ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 d7984820-6615-11dc-9382-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 31 celkem · entity: person 141, place 35, org 15, work 10
1 masthead
21. července 1901.
2 masthead
I. Příloha „Národnich Listů
3 masthead
k číslu 199
4 masthead
Strana 13.
5 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Podobizny. (Z výstavy drážďansk é.“) = Z levého boku vestibulu probíhá dlouhá chodba celým jedním křídlem budovy. Právě uprostřed své cesty protíná největší místnost této části, a zde je, vedle plastiky, druhý clou celé výslavy. Po všech stěnách i také mezi re- liefovanými pilastry, blankylnou kopulku nesou- cími, kam oko pohledne, samý portret. Výstava ve výstavě. Výstava jediného předmětu štěteo- vého ličení a přece ne jednotvárná ani unavu- jící. Pravé kolbiště ve velké vřavě bitovní, kde elíta všech národů, kteří, dvorně pozvaní, mezi- národní exposice se sůčastnili, měří zde svoje sily na nejušlechtilejším objektu, jaký maliř má. na zjevu lidském, o sobě, beze všelikých vztahů k věcem mimo něj ležícím. Zbraně nejrůznější formy se tu křižují jako těžké palcáty a hala- partny s flambergy, šavlemi a raplry, a vedle nejnovějšího střihu, nejposlednější modernosti. vážně zde vystupují, jako pevné a nepohyblivé ostrovy, sami areikněži portretu Rembrandt, Dyck i Velazquez, které sem král. obrazárna vyslala. Nejpodivnější při tom je, že při prvním rozhlednutí se kolem, tito velikáni nikterak ne- stlačují naše vrstevníky v temnóu nicotu. Tito se »drží« vedle oněch. Nepředstavuj si nikdo při tom, že by Gandara, Guthrie, nebo Roybet či Watts stáli dokonale na rovni s oněmi Ho- lanďany, Flamy s Španěly, že by Rembrandtova světelná poesie, van Dyckův aristokratismus, nebo Velazquezova božská upřímnost měla v našich dobách obávané soupeře. Také není na výstavě žádný jejich vrcholný div. Jestliže však přece a přece jen nezaniká nová, zvláště vy- braná produkce vedle staré, má to dojista při činy, jež stojí za vyhledání.
Rembrandt Dyck Velazquez Gandara Guthrie Roybet Watts Španěl Rembrandtův Dyckův Velazquezův
6 article
Předně jsou tu vskutku shromážděni mata doři dnešního portrétu. Léon Bonnat se svou věčně opakovanou formulí světlé hlavy v tmavém okolí, těžké plastiky, sice nerozhřeje, z Němců Leon Pohle, Paul Kiessling značí jen dobrý prů- měr, F. v. Lenbach jen proto spadá na váhu. poněvadž tu nemá své olejovité staropatiny, ny brž lehce a duchaplně naznačované zjevy velko- okých dětí a dam, Leo Samberger mne ještě nikdy nepřivedl k onomu nadšení, jemuž v Mnichově zvykl. Ale vedle nich jsou zde jmena, která vskutku snesou onu chválu, kterou jim tisknou ve všech kulturních jazycích. Alber Besnard je féricky nádherný a vyváží všechny ostatní Francouze, Eugěne Carriěre dává aspon ukázkou tušit magickou vábnost svých duma- vých hlav, W. Leibl má zda div své neuprosné technické dokonalosti, G. Watts je vážný jako pravý anglický patriarcha, James Guthrie, John Lavery a Ant. de la Gandara jsou delikátní anebo modernisticky graciosní a hned vedle nich zastiňuje lisabonský B. P. Columbano energií Carolusa Durana, a stojí tu nové veliké divy H J. E. Evenopoela a I. Zuloagy. Katalogový mů výčet není tím ještě u konce.
Léon Němec Pohl Kiessling Samberger Alber Besnard Francouz W Leibl G Watts James Guthrie Laver Antonín Gandara Columbano Carolus Duran Evenopoel I Zuloaga Mnichov
7 article
Udržuje li co tyto portretisty vedle starých. je to, beze sporu, v první řadě osobitost, osobn svéráznost a samobytnost. Jsou tak silni, že ji při- vádějí k úplné platnosti i při práci, která dle běž- ných představ jen a jedině má záležeti v objektiv- nosti. Jsou to temperamenty, které se rozněcují do stupňů sobě přiměřených i před osobami, kterési přejí, aby ony byly malovány. Dobrý portre je dvojí portret v jednom: má v sobě podobu malovaného i malujícího. Je-li tento osobnosti, přežije portret zobrazeného všady, ne pouze v rodině, kde tohoto znali. Osobnost vedle osobnosti se udrží v platnosti, i když je jedna grandiosní a druhá toliko veliká. Nemáme lokte pro ně všeobecně platného. Takovým lze měřit jen průměrnosti. U nás o druhé osobnosti v portretu neche nikdo ani slyšet, každý chce viděti v něm jen sebe a to častěji, jak si sám sebe představuje, v náležité vážnosti a důstojnosti, po případě i roztomilosti, aby své rodině a svým známým náležitě imponoval, nežli aby připustil, že by jej zobrazil někdo tak, jak jej vskutku vidi.
