1
masthead
21. července 1901.
2
masthead
I. Příloha „Národnich Listů
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Podobizny.
(Z výstavy drážďansk é.“)
= Z levého boku vestibulu probíhá dlouhá
chodba celým jedním křídlem budovy. Právě
uprostřed své cesty protíná největší místnost
této části, a zde je, vedle plastiky, druhý clou
celé výslavy. Po všech stěnách i také mezi re-
liefovanými pilastry, blankylnou kopulku nesou-
cími, kam oko pohledne, samý portret. Výstava
ve výstavě. Výstava jediného předmětu štěteo-
vého ličení a přece ne jednotvárná ani unavu-
jící. Pravé kolbiště ve velké vřavě bitovní, kde
elíta všech národů, kteří, dvorně pozvaní, mezi-
národní exposice se sůčastnili, měří zde svoje
sily na nejušlechtilejším objektu, jaký maliř má.
na zjevu lidském, o sobě, beze všelikých vztahů
k věcem mimo něj ležícím. Zbraně nejrůznější
formy se tu křižují jako těžké palcáty a hala-
partny s flambergy, šavlemi a raplry, a vedle
nejnovějšího střihu, nejposlednější modernosti.
vážně zde vystupují, jako pevné a nepohyblivé
ostrovy, sami areikněži portretu Rembrandt,
Dyck i Velazquez, které sem král. obrazárna
vyslala. Nejpodivnější při tom je, že při prvním
rozhlednutí se kolem, tito velikáni nikterak ne-
stlačují naše vrstevníky v temnóu nicotu. Tito
se »drží« vedle oněch. Nepředstavuj si nikdo
při tom, že by Gandara, Guthrie, nebo Roybet
či Watts stáli dokonale na rovni s oněmi Ho-
lanďany, Flamy s Španěly, že by Rembrandtova
světelná poesie, van Dyckův aristokratismus,
nebo Velazquezova božská upřímnost měla
v našich dobách obávané soupeře. Také není na
výstavě žádný jejich vrcholný div. Jestliže však
přece a přece jen nezaniká nová, zvláště vy-
braná produkce vedle staré, má to dojista při
činy, jež stojí za vyhledání.
Rembrandt
Dyck
Velazquez
Gandara
Guthrie
Roybet
Watts
Španěl
Rembrandtův
Dyckův
Velazquezův
6
article
Předně jsou tu vskutku shromážděni mata
doři dnešního portrétu. Léon Bonnat se svou
věčně opakovanou formulí světlé hlavy v tmavém
okolí, těžké plastiky, sice nerozhřeje, z Němců
Leon Pohle, Paul Kiessling značí jen dobrý prů-
měr, F. v. Lenbach jen proto spadá na váhu.
poněvadž tu nemá své olejovité staropatiny, ny
brž lehce a duchaplně naznačované zjevy velko-
okých dětí a dam, Leo Samberger mne ještě
nikdy nepřivedl k onomu nadšení, jemuž
v Mnichově zvykl. Ale vedle nich jsou zde
jmena, která vskutku snesou onu chválu, kterou
jim tisknou ve všech kulturních jazycích. Alber
Besnard je féricky nádherný a vyváží všechny
ostatní Francouze, Eugěne Carriěre dává aspon
ukázkou tušit magickou vábnost svých duma-
vých hlav, W. Leibl má zda div své neuprosné
technické dokonalosti, G. Watts je vážný jako
pravý anglický patriarcha, James Guthrie, John
Lavery a Ant. de la Gandara jsou delikátní
anebo modernisticky graciosní a hned vedle nich
zastiňuje lisabonský B. P. Columbano energií
Carolusa Durana, a stojí tu nové veliké divy H
J. E. Evenopoela a I. Zuloagy. Katalogový mů
výčet není tím ještě u konce.
Léon
Němec
Pohl
Kiessling
Samberger
Alber Besnard
Francouz
W Leibl
G Watts
James Guthrie
Laver
Antonín
Gandara
Columbano
Carolus Duran
Evenopoel
I Zuloaga
Mnichov
7
article
Udržuje li co tyto portretisty vedle starých.
je to, beze sporu, v první řadě osobitost, osobn
svéráznost a samobytnost. Jsou tak silni, že ji při-
vádějí k úplné platnosti i při práci, která dle běž-
ných představ jen a jedině má záležeti v objektiv-
nosti. Jsou to temperamenty, které se rozněcují do
stupňů sobě přiměřených i před osobami, kterési
přejí, aby ony byly malovány. Dobrý portre
je dvojí portret v jednom: má v sobě podobu
malovaného i malujícího. Je-li tento osobnosti,
přežije portret zobrazeného všady, ne pouze
v rodině, kde tohoto znali. Osobnost vedle
osobnosti se udrží v platnosti, i když je jedna
grandiosní a druhá toliko veliká. Nemáme lokte
pro ně všeobecně platného. Takovým lze měřit
jen průměrnosti.
U nás o druhé osobnosti v portretu neche
nikdo ani slyšet, každý chce viděti v něm jen
sebe a to častěji, jak si sám sebe představuje,
v náležité vážnosti a důstojnosti, po případě i
roztomilosti, aby své rodině a svým známým
náležitě imponoval, nežli aby připustil, že by
jej zobrazil někdo tak, jak jej vskutku vidi.
