3
masthead
21. července 1901
5
article
knížete Alexandra Michajloviče v rumunském
přístavě konstantském a přátelské uvítání, jehož
se mu tam dostalo se strany rumunské. Hne
po podepsání válečné smlouvy rakousko-rumun-
ské proti Rusku nebyla by velkoknížecí návštěva
v rumunském přístavě vůbec možnu. Došloli
však přece na významnou tu návštěvu, jest to
důkazem, že v Petrohradě jsou o dosahu sinaj-
ské návštěvy lépe zpraveni, než v redakcích
vídeňských a berlínských listů, jež už rozesta-
vovaly rumunské vojsko po hranicích ruských
bulharských.
Dnešní »S. Peter. Vědom.« dotýkajíse
téže věci a píšou o ní: »Hned od počátku ne-
viděli jsme ve zprávách o vojenském sblížení
rakouskorumunském nic poplašného vůbec
zejmena nic takového, co by mohlo hroziti
Rusku. Orgány známého protiruského směru,
nehledě na jich předpojatý úmysl, mohly by
přec jen býti lépe zasvěceny do dějin osvobo-
zení Rumunska za pomoci Ruska. Tuto zásluhu
Ruska cení rumunský národ mnohem více, než
tuší v Berlíně. Každá rozumná a poctivě ústavní
vláda rumunská musí s tím počítati a sama by
to odpykala, kdyby nedbala národních sympatií
a dala se strhnouti k čistě dynástické a cízo-
zemské politice. A proto možno jen vítati ny-
nější návštěvu v Konstanci, v níž vidíme důkaz
ještě většího sblížení Rumunska s Ruskem na
očividný prospěch obou států.«
Alexandr Michajlovič
Rusko
Petrohrad
Rumunsko
Berlín
Konstanc
6
article
K chorobě hraběte Lva Nikolajeviče
Tolstého. »Novosti« přinášejí o chorobě hr.
Tolstého následující zprávu: Hr. Tolstoj stýskal
si už minulou zimu, kdy přestál větší chorobu,
na chatrnost svého zdraví, sám však tomhu vý-
znamu nepřikládal a v žertovné formě zříkalse
pomoci lékařské. Před letošním odjezdem z Moskvy
do Jasné Poljany dostavily se u něho několi-
kráte bolesti v žaludku, ale Tolstoj si jich ne-
všímal. V Jasné Poljaně cítil se zdravým, mnoho
pracoval a denně podnikal větší procházky pěšky
nebo koňmo. Také minulý týden podnikl delsí
procházku, jež ho patrně velice unavila. Vrátiv
se domů, pocítil sílné bolesti. Ale ani tentokráte
si řádně nepovšiml chorobných zjevů a šel spat.
Druhého dne se však choroba značně zhoršila
a nastaly sílné bolesti. Lékař, pro něhož po-
sláno, zjistil plevritidu. Dne 14. července byl
kritický den; tepna bila až 150kráte. Odté
doby se stav nemocného lepší. Dne 17. července
byla jeho teplota již zase normální, tepů bylo 84.
Nejvíce znepokojovala lékaře slabá činnost ardce.
Stav jeho se sice značně zlepšil, ale z nebez-
pečí ještě úplně nevyvázl.
Tolstý
Tolstoj
Hradec
Moskva
Lev Nikolajevič Tolstý
7
article
Poselstvo z Maroka.
Z Paříže se sděluje, že za přítomnosti ma-
rockého poselstva v Paříži jednáno bylo čile
také o obchodně-politických otázkách, ale že
o obsahu a průběhu vyjednávání zachovává se
naprostá mlčelivosť. Jisto však prý jest, že vy-
jednávání toto mělo zcela jiný ráz, nežli vy-
jednávání deputace v Londýně.
Anglie žádala o povolení stavby dráh
a bylo prý jí slíbeno pro stavbu dráh z Mo-
gadoru do Maroka a z Rabatu do Fezu. Francie
upustila prozatím od jakéhokoli rozšíření své
železniční sítě ve vnitru Maroka a vyslovila se
proti pobřežní dráze směrem západním, protože
by se nikterak nevyplácela. Za to však může
si nyní na západní hranici Alžíru zjednati klid
a pořádek a zabrániti neustálým dosud vpádům
potulných kmenů, které v poslední době byly
tak četné.
Maroko
Paříž
Londýn
Anglie
Francie
Alžír
8
article
Cesty císaře Viléma do Norska.
Článek »Dagbladu« v Christianii prot
každoročním cestám německého císaře Viléma
na sever odsuzován jest kromě německého tisku
také veškerým časopisectvem norským, zejmena
časopisy »Aftenpaten« a »Morgenbladet«.
Redakce časopisu »Dagebladet« zaslala
berlínskému »Tageblattu«, který přvý reprodu-
koval jeho článek, i námi sdělený, dlouhý
telegram, ve kterém praví, že nechtěla pisatel
jeho, jenž podepsán jest jménem »Brutus«, ode-
příti místo ve svém listě, že však nikterak ne-
může sdíleti jeho náhledy o opětovaných ná-
vštěvách císaře Viléma v Norsku. Dále
poukazuje se v telegramu, jak slavnostně by
císař Vilém v Norsku všude vždy vítán a praví.
že bude tomu tak i příště. Redakce praví:
»Vidíme rádi, že turisté znovu a znovu se
k nám vracejí a nechápeme, že by byle závadou,
je-li jedním z těchto do Norska stále se vrace-
jicích turistů král pruský a císař německý. Na-
prosto řídké zprávy našeho listu o cestšch
císaře může »Brutus« lehce přehlédnouti.«
Francouzské vyslanectví
ve Vatikáně.
