ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 d502db60-71f6-11dc-b333-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 27, person 39, org 8, work 2
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 6. listopadu 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 307.
4 article
Na rouní a odpol. listy přede lácí se v Praze v adninistrani ss čiřri leta . . . . 6 K — h s dvají čonáško za čivit leta . . . . 7 K 50 h ve šlialkách: 2 K 80 na něsie . . Pošteni Bdlert lels . . . . 9 K o0 s drají zlsllko
Praha
5 title
Ränt láa: . . :k u
6 title
Onešní číslo pro Prahu le o 20 stranách.
Praha
7 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 5. listopadu v 7 ho 48 min. (Původní telegram zvl. zpravodaje » Nár. Lslůe.) Generál Stesselj žádal nedávno eara, aby mu dovolil podniknouti od- vážný jakýs podnik i obdržel odpověd. že veškerá akce závisí úplně od něho sama. Dle informací mých přibude loďstvo baltieké nepochybně v led n na místo svého určení. Stesselj pro- hlásil, že, bude-li mori posádka odo- lati — vzhledem na nedovtatek oděvů — mrazům, že Japonci do P or Arturu nikdy se nedostanou. Svjatopolk Mirský zůstane v úřadě svém. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.
Stesselj Japonec Petrohrad
8 article Körbrova nehoda v Tyrolsku
Körbrova nehoda v Tyrolsku Vídeň byla včera plna pověstí, že k vůl neulevujícím německým bouřím v Inšpruku — ministerstvo Körbrovo se viklá. Pověst se do té chvile nepotvrdila, ale že vzni kla a že se jí věřilo, tomu nikdo se nepodivi. Co je dr. Körber řídieím ministrem cislajtán- ským, nepotkala ho, trváme, horší nehod nad tuto divokou německou rebelii v hlavním městě Tyrolska. Nesnáz, jakou mu způsobili jeho mil Němcí nedávno pro české učitelské parallelky vOpavě, byla poměrně ještě hračkou proti horoucí lázni, již způsobili nyní svému protektor a patronu »německého besitzstandu« německ- nacionální zuřivei právě v Inšpruku. Kdyby nebyla tekla za těch orgií německ nesnášelivosti lidská krev, nad tragiku celého dějství vynikla by neodolatelná komika nesnází plného postavení Körbrova při celé té divoké afféře.
Körbrův Körber Tyrolsko Vídeň
9 article
Vždyť on chtěl tím přestěhováním starých vlašských stolic profes- sorských z university inšprucké a zřízením prozatímné vlašské právní fakultyv soukromém domě na předměstí vyhověti vlastně jen interessu Němcův, vždyť se o to uradil s německými těmi professory in- šprucké university, kteří od let nevražili na své vlašské kollegy, neváhajice popichovat proti nim německé studentstvo a pomocí strany německo- nacionální rozněcovat v německých Tyrolácích horoucí zášť proti Vlachům, jako proti cizá ekému živlu, který čím dále nebezpečnějiv Inšpruku se roztahuje a německý ráz univ ersity i města ohrožuje. Přiznal se k tomu sám jeden z čelných německých professorů university in- šprucké dr. Rudolf von Scala veřejným listem svým ze dne 24. října t. r. vůdci německých nacionálů a pravému strůjci nynějších inšpru- ekých kravalů poslanci dru. Erlerovi, kde sobě a německému sboru professorskému vy- hrazoval zásluhu, že byli prvními, kdož usilovali o vystrnadění vlašských profes- sorů z university inšprucké, aby ji předě lali na ryze německou (»Deutsel umzuprägen«) a to dávno před tím, nežli oby- vatelstvo inšprucké pro to odloučení vl aš- ských kursů nějakého »zvláštníh zájmu jevil o.