8
article
Umění portretní mnoho se necení, třeba že se zan
občas musí slušné sumy platit, žádá-li toho moda.
Nikomu také nenapadne u nás, koupiti si podo-
biznu cizí osoby a pověsiti ji jako obraz, jako
výtvor umělecký na stěnu svého salonu. Vidi
v něm stále jen portret cizí, jemu neznámé
osoby a to mu vadí, je to proň ženantní bydleti
s cizincem v jednom pokoji. Umělci naši sami
trpí tímto rozšířeným náhledem a hledí na
vlastní produkci portretní po většině jen jako
na živobytní. Nejlepším dokladem toho dojista
jest okolnost, že naše vynikající muže, zjevy
v každém ohledu markantní a významné, nikdo
nepožádá o dovolení je malovati, nenapadá mu
měřiti svoji sílu na jejich fysickém a psychi-
ckém zjevu.
9
article
Podobiznová síň, hotový atlas portretů,
ukazuje, jak mnoho uměleckých individualit na
tomto poli dnes pracuje, ale také, jak nervosně
všichni hledají typ moderního portretu. Středo-
věk pokoušel se oň v celé postavě sice,
avšak zápasil zejmena o hlavu, o podobnost
v jejich rysech. Renaisance venkoncem se
omezila na hlavu, povýšila ji na jediného
interpreta a šla-li kde dále, zastavila se hned
u poprsí, blízko pod paží, aniž by naň kladla
jinou váhu, nežli jako na klidnou, širokou
a temnou hmotu vůči členěnému a barvitému
obličeji. Lionardo da Vinci dal pak Giocondě ruce
tak krásné a psychické, že až podráždil per-
versitu d'Annunziovu k tomu, aby on své Gio-
condé ruce barbarsky utnul. Bronzino maluje
své medicejské prince a princezny až po kolena,
pro jich bobatý a koloristický kostym. Rem-
brandt a Hals zacházejí s lidskou postavou po-
kolenní jako s eminentně malebným elementem.
Velazquez maluje španělskou rodinu královskou
v celých postavách, neúprosně, přísně, s uchva-
cující pravdivostí, neboť mu jde o celého člo-
věka, který šatem, posou i pohybem objevuje
se jako hierarchický zjev dvorský, a van Dyck
maluje rovněž tak anglickou šlechtu, jenže
s těmitéž prvky vykládá o jejím aristokratismu
a její bledé dekadenci. Potom přišel Rigaud
se svojí umělou a oslňující pompou dekorační,
a po něm graciosní, hraví mistři rokoka s roz-
tömilými hlavičkami a pikantními poprsími
v plavě jasných tónech a pohyblivých obrysech
*) Srov. »Nár, Listy« z 30. června čís. 178.
Vinci
Gioconda
Annunziův
Hals
Dyck
Rigaud
Rema
10
article
Tak jednotný není náš čas v portretu.
Max Klinger vytesal dvě nádherné hlavy v bí
lém mramoru. F. Liszt je grandiosní vtělen
geniálního muže, Asnejevá inkarnace tygří pi-
kantnosti a žíznivosti moderní ženy. Carolus-
Duran, Bonnat, Benjamin Constant i G. .
Watts zastavují se u poprsí, a v objektivném
podání hledají silu svého umění. Lenbach
Carrire malují takořka jen oči podivně vý-
mluvné, žádostivé, pronikavě duchaplné nebo
teskně melancholicky svítící. Proto volí tři-
čtvrtečný profil nebo čelný pohled, kterého se
drží jiní z malebnosti, pomijejíce čistého pro-
filu, ačkoli v tomto leží největší karakter. Ovšem
že v linii. Dnes však jde vše za barvou a jejím
tónem, dnes také zase Velazquez a van De
oživují v celých těch postavách, od hlavy
k patě viditelných, vysokých a člověka syntheti-
sujících. Hlava je jen součástí tohoto zjevu,
vzpřímeného, stojícího.
Portugalský herec Evan Rosa, salonní, ale
solidní při tom a skoro plebejsky těžký, jak jej
v temných nuancích Columbano předvádí, objevuje
se zde jako plod těchže uměleckých hnutí, které
zrodila Zuloagovu herečku Cornelo, obdivu-
hodnou harmonii růžových a perlových tónů,
která přivedla na plátno Evenopoelova »Španěla
v Pařiži«, v uličním ruchu Montmartru před
Klinger
F Liszt
Benjamin Constanta
Watts
Rosa
Španěl
Montmartre
Carolus
Duran
11
article
Červeným mlýnem, dak neomaleně pravdivého,
od černě zarostlých lící a v temnu skrytých očí
až po široké špičky jeho střevíců, že se při
prvním pohledu dech v prsou tají, a Ganda-
rovu dámu, úzkou, bez boků, sevřenou ve dvě
svislé paralely, bez pohybu, celou úzkou jem-
nou tváří ven obrácenou: mondainost, nečinnost
v rafinované jednoduchosti. J. Guthriho dáma
praví totéž po anglicku, přicházejíc z lawn ten-
nisu s tichou pevnosti, jako Gandarova Paří-
žanka z parket salonů s jistotou vítězství svého
pohlaví. A Albert Besnad maluje rovněž svoji
Mme Réjanovou v celé postavě, herečku na je-
višti, před bledozelenou dekorací, v šustícím bledě-
růžovém zdouvaném atlasu, bílé zoubky v smí-
chu odhalené, ruku v rusých vlasech: pikantní
symfonii šumivých, světlem hárajících tónů. Tak
se mísí vše dohromady na pohled neklidněa
neurovnaně a přece má to hlubší smysl. Tyto
všechny snahy diktuje odpor proti všemu kon-
vencionálnímu a proti každé slavnostní, umělé,
zobrazené osobnosti nevlastní pose. Positivnost
jejich leží pak v horečné a dosud ne zplna
ukojené touze umělecké, uvězniti zjev lidský.
