ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d76af690-6615-11dc-963f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 42, person 44, work 4, org 6
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 2l. července 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 199.
4 article
odžili ban
5 article
Na rniní a odpol. listy o přilohami tNaudný Obsor“ ve středu N „Liturárnl Hlidka zi v pistak) předplácí ser Vráze v sámivt K — sa měsi ns žtvat li. . .. 6 K — s dvojí čonáškoe na mřee 7ksok na etvt letki ve Mlialkách na měsls . ... . 9 K 30 n 11 Poštose a měsle ne čtvrt lela: ... . 9 K 60n s drolí zásilkoe nal n á e Ke na
Vráz Poštos
6 title
Dnešní čislo pračPrahu 1e a 18 stranách.
7 article Budme varovánil
Budme varovánil Jako po bouři mořské klidnící se vlny vyhazují na pobřeží rozmanitě zboží a trosky z rozbitých a utonulých korábův, tak i vlno- bití letošní sněmovní kampaně vy plavilo na klidné břehy veřejného míněn u nás ze dvou rozbitých vyrovná vacích akcí: tyrolské amoravské — zajímavé troský politických hesel a my- šlének, o jichž ceně rozchází se soud mezi národy. Jsou to myšlěnky: parcellace vlastí, obývaných dvěma neb více národy novým rozhraničením jejich politických a soudních okresův i krajův, bez ohledu na poměry zeměpisné, párodolospodářskéa společenské, pouze dle zásady národnostní, jest to myšlénka rozdělení sněmu zemských ve svézákonné a svéprávně kurie národní s právem veta v řadě důle- žitostí národních, s příslůšným a důsledným rozdělením výboru zemského, školní rady zemské jako zemědělské, vrchního soudu jako místodržitelství, slovem všeho zákono- dárství a veškeré zeměsprávy v oddíly, sekce, kurie a odbory dle národností. A to vše z tím účelem, aby prý vpro mír národní« na- stal rozvod mezi národy, aby místo auto- nomie království a zemí zavládl v Rakousku princip autonomie národní.
Rakousko
8 article
Podivná věc: když koncem roku 1849 náš Palacký v tehdejších rozháraných po- měrech Rakouska prvně na tu myšlénku připadl, nedalo-li by se mocnářství habsburské zříditi jako federace asi osmi skupin samostatných, svéprávných a svézákon- ných národův tak, aby každý měl svou vládu a svůj sněm: vrhli se na něj tehdejší Němci bez rozdílu, zatracujíce jeho nápad jako babylonský nesmysl, den v jehož usku- tečnění by Rakousko vzalo za své. S ná- rodnostní mapou Rakouska v ruce dovozo- vali, jaká by z toho vznikla absurdnost na př. ve Slezsku, kde by tamní Češi pod- lehali českému ministerstvů v Práze, tamn Poláci polskému ministerstvu ve Lvově, tamní Němci však německému ministerstvu ve Vídní. A pod kterouže vládu měla Dy spadnouti Praha, Brno, Olomouc atd., pod českouč pod německou? atd. atd. Stejný odpor zdvihli Němci našť proti myšlénce rozdělení sněmů zems'ký c v národní kurie s právem veta v pří- padech sporů jazykových, na nižě připadi koncem let šeděsátých německy idealista dr Adolf Fisehhof a kterou r. 1871 vnuknul Riegrovi a hr. Jindřiehu Clam Martinicov veškerou fascinůjící silou své duchaplnost tak, že ji pojali do svých fundamentá ních článků, doufájíce tím prokázati Nemcům naším nejradostnější vděk. A zatím Němci tehda — před třicet léty — »bílý ten náš list« zpupně od- mítli a černí všeho tisku svého polili. Kašlou prý na tu chatrnou zá- štitu své menšiny na sněmu praž- ském systémem kuril národních, mají-li za tu cenu uznati sa- mostatnost a svéprávnost krá- lovství českého. — Po dvaceti letech však nastojte té změny: Němci zdejší se svými Schmeykaly a Plenery o závod s ně- meckými nacionály: Pickertem, Knotzem
Němec Čech Polák Fisehhof Riegr Plener Pickert Knotz Rakousko Slezsko Práze Lvov Vídeň Praha Brno Olomouc
9 article
