4. ledna 1903.

Císlo 4.

NÁRODNÍ LISTY.

Strana 5.

sekcím předloží ministerský před- seda dr. Körber osníovy zákonů, jimiž upravují se jazykové řády v zeměpan- ských úřadech v království českém a markrabství moravském. O těch bude se konati meritorní rozprava. Zahajovací schůze dnešní mělá ráz prost formální. Tolikéž proslov dra. Körbra. Před ní a po ní konaly se porady všech účastníků Porady českých a velkostat- kářských delegátů. Z Vídně, 3. ledna. O 9. hodině do polední měl posl. dr. Pacák a dr. Kramář rozhovor s drem. Rezkemi Tento po něm se odebral na konferenci k m.-p. dr. Körbrovi O půl 11. hod. dopol. sestoupili se čeští delegáti z království českého i z markrabství moravského, jakož i delegáti konservativního velkostatku z obou korunních zemí v míst- nostech poslaneckého klubu českého k po- radě s mín. dr. Rezkem. Těto se účastnili hr. Fr. Thun, hr. Bouquoy, kníže Ferdinan Lobkovic, hr. Sylva Taroucca, hr. Serenyi. hr. Czernin, dr. Brzorád, dr. Herold, dr Pacák, dr. Fořt, dr. Pantůček, dr. Kramář dr. Žáček, dr. Václav Hrubý a dr. Hruban. Předsedou zvolen byl dr. Pacák. Ro- kovalo se o taktickém a věcném postupu na konferencích. O půl 2. hod. odpol. pokračovalo sev debatě, kteráž ukončena. Potom odebralise hr. Sylva Taroucca jako předseda klubu konservativního velkostatku a posl dr. Pacák jako předseda klubu svobodo- myslných lidových poslanců českých k min. dru. Rezkovi. Večer dostavili se všichni češťí delegáti, ke kterým dlužno ještě připočítati zástupce konservativní strany české v království dra Zátku k min. dru. Rezkovi, s kterým měl dlouhou konferenci.

Officiální schůze. Z Vídně, 3. ledna. Třetí česko-něme- cká dorozumívací kampaň dnes počala. Všech tří účastníkem zůstal, jak už podotčeno, jen jediný: hrabě Osvald Thun. Také naproti r. 1890 jsou četné změny. Nejvíce jest jich na straně české. Dr. Kaizl odpočívá na král Vyšehradě, dr. Čelakovský a dr. Engel nejsou na říšské radě, není zde ředitele Františka Schwarze a dra. Slámy. Místo dra. Perka vyslala lidová strana moravská radu Václav Hrubého, katolická strana národní na Moravě místo dra. Koudelu dra. Hrubana. Agrární frakce v království českém, která byla před třemi roky poslancem Práškem zastoupena, je v abstinenci. Konservativní velkostatek má tentokráte ve svém středu bývalého ministerského před- sedu hr. Františka Thuna. Jak němečtí, tak i čeští účastníci schá- zeli se velice pomalu. Oni byli na pohřbu choti bývalého ministra spravedlnosti barona Spens-Boodena. Ministerský předseda dr. Kör ber mohl zahájiti druhé své česko-německé konference teprve o půl 4. hodině. Se strany vlády dostavili se ministerský předseda dr. Körber, ministr vyučování dr. Hartel a ministr dr. Rezek; dále delegáti: dr Bärnreither, Heřman Brass, dr. Brzorád, hr Karel Buquoy, dr. Chiari, bar. Chlumecký hr. Evžen Černín, dr. Damm, bar. d'Elvert, dr. Eppinger, dr. Fořt, dr. Funke, kn. Max Egon Fürstenberg, dr. Gross, dr. Götz, dr.

