ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 d76f8a70-6615-11dc-98d9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 72, place 92, work 9, org 13
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁROPNÍ LIE
3 masthead
21. července 1901
4 masthead
Číslo 199.
5 article
knížete Alexandra Michajloviče v rumunském přístavě konstantském a přátelské uvítání, jehož se mu tam dostalo se strany rumunské. Hne po podepsání válečné smlouvy rakousko-rumun- ské proti Rusku nebyla by velkoknížecí návštěva v rumunském přístavě vůbec možnu. Došloli však přece na významnou tu návštěvu, jest to důkazem, že v Petrohradě jsou o dosahu sinaj- ské návštěvy lépe zpraveni, než v redakcích vídeňských a berlínských listů, jež už rozesta- vovaly rumunské vojsko po hranicích ruských bulharských. Dnešní »S. Peter. Vědom.« dotýkajíse téže věci a píšou o ní: »Hned od počátku ne- viděli jsme ve zprávách o vojenském sblížení rakouskorumunském nic poplašného vůbec zejmena nic takového, co by mohlo hroziti Rusku. Orgány známého protiruského směru, nehledě na jich předpojatý úmysl, mohly by přec jen býti lépe zasvěceny do dějin osvobo- zení Rumunska za pomoci Ruska. Tuto zásluhu Ruska cení rumunský národ mnohem více, než tuší v Berlíně. Každá rozumná a poctivě ústavní vláda rumunská musí s tím počítati a sama by to odpykala, kdyby nedbala národních sympatií a dala se strhnouti k čistě dynástické a cízo- zemské politice. A proto možno jen vítati ny- nější návštěvu v Konstanci, v níž vidíme důkaz ještě většího sblížení Rumunska s Ruskem na očividný prospěch obou států.«
Alexandr Michajlovič Rusko Petrohrad Rumunsko Berlín Konstanc
6 article
K chorobě hraběte Lva Nikolajeviče Tolstého. »Novosti« přinášejí o chorobě hr. Tolstého následující zprávu: Hr. Tolstoj stýskal si už minulou zimu, kdy přestál větší chorobu, na chatrnost svého zdraví, sám však tomhu vý- znamu nepřikládal a v žertovné formě zříkalse pomoci lékařské. Před letošním odjezdem z Moskvy do Jasné Poljany dostavily se u něho několi- kráte bolesti v žaludku, ale Tolstoj si jich ne- všímal. V Jasné Poljaně cítil se zdravým, mnoho pracoval a denně podnikal větší procházky pěšky nebo koňmo. Také minulý týden podnikl delsí procházku, jež ho patrně velice unavila. Vrátiv se domů, pocítil sílné bolesti. Ale ani tentokráte si řádně nepovšiml chorobných zjevů a šel spat. Druhého dne se však choroba značně zhoršila a nastaly sílné bolesti. Lékař, pro něhož po- sláno, zjistil plevritidu. Dne 14. července byl kritický den; tepna bila až 150kráte. Odté doby se stav nemocného lepší. Dne 17. července byla jeho teplota již zase normální, tepů bylo 84. Nejvíce znepokojovala lékaře slabá činnost ardce. Stav jeho se sice značně zlepšil, ale z nebez- pečí ještě úplně nevyvázl.
Tolstý Tolstoj Hradec Moskva Lev Nikolajevič Tolstý
7 article
Poselstvo z Maroka. Z Paříže se sděluje, že za přítomnosti ma- rockého poselstva v Paříži jednáno bylo čile také o obchodně-politických otázkách, ale že o obsahu a průběhu vyjednávání zachovává se naprostá mlčelivosť. Jisto však prý jest, že vy- jednávání toto mělo zcela jiný ráz, nežli vy- jednávání deputace v Londýně. Anglie žádala o povolení stavby dráh a bylo prý jí slíbeno pro stavbu dráh z Mo- gadoru do Maroka a z Rabatu do Fezu. Francie upustila prozatím od jakéhokoli rozšíření své železniční sítě ve vnitru Maroka a vyslovila se proti pobřežní dráze směrem západním, protože by se nikterak nevyplácela. Za to však může si nyní na západní hranici Alžíru zjednati klid a pořádek a zabrániti neustálým dosud vpádům potulných kmenů, které v poslední době byly tak četné.
Maroko Paříž Londýn Anglie Francie Alžír
8 article
Cesty císaře Viléma do Norska. Článek »Dagbladu« v Christianii prot každoročním cestám německého císaře Viléma na sever odsuzován jest kromě německého tisku také veškerým časopisectvem norským, zejmena časopisy »Aftenpaten« a »Morgenbladet«. Redakce časopisu »Dagebladet« zaslala berlínskému »Tageblattu«, který přvý reprodu- koval jeho článek, i námi sdělený, dlouhý telegram, ve kterém praví, že nechtěla pisatel jeho, jenž podepsán jest jménem »Brutus«, ode- příti místo ve svém listě, že však nikterak ne- může sdíleti jeho náhledy o opětovaných ná- vštěvách císaře Viléma v Norsku. Dále poukazuje se v telegramu, jak slavnostně by císař Vilém v Norsku všude vždy vítán a praví. že bude tomu tak i příště. Redakce praví: »Vidíme rádi, že turisté znovu a znovu se k nám vracejí a nechápeme, že by byle závadou, je-li jedním z těchto do Norska stále se vrace- jicích turistů král pruský a císař německý. Na- prosto řídké zprávy našeho listu o cestšch císaře může »Brutus« lehce přehlédnouti.« Francouzské vyslanectví ve Vatikáně. Rozpočtová komise francouzské sněmovny škrtla v poslední své schůzi všemi hlasy proti dvěma položku »Vyslanectví ve Vatíkáně.« Také četné jiné položky rozpočtu zahraničního ministerstva byly sníženy.