obraz určitého individna v tenký zlatý obdélnik
rámu v té chvíli, kdy se člověk sám sobě po-
dává, sám sebe cití bez vědomí, že by na něm
spočívalo zkoumavé a zpytavé oko jeho portre-
tisty. A tento zase přestává mít snahu celou.
mnohotvárnou obsáhlost a komplikovanost
portretované osobnosti vtěsnat v rysy jejího obli-
čeje, vypověděti je jak v několikastostránkové
knize. Stačí mu, vystihne-li individuálného člověka
jeho duševní typ a vrstvový karakter. Hledi
být jednoduchým, ne superiorně duchaplným
psychologem, a zvláště pevným tvořitelem obrazů,
do nichž nevkládá víe, nežli co oko pozoro
vatele může v nich viděti.
K. B. M.
J Guthri
Gandarův
Besnad
Réjanová
Ganda
12
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Studie o našem školství obecném
VIII. Vzdělávání vkusu.
14
article
Umělecký průmysl pěstuje se v nej
vyšších třidách našich škol dívčích t. zv. žen
skými pracemi, jichž methoda učebná
technika utěšeně se rozvila a které zdárně ujaly
se ornamentu lidového.
V novější době však tu a tam objevuje s
u vyučování těmto pracím úpadek, jednak v tom,
že zapomíná se na přední podminky každého
výrobku umělecko-průmyslového, jednak v tom,
že se zdobí způsobem nevhodným, ano, přímo
nevkusným.
15
article
Zajisté každý výrobek uměleckého průmyslu,
každá ženská práce ruční — plod nejednou
mnoho týdenního, vývoj hrudníku a plic našich
dívek ohrožujícího sedění — má býti zachován
svému účelu, má býti schopen jistého užití pra-
ktického. Avšak co si má počiti obyčejná do-
mácnost s nádhernou výšivkou, nějakým »bě-
hounem«, pokrývkou, prostěradlem, jehož ozdoba
prachem a jehož látka sluncem tak trpí, že musí
svyšívání« v dobrém obalu do skříně se uložiti,
by se nezkazilo! Jindy stane se chyba ve volbě
látky, která tak záhy schází, že věru škoda
času, který na její vyzdobení se věnoval. Ovšem
nynější rozpoutanost, po případě nevázanost se-
cessní druhdy nepříznivě působí i ve tvar ně-
které práce ruční, která bizarrně se přistřihne
neb ovroubí, na př. zástěrka a ještě více kazl
se výzdoba některé práce ruční, která
druhdy zapomíná na prastará pravidla, že nelze
na př. ornamenty ohýbaného nábytku beze
všeho vnášeti na zástěnu, že nemá býti ani
příliš bohatou, ani přiliš chudou, že má býti
ve slohu jednotna a nepřipouštěti na př. čtverce
k výzdobě trojůhelných rohův, prvku středového
za ornament rohový a podobně. Ano, druhdy
k bezúčelnosti a nevkusu některé práce ruční
druží se i nesmírný výdaj za užitý »materiál«
— je to vskutku přepychem neslýchaným
mrháním peněz, nutí-li se děvče dívčí školy
z obyčejné rodiny, by si na »pruh« — prý na
stůl, ale v pravdě do obalu ve skříni — věno-
valo přes 14 korun, na »čtverec« nebo »mapue
zase na stůl rovněž přes 14 korun a podobně
16
article
Bude-li v takovém a podobném plýtvání časem,
penězi a zdravím dospívajicích divek našich po-
kračováno, nebude nadál možno »z moci úřadnís
zadrželi veřejnou kritiku ženských prací ručních
jak se kdesi nedávno stalo. A dámy, na ženské
práce ruční dozírající, pozbudou své auktority
když nebudou staviti takově připady bezúčel
nosti, přepychu a nevkusul
Básnietví naší mládeži více vtírá se
theorií než příklady, to jest: osnovy učebné
přejí poučkám o »tvarech sepsání«, ukládaj
zřetel k rytmu a rýmu, cvik v » krasořečení«,
i by »mysl žáků byla bystřena pro krásu for
málnou«, následujíce v dostovném překladu osnov
vídeňských pro jazyk německý z r. 1874 (Dar
stellungsart, Beachtung des Rhytmus und Rei-
mes, Anbahnung des Verständnisses für Schön-
heit der Form). Avšak čítánky málo podávaj
ukázek skulečně krásných básní; ťak na př. v
nejvyspělejší Čítance knihoskladní pro školy
městanské zastoupeni Jablonský 17 básnémi
Štastný 9, Hálek 8, Vrchlický 8, Heyduk 7.