Herold, dr. Hruban, Václav Hrubý, dr. Kra- mář, princ Ferdinand Lobkovic, dr. Menger dr. Nitsche, dr. Oberleithner, dr. Pacák, dr Pantůček, dr. Pergelt, Peschka, Prade, dr Reiniger, dr. Schreiner, hr. Serenyi, Skene. dr. Stránský, hr. Sylva-Taroucca, hr. Franti šek Thun, hr: Osvald Thun, dr. ryt. Ulrich dr Urban, dr. Zátka a dr. Záček. Mín. předseda dr. Körber zahájil kon- ferenci tímto proslovem: Pänové ! Také tato samými stranami žádaná rozprava je zjevným důkazem, že řešení známých otázek připraví se nejbezpečněji dorozuměním se národa s národem. Vláda to vždy uznávala, nebot bned po nastoupení svého úřadu svolala ta kovou konferenci. Ač tehdejší vyjednávání nemělo koneč ného výsledku, prokázalo přece vzácný sou hlas v mnohých pozoruhodných věcech. Také na počátku nynějšího zasedání říšské rady předkládajíce stranám návrhy, na nichž byl postaven jazykový zákon způsobilý za před lohu parlamentu, trvali jsme při zásadě před- běžného ujednání mezi oběma národními kmeny, neboť předlohy — po případě změ- něné — měly se dostati před říšskou radu teprv, až by obě strany bývaly se o nich vyjádřily a získal se obapolný souhlas k ji stým základům.

Dává-li se s německé i české strany opět přednost společnému uvažování, vláda nejen nemůže tomu odporovati, ale naopak jsme tomu povděčni, neboť v kazdém tako vém setkání shledáváme sblížení velikého mravního významu, také v tom případě, kdyby se ani tenkráte nedocílilo úplného úspěchu. Vždyť také potom musí zůstati další stopy. jež budou tím jasněji ukazovati cestu k ře- šení sporu. Vláda bude proto sledovati průběh kon ference s bedlivým interesem. Neupírám, že oba známé pamětní spisy liší se velice svým obsahem a svými před poklady, avšak jsou přece ovládány myšlén- kou o nutném vyrovnání protiv mnohem více, než kterýkoliv jiný takový projev před- cházející. Vláda pokusí se proto dospěti ke kompromisu pro konferenci přichystaným elaborátem, jenž hoví hlavně oběma stranám svorným názorům, že bude nejlépe řešiti německo-český spor postupně krok za krokem. Zároveň prohlašuji hned teď, že také tento elaborát může se opravovati, nebot v těchto otázkách vůbec nepřinesou na obou stranách žádoucí rozhodnutí zásady, nýbrž pouze dobrá vůle k míru. Agitace bez věcného pozadí a jimi roz nícené národní vášně zavinily mnohem více než stav zákonodárství Dejme se klidně do práce a zůstaňme klidnými do konce. Beze vší pochyby do sáhne se aspoň toho, že vláda bude miti spolehlivou orientaci pro budouenost v zále žitostech jak království českého tak i mar

krabstvímoravského, pro něž (markrabství osvědčená metheda vyjednávání byla — dou- fáme — pouze přerušena a ne trvale opu- štěna. Jak vrátiti se k této methodě, zůsta- vuje se zvlistní rozpravě pp. poslanců této země. Pánové! Po loyálním a těžkém boji docíleno mezi oběma vládami nového dohod- nutí o základech hospodářské pospolitosti království zemi zastoupených na říšské radě se zeměmi uherské koruny na 10 let — dohodnutí, vyrovnání zájmův obou státních území, žádné vítězství jednoho nad druhým neboť by je nebyl strpěl jeden ani druhý Nad oběma triumfovalo pouze svědomi po- spolitosti, povinnost k říši. Dosáhlo-li se vzdor hlubokým, protivným proudům vyšších cílů říšského celku starým způsohem, musí. býti možná tím spíše pře- konati nesnáze, jež již příliš dlouho moří tuto polovici říše. Musíme ku předu a ne- smíme se dáti zdržovati překážkami. Ra- kouský parlament musí probrati se jednou pro vždycky ku plnění svých povinností. Také zde platí poslední hodina. Musí se tak státi a proto vás prosím, byste to dopustili. Spojte své síly a odvalte s cesty kámen úrazu.