8 article
Umění portretní mnoho se necení, třeba že se zan občas musí slušné sumy platit, žádá-li toho moda. Nikomu také nenapadne u nás, koupiti si podo- biznu cizí osoby a pověsiti ji jako obraz, jako výtvor umělecký na stěnu svého salonu. Vidi v něm stále jen portret cizí, jemu neznámé osoby a to mu vadí, je to proň ženantní bydleti s cizincem v jednom pokoji. Umělci naši sami trpí tímto rozšířeným náhledem a hledí na vlastní produkci portretní po většině jen jako na živobytní. Nejlepším dokladem toho dojista jest okolnost, že naše vynikající muže, zjevy v každém ohledu markantní a významné, nikdo nepožádá o dovolení je malovati, nenapadá mu měřiti svoji sílu na jejich fysickém a psychi- ckém zjevu.
9 article
Podobiznová síň, hotový atlas portretů, ukazuje, jak mnoho uměleckých individualit na tomto poli dnes pracuje, ale také, jak nervosně všichni hledají typ moderního portretu. Středo- věk pokoušel se oň v celé postavě sice, avšak zápasil zejmena o hlavu, o podobnost v jejich rysech. Renaisance venkoncem se omezila na hlavu, povýšila ji na jediného interpreta a šla-li kde dále, zastavila se hned u poprsí, blízko pod paží, aniž by naň kladla jinou váhu, nežli jako na klidnou, širokou a temnou hmotu vůči členěnému a barvitému obličeji. Lionardo da Vinci dal pak Giocondě ruce tak krásné a psychické, že až podráždil per- versitu d'Annunziovu k tomu, aby on své Gio- condé ruce barbarsky utnul. Bronzino maluje své medicejské prince a princezny až po kolena, pro jich bobatý a koloristický kostym. Rem- brandt a Hals zacházejí s lidskou postavou po- kolenní jako s eminentně malebným elementem. Velazquez maluje španělskou rodinu královskou v celých postavách, neúprosně, přísně, s uchva- cující pravdivostí, neboť mu jde o celého člo- věka, který šatem, posou i pohybem objevuje se jako hierarchický zjev dvorský, a van Dyck maluje rovněž tak anglickou šlechtu, jenže s těmitéž prvky vykládá o jejím aristokratismu a její bledé dekadenci. Potom přišel Rigaud se svojí umělou a oslňující pompou dekorační, a po něm graciosní, hraví mistři rokoka s roz- tömilými hlavičkami a pikantními poprsími v plavě jasných tónech a pohyblivých obrysech *) Srov. »Nár, Listy« z 30. června čís. 178.
Vinci Gioconda Annunziův Hals Dyck Rigaud Rema
10 article
Tak jednotný není náš čas v portretu. Max Klinger vytesal dvě nádherné hlavy v bí lém mramoru. F. Liszt je grandiosní vtělen geniálního muže, Asnejevá inkarnace tygří pi- kantnosti a žíznivosti moderní ženy. Carolus- Duran, Bonnat, Benjamin Constant i G. . Watts zastavují se u poprsí, a v objektivném podání hledají silu svého umění. Lenbach Carrire malují takořka jen oči podivně vý- mluvné, žádostivé, pronikavě duchaplné nebo teskně melancholicky svítící. Proto volí tři- čtvrtečný profil nebo čelný pohled, kterého se drží jiní z malebnosti, pomijejíce čistého pro- filu, ačkoli v tomto leží největší karakter. Ovšem že v linii. Dnes však jde vše za barvou a jejím tónem, dnes také zase Velazquez a van De oživují v celých těch postavách, od hlavy k patě viditelných, vysokých a člověka syntheti- sujících. Hlava je jen součástí tohoto zjevu, vzpřímeného, stojícího. Portugalský herec Evan Rosa, salonní, ale solidní při tom a skoro plebejsky těžký, jak jej v temných nuancích Columbano předvádí, objevuje se zde jako plod těchže uměleckých hnutí, které zrodila Zuloagovu herečku Cornelo, obdivu- hodnou harmonii růžových a perlových tónů, která přivedla na plátno Evenopoelova »Španěla v Pařiži«, v uličním ruchu Montmartru před
Klinger F Liszt Benjamin Constanta Watts Rosa Španěl Montmartre Carolus Duran
11 article
Červeným mlýnem, dak neomaleně pravdivého, od černě zarostlých lící a v temnu skrytých očí až po široké špičky jeho střevíců, že se při prvním pohledu dech v prsou tají, a Ganda- rovu dámu, úzkou, bez boků, sevřenou ve dvě svislé paralely, bez pohybu, celou úzkou jem- nou tváří ven obrácenou: mondainost, nečinnost v rafinované jednoduchosti. J. Guthriho dáma praví totéž po anglicku, přicházejíc z lawn ten- nisu s tichou pevnosti, jako Gandarova Paří- žanka z parket salonů s jistotou vítězství svého pohlaví. A Albert Besnad maluje rovněž svoji Mme Réjanovou v celé postavě, herečku na je- višti, před bledozelenou dekorací, v šustícím bledě- růžovém zdouvaném atlasu, bílé zoubky v smí- chu odhalené, ruku v rusých vlasech: pikantní symfonii šumivých, světlem hárajících tónů. Tak se mísí vše dohromady na pohled neklidněa neurovnaně a přece má