ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 d78c1320-6615-11dc-b6ec-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 34 celkem · entity: person 45, work 12, place 8, org 5
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
21. července 1901. Oíslo 199.
3 article
»Buďte tak laskav, dejte ihned odstrani prapor i věnec s drátů — nemohla jsem cele půldne na telegrafu pracovat a nyní vidím,co toho příčinou.« Kývající ručky vztáhly se vše- chny po květinové ozdobě a za okamžik otřásla se žerď praporu. Ten zmizel z jasu slunečního v tmavém otvoru půdy. Expediťorka kynula dív- kám rukou dík a s lehkým srdcem i krokem spěchala opět do kanceláře. Tam stále tá ta tá ta tatatata ozvalo se — slyší ji! Venku právě dokončili. Pan kapelník s bílým chocholem na klobonce, v bílých rukavicích, pozvedl taktovku, ohledl se přísně po hudebnících, tito spustili »Naprej«. Ze zástupů lidu rozvlnilo se bouřlivé volání »Na zdar!« a »Sláva !« a toléž volala radostně expeditorka ve své samotě. Usedla, urovnala papír a psala, psala — psala. Tři- krát přišla kuchařka dolů, aby už šla k obědu — musili dnes obědvat bez ní. Paní poštmi- strová poslala jí aspoň něco pro zotavení k snědku — když expeditorka od stroje vstala s planoucí tváří, byla na zemi jako závěj sněhu kupa rozvinutého papíru, na stole stálo jídlo studené, netknuté, venku tloukly hodiny dvě — ale při banketu se blahopřejné telegramy dle přání i programu — přečtly.
kapelník
4 title
Úpadek.
5 article Napsal August Germain, přel. B. Slfvová.
Napsal August Germain, přel. B. Slfvová. Na boulevardu des Italiens. Hubený, bledý tulák, s horečnýma očima alkoholika pod hu- stým obočím, člyřicetiletý, přechází na prázdném ehodníku před kavárnou. Na hlavě má děravý klobouk, na těle cosi, co není ani syrchnikem ani halenou, nýbrž rozedraným cárem, obut letní střevíce, z nichž jednomu schází podešey. Jest prosinec a pronikavý mráz fičí celou Pařízí. Tulák drží v ruce časopis. Pojednou spatř blížiti se tlustého pána, s červeným obličejem, v zimníku až na paty, s vyhrnutým astrachá novým límcem. Tulák, k tlustému pánovi: Můj kníže přejete si časopisu?... Je v něm podrobná zpráva o zasedání sněmovním, drama z avenue de Villiers, neštěstí na dráze ... kupte, muj princi... (Následuje pána, který stále neodpo- vídá): Nebo mi darujte, zač bych si mohl kou- piti něco pro zahřátí... vypiji sklenku na vaše zdraví... jen tři sous mi darujte .. . jen tr sous . .. Tlustý pán: Dejte mi pokoj . .. Tulák: Hleďte, pane vyslanče, co vám to udělá... tři sous jenom Tlustý pán: Myslíte, že je to tak málo? Tulák: Zajisté pro vás, pane, to je vi dět už na kabátě . .. Tlustý pán, s podivným smíchem: Ano kabát je pěkný . . Tulák: Snad vás s ním ošidili .. . tomu se nedivím.... dnes nedostanete poctivého zboží... Proto já si žádné nové šaty neku- pujit... Nuže, smilujte se!... v malé chvíl pozvednu sklenku na vaše zdraví. .. Darujte mi tři sousl Tlustý pán: Byl bych sám rád. kdy- bych je mělí Tulák: Pane, vy žertujete. Tlustý pán se zastaví rázem a ohrne límec: Oh! (vrávorá) Oh, oh... co je to (Trochu se sebéře). Jaká závrať !... Vše se se mnou točilo . . Tulák: Mám vás podepříti?