Rozpočtová komise francouzské sněmovny
škrtla v poslední své schůzi všemi hlasy proti
dvěma položku »Vyslanectví ve Vatíkáně.«
Také četné jiné položky rozpočtu zahraničního
ministerstva byly sníženy.
Vilém
Brutus
Vidím
Norsko
Christiania
Vatikán
9
article
Proti zkáze staré Prahy.
Proti zkáze staré Prahy.
Před dvěma roky byly umělecké kruhy a přátele
staré Prahy velmi vzrušeni zamýšleným zřízením
elektrické dráhy s vrchním vedením na Karlově mostě.
Akci, kterouž tehdy na ochranu mostu vyvolala Spo-
lečnost přátel starožitností českých v Praze, podařilo
se oddáliti zkázu mostu do nynější doby. Poněvadž
ale správní rada elektrických podníků neúslupně trvá
na provedení svého úmyslu, podala Společnost přátel
starožitností českých v Praze sboru obocních starších
tento protest:
Slavný sbore obecních starších krá
hlav. města Praby
V úctě popepsaná společnost žádala přípisem z
dne 27. listopadu 1899 slavnou městskou radu, aby
bylo upuštěno od vrchního vedení při dráze elek“
trické na Karlově mostě.
Jako vyřízení obdržela nikoliv ze slavné městské
rady, nýbrž ze správní rady elektrických podniků
hektografovaný přípis č. 19.920, ze dne 28. února
1900, kterýmž bylo dáno Společnosti na vědomí, že
»Sbor obecních starších, jednaje o návrhu tom, usnesl
se však ve schůzi 19. února 190D, aby toliko trať koňsk
dráhy Žižkov Křižovnické náměstí proměněna byla
elektrickou s vrchním vedením.
Slavný sbor usnesl se tehdy odložiti otázkuo
dráze přes Karlův most až do ukončení světové vý-
stavy pařížské, poněvadž bylo očekáváno, tam že
bude nalezen nějaký vhodný způsob pohonu bez
vrchního vedení. Této příčiny ale nebylo uvedeno v
odpovědi ze správní rady podniků elektrických. Po-
hroma, hrozící památnému Karlovu mostu, byla od-
vrácena jen na krátko.
Praha
Karlov most
Žižkov
křižovnický náměstí
Karlův most
obecní starý
Karlův most
10
article
Nyní vyskytla se v »Nár. Listech« č. 195. ze
dne 17. t. m. zpráva, že správní rada podniků elek-
trických rozhodla se doporučiti slavné radě, »aby
přes most Karlův byla vystavěna elektrická dráha
vedením vrchním, při čemž byla by provozována
přímá vozba ze Žižkova na Malou stranu jednak
ulicí Platnéřskou jedním směrem, jednak ulicí Semi-
nářskou a Karlovou druhým směrem.e
Tato zpráva, ať úřadní či prýštící z jiného pra-
mene, na všech stranách velice překvapila.
Jest z ní zcela patrno, že správě elektrických
podniků jsou úplně Ihostejny veškery četné a dů
vodné námitky proti znešvaření Karlova mostu
proti zbytečnému kažení stále mizící staré Prahy.
Ač kancelář elektrických podníků projevila
podiv nad tím, kterak mohl proti projektovaném
vrchnímu vedení vyvstati tak značný odpor, pře
stále naléhá jen na provedení úmyslů svých, nikterak
nerespektujíc závažných hlasů, které ozývají se proti
její projektům zdůvodů esthetických, historických
i hospodářských. Jednání správy elektrických pod-
níků jest považovati buď za naprostou lhostejnost ke
všemu, co bezprostředně nespadá v její obor, anebo
za umíněnost.
V úctě podepsaná Společnost trvá nezvratně na
svém prvotním požadavku, vysloveném přípisem ze
dne 27. listopadu 1899.
Karlův most, dík poctivé konstrukci i stavbě
vyhovoval bez dráhy i bez osvětlení elektrického p
staletí mnohem větší frekvenci, než jaká jest nyní
není ani dnes nutno pro domnělé pohodlí porušiti
ráz mostu ozdobou ceny tak pochybné, jako bylo
by kterakkoliv přizpůsobené vrchní vedení.
Karlův
Žižkov
Se
Karlov most
Praha
Karlův most
11
article
Tím úplně by zmizela vzdušnost mostu i skvě-
lého panoramatu, kteréž Praze zajistilo místo mezi
nejkrásnějšími městy Evropy.
Nehledíc ani k tomu, že i slibované slabší dráty
jsou zcela dobře viditelny a že siť brání nerušenému
pohledu jak na sochy na mostě tak i na Hradčany
přece stožáry pro vrchní vedení se zřením k sochám
působily by nesmírný nelad.
Ovšem Společnost nenamítala by ničeho proli
stojanům k osvětlení elektrickému, byly-li by
upraveny slohově tak, aby shodovaly se s rázem
i výzdobou mostu.
Jako Společnost opírá se vůbec zřízení elektrick
dráhy na Karlově mostě, tak protestuje i proti dal-
šímu návrhu správní rady elektrických podniků, aby
dráha elektrická byla postavena v ulici Karlově i v
uličce Seminářské.
Skrovná šíře obou ulic podobného projektu ne-
připouští, aniž by nebyla ohrožena osobní bez-
pečnost.
Dráha ulicí Karlovou i Seminářskou jeví se být
projektem zcela zbytečným.
Dosavadní trať ulicí Platnéřskou s jedné strany
dráha přes nábřeží císaře Františka a konečně po
novém mostě císaře Františka přes Újezd úplně vy
hovuje a dostačí i pro frekvenci větší, než jest.