« Stálým poštíváním přivedli to konečně tak daleko, že němečtí buršově počali tropit demon- strace proti přednáškám dvou nově dosazených vlašských professorů, že počali se rváti na po- tkání s vlašskými posluchači, pokřikujíce na ně »Abcůg!« »Pryč z německého Iněpruku!« »My si nedáme svou německou universitu povlaštit!« »Táhněte z Tyrol!« atd. Marně vlaštl poslane
Němcův Vlach doktor Scala Erler Tyroly
10 article
nalehali na vládu Körbrovu, aby chránila svo- bodu studentů vlašských proti této surovosti ne- snášelivých, poštvaných Němeův. Marně domá hali se jednoho z dvojího: buď aby se synům Vlachů tyrolských zjednala státní autoritou rovná svoboda studií a bezpečnost životů na státní universitě inšprucké, vydržované z daní všec národů, aneb, když jich Němci v Inšpruku ne chtějí ztrpět, aby se Vlachům zřídila vlastní vlašská universita v Terstu. Ayšak ani jedno ani druhé Körbrovi ne- vonělo. Ani rovnoprávná, dvoujazýčná německo vlašská universita v hlavním městě Tyrolska ani vlašská universita v Tridentu neb v Terstu se mu nezamlouvala, nýbrž chytrák, chtěje se za- vděčit Němcům a nepobouřit Vlachův, rozhodl se pro cestu prostřední, již doporučovali ně- mečti professoři z Inšprnku: Universita in šprucká měla býti »očistěna« od veškeré vla- štiny a úplně zněmčena tím způsobem, že se dosavadní, před 40 lety při ní zřízené v la šs ké stolice měly přestěhovat kamsi na předměstí jako prozatímní vlašská fakulta právn kdežto lékařské stolice vlašské prozatim byly suspendovány. Leč nepochodil-li s podobnou chytristikouu Němcův opavských, pochodil s ní ubohý Kör- ber tím méně u německých nacionálů tyrolakých.
Körbrův Vlach Němec Vlachův Němcův Terst Tyrolsko Trident vlašský univerzita prozatímní vlašský fakulta
11 article
Jakmile příslušným dekretem vládním nařízeno otevření vlašských právnických kursů na před- městi inšpruckém, zahájili němečtí nacionálové, se zmíněným náměstkem purkmistra inšpruckého drem. Erlerem co nejvášnivější a nejprudčí agi taci veřejným tiskem i slovem proti této shanbě, uvalené na německý In- špruk«, která prý musí roznititi mužný hněv všech statečných německých Tyrolanův; pořá dány hlučné protestní schůze, štváno v časopi sectvu německonacionálním i pokrokovém, ba plakáty pouličními, aby lid třeba násilím roz třískal tu »vlašskou vzdornou tvrze jak přezděno těm ubohým vlašským pobočkám odlehlé třidě Liebenecké. Dlouho a s rozmyslem němečtí zuřivci seli vílr, až měli bouři. A důkladnou. Nejen že krvavě přepadli klidně se chovající vlašské stu denty, když tito slavili v hostinci založení své fakulty, nejen že pobořili tré hostineů, v nichž
Tyrolanův Ina
12 article
