1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v neděli dne 6. listopadu 1904.
Praha
4
article
Na rouní a odpol. listy
přede lácí se
v Praze v adninistrani
ss čiřri leta . . . . 6 K — h
s dvají čonáško
za čivit leta . . . . 7 K 50 h
ve šlialkách: 2 K 80
na něsie . .
Pošteni
Bdlert lels . . . . 9 K o0
s drají zlsllko
Praha
5
title
Ränt láa: . . :k u
6
title
Onešní číslo pro Prahu le o 20 stranách.
Praha
7
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 5. listopadu v 7 ho
48 min. (Původní telegram zvl. zpravodaje » Nár.
Lslůe.) Generál Stesselj žádal nedávno
eara, aby mu dovolil podniknouti od-
vážný jakýs podnik i obdržel odpověd.
že veškerá akce závisí úplně od něho
sama. Dle informací mých přibude
loďstvo baltieké nepochybně v led n
na místo svého určení. Stesselj pro-
hlásil, že, bude-li mori posádka odo-
lati — vzhledem na nedovtatek oděvů
— mrazům, že Japonci do P or
Arturu nikdy se nedostanou.
Svjatopolk Mirský zůstane v úřadě
svém.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.
Stesselj
Japonec
Petrohrad
8
article
Körbrova nehoda v Tyrolsku
Körbrova nehoda v Tyrolsku
Vídeň byla včera plna pověstí, že k vůl
neulevujícím německým bouřím v Inšpruku —
ministerstvo Körbrovo se viklá.
Pověst se do té chvile nepotvrdila, ale že vzni
kla a že se jí věřilo, tomu nikdo se nepodivi.
Co je dr. Körber řídieím ministrem cislajtán-
ským, nepotkala ho, trváme, horší nehod
nad tuto divokou německou rebelii v hlavním
městě Tyrolska.
Nesnáz, jakou mu způsobili jeho mil
Němcí nedávno pro české učitelské parallelky
vOpavě, byla poměrně ještě hračkou proti
horoucí lázni, již způsobili nyní svému protektor
a patronu »německého besitzstandu« německ-
nacionální zuřivei právě v Inšpruku.
Kdyby nebyla tekla za těch orgií německ
nesnášelivosti lidská krev, nad tragiku celého
dějství vynikla by neodolatelná komika nesnází
plného postavení Körbrova při celé té divoké
afféře.
Körbrův
Körber
Tyrolsko
Vídeň
9
article
Vždyť on chtěl tím přestěhováním
starých vlašských stolic profes-
sorských z university inšprucké
a zřízením prozatímné vlašské právní fakultyv
soukromém domě na předměstí vyhověti vlastně
jen interessu Němcův, vždyť se o to
uradil s německými těmi professory in-
šprucké university, kteří od let nevražili na své
vlašské kollegy, neváhajice popichovat proti nim
německé studentstvo a pomocí strany německo-
nacionální rozněcovat v německých Tyrolácích
horoucí zášť proti Vlachům, jako proti cizá
ekému živlu, který čím dále nebezpečnějiv
Inšpruku se roztahuje a německý ráz univ ersity
i města ohrožuje. Přiznal se k tomu sám jeden
z čelných německých professorů university in-
šprucké dr. Rudolf von Scala veřejným listem
svým ze dne 24. října t. r. vůdci německých
nacionálů a pravému strůjci nynějších inšpru-
ekých kravalů poslanci dru. Erlerovi, kde
sobě a německému sboru professorskému vy-
hrazoval zásluhu, že byli prvními, kdož
usilovali o vystrnadění vlašských profes-
sorů z university inšprucké, aby ji předě
lali na ryze německou (»Deutsel
umzuprägen«) a to dávno před tím, nežli oby-
vatelstvo inšprucké pro to odloučení vl aš-
ských kursů nějakého »zvláštníh
zájmu jevil o.«
Stálým poštíváním přivedli to konečně tak
daleko, že němečtí buršově počali tropit demon-
strace proti přednáškám dvou nově dosazených
vlašských professorů, že počali se rváti na po-
tkání s vlašskými posluchači, pokřikujíce na ně
»Abcůg!« »Pryč z německého Iněpruku!« »My
si nedáme svou německou universitu povlaštit!«
»Táhněte z Tyrol!« atd. Marně vlaštl poslane
Němcův
Vlach
doktor
Scala
Erler
Tyroly
10
article
nalehali na vládu Körbrovu, aby chránila svo-
bodu studentů vlašských proti této surovosti ne-
snášelivých, poštvaných Němeův. Marně domá
hali se jednoho z dvojího: buď aby se synům
Vlachů tyrolských zjednala státní autoritou rovná
svoboda studií a bezpečnost životů na státní
universitě inšprucké, vydržované z daní všec
národů, aneb, když jich Němci v Inšpruku ne
chtějí ztrpět, aby se Vlachům zřídila vlastní vlašská
universita v Terstu.