Čech 7, Sládek 6, Vocel 6, Čelakovský6
Krásnohorská 5, Jindřich Marek 5, Neruda 5.
Sušil 5, Chmelenský 4, Doucha 3, Kamenický
3, Rubeš 3, Pakosta 3, Kosina 3, Jehlička 2.
Koubek 2, Erben 2, Janda 2, Macháček 2.
Potěhník 2, Štule 2, Puškin 2, Polák 1, Ru-
bricius 1, Vítek 1, Šmilovský 1, Šnaldn
1, Pokorný 1, Řezníček 1, Vinařický 1.
Patrčka 1, Zahradník 1, Presl 1, Picek 1,
Škampová 1, Štrauch 1, Komenský 1, Geis-
slová 1, Mácha 1, Havelka 1, Klášterský 1,
Hanka 1, Čacká 1, Turinský 1, Zeyer 1 (l).
Verständnisses
Schön
Jablonski
Hálek
Vrchlický
Heyduk
Sládek
Vocel
Čelakovský
Krásnohorská
Jindřich Marek
Neruda
Sušil
Kamenický
Rubeš
Pakosta
Kosina
Jehlička
Koubek
Erben
Janda
Macháček
Potěhník
Řezníček
Zahradník
Presl
Picek
Škampová
Mácha
Havelka
Zeyer
Rei
Štastná
Čechy
Doucha
Šmilovský
Šnaldn 1
vinařický 1
Patrčka
Štrauch 1
Komenský
Klášterský 1
Hanka
der Form
Štule 2
Puškin 2
Polák 1
Vítek 1
17
article
Langer 1, Hurban 1, Týn 1, Kulda 1, Kol-
lár 1 (), Hrubý 1, Niederle 1, Jung-
mann 1, Antonín Marek 1 — jak patrno,
také dosti podezřelí »básníci«; v V., nejvyspě-
lejší čítance pro školy obecné zastoupeni Čech
1, Heyduk 1, Sládek 3 ukázkami — všechny
básně ostatní náležejí poetům dávno přežilým,
básníkům více z vlastenecké ochoty, než z boží
milosti! Je přirozeno, že o odstranění tohoto
nedostatku krásných básní českých v čítankách
kách byly činěny pokusy skrze básnické antho-
logie — na př. Vorovkovu Kytice — a skrz
přikrácená výdání přístupných básníků našich.
kteráž vydání mohou se schvalovati jen tehdy.
když na básních zbylých nic se nemění, když
se tak barbarsky nekomolí, jako stalo se po-
sléze i pěvci Růže stolisté ! Však i krácení po-
videk, nejúčinlivější to pro mládež formě
básnické, jaká se stala na př. se spisy Chocho-
louška a Němcové, lze jen výjimkou připustiti.
I krásných povidek, i krásných básní vý-
pravných — které mládeži především svědčí —
shledá se v naší literatuře s dostatek, ale třeba
sáhnouti k naší literatuře poetické, nikoli kli-
teratuře »pro mládeže, vznikající vlivem urči-
tého zámyslu a nikoli pouhým duchem tvůrčím,
básnickým. Jen klassickými povídkami mají se
zásobovati knihovny školní, o nichž jsme poho-
vořili již v jedně z předních těchto studií. (viz
str. 37—40 vydání Šimáčkova).
Langer
Hurban
Hrubá
Niederle
Jung
Antonín Marek
Čo
Heyduk
Sládek
Vorovkův
Němcová
Šimáčkův
Týn
Kulda
18
article
Dosavadní běžné slanovisko při schvalování
a zakupování spisů do knihoven žákovských
bylo jenom negativní, aby tyto spisy ne-
obsahovaly nie proti Bohu, císaři a mravnosti;
je již svrchovaně potřebí, by bylo zaměněno
stanoviskem také positivním: že mají tyto
spisy obsahovati, jen co hoví pravdě a kráse.
Pak se na př. jíž nestane, aby dobrá pověst
veliký význam původního Robinsona byly po-
škozovány t. zv. »školami Robinsonů« (čímž
však nemíníme vtipný román Jules Vernea),
totiž »Novými Robinsony«, v nichž na ostrov
celé rodiny nešťastníkův (?) připlaví moře tro-
sky korábu, jenž byl vypraven všemi potřebami
pro založení osady zámořské a kteři se shledají
s potomky archy Noemovy, se zvířaty v še ch
světa dílů, jako na nějakém zbytku staré Atlan
tidy, z Tichého oceánu se vynořivším! —
Básnictví lyrické mluví k srdci dět-
skému nejdůrazněji v písni národní, jež
jest »zpěv, z národa vůbec vyšlý, i v jeho
duchu, co do obsahu i do formy, složenýe
(Erben) a jejiž význam je tak všeobecně uznán
a která v osnovách učebných, zpěvnicícha
»školách« na housle, od naší mládeže nepo-
vinně pěstovaných, dochází takového výrazu,
že můžeme se tu obmezití na několik málo po-
známek.