Vlaši se seházívají, že kamenovali četnictvo vojsko, ale ti rozdovádění milci Körbrovi ka- menovali i budovu místodržitelovu, takže roz- bili za nejhrubšího lání Jeho Excellene místodržiteli vlády Körbrovy baronu Sehwarze- nauovi veškerá okna a potom za bílého dne roztřískali a rozkotali na padr budovu a vnitřek vlašské fakulty. vládou jedva zřízené, takže na další universitní přednášky vlašské v Inšpraku není ani pomyšlení, leč že by vláda zřídila pro ne sály ve dvorním hradě tamějším. Chápeme bo- lest Körbrovu nad takovým nevděkem svých chráněncův, kteři způsobem tak neurvalým ne- váhaji hájit svou domnělou »německou državu« — proti němu samémull V lidsky pochopitelné hněvné náladě sv osměluje se p. dr. Körber konečně po- kárati německé hřišníky. Odpověděl drzému štváči, nám. purkmistra inšpruckého dru. Erlerov tímto telegramem: »Hluboce potitování hodné události v Inšpruku mohou vládu přiměti především jen k nejdůraznějšímu udržení ve- řejného pokoje, což stane se také všemi prostředky. Však svrchovaného odsouzení za- sluhují ony předchozí nezřízen a gitace, kteréž patrně dodaly výtržnostem A vládní vídeňský »Fremdenblatts dnes rozhořčené peskuje německé furibundy, že svou šílenou vzpourou zaslepeně pracovali ve prospěch — v lašské samostatné ná- rodní university v Tridentu, ne-li v Terstu; ba konstatuje důrazně, že původem a vinníkem celé té neblahé srážky byla ona nespoutaná národní a gi tace ultra ně me- Jeké koterie, kteráž národní plamen jitřila násilné odstranění vlašské fakully z Wiltenu na svůj program pozdvihla.e Nuž, za 14 dnů uvidíme, jak se Körber této německé opposici postavíl
Vlach Sehwarz doktor Körber Trident Terst Wilten Körbr ka
13 article Krvavý boj o vlašskou universitu
Krvavý boj o vlašskou universitu v Inšpruku. Stav obležení? Z Inšprnku, 4. listopadu. Ve 2 hodiny došla sem posádka ze Schwazu a Hallu. Také z Bregencie, Brixenu a Salepurka bude sem vojsko vy sláno. Zdá se, že byla učiněna ve- škerá opatření, aby prohlášen byl stav obležení, nenastane-li záhy pokoj a klíd. Německý tisk. Z Vídně, 5. listopadu. Události inšprucké uvedly zdejší německý tisk do velkých rozporů a zmatků. Jen tak možno vysvětliti, že „Neu Freie Presse“ domlouvá vládě co nej- důtklivěji, by na nic se neohlížejíc, pořadem administrativním, to jesť pouhým nařízením anebo císařským rozhodnutím, na základě § 14. spočívajícím, dala vlašskou fakultu tam, kam se nejlépe hodí, to jest vzala ji z Inšpruku a přeložila do Terstu. Večerní „Fremden- blatt“ důvodně vytýká „Neue Fr. Presse“, že jakkoliv si počínala vždy jako patentovaná strážkyně ústavnosti, projevuje nyní smýšlení disposice, které jsou v čiré protivě s jejím stano- viskem, My nalezáme se tentokráte v příjemné situací, že můžeme s „Neue Fr. Presse“ úplně souhlasiti. Vyslovili jsme výjimečně takový sou- hlas již tenkráte se jmenovaným listem, když po vydání výnosu pro zatímní právnickou fa- kultu vlašskou v Inšpruku pronesl svůj soud v ten rozum, že stejným způsobem možno aktivovati některou česko fakultu v Brně. Vyslovujeme souhlas s „Neue Fr. Presse“ také dnes; doufejme, že nalezne se vláda, třeba jiná než Körbrova, která zachová se dle rady, dnes „Neue Fr. Presse“ j- udělené a majíe patrně její naprosté odpustky bez ohledu na říšskou radu a na cislajtanskou ústavu zřídí českou universitu v Brně pouhým dekretem . ..