Zástupci obojích stran učinili potom tato prohlášení: Dr. Funke: Jménem přítomných členů německých stran, lidové, pokrokové, agrárn a ústaváckého velkostatkářstva v Čechách mám čest prohíásiti: Byli jsme vždy oehotn k dorozumívacím konferencím. Prohlásil jsme to opětně a osvědčili svau ochetu také v tomto směru. Osvědčili jsme to též ondy. podavše návrhy na spořádání národní otázky v Cechách, jež zajisté formou i obsahem jen opravdovou ochotu, učinili jsme tak v zájmu obou národních kmenů v Čechách přebý- vajících, v zájmu duchovního i hmotného vý- voje obou těchto kmenů; osvědčili jsme tuto ochotu v zájmu blaha státu a jeho parla- mentních poměrů. Prohlašujeme dále, že můžeme se pustiti do dorozumívací ake jen na základě podaných svých návrhů.

Posl. dr. Chiari: J. E. ministr presi dent rozeslal německým poslancům morav ským v době, kdy říšská rada nebyla shro máždéna, s neobyčejným spěchem pozvání ku dnešním rozpravám. Následkem toho mohla se nevyhnutelně potřebná výměna náhledů se soudruhy ve straně provésti jen s největšími nesnázemi a musilo se upusti od žádoucího dorozumění se širšími kruhy Vyhověli-li jsme proto přece pozvání, stalc se to proto, abychom vytkli své stanovisko v této rozpravě. Především divíme se, že zástupci Čech a Moravy byli pozváni současně na společ nou poradu, ač ministerský předseda ví, že Němci protestovali proti rozšíření dorozumí vací akce, zavedené s německo české strany na Moravě nebo jiné země. Tento pokus vzbuzuje obavy, že vláda neopřela se s ná- ležitým důrazem státoprávnímu stanovisku Čechův a připustila domněnku, že Čechy a Morava jsou spolu spojeny úžeji než ostatní království a země zastoupené na říšské radě. Trváme nezvratně při zásadách, jež ve- škeré německé obyvatelstvo Moravy nejednou svorně schválilo k úpravě národních otázek. Proto nemůzeme považovati pamětní spis českých stran ze dne 16. m. m. za možny základ vyjednávání, neboť prohlášení v něm obsažená ve všech podstatných věcech od- porují našim názorům a přesvědčení a jsou v přímém odporu s platnou ústavou. Jsouce vždy ochotny přispívati k od- stranění nebo změnění národních protiv v zemi, německé strany moravské osvědčily dosazením vyrovnacího výboru sněmovního národním odpůrcům největší ochotu. Avšak proto přece vyjednávání v onom výboru bylo protivnou stranou beze vší podstatné příčiny příkře přerušeno. Není na Němcích, aby další toto vyjednávání obnovovali.

Tímto prohlášením jest naše účast na těchto společných česko moravských rozpra- vách ukončena a my nezůčastníme se další případné debaty. Dr. Paeák: Byli jsme pozváni na kon- ference a dostavili jsme se vzdor mnohým rnzpakům, abychom osvědčili svou míru milovnost. Jsme pro mír se svými německými kra jany, ale pro mír spravedlivý pro obě strany. protože známe a dovedeme oceniti jeho v znam pro svou vlast. Jsme také pro etapní postup, proto, aby všecky otázky neprojednávaly se najednou souhlasíme, aby upustilo se od dosavadního junktim všech národních záležitostí. Avšak právě proto chceme, aby především rokovalo se o jazykové otázce ve státních úřadecha v první řadě pojednalo o nejpalčivější otázce dne, vnitřní úřadní řeči. Při tom musíme vytknouti výslovně, že nemůžeme považovati vnitřní úřadní řeč pro kompensační objekt V tom ohledu trváme na tom, že obě zem ské řeči ve vnitřní službě jsou rovnoprávné a má se jich užívati za stejných předpokla- dův a podmínek.