to hlubší smysl. Tyto všechny snahy diktuje odpor proti všemu kon- vencionálnímu a proti každé slavnostní, umělé, zobrazené osobnosti nevlastní pose. Positivnost jejich leží pak v horečné a dosud ne zplna ukojené touze umělecké, uvězniti zjev lidský. obraz určitého individna v tenký zlatý obdélnik rámu v té chvíli, kdy se člověk sám sobě po- dává, sám sebe cití bez vědomí, že by na něm spočívalo zkoumavé a zpytavé oko jeho portre- tisty. A tento zase přestává mít snahu celou. mnohotvárnou obsáhlost a komplikovanost portretované osobnosti vtěsnat v rysy jejího obli- čeje, vypověděti je jak v několikastostránkové knize. Stačí mu, vystihne-li individuálného člověka jeho duševní typ a vrstvový karakter. Hledi být jednoduchým, ne superiorně duchaplným psychologem, a zvláště pevným tvořitelem obrazů, do nichž nevkládá víe, nežli co oko pozoro vatele může v nich viděti. K. B. M.
J Guthri Gandarův Besnad Réjanová Ganda
12 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Studie o našem školství obecném VIII. Vzdělávání vkusu.
14 article
Umělecký průmysl pěstuje se v nej vyšších třidách našich škol dívčích t. zv. žen skými pracemi, jichž methoda učebná technika utěšeně se rozvila a které zdárně ujaly se ornamentu lidového. V novější době však tu a tam objevuje s u vyučování těmto pracím úpadek, jednak v tom, že zapomíná se na přední podminky každého výrobku umělecko-průmyslového, jednak v tom, že se zdobí způsobem nevhodným, ano, přímo nevkusným.
15 article
Zajisté každý výrobek uměleckého průmyslu, každá ženská práce ruční — plod nejednou mnoho týdenního, vývoj hrudníku a plic našich dívek ohrožujícího sedění — má býti zachován svému účelu, má býti schopen jistého užití pra- ktického. Avšak co si má počiti obyčejná do- mácnost s nádhernou výšivkou, nějakým »bě- hounem«, pokrývkou, prostěradlem, jehož ozdoba prachem a jehož látka sluncem tak trpí, že musí svyšívání« v dobrém obalu do skříně se uložiti, by se nezkazilo! Jindy stane se chyba ve volbě látky, která tak záhy schází, že věru škoda času, který na její vyzdobení se věnoval. Ovšem nynější rozpoutanost, po případě nevázanost se- cessní druhdy nepříznivě působí i ve tvar ně- které práce ruční, která bizarrně se přistřihne neb ovroubí, na př. zástěrka a ještě více kazl se výzdoba některé práce ruční, která druhdy zapomíná na prastará pravidla, že nelze na př. ornamenty ohýbaného nábytku beze všeho vnášeti na zástěnu, že nemá býti ani příliš bohatou, ani přiliš chudou, že má býti ve slohu jednotna a nepřipouštěti na př. čtverce k výzdobě trojůhelných rohův, prvku středového za ornament rohový a podobně. Ano, druhdy k bezúčelnosti a nevkusu některé práce ruční druží se i nesmírný výdaj za užitý »materiál« — je to vskutku přepychem neslýchaným mrháním peněz, nutí-li se děvče dívčí školy z obyčejné rodiny, by si na »pruh« — prý na stůl, ale v pravdě do obalu ve skříni — věno- valo přes 14 korun, na »čtverec« nebo »mapue zase na stůl rovněž přes 14 korun a podobně
16 article
Bude-li v takovém a podobném plýtvání časem, penězi a zdravím dospívajicích divek našich po- kračováno, nebude nadál možno »z moci úřadnís zadrželi veřejnou kritiku ženských prací ručních jak se kdesi nedávno stalo. A dámy, na ženské práce ruční dozírající, pozbudou své auktority když nebudou staviti takově připady bezúčel nosti, přepychu a nevkusul Básnietví naší mládeži více vtírá se theorií než příklady, to jest: osnovy učebné přejí poučkám o »tvarech sepsání«, ukládaj zřetel k rytmu a rýmu, cvik v » krasořečení«, i by »mysl žáků byla bystřena pro krásu for málnou«, následujíce v dostovném překladu osnov vídeňských pro jazyk německý z r. 1874 (Dar stellungsart, Beachtung des Rhytmus und Rei- mes, Anbahnung des Verständnisses für Schön- heit der Form). Avšak čítánky málo podávaj ukázek skulečně krásných básní; ťak na př. v nejvyspělejší Čítance knihoskladní pro školy městanské zastoupeni Jablonský 17 básnémi Štastný 9, Hálek 8, Vrchlický 8, Heyduk 7. Čech 7, Sládek 6, Vocel 6, Čelakovský6 Krásnohorská 5, Jindřich Marek 5, Neruda 5. Sušil 5, Chmelenský 4, Doucha 3, Kamenický 3, Rubeš 3, Pakosta 3, Kosina 3, Jehlička 2. Koubek 2, Erben 2, Janda 2, Macháček 2. Potěhník 2, Štule 2, Puškin 2, Polák 1, Ru- bricius 1, Vítek 1, Šmilovský 1, Šnaldn 1, Pokorný 1, Řezníček 1, Vinařický 1. Patrčka 1, Zahradník 1, Presl 1, Picek 1, Škampová 1, Štrauch 1, Komenský 1, Geis- slová 1, Mácha 1, Havelka 1, Klášterský 1, Hanka 1, Čacká 1, Turinský 1, Zeyer 1 (l).