Neue Bregencie Brixen Vídeň Terst Francie . Presse Neo Frei Presse český fakulta v Brno český univerzita v Brno
14 article
Smutek úločníkův německých. Z Inšpruku, 5. listopadu. Ve zdejších ně meckých kruzích se prohlašuje, že zavření ital- ské právnické fakulty jest nyní nezbytné, protože není možne poskytoujti jako uko l i zodpovědnost za bezpečí italskýel studentů v Inšpruku. Na Marien-Ther sien-Strasse vlají se všech domů černé prapory které dávají ulici smuteční vzezření. Rakev pro bodnutého malíře, která jest vystavena v umrlč komoře na hřbitově, jest zasypána květinami Pohřeb jeho kená se zejtra odpo- ledne o 3. hodině. K ženám a dívkám inšpruckým bylo vydáno provolání, ve kterém se praví: „Přineste sebou kvítí na pohřeb jeho a položte je na hrob jeho. Stal se obětí boje z naše město. Jeho památka jest nám svatou Květinové dary jsou jen slabým odleskem na- šich pocitů. Zejtřejší promenádní koncert vojenské k pely byl odřeknut. Rovněž také odpo lední představení v městském di v adle. Erler do Vídně. Z Inšpruku, 5. listopadlu. Náměstek sta rosty inšpruckého, posl. dr. Erler, bude se zejtra raditi s ostatními členy německé strany lidové. jakož i se členy německé strany pokrokové Bude appellovati na jejich solidaritu. Týž poslanec vyžádal si před svým od jezdem do Vídně telegrafieky audienci u mini- sterského předsedy dra. Körbra a ministra vy učování dra. Harila. Žádal, aby hodina audiene byla položena před schůzí německé strany li
Strass Erler doktor MarienThera siena Vídeň
15 article
dové, aby mohl v klubu výsledek své interveneo ohlásiti. Rozmluva s místodržitelem. Z Inšpruku, 5. listopadu. Místodržitel ty rolský bar. Schwarzenau měl dnes dopoledne dlouhou rozmluvu s jedním zdejším zpravo- dajem. V její průběhu místodržitel pravil: V čtvrtek konalo se otevření italské právnické fa- kulty, které minulo boze vší výtržnosti. Zdálo se, že mezi Italy a Němci panuje úplný klid Povzbuzeni klidným výsledkem zahajovací před nášky, táhli Italové v uzavřených skupinách mě stem k hostinci „U bilého kříže“, kde se sešl s italskými poslanci a professory. Smýšlení italském táboře, jak mne ujistil poslanee baron Malfatti, bylo úplně klidné až do posledního okamžiku. Poslanci opustili místnosti dříve, protože někteří z nich chtěli odjeti noč- ními vlaky z Inšpruku. Jistá čásť studentů šla nimi. Na ulici bylo shromážděno jen asi 40 zvědavců. Zdálo se, že tato skupina diváků utvořila se docela nahodile. Když však spatřil Italy, počali jim nadávati a také tělesně prý je ohrožovali. V okamžiku šíleného zaslepení sáhli
Schwarzenau Italos Němec Malfatti Na ulice
16 article
Italové po revolverech, které měli tajně u sebe a vypálili 100—200 ran, kterými bylo na straně německé zraněno 5 osob, tři těžce. V okamžiku shromáždilo se kolem této skupiny velké množ- ství lidu, který žádal vydání Italů. Italo v byli strážníky odvedeni do vedlejší ulice. Na cestě tam byli davem lidu ohrožováni a take strážníci prý byli znásilněni. Na- bidl jsem v následujících hodinách starostovi města assistenci četnickou i vojenskou, ale tento odmitl. Teprve na zprávu, že hnut roste a nabývá nebezpečného rázu, ja- kož i na zprávu, že strážníci byli napadeni, roz- kázal jsem, aby vojsko zakročilo. Toto če- kalo téměř 4 hodiny na výsledek jednání porad purkmistrových, který vyjednával o to, aby se dav rozešel. Toprve, když intervence starosty města ukázala se marnou, nastoupil vojsko proti davům, vytasenými bodáky za- tlačujíc davy napřed zvolna před sebou, potom rychleji. Na křižovatce ulic udál se onen polito- váníhodný případ, jemuž padl za oběť 26letý malíř Pezzej. Byl bodnut bajonetem ze zadua zůstal na místě mrtev. Následkem této události rozčilení ovšem vzrostlo a teprve o 5. hodině ranní nastal jakýsi klid. Během včerejšího dne přidružily se k demonstrantům různé pochybné živly, které teprve podněcovaly k opravdovým výtržnostem. Na několika místech současně se demonstrovalo. Dav rozbíjel okna, de- moloval výkladní skříně a shazo- val italské št1ty. Před dvorním hradem bylo po 5 minut demonstrováno. V mém byte byla všechna okna vytlučena. Další průběb de- monstrací, jakož i zpustošení domu, ve kterém byla fakulta italská um stěna, jest znám. Na otázku, co zamýšlí nyní vlád počiti, odpověděl místodržitel, že vláda doufá že během zejtřejšího dne se rozvášněné mysli upokoji a v městě nastane opět klid a rozvaha.