Mimo to jest míti na mysli, že budoucím novým
mostem u Rudolfina zlská Menší město pražské spo-
jení mnohem výhodnější, než má nyní mostem Kar
lovým.
Ba, bylo by si vřele přáti, aby Karlova mostu
bylo používáno jenom pro pěší a lehké povozy. Do
prava nákladů, vozů těžších i dráha koňská či jiná,
budiž přeložena na budoucí nový most u Rudolfina.
František
Kara
Praha
Evropa
Hradčany
Karlov most
Karlov
Karlová
Újezd
Rudolfinum
Karlův most
12
article
Časlo v dav rozšiřované heslo »aby bylo vyho-
věno dávno cítěné potřebě« způsobilo i zřízení dráhy
pod Letnou. Velký finanční schodek při této dráze
nejlépe doličuje nerozvážnost těch, kdož zlepšení
poměrů ať hmotných či jiných hledají ve zřizování
elektrických dráh v místech nevhodných.
Elektrická dráha ulicí Karlovou a Seminářskou
byla by stejně těžkou pohromou obecních důchodů
Hrubý příjem na trati Křižovnické náměstí —- Malá
strana obnáší z jednoho vozu průměrem 14 K všed-
ního dne, v neděli a ve svátek nemnohem více.
peníz pepatrný tak, že nedostačuje ani na mzdu
průvodčímu, vozkovi a na udržování koní.
Podle zprávý správní rady olektrických podniků
vyžadovalo by zřízgpí dráhy v ulici Karlově, Semi-
nářské a přes Karlův most nákladu 185.000 K
Provedení této trati jest zcela zbytečný m
i bylaby nemalátatosuma skutečně
jenvyhozena na úkor poplatnietva.
nynějšími trudnými poměry již
dosti slísněného.
Není důvodno vyskytnuvší se tvrzení, jakoby
zřízení elektrické dráhy v ulici té či oné bylo
s užitkem pro živnostníky tam usazené.
Četní obchodníci z ulice Celetné i Spálené do-
svědčí, že zřízením dráhy jejich živnost valně sklesla.
Týž osud stihl by i obchodníky v ulici Karlově.
Způsob vrchního vedení způsobuje nelibost všech
návštěvníků i domácího obyvatelstva; byly jím
značně pokaženy i novější, moderně upravené ulice
a náměstí, na př. Václavské náměstí, Na příkopě,
Ferdinandova třída, nábřeží cís. Františka a j. v.
František
Letná
Karlová
křižovnický náměstí
Karlov , Se
Karlův most
Celetná
Karlov
a náměstí
Václavský náměstí
Ferdinandov třída
13
article
Jinde, v městech těšících se přehojné návštěvě.
jako v Drážďanech, Paříži, Vídni atd., jest plně
dbáno rázu a povahy jednotlivých částí města u za-
řizování dopravních prostředků, pro to či ono místo
nejvhodnějších; jest tu dráha elektrická, koňská,
dostavníky i omnibusy.
Z toho pak, že na př. v Římě použito jest ve-
dení vrchního, nikterak nelze vyvozovati, že bylo by
nutným také v Praze. Ne všude bývá brán v poradu
vkus a smysl pro minulost. Proslulá malebnost a bi-
storický ráz královské Prahy vyžaduje vzácne
pečlivosti.
Praha, hrdá slavnými dějinami, bohatá do ne
dávna přečetnými památkami, stálým, mnohdy bez-
účelným modernisováním ztrácí na významu dě-
jinném i rázu historickém, kterýž jí získal lásky
všech domácích a obdivu ciziny.
Nemá-li Praha s výše své klesnouti na město
druhého řádu, podřízenější, nemáli státi se jen oby
čejným městem činžovním, prázdným veškerého pů-
vabu, jest nutno v zárodku pollačili vše, co by mohlo
buď poškoditi anebo seslabiti dějinný význam její
co škodlivě dotýkalo by se kamenných krás jejích a
vůbec všeho, co činí ji milou všemu lidu českému.
Ve zřízení drah v ulici Karlově a Seminářské,
přes Karlův most, viděti jest valné nebezpečí hi
storii i esthetice i velikou škodu hmotnou.
Láska ke královské Praze i povinnost chrániti
její památek přiměla Spolačnost, že opírá se zámyslům
správní rady elektrických drah.
V úctě podepsaná Společnost spolehá, že slavný
sbor obecních starších, uváživ neprospěch, ba škodu.
plynoucí z uvedených návrhů správní rady elektri
ckých podniků, zamítne oba projekty jako zhytečné
a škodlivé.
Láska
Drážďany
Paříž
Vídeň
Řím
Praha
Karlov
Karlův most
obecní starý
14
article
Za Společnost přátel starožitnost
českých v Praze, dne 20. července 1901.
Slarosta: Jan Herain. Jednatel: A. B. Člerný
Pokud víme, připojily se k dřívější akci Spoleě
nosti vážné korporace jiné, jako: Umělecká beseda
Spolek architektů a inženýrů v král. českém, Klul
mladých, Jednota umělců výtvarných »Manes« a j
Zajisté, že také nyní pozvednou svého hlasu proti
zkáze památného mostu Karlova i proti zpustošen
staré Prahy.
Klub za Starou Prahu podal v záleži
tosti Karlova mostu praesidiu rady městské
tento energický protest:
Slavné praesidium městské rady král. blavního měst
Prahyl
Domácí rada klubu »Za Starou Prahu« má za
povinnost protestovati co nejrozhodnějí proti nedáv-
nému usnesení správní rady městských elektrických
drah, kterým proti vůli většiny obyva-
telstva pražského, ba i přímo proti a pře
usnesení valné většiny sboru obecních star-
ších, jež ve schůzi sboru dne 20. února 1900 prot
vrehnímu vedení na mostě Karlově jasně s
výslovilo — zavádí o své moci vrchní vedení na
památný Karlův most, nedotknutelnou to pa-
mátku naší královské Prahy a veškerého ohyvatelstva
tohoto království.