Verständnisses Schön Jablonski Hálek Vrchlický Heyduk Sládek Vocel Čelakovský Krásnohorská Jindřich Marek Neruda Sušil Kamenický Rubeš Pakosta Kosina Jehlička Koubek Erben Janda Macháček Potěhník Řezníček Zahradník Presl Picek Škampová Mácha Havelka Zeyer Rei Štastná Čechy Doucha Šmilovský Šnaldn 1 vinařický 1 Patrčka Štrauch 1 Komenský Klášterský 1 Hanka der Form Štule 2 Puškin 2 Polák 1 Vítek 1
17 article
Langer 1, Hurban 1, Týn 1, Kulda 1, Kol- lár 1 (), Hrubý 1, Niederle 1, Jung- mann 1, Antonín Marek 1 — jak patrno, také dosti podezřelí »básníci«; v V., nejvyspě- lejší čítance pro školy obecné zastoupeni Čech 1, Heyduk 1, Sládek 3 ukázkami — všechny básně ostatní náležejí poetům dávno přežilým, básníkům více z vlastenecké ochoty, než z boží milosti! Je přirozeno, že o odstranění tohoto nedostatku krásných básní českých v čítankách kách byly činěny pokusy skrze básnické antho- logie — na př. Vorovkovu Kytice — a skrz přikrácená výdání přístupných básníků našich. kteráž vydání mohou se schvalovati jen tehdy. když na básních zbylých nic se nemění, když se tak barbarsky nekomolí, jako stalo se po- sléze i pěvci Růže stolisté ! Však i krácení po- videk, nejúčinlivější to pro mládež formě básnické, jaká se stala na př. se spisy Chocho- louška a Němcové, lze jen výjimkou připustiti. I krásných povidek, i krásných básní vý- pravných — které mládeži především svědčí — shledá se v naší literatuře s dostatek, ale třeba sáhnouti k naší literatuře poetické, nikoli kli- teratuře »pro mládeže, vznikající vlivem urči- tého zámyslu a nikoli pouhým duchem tvůrčím, básnickým. Jen klassickými povídkami mají se zásobovati knihovny školní, o nichž jsme poho- vořili již v jedně z předních těchto studií. (viz str. 37—40 vydání Šimáčkova).
Langer Hurban Hrubá Niederle Jung Antonín Marek Čo Heyduk Sládek Vorovkův Němcová Šimáčkův Týn Kulda
18 article
Dosavadní běžné slanovisko při schvalování a zakupování spisů do knihoven žákovských bylo jenom negativní, aby tyto spisy ne- obsahovaly nie proti Bohu, císaři a mravnosti; je již svrchovaně potřebí, by bylo zaměněno stanoviskem také positivním: že mají tyto spisy obsahovati, jen co hoví pravdě a kráse. Pak se na př. jíž nestane, aby dobrá pověst veliký význam původního Robinsona byly po- škozovány t. zv. »školami Robinsonů« (čímž však nemíníme vtipný román Jules Vernea), totiž »Novými Robinsony«, v nichž na ostrov celé rodiny nešťastníkův (?) připlaví moře tro- sky korábu, jenž byl vypraven všemi potřebami pro založení osady zámořské a kteři se shledají s potomky archy Noemovy, se zvířaty v še ch světa dílů, jako na nějakém zbytku staré Atlan tidy, z Tichého oceánu se vynořivším! — Básnictví lyrické mluví k srdci dět- skému nejdůrazněji v písni národní, jež jest »zpěv, z národa vůbec vyšlý, i v jeho duchu, co do obsahu i do formy, složenýe (Erben) a jejiž význam je tak všeobecně uznán a která v osnovách učebných, zpěvnicícha »školách« na housle, od naší mládeže nepo- vinně pěstovaných, dochází takového výrazu, že můžeme se tu obmezití na několik málo po- známek.