Italos Pezzej rána
17 article
Pravil, že sám se své strany se přičini, aby klid byl zachován. Kdyby však nenastalo žádan uklidnění, jest vláda rozhodnuta užiti nejostřej ších opatření, aby klid byl zase zjednán. Na dotaz, co soudí mistodržitel o osudu italské fakulty právnicke, odpověděl, že v právním ohledu se poměry italské fakulty nikterak nezměnily. Protože však většina italských studentů nachází sa v soud- ním vyšetřování a zařízení fa- kulty jest úplně zničeno, nelze nejbližší době pomýšleti na obno- vení přednášek. Na otázku, jaký bude nyní pomě mistodržitele k obecnímu zastu- pitelstvu, odpověděl, že lituje co nejvřel ji událostí posledních dnů a to tím více, že se vždy snažil zachovati dobrou shodu mezi vládou obecním zastupitelstvem. Jeho poměr k městské radě byl dosud nezkalený a výborný a také měst- V drobném prodejie ranní číslo o sobě . . . za 8 odpolední n z Ve dlialkách na venkovi ranní číslo. . . . . . . odpolední . . . . . . . . Bh Inseráty platí se hotevé napřeš Přečplacení a innerty příjímá sčminl- strace v Mazianské alici č.z Tam nacháznjí sa též redakne tiskárna a eapedice „Národnich Listů“ Rukopisy se navraceji
18 article
ská representace několikráte veřejně uznala jeho činnost ve prospěch města. Konečně upozornil místodržitele novinář, že jsou obavy, že při pro- puštění Italů na svobodu demonstrace se budou opakovati, ale místodržitel prohlásil, že bude na příslušných místech na Vlachy (!) půso- beno, aby demonstrace se neopakovaly. Srážka s čelnictvem. Z Inšpruku, 5. listopadu. V poledne po- žádala redakce časopisu „Tiroler Stimmen“ za policejní ochranu, protože se bojí, že u příleži- tosti vydání dnešního listu podniknou Němci útok na budovu redakční. Skutečně také v po- ledne vytáhly dva oddíly četnické po 20 mu- žích a zaujali postavení v třídě Marie Terezie, kde v tuto dobu nebylo mnoho lidí. Sotva že četnictvo zaujalo své postavení, shromáždil se před budovou redakční značný zástup lidí. Čet- nictvo obsadilo místo po celé šiřce a hledělo s vytasenými bodáky dav rozptýliti. To bylo pr demonstranty signálem k útoku na četnictvo. Bylo nejprve křičeno, piskáno, potom byly po- zvědány do výše hole a bylo slyšet hrozivé vo- lání: „Pryč s italskými piklhaubnami! Pryč z Inšpruku!“ Četnictvo počalo ulici vyklízeti a demonstranti jen pozvolna ustu- povali. Krátce po poledni dostavilo se zatím na místo i dělnictvo, ubírající se z továren. Demon- strace nabývaly čím dále tím většího a hrozi- vějšího rázu. Bylo voláno: „Klerikálové jsou vším vinni!“ Demonstranti stáli před vytase- nými bodáky četnictva, obnažovali prsa, volajíce „Zabte nás!“ Konečně podařilo se magistrát. radovi Neumerovi přiměti demonstmanty ke klidu a když na jeho intervenci četnictvo od- láhlo, jsouc provázeno bouřlivým voláním „fuj“ rozešel se dav
Italos Vlach Němec Marie Terezia Inšpruk Demon Tiroler Stimmen
19 article
Dalši demolované domy. Z Inšpruku, 5. listopadu. Ke zprávám včerejších demonstracích dlužno ještě dodati, že byl také demolován dům kramáře Schwin- bachera, jehož dcera jest provdána za jednoho Itala a dále dům stavitele Fritze, který, jak známo, svůj dům pronajal italské právnické f- kultě. V obou domcch nezůstala a n jediná okenní tabule celá. Také byt vicepresidenta zemského finančního ředitelstvé dra. šl. Sautera byl zpustošen. Provolání socialistické. Z Inšpruku, 5. listopadu Strana sociálně- demokratická vydala provolání, ve kterém praví: »Jest naší povinnosti požádati dělnictvo obou národnosti co nejdůtklivěji, aby se nikterak ne- zúčastňovalo národnostních štvanic. Připomíná- me, že tak často dělnická-krev byla prolévána a nejmenší přestupek dělníka co nejpřísněji nejkrutěji trestán. Není naší povinnosti v tomt okamžiku pátrati po tom, kdo jest vinným vče- rejších smutných události, avšak jest povinnoste každého rozvážného člověka připomenouti, že výtržnosti nejsou měřítkem pro výši kultury ně kterého národa, nýbrž jenom smutnou známkou jeho barbarství. Jen v klidné soutěži národů jeví se jejich přednosti a stupeň jejich kultury i lidské důstojnosti.«
Italos Fritz Sauter
20 article
Čí vina?