Strachem a Pradem formulují si požadavek národního rozdělení Čech, poža dují co možná největší národní autonomi pro své německé jazykové území v. Čechách. blouzní o ryze německých národních okresech a krajích, a diktují při punktačním stole Taaffově našincům jako svůj postulát: rozdělení sněmu českého v národní kurře s právem veta pro každou, kdykoliv by se na sněmu mělo státi usnesení jakés o změně zem- ského zřízení, o změnlě voleb- níhořádu, nebo o otázkách týka- jících se užívání jazyků v živote veřejném, při úřadech samosprávných nebo při takových ústavech vzdělávacích kteréž nejsou určeny výhradně jedně národ nosti, pokud otázky spadají v kompetenc sněmu zemského. — Tenkráte teprve, vůči tomuto stryku« zuřivých nepřátel české samostatnosti se nám rozbřesklo, jaký to nebezpečný nůz jsme to podali vrahům a škůdcům českého práva i když jsme roku 1849 se svým Pala- ckým naivně toužili po federaci rakouské na základě pootivé autonomie národův, když jsme roku 1871 se svým Palackým, Riegrem a Martinicem nabíželi Němcům oběť svého práva na rozhodujíc většinu svou ve sněmu české v naději, že oni za ten dar národních kurií sněmovních stanou se dobrými vlastenci českými a přátely státního práva království českého. A oni zatím zůstali vášni- vými německými centralisty a zuřivými ne- přátely svobody, moci a slávy Čech, jakými byli vždy, avšak uchopili se perfidně obou našich dobromyslných myšlének, aby čepel jejich celým ostřím a hrotem obrátili proti právu našeho národa, naší vlasti a našeho dobrého práva.
Taaffův Palacká Riegr Martinic Němec Čechy Prado
10 article
Uchopili se myšlénky autonomie národní aby jmenem jejím roztrhali nám naši vlast. aby si v ní založili a zřídili svéprávnou samostatnou zeminěmeckou (»deutsches Land in Böhmen«, zněl termín Schmeykalův) »očištěnou ode všeho živlu českého« — ode všech českých úřadníků, kněží, lékarůy, učitelův, advokátův, průmyslníků a živnost- níkův, zatím co v české oblasti měli i nadále němečtí úřadníci, ně- mečtí lěkaři, advokáti, profes soři, učitelě, průmyslníci a živ- nostníci nalezati svou obživ jako dosud. — Tak rozuměli vyrovnání s námi: země česká měla zůstat na věky pouhou provincií rakouskou se státní něm- činou ve všech c. k. kancelářích, ani polue o miisterstvu zemském, o ustavě české, jediná změna zřízení zemského měla zá- ležeti v tom, že Němcům na sněmu měla býti zajištěna jejich národní kuri úplná parita proti naší většině, čili ji- nými slovy, že nám Čechům neměla býti naše většina nic platna, ale že jsme měli na vybranou buď jen mezi ohledem na libost a nelibost Němcův, aneb mezi smrtí českého sněmu, již mohli Němci svým vetem kuriátním přivodit, kdykoliv by se jim bylo zlíbilo. Nepotřebovali sahati ke zbraní obstrukce, stačilo by jen umíněné, permanentní a schválné jejich veto, aby sněm český byl ochromen jako
Němec Čecho Němcův deutsches Land in Böhmen
11 article
Lazar a my sami byli posléz donucení uznati, že bude lépe — rozejdeme-li se, t. j. přestěhuje-li se ta německá národní kurie jako »sněm Němců v Čechách« někam do Liberce nebo do Chebu. — Mohlo se věru po bitvách, jaké svedl před deseti lety národ náš proti těmto ně- meckým plánům a nástrahám, slozeným v punktacích vídeňských, za to míti, že jsme navždy vyléčeni ze své ideo- logické dobráckosti české, postihnuvše smrtelné nebezpečí pro sebe z obou těch hesel, »autonomie národní a kuriátního syslému« v rukách německých centralistůva zapřisáhlých škůdců národa našeho, kteří právě z nich ukuli sobě vražedné zbraně proti státnimu právu zemí na- šich, jako proti budoucnosti na- šeho národa a proti federačnímu zřízení Rakouska. Leč nebyli a ne- jsme pohříchu ze své české důvěřivosti ve spravedlivost a poctivost protivníků svých vyléčeni podnes: aspon co do toho po- kusu s národními kuriemi na sněmech našich vlastí. Ejhle, proč nechce německý lid tyrolský o pokusu tako vém na sněmu svém ani slyšeti?0 nl Poněvadž se právem obává, že by novota ta znamenala jisté a brzké zničení sněmu tyrolské ho, v němž by vlaská kurie hatila německou a naopak.