Prohlašujeme, že nejsme neochotní pro- jednati po řadě české a německé postuláty avšak nemůžeme souhlasiti s úpravou jazy- kové otázky, jež by nynější její stav změnila v náš neprospěch, a nemohli bychom nikdy svoliti k úpravě jazykové otázky ve vnější službě, jež by se protivila zásadám Stre- mayrova nařízení, protože by se tím poru- šovaly státní základní zákony. Takovým postupem by se národní boj ještě zostřila rozšířil. Soudíme, že úprava jazykové otázky ma se vztahovati nejen na království české markrabství moravské, ale také na vévodství slezské, ano měla by se vztahovati faké na ostatní země, kde žije slovanské obyvatel- stvo. K také spravedlivé úpravě jazykové otázky musí přistoupití každá rakousk vláda, neboť jen takým uklizením národní olázky zjedná se stabilně zaklad pro bospo- dářskou a kulturní práci. Jsme proto ochotni přispěti k tonuto prvnímu kreku, prohlašu jeme však, že můžeme svoliti jen k spr vedlivému míru. Prehlašuje-li dr. Funke, že němečti kollegové mohou vyjednávat jen na zaklade

svého elaborátu, prohlašují také jménem našim, že můžeme vyjednávati jen na zá- kladě svého elaborátu. Tím by však bylo všeliké vyjednávání nemožným. Vláda ohla- šuje nové eleboráty a proto vzdor všem rozpakům vyčkáme jich. Naproti p. Chiarovi prohlašuji, že jsme přišli na tuto konferenci k řešení jazykové otázky s výhradou všech svých zásad, tedy také zvláště zásady statoprávní. Hr. Sylva Taroucca prohlásil jmé- nem svých přátel, že také jeho strana — jak prohlásili dr. Funke a dr. Pacák — se- trvá při svých zásadách, názorecha každá zde zastoupená strana má svůj pro- gram a žádnému z jejich zástupců nenapadne se mu zpronevěřiti. Avšak vedle nezvratných zásad jednotlivých stran jest ještě dosti místa a vzhledem k vážným poměrům je povin- ností všech přispívati, aby vzájemnou povol- ností vyhledána prostřední cesta, jež vede k dorozumění a tím k míru. Není na velkostatkářích, aby při tomto dorozumívání hráli vůdčí úkol, sluší zústa- viti lidovým zástupcům české a německé ná- rodnosti, aby hledali cestu vyrovnání a smí- ření. To však musí prohlásiti a je povděčen že naskytla se k tomu příležitost, že český konservativní velkostatek bude při této do- hodovací akci podporovati vše, co ve shod obou kompaciscentů povede k míru a spolu působiti tam, kde jednati se bude o odstra nění nesnází nebo nedorozumění.

Ve formálním ohledu doporučuje řečník mimo itio in partes ohledně českých a mo- ravských záležitostí, aby jednotlivé ctázky na př. jazyková, správní reforma byly při kázány zvláštním, pokud možná malým od borům. Dr. Žáček prohlašuje jménem svých moravských soukmenovců, že Chiarovo v jádření je trapně překvapilo, protože ona jeho krajané na pezvání předsedy minister- stva obeslali konferenci v dobrém mínění, pokusiti se také všemožně se své strany o odstranění sporů mezi oběma kmeny v zemi a podporu úpravy jazykové otázky Staví-li se Němci svým prohlášením odmí- tavě k těmto snahám, lituje toho; a odvolá- vají-li se na bezvýslednost činnosti vyrovna- cího výboru moravského, shledává v tom jen záminku, aby vyhnuli se pokusu o úpravu jazykové otázky. Vyrovnací výbor měl, jak známo, zcela jiné materie za předmět svých porad a jazyková otázka byla z jeho oboru na přání samotných Němců vyslovně vylou- čena. Čeští poslanci z Moravy prohlašují, ž jsou ochotni pustiti se do vyjednávánía zkusiti vše, co přispěje k pokojnému řešen této otázky. Znamená-li Chiarovo vyjádřen odmítnutí moravských Němců, že nepokusí se dále o řešení jazykové otázky, litujeme toho velice v zájmu obou národních kmenů, celé země i státu. Baron Chlumecký připomíná, ž lidoví zástupci obou národů, o něž jde, mají zde přednost. Zástupci moravského velko- statku přejí si upřímně odklizení národních neshod a zjednání národního míru. Avšak jednati společně o národních sporech v Če- chách a na Moravě nemohou z příčin věcných i zásadních. Poměry v obou zemích jsou tak různé, že výsledku docílí se jen zvláštním projednáním otázek, jak vytkl sám předseda ministerstva. Proto protestuje, aby to, co se ujednalo mezi zástupci obou národ nosti moravských, bylo předloženo k prozkou mání zástupcům českým a naopak.