Vilém Brutus Vidím Norsko Christiania Vatikán
9 article Proti zkáze staré Prahy.
Proti zkáze staré Prahy. Před dvěma roky byly umělecké kruhy a přátele staré Prahy velmi vzrušeni zamýšleným zřízením elektrické dráhy s vrchním vedením na Karlově mostě. Akci, kterouž tehdy na ochranu mostu vyvolala Spo- lečnost přátel starožitností českých v Praze, podařilo se oddáliti zkázu mostu do nynější doby. Poněvadž ale správní rada elektrických podníků neúslupně trvá na provedení svého úmyslu, podala Společnost přátel starožitností českých v Praze sboru obocních starších tento protest: Slavný sbore obecních starších krá hlav. města Praby V úctě popepsaná společnost žádala přípisem z dne 27. listopadu 1899 slavnou městskou radu, aby bylo upuštěno od vrchního vedení při dráze elek“ trické na Karlově mostě. Jako vyřízení obdržela nikoliv ze slavné městské rady, nýbrž ze správní rady elektrických podniků hektografovaný přípis č. 19.920, ze dne 28. února 1900, kterýmž bylo dáno Společnosti na vědomí, že »Sbor obecních starších, jednaje o návrhu tom, usnesl se však ve schůzi 19. února 190D, aby toliko trať koňsk dráhy Žižkov Křižovnické náměstí proměněna byla elektrickou s vrchním vedením. Slavný sbor usnesl se tehdy odložiti otázkuo dráze přes Karlův most až do ukončení světové vý- stavy pařížské, poněvadž bylo očekáváno, tam že bude nalezen nějaký vhodný způsob pohonu bez vrchního vedení. Této příčiny ale nebylo uvedeno v odpovědi ze správní rady podniků elektrických. Po- hroma, hrozící památnému Karlovu mostu, byla od- vrácena jen na krátko.
Praha Karlov most Žižkov křižovnický náměstí Karlův most obecní starý Karlův most
10 article
Nyní vyskytla se v »Nár. Listech« č. 195. ze dne 17. t. m. zpráva, že správní rada podniků elek- trických rozhodla se doporučiti slavné radě, »aby přes most Karlův byla vystavěna elektrická dráha vedením vrchním, při čemž byla by provozována přímá vozba ze Žižkova na Malou stranu jednak ulicí Platnéřskou jedním směrem, jednak ulicí Semi- nářskou a Karlovou druhým směrem.e Tato zpráva, ať úřadní či prýštící z jiného pra- mene, na všech stranách velice překvapila. Jest z ní zcela patrno, že správě elektrických podniků jsou úplně Ihostejny veškery četné a dů vodné námitky proti znešvaření Karlova mostu proti zbytečnému kažení stále mizící staré Prahy. Ač kancelář elektrických podníků projevila podiv nad tím, kterak mohl proti projektovaném vrchnímu vedení vyvstati tak značný odpor, pře stále naléhá jen na provedení úmyslů svých, nikterak nerespektujíc závažných hlasů, které ozývají se proti její projektům zdůvodů esthetických, historických i hospodářských. Jednání správy elektrických pod- níků jest považovati buď za naprostou lhostejnost ke všemu, co bezprostředně nespadá v její obor, anebo za umíněnost. V úctě podepsaná Společnost trvá nezvratně na svém prvotním požadavku, vysloveném přípisem ze dne 27. listopadu 1899. Karlův most, dík poctivé konstrukci i stavbě vyhovoval bez dráhy i bez osvětlení elektrického p staletí mnohem větší frekvenci, než jaká jest nyní není ani dnes nutno pro domnělé pohodlí porušiti ráz mostu ozdobou ceny tak pochybné, jako bylo by kterakkoliv přizpůsobené vrchní vedení.
Karlův Žižkov Se Karlov most Praha Karlův most
11 article
Tím úplně by zmizela vzdušnost mostu i skvě- lého panoramatu, kteréž Praze zajistilo místo mezi nejkrásnějšími městy Evropy. Nehledíc ani k tomu, že i slibované slabší dráty jsou zcela dobře viditelny a že siť brání nerušenému pohledu jak na sochy na mostě tak i na Hradčany přece stožáry pro vrchní vedení se zřením k sochám působily by nesmírný nelad. Ovšem Společnost nenamítala by ničeho proli stojanům k osvětlení elektrickému, byly-li by upraveny slohově tak, aby shodovaly se s rázem i výzdobou mostu. Jako Společnost opírá se vůbec zřízení elektrick dráhy na Karlově mostě, tak protestuje i proti dal- šímu návrhu správní rady elektrických podniků, aby dráha elektrická byla postavena v ulici Karlově i v uličce Seminářské. Skrovná šíře obou ulic podobného projektu ne- připouští, aniž by nebyla ohrožena osobní bez- pečnost. Dráha ulicí Karlovou i Seminářskou jeví se být projektem zcela zbytečným. Dosavadní trať ulicí Platnéřskou s jedné strany dráha přes nábřeží císaře Františka a konečně po novém mostě císaře Františka přes Újezd úplně vy hovuje a dostačí i pro frekvenci větší, než jest. Mimo to jest míti na mysli, že budoucím novým mostem u Rudolfina zlská Menší město pražské spo- jení mnohem výhodnější, než má nyní mostem Kar lovým. Ba, bylo by si vřele přáti, aby Karlova mostu bylo používáno jenom pro pěší a lehké povozy. Do prava nákladů, vozů těžších i dráha koňská či jiná, budiž přeložena na budoucí nový most u Rudolfina.