Lazar Němec Čechy Liberec Cheb Rakousko
12 article
Správně tuší a předvídá německý li tyrolský, kam by ta národní antonomie vlaského Tyrolska a to rozdělení sněmu tyrolského i výboru zemského v kurie a sekce národní vedla: prostě k odtržení se v laského Tyrolska, prostě k usku- tečnění italských plánů a záměr signorů trentinských. K čemu jinému vedlo by podobné roz parcelování Čech a Moravy, podobné roz- tržéní sněmu pražského a brněnského dl plánů německých? A přece dle svědectví dra. Čelakov ského nescházelo na loňských korfPerencích smiřovacích vídeňských mnoho, aby bylo došlo k souhlasnému usnesení o národních kuriích s dodatečným jich vetem na sněmu českém a rovněž nescházelo na Mořavě mnoho k podobné dohodě. ie l Uvažujme střízlivě na výstražném pří kladě tyrolském, jak osudnou mohla se nám státi tato myšlenka, tak spravedlivá na po- hled jako nebezpečná v rukách — nespravedlivýchl
Čechy Morava
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 20. července. (Sněmy a pr- pravy k volbám.) Dnes, vyřídiv celý pro- gram, byl uzavřen také sněm dolnorakouský. V činnosti jsou ještě malé sněmy bukovinský. slezský, solnohradský, korutanský, gorickýa sněm štyrský. O sněmu istrijském, jehož činnost od samého počátku zmařena abstineneí vlaské většiny, se proslýchá, že bude znova svolán na den 29. t. m., poněvadž Vlachové se již rozmyslili a jsou ochotni na sněm se vrá- titi, když vláda podá předlohu o definitivném stanovení města, jež bude na příště sídlem zemských autonomních úřadů a také sněmu. Ve většině korunních zemí budou se letos konati nové volby do sněmů. Přípravy k volbám bar tee
Vlach Praha
14 article
dějí se na všech stranách. V Haliéi ji volby vypsány na prvou polovinu měsíce září strana konservalivní právě svolává ústřední vo- lební výbor, aby zahájil svou předvolební činnost. V Čechách ve volební akci po- kročili nejvíce Všeněmci. Mají už kan- didáty téměř pro všechny severo-západní, se- verní a severo-východní německé okresy, z nichž si troufají vytlačiti ne-li všechny, tedy aspoň většinu dosavadních poslanců pokro- kových a nacionálních. Také nacionálo vé měli ve čtvrtek v Litoměřicích poradu, na ní se usnesli, že budou letos kandidovati ve 23 vo- lebních okresích, k nimž náleží i Liberec, jenž voli tři poslance. Nejméně je dosud k volbám připravena německá strana pokroková, jež bude asi míti nouzi o vhodné kandidáty, po- pěvadž někteří z dosavadních poslanců ne- hodlají už kandidovati. Mimo jiné také inž. Siegmund, jenž má mandát za město Ústí. Po- kroková strana chce tento mandát, jak sděluje dnešní »Pr. Tagbl.«, nabídnouti bývalému ná- městku nejvyššího maršálka, řediteli Juliovi Lippertovi, jenž se před třemi roky pro útoky se strany německé naň činěné mandátu vzdal a od té doby žije jako soukromník v Lito- měřicích. Lippert se prý dosud nevyslovi, přijme-li na novo mandát, ale »strana« doufá, že se k té oběti pro dobrou věc odhodlá. Pokud se týče alpských zemí, soudí ja- kýsí zemský poslanec dolnorakouský, jehož ml- nění otiskuje dnešní »Volkszlg.«, že nové volby nezmění početní silu sněmovních stran, vyjma Dolní Rakousy, kde antisemité budou nuceni podstoupiti krutý zápas za své dosavadní panství.