Ayšak ani jedno ani druhé Körbrovi ne-
vonělo. Ani rovnoprávná, dvoujazýčná německo
vlašská universita v hlavním městě Tyrolska ani
vlašská universita v Tridentu neb v Terstu se
mu nezamlouvala, nýbrž chytrák, chtěje se za-
vděčit Němcům a nepobouřit Vlachův, rozhodl
se pro cestu prostřední, již doporučovali ně-
mečti professoři z Inšprnku: Universita in
šprucká měla býti »očistěna« od veškeré vla-
štiny a úplně zněmčena tím způsobem, že se
dosavadní, před 40 lety při ní zřízené v la šs ké
stolice měly přestěhovat kamsi na předměstí
jako prozatímní vlašská fakulta právn
kdežto lékařské stolice vlašské prozatim
byly suspendovány.
Leč nepochodil-li s podobnou chytristikouu
Němcův opavských, pochodil s ní ubohý Kör-
ber tím méně u německých nacionálů tyrolakých.
Körbrův
Vlach
Němec
Vlachův
Němcův
Terst
Tyrolsko
Trident
vlašský univerzita
prozatímní vlašský fakulta
11
article
Jakmile příslušným dekretem vládním nařízeno
otevření vlašských právnických kursů na před-
městi inšpruckém, zahájili němečtí nacionálové,
se zmíněným náměstkem purkmistra inšpruckého
drem. Erlerem co nejvášnivější a nejprudčí agi
taci veřejným tiskem i slovem proti této
shanbě, uvalené na německý In-
špruk«, která prý musí roznititi mužný hněv
všech statečných německých Tyrolanův; pořá
dány hlučné protestní schůze, štváno v časopi
sectvu německonacionálním i pokrokovém, ba
plakáty pouličními, aby lid třeba násilím roz
třískal tu »vlašskou vzdornou tvrze
jak přezděno těm ubohým vlašským pobočkám
odlehlé třidě Liebenecké.
Dlouho a s rozmyslem němečtí zuřivci seli
vílr, až měli bouři. A důkladnou. Nejen že
krvavě přepadli klidně se chovající vlašské stu
denty, když tito slavili v hostinci založení své
fakulty, nejen že pobořili tré hostineů, v nichž
Tyrolanův
Ina
12
article
Vlaši se seházívají, že kamenovali četnictvo
vojsko, ale ti rozdovádění milci Körbrovi ka-
menovali i budovu místodržitelovu, takže roz-
bili za nejhrubšího lání Jeho Excellene
místodržiteli vlády Körbrovy baronu Sehwarze-
nauovi veškerá okna a potom za bílého dne
roztřískali a rozkotali na padr
budovu a vnitřek vlašské fakulty.
vládou jedva zřízené, takže na další
universitní přednášky vlašské v Inšpraku není
ani pomyšlení, leč že by vláda zřídila pro ne
sály ve dvorním hradě tamějším. Chápeme bo-
lest Körbrovu nad takovým nevděkem svých
chráněncův, kteři způsobem tak neurvalým ne-
váhaji hájit svou domnělou »německou državu«
— proti němu samémull
V lidsky pochopitelné hněvné náladě sv
osměluje se p. dr. Körber konečně po-
kárati německé hřišníky. Odpověděl drzému
štváči, nám. purkmistra inšpruckého dru. Erlerov
tímto telegramem: »Hluboce potitování hodné
události v Inšpruku mohou vládu přiměti
především jen k nejdůraznějšímu udržení ve-
řejného pokoje, což stane se také všemi prostředky.
