. Schwartz, pozdravil se s těžké nemoci a počalo svátcích vánočních s traininkem.

R Gundersen F Panlsen Gundersen R Gunder Fillander J Schwartz Amste Drammen Kristiania Davos Evropa Helsingfors Petrohrad Böhnsněs R Gundersen

34 article

Smutně skončila »cesta kolem světa na automo- bilu«, kterou podníkli dr. Lehwes z Londýna a Mas Cudell z Cách a které zúčastnil se i Čech Eduar Nikodem z Prahy. Týž engažován byl jako řidič automobilu, nazvaného »Passe Partout«, za podmí- nek velice proň nepříznivých, neb měl pouze 40 franků měsíčního platu, mimo celé zaopatření. Auto- mobil vyjel z Paříže a přes Berlín dostal se do Ru- ska, kdež ale nastaly cestovatelům těžké doby. Špatné cesty a velké zimy stěžovaly sice značně podnik tento, ale konec způsobil nedostatek peněz. Jeden účastník po druhém opouštěl »Passe-Partout už v Nižním Novgorodě zbyl, s automobilem docela porouchaným, jen Nikodém sám. Když pak nikdo z podnikatelů nedával více ničeho o sobě věděti sedlák, u kterého automobil stál, nechtěl dále stroj pod svou střechou trpěti, nezbylo Nikodemovi nic jiného, než odebrati se za dr. Lehwesem do Moskvy a vyžádati si propuštění. Ten ale nechtěl jej propustiti a tak by! Nikodem nucen hledati pomoci u rakouského konsula v Moskvě. který se ho ujal a uspořádal ve prospěch jeho sbírku tak že Nikodem zpět se vrátil do Vídně, kde v jistém listě uveřejnil útrapy svých cest. Sportovníci naši kteří znají vytrvalost a odhodlanost Nikodemovu. uvěří zajisté, že by Nikodem bez příčiny na útrap si nestěžoval, ale bez rukavic a kožichu řídit auto- mobil na mizerných ruských silnicích za 20 stupň mrazu, to bylo nad síly odvážného českého auto- mobilisty. ** Anglická rodina královská holduje, jak známo pilně sportu automobilistickému. Tak pořidil si ne- dávno korunní princ elektromobil, který jedním na- plněním akkumulátorů ujede 150 kilometrů. Krá Edvard dává přednost strojům s motory benzinovými kdežto královna má též vůz s pohonem elektrickým

Lehwes Cudell Čo Eduar Nikodem Nikodém Nikodemův Londýn Cáchy Praha Paříž Berlín Novgorod Moskva Vídeň Pass Partout

35 article

Z cyklistského ruchu. ** Soutěž nákladních tříkolek vypisuje opět časo- pis »Auto Velo« v Paříži na neděli dne 25. ledna Týž časopis vypisuje ku dni 18. ledna »přespoln závod pro cyklisty z povoláni«. Doposud pořádány podobné závody jen pro běžce. K závodu tomuto při- hlásili se již Lanfranchi, Eros, Jean Fischer a Boe- quillon. Nová hvězda sportu závodního v Americe, čer- noch Hedspath, engagován ředitelstvím závodiště »Buffalo« v Paříži ku příštímu závodnímu období Bude- li jezditi tak jako jeho »krajan« Major Taylon, tedy pěkný výdělek v Paříži jej nemine.

Lanfranchi Erós Fischer Taylon Paříž Amerika Velo Buffalo Boquillon