Podepsaná domácí rada žádá vzhledem k tomu
radu městskou a její praesidium, aby byly učiněny
veškery možné kroky, aby usnesení správní rady
bylo buď odvoláno aneb z moci starostovy — zajiste
že za souhlasu veškerých vzdělaných tříd národa če-
ského — zrušeno.
V Praze, dne 18. července 1901.
Za domácí radu klubu »Za Starou Prahu«;
Předseda
Prof. dr. A1f. Slavík, Dr. Luboš Jeřábek
člen sboru obecních
člen sboru obecních
starších král. hl. města
starších král. hl. městi
Prahy-
Prahy-
Herain
A B
Karlův
profesor
doktor
Jeřábek
Praha
Prahyl
Karlův most
A 1 f
spolek architekt
obecní star
Karlův most
praesidium městský rada král
15
article
Krajinská výstava v Klatovech.
Krajinská výstava v Klatovech.
(Pův. zpráva »Nár. L.«)
Mladý, avšak v životě svém a činnosti čilý za
bradnicko-štěpařský spolek pro Pošumaví ve spojení
se včelařskou jednotou klatovskou uspořádal ve
dnech 20.—23. července v rozsáhlé zahradě hötelu
»Střelnice« v Klatovech pod protektorátem hr
Eugena Černína z Chudenie první krajinskou
výstavu, jež má býti obrazem jeho dosavadn
činnosti.
Na včerejší den, dne 20. t. m., určeno bylo jeji
zahájení. Již v časných hodinách ranních — ač za
hájení ustanoveno na 9. hodinu dopol. — shro
máždovali se pozvaní hosté a obecenstvo ve vkusně
upravených prostorách výstavních. O 9. hodině shro-
máždili se přítomní u slavnostní brány, kde jednate
výstavního výboru gymn. professor p. Ruper
uvítal protektora, zástupce zemědělské rady, města
okresu atd., načež vysvětlil vznik výstavy a provola
jí mnoho zdaru.
Slečna Kunešova podala protektoru hr. Černfnov
po oslovení kyticí.
Hrabě Černín poděkoval za uvítání. Převza
protektorát nad výstavou ve městě, které slyne svým
zahradnictvím. Ke konci prohlásil výstavu za za-
hájenu.
Po slavnostním aktu tomto následovala pro-
hlídka výstavy v průvodu členů výstavního výboru
Zahájení výstavy zúčastnili se za zemědělskou
radu: poslanec J. Kovářík, starosta města MUDr
Al. Mašek s náměstkem JUDrem. K. Hostašem
okresní starosta V. Baloun, zástupce školství gym
nasijní ředitel Lonenc, delegáti různých spolk
a jiní.
Černín
Kunešův
J Kovářík
Mašek
JUDr
K Hostaš
V Baloun
Klatovy
Černín
MUDr Alo
spolek pro Pošumaví
zemědělský rada
Inc
16
article
Bratrstvo pod ochranou sv. Václava
na Smichově.
Jak čtenářům našim je známo, byla činnost to-
hoto spolku rozhodnutím policejního ředitelstv
5. února t. r. zastavena a byl kurátorem jeho jme-
nován pan dr. Ladislav Pinkas, advokát v Praze.
Poněvadž jsou dnes rozepsány volby delegátů
k volbám výboru bratrstva, jakož i valná hromad
těchto delegátů (viz insertní část našeho listu), za-
vděčíme se snad přečetným členům jeho — čítát
bratrstvo kolem 24.000 členů se jměním jeho přesa
bujícím 400.000 K — uveřejněním bližších zprávo
tom, co zastavení činnosti spolkové následovalo.
První činnost soudem jmenovaného kurátora
směřovala k tomu, aby z listin ve spolku se nale-
zajících zjištěny byly přesně, četny ony nespráv-
nosti spolkového výboru a zvláště ředitele p. Ignáce
Pachty, které po leta vyvolávají oprávněné roztrp
čení mezi nemajetnými členy bratrstva a které ko-
nečně valnou měrou přispěly k vyvolání úřadního
zakročení.
Kroky k tomuto cíli kurátorem podniknnté měly
neočekávaný výsledek. Již 15. března t. r. mohl ku-
rátor předložiti místodržitelství seznam četných od-
měn, platů, remunerací a p., které spolkový výbor
při nejrůznějších příležitostech sám sobě udilel,
které dosáhly za posledních 10 let okrouhle úhrnné
výše 100,000 korun, tedy příbližně celou
čtvrtinu veškerého nynějšího spolko
vého jmění.
Václav
doktor
Pinkas
Pachta
Praha
17
article
Uvádíme některé položky
Jako novoroční odměnu dal si ředitel p. Ignác
Pachta odhlasovat na rok 1896 částku 1600 K, na
rok 1897 částku 2400 K, na rok 1898—1900 ročně
1600 K. Ostatní členové výboru ovšem nelenili a tak
sobě rozďávali velice značné odměny; tak na rok
1896 odhlasoval si výbor novoroční odměnu v částce
8800 K. na rok 1897 12.200 K, na rok 1898 6300 K
na rok 1899 7400 K, na rok 1900 7100 K-
Mimo to vypláceli si členové výboru za každou
schůzi nejdříve 8 pozdějí po 10 K
Největší příjmy ze spolku měl ovšem pan Ignáe
Pachta. Tak na příklad, když zemřela jeho žena, dal
mu výbor — rozumí se, že ze spolkových peněz —
na její pohřeb vyplatit 1840 Kll
Kromě toho měl ředitel p. Ignác. Pachta nárok
na dvojí důchod ze spolkového jmění, který mu byl
výborem odhlasován.