Však svrchovaného odsouzení za-
sluhují ony předchozí nezřízen
a gitace, kteréž patrně dodaly výtržnostem
A vládní vídeňský »Fremdenblatts
dnes rozhořčené peskuje německé furibundy, že
svou šílenou vzpourou zaslepeně pracovali ve
prospěch — v lašské samostatné ná-
rodní university v Tridentu, ne-li
v Terstu; ba konstatuje důrazně, že původem
a vinníkem celé té neblahé srážky byla ona
nespoutaná národní a gi tace ultra ně me-
Jeké koterie, kteráž národní plamen jitřila
násilné odstranění vlašské fakully
z Wiltenu na svůj program pozdvihla.e
Nuž, za 14 dnů uvidíme, jak se Körber
této německé opposici postavíl
Vlach
Sehwarz
doktor
Körber
Trident
Terst
Wilten
Körbr ka
13
article
Krvavý boj o vlašskou universitu
Krvavý boj o vlašskou universitu
v Inšpruku.
Stav obležení?
Z Inšprnku, 4. listopadu. Ve 2 hodiny
došla sem posádka ze Schwazu a
Hallu. Také z Bregencie, Brixenu
a Salepurka bude sem vojsko vy
sláno. Zdá se, že byla učiněna ve-
škerá opatření, aby prohlášen byl stav
obležení, nenastane-li záhy pokoj a klíd.
Německý tisk.
Z Vídně, 5. listopadu. Události inšprucké
uvedly zdejší německý tisk do velkých rozporů
a zmatků. Jen tak možno vysvětliti, že „Neu
Freie Presse“ domlouvá vládě co nej-
důtklivěji, by na nic se neohlížejíc, pořadem
administrativním, to jesť pouhým nařízením
anebo císařským rozhodnutím, na základě § 14.
spočívajícím, dala vlašskou fakultu tam, kam
se nejlépe hodí, to jest vzala ji z Inšpruku
a přeložila do Terstu. Večerní „Fremden-
blatt“ důvodně vytýká „Neue Fr. Presse“, že
jakkoliv si počínala vždy jako patentovaná
strážkyně ústavnosti, projevuje nyní smýšlení
disposice, které jsou v čiré protivě s jejím stano-
viskem, My nalezáme se tentokráte v příjemné
situací, že můžeme s „Neue Fr. Presse“ úplně
souhlasiti. Vyslovili jsme výjimečně takový sou-
hlas již tenkráte se jmenovaným listem, když
po vydání výnosu pro zatímní právnickou fa-
kultu vlašskou v Inšpruku pronesl svůj soud
v ten rozum, že stejným způsobem
možno aktivovati některou česko
fakultu v Brně. Vyslovujeme souhlas
s „Neue Fr. Presse“ také dnes; doufejme, že
nalezne se vláda, třeba jiná než Körbrova, která
zachová se dle rady, dnes „Neue Fr. Presse“ j-
udělené a majíe patrně její naprosté odpustky
bez ohledu na říšskou radu a na cislajtanskou
ústavu zřídí českou universitu v Brně pouhým
dekretem . ..
Neue
Bregencie
Brixen
Vídeň
Terst
Francie . Presse
Neo Frei Presse
český fakulta v Brno
český univerzita v Brno
14
article
Smutek úločníkův německých.
Z Inšpruku, 5. listopadu. Ve zdejších ně
meckých kruzích se prohlašuje, že zavření ital-
ské právnické fakulty jest nyní nezbytné, protože
není možne poskytoujti jako uko l i
zodpovědnost za bezpečí italskýel
studentů v Inšpruku. Na Marien-Ther
sien-Strasse vlají se všech domů černé prapory
které dávají ulici smuteční vzezření. Rakev pro
bodnutého malíře, která jest vystavena v umrlč
komoře na hřbitově, jest zasypána květinami
Pohřeb jeho kená se zejtra odpo-
ledne o 3. hodině. K ženám a dívkám
inšpruckým bylo vydáno provolání, ve kterém
se praví: „Přineste sebou kvítí na pohřeb jeho
a položte je na hrob jeho. Stal se obětí boje z
naše město. Jeho památka jest nám svatou
Květinové dary jsou jen slabým odleskem na-
šich pocitů.