August Germaina B Slfvová Hubená avenue jít Villiers
6 article
Tlustý pán: Ne, děkuji .. . ale mysle jsem, že mne raní mrtvice... Tulák: Asi jste mnoho večeřel . . . Dle vašeho zevnějšku a dle způsobů uhodl jsem. jste obchodníkem. Pil jste mnoho bourgo- gneského... Pak jste šel do koncertu . .. Tlustý pán s bolestným úsměvem : N to jsem zrovna myslel !... Musím vypadati nad míru vesele! Tulák: Opravdu, nevýpadáte jako někdo kdo se právě dobře pobavil. .. Ale víte, my chudáci, vidíme-li někoho jen trochu lépe oša- ceného, myslíme hned, že je šťasten. Co je vám? Tlustý pán: Nic. Tulák: O ano, ano, staroušku, něco vám je. Mluvte. Ulehčete si. Tlustý pán se slzami v očích ! J mi ... je mi... že se jdu utopit . .. Tulák: Jakže? Útopit? ... a máte ješt i prádlo? Tlustý pán; A ani haléře v kapse .. (Obrací kapsy.) Podívejte se, můžete se př svědčit... Všecko ... O všecko jsem přišel .. Tulák: Ve hře. Tlustý pán (v nepřemožitelné potřeb svěřiti se někomu): Jsem obchodníkem . . Zejtra měl jsem vyplatiti obnos, veliký . . Patnáct tisíc franků . . . Očekával jsem pe- níze . . . nepřišly . . . Vzal jsem tedy tři tislce franků, které mi zbývaly v pokladně a šel jsem do klubu . . . Mohl jsem míti štěstí . . . proč ne? (Živě.) Měl jsem přítele, kterému se totéz přihodilo . . . už byl na kraji záhuby utekl se ke hře a s pěti sty franky vyhrál dvacet tisíc a nyní má tři domy na hlavní třídě . . . Tři domy, rozumite? Tulák: Ale ty's neměl štěstí? Tlustý pán (se zoufalým vykřikem)i Ne!.. . (Zatíná pěstě.) Klid . . . jen klid 1 .. (Temně.) Teď je konec . . . Musím ohlásit úpadek ... Nechte mne . . . Skočím do Seiny Tulák: Ty jsi sám? Tlustý pán: Jak to? Tulák: Jsi sám? Nemáš ženy ani dětr?
Seina
7 article
Tlustý pán: Mám ženu a dvě dcery Tulák (Chladně.): Pak jsi baba! Tlustý pán: Proč? Tulák: Já také znal lepší časy, také jsem byl jako druzí, na výši... V dvacíti pěti letech zařídil jsem si obehod s vínem . .. Také jsem ledačehos zakusil . . . jenom že jsem mnoho pil . . . propil jsem svůj majetek . . . Ale když jsem se ocil v bldě, nešel jsem se zabít . . A neměl jsem nikoho na světě, koho bych tím zarmoutil... Ale ty, půjdeš-li se utopit, slyšíš? Tlustý pán: Ano. Tulák: Pak jsi baba Tustý pán: Ale co řeknu své ženě Což mohu ji to říci? Tulák: Poč ne? Bude plakat, však ty plakall Tlustý rán: A mé dcery? Tulák: Udělají po tvém příkladu. také Tlustý pán: Ne, ne, mám toho dost . Skok přes zábradlí, pád do vody a konec, t bude pojlepší. Tulák: Neuděláš to, překazím ti to. Tlustý pán: Ale vy nevíte, co to zna- mená, když pomyslím: Zejtra všichni přátelé známí odvrátí se ode mne, protože ohlásím úpadek. Tulák: Aj, aj, komu to povídáte ? Tak jsem tak soudil, když jsem musil zavřiti svů obchod . . . Nu, byl jsem poctivý člověk a vy zdá se, jste jím také. Tlustý pán: Kdybych byl býval méně dobrý! co jsem se napůjčoval přátelům, kteř mi vícekrát neoplatili . . Tulák: Také jste to nahledl ? . . . T je vždycky . . . to se opakuje stále . . . Nuže, potkávám často lidi velmi slušně, které jsem znal v lepších dobách (pyšně) a někteří z nieh mi ještě dnes podávají ruku ! . . . Tak bude i s vámi. Tlustý pán (váhavě.) : Nel Tulák: O, ano. Tlustý pán (zničen bolem): Můj bož můj bože . . . co dělat? Tulák (béře jej pod paží): Pojď s mnou s. . mám deset sous . . . bylo to na byt, ale dám ti sklenku něčeho . . . to tě po- síli ...
Skok Aj
8 article
Tlustý pán: Pili, píti! Nemohu . . mám hrdlo sevřené . . Tulák: Myslíš? Jen pojď, trochu absynthu přece proklouznea po něm vidí člověk vše zeleně . . . v barvě naďěje .. Tlustý pán: O, nadějel Tuláka Sení a kusem chleba můžez tebe být zase jednou boháč. i Napsal An dr ě T h ou riet Byl kdysi na podzim v savojské zemi ka- pucínský mnich, jenž almužnou pro klášte svůj sháněl víno: po bradu vlněnou hazuku. kol beder konopný pas a na zádech plechovou putnu, stanovenou k pojímání skýtaných dávek, bos putoval plochým pobřežím širého jezera Annecyského ode vsi ke vei, prosebně dovolá- vaje se blahodatnosti venkovanů a náhradou slibuje vroucí modlithu. Okolnost ta nijak nebyla k povržení, ano známo bylo, kterak orodovná přimluva žebroni- vého tohoto bratra nadmíru byla drahocenna, neboť z obzvláštní mílosti nebeské sluchu do- cházel nejen u svatého Františka, nýbrž i u sa- mého boha. Nicméně roku onoho, ježto vinice v máj byly namrzly a sklizeň byla skrovná, vesničané byli v neutěšeném rozmaru a následovně tak nevalně štědrí. Po celodenní obchůzce za slunečního svitu enž přes to, že bylo v říjnu, nepřestával být sálavě palčivým, řeholník těžce již na ramenou pocifoval svoji putnu, ačkoli tato z pola ješte byla prázdna. Nohy zkrvaveny, s chýlíeím se šerem strmá- ceně dospěl k rybáfské chýži. doškosou atře- chou svojí vyslánějící se v zelenavých vodách jezerních a nejsa s to vrtnout se dále, zaklepal na dveře, aby požádal přes noc za přístřeší. Na prahu objevila se rybářka, žena dosu mladá a svěží a velmi hezká a vábná.