bůh Jules Verne Noemův Erben Tichý oceán
19 article
Především je potřebí, by každý byl si vě- dom, že nápěv se slovem tvoří nerozluč ny celek, jak již Erben velmi jasně vyložil: »Slova pravé národní písně jsou jen smysl a výklad hudebního jejího hlasu. Nepravím, že by slova písně národní vždy teprv podle již hotové me- lodie utvořena býti musila, můžeť také dobře básník oboje najednou z duše své vyníti: nikdy však se nepřihází, aby byl básník národní nej- prve slova své písně zhotovil a potom teprv aby k nim hledal nápěvu. V tomť se také lišl píseň národní od jiných písní uměleckých, že v písni národní slovo z hudby anebo spolu s hudbou vzniká, v uměleckých pak obyčejně hudba ze slova vychází.« Lze tedy nanejvýša výjimkou píseň národní krátiti o nějakou slo ku, textem pro školní mládež snad nevhodnou, ale nikoliv o verše; rozhodně jest však proti duchu písně národní a proti všemu vkusu, když se verše a slova mění neb dokonce nápěvy ji- ným textem podkládají. Nemůžeme proto dosti ostře odsoudili nevkus, ještě stále bující na školách mateřských a opatrovnáeh, jemuž dokonce již překáží i zeela nezávadný texo písně »Kde domov můj?«, jejímuž nápěvu pod kládá říkání: »Kde škola má? Tam, kde česká píseň znívá, tam jen veselo mi bývá, kde řeč česká hlaholí, tam chci chodit do školy« atd.
Erben
20 article
Nebo Smetanově písni »Proč bychom se netě- šili« podkládá se text: Proč bychom si nezpí- vali, když nám Pánbůh hlásek dal la la la, proč bychom se nezasmály, když nám Pánbůh radost dal ha ha ha atd. (Viz jednu z nejno vějších snůšek pro tyto ústavy.) Rozumi se, že se stanoviska vychovatel ského musíme se pro text vzdáti nejedné písně národní s nápěvem rozkošným — avšak zbude jich přece jenom ještě dost a dost s textem nápěvem vhodným a krásným pro všechny třídy škol obecných a měšťanských — Zavadilovy Holubovy a Vorlovy výběry jsou toho dokla- dem; také schválené školní zpěvníky — viz na př. Pivodův a Vávrův — obsahují slušný výběr krásných písní národních. Proto již dosti toho zdánlivě »vychovatelského taktu«, ale rozhodně aesthelického barbarismu: podkládání nápěvů písní národních textem cizím, dosti toho prohřešování se na jmění národníml
Smetanův Zavadilův Holubův Vorlův Pivodův Vávrův
21 article
Hudba — uměna nejtěžší — svědčící krásnu hudebnímu, kterou »někteří vyhlašují za útva nejsložitější, v níž máme rythmieký, dynamický, harmonický i melodický živel« (Durdík) může právě jenom písní — básní, která stupňována melodli, nejdokonalejší splynutí obou — mluvit k duchu dětskému a probouzeti jeho sluch vkus hudební. A proto i z písní znárodnělých, z písní vlasteneckých, světských a duchovních nechť volí se opravdu jenom ty, které mají pro českou mládež trvalou cenu i co do slovi co do nápěvu. Jednej se všude dle smichovské osnovy, s niž r. 1900 projevila souhlas Jednola zpěváckých spolků českoslovanských: »Jest si jen přáti v zájmu krásného a velebného zpěvu chrámového, aby počet pisní církevních (40 ba i 50!) místy byl značně umenšen. Všichni žáci znejte naše staré chorály: Hospodine, pomiluj ny l, Sv. Václave !, Otče náš, milý Panel a aspon některé krásné písné ze staročeských zpěvů ro- rátních, které téměř již v zapomenutí vešly.
Durdík Václav
22 article
Staré, ozpívané školní písně světské postupte místo novějším. Netýká se to však osvědčených vlasteneckých písní, jako jsou: Kde domov můj?, Čechy krásné, Tam, kde věnčí modre hory, Čechoslovan, Bývalí Čechové, Přijde jaro a j. Ty naopak se doporučují všem školám. — V každém školním roce jest nacvičiti asi deset písní; volme raději více národních než umělých Přednost sluši dáti písním jarým, veselým.« Na řádném výboru vzorných písní. které by měla znáti všecka mládež česká. ze škol vyšedší, záleží velmi mnoho — vždyt vyučování zpěvu věnována jest jenom jedna hodina týdně, takže časem nesmí se plýtvati ani v tom směru, že se ho užívá k výkladu theorif hudebních, s nichž žactvo obecnýeh a měšťanských škol ještě není; ani v tom směru, že mládež postupující ze třídy do třídy a přestupující z jedně školy na druhou, musí se nacvičovati i novým a zase novým písním kostelním, přece vývojem dějinným dosti ustáleným; a je také vůbec známo, že jisté národní, znárodnělé a vlastenecké písně historického práva tak říkajíe si dobyly, takže každému Čechu mají býti známyl Jak by prospělo se zpěvu chrámovému a společenskému, kdyby aspoň v tomtéž okrese tytéž klassické písně duchovní a svět ské veškerá mládež do života přinášela
Čecho Čech Čechoslovan
23 article
Jak by se ziskal čas pro nacvičení větš řady písní, kdyby učitel v každé třídě vyšší mohl počitati s tím, že všechny »jeho« školn dítky, nechť postoupily do jeho třídy ze školy jakékoli, určité písně znají, takže tyto třeba jen zopakovati a téměř všechen čas na cvičení no- vých písní věnovati! Ale zatím i v Praze, kd školy jsou tak jednostejné, jdouce v tutéž dobu církevní od chrámu ke chrámu, slyšíte pěti písně různé, které mládeži školy jedné nejsou nic platny, přestupuje-li na školu novou, kde »zavedeny« písně jině, jež opět nemůže pěti kostele druhém a třetím, poněvadž tam zase odchylné písně jsou zvykem. A v t. zv. » po- drobných« osnovách zpěvu můžete se dočisti, jak mládež celého okresu má se naučiti tolika a tolika »skálám« — což je pro ni zrovna tak účelné, jako více než třicet druhů větv české mluvnici, jména cizích starověkých po- tentátů v dějepise, dělení trojuhelníků v měři- ctví, spojování teček v kreslení atd. — avšak marně v takových »osnovách« pátráte, kterým určitým klassickým písním od třídy ke třídě má žactvo se naučiti!