Zejtřejší promenádní koncert vojenské k
pely byl odřeknut. Rovněž také odpo
lední představení v městském di
v adle.
Erler do Vídně.
Z Inšpruku, 5. listopadlu. Náměstek sta
rosty inšpruckého, posl. dr. Erler, bude se zejtra
raditi s ostatními členy německé strany lidové.
jakož i se členy německé strany pokrokové
Bude appellovati na jejich solidaritu.
Týž poslanec vyžádal si před svým od
jezdem do Vídně telegrafieky audienci u mini-
sterského předsedy dra. Körbra a ministra vy
učování dra. Harila. Žádal, aby hodina audiene
byla položena před schůzí německé strany li
Strass
Erler
doktor
MarienThera siena
Vídeň
15
article
dové, aby mohl v klubu výsledek své interveneo
ohlásiti.
Rozmluva s místodržitelem.
Z Inšpruku, 5. listopadu. Místodržitel ty
rolský bar. Schwarzenau měl dnes dopoledne
dlouhou rozmluvu s jedním zdejším zpravo-
dajem. V její průběhu místodržitel pravil: V
čtvrtek konalo se otevření italské právnické fa-
kulty, které minulo boze vší výtržnosti. Zdálo
se, že mezi Italy a Němci panuje úplný klid
Povzbuzeni klidným výsledkem zahajovací před
nášky, táhli Italové v uzavřených skupinách mě
stem k hostinci „U bilého kříže“, kde se sešl
s italskými poslanci a professory. Smýšlení
italském táboře, jak mne ujistil poslanee
baron Malfatti, bylo úplně klidné až do
posledního okamžiku. Poslanci opustili místnosti
dříve, protože někteří z nich chtěli odjeti noč-
ními vlaky z Inšpruku. Jistá čásť studentů šla
nimi. Na ulici bylo shromážděno jen asi 40
zvědavců. Zdálo se, že tato skupina diváků
utvořila se docela nahodile. Když však spatřil
Italy, počali jim nadávati a také tělesně prý je
ohrožovali. V okamžiku šíleného zaslepení sáhli
Schwarzenau
Italos
Němec
Malfatti
Na ulice
16
article
Italové po revolverech, které měli tajně u sebe
a vypálili 100—200 ran, kterými bylo na straně
německé zraněno 5 osob, tři těžce. V okamžiku
shromáždilo se kolem této skupiny velké množ-
ství lidu, který žádal vydání Italů. Italo v
byli strážníky odvedeni do vedlejší ulice. Na
cestě tam byli davem lidu ohrožováni a take
strážníci prý byli znásilněni. Na-
bidl jsem v následujících hodinách starostovi
města assistenci četnickou i vojenskou, ale
tento odmitl. Teprve na zprávu, že hnut
roste a nabývá nebezpečného rázu, ja-
kož i na zprávu, že strážníci byli napadeni, roz-
kázal jsem, aby vojsko zakročilo. Toto če-
kalo téměř 4 hodiny na výsledek jednání
porad purkmistrových, který vyjednával o to,
aby se dav rozešel. Toprve, když intervence
starosty města ukázala se marnou, nastoupil
vojsko proti davům, vytasenými bodáky za-
tlačujíc davy napřed zvolna před sebou, potom
rychleji. Na křižovatce ulic udál se onen polito-
váníhodný případ, jemuž padl za oběť 26letý
malíř Pezzej. Byl bodnut bajonetem ze zadua
zůstal na místě mrtev. Následkem této události
rozčilení ovšem vzrostlo a teprve o 5. hodině
ranní nastal jakýsi klid. Během včerejšího dne
přidružily se k demonstrantům různé pochybné
živly, které teprve podněcovaly k opravdovým
výtržnostem. Na několika místech současně se
demonstrovalo. Dav rozbíjel okna, de-
moloval výkladní skříně a shazo-
val italské št1ty. Před dvorním hradem
bylo po 5 minut demonstrováno. V mém byte
byla všechna okna vytlučena. Další průběb de-
monstrací, jakož i zpustošení domu, ve
kterém byla fakulta italská um
stěna, jest znám.