Siegmund Lippert Čechy Litoměřice Liberec Ústí Dolní Rakousy
15 article
Ze Štyrsk. Hradce, 19. července. (Ně- mecký ministr kraljan.) »Grazer Tag- blattu« píše se z Vídně, že se opět objevila pověst o brzkém zřízení místa německého mini- stra krajana. Vůdcové německých stran vysvět- lili prý vládě, jak si představují také minister- stvo. Dr. Körber nechová se prý k myšlénce odmítavě. Rozhodnutí může se však stáli te- prve tehdy, až bude říšská rada opět shromáž- děna. Dle některých známek pomýšli se na osobu z alpských zemí, stojící nyní mimo par- lament, která se vyzná v otázce vyrovnání česko- německého. (Dr. Ebenhoch ?)
doktor Körber Hradec Vídeň Grazer tag
16 article
Ze Lvova, 19. července. (Požadalv ky haličských Rusů.) »Kurjer Lvov.« po- jednává o výsledcích posledního haličského sně- mování a konstatuje, že konservativní sněmovn většina nedbala vůbee požadavků lidových, at přicházely se strany polské neb ruské. Nutno prý poukázati na to, že vídeňská vláda více dbala požadavků lidových poslanců, než většína zemského sněmu. »Za věc nejvážnější — píše dále »K. L.« — sluší pokládati, že sněm za- nedbal prověsti národní smír s Rusy, ač po- měry byly smíru velice příznivy a Rusové činili požadavky nejskromnější. Již od několika len vede se zápas o ruské gymnasium ve Stanisla- vově, a dnes konservativní listy představujísi věc tak, jakoby žádost za zřízení gymnasia přišla do sněmu teprve v posledních dnech jeho zasedání. Nejslušnějších kulturních požadavků ruských vůbec nedbáno. Nic nepomohlo, žei umírněný posl. Barviňský byl v poslední době nucen mluviti ostřejším tonem. Ve Vídni se prohlašovalo, že národní otázka rusko-polská je v Haliči vyřízena, ale doma jednání polských úřadů s ruským duchovenstvem mělo ráz hoto- vého pronásledování ruské národnosti. Při vol- V drohném prodejí: rsaní čísle s sobě . odpoledni . . . . . . . za z Ve alislkách sa vezkověe ranní čtslo. Inseráty plati se hetevě napřed. Předplacení a inserty přijímá sdmini- sirsce v Marlanské ulici č. 3. Tam nncházejí se t4ž radakns. tlskárna z szpedice „ Národních Listé“. Bukopisy zs nevraesjí.
Rus K L Barviňský Lvov Stanislo Vídeň Halič Marlanský ulice Kurjer Lvov národní Lista
17 article
cdpolední. ! . ! . . . s
18 article
bách do četných sněmovních výborů ruští po- slanci nebyli vůbec voleni, ač jsou na sněmu zástupci poloviny všeho obyvatelstva haličského. Jen aby se takové hříchy — končí »Kur. Lv.« — nepomstily na naší společné budoucnosti.« Ruské volební provolání podráždilo ovšem značně listy konservativní. S netajenou radost listy tyto konstatují, že strana Barvinského jest úplně vyloučena z politické akce národa ruského, poněvadž orgán Barvinského provolání neotiskl a také jeho strana není, na něm podepsána. Pisatelé jsou však na omylu. Provolání ruské nevylučuje ze společné národní práce žádnou ruskou stranu; pravíť se v něm na konci vý- slovně, že se k volebnímu bojí mají sloučiti všechny ruské strany, i ty, jež do sud stály mimo národní opposřci. T jest jasný pokyn, že ani umírněná strana Bar- vinského není z akce vyloučena, ovšem s pod- mínkou, připojíli se ku programu stran ná- rodních.