František Kara Praha Evropa Hradčany Karlov most Karlov Karlová Újezd Rudolfinum Karlův most
12 article
Časlo v dav rozšiřované heslo »aby bylo vyho- věno dávno cítěné potřebě« způsobilo i zřízení dráhy pod Letnou. Velký finanční schodek při této dráze nejlépe doličuje nerozvážnost těch, kdož zlepšení poměrů ať hmotných či jiných hledají ve zřizování elektrických dráh v místech nevhodných. Elektrická dráha ulicí Karlovou a Seminářskou byla by stejně těžkou pohromou obecních důchodů Hrubý příjem na trati Křižovnické náměstí —- Malá strana obnáší z jednoho vozu průměrem 14 K všed- ního dne, v neděli a ve svátek nemnohem více. peníz pepatrný tak, že nedostačuje ani na mzdu průvodčímu, vozkovi a na udržování koní. Podle zprávý správní rady olektrických podniků vyžadovalo by zřízgpí dráhy v ulici Karlově, Semi- nářské a přes Karlův most nákladu 185.000 K Provedení této trati jest zcela zbytečný m i bylaby nemalátatosuma skutečně jenvyhozena na úkor poplatnietva. nynějšími trudnými poměry již dosti slísněného. Není důvodno vyskytnuvší se tvrzení, jakoby zřízení elektrické dráhy v ulici té či oné bylo s užitkem pro živnostníky tam usazené. Četní obchodníci z ulice Celetné i Spálené do- svědčí, že zřízením dráhy jejich živnost valně sklesla. Týž osud stihl by i obchodníky v ulici Karlově. Způsob vrchního vedení způsobuje nelibost všech návštěvníků i domácího obyvatelstva; byly jím značně pokaženy i novější, moderně upravené ulice a náměstí, na př. Václavské náměstí, Na příkopě, Ferdinandova třída, nábřeží cís. Františka a j. v.
František Letná Karlová křižovnický náměstí Karlov , Se Karlův most Celetná Karlov a náměstí Václavský náměstí Ferdinandov třída
13 article
Jinde, v městech těšících se přehojné návštěvě. jako v Drážďanech, Paříži, Vídni atd., jest plně dbáno rázu a povahy jednotlivých částí města u za- řizování dopravních prostředků, pro to či ono místo nejvhodnějších; jest tu dráha elektrická, koňská, dostavníky i omnibusy. Z toho pak, že na př. v Římě použito jest ve- dení vrchního, nikterak nelze vyvozovati, že bylo by nutným také v Praze. Ne všude bývá brán v poradu vkus a smysl pro minulost. Proslulá malebnost a bi- storický ráz královské Prahy vyžaduje vzácne pečlivosti. Praha, hrdá slavnými dějinami, bohatá do ne dávna přečetnými památkami, stálým, mnohdy bez- účelným modernisováním ztrácí na významu dě- jinném i rázu historickém, kterýž jí získal lásky všech domácích a obdivu ciziny. Nemá-li Praha s výše své klesnouti na město druhého řádu, podřízenější, nemáli státi se jen oby čejným městem činžovním, prázdným veškerého pů- vabu, jest nutno v zárodku pollačili vše, co by mohlo buď poškoditi anebo seslabiti dějinný význam její co škodlivě dotýkalo by se kamenných krás jejích a vůbec všeho, co činí ji milou všemu lidu českému. Ve zřízení drah v ulici Karlově a Seminářské, přes Karlův most, viděti jest valné nebezpečí hi storii i esthetice i velikou škodu hmotnou. Láska ke královské Praze i povinnost chrániti její památek přiměla Spolačnost, že opírá se zámyslům správní rady elektrických drah. V úctě podepsaná Společnost spolehá, že slavný sbor obecních starších, uváživ neprospěch, ba škodu. plynoucí z uvedených návrhů správní rady elektri ckých podniků, zamítne oba projekty jako zhytečné a škodlivé.