svatý František Noha ě T h ou
9 article
Vyslechnuvši prosbu zemdleného cestov níka, truchlivě potřásla hlavou a pravila: »Líto mi vás, bratře ubohý, z plna srdce. ale noclehem ponechat vás nemohu, neboť muž můj, který co nevidět přibude z lovu, v nená- visti má klášterniky a povahy je velice násilné.« Leč plahočivý poutník zdvojnásobil svoje stesky a tak rybárka posléz nad ním se ustrnul a vpustila jej v chatu, rychle mu připravila sousto kaštanové kaše a odkázala jej na půdu, kde uvelebil se v seně. Pozdě večer vrátil se rybář domů. Ničeho neuloviv, byl nadmíru nedůtkliv a k tomu velmi hladov. Polévka zdála se mu špatná, pročež mísu hodil žené svě na hlavu a jakkoli tato zcela se chovala trpně, krutě jal se ji bít. Na senníkové hůře, kdež byl se uložil kapucín postřehl celou tuto scénu a nesprave- dlivost jednání mužova z hrdla mu vyloudila rozhorlený výkřik.
10 article
Rybář měl bystrý sluch a zvolal: »Ha, nestoudnice! Někdo je na půdě Snad že's do sena tam ukryla svého galána!- »Ne,« odpověděla mladá ženu, »to mnich nějaký, který mne požádal za nocleh.« »Mnich!... Nu, počkej!... Spořádán se s ním a to hned !« A uchopiv po ruce kdes ležící obuch, vrh se k řebříku, přistavenému k senníku. Ubohému řeholníku zbylo jen právě pokdy. že vyskočil na štěstí nevalně vysokým jen vi kýřem a unikl v husté síti pobřežní. Při hrázi shledav rybářovu lodici, ztich ji vypjal ze závěsu a rázně se rozmáchnuv vesly, v brzku přirazil k protějšímu břehu. V pozadí malé zátoky, s té i oné stran lemované ovocnými sady, na mírném návrší zvedal se zámek Maladiére, jehož okna dosud byla osvětlena. Více než před tím zmožen únavou, mnieh odhodlal se přes noc dožádat se tam poho- stinství. Panské sídlo to bylo majetkem velmi bo- haté mladé dámy, jež letory byla tak svárlivé a zlobné, že manžel její nucen byl ji opustit a že čeleď obsluhovala ji toliko s bázní.
11 article
Prosbu kapucinovu vyslechla se všelijak pochybnými vtipy a žerty a podotknuvši, že vůči slibu dobrovolné chudoby třeba mnichům pouze skývy černého chleba a víchu sdrchané slámy, rozkázala v souhlasu s tím, aby před- ložena byla pozdnímu hostu psí šlichta a lůžko mu zřízeno ve stáji. Co při stěně u krbu odpočinku dopřával zondaným svým údům, sama vešla čo kuchyně, aby si bezprostředně stropila z něho smích jizlivě zaklevetila o obsahu jeho putny, obvinil jej z pokrytectví a vyčtla mu, že opíjí se po- tají vyžebroněným vínem. Úbohý řeholník krčil se ve svém koutě nedával odpovědi. To popudilo nevraživou šlechtičnu jen tím vlce, takže bez ostychu jala se mu spílata posléz vyhodit jej dala ze dveří. NÁRODNÍ LASTY. Za chladné noci říjnové octnuy se na sil- nici, nešťastný kapucín nebyl s to v duchu s ubránit porovnání mezi zlovolnou a bezcitnon paní zámeckou a půvabnou a útrpnou ženou rybářskou: poměry lidské v případě tom špalne se mu zdály uspořádány a v srdci ozvalo se mu cos jako nevrlost, neboť přes to, že běhů svělských klášternicky byl ustraněn, citlivost si zachoval pro všelikou křivdu. I poklekl na zemi a pozvednuv zraky své k obloze, poselé třpytnými hvězdami, vroueně pronesl z hloubi duše: »Dobrý bože všemohoucí a ty, svatý Fran tišku ctihodný, způsobtež, aby paní zámku tohoto zaujala místo manželky rybářovy a na opak tato se stala rádkyní maladiěreskou.« Jak zprvu zmíněno, kapucínský mnich ten požíval v nebi přízně neobmezené a důvěřiv pokorná modlitba jeho bezprodleně byla vysly- šána: neviditelné ruce divuplně vykonaly pře- místění obou žen.