První důchod pod titulem »Doživotní plat-
činil v době zastavení činnosti spolkové měsíčně
239 korun 20 hal. Když kurátor odepřel tento zcela
nezákonný důchod p. Pachtovi poskytovati, podal
tento na kurátora žalobu o jeho placení, o níž však
dosud rozhodnuto nebylo, poněvadž se provádí k ná-
vrhu kurátora znalecký důkaz o tom, že by takovým
doživotním platem bylo ohroženo trvání spolku.
Pachta
Igná Pachta
Ignác
18
article
Vedle tohoto platu má pan ředitel Pachta ještě
nárok na druhý důchod pod názvem »Doživotn
pense«. Tuto pensi, která činí ročně 2400 K, pan
ředitel Pachta zatím nezažaloval, ale dal si ji na
základě svolení výboru vložit do knih na dům Bra-
trstva na Smíchově a uvalil tak na jmění spolku
ohromné břemeno.
To však ještě není všecko. Panu řed. Pachitovi
odhlasoval výbor také »Doživoitní byte v domě
Bratrstva a pan Pachta také skutečně tohoto bytu
užíval a až dosud užívá.
I o své příbuzné dovedl se pan ředítel Pachta
znamenitě postarati. Svou dceru Annu Pachtovu
učinil na př. ve spolku úřadnicí a již 14 dní po je
jím jmenování odhlasoval jí výbor doživotn
pensi pro případ úmrtí jejího otce v částce roč
ních 720 korun. Také tato pense byla vložena do
knih na dům Bratrstva na Smíchově, uvalivši na
jmění bratrstva břemeno další.
Že tato břemena jsou skutečně ohromná, doka-
zuje dobrozdání přísežného znalce p. Beneše, které
bylo podáno míslodržitelství a v němž pan znale
dokázal, že »doživotní pense« p. Ign. Pachty a jeho
dcery Anny Pachtovy znehodnocují jmění Bratrstva
v očividný neprospěch členstva o celých 88.844 K
Připočte-li se k tomu ještě »doživotní plat« p. Ign.
Pachta
Pachtův
Beneš
Igny
Smíchov
dům Bra
19
article
Pachty, který znehodnocuje jmění bratrstva opětně
o 82.010 korun, jest tak jmění bratrstva znehodno-
ceno celkem o ohromnou částku 170..854 korun !l
Kurátor zjistive takovou situaci, učinil hned vše
možné, aby jmění bratrstva od těchto ohromných
břemen osvobodil.
Již koncem března t. r. žádal, aby správní úřa-
dové zastavili jako zcela nezákonná všechna usne
sení výboru, jimiž byl řediteli p. Pachtovi dán doži
votní byt a doživotní pense, jakož i dceři jeho Anně
Pachtově doživotní pense.
Tato žádost měla příznivý výsledek. Dne 24
května 1901 rozhodlo policejní ředitelství, žes
všechna tato usnesení z asta vují, poněvadž byly
jimi překročeny platné stanovy spolku.
Kromě toho podal kurátor zároveň žalobu na
p. Ignáce Pachtu, v níž se domáhá soudního rozhod
nuti o tom, že usnesení spolkového výboru, ktorým
byla p. Pachtovi stanovena doživotní pensev
částce 2400 K, jest neplatné a že todiž nemá pan
Pachta na tuto pensi žádného nároku. O této žalobě,
která se projednává u zem. soudu v Praze, nebyle
dosud rozhodnulo.
Rovněž nebylo ještě rozhodnuto o druhé žalobě
kterou podal kurátor na p. Ig. Pachtu a v níž se do-
máhá rozhodnutí o tom, že p. Pachtovi nepříslušt
nárok na doživotní byt v domě Bratrstva.
Naproti tomu bylo rozhodnuto příznivě o žalobě.
kterou podal kurätor na Annu Pachtovu a v níž s
domábal toho, aby uznáno bylo právem, že Ann
Pachtova nemá žádného nároku na pensi v částce
720 K ročně. Žalobě této dal krajský soud v Litomě
řicích dne 10. července 1. r. v plném obsahu místa,
uznav, že Anna Pachtova nároku na pensi nemá,
čímž bylo jmění Bratrstva aspoň částečně od břemen
je tížících osvobozeno.
Pachta
Pachtův
Praha
spolkový výbor
20
article
Současně s hájením práv Bratrstva proti p. I
Pachtovi a celému dosavadnímu výboru musil kurá
tor hájiti i práva jednotlivých členů proti spolkovým
sběratelům.
Zjistilo se totiž, že někteří sběratelé sice pří
spěvky od členů vybrali, ale do spolkové pokladny
neodvedli, čímž byl spolek ve svých příjmech
zkrácen.
Věci dospěly tak daleko, že kurator byl nucen
podati na dva sběratele, totiž na Václava Bakosa
na Frant. Vyhnala trestní oznámení státnímu za
slupitelství. Toto oznámení mělo za následek, že
bylo proti oběma sběratelům zavedeno trestní vy
šetřování, které dnes jest již skončeno a bude mít
dohru před pražskými trestními soudy. Václav Ba
kos, s nímž líčení trestní již jednou bylo odročeno
k doplnění vyšetřování, bude státi znovu před zem
ským trestním soudem v pondělí dne 22. července.
aby se zodpovídal ze zločinu spronevěžení
jehož se dopustil tím, že vybral od členů bratrstv
členské příspěvky, které si ponechal. František
Vyhnal poněvadž spronevěřil příspěvky členské
menší míře, pohnán jest ke dni 29. července před
soud přestupkový pro přestupek zpronevěry
Nesprávnosti u jiných sběratelů kuratorem zjištěné
jsou kryty jejich kaucemi.