Na otázku, co zamýšlí nyní vlád
počiti, odpověděl místodržitel, že vláda doufá
že během zejtřejšího dne se rozvášněné mysli
upokoji a v městě nastane opět klid a rozvaha.
Italos
Pezzej
rána
17
article
Pravil, že sám se své strany se přičini, aby klid
byl zachován. Kdyby však nenastalo žádan
uklidnění, jest vláda rozhodnuta užiti nejostřej
ších opatření, aby klid byl zase zjednán.
Na dotaz, co soudí mistodržitel
o osudu italské fakulty právnicke,
odpověděl, že v právním ohledu se poměry
italské fakulty nikterak nezměnily. Protože však
většina italských studentů nachází sa v soud-
ním vyšetřování a zařízení fa-
kulty jest úplně zničeno, nelze
nejbližší době pomýšleti na obno-
vení přednášek.
Na otázku, jaký bude nyní pomě
mistodržitele k obecnímu zastu-
pitelstvu, odpověděl, že lituje co nejvřel ji
událostí posledních dnů a to tím více, že se vždy
snažil zachovati dobrou shodu mezi vládou
obecním zastupitelstvem. Jeho poměr k městské
radě byl dosud nezkalený a výborný a také měst-
V drobném prodejie
ranní číslo o sobě . . . za 8
odpolední
n z
Ve dlialkách na venkovi
ranní číslo. . . . . . .
odpolední . . . . . . . . Bh
Inseráty
platí se hotevé napřeš
Přečplacení a innerty příjímá sčminl-
strace v Mazianské alici č.z
Tam nacháznjí sa též redakne
tiskárna a eapedice „Národnich Listů“
Rukopisy se navraceji
18
article
ská representace několikráte veřejně uznala jeho
činnost ve prospěch města. Konečně upozornil
místodržitele novinář, že jsou obavy, že při pro-
puštění Italů na svobodu demonstrace se budou
opakovati, ale místodržitel prohlásil, že bude
na příslušných místech na Vlachy (!) půso-
beno, aby demonstrace se neopakovaly.
Srážka s čelnictvem.
Z Inšpruku, 5. listopadu. V poledne po-
žádala redakce časopisu „Tiroler Stimmen“ za
policejní ochranu, protože se bojí, že u příleži-
tosti vydání dnešního listu podniknou Němci
útok na budovu redakční. Skutečně také v po-
ledne vytáhly dva oddíly četnické po 20 mu-
žích a zaujali postavení v třídě Marie Terezie,
kde v tuto dobu nebylo mnoho lidí. Sotva že
četnictvo zaujalo své postavení, shromáždil se
před budovou redakční značný zástup lidí. Čet-
nictvo obsadilo místo po celé šiřce a hledělo
s vytasenými bodáky dav rozptýliti. To bylo pr
demonstranty signálem k útoku na četnictvo.
Bylo nejprve křičeno, piskáno, potom byly po-
zvědány do výše hole a bylo slyšet hrozivé vo-
lání: „Pryč s italskými piklhaubnami! Pryč
z Inšpruku!“ Četnictvo počalo ulici
vyklízeti a demonstranti jen pozvolna ustu-
povali. Krátce po poledni dostavilo se zatím na
místo i dělnictvo, ubírající se z továren. Demon-
strace nabývaly čím dále tím většího a hrozi-
vějšího rázu. Bylo voláno: „Klerikálové jsou
vším vinni!“ Demonstranti stáli před vytase-
nými bodáky četnictva, obnažovali prsa, volajíce
„Zabte nás!“ Konečně podařilo se magistrát.
radovi Neumerovi přiměti demonstmanty ke
klidu a když na jeho intervenci četnictvo od-
láhlo, jsouc provázeno bouřlivým voláním „fuj“
rozešel se dav
Italos
Vlach
Němec
Marie Terezia
Inšpruk
Demon
Tiroler Stimmen
19
article
Dalši demolované domy.
Z Inšpruku, 5. listopadu. Ke zprávám
včerejších demonstracích dlužno ještě dodati,
že byl také demolován dům kramáře Schwin-
bachera, jehož dcera jest provdána za jednoho
Itala a dále dům stavitele Fritze, který, jak
známo, svůj dům pronajal italské právnické f-
kultě. V obou domcch nezůstala a n
jediná okenní tabule celá. Také byt
vicepresidenta zemského finančního ředitelstvé
dra. šl. Sautera byl zpustošen.
