ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 12350e40-71f7-11dc-8a36-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 80, place 25, org 11, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
6. listopadu 1904. Číslo 307.
4 article
sádkou, dostal telegrafický rozk az, aby byl pohotově odebrat se ne- prodleně do Inšpruku. Odpoledne dvě škadrony tam již byly o de- slány. Buršácký věnec. Z Vídně, 5. listopadu. Buršáci na zdejší uni versitě položí na hrob inšpruckých obětí věne z dubových listů se stuhou černě žluto zlatou. Persekuce Ifalův. Z Inšpruku, 5. listopadu. Policie nakázala dnes italským zelinářkám, aby náměstí vyklidily. Majitel hotelu »U bilého kříže« prohlašuje dnes v novinách, že nebyla u něho ohlášena žádná schůze italských studentů, nýbrž že tito docela nepředvídaně se do hotelu dostavili. Po hrozných událostech včerejšího dne jest nucen zakázati Italům dalši vstup do svých mistností. 36 hodin vězněn. Z Inšpraku, 5. listopadu. Vídeňský zpra- vodaj milánského časopisu »Secolo« Aristides Goldbacher byl dnes večer po 36hodinné vyše- třovací vazbě propuštěn na svobodu. Jeh úplná nevina byla prokázána. Gold- bacher nastoupil již zpáteční cestu do Vídně.
jítslat Ifalův Italos Aristides Goldbacher Gold Vídeň
5 article
Starosla a místodržitel. Z Inšpruku, 5. listopadu. Večer konferoval starosta města Greil s místodržitelem. Greil upo- zornil jej, že pouhé prý slovo jeho postačí, aby se dav rozešel (?) a proto žádal místodržitele, aby na příště nevysílal již vojsko na ulice, proto že následky takového opatření byly by nedozírny. Prohlásil dále, že německé strany nasadí všechno, aby donutily vládu k uza- vření italské právnické fakulty v In- špruku. Další demonstrace byly by bezúčelny a poškodily by jen dobrou věc. K dyby v šak vláda setrvala na svém úmyslu a nařídila opětné otevření ital ské fakulty, došlo by opětně k demon- stracím. Včerejší večer. Z Inšpruku, 5. listopadu. Večer procházej tisíce lidu po ulicích, panuje však jinak úplný klid. Z Inšpruku, 5. listopadu. Rozličná pro- volání, adresovaná obyvatelstvu, působila na něj uklidňujícím dojmem. Před vyhláškami obecního zastupitelstva a místodržitele kupí se ve velkých zástupech obecenstvo a debatuje o tom, co na- stane v nejbližších dnech. Dnes v polodne byli policejní strážníci, kteří následkem 36hodinn služby byli úplně vysíleni, nahražení četnictvem. Obchodníci se usnesli, že zejtra v neděli dopole- dne na znamení smutku nechají krámy uzavřeny. Körhrovo »politování-.
Greil právnický fakulta v Ina obecní zastupitelstvo
6 article
Z Vídně, 5. listopadu. (C.- B.) Předseda mini- sterstva Körber poslal inšpruckému purkmistru tuto depeší: Lituji velmi nejen oběti, nýbrž výtržností samých, jejichž jevištěm stalo se město jindy tak klidné a proto pokládám za první povinnost vlády zjednati především opět úplný pokoj. Při tom spolohám na spolupůso- bení obecní rady a rozvahu všeho rozumného obyvatelstva. Dojem v Tridentu. Z Tridentn, 5. listopadu. (C.-B.) Zprávao událostech v Inšpruku způsobila zde velké vzru- šení. Včera večer pokusilo se několik set osob v ulicích demonstrovati. Policie řízená vládním radou Erlerem, učinila rozsáhlá opatření k zacho- vání pořádku, takže výtržnostem bylo zabráněno. Noc mínula pokojně.