Láska Drážďany Paříž Vídeň Řím Praha Karlov Karlův most obecní starý
14 article
Za Společnost přátel starožitnost českých v Praze, dne 20. července 1901. Slarosta: Jan Herain. Jednatel: A. B. Člerný Pokud víme, připojily se k dřívější akci Spoleě nosti vážné korporace jiné, jako: Umělecká beseda Spolek architektů a inženýrů v král. českém, Klul mladých, Jednota umělců výtvarných »Manes« a j Zajisté, že také nyní pozvednou svého hlasu proti zkáze památného mostu Karlova i proti zpustošen staré Prahy. Klub za Starou Prahu podal v záleži tosti Karlova mostu praesidiu rady městské tento energický protest: Slavné praesidium městské rady král. blavního měst Prahyl Domácí rada klubu »Za Starou Prahu« má za povinnost protestovati co nejrozhodnějí proti nedáv- nému usnesení správní rady městských elektrických drah, kterým proti vůli většiny obyva- telstva pražského, ba i přímo proti a pře usnesení valné většiny sboru obecních star- ších, jež ve schůzi sboru dne 20. února 1900 prot vrehnímu vedení na mostě Karlově jasně s výslovilo — zavádí o své moci vrchní vedení na památný Karlův most, nedotknutelnou to pa- mátku naší královské Prahy a veškerého ohyvatelstva tohoto království. Podepsaná domácí rada žádá vzhledem k tomu radu městskou a její praesidium, aby byly učiněny veškery možné kroky, aby usnesení správní rady bylo buď odvoláno aneb z moci starostovy — zajiste že za souhlasu veškerých vzdělaných tříd národa če- ského — zrušeno. V Praze, dne 18. července 1901. Za domácí radu klubu »Za Starou Prahu«; Předseda Prof. dr. A1f. Slavík, Dr. Luboš Jeřábek člen sboru obecních člen sboru obecních starších král. hl. města starších král. hl. městi Prahy- Prahy-
Herain A B Karlův profesor doktor Jeřábek Praha Prahyl Karlův most A 1 f spolek architekt obecní star Karlův most praesidium městský rada král
15 article Krajinská výstava v Klatovech.
Krajinská výstava v Klatovech. (Pův. zpráva »Nár. L.«) Mladý, avšak v životě svém a činnosti čilý za bradnicko-štěpařský spolek pro Pošumaví ve spojení se včelařskou jednotou klatovskou uspořádal ve dnech 20.—23. července v rozsáhlé zahradě hötelu »Střelnice« v Klatovech pod protektorátem hr Eugena Černína z Chudenie první krajinskou výstavu, jež má býti obrazem jeho dosavadn činnosti. Na včerejší den, dne 20. t. m., určeno bylo jeji zahájení. Již v časných hodinách ranních — ač za hájení ustanoveno na 9. hodinu dopol. — shro máždovali se pozvaní hosté a obecenstvo ve vkusně upravených prostorách výstavních. O 9. hodině shro- máždili se přítomní u slavnostní brány, kde jednate výstavního výboru gymn. professor p. Ruper uvítal protektora, zástupce zemědělské rady, města okresu atd., načež vysvětlil vznik výstavy a provola jí mnoho zdaru. Slečna Kunešova podala protektoru hr. Černfnov po oslovení kyticí. Hrabě Černín poděkoval za uvítání. Převza protektorát nad výstavou ve městě, které slyne svým zahradnictvím. Ke konci prohlásil výstavu za za- hájenu. Po slavnostním aktu tomto následovala pro- hlídka výstavy v průvodu členů výstavního výboru Zahájení výstavy zúčastnili se za zemědělskou radu: poslanec J. Kovářík, starosta města MUDr Al. Mašek s náměstkem JUDrem. K. Hostašem okresní starosta V. Baloun, zástupce školství gym nasijní ředitel Lonenc, delegáti různých spolk a jiní.
Černín Kunešův J Kovářík Mašek JUDr K Hostaš V Baloun Klatovy Černín MUDr Alo spolek pro Pošumaví zemědělský rada Inc
16 article
Bratrstvo pod ochranou sv. Václava na Smichově. Jak čtenářům našim je známo, byla činnost to- hoto spolku rozhodnutím policejního ředitelstv 5. února t. r. zastavena a byl kurátorem jeho jme- nován pan dr. Ladislav Pinkas, advokát v Praze. Poněvadž jsou dnes rozepsány volby delegátů k volbám výboru bratrstva, jakož i valná hromad těchto delegátů (viz insertní část našeho listu), za- vděčíme se snad přečetným členům jeho — čítát bratrstvo kolem 24.000 členů se jměním jeho přesa bujícím 400.000 K — uveřejněním bližších zprávo tom, co zastavení činnosti spolkové následovalo. První činnost soudem jmenovaného kurátora směřovala k tomu, aby z listin ve spolku se nale- zajících zjištěny byly přesně, četny ony nespráv- nosti spolkového výboru a zvláště ředitele p. Ignáce Pachty, které po leta vyvolávají oprávněné roztrp čení mezi nemajetnými členy bratrstva a které ko- nečně valnou měrou přispěly k vyvolání úřadního zakročení. Kroky k tomuto cíli kurátorem podniknnté měly neočekávaný výsledek. Již 15. března t. r. mohl ku- rátor předložiti místodržitelství seznam četných od- měn, platů, remunerací a p., které spolkový výbor při nejrůznějších příležitostech sám sobě udilel, které dosáhly za posledních 10 let okrouhle úhrnné výše 100,000 korun, tedy příbližně celou čtvrtinu veškerého nynějšího spolko vého jmění.