Provolání socialistické.
Z Inšpruku, 5. listopadu Strana sociálně-
demokratická vydala provolání, ve kterém praví:
»Jest naší povinnosti požádati dělnictvo obou
národnosti co nejdůtklivěji, aby se nikterak ne-
zúčastňovalo národnostních štvanic. Připomíná-
me, že tak často dělnická-krev byla prolévána
a nejmenší přestupek dělníka co nejpřísněji
nejkrutěji trestán. Není naší povinnosti v tomt
okamžiku pátrati po tom, kdo jest vinným vče-
rejších smutných události, avšak jest povinnoste
každého rozvážného člověka připomenouti, že
výtržnosti nejsou měřítkem pro výši kultury ně
kterého národa, nýbrž jenom smutnou známkou
jeho barbarství. Jen v klidné soutěži národů
jeví se jejich přednosti a stupeň jejich kultury
i lidské důstojnosti.«
Italos
Fritz
Sauter
21
article
Z Inšpruku, 5. listopadu. Klerikální časo-
pis zdejší »Neue Tiroler Stimmen« přináší ob-
širný článek o událostech inšpruekých, v němž
praví: S hlubokým smutkem musíme kostato-
vati, že Němci mají smutnou slávu, že
zavinili věerejší události. Panství ulice
nebylo kladeno žádných přokážek. Vážno st
Němců těmito událostmi ovš em
zvýšena nebyla!« List kárá purkmi-
stra inšpruckého a jeho náměstka dra.
Erlera i žádá, aby policie v Inšpruku byla
sestátněna. Časopis »Tir. Stimmen« nazý-
vají včerejší den »svátkem Jakobínů«.
Dragouni do Inšpraku.
Z Vídně, 5. listopadu. Z Welsu telegra-
fují: 6. dragounský pluk, který jest tady po-
Němec
Erler
Vídeň
Wels
Neue Tiroler Stimmen
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 5. listopadu.
6— [Kronika] Bulletiny z kanceláře
Národní rady zněly poslední dobou už velm
slibně. Národní kolek vniká denně do širšíeh
kruhů; jednoty národní, spolky, korporace za
vádějí kolkovou daň; i jednotlivci se přihla
šují. Prodejen kolku pořízena už řada.
— Jest si jenom přáti, hlásal bullelin, aby
každý vylkl si za mravní povinnost šířiti ná-
rodní kolek ve svém okoli ! ...
Rádi souhlasíte. Jest si zajisté přáti, aby
ten, jehož se týká, aby »každý« také vskutku
porozuměl pokynu. Neboť kdyby »každý« chtel
opravdu konati svou povinnost, byl by výnos
kolku dojista ohromný. A to víle, s velikým
obnosem dají se v tělese dobře zřízeném konat
divy!
Na tom teď všecko záleží, jak to zařídi,
sby »každý« splnil také, co se od něho očekává.
Prodejny na všech stranách ! Jistě výborná
věc. Má-li jít kolek na odbyt, je nezbytně třeba,
aby bylo kde jej kupovat! Co však je platna
prodejna, nepřicházl-li kupovat nikdo, anebo jen
— málokdo? Na zřízení prodejen nesmí se tedy
přeslat, to je zřejmo! Učiněn také hned krok
dále. Četli jste vybídnuti k vlasteneckému obe-
censtvu, aby si všimalo prodejen a hodně užívalo
kolku. Vybídnutí také už působilo. Některé vla-
stenecké jednoty, ústavy, korporace se zavázaly.
že budou dle možnosti fedrovati národní kolek.
Také jednotlivci horlivě už kupují a lepí kolek
na soukromou korrespondenci! Překrásně! Leč
některé jednoty a ústavy, někteří jedno
llivci neni ještě — »každý«. Ani na pouhém
vybidnuti nebude lze tedy přestat. Čeho třeba
tedy dále, aby kolku užívali co možná všichni,
aby jeho odběratelem byl kde kdo, bylo všecko
veliké, nepřehledné množství? Nepatrná dan
Praha
kancelář národní rada
23
article
jenom velikým množstvím může nabýti významu
Na tom sejde: jak pohnouti množství! Jak pro
niknouti k němu, zmocniti se ho?