Körber Erler Vídeň Trident
7 article
Místodržitelské a rektorské provolání. Z Inšpruku, 5. listopadu. (C.-B.) Místo držitel Schwarzenau vydal provolání k obyva- telstvu, v němž vyslovuje politování nad žalost- nými následky rozčilení inšpruckého obyvatelstva neomluvným a nezodpovědným jednáním jedno tlivých vlašských studentů. Ač vinníci byli hned vydáni orgánům veřejné bezpečnosti, dali se Němci, bohužel, strhnouti a vmísili se rušivě do úřadního výkonu, takže po shovívavém če- kání zakročení branně moci stalo se nezbytným. Mistodržitel nabádá obyvatelstvo k rozvaze žádá je, by nerušilo více pokoj a pořádek vyzývá přednosty rodin, aby nepouštěli děti dělníky a služebnictvo z domu, aby neocitli se v nebezpečí, ubezpečuje, že vždy staral se blaho města a doufá, že poslechne se jeho dobřo míněného, ale přísného napomenutía obyvatelstvo města vráti se k pořádku, jejž za- chovati všemi prostředky jest jeho přední nevyhnutelnou povinno stí. Rektor zdejší university vyzývá studentstv ke zdrželivosti a mírnosti, protože každý neroz- vážný krok mohl by míti pro ně nedohledné následky. Smuteční slavnosk. Z Vídně, 5. listopadu. (C.-B.) Vysokošk l- ský výbor po rozmluvě s rektorem usnesl se uspořádati v pondělí v aule akademické smu- teční slavnost za oběti inšpruckých události večer protestní sehůzi německých studentů zdejší university.
Němec Vídeň
8 article
Smrt Pezzejova a její příčiny. Z Vídně, 5. listopadu. (C.-B.) Úřadně pro- hlašuje se naproti novinovým zprávám (že Pezzej byl zabit ranou bodákem do zad): podle dosavadního šetření je udání to pochybné. Dl zprávy XIV. sborového velitelství neshledalose nejmenší příčiny k použití zbraně. Bodáky pro- hlédnuty na místě a na žádném nebylo krvavé stopy. Když se vojsko ráno o 3.15 hod. vrátilo do kasáren, ručnice a výzbroj byly uloženy prohlédnuto prádlo každého vojáka, ale bez všeho výsledku. Bodáky byly za dne zase pro- hlédnuty; byly všecky čisty. Tři myslivci udali souhlasně, že viděli civilistu s dlouhým nožem. Také velitel přední čety vypověděl, že viděl smrtelně raněného ležeti před sebou. K zjištění věci žádal sborové velitelství, by byla při ob- dukci vojenská komise, aby mohla konstatovati, způsobena-li rána bodákem nebo ne. U Pozzeyovy mrtvoly. Z Inšprnku, 5. listopadu. (C.-B.) Kaple na městském hřbitově, kde jest uložena mrtvola maliře Pezzeye, byla navštívena odpoledne na sta lidmi. Večer přišli na čestnou stráž burááci ve viksu. Na posilu posádky přibyly 3 setniny cís. myslivců a setnina pěchoty z Hallu Schwarzu. Další posily se očekávajl. Politické zprávy zahraničně. V Praze, 5. listopadu. Ilalské zbrojení na rakonské hranici. Italský ministr vojenství generál Pedotti vy mohl si v rozpočtu příštím položku prozatimn 1,200.000 franků, jíž chce užiti ke z řízen tvrzí na východní hranici italské. Jak známo. generál Soletta, náčelník gen. štábu italského. označil dříve již za nutno, aby Italic vykonala opatření proti nebezpečí, hrozleímu jí, jak děl. se strany rakouské.