19 article
Ze Záhřeba, 18. července. (Snahy o sloučení opposičních stran.) Frankova čistá strana práva ohlásila svého času na vyzvání předsedníctva strany práva, že vyšle své deputáty do společné porady všech opposičních stran, jakmile strana »Ob- zoru« zvolí své zástupce. Neodvislá strana národní (Obzorova) své zástupce však už dávno zvolila a čistá strana práva otáli s volbou svých zástupců. Proto zaslal předseda strany práva dr. Banjavčič dru. Frankovi nový list, v němž ho žádá, aby dal volbu delegátů provésti. Na volbu tu však nedojde, jak vysvítá z roz- mluvy, kterou měl dr. Frank s dopisovalelem dubrovnické »Crvene Hrvátsky«. Na dotaz, zvolí-li čistá strana práva své zástupce do spo- lečně konference, dr. Frank odvětil: »Klub čisto strany práva nemůže zvoliti svých plnomoeniků, poněvadž se nesplnily podmínky, jež postavil klub ve své poslední schůzi. Tehda jsme se usnesli, že klub čisté strany práva zvolí své zástupce do konference, jež má jednati o slitt všech opposičních stran, až své zástupce zvoll také strana »Obzoru«. Tato však zvolila svo zástupce za tím účelem, aby na konferenci vy- jednávali o koali cti všech opposičních stran, nikoli však o fusi těchto stran; tím odpadá povinnost čisté strany práva, aby se účastnil konferenci.« Tím jest jednání o sjednocení všech oppo- sičních stran chorvatských na ten čas rozbito. Zůstane tedy při starém: strana »Obzoru «a strana práva zůstanou nadálo vi » koalici«, budou se při nastávajících sněmovních volbách na vzájem podporovati, čistá strana práva půjde pak do volebního zápasu samostatně.
Frankův doktor Banjavčič Franco Frank Záhřeb Ob Crven Hrvátsky
20 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 20. července.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 20. července. ae Rusko a Rumunsko. Nedávná návštěva rakouského generálního štábu s gen. Beckem v čele u dvora rumunského v Sinaji vykládal se v rakouském i německém tisku jako nová známka rakousko-rumunského sjednocení, na- mířeného proti Rusku. Psalo se dokonce o ho- tové vojenské smlouvě, dle níž se Rumunsko zavazuje polovinu své armády, čítající 250. 000 mužů, postaviti v čás potřeby na řece Prulu proti Rusku, a druhou polovinou na Dunaji držeti v šachu vojsko bulharské, po připadě část vojska srbského. S pověstmi témito špatně souhlasí vykonaná právě návštáva velko-
Beck Praha Rusko Rumunsko Sinaj Dunaj
21 article FEUILLETON
FEUILLETON V Praze, 20. července. š— (Kronika.) Prázdniny Zlatého domu na Nábřeží znamenají pro naše přeďměstská je viště vrchol saisony. V čem záleží ten vrchol? Jaký má ráz, jaké jmeno? Která sensace jej tvoři? Ani na váhu nepadá, že vám snad nic nápadného do oči nebije. Nějaký ráz dodati svému repertoáru nepovažují scěny na- šeho předměstí prozatlm za svůj úkol. Hrají si, co se právě namane, Trašku nebo tragédii, moderní hru sociální nebo starou smutnohru ro- mantickou. Ani na autoru nesejde, Tyl nebo Kol- lár, Schönthan nebo Nestroj, Bozděch nebo Gutzkov. Ba i jmena Shakespearea a Tolstého potkáte časem na ceduli našichi sadových jevist Jenom aréna na Smichově snaží se svým »cyklem francouzských frašek« ulájiti aspoň navenek zdáni jakéhosi držení. Jedno je pozoruhodno při té bezstarost nosti programové; ať se dává co dává, obecen- stva mají naše předměstské arény patrně stále dost. Aspoň není pozorovati, že by nákladem veli kého úsilí nějak o ně zápasily. A jinou snahu ko nečně průměrně divadelní správě ani podkládat nebudete, než aby měla zabezpečeno svoje obe censtvo.