Dr. Herold: Je chybou dnešní konfe rence, že nemáme positivního základu, žád ného programu. Bylo by třeba, aby se nej prvé ustanovil předmět jednání. Proto máme co dělati s nejasnostmi. Jmenujeme tyto kon ference dohodovacími a víme, že především máme řešiti jazykovou otázku. Toto řešení jest účelem dohodování; jinak neměli by chom s ostatními stranami co činiti, žádajíce pouze, aby se splnily zákony. Z této mlhavosti programu vyplývaji také výroky bar. Chlumeckého. Smíření neni možné bez řešení jazykové otázky na celém území obou národů. Kdy jedná se o smíru mezi národy, musí zúčastniti se národ celý Proto musí řešiti se otázka ta na Moravě ve Slezsku, aby byl mír i v Čechách. Pokud týká se formálního postupu, mělc by se pojednati nejprvé o základních princi pech mezí stranami, než vláda sama před loží svou formulaci. Neboť tím zjednala b se situace, jež by učinila vládů stranou dohodnutí by nebolo možno. Min. předseda dr. Körber narážeje na Chiarovy podmínky, prohlásil, že pokud týká se svolání konference a kruhu jejich účastníků, přidržel se postupu z roku 1900 Konstatuje, že porady o úpravě národních záležitostí obou zemí mají díti se na sepa- rátních konferencích a že dle různosti po- měrů v každé konferenci ustanoví se další modus procedendi. Podnětu na dosazení od borů pro projednání jednotlivých otázeks rád podvoluji. Třeba strany zprvu hájily svá stanoviska a nechtěli sříci se svých národ- ních zásad, domnívám se přece, že v růz ných dissonancích pozoruji přece dobrou vůl k dorozumění, což je dobrým příznakem pr konferenční porady. Ministerský předseda pozval potom mo ravské zástupce na ponděli k 10. hod. dop. zástupce z Čech na ponděli ke 3. hod. odp k dalším poradám, s čímž pozvaní souhlasili,

Zákony jazykové a o krajích. Z Vídně, 3. ledna. Není jisto a ne- bude také zejtra, zdali dr. Körber již v pon- dělí podá své předlohy moravské a české sekci konferenční. Moravské bude podán ja zykový zákon pro státní úřady, české kromě jazykového zákona také zákon o krajích Z Vídně, 3. ledna. Po officialní kon ferenci měl ministerský předseda dlouhou poradu se všemi delegáty konservalivního velkostatku. Z Vídně, 3. ledna. Ministerský před seda dr. Körber pozval k sobě na zejtřek německé delegáty z Moravy a královstv českého. Z Vídně, 3. ledna. Protokolistou dnešní schůze byl a bude také na příštích pora- dách místotajemník v ministerském presidiu, přidělený kanceláři ministra dra. Rezk pan Greif. U dra. Rezka. Z Vídně, 3. ledna. Večerní konfe rence českých delegátů s ministrem drem Rezkem trvala 21. hodiny. Byla věnována nejen nastávající konferenci a její úkolům nýbrž také celě situaci politické a parla mentní. Chlumecký. Z Vídně, 3. ledna. Němci moravšt vyslali v poledne bar. Chlumeckého k před- sedovi ministerstva p. dru. Körbrovi, aby mu sdělil jejich usnesení, nezúčastniti se po dnešku dalších porad konferenčních. Před seda ministerstva patrně dal býv. vůdci mo- ravských Němců na srozuměnou, že oktroy- ovaný zákon jazykový stal by se skutkem. aniž by byli moravšti Němci slyšeni a vzat na potaz. Tento moment a jiné neminuly se, jak se zdá, účinkem na rozhodnutí dra Grossa, d Elverta, Mengra a soudruhů.