Praha
24 article
Ovšem je nás daleko žádati, by školní úřadové vté věci zakročili a výběr povin- ných jednostejných písní školních zařídili — vždyť jest ještě v dobré paměti nešťastný pokus, zjednati školám českým zpěvník s nápěvy, témět napořád téhož jediného skladatele a s texly po stránce poetické nevkusnými, i tendencí po- dezřelými. Avšak učitelským jednotám okresním by dobře slušelo, kdyby pomocí okres ních porad učitelských takové zpěvníky vzor- ných písní vydaly; vždyť by v nich měly stálý a hojný zdroj přijmů k účelům spolko- vým a školským. Jinde ústřední spolky učitel ské zmocňují se takového výnosného podniku — u nás ujímají se ho nakladatelé soukromí, jichž zpěvníky jeden ode druhého přece musí se lišiti a odtud k málu písní vůbec osvědče- ných přičiňují většinu písní, jen dle osobního gusta a osobních styků vybraných, »nových.« Kdyby ústřední takový zpěvník školní za- bral jen nejmenší množství písní vše- obecně uznaných, které by vždycky, i z nejméně přiznivých okolností bylo lze nacvi- čiti, zbylo by každé škole ještě času pro pisně »své«, pro poměry více příznivé — tak by neubralo se volnosti, o kterou konečně u nás nejméně se dbá, kde by jí nejvíce bylo potřebí totiž v umění kreslení, kde tak zv. »podrobné rozvrhy učiva« dokonce již každý jednotlivý »list« z určitých — jak známo v stigmografickýel a osových sílích uvězněných a namnoze nevkus- ných »škol kreslicích« předpisují!
25 article
Zbývalo by ještě pohovořiti o div adlu, jímž »dojmy na zástupy se násobí a jednu uměna podporuje druhou«, kdy »tanec, mimika, postavy lidské, básnictví, hudba, malba působ najednou«, takže »máme nejzazší možnost in- tensivnosti« (Durdik), o divadle, pokud mládeži obecných a měšťanských škol je přístupno. Le tos staly se čelnější pokusy ve městech praž ských, pořádati divadelní společností smíchov skou řadu představení »pro mládež«; občas i jiná divadla společnosti a ochotníků podnikaji představení podobná; již i samy děti hrají pr soudruhy a družky na divadle prý přimě- řené hry.
Durdik
26 article
Ale jest na pováženou těkavost mládeže školní v 6. až 14. roku věku ještě t i m t způsobem umělým pěstovati, její pozornost o práce školní ještě více odvraceti, její požitky ve věku dospělejším předčasně o vnadu dojmů účinného sdružení krásen smyslových duchových připravovatil To již spíše hodí se mládeži div a d la loutková, která jsou jenom prvopočátkem požitků z tak složité družiny uměn, jakou před- vádějí herectví a umění scénická, při kterýchje zaměstnána fantasie dětská přece ještě doplňo- váním a přetvořováním — škoda, že nepoměr- nost postav k celku, křiklavost tvarů, bareva hlasu, text až banální, velmi často beze vši poesie, maří aesthetický účin loutkových před- stavení, nejednou i tou měrou, že mládež do- spělejší, vkusu již vytřelejšího, od takových představení bez děje, bez vtipu, bez poesie sama se odvracl! Zcela jinaká situace je však s diva- délky dětskými, byť i jen spoře v le pence provedenými, za jejichž papírové figurky děti samy mluví, do nichž osobitý ž iv o rozličným odstiňováním hlasu vlévají! Nen žádné lepší »školy« pro výřečnost a výmluvnost dětí — a toť jest u naší školní mládeže snad jedině dosažitelný vyšší stupeň vyučování jazy- kového, vkusu hovicího — nad divadélko dět- ské. Sluši si ho vážiti i proto, že v našich školách pro samou theorii mluvnickou, pro nad- měrnou theorii poetickou, pro připravu a opravu namnoze předčasných úkolů »slohových« tak málo času dostává se deklamaci, tomuto snad jedinému, ale velmi účinnému prostředku aesthetické výchovy v oboru poesie, jaké měly školy naše za s tar é dobyl