Pachta
Bakoso
František
Václav
Vyhnal
21
article
Kromě provedení této nápravy poměrů Bratrstva
vypracoval kurator ve smyslu nařízení ministerstva
vnitra nové stanovy Bratrstva, které byly již úřadně
schváleny. Dle těchto stanov bude se Bratrstvo na
příště jmenovati »Svato-václavský pojišťu-
jící spolek« a bude skutečnou pojišťovnou v
smyslu eís. pat. ze dne 26. listopadu 1852 a poji
šťovacího regulativu z roku 1896. Členstvu je v nieh
zajištěno vydatné právo kontroly nad jednáním vý-
boru, takže na příště stanovami samými jest již za-
mezeno, aby se provádělo v Bratrstvu takové hospo-
dářství jako za posledního výboru. Bylť starý výbor
dle starých stanov Bratrstva neobmezeným v něm
vládcem, jemuž samo jedinému právo změny stanov
příslušelo. Stanovy ony neznaly ani valné hromady
spolkové — kromě jediného případu: jen tehd)
kdyby se vzdalo všech 15 členů výboru a odstouplo
musila by býti svolána valná hromada členstva, aby
vykonala volbu nového výboru — a výbor roku
1891 Bratrstvem zvolený sám se doplňoval a po
celých deset let spolek řídil.
nařízený ministerstvo vnitro
22
article
Následkem těchto vskutku nemožných a svého
druhu snad jediných stanov bylo ovšem nutno, aby
byly nové. Kurátorem vypracované stanovy, jimiž
každá libovůle výboru jest již předem znemožněna,
přijaty dosavadním výborem spolku. Přijetí toto se
strany starého výboru stalo se však docela hladce,
patrně pouze následkem toho, že místodržitelství po-
hrozilo okamžitým rozpuštěním spolku, nebudou i
nové stanovy výborem přijaty v té formě, jak je ku-
rátor spolku byl vypracoval. Tím by byla celá čin-
nost, směřující k nápravě poměrů spolkových, zatím
ukončena a nezbývá než provésti volbu nového vý-
boru, která jest právě dnes vypsána a která děje se
hledě k ohromnému počtu čienstva, nepřímo skrze
delegáty.
Bude nyní na členstvu, aby samo se postarale
o zavládnutí spořádaných poměrů v novém »Sv
Václavském pojišťujícím spolku« a aby počátek k tomu
učinilo již tím, že při nastávajících volbách zvoli
takové muže za delegáty k valné hromadě, kteří ne-
dbajíce osobního prospěchu svého postarali by se
o to, aby v novém výboru zasedli lidé — na rozdí
od výboru starého — kterým by mohli členové svěřiti
péči o spolkové jmění beze všech obav o budoucí
jeho osudy.
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Sjezd katolický v Kroměříži a du-
chovenstvo arcídiecése olomoucké. Velice
poučný a zajímavý rys tvářnosti, klerikálníeh
věcí na Moravě, zvláště pak v areidiecési dra
Kolina, dodává zajisté ta okolnost, že proti ka-
tolickému sjezdu, pod patronátem »slovanských
apoštolů« do Kroměřiže již na přiští neděli
svolanému, provozuje vysoké i nízké kněžstvo
arcidiecése až na nepatrné výjimky passivní sice,
ale velice tuhon opposici. Velký úžas budí totiž,
že mimo prof. Kachníka, ředitele arcibiskupského
ústavu učitelek v Olomouci a dra. Wisnara,
býv. superiora olomouckého semináře, nepode-
psal provolání pátého sjezdu ani jediný z Čechů
mezi olomouckými kanovníky, ba ani j edíný
z českých vikářů, katechetů a prostých kněží
duchovní správy v Olomouci, ba ani z okol
olomouckého. Avšak duchovenská fronda proti
cyrillo-methodějskému podniku arcibiskupovu
sahá ještě dále. Sjezdovému provolání nedostalo
se dále podpisu předsedy kat.-pol. jednoty
olomoucko-sternberské, faráře Šubrta a také je
nepodepsal ani jediný kněz český z měst
i okresů: Prostějov, Přerov, Hranice, Lipník,
Zábřeh, Litovel, Rožnov, Frenštát, Mor. Ostrava,
Kolin
profesor
Kachník
Čecho
Šubrt
Mor
Kroměříž
Morava
Olomouc
Wisnara
Prostějov
Přerov
Hranice
Lipník
Zábřeh
Litovel
Rožnov
Frenštát
Ostrava
24
article
Val. Meziříčí, Uh. Brod, Vsetin atd. Toť zajisté
výmluvné i svědčí o hlubokém rozporu mezi
vrchním pastýřem i velkou částí pastýřstva jemu
podřízeného! Ujišťuje se, že provolání k sjezdu,
také v klerikálních listech v Čechách s velikou
okázalostí otištěné, podepsáno jest jen od kněž
na arcibiskupovi přímo závislých, neboť ani je-
diný z českých kněží skutečně uvědomělýeh
nepřipojil jmena svého ku jmenu prihce Hohen-
loha, 24letého probošta kroměřišského, který se
jím stal jenom jako pruské knízátko přs
svrchovaně oprávněné nápadnictví starých, do