Pezzej Pozzeyův Pedotti Solett Vídeň Hall Schwarza Praha
9 article
Ministr ve sněmovně zpoličkovaný. Pařížské depeše donesly nám závěrek sně- movní schůze franeouzské už v pozdní noci tudíž jen krátce. Pro zajímavost a dramatičnost jeho neváháme závěrek ten donésti ve znění ob- šírnějším. Vysvitne z něho, že vláda Combesova ocitla se po dvakráte na samém krajíčku po- rážky a že jednou 10 jen a podruhé dokonce jen 2 hlasy ji unikla. Zajisté, jako už týden před tím i veliká čásť radikálův a socialistův uznala tu za vhodno, odloučiti se od vlády Combesovy, nechtějíe se stotožňovatis denunciačním systémem, kterýž byl, jak jsme již i na jiném místě uvedli, tím horší, kdyžtě netýkal se jen politického chování důstojníkův, nýbrž zasahoval i do jich života rodinného, ano referoval i o takových čistě soukromých právech, jestliže některý člen rodiny důstojní- kovy odebral se k biřmování atd. atd., při čemž dokonce jistě i prostřednictvím loží zednářských referoval ministru Andréeovio takém chování se důstojníků povolaný i nepovo- laný. Bylit mezi udavači krejčí, koláři, vlastní soudruzi denuncovaného ald. Tento systém »de- nunciační« byl by snad již včera aspoň An drešovo postavení, dost již podryté, shroutii zcela, kdyby nebyl nešťastný akt posl. Syvetona ke konci schůze náhle od dosavadní menšiny odrazil a odpudil části mojority, které se byly k ní při hlasováních předehozích připojily. Sy veton zpoličkoval ministra Andreéa a sice tak, že
Combesův Andréeovio Combesov
10 article
celý opuchl a div se po zemi neválel. Tato ná- silnost v samé zasedací síni sněmovní, jež po- kládá se za místo vyhražené jen volné výměně názorův a nikoli zápasu pěstnímu, zajisté zra- dila mnoho radikálův Jauresovy skupiny i so- cialistu Henrya Milleranda aspoň na ten čas od hlasovacího společenství s přáteli Syvelonovými a dala věcem náhle obrat úplný. Jest pochopi- telno rozhořčení muže, známého podivínstvím, jenž byl usvědčen černé na bílém ze lhaní jenž včera denunciace ze strachu o portefeuille zapírav, dnes dokonce hájil, ale není zajisté po- ehyby, že tento akt Syvetonův přispěl minister stvu Andrcčovu jako na zavolanou. Ovšem snad bude míti prekerní situace v níž se vláda Combesova včera octla a z níž vyvázla hlavně pod dojmem rvačky, vyvolané Syvetonem přímo před hlasováním, přece jeden aspoň dobrý resultát: učiní konec systěmu denunciančnímu, jenž zrovna republiky »svo- bodné« jest tím nedůstojnějším. Potom, co sly- šeli od dosavadních vlastních soudruhů svých včera i týden před tím Andrée i s kollegy svými, myslíme, neodváží se již pokračovati ve sepisování tajných aklů udavač-kých, proti nimž denuncovaný neměl dokonce možnosta brániti ! Stůjž zde ještě vyličení pohnutého sklonk včerejší schůze sněmovní. Po řeči Jauresově podané už v podstatě v depeši včerejší, ujal se slova Leygues (radiká!), bývalý protiklerikáln ministr vyučování v ministerstvu Waldeck Rous- seauově.
Jauresův Henrya Millerand Andrcčův Combesův Leygues Rous ministerstvo Waldeck
11 article
Leygues kritisoval rovněž co nejostřeji jednání Andréovo a opakoval výtky, že vlá d Combesova udavačství přála. Po- vyšování důstojníků vydáno bylo na milost nemilost několika stům osobností krytých škraboškou. Sněmovna nesm takový systém vládní schváliti. Mluvil pak vůdce středu a býv. ministerský předseda Ribot. Chválil armádu. Armáda. děl, zjednala nám cenné přáte l s tv v Evropě, oživila opět odvahu a naděje v nás- (Pochvala ve středu.) Byla vždy oddána repu- blice. Ostatně již i vládní lidé stydí se za tajné ty lístky, v nichž se udává třeba že, byl li ně- který důstojník u zpovědi. Chcete napodobovat císařství? Chystáte armádu praetorianův, ale ta může se jednoho dne proti nám obrátiti. Př- pustíte přece, že nelze přiznati tajnému sdružení vliv na armádu, ať jsou to řehole či jiná sdru- žení. (Pochvala ve středu.) Řečník končil: Opu- stíte-li stanovisko, jež jste zaujali v minulé schůzi. v níž jste udavačství pokárali, převezmete ve- likou zodpovědnost na sebe a vydáte republiku nevážnosti na pospas. (Pochvala ve středu.) Předseda Brisson sděluje, že navrhuje se 9 různými resolucemi přechod k jednacímu pořadu.