Už se vyskytli ochotní jednotlivci, nabízej
své služby, chtějí o významu a formě nové ná
rodní daně příležitostně přednášet! Jistě
na nemalý prospěch myšlenky ! Přednáška získá
lidi a na lidech ve všem sejde. Leč kolik lidiček
poslechne si, kolik jich pochopí přednášku
Řekněte, padesál, sto lidiček! A účel kolku má
lidiček zapotřebí, ne tisíce, ale — statisíce. Bylo
by třeba sto, tisíc — přednášek! Kéž se tedy
vyskytlo nějaké — slo horlivých apoštolů !
Ostatně, kdo praví, že je třeba, aby každý.
kdo kolek kupuje, měl se také obírat jeho —
myšlenkou? Není to ani možné! A co možno
není, o to není radno ani usilovat. Kolik tisíeů
lidiček platí denně mostné u pražských mostů
A kolik z nich přemýšlí o krejearu, který po
ložili? A přece, výnos mostného, jaké koná divy
v rozpočtu královského městal
Není třeba, aby množství přemýšlelo. Nen
mu to ani dáno. »Množství« nepřemýšlí — ni
kdy. Funkce myšlenky připadá někomuji
nému. Připadá ústrojí, do něhož byla myšlenk
vložena, jehož úkolem jest, dovésti množství,
aby bezděky sloužilo myšlence.
Tedy ústroj ! Zřízení ! Pořád a zase !
Aby kolek byl, čím býti má, musí být vše
zařízeno. A když kolek dospěje výše
svého úkolu, když jeho výnos bude veliký,
netušený, trvalý, pak bude už docela snadno,
opatřiti národnímu životu, čeho bytost národa
dosud nejvíce postrádala, potřebného — zřízení.
Jak vidět, obě věci nedají se odloučit, jedna se
láhne ke druhé, jedna druhou podmiňuje, po-
máhá druhé ! Nelze mysliti na jednu a pomijet
druhé! Nedá se myslit opravdová, vydatná ná
rodní daň bez národního zřízení a — naopak
24
article
Arci! Národní daň je — dobrovolná. Tin
se liší národní poplatek od poplatku občanského
Kdo nezaplatí na berním úřadě, na toho se
pošle exekuce. Kdo nedá vydělat prodejně Ná-
rodního kolku, nemusí se proto bát exekutora.
Národní daň je výkon čistě mravní, je vlaste
necká enost. A ke cnosti nelze nikoho nutit
— Nikdo nemůže být nucen, aby zapravo
val národní daň. A přece je nutno, aby dan
zapravovalo veliké množství!
Zase malý paradoxl
— Jak to zařidit, aby celé nepřehledne
množství přece jen konalo — cnost národn
daně?
Tak zní problém, jejž řešiti připadá finanč
níkům rodielho se našeho národního zřízení !
Se cností vlasteneckou má se to jako s ji
nými enostmi. Nikdo nechce být ke cnosti nu
cen, ale přece každý si přeje aspoň slout
cnostným. Vykonaná cnost je druh rozkoše
Přirozená slabost sice brání člověku konat
enosti a přece je každý rád, podaří li se mu
enostný skutek. Není radno, někoho nutiti, ale
za to se doporučuje nadejíti jeho dobré
vůli a podepříti jeho snahu po cnosti.
A tu je úkol z řizení.