morodých a zasloužilých, ovšem českých kom-
petentů. Je-li tomu tak, a řečené vrstvy českého
duchovenstva na. Moravě odepřely podepsati
kroměříšské provolání, byl by to příklad samo-
statnosti v moderních dějínách ultramontanismu
ojedinělý, ale utěšený. Ovšem již napřed sly-
šíme námitku, kterouž bude nedostatek auto-
grafů na sjezdovém provolání vykládán. Řekne
se, že nebyla po nich slíáňka. Ale i v tom
případě zůstává nedostatek tento sensací. Sjez
bez vždy věrné kapitoly olomouckél
Sjez
Val
Uh . Brod
Čechy
Morava
Hohen
25
article
— Chlubné plíce dra. Grabmayera. V
svých vášnivých článeích ve prospěch rozdělení
Tyrol, napadl mluvěl ústavověrného velkostatku
v Tyrolích dr. Grabmayer také, konservativní
šlechtu v Čechách pro její chování v otázce
punktační zvláštním odstavcem o morálce daného
slova. Dovozuje, že ústavověrní, velkostatkáři
tyrolští dali Vlachům své slovo v zástavu, tomu
slovu hodlaji dostáti stůj co stůj, byť jim i hro-
zilo politické zničení. Ústavověrné velkostat-
kářstvo nehodlá prý následovat příkladu, da-
ného v Čechách před desíti lety feudálním
velkostatkářstvem. Co se tehdáž v Čechách
dálo, te prý ukazuje nápadnou podobnost s udá-
lostí, kteráž se dnes v Tyrolích odehrává. Jako
v Tyrolích »základní rysy«, tak tankráte, byly
v Čechách »punktace« všemí stranami sně
movními schváleny a táž bouře, jako v Tyrolích
doktor
Grabmayer
Vlach
Tyroly
Čechy
26
article
Všeněmci, v Čechách Mladočechy způsobena —
ovšem bez součinnosti mistodržitelovy. Tu jako
tam způsobila bouře povalení většiny, tu i tam
byla menšina, — Vlaši v Tyrolsku, Němei
v Čechách — ošizena o výsledek vyjednávání,
za jistý pokládaný, Dnes ještě po desíti letech
lpí na hrdých feudálních kavalírech s kvrn
zrušeného slova a té chceme se my
ústavověrní Tyrolané — dí Grabmayer — vy-
stříci. — Jakkoli nejsme ani povinní ani dobro-
volní obhájeř konservativní šlechty české, přece
jenom musíme ji vzíti v ochranu proti výtce
nešlechtice Grabmayera, jejž jeho noblessa tak
závažně píchá. Punktační šlechta česká držel
slovo Němcům tak dlouho a tak železně hou-
ževnatě, až jí slovo to bylo v rukou takřka do
slovně roztrháno. Nechť si pan dr. Grabmayen
poslouží protokolem epické schůze sněmovní z
dne 17. května 1893 ustanovené k vyřízení Tra-
kalovsko-Funkovského úkladu s krajským soudem
trutnovským. Po exodu lidových poslanců če-
ských, jímž sněm měl býti zbaven způsobilost
k uzavírání, kdo zbyl po boku německých po-
slanců a pohotově vykoupíti své Němcům dané
slovo do jednoho? Byli to konservativní velko
statkáři, kteří dnes za to, klidr výtku věrolom
Vlach
Němei
Tyrolan
Němec
doktor
Grabmayen
Čechy
Tyrolsko
27
article
nosti od tyrolského rytře quand měme. Byl t
potom boj výhradně mezi poslanci mlade-
českými a poslanci velkostatkářskými, boj, jímž
zapsán 17. květen nesmrtelně v politické dějiny
české a jímž v lomozu, otřásajícím celou bu-
dovou zemského sněmu, pochovány byly punktace
české navždy. Vedle velkostatkářů tehdy vy-
drželi v ohni ještě čtyři Staročeši: Zeithammer,
Pleva, Městecký a hr. Harrach. Dnešní truchliví
epigoni tehdejších ubohých staročeských Mo-
hykánů, žádají na straně, jejíž nesmrtelnou zá-
sluhou na vždy zůstane rozbití punktací, satis-
fakci a formální odprošení (»Budivoj«) slibujíce
jí přijetí na milost!! Jaké to ironie schovávási
historie pro zábavu vrstevnictva — po desíti
letech!
— 400.000 marek ve prospěch hesl
»Los von Rom«. Mezi listy, kteréž z Německ
koukají našim Všeněmcům do karet, jich hře
dobře rozumějí a s tím se také netají, náleží
mnichovský »Vaterland«. Zejmena k totožnosti
obou hesel »Pryč od Říma« a »Pryč od Ra-
kouska«, z nichž prvé jest druhému pouhým
obalem, přinášívá »Das bayerische Vaterland«,
jak zní plný název listu, velmi zhusta poučné
doklady. Orgánu tomuto jest pohled do osnov
všeněmeckých v německé říši souběžně pracují:
eích s našimi Schönererovci snažším a bližším
než komukoli jinému a poněvadž stojí bojovně
na troskách bavorské samostatnosti, háje ji prot
Prušákům severoněmeckým i Prušákům bavor-
ským, neostýchá se bezohledným ale trefným
slovem označiti snahy všeněmecké. Pod záhla-
vím »Rakouští Prateutoni« píše »Das bayer.