Bozděch Gutzkov Shakespeareo Tolstý Praha
22 article
Onehdy hráli na smíchovském Nábřeží po čtvrtě nebo po páté »Praha nade všecko«. Pa- řížská fraška po známěm způsobu »na pražsko« upravená. Vezme se německý nebo francouzský kus, ciží jmena osob nahradí se českými, pa- řížské nebo berlínské názvy lokální obratí se na pražsko, nějdká místní narážka, réfrén nebo lo- kální vtip, padni oko nebo zub, narazí se na zdejší kopýtko a »práce« je hotova. Taksi už své potřeby ušlechtilejší lidové zábavy obsta- ráváme od lét padesátých a šedesátých mínu- lého století. Dosud jsme v tom o píď nepokro- čili. Tedy »Praha nade všecko!« Dům skoro plný. Na lavieích ve přízemku je až nepoho- dlně těsno. Dozor není tuze přísný. Kdo se posadí, posadí se. Svoji tvrdou prkénkovou po- ukázku na sedadlo, která se nedlá vejpůl roz- dělit, odevzdali jste biletáři. Jelí zle a rozpor o míslo, není žádného průkazu, kdo sedí právem. kdo nie. Ale plno je, o tom není pochyby. A obecenstvo, podle všech známek, se velko- lepě buví. Mlezi hrou se kutáli smichy, po
Praha
23 article
aktech zuřivě tluče do dlaní. Co chcete víc Který pak divadelník honem s takovým úspě chem nechtěl by se spokojiti? Mezi aktem za vámi známé hlasy. Obrátíte se. Vskutku, dobří znám!! Zástupce naší vý zkůmné přírodní vědy, s choti. — My tu býváme častol — Já taky — Viděl jste »Hotel u pěti strašidel«? — Jak pak bych neviděl? — A »U bílého konteka«? — Taky ! . .. Znamenitě, ze? Člověk se aspoň za směje! Cestou domů třeba už zase zapomene. co viděl, ale pobavil se chvilku. To stačí!.. Tu máte slovo z duše, z potřeby obe- censtva. Potřeba zabavit mysl, rozptýlit ji, o vrátit, v trhnout trochu z běžných kolejí života. Taková příjemná, bezstarostná hodinka je pro živobytí velkého města, pro tu štvanici mecha- nických výkonů a únavných nevyhnutelností ne- zbytnou takřka lázní. Zapomenout na chvilku na vše kolem sebe, okřát, vyrazit se, protřást si bránici a vnitřnosti. To jde k duhu!*) A není to jen nejširší »lid«, který tak smýšli a hrne se do vzdušného stánku lehkovážnější Musy. Na pravo v přízemku rozeznáváte před sebou člena vyššího našeho soudního dvora. Rovněž s chotí se dostavil. Po levé straně v loži vidite chéfa přední naší firmy nakladatelské. Kdybyste chtěli vstát a rozhlédnout se důkladněji po pří tomných, napočítali byste asi větší řadu zná mých. Počítati to všecko šmahem za »tupo- hlavě buršousty«, snad přece nejde? Čím byste pak chtěli vyplniti jediný parter pro zamýšlená představení »dla intelligentów ?«
Musa
24 article Obecenstva tedy dost a baví se podle všeho
Obecenstva tedy dost a baví se podle všeho zcela dobře. Tisíce lidiček vystřídá se takza saisonu ve hledištích našich předměstských di- vadel. Ale jedna je při tom nápadná věc! Pr náš vlastní život národní, kulťurní, společenský. *) Figurky »Praha nade vše« nejsou právě mo- dely salonního chování. Zase poznámku z meziaktí —Jak představiti na jevišti sprostotu a přece ne- urážeti diváka? Jak to zařídit, aby jemnější divák s nechutí se neodvrátil: fi, to je sprosté ! Nýbrž aby řekl: bravo, ten chlapík výborně předslavuje spro- sťáčkaf — Patrně nesmí herec si počínati zcela tak sprostě jako sprosťáček ve skutečností, Tajemství způsobu, které není každému dáno. nemají ta divadla skoro žádný význam. Žádný Všecka souvislost s ním schází. Hraje se, »aby se hrálo«. A po představení, cestou domů. divák dávno »zapomenul«, oč se v kuse jed- nalo. Bylo mu všecko tak eizl. Co pak je průměrnému Pražanu po událostech a řečech. jaké na př. viděl a slyšel na představeních Cora- lie et Comp., don Ramiro de Variété, dr. Jojo a pod.? Co si má s těmi věcmi ve své fan- tasii počiti? Ředitelové na našich předměstích mají velmi prostou omluvu proli takovým výtkám.