Říšská rada. Z Vídnč, 3. ledna. Vláda hodlá svo- lati říšskou radu na 12. nebo 13. ledna a předloží poslanecké sněmovně v zahajovací schůzi vyrovnací předlohy, jichž text bude redigován za pobytu uherského ministerského předsedy Kol. Szella ve Vídni. »Nový všeněmecký denník«. Z Vídně, 3. ledna. Na schůzi spole- čenstva »všeněmecký tisk« (Alldeutsche Presse) bylo usneseno, zahájiti vydáván všeněmeckého denníku v »den Bismarkův«, t. j. 1. dubna. Tímto dnem přestanou vychá- zeti Schönererovy »Unverfälschte deutsche Worte« a Hauckův »Alldeutsches Wochen- blatt«. Císařova chorobnost. Z Vídně, 3. ledna. Město bylo dnes večer mezi 8. a 9. hod. poplašeno pověstí. že stav panovníkův se velice podstatně zhoršil. Tyto zprávy rozšířeny byly po ka- várnách, hostincích a také po divadlecha dostaly se do nejvzdálenějších předměstí. Do císařského dvora tlačily se velké zástupy lidu. Tyto pověsti, které jsou patrně ohlasem zpráv drážďanských, jsou lichy. Hostinský, jenž nestojí o Čechy. Z Vídně, 3. ledna. Čtenářsko-ochot nický spolek »Jungmann« ve Währingu po dal na majitele restaurace »Apollosaal« ža- lobu na náhradu škody v obnosu. 774 K Spolek najal si místnost tu k pořádání zábavy, hostinský však, dověděv se, že spolek jest český, místnost odepřel. Přelíčení o žalobě stanoveno na 16, t. m. Text vyrovnacích předloh. ch. Z Pešti, 3. ledna. M. p. S zel přibude s ressortními ministry a odbornými referenty v pondělí do Vídně za tím účelem. aby s rakouskými ministry definitivně sta- novil text vyrovnacích předloh. Zároveň se bude jednati o obsahu důvodové zprávy. Jak text, tak i důvodové zprávy jsou již tal daleko připraveny, že vyrovnací předlohy budou moci byti podány oběma parlamentům již v první polovici tohoto měsíce.

Možnost války. Z Cařihradu, 3. ledna. (Hirsch.) Okružní cesta hr. Lamzdorfa posuzuje se zde velice pessimisticky. V nejbližší době očeká- vají se nepokoje. Vojenským velitelům vydán cirkulář, v němz se jim ukladá, by připravili lid na možnost vál ky. m. Z Cařihradu, 3. ledna. Vláda objednala u loděnice Auroldovy v Janově dva torpědoborce, které do roka musí býti hotovy. Podmíněná rychlost jich 24 míle z hodinu a cena 70.000 lib. šterl. Vilém II. o všeobeeném právu hlasovacím. n. Z Herlína, 3. ledna. Vzhledem na pověsti o snaze po osekání všeobecného rov- ného práva hlasovacího sděluje berlínský spolupracovník »Kön. Hartgsch. Zlg.« výrok Viléma II o tomto důležitém právu. Když po pádu Bismarkovu jistá vysoce postavena osobnost vytýkala mu zaveďení všeobecného práva hlasovacího, Vilém II. přisvědčil ke slo- vům jejím řka: »Podal lidu šampaňské, zatím co lid potřeboval silného bouillonu.« Vilém II. zná nepochybně dobře účinky šampan ského, při němž již tolik řečí promluvil. Telegramy korresp. kanceláře Z Vídně, 3. ledna. (C.-B.) Císa přijal odpoledne nové jmenovaného ameri ckého vyslance Storera v slavné audieno a přijal od něho pověřovací listy. Rumunská snémovna. Z Bukurešti, 3. ledna. (C.-B.) Sně movna přijala 91 proti 1 hlasu r oz poče na rok 1903/4. Ministr financí podal předlohu o zrušen potravní daně obeení. (Hlučna pochvala.) Parlament bude míti prázdniny ode dneška do 15 /28. t. m.