Václav doktor Pinkas Pachta Praha
17 article
Uvádíme některé položky Jako novoroční odměnu dal si ředitel p. Ignác Pachta odhlasovat na rok 1896 částku 1600 K, na rok 1897 částku 2400 K, na rok 1898—1900 ročně 1600 K. Ostatní členové výboru ovšem nelenili a tak sobě rozďávali velice značné odměny; tak na rok 1896 odhlasoval si výbor novoroční odměnu v částce 8800 K. na rok 1897 12.200 K, na rok 1898 6300 K na rok 1899 7400 K, na rok 1900 7100 K- Mimo to vypláceli si členové výboru za každou schůzi nejdříve 8 pozdějí po 10 K Největší příjmy ze spolku měl ovšem pan Ignáe Pachta. Tak na příklad, když zemřela jeho žena, dal mu výbor — rozumí se, že ze spolkových peněz — na její pohřeb vyplatit 1840 Kll Kromě toho měl ředitel p. Ignác. Pachta nárok na dvojí důchod ze spolkového jmění, který mu byl výborem odhlasován. První důchod pod titulem »Doživotní plat- činil v době zastavení činnosti spolkové měsíčně 239 korun 20 hal. Když kurátor odepřel tento zcela nezákonný důchod p. Pachtovi poskytovati, podal tento na kurátora žalobu o jeho placení, o níž však dosud rozhodnuto nebylo, poněvadž se provádí k ná- vrhu kurátora znalecký důkaz o tom, že by takovým doživotním platem bylo ohroženo trvání spolku.
Pachta Igná Pachta Ignác
18 article
Vedle tohoto platu má pan ředitel Pachta ještě nárok na druhý důchod pod názvem »Doživotn pense«. Tuto pensi, která činí ročně 2400 K, pan ředitel Pachta zatím nezažaloval, ale dal si ji na základě svolení výboru vložit do knih na dům Bra- trstva na Smíchově a uvalil tak na jmění spolku ohromné břemeno. To však ještě není všecko. Panu řed. Pachitovi odhlasoval výbor také »Doživoitní byte v domě Bratrstva a pan Pachta také skutečně tohoto bytu užíval a až dosud užívá. I o své příbuzné dovedl se pan ředítel Pachta znamenitě postarati. Svou dceru Annu Pachtovu učinil na př. ve spolku úřadnicí a již 14 dní po je jím jmenování odhlasoval jí výbor doživotn pensi pro případ úmrtí jejího otce v částce roč ních 720 korun. Také tato pense byla vložena do knih na dům Bratrstva na Smíchově, uvalivši na jmění bratrstva břemeno další. Že tato břemena jsou skutečně ohromná, doka- zuje dobrozdání přísežného znalce p. Beneše, které bylo podáno míslodržitelství a v němž pan znale dokázal, že »doživotní pense« p. Ign. Pachty a jeho dcery Anny Pachtovy znehodnocují jmění Bratrstva v očividný neprospěch členstva o celých 88.844 K Připočte-li se k tomu ještě »doživotní plat« p. Ign.
Pachta Pachtův Beneš Igny Smíchov dům Bra
19 article
Pachty, který znehodnocuje jmění bratrstva opětně o 82.010 korun, jest tak jmění bratrstva znehodno- ceno celkem o ohromnou částku 170..854 korun !l Kurátor zjistive takovou situaci, učinil hned vše možné, aby jmění bratrstva od těchto ohromných břemen osvobodil. Již koncem března t. r. žádal, aby správní úřa- dové zastavili jako zcela nezákonná všechna usne sení výboru, jimiž byl řediteli p. Pachtovi dán doži votní byt a doživotní pense, jakož i dceři jeho Anně Pachtově doživotní pense. Tato žádost měla příznivý výsledek. Dne 24 května 1901 rozhodlo policejní ředitelství, žes všechna tato usnesení z asta vují, poněvadž byly jimi překročeny platné stanovy spolku. Kromě toho podal kurátor zároveň žalobu na p. Ignáce Pachtu, v níž se domáhá soudního rozhod nuti o tom, že usnesení spolkového výboru, ktorým byla p. Pachtovi stanovena doživotní pensev částce 2400 K, jest neplatné a že todiž nemá pan Pachta na tuto pensi žádného nároku. O této žalobě, která se projednává u zem. soudu v Praze, nebyle dosud rozhodnulo. Rovněž nebylo ještě rozhodnuto o druhé žalobě kterou podal kurátor na p. Ig. Pachtu a v níž se do- máhá rozhodnutí o tom, že p. Pachtovi nepříslušt nárok na doživotní byt v domě Bratrstva. Naproti tomu bylo rozhodnuto příznivě o žalobě. kterou podal kurätor na Annu Pachtovu a v níž s domábal toho, aby uznáno bylo právem, že Ann Pachtova nemá žádného nároku na pensi v částce 720 K ročně. Žalobě této dal krajský soud v Litomě řicích dne 10. července 1. r. v plném obsahu místa, uznav, že Anna Pachtova nároku na pensi nemá, čímž bylo jmění Bratrstva aspoň částečně od břemen je tížících osvobozeno.
Pachta Pachtův Praha spolkový výbor
20 article
Současně s hájením práv Bratrstva proti p. I Pachtovi a celému dosavadnímu výboru musil kurá tor hájiti i práva jednotlivých členů proti spolkovým sběratelům. Zjistilo se totiž, že někteří sběratelé sice pří spěvky od členů vybrali, ale do spolkové pokladny neodvedli, čímž byl spolek ve svých příjmech zkrácen. Věci dospěly tak daleko, že kurator byl nucen podati na dva sběratele, totiž na Václava Bakosa na Frant. Vyhnala trestní oznámení státnímu za slupitelství. Toto oznámení mělo za následek, že bylo proti oběma sběratelům zavedeno trestní vy šetřování, které dnes jest již skončeno a bude mít dohru před pražskými trestními soudy. Václav Ba kos, s nímž líčení trestní již jednou bylo odročeno k doplnění vyšetřování, bude státi znovu před zem ským trestním soudem v pondělí dne 22. července. aby se zodpovídal ze zločinu spronevěžení jehož se dopustil tím, že vybral od členů bratrstv členské příspěvky, které si ponechal. František Vyhnal poněvadž spronevěřil příspěvky členské menší míře, pohnán jest ke dni 29. července před soud přestupkový pro přestupek zpronevěry Nesprávnosti u jiných sběratelů kuratorem zjištěné jsou kryty jejich kaucemi.