Zeithammer
Pleva
Městecký
Harrach
Prušák
Los on Rom
Řím
28
article
Vaterland« na úvodním místě: »Přes to, že byl
v poslední době se všech stran varováho před
všeněmeckým hnutím v Rakousku a nebezpeč
tohoto hnutí i pro Německo příznáno i v nej-
rabiátnějších nacionálních listech, pokračují ony
říšskoněmecké kruky, jež nutno pova-
žovati za hlavní nosiče a podporovatele tohot
hnutí, radou a činem přispívati pánům Wolfům
a Irokesům. To jest v naších očích důkazem
pro to, že na oněch místech v Berlíně,
před nimiž, sklání se i generální superintendent,
buď se vážnost hnutí »pryč od Říma« neuznává,
anebo místa ta jsou srozuměna s jeho pod-
porováním se strany Německa. Jenom takovým
způsobem lze vyložiti si, jak bylo možno, že
nejnověji »Spolek Gustava Adolía,
kterýž těší se obzvláštví státní péči a přízni nej-
vyšších a ze všech nejvyšších kruhů, byl s to
určiti pro hnutí »Los von Rom
v Rakousku 400.000 marek.« Toť tedy
už suma, kteráž značností svou představuje jaksi
válečný rozpočet pro voje Gustava Adolfa, Ra-
kousko pustošící, jako šiky historického jme-
novce řečeného spolku
Wolf
Irokes
Gustav Adolf
Ra
Rakousko
Německo
Berlín
Řím
Los on Rom
spolek Gustavo Adolía
29
article
— V německé nynější tabanici o krá-
lovství české přináší »Teplitz-Sehönauer An-
zeiger« proti Schönererovu volebnímu programu
o nedělitelnosti. Čech jakožto, nedotknutelné
země — bývalého německého buntu — pozoru-
hodnou polemiku, nejnázorněji vykládající obě
stanovisko, německo-liberálně-lidové i všeně-
mecké. V článku, nadepsaném »Všeněmecká
utopie«, píše teplický, listi mezi jiným:. Čeho
nám Němcům v Čechách zapotřebí jest, neza-
kládá se v tom, aby Čech uznal, němaekou
státní řeč, nýbrž aby naše německé jazykové
území bylo spravováno německými úřadníky,
aby obchod a všechno obcování v něm zůstalo
německým. Administrativní rozdělení, má za
účel očištění tohoto našeho jazykového
území od českých úřadníků a soudů, co možná
nejdalekosáhlejší samosprávu, počinaje obecním
zastupitelstvím až nahoru po sněm, až po
místodržitelství, od okr. soudu až k vrchnímu
zemskému soudu atd. Zkrátka úplné rozdělení
Čech na dvě jazykově ostře ohraničená území.
Čo
Němec
Čechy
Sehönauer Ana
30
article
To jest praktické a po oboustranném doroz-
umění také proveditelné. ( !) Pakliže se naproti
české frásí o českém státním právu staví se
strany všeněmecké heslo, že Čechy dtuhdy
bývaly německou zemí spolkovou a že ka
rakter takové země nazpět musí býli dobyt,
je to pouhou směšnou utopií. Všecfi n
moc celého rakouského státu ne
stačila by k tomu, aby Čechy
zgermanisovala, toliko nacionální
chauvinismus nejpitomějšího rázu
může pomýšleti na takový podnik;
naše snahy mohou směřovati jedině k tomu,
abychom zachovali jazykové území naše, jak
trvá. Německá státní řeč, i když bude zákonem
zajištěna, nemůže tomu zabrániti, aby se česká
obyvatelstvo, kteréž následkem většího svého
počtu chová v sobě větší sílu rozpínací a svým
procentně silnějším dorostem Némce překonává,
se v Čechách stále síře nerozmáhalo,
avšak jakmile nějaký Čech přrště
do jazykového území německéh
vstoupí, nemá býti na jeko ná-
rodnost brán žédný ohled.« . ..
Čechy
31
article
Toť překvapujíet upřímnost, která nám ovšem
neodhaluje nic neznámého. Murné ovšem této
lásky k budoueím Čechům, na jazykové územi
německé vstupujíeím, snažení! Jako nás nemůže
žádná státní moc poněmčíti, tak se také žádné
moci na světě nepodaří přiměti nás k tomu,
abychom svolili ke zřízení nových hranic uvniti
našeho království, na nichž by postavena byl
národnostní stínadla pro »přebytečná procent
hašeho dorostu.s
— Dozvuky slavností sokolských. Za-
jímavé zprávy o příjezdu gymnastů arr as-
ských do Francie podává časopis »Carrabi-
nier-Gymnaste«, dle nichž byl příjezd přátel na-
šich, gymnastů z Arrasu, nad jiné vřelým, svád-
čícím, jak všechna srdce francouzská uchvátily
dojmy a přátelské přijetí při slavnostech sokol-
ských. Vracejícím se gymnastům vyšly vstříe n
nádraží veškery místní spolky ar-
rasské, v čele se zástupcem maíra p. Minel-
lem. Obromné zástupy arrasského obyvatelstva
vítaly své krajany, kteří odpovídali výkřiky » Na
zdar!«, »Vive la Bohéme!«, »Vivent les So-
kols!« Jmenem gymnastů, kteří vesměs měli na
hlavách čapky sokolské místo dřívějších svých
klobouků s trikolorou, odpovídal k. uvítání zá-
stupce mairova p. Leuglet, maire arrasský,
který s pohnutím vzpomenul tr umfälní cesty
gymnastů do království českého a vřelého při-
jetí, kterého se gymnastům všude dostalo. Pan
Leuglet vzpomenul, že nelze vylíčiti slovy
nadšení a vřelost Sokolů vůči arraským a velké
manifestace, které platily celé Francii, již český
národ miluje jako svou druhou vlasť, jejíž na-
děie i zášti sdílí. Cesta. do Prahy — pravil r.
Murná
Čecho
Leuglet
Francie
Arras
Praha
spolek arrasský
Sokol