Ramiro jít Variété Praha Coralie
25 article
— Co dělat? Domácích her pro lid u nás není, nikdo se tomu genru nevěnuje, nikdo nie podobného nesvede! Pěstujeme a přizpůsobu- jeme si cizí repertoir sami, jak to zrovna Není nejmenši pochybnosti, ředitel sám není vinen. Činitelů je vle, kteří rozhodují př divadle. Předměstská divadla mají svoji nedů- věru k původní produkci a ta je pochopitelna. Ale takový vrták na ředitelském stolci před- městském se přece nenajde, aby z pouhé umí- něnosti odmitl původní kus, o kterém by mohl býti bezpečen, že vynese plné domy. Ale níkdo s takovým kusem nepřichází! Klepou na dvéře leda začátečníci, plni literárních pretensí a co přinášejí, jsou nemožné pokusy. Jednou se t dá, přijde na to několik známých autora, sezva- ných za každou cenu, něco rodinných přáte a příbuzných. Podruhé to již nepřivábí dol di- vadla ani myš. Pro divadelní pokladnu, jak říkají, »mrtvá kočka«. A soukromý podnik ne- může být živ od her, na kleré obecenstvo ne chodí, to je zřejmo. Vada je na naší produkci. Nedovedla do- sud stvořiti lidovou hru. Nedovedla si dobýt jeviště. Jindy se psalo: nemáme dramatické literatury, protože není divadla. Nyní máme nejedno předměstské lidové divadlo, ale nemáme co na něm dávat. Naši literáti nedovedou si lidovou scénu podmanit. Přáli by si, aby to chodilo obráceně, aby se hrálo stůj co stůj, co se napsalo a napíše. Ať se už obecenstvu libiči nic, aby se prý obecenstvo, jak zní termín, »po- vznášelo« či »vychovávalo«. Ale zatím to tak ne- chodí na celém světě! Chci-li obecanstvo vychová- vat, musím je především mít, musím je umět udr- žet, upoutat. A to se podaří jen tomu, kdosi je dovede podmanit a to zase tomu, kdo jeho
předměstský lidový divadlo
26 article
jde l potřebám a schopnostem dovede nadběhnout přizpůsobit se, zamluvit. — Aha! Zas ten nízký, davový, neliterárn genre ! a. Jak je libo! Především ale divadelní, pů- sobivý genre! Působivost je první požadavek. A tu je jakési vysvětiení neúspěchů naší do- mácí produkce. Slovo »působivost« zvykli jsme vyslovovati s příhanou. Nechtěli jsme s k němu »snižovati«. Raději vnitřní, literárni cenu, říkali jsme pyšně. Pýcha — z nouze A na tom jsme zůstali. Napodobili jsme vždy nejlepší a nejnovější vzory, vždycky nejpřed- nější literaturu, ale jen — napodobili. Ke vlastní působivosti jsme nikdy nedospěli. Za- kladatelé naší dramaturgie, naši Štěpánkové. Tylové, Klieperové, Macháčkově v prvních deseti- letích minulého století nemohli začinati jinak. Napodobili, aby vůbec něco českého bylo. Dalo se očekávati, že přijde nová generace a bude už samostatně pokračovati na započatém a souvislost mezi českým jevištěm a českým ži- votem pevněji navazovati.