Každý našinec má platit národní daň. Ni
komu arci nesmíte násilím tahati z kapsy vlaste-
necký příspěvek. Ale každý přece rád by chtěl
slouti obětavým vlastencem. Třeba mu tedy vy-
hověti, třeba zaříditi vše tak, aby skutek
enosti byl mu lehký, aby bylo spíše těžko — ne-
býti cnostným. Mravní povinnost je krásná věc,
ale těžká, vymáhá jistého sebezapření
to není každého věc. Jinou úlohu v národě má
silný jedinec, veliká povaha a jiná úloha zase při
padá širokému zástupu drobných lidiček. Má-
přece konati povinnost každý, třeba úlohy —
přiměřiti. Silný jedinec sám sobě ponechán, scho-
pen je mravního hrdinství. Davu třeba mravní úko
25
article
— usnadniti. Žádejte, kdo chce slouti dobrým na
šincem, aby sám si zašel do prodejny, aby sám
koupil a nalepil kolek, bude to pro jedince
hračka, ale pro množství? Úkol téměř nepro-
vedný! Každý, koho oslovile, rád si k vašemu
vyzvání zajde do prodejny, aby se objevil ve
světle dobrého vlastence. Jednou si zajde. A po
druhé? Zapomene. A koho jste osobně nepo
tkali, nevyzvali a kdo sám ze sebe popudu ne
vyčerpal — nepůjde vůbec. Bude úkolem účel
ného z řízení, op třiti vše tak, aby nikdo ne
mohl zapomenouti, A víc a ještě jistěji, abys
vůbec nepotřeboval sám za kolkem ani na má
hati! Aby kolek sám přišel k němu, sámse
nabídl a nabídl se právě za okolností, kdy to
nestojí žádné oblíže a žádného sebezapírání —
zaplatiti! Zcela, jak to chodí na pražském
mostě! Nikdo není nucen jíti přes most. Kdo
však má co dělat na druhém břehu, rád
mostné zaplatí. A tisíce mají denně co dělat na
druhém břehu! A tak se po krejcaru denně
hravě scházeji tisíce! Nikdo není nucen jíti do
divadla, do koncertu, do zábavy, na produkci
sportovní, do přednášky a do jiné schůze
hromady, kde se vybírá vstupné! Ale kdo jde
a vydá za vstupenku padesát nebo sto haléřo,
rád přidá haléř u vědomí konané vlaslenecké
povinnosti! A kdo nemá žádného vědomí, přidá.
protože — ostatní přidávají.
26
article
Závěr
Závěr
Aby množstvi konalo povinnost, ne
stačí jen zařídit prodejny, nestačí, dát vyzvání
na veřejnost, nestačí rozesílat pobídky na určité
adresy ! To vše jsou prostředky jen chvilkové
působivosti. Rychle se opotřebují a úspěch to
dá leda mírný, percentuální. Aby však trvale
bylo získáno množstvi, jest zapotřebí tako-
vého zařízení, aby za vhodné přiležitosti
pravídelně potkávalo se množství kolk
přímo s množstvím odběratelstva, kleré —
k daným okolnostem hledě — se nemůže vy
hnout.
Všecko je jasno
Máme několik set nebo tisíc malých i vel-
kých pokladen, kde od vlasteneckého obecenstv
vybíráno je vstupné. Jakmile bude přijata
zaveden ke vslupenkám národní kolek,
bude otázka finanění akce vyřízena.
27
article
Teď jen, aby byl všade zaveden!
A tu ovšem zase neslačí, aby známý pan
František Vokurka pozvedl svého mocného hlasu
a pronesl důtklivé přání, »aby se stalo«. Předné
nikdy žádný »hlas« není vždy a všude slyšán.
A kde byl uslyšen, je teprv otázka, zda ten,
kdo slýší, eiti se také pohnuta, považovati vy
slovené přání za rozkaz. Tedy napřed nějakou
síť dokonale rozpředenou, jejíž oko a nitky by
dosahovaly všude, kam třeba. A potom hlas
mocné autority, o jejíž váze není možno
pochybovatil
Dvě věci, o nichž přemýšleti je úkolem
činitelů, kteří se ujali starostí zařizovacíchl
Prvá je věcí organisační schopnosti a druh
— rovněž.
Jako magnetická síla ve hmotě želez
proudí ve hmotě národa tajemné mravní síly.
jež vhodným opatřením probuditi lze, aby ko-
naly velké skutky. Na vhodném ustrojení či-
nitelů společenských záleží, aby mravní síla
národa slila se jako účinkem magnetu v je-
dinou všeovládající, neodolatelnou — vůli.
Jde o takový kus organisačního umění ! Je to
vrcholný úkol kulturní. Jen organism, který
dospěl schopnosti, sám svoje síly ovládati, jim
směr a úkol určovati, stanul na výši svého po-
volání. Až posud jsme zůstávali světu dlužní ten
důkaz kulturnosti. Až potud jsme svoji hmolu
a své sily dovedli stavěti po výtce jen do služeb
— cizích organisací.
Vokurka