bůh
Jules Verne
Noemův
Erben
Tichý oceán
19
article
Především je potřebí, by každý byl si vě-
dom, že nápěv se slovem tvoří nerozluč ny
celek, jak již Erben velmi jasně vyložil: »Slova
pravé národní písně jsou jen smysl a výklad
hudebního jejího hlasu. Nepravím, že by slova
písně národní vždy teprv podle již hotové me-
lodie utvořena býti musila, můžeť také dobře
básník oboje najednou z duše své vyníti: nikdy
však se nepřihází, aby byl básník národní nej-
prve slova své písně zhotovil a potom teprv
aby k nim hledal nápěvu. V tomť se také lišl
píseň národní od jiných písní uměleckých, že
v písni národní slovo z hudby anebo spolu
s hudbou vzniká, v uměleckých pak obyčejně
hudba ze slova vychází.« Lze tedy nanejvýša
výjimkou píseň národní krátiti o nějakou slo ku,
textem pro školní mládež snad nevhodnou, ale
nikoliv o verše; rozhodně jest však proti duchu
písně národní a proti všemu vkusu, když se
verše a slova mění neb dokonce nápěvy ji-
ným textem podkládají. Nemůžeme proto
dosti ostře odsoudili nevkus, ještě stále bující
na školách mateřských a opatrovnáeh, jemuž
dokonce již překáží i zeela nezávadný texo
písně »Kde domov můj?«, jejímuž nápěvu pod
kládá říkání: »Kde škola má? Tam, kde česká
píseň znívá, tam jen veselo mi bývá, kde řeč
česká hlaholí, tam chci chodit do školy« atd.
Erben
20
article
Nebo Smetanově písni »Proč bychom se netě-
šili« podkládá se text: Proč bychom si nezpí-
vali, když nám Pánbůh hlásek dal la la la,
proč bychom se nezasmály, když nám Pánbůh
radost dal ha ha ha atd. (Viz jednu z nejno
vějších snůšek pro tyto ústavy.)
Rozumi se, že se stanoviska vychovatel
ského musíme se pro text vzdáti nejedné písně
národní s nápěvem rozkošným — avšak zbude
jich přece jenom ještě dost a dost s textem
nápěvem vhodným a krásným pro všechny třídy
škol obecných a měšťanských — Zavadilovy
Holubovy a Vorlovy výběry jsou toho dokla-
dem; také schválené školní zpěvníky — viz
na př. Pivodův a Vávrův — obsahují slušný
výběr krásných písní národních. Proto již dosti
toho zdánlivě »vychovatelského taktu«, ale
rozhodně aesthelického barbarismu: podkládání
nápěvů písní národních textem cizím, dosti toho
prohřešování se na jmění národníml
Smetanův
Zavadilův Holubův
Vorlův
Pivodův
Vávrův
21
article
Hudba — uměna nejtěžší — svědčící krásnu
hudebnímu, kterou »někteří vyhlašují za útva
nejsložitější, v níž máme rythmieký, dynamický,
harmonický i melodický živel« (Durdík) může
právě jenom písní — básní, která stupňována
melodli, nejdokonalejší splynutí obou — mluvit
k duchu dětskému a probouzeti jeho sluch
vkus hudební. A proto i z písní znárodnělých,
z písní vlasteneckých, světských a duchovních
nechť volí se opravdu jenom ty, které mají pro
českou mládež trvalou cenu i co do slovi
co do nápěvu. Jednej se všude dle smichovské
osnovy, s niž r. 1900 projevila souhlas Jednola
zpěváckých spolků českoslovanských: »Jest si
jen přáti v zájmu krásného a velebného zpěvu
chrámového, aby počet pisní církevních (40 ba
i 50!) místy byl značně umenšen. Všichni žáci
znejte naše staré chorály: Hospodine, pomiluj
ny l, Sv. Václave !, Otče náš, milý Panel a aspon
některé krásné písné ze staročeských zpěvů ro-
rátních, které téměř již v zapomenutí vešly.
Durdík
Václav
22
article
Staré, ozpívané školní písně světské postupte
místo novějším. Netýká se to však osvědčených
vlasteneckých písní, jako jsou: Kde domov
můj?, Čechy krásné, Tam, kde věnčí modre
hory, Čechoslovan, Bývalí Čechové, Přijde jaro
a j. Ty naopak se doporučují všem školám. —
V každém školním roce jest nacvičiti asi deset
písní; volme raději více národních než umělých
Přednost sluši dáti písním jarým, veselým.«
Na řádném výboru vzorných písní.
které by měla znáti všecka mládež česká.