21 article
Z Inšpruku, 5. listopadu. Klerikální časo- pis zdejší »Neue Tiroler Stimmen« přináší ob- širný článek o událostech inšpruekých, v němž praví: S hlubokým smutkem musíme kostato- vati, že Němci mají smutnou slávu, že zavinili věerejší události. Panství ulice nebylo kladeno žádných přokážek. Vážno st Němců těmito událostmi ovš em zvýšena nebyla!« List kárá purkmi- stra inšpruckého a jeho náměstka dra. Erlera i žádá, aby policie v Inšpruku byla sestátněna. Časopis »Tir. Stimmen« nazý- vají včerejší den »svátkem Jakobínů«. Dragouni do Inšpraku. Z Vídně, 5. listopadu. Z Welsu telegra- fují: 6. dragounský pluk, který jest tady po-
Němec Erler Vídeň Wels Neue Tiroler Stimmen
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 5. listopadu. 6— [Kronika] Bulletiny z kanceláře Národní rady zněly poslední dobou už velm slibně. Národní kolek vniká denně do širšíeh kruhů; jednoty národní, spolky, korporace za vádějí kolkovou daň; i jednotlivci se přihla šují. Prodejen kolku pořízena už řada. — Jest si jenom přáti, hlásal bullelin, aby každý vylkl si za mravní povinnost šířiti ná- rodní kolek ve svém okoli ! ... Rádi souhlasíte. Jest si zajisté přáti, aby ten, jehož se týká, aby »každý« také vskutku porozuměl pokynu. Neboť kdyby »každý« chtel opravdu konati svou povinnost, byl by výnos kolku dojista ohromný. A to víle, s velikým obnosem dají se v tělese dobře zřízeném konat divy! Na tom teď všecko záleží, jak to zařídi, sby »každý« splnil také, co se od něho očekává. Prodejny na všech stranách ! Jistě výborná věc. Má-li jít kolek na odbyt, je nezbytně třeba, aby bylo kde jej kupovat! Co však je platna prodejna, nepřicházl-li kupovat nikdo, anebo jen — málokdo? Na zřízení prodejen nesmí se tedy přeslat, to je zřejmo! Učiněn také hned krok dále. Četli jste vybídnuti k vlasteneckému obe- censtvu, aby si všimalo prodejen a hodně užívalo kolku. Vybídnutí také už působilo. Některé vla- stenecké jednoty, ústavy, korporace se zavázaly. že budou dle možnosti fedrovati národní kolek. Také jednotlivci horlivě už kupují a lepí kolek na soukromou korrespondenci! Překrásně! Leč některé jednoty a ústavy, někteří jedno llivci neni ještě — »každý«. Ani na pouhém vybidnuti nebude lze tedy přestat. Čeho třeba tedy dále, aby kolku užívali co možná všichni, aby jeho odběratelem byl kde kdo, bylo všecko veliké, nepřehledné množství? Nepatrná dan
Praha kancelář národní rada
23 article
jenom velikým množstvím může nabýti významu Na tom sejde: jak pohnouti množství! Jak pro niknouti k němu, zmocniti se ho? Už se vyskytli ochotní jednotlivci, nabízej své služby, chtějí o významu a formě nové ná rodní daně příležitostně přednášet! Jistě na nemalý prospěch myšlenky ! Přednáška získá lidi a na lidech ve všem sejde. Leč kolik lidiček poslechne si, kolik jich pochopí přednášku Řekněte, padesál, sto lidiček! A účel kolku má lidiček zapotřebí, ne tisíce, ale — statisíce. Bylo by třeba sto, tisíc — přednášek! Kéž se tedy vyskytlo nějaké — slo horlivých apoštolů ! Ostatně, kdo praví, že je třeba, aby