Pachta Bakoso František Václav Vyhnal
21 article
Kromě provedení této nápravy poměrů Bratrstva vypracoval kurator ve smyslu nařízení ministerstva vnitra nové stanovy Bratrstva, které byly již úřadně schváleny. Dle těchto stanov bude se Bratrstvo na příště jmenovati »Svato-václavský pojišťu- jící spolek« a bude skutečnou pojišťovnou v smyslu eís. pat. ze dne 26. listopadu 1852 a poji šťovacího regulativu z roku 1896. Členstvu je v nieh zajištěno vydatné právo kontroly nad jednáním vý- boru, takže na příště stanovami samými jest již za- mezeno, aby se provádělo v Bratrstvu takové hospo- dářství jako za posledního výboru. Bylť starý výbor dle starých stanov Bratrstva neobmezeným v něm vládcem, jemuž samo jedinému právo změny stanov příslušelo. Stanovy ony neznaly ani valné hromady spolkové — kromě jediného případu: jen tehd) kdyby se vzdalo všech 15 členů výboru a odstouplo musila by býti svolána valná hromada členstva, aby vykonala volbu nového výboru — a výbor roku 1891 Bratrstvem zvolený sám se doplňoval a po celých deset let spolek řídil.
nařízený ministerstvo vnitro
22 article
Následkem těchto vskutku nemožných a svého druhu snad jediných stanov bylo ovšem nutno, aby byly nové. Kurátorem vypracované stanovy, jimiž každá libovůle výboru jest již předem znemožněna, přijaty dosavadním výborem spolku. Přijetí toto se strany starého výboru stalo se však docela hladce, patrně pouze následkem toho, že místodržitelství po- hrozilo okamžitým rozpuštěním spolku, nebudou i nové stanovy výborem přijaty v té formě, jak je ku- rátor spolku byl vypracoval. Tím by byla celá čin- nost, směřující k nápravě poměrů spolkových, zatím ukončena a nezbývá než provésti volbu nového vý- boru, která jest právě dnes vypsána a která děje se hledě k ohromnému počtu čienstva, nepřímo skrze delegáty. Bude nyní na členstvu, aby samo se postarale o zavládnutí spořádaných poměrů v novém »Sv Václavském pojišťujícím spolku« a aby počátek k tomu učinilo již tím, že při nastávajících volbách zvoli takové muže za delegáty k valné hromadě, kteří ne- dbajíce osobního prospěchu svého postarali by se o to, aby v novém výboru zasedli lidé — na rozdí od výboru starého — kterým by mohli členové svěřiti péči o spolkové jmění beze všech obav o budoucí jeho osudy.
23 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Sjezd katolický v Kroměříži a du- chovenstvo arcídiecése olomoucké. Velice poučný a zajímavý rys tvářnosti, klerikálníeh věcí na Moravě, zvláště pak v areidiecési dra Kolina, dodává zajisté ta okolnost, že proti ka- tolickému sjezdu, pod patronátem »slovanských apoštolů« do Kroměřiže již na přiští neděli svolanému, provozuje vysoké i nízké kněžstvo arcidiecése až na nepatrné výjimky passivní sice, ale velice tuhon opposici. Velký úžas budí totiž, že mimo prof. Kachníka, ředitele arcibiskupského ústavu učitelek v Olomouci a dra. Wisnara, býv. superiora olomouckého semináře, nepode- psal provolání pátého sjezdu ani jediný z Čechů mezi olomouckými kanovníky, ba ani j edíný z českých vikářů, katechetů a prostých kněží duchovní správy v Olomouci, ba ani z okol olomouckého. Avšak duchovenská fronda proti cyrillo-methodějskému podniku arcibiskupovu sahá ještě dále. Sjezdovému provolání nedostalo se dále podpisu předsedy kat.-pol. jednoty olomoucko-sternberské, faráře Šubrta a také je nepodepsal ani jediný kněz český z měst i okresů: Prostějov, Přerov, Hranice, Lipník, Zábřeh, Litovel, Rožnov, Frenštát, Mor. Ostrava,
Kolin profesor Kachník Čecho Šubrt Mor Kroměříž Morava Olomouc Wisnara Prostějov Přerov Hranice Lipník Zábřeh Litovel Rožnov Frenštát Ostrava
24 article
Val. Meziříčí, Uh. Brod, Vsetin atd. Toť zajisté výmluvné i svědčí o hlubokém rozporu mezi vrchním pastýřem i velkou částí pastýřstva jemu podřízeného! Ujišťuje se, že provolání k sjezdu, také v klerikálních listech v Čechách s velikou okázalostí otištěné, podepsáno jest jen od kněž na arcibiskupovi přímo závislých, neboť ani je- diný z českých kněží skutečně uvědomělýeh nepřipojil jmena svého ku jmenu prihce Hohen- loha, 24letého probošta kroměřišského, který se jím stal jenom jako pruské knízátko přs svrchovaně oprávněné nápadnictví starých, do morodých a zasloužilých, ovšem českých kom- petentů. Je-li tomu tak, a řečené vrstvy českého duchovenstva na. Moravě odepřely podepsati kroměříšské provolání, byl by to příklad samo- statnosti v moderních dějínách ultramontanismu ojedinělý, ale utěšený. Ovšem již napřed sly- šíme námitku, kterouž bude nedostatek auto- grafů na sjezdovém provolání vykládán. Řekne se, že nebyla po nich slíáňka. Ale i v tom případě zůstává nedostatek tento sensací. Sjez bez vždy věrné kapitoly olomouckél