ze škol vyšedší, záleží velmi mnoho — vždyt
vyučování zpěvu věnována jest jenom jedna
hodina týdně, takže časem nesmí se plýtvati
ani v tom směru, že se ho užívá k výkladu
theorif hudebních, s nichž žactvo obecnýeh
a měšťanských škol ještě není; ani v tom
směru, že mládež postupující ze třídy do třídy
a přestupující z jedně školy na druhou, musí
se nacvičovati i novým a zase novým
písním kostelním, přece vývojem dějinným
dosti ustáleným; a je také vůbec známo, že
jisté národní, znárodnělé a vlastenecké písně
historického práva tak říkajíe si dobyly, takže
každému Čechu mají býti známyl
Jak by prospělo se zpěvu chrámovému
a společenskému, kdyby aspoň v tomtéž
okrese tytéž klassické písně duchovní a svět
ské veškerá mládež do života přinášela
Čecho
Čech
Čechoslovan
23
article
Jak by se ziskal čas pro nacvičení větš
řady písní, kdyby učitel v každé třídě vyšší
mohl počitati s tím, že všechny »jeho« školn
dítky, nechť postoupily do jeho třídy ze školy
jakékoli, určité písně znají, takže tyto třeba jen
zopakovati a téměř všechen čas na cvičení no-
vých písní věnovati! Ale zatím i v Praze, kd
školy jsou tak jednostejné, jdouce v tutéž dobu
církevní od chrámu ke chrámu, slyšíte pěti
písně různé, které mládeži školy jedné nejsou
nic platny, přestupuje-li na školu novou, kde
»zavedeny« písně jině, jež opět nemůže pěti
kostele druhém a třetím, poněvadž tam zase
odchylné písně jsou zvykem. A v t. zv. » po-
drobných« osnovách zpěvu můžete se dočisti,
jak mládež celého okresu má se naučiti tolika
a tolika »skálám« — což je pro ni zrovna
tak účelné, jako více než třicet druhů větv
české mluvnici, jména cizích starověkých po-
tentátů v dějepise, dělení trojuhelníků v měři-
ctví, spojování teček v kreslení atd. — avšak
marně v takových »osnovách« pátráte, kterým
určitým klassickým písním od třídy ke třídě má
žactvo se naučiti!
Praha
24
article
Ovšem je nás daleko žádati, by školní
úřadové vté věci zakročili a výběr povin-
ných jednostejných písní školních zařídili —
vždyť jest ještě v dobré paměti nešťastný pokus,
zjednati školám českým zpěvník s nápěvy, témět
napořád téhož jediného skladatele a s texly
po stránce poetické nevkusnými, i tendencí po-
dezřelými. Avšak učitelským jednotám
okresním by dobře slušelo, kdyby pomocí okres
ních porad učitelských takové zpěvníky vzor-
ných písní vydaly; vždyť by v nich měly
stálý a hojný zdroj přijmů k účelům spolko-
vým a školským. Jinde ústřední spolky učitel
ské zmocňují se takového výnosného podniku
— u nás ujímají se ho nakladatelé soukromí,
jichž zpěvníky jeden ode druhého přece musí
se lišiti a odtud k málu písní vůbec osvědče-
ných přičiňují většinu písní, jen dle osobního
gusta a osobních styků vybraných, »nových.«
Kdyby ústřední takový zpěvník školní za-
bral jen nejmenší množství písní vše-
obecně uznaných, které by vždycky, i z
nejméně přiznivých okolností bylo lze nacvi-
čiti, zbylo by každé škole ještě času pro pisně
»své«, pro poměry více příznivé — tak by
neubralo se volnosti, o kterou konečně u nás
nejméně se dbá, kde by jí nejvíce bylo potřebí
totiž v umění kreslení, kde tak zv. »podrobné
rozvrhy učiva« dokonce již každý jednotlivý
»list« z určitých — jak známo v stigmografickýel
a osových sílích uvězněných a namnoze nevkus-
ných »škol kreslicích« předpisují!
25
article
Zbývalo by ještě pohovořiti o div adlu,
jímž »dojmy na zástupy se násobí a jednu
uměna podporuje druhou«, kdy »tanec, mimika,
postavy lidské, básnictví, hudba, malba působ
najednou«, takže »máme nejzazší možnost in-
tensivnosti« (Durdik), o divadle, pokud mládeži
obecných a měšťanských škol je přístupno. Le
tos staly se čelnější pokusy ve městech praž
ských, pořádati divadelní společností smíchov
skou řadu představení »pro mládež«; občas i
jiná divadla společnosti a ochotníků podnikaji
představení podobná; již i samy děti hrají pr
soudruhy a družky na divadle prý přimě-
řené hry.
Durdik
26
article
Ale jest na pováženou těkavost mládeže
školní v 6. až 14. roku věku ještě t i m t
způsobem umělým pěstovati, její pozornost o
práce školní ještě více odvraceti, její požitky
ve věku dospělejším předčasně o vnadu
dojmů účinného sdružení krásen smyslových
duchových připravovatil
To již spíše hodí se mládeži div a d la
loutková, která jsou jenom prvopočátkem
požitků z tak složité družiny uměn, jakou před-
vádějí herectví a umění scénická, při kterýchje
zaměstnána fantasie dětská přece ještě doplňo-
váním a přetvořováním — škoda, že nepoměr-
nost postav k celku, křiklavost tvarů, bareva
hlasu, text až banální, velmi často beze vši
poesie, maří aesthetický účin loutkových před-
stavení, nejednou i tou měrou, že mládež do-
spělejší, vkusu již vytřelejšího, od takových
představení bez děje, bez vtipu, bez poesie
sama se odvracl!
Zcela jinaká situace je však s diva-
délky dětskými, byť i jen spoře v le
pence provedenými, za jejichž papírové figurky
děti samy mluví, do nichž osobitý ž iv o
rozličným odstiňováním hlasu vlévají! Nen
žádné lepší »školy« pro výřečnost a výmluvnost
dětí — a toť jest u naší školní mládeže snad
jedině dosažitelný vyšší stupeň vyučování jazy-
kového, vkusu hovicího — nad divadélko dět-
ské. Sluši si ho vážiti i proto, že v našich
školách pro samou theorii mluvnickou, pro nad-
měrnou theorii poetickou, pro připravu a opravu
namnoze předčasných úkolů »slohových« tak
málo času dostává se deklamaci, tomuto
snad jedinému, ale velmi účinnému prostředku
aesthetické výchovy v oboru poesie, jaké měly
školy naše za s tar é dobyl
Nen
27
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Dostihy koňmo, klusem a závody
automobilů v sokolské aréně na
Letné.