Fran národní Last
12 article
Hašteřivě urputná paní maladiěreská pro budila se z jitra v chatrči rybářově, jenž dur divě soptivý její křik lez průtahů spražil dů kladným výpraskem lískovkou. Pokud se týká nanželky lovce pstruhů po ranním procjtnutí srém shledala se na měk kém lůžku s hedvábnýni oponami v nádherně upravené komnatě, polžené pestrými čalouny. Když zticha komoná vešla, snídaní přiná- šejíc velitelce své, všeska překvapeně stanula v postoli spatřivši mlacou, sličnou a vnadnou ženu na místě posupné harpie ze dne minulého a úžas její zdvojnásobl se ještě, ana promluvi k sobě zaslechla sloven a tónem lahodným libým. Nová paní zámecá zvedla se s lože v příjemné podivení uvedla veškeré lidi domáci jak vděkuplnou svojí spanilostí tak laskavou svojí vlídností. Jednosvorný byl v Maladičre hlas o zá- zraku a zvěst o netušeré události té ryčhle se rozšířila okolím, takže ž k sluchu dospěla zá- meckému pánu,“ jenž jyl daleko prchl od ně kdejší své ženy. A nerozpakovav a neobmeškav se ni oka mžik, chvatně se vráti v manželské svoje by- dliště, aby vlastníma otima obezřel novou do mácí paní: byl tak romícen a uchvácen krásou a něhou mladě dámy, že bez odkladu se roz hodl s ní se oženit.
13 article
Svatba oslavena byla v sousedním kostel a novomanželé v otevřeém kočáře zpět zamí řili na zámek maladičreský. Co zvolna silnicí jeli poděl jezerního břehu. škaredá a zedraná žena, s hráze máchajleí prádlo, pohledem stočila se po míjející dvojiei, odmetla srčivý cár, skokem se dala za vozem a vzkřikla na kočího: »Hej, zastav, Manricete, zastav, halamo !« Zámecký pán se ohledl a poznav první svoji ženu, hrůzou se zachvěl na celém těle rovněž vzkřikl na kočiho »Práskni do koní, Manricete, tryskem dál!« Kočár zmízel v oklice. Bývalá paní zámecká upachtěně a žalostně tla ačtn aa kul opozdila s večeří, k dovršení bědy její rybáh počastoval ji řádným výpraskem novým. Kapucín, jenž právě se bral cestou a všeho byl svědkem, tak velice se rozchechtal, že by málem byl z putny své vyšplíchal vešker svoje víno. ura
Kočár
14 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Prázdninová kapitola. Před čtrnácti dny ukazoval jsem na tomt místě, kterak je nutno, abychom obrátili zřetel k obchodu, abychom se zmocnili tohoto důle- žitého oboru lidské činnosti. Dokud nemáme ve svých rukou obchod, chybí nám nejdůležitější podmínka ke skutečné samostatnosti, jsme v nej- důležitějších svých potiebách, při koupi i př prodeji odkázáni na ciz a jak se u nás věci mají, na svoje nepřátele, kteři takto na kone mají největší zisk z naší píle a práce. Tuto pravdu bychom měli níti neustále na zřeteli měli bychom konečně počit pohližeti na obchod jinak, než dosud. Ohlédněme se jen, kdo u nás nyní dostává se na učení ke kupectví Zpravidla hoch, jenž pro tu neb onu příčinu nemůže studovati dále buď pro nemajetnost roličů, anebo pro slabý prospěch ve škole. Powžuje se to takřka z pohromu. Že by dávali k obchodu hochy rodi- čové zámožní, kteří mchou dítě opatřiti veške- rými prostředky k důklalnému kupeckému vzdě lání, ku praxi v cizině s umožnit mu, aby záhy, jakmile nabyl dostatečnýh zkušenosti, mohl se státi samostatným, jest i nás vzácnou výjimkou.