Sjez Val Uh . Brod Čechy Morava Hohen
25 article
— Chlubné plíce dra. Grabmayera. V svých vášnivých článeích ve prospěch rozdělení Tyrol, napadl mluvěl ústavověrného velkostatku v Tyrolích dr. Grabmayer také, konservativní šlechtu v Čechách pro její chování v otázce punktační zvláštním odstavcem o morálce daného slova. Dovozuje, že ústavověrní, velkostatkáři tyrolští dali Vlachům své slovo v zástavu, tomu slovu hodlaji dostáti stůj co stůj, byť jim i hro- zilo politické zničení. Ústavověrné velkostat- kářstvo nehodlá prý následovat příkladu, da- ného v Čechách před desíti lety feudálním velkostatkářstvem. Co se tehdáž v Čechách dálo, te prý ukazuje nápadnou podobnost s udá- lostí, kteráž se dnes v Tyrolích odehrává. Jako v Tyrolích »základní rysy«, tak tankráte, byly v Čechách »punktace« všemí stranami sně movními schváleny a táž bouře, jako v Tyrolích
doktor Grabmayer Vlach Tyroly Čechy
26 article
Všeněmci, v Čechách Mladočechy způsobena — ovšem bez součinnosti mistodržitelovy. Tu jako tam způsobila bouře povalení většiny, tu i tam byla menšina, — Vlaši v Tyrolsku, Němei v Čechách — ošizena o výsledek vyjednávání, za jistý pokládaný, Dnes ještě po desíti letech lpí na hrdých feudálních kavalírech s kvrn zrušeného slova a té chceme se my ústavověrní Tyrolané — dí Grabmayer — vy- stříci. — Jakkoli nejsme ani povinní ani dobro- volní obhájeř konservativní šlechty české, přece jenom musíme ji vzíti v ochranu proti výtce nešlechtice Grabmayera, jejž jeho noblessa tak závažně píchá. Punktační šlechta česká držel slovo Němcům tak dlouho a tak železně hou- ževnatě, až jí slovo to bylo v rukou takřka do slovně roztrháno. Nechť si pan dr. Grabmayen poslouží protokolem epické schůze sněmovní z dne 17. května 1893 ustanovené k vyřízení Tra- kalovsko-Funkovského úkladu s krajským soudem trutnovským. Po exodu lidových poslanců če- ských, jímž sněm měl býti zbaven způsobilost k uzavírání, kdo zbyl po boku německých po- slanců a pohotově vykoupíti své Němcům dané slovo do jednoho? Byli to konservativní velko statkáři, kteří dnes za to, klidr výtku věrolom
Vlach Němei Tyrolan Němec doktor Grabmayen Čechy Tyrolsko
27 article
nosti od tyrolského rytře quand měme. Byl t potom boj výhradně mezi poslanci mlade- českými a poslanci velkostatkářskými, boj, jímž zapsán 17. květen nesmrtelně v politické dějiny české a jímž v lomozu, otřásajícím celou bu- dovou zemského sněmu, pochovány byly punktace české navždy. Vedle velkostatkářů tehdy vy- drželi v ohni ještě čtyři Staročeši: Zeithammer, Pleva, Městecký a hr. Harrach. Dnešní truchliví epigoni tehdejších ubohých staročeských Mo- hykánů, žádají na straně, jejíž nesmrtelnou zá- sluhou na vždy zůstane rozbití punktací, satis- fakci a formální odprošení (»Budivoj«) slibujíce jí přijetí na milost!! Jaké to ironie schovávási historie pro zábavu vrstevnictva — po desíti letech! — 400.000 marek ve prospěch hesl »Los von Rom«. Mezi listy, kteréž z Německ koukají našim Všeněmcům do karet, jich hře dobře rozumějí a s tím se také netají, náleží mnichovský »Vaterland«. Zejmena k totožnosti obou hesel »Pryč od Říma« a »Pryč od Ra- kouska«, z nichž prvé jest druhému pouhým obalem, přinášívá »Das bayerische Vaterland«, jak zní plný název listu, velmi zhusta poučné doklady. Orgánu tomuto jest pohled do osnov všeněmeckých v německé říši souběžně pracují: eích s našimi Schönererovci snažším a bližším než komukoli jinému a poněvadž stojí bojovně na troskách bavorské samostatnosti, háje ji prot Prušákům severoněmeckým i Prušákům bavor- ským, neostýchá se bezohledným ale trefným slovem označiti snahy všeněmecké. Pod záhla- vím »Rakouští Prateutoni« píše »Das bayer.