Nen
27 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Dostihy koňmo, klusem a závody automobilů v sokolské aréně na Letné. Ke zprávám o tomto podniku dosud uve- řejněným sluší podotknouti, že program zahrnuje v sobě: dostihy v sedle, závody po- vozů klusem, a sice soukromých jedno- spřežných i dvouspřežných, takových též povozů číslovaných (drožky a fiakry), dále povozů automobilních a motocyklů. Zajímavým číslem závodů bude rozjižďka vítězů z jízd v sedle, dvouspřežných a jednospřežných povozů, dále pařížský závod automobilů, v Praze vůbee podnik toho druhu prvý — sluší poznamenati, že ve velkých městech ciziny závody tohofo způ- sobu náleží dnes k předním podnikům sportov- ním vůbec — jakož i závod známého praž- ského jezdce s bicy klistou. Jaký živý zájem v kruzích odborných zúčastněných podnik nyní již vyvolal, vidno z okolnosti, že některá čísla programu nyní již jsou plně obsazena, a musily býti již jednotlivé přihlášky odmítnuty. Také poptávka po místech jest čilá, a třeba zavčas pojistiti si zejmena lepší místa. Program výkazuje celkem 11 jízd. ** Přiští neděli, jak již jsme opětovně zazna- menali, konány budou závody koňmo, v klusu, na automobilech v aréně sokolské na Letné. Pokus pořadatelstva sportovní život v Praze oživiti jest dojista pozoruhodný a lze se nadítí četné návštěvy obecenstva. V zájmu nerušeného průběhu závodů a bezpečnosti závodících dlužno doporučití co nejdůtklivěji, by se účastníci se závodištěm důkladně častým cvičením obeznámili a tak seznali, jakou asi rychlost na něm lze vyvinoutí. Závodní dráha jest totiž rozměrů celkem skrovných a tak hlavně zatá- čení vyžadovati bude cviku. Přihlášky docházejí ve- lice četně a slibuje nový podnik pěkný sport.
Letná Praha
28 article
Z oyklistského ruchu. ** Jak jsme již zaznamenali, závod o světové cyklist. mistrovství v Berlíně zajistil čestné místo tentokráte také našemu sportu cyklistickému, neboť poprvé měl cyklista Čech vynikající podíl v championatu světa. Mladistvý amateur R. Kolesa (S. K. Slavia), získal druhou cenu za Francouzem Maitrotem. V době, kdy známý sportovník student Frant. Janda získal světový rekord, hájí s úspěchem jiný sportsman-student barvy české proti konkurenci tak znamenitě, jaká byla v Berlíně. Již loni v Paříži vzbudil týž český závodník pozornost svou krásnou jízdou, tak že některé žurnály nazvaly jej »amateu- rem nejlepší světové třídy; svým výkonem nedělním pověst tu úplně potvrdil. Již v rozjížďce zvítězil R. Kolesa s převahou 4 délek proti amateurské konku- renci velmi dobré. V užší rozjížďce zvítězil rovněž skvěle nad Baeslerem (Němec), Legrainem (Francouz) a Kritzmannem (Němec), ač dráha nebyla právé nej- lepší, neboť prudký líják učinil ji velmi kluzkou. V rozhodující jízdě sešla se pravá mezinárodní kon- kurence: Maitrot (Francouz), Kolesa (Čech), Struth (Němec), Denny (Američan). Vedení se střídalo, až při 500 m. Cech staví se v čelo, maje Američana po boku, při 200 m. Francouz nastupuje, ale Kolesa jest hned vedle něho; při výjezdu do cilové rovinky na- stoupil Kolesa tak prudce, že mu několik drálů v zad- ním kole prasklo a na zmoklé cementové dráze kolo podklouzlo, tak že Francouz získává 3/4 délky výhody. Avšak Čech nedav se odstrašiti, mohutným spurtem do- stáváse v před, tak že se zdá, že zvítězí, nicméně Fran- couz přece o šíři pneumatiky jako první pro- letěl cilem. Třetím byl o 1 délku vzadu Struth a 4.