15 article
Dát hocha ke »špecerají, do obchodu s osad- nickým zbožím, považue se u nás přímo z pohromu. Ovšem, práce est tu těžká, ale hoch nabude tu nejdůkladnějšho vzdělání kupeckého a jest sehopen pracovati v kterémkoli oboru ob- chodu. Za to mladík, jetž se věnoval »lepšímu« obchodu, s galanterním neb střižným zbožím atd., musí se přičiňovat seč jest, aby rozšíři svoje obchodní vzdělání a nabyl tak potřebné všestrannosti. Vůbec jest třeba, aly mladík, jenž se vě- noval obchodu, byl si sd první chvíle vědom, že pracuje pro sebe že veškeré vědomost a zkušenosti, jichž nabule, stanou se jeho ma- jetkem. Ovšem, kdo v chchodě koná jen to, co nezbytně musí a to ještě s chutí galejního otroka, zůstane nezbytně otrokem po celý svůj život. Jen neustálá svědomitá práce může mla- díka otužit ku příštímu zápasu o existenci, po- skytnouti mu potřebné houževnatosti a pružnost ducha, jehož potřebuje pro svoji samostatnost.
16 article
Kdo práci hledí jen tak odbýt a věnuje všechen svůj čas jen pitkám nebo podobným »zábavám«. záhy odpyká toto hříšné maření času a energie- Jestliže kde, jest v obehodě pravidlo »timei money« svrchovaným zákonem, a zejmena v mladých letech jest čas majetkam nenahradi telným. V těchto letech, kdy paměť je svěží vnímavá, třeba nashromáždit pokud možno nej větší zásobu užitečných vědomostí, třeba varo- vati se všeho, co by ochabovalo energii. Jest vskutku úžasno, kterak se u ná hledí s patra na obchod, jeden z nejdůležitěj- ších oborů lidské činnosti. Ohlédněte se, kam se obracejí mladíci, kteří absolvovali obchodní akademii neb jiné vyšší učiliště obchodní. Šnaž se především dostat nějaké kancelářské místo v záložně nebo v bance. Je tam práce poho- dlná, více volného času, jenž se z pravidla ne- věnuje vzdělání, neboť čemu se naučil, mu stačí a dalších ambicí nemá. Čestné výjimky prozatím toliko potvrzují pravidlo. Nejsem nad- šeným přivržencem ženské práce v nejrůzněj- ších oborech — nikoliv z pouhého doktrinář- ství, nýbrž prolo, že se tím stěžuje beztoho již krušný zápas o existenci — ale v tomlo pří- padé bylo by hotovým požehnáním, kdyby se takověto kancelářské práce svěřovaly silám žen- ským, neboť pak by byli mužští nuceni, věno- vat se prospěšnějšímu zaměstnání, využitkovt plně svých schopností a vyvinout veškeru svoi energii.
až
17 article
Jest již nezbytně třeba, aby rozšafaí rodi- čové, poznávajíce důležitost obchodu, věnoval mu mladíky právě nejčipernější a nejsehopnějš a dbáli toho, aby mladík, věnovavší se tomu oboru, pojímal svůj úkol s veškerou opravdo- vostí a sám se snažil, vzdělati se pokud možno co nejdůkladněji. Neboť je-li v každém oboru třeba důkladného vzdělání, jest vzdělání poku možno nejširší nezbytnou podminkou zdaruu obchodníka. A mladík od samého počátku mus zvykati pilné práci. Jako jest nesmyslné a ško- dlivé, udržovati dítě v názoru, že se učí proto, aby si přinoslo domů pěkné vysvědčení a ni- koliv proto, aby získalo potřebných vědomost k vlastnímu svému prospěchu, tak si mus mladík, jenž se učí obchodu, býti vědom, že eo koná, koná pro vlastní svoji budoucnost. Jen tak zachová si potřebnou chuť do práce věnuje se jí s opravdovostí, jakě je nezbytně třeba. Pak také nebude považovati práci za nějaké otroctví, nýbrž za nezbytnou průpravu k vlastní samostatnosti.
18 article
Mladik, jenž se věnuje obehodu, měl by býti svědomitě šetrný, neutráceti více nežje nezbytně třeba, i když má čáku, že nebude musit, až se stane samostatným, počít s prázd- nýma rukama. Je to nezbytná průprava naučit se hospodařit v malém, skládat groš ke groši, aby v době samostatnosti byl schopen nutné kázně sama sebe. To není mamonářství, to jes rozšafná hospodárnost, umožňujíeí mladému ob chodníku zjednati svému podniku bezpečný pod- klad. Obchod nevylučuje idealism, ba vážni pojat v celém svém důležitém významu pr život národa, jest právě tak ideální, jako které koli jiné zaměstnání. Netřeba ani poukazovati ke skvělým příkladům štědré obětavosti za hra- nicemi, též u nás máme mezi obchodníky dost obětavých vlastenců a byl to právě obchodník, jenž první u nás poskytl příklad kavalírského mecenášství, nepachtícího se ani po poctách an po vyznamenáních, věnovav po deseti tisících na zřízení dvou obchodních škol na Moravě.