Zeithammer Pleva Městecký Harrach Prušák Los on Rom Řím
28 article
Vaterland« na úvodním místě: »Přes to, že byl v poslední době se všech stran varováho před všeněmeckým hnutím v Rakousku a nebezpeč tohoto hnutí i pro Německo příznáno i v nej- rabiátnějších nacionálních listech, pokračují ony říšskoněmecké kruky, jež nutno pova- žovati za hlavní nosiče a podporovatele tohot hnutí, radou a činem přispívati pánům Wolfům a Irokesům. To jest v naších očích důkazem pro to, že na oněch místech v Berlíně, před nimiž, sklání se i generální superintendent, buď se vážnost hnutí »pryč od Říma« neuznává, anebo místa ta jsou srozuměna s jeho pod- porováním se strany Německa. Jenom takovým způsobem lze vyložiti si, jak bylo možno, že nejnověji »Spolek Gustava Adolía, kterýž těší se obzvláštví státní péči a přízni nej- vyšších a ze všech nejvyšších kruhů, byl s to určiti pro hnutí »Los von Rom v Rakousku 400.000 marek.« Toť tedy už suma, kteráž značností svou představuje jaksi válečný rozpočet pro voje Gustava Adolfa, Ra- kousko pustošící, jako šiky historického jme- novce řečeného spolku
Wolf Irokes Gustav Adolf Ra Rakousko Německo Berlín Řím Los on Rom spolek Gustavo Adolía
29 article
— V německé nynější tabanici o krá- lovství české přináší »Teplitz-Sehönauer An- zeiger« proti Schönererovu volebnímu programu o nedělitelnosti. Čech jakožto, nedotknutelné země — bývalého německého buntu — pozoru- hodnou polemiku, nejnázorněji vykládající obě stanovisko, německo-liberálně-lidové i všeně- mecké. V článku, nadepsaném »Všeněmecká utopie«, píše teplický, listi mezi jiným:. Čeho nám Němcům v Čechách zapotřebí jest, neza- kládá se v tom, aby Čech uznal, němaekou státní řeč, nýbrž aby naše německé jazykové území bylo spravováno německými úřadníky, aby obchod a všechno obcování v něm zůstalo německým. Administrativní rozdělení, má za účel očištění tohoto našeho jazykového území od českých úřadníků a soudů, co možná nejdalekosáhlejší samosprávu, počinaje obecním zastupitelstvím až nahoru po sněm, až po místodržitelství, od okr. soudu až k vrchnímu zemskému soudu atd. Zkrátka úplné rozdělení Čech na dvě jazykově ostře ohraničená území.
Čo Němec Čechy Sehönauer Ana
30 article
To jest praktické a po oboustranném doroz- umění také proveditelné. ( !) Pakliže se naproti české frásí o českém státním právu staví se strany všeněmecké heslo, že Čechy dtuhdy bývaly německou zemí spolkovou a že ka rakter takové země nazpět musí býli dobyt, je to pouhou směšnou utopií. Všecfi n moc celého rakouského státu ne stačila by k tomu, aby Čechy zgermanisovala, toliko nacionální chauvinismus nejpitomějšího rázu může pomýšleti na takový podnik; naše snahy mohou směřovati jedině k tomu, abychom zachovali jazykové území naše, jak trvá. Německá státní řeč, i když bude zákonem zajištěna, nemůže tomu zabrániti, aby se česká obyvatelstvo, kteréž následkem většího svého počtu chová v sobě větší sílu rozpínací a svým procentně silnějším dorostem Némce překonává, se v Čechách stále síře nerozmáhalo, avšak jakmile nějaký Čech přrště do jazykového území německéh vstoupí, nemá býti na jeko ná- rodnost brán žédný ohled.« . ..
Čechy
31 article
Toť překvapujíet upřímnost, která nám ovšem neodhaluje nic neznámého. Murné ovšem této lásky k budoueím Čechům, na jazykové územi německé vstupujíeím, snažení! Jako nás nemůže žádná státní moc poněmčíti, tak se také žádné moci na světě nepodaří přiměti nás k tomu, abychom svolili ke zřízení nových hranic uvniti našeho království, na nichž by postavena byl národnostní stínadla pro »přebytečná procent hašeho dorostu.s — Dozvuky slavností sokolských. Za- jímavé zprávy o příjezdu gymnastů arr as- ských do Francie podává časopis »Carrabi- nier-Gymnaste«, dle nichž byl příjezd přátel na- šich, gymnastů z Arrasu, nad jiné vřelým, svád- čícím, jak všechna srdce francouzská uchvátily dojmy a přátelské přijetí při slavnostech sokol- ských. Vracejícím se gymnastům vyšly vstříe n nádraží veškery místní spolky ar- rasské, v čele se zástupcem maíra p. Minel- lem. Obromné zástupy arrasského obyvatelstva vítaly své krajany, kteří odpovídali výkřiky » Na zdar!«, »Vive la Bohéme!«, »Vivent les So- kols!« Jmenem gymnastů, kteří vesměs měli na hlavách čapky sokolské místo dřívějších svých klobouků s trikolorou, odpovídal k. uvítání zá- stupce mairova p. Leuglet, maire arrasský, který s pohnutím vzpomenul tr umfälní cesty gymnastů do království českého a vřelého při- jetí, kterého se gymnastům všude dostalo. Pan Leuglet vzpomenul, že nelze vylíčiti slovy nadšení a vřelost Sokolů vůči arraským a velké manifestace, které platily celé Francii, již český národ miluje jako svou druhou vlasť, jejíž na- děie i zášti sdílí. Cesta. do Prahy — pravil r.
Murná Čecho Leuglet Francie Arras Praha spolek arrasský Sokol