Indický místokrál. Z Pelhi, 2. ledna. (C.-B.) Při státní hostině, pořádané včera večer místokrálem, byli přitomni vévoda a vévodkyně z Con- naughtu a velkovévoda hessenský. V pří- pitku králi místokrál vzpomínal nadšení lesku při durbanu, mluvil o úzkém spojení a upokojení Indie pod panstvím britskýma poukazoval k mírumilovným a přátelským stykům mezi Inďií a všemi státy na východě kteréž se jeví i v přítomnosti japonských. siamských a afganských zástupců i gen. gu vernerův indických držav ohou mocných s Velkou Britanií sdružených států. Osobní zprávy ruské. Z Petrohradu, 3. ledna. (C.-B.) Ce tyňský ministr president Ščeglov je na cestě do Petrohradu. Ruské poselstvo do Habešer vy dafo se včera na cestu přes Sebestopo Bavorský vyslanec. Z Mnichova, 3. ledna. (C.-B.) B- vorský vyslanec při vídeňském dvoře baron Tucher odjel dnes večer do Vídně. Lamzdorf. Z Petrohradu, 3. ledna. (C.-B.) M- nistr vnějších věcí hrabě Lamzdorf přibyl sem dnes.

Anarchisté. Z Barcelony, 3. ledna. (C. B.) Za- baveny zde anarchistické spisy, v nichž vy- zývají se dělníci k demonstraci proti místo- předsedovi argentinskému pro vypovězení španělských anarchistův a v nichž dále vládv španělská i argentinská prudce se napadají. Cesty německého následníka. Z Berlína, 3. ledna. (»Nat.-Ztg. «) Po petrohradské návštěvě korunní princ podní- kne mořskou cestu do Středozemního moře a navštiví Řím a jiná hlavní města. Na- vštěva v Římě nebude současná s tamním po- bytem německé cisařské rodiny. Choroba krále saského. Z Drážďan, 3. ledna. (C.-B.) Oproli jinakým zprávám konstatuje se, že stav králův nebyl včera horší nežli dříve. Ho- rečka byla menší než večer obyčejně bývá. Arciť při vysokém stůří nemocného a vzhle- dem k duševnímu vzrušení posledních neděl je stav králův velice vážný. Další depese praví, že teplota u krále dnes stoupla a ze z toho následoval pocit větší nevolnosti. Z Drážďan, 3. ledna. Stav těžce one- mocnělého krále se dnes dopoledne pod- statně zhoršil. Král vůčihledě slabne. Vzhle- dem na to, že král postižen byl silnou bo- rečkou, vzbuzuje stav jeho velice vážné obavy.