Mladik Morava
19 article
= Nejzrůdnějším národem světa nazývá markýz de Nadaillac v »Correspondentu« obyvatele severozápadní části Mexika, zvané Serie. Jich území obsahující 1500 čiver. mil, hraničí s mexickou pro vincií Sonorou. Špinavost Seriů jest pcý odpuzující jich šat a příbytky páchnou nečistotou: převyšuj- lzkér zxoji zanedbanošrkove dosatií obrovite výse až půl třetího metru, ženy 1 m. 72—75 cm. Živí se pouze lovem a cbytáním ryb, není-li toho, hladoví. ale pak najedí se tak důkladně, že nemohou se hý- bati. Jedí snad vše, co chytí, neštítice se ani hadů a myší. Zvláštní pochoutkou jest jim želva; ze zbylého štítu hotoví kolébku pro děti, z kůže řemenya sandály. Občas konají loupežné výpravy k farmám v Sonoře a St. Anně, kde volně se pasou stáda koní; zde vyčihají vbodný okamžik, odvlekou ubobé zvíře, kamením utlukou a na místě snědí, nepouží- vajíce jiných nástrojů než zubů a nehtů, neboť nůž není u nich znám. Služby nože vykonává u nich za tím účelem přibroušený útes kamene, nebo kly divokých zvířat. Poněkud pokročilejšími než mužové jsou jejich ženy, které samy zhotovují si ku přiná- šení vody hliněné, ovšem velice primitivní nádoby Jediným oblekem jest kus kůže, který si ovážou kol beder provazcem, upleteným z vlasů svých žen ostatní části těla jsou úplně nabé. Žijí v polygami a co zvláštní, neciti potřeby nižádné víry a nábožen- ství. Neklaní se ničemu, nevzývají ničeho, o slunce. měsíc, hvězdy se nestarají, neboť o vykládání zjevů přírodních nemají zájmu.
Nadaillac Stanislav Anna Mexiko centimetr
20 article
= Kam se poděl karábáč? Rozmarná hi- storka sděluje se z Fort Plaine americkým listům Před nedávným časem zemřel ve Fort Plaine bohatý farmář Tomáš Crouse, který jsa bezdětným vdovcem sdílel s černochem Bobem svoji domácnost. Když po smrti jeho otevřéna závěť, shledáno, že učini Crouse universálním dědicem svého černocha, ale současně diktoval následující nepříjemnou pod- mínku: »Dříve však, než se Bob v dědictví uváže. na důkaz, že si ho zaslouží a zároveň za kousky. které po léta mi prováděl, aniž bych pro stáří svo měl dosti síly, citelně jej ztrestati, žádám, aby »úřadně« mu bylo vyplaceno dvacetpět ran mým vlastním karabáčem, který visí na obvyklém svém místě u dveří. Kdyby se zdráhal trest přijmouti, při- padniž mé jmění chudým v osadě...« Když čer- noch byl otázán, je-li srozuměn s výplatou, počal se třásti a dal se do nářku. Když jej fůřadník ko- nejšil, že farma stojí za dvacetpět ran karabáčem. plakal ještě více a konečně se přiznal, že snesl by třeba sto ran, ale že nemohou mu býti vyplaceny. neboť nenáviděný karabáč hned po smrti svého pána spálil. Věc byla postoupena vyšším úřadům které rozhodnou, může-li černoch vyplacen byt jiným karabáčem, či připadne-li farma cbudým.
Crous Bob Fort Plaine
21 article
= Potrestaný seladon. Zenatý jeden bankét madridský, který trpí fixní ideou, že jest nepře- možitelným krásavcem a ničí něžná srdce na potkání. zatím co před svojí ženuškou má posvátný strach. rád hází okem po madridských kráskách, ovšem, aby žena o tom nevěděla. Několik veselých dam, kter postřehly bankéřovu domýšlivost, usneslo se důkladně jej vytrestati. Jedna z nich, dáma velice sličná, uvolila se vzíti na sebe tuto úlohu. Při obvyklé své pro- cházce po korsu obdržel bankéř od posluhy lístek. psaný ženskou rukou, ve kterém neznámá, až po uši do něho zamilovaná dáma, zvala jej na na randez- vous do blízkého parku, kde v jistou hodinu bývá liduprázdno. Bankéř tímto svým »výbojem« rozjařen. nepomyslil na žádnou lest. Dostavil se v určenou hodinu, setkal se také s dámou, kterou v intimní chvilce políhil. Současně smluvena schůzka n druhý den. Nedošlo však k ní, neboť bankéř když urovnával si právě před zrcadlem účes, obdržel list, z něhož vypadla fotografie, na které ke svému úžasu poznal sám sebe v okamžíku, kdy objímá dámu v parku. Současně četl na lístku: »Ubezpečuji Vás svou ctí, že tato fotografie bude jedinou, octne-li se zejtra v denních listech zpráva, že věnoval ne- známý dobrodinec ve prospěch chudých v Madridu libovolnou částku.« Zpráva i dosti značný obnos skutečně druhého dne v novinách se objevily ; za to však bankéř neobjevil se několik neděl na korsu.