každý. kdo kolek kupuje, měl se také obírat jeho — myšlenkou? Není to ani možné! A co možno není, o to není radno ani usilovat. Kolik tisíeů lidiček platí denně mostné u pražských mostů A kolik z nich přemýšlí o krejearu, který po ložili? A přece, výnos mostného, jaké koná divy v rozpočtu královského městal Není třeba, aby množství přemýšlelo. Nen mu to ani dáno. »Množství« nepřemýšlí — ni kdy. Funkce myšlenky připadá někomuji nému. Připadá ústrojí, do něhož byla myšlenk vložena, jehož úkolem jest, dovésti množství, aby bezděky sloužilo myšlence. Tedy ústroj ! Zřízení ! Pořád a zase ! Aby kolek byl, čím býti má, musí být vše zařízeno. A když kolek dospěje výše svého úkolu, když jeho výnos bude veliký, netušený, trvalý, pak bude už docela snadno, opatřiti národnímu životu, čeho bytost národa dosud nejvíce postrádala, potřebného — zřízení. Jak vidět, obě věci nedají se odloučit, jedna se láhne ke druhé, jedna druhou podmiňuje, po- máhá druhé ! Nelze mysliti na jednu a pomijet druhé! Nedá se myslit opravdová, vydatná ná rodní daň bez národního zřízení a — naopak
24 article
Arci! Národní daň je — dobrovolná. Tin se liší národní poplatek od poplatku občanského Kdo nezaplatí na berním úřadě, na toho se pošle exekuce. Kdo nedá vydělat prodejně Ná- rodního kolku, nemusí se proto bát exekutora. Národní daň je výkon čistě mravní, je vlaste necká enost. A ke cnosti nelze nikoho nutit — Nikdo nemůže být nucen, aby zapravo val národní daň. A přece je nutno, aby dan zapravovalo veliké množství! Zase malý paradoxl — Jak to zařidit, aby celé nepřehledne množství přece jen konalo — cnost národn daně? Tak zní problém, jejž řešiti připadá finanč níkům rodielho se našeho národního zřízení ! Se cností vlasteneckou má se to jako s ji nými enostmi. Nikdo nechce být ke cnosti nu cen, ale přece každý si přeje aspoň slout cnostným. Vykonaná cnost je druh rozkoše Přirozená slabost sice brání člověku konat enosti a přece je každý rád, podaří li se mu enostný skutek. Není radno, někoho nutiti, ale za to se doporučuje nadejíti jeho dobré vůli a podepříti jeho snahu po cnosti. A tu je úkol z řizení. Každý našinec má platit národní daň. Ni komu arci nesmíte násilím tahati z kapsy vlaste- necký příspěvek. Ale každý přece rád by chtěl slouti obětavým vlastencem. Třeba mu tedy vy- hověti, třeba zaříditi vše tak, aby skutek enosti byl mu lehký, aby bylo spíše těžko — ne- býti cnostným. Mravní povinnost je krásná věc, ale těžká, vymáhá jistého sebezapření to není každého věc. Jinou úlohu v národě má silný jedinec, veliká povaha a jiná úloha zase při padá širokému zástupu drobných lidiček. Má- přece konati povinnost každý, třeba úlohy — přiměřiti. Silný jedinec sám sobě ponechán, scho- pen je mravního hrdinství. Davu třeba mravní úko
25 article