Pýcha Štěpánek Tyl Klieperová Macháčkův
27 article
Ale zatím přišlo vše jinak. Generace za generací přicházela a místo samostatného budo- vání, prostě po případě předchozích, zase jen po vzorech pošilhávala, na něž v sousedství nebyla nikdy nouze. Ležíme v srdci Evropy, tak obklopeni bohatstvím vzorů! A to byla naše kletba! Je to tak svůdné a pohodlné! Odna- učilo nás to vlastní samostatné práci. Utkvěli jsme na věčném napodobení, u věčných sháň- kách za nejnovějším a nejmodernějším. Máme ukázky rozběhů a pokusů za všemi novými a nejnovějšími směry a proudy, jaké se kdy a kde během doby vyskytly, ale nemáme svoji vlastní působivost, nemáme svůj život, svoje postavy na jevišti, nemáme žádnou svoji tra- dici, nemáme svoji lidovou hru. Nedovedl jsme svým potřebám podmaniti jeviště. Tak vznikla roztržka mezi naší scénou a naši pro dukcí! Máme už konečně dost jevišť, máme dost obecenstva, ale nemáme je čím krmit a jsme stále živí jenom — z eizích odpadků.
Evropa
28 article
— Proč pak někdo u nás nenapíše takový kus jako je »Praha nade vše«? Ovšem, aby v tom hráli skutečně naše poměry, naše po- stavy, nejen z pařížského na pražsko přebarvené! Obratný ředitel troufal by si takovým kusem vyplnit celou sezonu. Všecka Praha by se n ni vystřídala. Hra pěkně vypravená, exkvisitně sehrána, konala by své divy. Po ulicích, v sa- lonech opakovaly by se vtipné obraty dialogu, řízné refrény lokálních kuplefů. Ředitel by vyplatil autorovi nejen slušný honorář, ale rád by mu zajistil i řádné tantiémy. A pro příští rok novou hru by u něho objednal .. Proč se nikdo nepokusí? — Těžká věc ! Nedá se to nutit ! Naši ne- mají dost humoru ! .. Víte, co je zajímavo? Také autor hry »Paris quand möme« (»Praha nade vše«) nemá vlastně špetku opravdového humoru. Takového, který vidí svět svým vlastním skličkem. — Čím tedy hra působí? To je právě pozoruhodno!
Paris Praha
29 article
Hra je plna otřepaných nápadů, známých situací, dávno využitkovaných postav a působi- vůstek. Všecko je leda znovu promicháno, obratně podle osvědčené šablony v nový půso- bivý celek upraveno. Autor není žádný humo- rista ani vtipný pozorovatel života, je pouhý divadelní praktik, svého řemesla dobře znalý, který si pilně odkoukal, jak se na to musí jit, aby se obecenstvo s jeviště výborně bavilo.A takový má pro divadlo větší význam, nežli sna- živec, který horlí pro nevím jaké »vyšší umění«, ale na jevišti se nedovede uplatnit. A o to běží! Takového muže, skladatele půso- bivých her z domácích látek potřebovala by naše lidová scéna! Ne proto, že byste tak toužili po šabloně. Ale proto, že šablona obstarává běžný. pravidelný život! A kde je ten, tam se pak i to ostatní, nějaká odchylka od šablony, nějaké vyšvihnutí nad ni také vyskytne. Máme tré di- vadel na předměstí, dvě z nich se dokonce snaží hráti po celý rok, zařízují se pomalu na divadla stálá a co je nám to platno? Naš širší národní a společenský život o tom nevi. Schází pravá souvislost mezi scénou a životem. Ona souvislost, kterou národní scéně dává vlastní, domácí produkce. A to produkce, která je víc, než ubohá zmítaná třtina bez mízya kořene, bezvládně se prohybající pod každým vánkem, který odněkud z venku zalehne. Pro- dukce samostatná, z vlastního života čerpající a na vlastní působivost spolehající. Dokudté u nás nebude, zůstane všecko naše hraní di- vadla na předměstí pouhé živofení.