Madrid
22 article
=Psychologii zvířat studovati usnesl se francouzský zoologický ústav, jehož ředitelem jest Perrier za pomoci badatelů Hachet Soupleta a psy- chologa Th. Ribota. Účelem jich jest stanoviti du- ševní schopnost jednotlivých zvířat pokusy. Za tím účelem pořídili zoologické zahradě pařížské rozsáhlou arenu, kde jest místo pro 400 pozorovatetů vyhra- ženo a současně improvisovana pro zvířata, jež mají se zkoumati, rozsáhlá klec. Zootogové rozeznavají tři stupně zvířat, která svým studiím podrobují: intelli- gentní, která rozumí posuňkn a hlasem dají se do jisté mírv ovládati, dale zvířata, jež řídí se pouze svým
Perrier Th Ribot
23 article
Přeložil Václav D v o řák.
24 article
přirozeným instinktem a konečně taková, kteri pouze impulsem k pohybu dají se donutiti. První pokus konán s opicí, které přičítá se značná intelligence. Na stůl postavena korkem uzavřená láhev s vodou a položena vedle vývrtka. Opice nej- prve láhev očuchala, házela si s ní, pak chtěla ji prsty otevříti; když se jí pokus nedařil, praštila láhví o zem. Pokus byl opětován s láhví novou opice upozorněna na vývrtku. Po upozornění ihned vývrtky se chopila, ale nepoznala, k jakému účelu slouží, a urazila jí hrdlo láhve: když však Perrien před klecí jí ukázal, jak s vývrtkou se zachází, při nových pokusech zcela správně láhev otevřela, láhv s vodou však vylila, kdežto s vínem s dychtivost vypila.
25 article
= Svízelem lékařů nejen u nás, nýbrž i Turecku jsou různí mastičakři, zázrační doktoři, staré ženštiny a jak se všichni do vědy lékařské se pletoucí »vědátoři« jmenují. Ačkoliv sultán Abdul Hamid II. velmi mnoho vykonal na ochranu učených lékařů, nicméně lid utíká se se svými nemocemi ra- ději k dervišům, věštcům, kněžím, zaříkávačůma lazebník se svou břitvou jest hledanější než seb dovednější chirurg. Zajímavo jest, že jako u nas véelijaká zjevení z praobyčejné studánky učiní zá- zračnou vodu, ke které pak putují procesí, tak u Turků jest to Mohamed, jenž vzbudí dosud dříma- jící talent lékařský v některém, o lékařství nikdy ani nesnícím mosleminu. Tak vypráví delší čas mezi mohamedány ztrávivší cestovatel takto: Ještě včera viděli jsme Hadži Mustafu v bazaru prodávati zele- ninu a melouny. Jak jsme byli překvapeni, když druhého dne vidíme, an sedí na témže místě, ale místo košů se zeleninou má před sebou narovnáno plno láhviček, prášků a pilulek a sám listuje učeně ve veliké knize. Přicházejí jeho denní odběratelé zeleniny a žasnou. Než Hadži s velmi vážnou tváří zdvihá se a pak na to theatrálně zvolá: »Veliký jest Allah! Mohamed navštívil mne v snách této noci a pravil: Hadži Mustafo, Allah tě ustanovil, abys odstraňoval utrpení lidstva!« A vše se klaní a volá »AHah jest veliký, staniž se jeho vůle«. Jedna taková návštěva Mohamedova v snách platí u mosle- mínů více než všechna tři řigorosa i s doktorátem.