— usnadniti. Žádejte, kdo chce slouti dobrým na šincem, aby sám si zašel do prodejny, aby sám koupil a nalepil kolek, bude to pro jedince hračka, ale pro množství? Úkol téměř nepro- vedný! Každý, koho oslovile, rád si k vašemu vyzvání zajde do prodejny, aby se objevil ve světle dobrého vlastence. Jednou si zajde. A po druhé? Zapomene. A koho jste osobně nepo tkali, nevyzvali a kdo sám ze sebe popudu ne vyčerpal — nepůjde vůbec. Bude úkolem účel ného z řízení, op třiti vše tak, aby nikdo ne mohl zapomenouti, A víc a ještě jistěji, abys vůbec nepotřeboval sám za kolkem ani na má hati! Aby kolek sám přišel k němu, sámse nabídl a nabídl se právě za okolností, kdy to nestojí žádné oblíže a žádného sebezapírání — zaplatiti! Zcela, jak to chodí na pražském mostě! Nikdo není nucen jíti přes most. Kdo však má co dělat na druhém břehu, rád mostné zaplatí. A tisíce mají denně co dělat na druhém břehu! A tak se po krejcaru denně hravě scházeji tisíce! Nikdo není nucen jíti do divadla, do koncertu, do zábavy, na produkci sportovní, do přednášky a do jiné schůze hromady, kde se vybírá vstupné! Ale kdo jde a vydá za vstupenku padesát nebo sto haléřo, rád přidá haléř u vědomí konané vlaslenecké povinnosti! A kdo nemá žádného vědomí, přidá. protože — ostatní přidávají.
26 article Závěr
Závěr Aby množstvi konalo povinnost, ne stačí jen zařídit prodejny, nestačí, dát vyzvání na veřejnost, nestačí rozesílat pobídky na určité adresy ! To vše jsou prostředky jen chvilkové působivosti. Rychle se opotřebují a úspěch to dá leda mírný, percentuální. Aby však trvale bylo získáno množstvi, jest zapotřebí tako- vého zařízení, aby za vhodné přiležitosti pravídelně potkávalo se množství kolk přímo s množstvím odběratelstva, kleré — k daným okolnostem hledě — se nemůže vy hnout. Všecko je jasno Máme několik set nebo tisíc malých i vel- kých pokladen, kde od vlasteneckého obecenstv vybíráno je vstupné. Jakmile bude přijata zaveden ke vslupenkám národní kolek, bude otázka finanění akce vyřízena.
27 article
Teď jen, aby byl všade zaveden! A tu ovšem zase neslačí, aby známý pan František Vokurka pozvedl svého mocného hlasu a pronesl důtklivé přání, »aby se stalo«. Předné nikdy žádný »hlas« není vždy a všude slyšán. A kde byl uslyšen, je teprv otázka, zda ten, kdo slýší, eiti se také pohnuta, považovati vy slovené přání za rozkaz. Tedy napřed nějakou síť dokonale rozpředenou, jejíž oko a nitky by dosahovaly všude, kam třeba. A potom hlas mocné autority, o jejíž váze není možno pochybovatil Dvě věci, o nichž přemýšleti je úkolem činitelů, kteří se ujali starostí zařizovacíchl Prvá je věcí organisační schopnosti a druh — rovněž. Jako magnetická síla ve hmotě želez proudí ve hmotě národa tajemné mravní síly. jež vhodným opatřením probuditi lze, aby ko- naly velké skutky. Na vhodném ustrojení či- nitelů společenských záleží, aby mravní síla národa slila se jako účinkem magnetu v je- dinou všeovládající, neodolatelnou — vůli. Jde o takový kus organisačního umění ! Je to vrcholný úkol kulturní. Jen organism, který dospěl schopnosti, sám svoje síly ovládati, jim směr a úkol určovati, stanul na výši svého po- volání. Až posud jsme zůstávali světu dlužní ten důkaz kulturnosti. Až potud jsme svoji hmolu a své sily dovedli stavěti po výtce jen do služeb — cizích organisací.
Vokurka