Ke zprávám o tomto podniku dosud uve-
řejněným sluší podotknouti, že program zahrnuje
v sobě: dostihy v sedle, závody po-
vozů klusem, a sice soukromých jedno-
spřežných i dvouspřežných, takových též povozů
číslovaných (drožky a fiakry), dále povozů
automobilních a motocyklů. Zajímavým číslem
závodů bude rozjižďka vítězů z jízd v sedle,
dvouspřežných a jednospřežných povozů, dále
pařížský závod automobilů, v Praze vůbee
podnik toho druhu prvý — sluší poznamenati, že
ve velkých městech ciziny závody tohofo způ-
sobu náleží dnes k předním podnikům sportov-
ním vůbec — jakož i závod známého praž-
ského jezdce s bicy klistou.
Jaký živý zájem v kruzích odborných
zúčastněných podnik nyní již vyvolal, vidno z
okolnosti, že některá čísla programu nyní již
jsou plně obsazena, a musily býti již jednotlivé
přihlášky odmítnuty.
Také poptávka po místech jest čilá, a třeba
zavčas pojistiti si zejmena lepší místa.
Program výkazuje celkem 11 jízd.
** Přiští neděli, jak již jsme opětovně zazna-
menali, konány budou závody koňmo, v klusu,
na automobilech v aréně sokolské na
Letné. Pokus pořadatelstva sportovní život v Praze
oživiti jest dojista pozoruhodný a lze se nadítí četné
návštěvy obecenstva. V zájmu nerušeného průběhu
závodů a bezpečnosti závodících dlužno doporučití co
nejdůtklivěji, by se účastníci se závodištěm důkladně
častým cvičením obeznámili a tak seznali, jakou asi
rychlost na něm lze vyvinoutí. Závodní dráha jest
totiž rozměrů celkem skrovných a tak hlavně zatá-
čení vyžadovati bude cviku. Přihlášky docházejí ve-
lice četně a slibuje nový podnik pěkný sport.
Letná
Praha
28
article
Z oyklistského ruchu.
** Jak jsme již zaznamenali, závod o světové
cyklist. mistrovství v Berlíně zajistil čestné
místo tentokráte také našemu sportu cyklistickému,
neboť poprvé měl cyklista Čech vynikající podíl v
championatu světa. Mladistvý amateur R. Kolesa
(S. K. Slavia), získal druhou cenu za Francouzem
Maitrotem. V době, kdy známý sportovník student
Frant. Janda získal světový rekord, hájí s úspěchem
jiný sportsman-student barvy české proti konkurenci
tak znamenitě, jaká byla v Berlíně. Již loni v Paříži
vzbudil týž český závodník pozornost svou krásnou
jízdou, tak že některé žurnály nazvaly jej »amateu-
rem nejlepší světové třídy; svým výkonem nedělním
pověst tu úplně potvrdil. Již v rozjížďce zvítězil R.
Kolesa s převahou 4 délek proti amateurské konku-
renci velmi dobré. V užší rozjížďce zvítězil rovněž
skvěle nad Baeslerem (Němec), Legrainem (Francouz)
a Kritzmannem (Němec), ač dráha nebyla právé nej-
lepší, neboť prudký líják učinil ji velmi kluzkou.
V rozhodující jízdě sešla se pravá mezinárodní kon-
kurence: Maitrot (Francouz), Kolesa (Čech), Struth
(Němec), Denny (Američan). Vedení se střídalo, až
při 500 m. Cech staví se v čelo, maje Američana po
boku, při 200 m. Francouz nastupuje, ale Kolesa jest
hned vedle něho; při výjezdu do cilové rovinky na-
stoupil Kolesa tak prudce, že mu několik drálů v zad-
ním kole prasklo a na zmoklé cementové dráze kolo
podklouzlo, tak že Francouz získává 3/4 délky výhody.
Avšak Čech nedav se odstrašiti, mohutným spurtem do-
stáváse v před, tak že se zdá, že zvítězí, nicméně Fran-
couz přece o šíři pneumatiky jako první pro-
letěl cilem. Třetím byl o 1 délku vzadu Struth a 4.
R Kolesa
Francouz
Maitrot
František
Janda
Němec
Čo
Struth
Denny
Američan
Fran
Berlín
Paříž
Američan
Slavia
Legrain
Kritzmann
Kolesa
29
article
Denny. Jak těsně zvílězil závodník francouzský, vy-
plývá z toho, že určitě považoval Kolesu za vítěze
a upřímně mu také blahopřál. Zvěděv pak, že uhájil
si primát, tiskl vřele ruku našemu repraesentantu
barev českých a poceloval ho
Němci měli toho dne vůbec málo štěstí, neboťi
mistrovství světa pro professionály prohráli. Doufali
neustále, že Arend opakovati bude skvělý výkon, ne-
dávno v Paříži dokázaný, však nestalo se tak a Arend
dokonce končil jako čtvrtý a poslední. V rozjíždkách
zvítězili: Arend před Groynou a Schillingem, Ellegard
před Hubrem a Rüttem a Jacquelin před Seidlem a
Kässerem. V jízdě naděje pak uplatnil se ještě Schil-
ling ke konečnému boji. Závod byl tím velice zají-
mavý, že každý jezdec hleděl získati prvého místa.