Hamid Turek Mohamed Hadži Allah Mohamedův Turecko Hadži Mustafa Allah ty
26 article
Hadži Mustafa léčí pak následujícím způsobem všechny nemoci. Pacient sáhne prstem na některé místo v otevřeném koranu. Hadži při tom po způ- sobu lékařů ohledává tepnu, kterou hledá často na místech velice různých. Pak napíše na střepinu onen verš z koranu, dá ji nemocnému a aby neodešel jen tak zhola, sáhne do své lékárny, zavřev při tom oči, aby pracoval při hledání léku pouze duch inspirovaný Allahem. Tak rozumným Hadži jest, aby neměl ve své lékárně jedu a neškodná nějaká tinktura vždycky se najde. Tinkturu tu musí si nemocný doma nalíti na střepinu, vypíti ji za říkání verše z koranua může být jist, že bude zdráv jako ryba. Vede-li se však nemocnému ještě hůře, není tím vinen Hadži Mustafa, nýbrž jest to vůle Allahova, jenž si nepřeje, ahy se pacient uzdravil. = Koloratura »Lohengrina«. »Scena illu- strata« přináší ze života pěvce Emilto de Marchí ná- sledující historku. Jednoho večera zpíval Marchi Lo- hengrina. Druhého dna dostavil se k němu itatský jakýsi boháč, velice omezený človíček a poklepav mu důvěrně na rameno pravil: »Bylo to hezké, velice hezké, ale víte ani trošku koloratury v tom Lohengrinu nebylo. Strašlivá podobnost a kostelní písní.« — Zpěvák poněkud podrážděně odvětil »Právě proto, vždyť jest Lohengrin rytířem sv. Gra- alu.« — »Ano, ano, připouštím, ale nemolil byste přece něco tak do toho vložit jako kavatinu z Lazebníka?« — »Zbláznil jste se...« — »Dokonce ne, ale apropos, mnoho-li vám vynesl včerejší ve- čer...« — »5000 lir,« zněla odpověď. — »Nuže, dám vám 10.000 lir.« — »Ne, pane, tak profanovati Lohengrina nebudu. — »20.000, 30.000 —« »Padesát tisíc lir« nabídl boháč až pod schody, kam jej Marchi s jeho »kavatinou« poslal ..
Hadži Mustafa Alláhův jít Marchí ný March Lo Gr Lohengrin March
27 article
= Čapka korunní princezny. Na královské lodi »Drott«, jak švédské listy sdělují, nalezala se korunní princezna Viktorie, jež ubírala se na zota- venou do jistého německého přístavu. Po celý čas plavby meškala princezna ve svých kajutách, jed- noho dne však opustila svůj salon a odebrala se n paruvu v epce nemecKeno namořnictva. Kapilán, jenž nalézal se na velitelském můstku, zpozoroval to a poslal ihned jednoho z důstojníků do kajuty, který přinesl na stříbrném tácu čapku švědského ná- mořnictva. S tou odebral se sám kapitán ke korunní princezně a ve vší zdvořilosti se jí tázal, nechtěla-li by zaměniti čapku německou za švédskou. Udivená princezna odvětila: »Ale vždyť čapka, kterou mám. jest darem elsuře Viléma.« Kapitán na to klidně od- větil: »Avšak my, královská Výsosti, se nacházíme na »půdě« švédské a pro tu předepsána králem švéd- ská námořní čapka.« Princezna poněkud rozmrzena opustila palubu, druhého dne však objevila sev čapce švědské.
Čapek Kapilán Vilém Viktoria
28 article Denní oznamovatel
Denní oznamovatel na neděli, dne 21. července. Den od začátku roku 202., do konce roku 164. — Výchoď slunce o 4. hod. 15 min. ráno, západ slunce o 7. hod. 57 min. večer. — Východ měsíce o 10. hodině 41 minut dopol, západ měsíce o 9. hod. 59 min. večer. Katolíků svátky: Daniela pro. Evangelíků památné dni: Mojžíše Pravoslavných: Prokopa. Na pondělí, 22. července. Den od začátku roku 203., do konce roku 163. — Východ sluuce o 4. hodině 15 min. ráno, západ slunce o 7. hodině 56 min. večer. — Východ měsíce o 11. hod. 45 min. dopol., západ měsíce o 10. hod. 23 min. večer. Katolíků svátky: Máří Magdal. Evangelíků památné dni: Marie Magdal. Pravoslavných: Pankráce a Kyr. Povětrnost. m. Z Vídně, 20. července. (Zvl. telgr. »Nár. Laa. ) Nejnižší tlak vzduchu 755—760 mm. nad Balkánem, nejvyšší tlak vzduchu 775—770 mm. nad Fin- skem. Očekávati lze při nestálých vě- trech a většinou jasné obloze počasí suché a teplé.
dopol Daniel Mojžíš Prokop Marie Magdala Fin Pankrác Vídeň Kyra Lao Balkán Máří Magdala mm
29 article Moteorelapická pozerování na razhlaáně na F atříni
Moteorelapická pozerování na razhlaáně na F atříni 325 metrů und mořen. Dne 19. a 20. července 1901: 9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp Tlakoměr. . 734.8 733.1 733.2 Teploměr C. + 14.6 + 14.7 + 260 Vlhko . .. . 96 96 90 zamra- větě. pod většin. Obloha . . čená mrakem jasná Sila větru . bezvětří velmi slabý Teplota nejvyšší ve stínu . . + 222. na slunci . . + 40.1. Teplota nejnižší ve stínu . . + 99. při zemi . . + 6.3 Slunce svítilo 3/4 hod. Prům. rychlost větru za hod. v km. 11.2 Srážky v mm. 83.
slunce + 260 vlhko slunce srážka mm