Volba v Auglií. Z Londýna, 3. ledna. (C.-B.) Při do- plňovací volbě sněmovní v Newmarkelu za zemřelého konservativního poslance Col- mondlya zvolen liberál Rose 4414 hlasy. Z cest Chamberlainových. Z Ladysmithu, 3. ledna. (C.-B.) Ministr osad Chamberlain měl na banketu, jemu na počest pořádaném, řeč, v níž kladl důraz na svornost na poli sociálním, jež jest stejně důležita jako na poli politickém. Va- roval potom před zavedením boykotu v jižní Africe i projevil naději, že Holandané právě tak jako Angličané budou ochotni zapome- nouti na minulost i vyzýval k trpělivosti v příčině vyhovění všem nárokům na od- škodné. Marocké nepokoje. Z Paříže, 3. ledna. (C.-B.) O událo- stech v Marokku otiskuje »Figaro « rozmluvu s jistým francouzským poslancem, jenž mezi jiným pravil: Skončíli nynější stav jakkoli, bude-li sultán svržen nebo náčelník povstaleů poražen, postavení Angličana Mac Leana, jenz má teď veliký vliv, bude v každém případě otřeseno. Francie nemá se ničeho obávati, naopak náčelník povstalců pracoval jen pro Francii, dovedeme-li vsunouti se n misto, které uvolníl pro nás. Z Madridu, 3. ledna. (C.-B.) Dopiso- vatel »Liberalu« ve Fezu měl rozmluvu se dvěma ministry, kteří prohlásili, že se situace zhoršila. Mezi císařským vojskem jest úplná nekázeň. Týž list zaznamenává ze zvláštního pra- mene pocházející pověst, dle níž Bu Hamora do Fezu vtrhl, kdez byl dobře přij at. Vyklizení Šanchaje. Z Berlína, 3. ledna. » Wolfova kanc.« sděluje ze Šanehaje: Za přítomnosti ně- meckých a ostatních cizích osadníků, kon- sulův a úřadův odplulo dnes po řeči něme- ckého gen. konsula dra. Knappa poslední německé vojsko.

Venezuela a mocnosti. Z Washingtonu, 2. ledna. (C. P.y V dnešní ministerské radě sdělil státní la jemník Hay, že od mocností nedošta jest žádná odpověď na poslední sdělení Castrovo. Ale dalším vyjednaváním bude nepochybne zjednáno definitivní dohodnutí. Z Paříže, 3. ledna. (C.-B.) Soukromá zpráva »Malinu« z Caracasu tvrdí: Siln oddělení vojska venezuelské vlády odtábl věera do údolí Tuly, by postavilo se na odpo předvoji povstalců, kteři táhnou ke Ca- racasu. Z Nov. Yorku, 3. ledna. (C.- B.) Dl depeše z Puerta Cabella ze dne 2. t. m. od- stranily břokádu provádějící lodi vojenské všechny venezuelské lodi z vnitřního přístavu. Za těchto opatření bylo vojsko vysazeno na břeb, nebylo ale ani jednou vystřeleno. Břeh byl jenom přechodně obsazen. Dle depeše z Portof Spainu odvleče za- bavená venezuelská loď válečná »Zumbadore všech ukořistěných 40 lodí do Port of Spainu

Telegrafické zprávy hospodářské. Z Vídně, 3. ledna. (C.-B.) Firma a jizd- nými koly Piek, Hess a spol. ve Vídní jest insolventní. Passiva za zboží obnášejí 270.000 K. st. Z Pešti, 3. ledna. (Zvláštní telegram »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 5000. Ceny pevné. Platila: pšenilce tisská 81 ks K 8.40, 80.2 kg K 8 35, 79.5 kg K 8 20, 77 kg K 8.10, peštská 785 kg K 8.07 44, 79 k K 8.15, 76.5 kg K 8.0714, bačská 75.5 ks K 7.85; kukuřice nová K 5.50. Termínový obehod byl mdlý. K večer u znamenala: pšenice na duben K 7.62, na říjen- K 0.—, ž ito na duben K 6.61, oves na duben K 6.11, kukuřic e na květea K 5 61, řepka na srpen K 11.80. Sádlo po K 70.— až 70.50, jiné zboa beze změny. Pršl. Ze Sofie, 3. ledna. (C.-B.). Vypovězenl obchodníeh smluv jednak s Anglií, Francil, Italií, Německem, Rakouskem a Ru- skem, jednak se Srbskem, zakládá se na přání Bulharska po zvýšení ochranných cel. Dosa- vadní smlouvy budou platiti do konce r. 1903. Vypovězení nemá praktické aktuality, protož