R Kolesa Francouz Maitrot František Janda Němec Čo Struth Denny Američan Fran Berlín Paříž Američan Slavia Legrain Kritzmann Kolesa
29 article
Denny. Jak těsně zvílězil závodník francouzský, vy- plývá z toho, že určitě považoval Kolesu za vítěze a upřímně mu také blahopřál. Zvěděv pak, že uhájil si primát, tiskl vřele ruku našemu repraesentantu barev českých a poceloval ho Němci měli toho dne vůbec málo štěstí, neboťi mistrovství světa pro professionály prohráli. Doufali neustále, že Arend opakovati bude skvělý výkon, ne- dávno v Paříži dokázaný, však nestalo se tak a Arend dokonce končil jako čtvrtý a poslední. V rozjíždkách zvítězili: Arend před Groynou a Schillingem, Ellegard před Hubrem a Rüttem a Jacquelin před Seidlem a Kässerem. V jízdě naděje pak uplatnil se ještě Schil- ling ke konečnému boji. Závod byl tím velice zají- mavý, že každý jezdec hleděl získati prvého místa. Arend, jenž nemohl se do předu dostati, zůstal na čtvrtém místě a tím osud jeho byl zpečetěn, neb při krátkém spurtu jsou jeho naděje vždy velmi malé. Konečný boj rozhodoval pouze mezi Ellegardema Jacquelinem. Dán vyšel z něho jako jislý vítěz. Ob- hájce titulu Jacquelin druhý. Schilling třetí a Arend poslední. ** Starom. klub »Praha« pořádá dnes polodenní výlet do Dolinku, rodné obce V. Hálka. Schůze na cvičišti, odjezd o 1 hod. odpol. ** Jednota »Praha a okolí« pořádá dnes ve 2 hod. odpol. mimořádnou valnou hromadu ve své jízdárně. Po valné hromadě koná se výlet.
Denny Němec Schilling Ellegard Hubr Rütt Jacquelina Seidl Kässer Dán V Hálek Paříž Ob Praha Dolinka Starom . klub
30 article
Athletika a sportovní hry- ** Letošní footballová saisona »Slavie« byla neobyčejně bohatá, neboť sehrál náš přední repro- sentant tohoto sportu celkem 14 mezinárodních zá- pasův s Dány. Maďary, Angličany, Švýcary a Němci. z nichž bylo 9 zápasů vítězných a 5 prohraných. Větší počet porážek sluší přičísti jednak konkurenci výtečné (Angličani a Dánové), jednak některým ne- hodám, jež naše studenty letos vydatnou měrou sti- haly (tak na př. neunavný člen pan Baumruck byl z celého mužstva jediný, jenž vše- chny zápasy proděla!). Výpravy do ciziny podnikla »Slavie« čtyři a to do Pešti, dvě do Vídně a památnou výpravu do Kodaně. Klademe tuto pře- hled jarní saisony 17. března M. Uzsó Egyesület . . . . 4 :2 24. » B. Torna Club 25. » M. Athletikai Club . . . . 3 :1 7. dubna represent. mužstvo švýcarské 4 :o 8. » Surrey Wanderers . . . . 1 :5
Dán Maďar Angličan Švýcar Němec Baumruck M Uzsó Pešť Vídeň Kodaň Slavia Athletikai klub Surrey Wanderer Egyesület
31 article
A. C. Viktoria (B team Slavie) 7 : 1 W. A. Č Southampton F. C. . . . . O :3 Müegyeteny F. C. . . . . 6 :0 5. května V. Cricket F. C. . . . . . 4 :1 Fürst Vienna F. C. . . . . 3 :5 K. F. C. Frankonia . . . . 9 : 1 Akademisk B. C. . . . . . O :5 Kjöbenhavn B. C. . . . . 2 :1 Jak se nám oznamuje, »Slavia« koná již nyní horlivé přípravy k saisoně podzimni, jež slibuje rovněž býti zdařilou. Různá cizí mužstva zavífají do Prahy, aby změřila síly své s českými studenty. Ze- jmena hledí se s jistou zvědavostí vstříc zápasu 3 »B. Torna Clubem« a především s »First Viennou F. C.«, jež lelos na jaře porazila tak rozhodně » Slavii«. Oba tyto zajímavé zápasy sehrány budou v Pra ze. ** Výkon českého mistra diskaře Jandy pů- sobí dosud v cizině rozruch. I německé listy tento- kráte výjimečně uznávají znamenitý výkon českého athleta a přinášejí jeho obrazy. Českému sportu ne- příznivý »Sport i. B.« přináší již podruhé momentky Jandova hodu. Sluší podotknouti, že všnde správně uvádí Jandu jako Čecha a nikoli opět jako »Raku- šana«, jako se letos opětně dělo Kolesovi v Berlíně, kde týž všude udává se za zástupce rakouského sportu, kdežto ve skutečnosti jen jako Čech startoval. ** »Sparta« reklamuje oba vítěze ze sletu sokol- ského, F. Součka, ve vrhání diskem a Oldř. Prágra vitěze v trojskoku, jakožto své členy. — Klub zřídil ještě jeden tennisový court pro členy na vlastní klu- bové dráze v Karlíně na býv. voj. střelnici. Pravi- delné schůze výborové konají se vždy v pondělí ve- čer v restauraci »u Pinkasů«. ** Jarní období.»Česk. athl. a foolbal. klubu« na Král. Vinohradech vykazuje zdárné sportovní výsledky; všechna tři mužstva klubu dobře si vedla. Hlavním bodem sezony byl zápas A teamu s »Fl r st
F C V F C Frankonio Janda Jandův Čecho F Souček Prágr Pinkas Král Č Southampton Praha Berlín Karlín Slavia Akademisk B Kjöbenhavn B First Vienna Sparta 1 Fürst Vienna