Arend, jenž nemohl se do předu dostati, zůstal na
čtvrtém místě a tím osud jeho byl zpečetěn, neb při
krátkém spurtu jsou jeho naděje vždy velmi malé.
Konečný boj rozhodoval pouze mezi Ellegardema
Jacquelinem. Dán vyšel z něho jako jislý vítěz. Ob-
hájce titulu Jacquelin druhý. Schilling třetí a Arend
poslední.
** Starom. klub »Praha« pořádá dnes polodenní
výlet do Dolinku, rodné obce V. Hálka. Schůze na
cvičišti, odjezd o 1 hod. odpol.
** Jednota »Praha a okolí« pořádá dnes ve
2 hod. odpol. mimořádnou valnou hromadu ve své
jízdárně. Po valné hromadě koná se výlet.
Denny
Němec
Schilling
Ellegard
Hubr
Rütt
Jacquelina
Seidl
Kässer
Dán
V Hálek
Paříž
Ob
Praha
Dolinka
Starom . klub
30
article
Athletika a sportovní hry-
** Letošní footballová saisona »Slavie« byla
neobyčejně bohatá, neboť sehrál náš přední repro-
sentant tohoto sportu celkem 14 mezinárodních zá-
pasův s Dány. Maďary, Angličany, Švýcary a Němci.
z nichž bylo 9 zápasů vítězných a 5 prohraných.
Větší počet porážek sluší přičísti jednak konkurenci
výtečné (Angličani a Dánové), jednak některým ne-
hodám, jež naše studenty letos vydatnou měrou sti-
haly (tak na př. neunavný člen pan Baumruck
byl z celého mužstva jediný, jenž vše-
chny zápasy proděla!). Výpravy do ciziny
podnikla »Slavie« čtyři a to do Pešti, dvě do Vídně
a památnou výpravu do Kodaně. Klademe tuto pře-
hled jarní saisony
17. března M. Uzsó Egyesület . . . . 4 :2
24. » B. Torna Club
25. » M. Athletikai Club . . . . 3 :1
7. dubna represent. mužstvo švýcarské 4 :o
8. » Surrey Wanderers . . . . 1 :5
Dán
Maďar
Angličan
Švýcar
Němec
Baumruck
M Uzsó
Pešť
Vídeň
Kodaň
Slavia
Athletikai klub
Surrey Wanderer
Egyesület
31
article
A. C. Viktoria (B team Slavie) 7 : 1
W. A. Č
Southampton F. C. . . . . O :3
Müegyeteny F. C. . . . . 6 :0
5. května V. Cricket F. C. . . . . . 4 :1
Fürst Vienna F. C. . . . . 3 :5
K. F. C. Frankonia . . . . 9 : 1
Akademisk B. C. . . . . . O :5
Kjöbenhavn B. C. . . . . 2 :1
Jak se nám oznamuje, »Slavia« koná již nyní
horlivé přípravy k saisoně podzimni, jež slibuje
rovněž býti zdařilou. Různá cizí mužstva zavífají do
Prahy, aby změřila síly své s českými studenty. Ze-
jmena hledí se s jistou zvědavostí vstříc zápasu
3 »B. Torna Clubem« a především s »First Viennou
F. C.«, jež lelos na jaře porazila tak rozhodně » Slavii«.
Oba tyto zajímavé zápasy sehrány budou v Pra ze.
** Výkon českého mistra diskaře Jandy pů-
sobí dosud v cizině rozruch. I německé listy tento-
kráte výjimečně uznávají znamenitý výkon českého
athleta a přinášejí jeho obrazy. Českému sportu ne-
příznivý »Sport i. B.« přináší již podruhé momentky
Jandova hodu. Sluší podotknouti, že všnde správně
uvádí Jandu jako Čecha a nikoli opět jako »Raku-
šana«, jako se letos opětně dělo Kolesovi v Berlíně,
kde týž všude udává se za zástupce rakouského
sportu, kdežto ve skutečnosti jen jako Čech startoval.
** »Sparta« reklamuje oba vítěze ze sletu sokol-
ského, F. Součka, ve vrhání diskem a Oldř. Prágra
vitěze v trojskoku, jakožto své členy. — Klub zřídil
ještě jeden tennisový court pro členy na vlastní klu-
bové dráze v Karlíně na býv. voj. střelnici. Pravi-
delné schůze výborové konají se vždy v pondělí ve-
čer v restauraci »u Pinkasů«.
** Jarní období.»Česk. athl. a foolbal. klubu« na
Král. Vinohradech vykazuje zdárné sportovní
výsledky; všechna tři mužstva klubu dobře si vedla.
Hlavním bodem sezony byl zápas A teamu s »Fl r st
F C
V F C
Frankonio
Janda
Jandův
Čecho
F Souček
Prágr
Pinkas
Král
Č Southampton
Praha
Berlín
Karlín
Slavia
Akademisk B
Kjöbenhavn B
First Vienna
Sparta
1 Fürst Vienna