Leygues Ribot Brisson Evropa
12 article
Min. předseda Combes táže se Ribota. zapomnělli boulangismu a nacionalismu, jenž boulangism sledoval. Ribot se mě tázal, co soudím o jednání v ministerstvu vojenství. Po- káral jsem mnohé kroky, zvláště korrespon- denci vedenou za zády (?) ministrovými. (Odpor v pravo.) Na rozdíl od Ribota chceme, aby armáda nebyla odnímána vlivu veřejného mi- nění. Combes pak hájí Andréa řka: Co na udá- lostech bylo pokárání hodno, André již pokáral, co chcete víe? (Veselost v pravo.) Sněmovn ať projeví, chce-li, aby se republikánský duch definitivně a na dobro utvrdill Socialista a býv. ministr ve vládě Waldeck- Rousseauově Millerand praví, že sněmovna v pátek v záchvatu rozhořčení spravedlivého jednání vlády pokárala a že musí tudíž odsouditi ministerstvo dnes. (Pochvala u odštěpených skupin vládní strany — odpor u socialistů.) Posl. Bienvenn Martin navrhuje re- soluci, dle níž sněmovna spolehajíe, že vláda při povýšování důstojníků bude hleděti i od- borných schopností důstojníkův i loyálnosti jich k republice, přecházi k jednacímu pořadu.
Ribot André Rousseauův Millerand Posl Martin Waldeck
13 article
Mpt. Combes vyslovuje se pro tuto resoluci. Z protivládní strany navrhuje se prostý přechod k jednacímu pořadu. Prostý přechod k jednacímu pořadu byl zamítnut pouze dvěma hlasy. Pravice uvítala tento výsledek jásotem. Hlasovalo se pak o tom, které resolue třeba dáti při hlasování přednost. P ři h la so- vání o přednost resoluce Bien- venna Martina odevzdáno bylo 700 listků, ač sněmovna čítá pouz 600 členů. Na konec ale vyhlášen výsledek, že přednost resoluce té přijata byla většinou 10 hlasů. Než došlo ale k hlasování meritor- nímu, udál se výjev v zasedací síni dosud nebývalý. Ministr vojenství André promluviv na tribuně řečnické ještě několik slov, vracel se právě k ministerské lavici. Poslanec nacionalistický Syveton rozběhl se za ním a v okamžiku, kdy André sedal na lavici, dnl mu Syveton políček na pravou tvář. André škubl jen sebou i sáhl si rukou po tváři. V okamži ku tom dal mu Syveton ještě jeden po- líček na levou tvář. Sta poslanců z levice hrnulo se teď k ministerské lavici. Syveton stál tu ještě vztýčen, kdežto André shroutil se na lavici. Sta pěstí jalo se bušiti teď do Syvetona, jejž markýz Dion a Baudry d'Asson pokoušeli se chrániti. Dion byl ale socia- listou Coulontem ztlučen do krve.
Martino André Syveton shroutil Coulont Dion Dion Bauder d ' Asson
14 article
Stařičkému Bandry d'Assonovi vy- tržen bílý jeho vous. Syveton byl vy- veden stráží. Andréovi tváře silně opuchly i odebral se do vedlejší sině k přívolanému lékaři. Brisson přerušil schůzi a dal galerii vy- kliditi, zároveň vyrozuměl telefonicky prokura- tora Bulota, jenž ještě v 11 hod. v noci se do sněmovny dostavil. Brisson odevzdal mu žalobu proti Syvetonovi. Sněmovna usnesla se vylou- čiti Syvetona ze 30 schůzí a pod dojmem jeho činu přijata pak resoluce Bien- venua Martina 343 hlasy proti 236.
André Brisson Bulota Syveton Martino
15 article
Generál André vypravoval pak o poličkové afféře své taklo svým přátelům: Opustil jsem tribunu a slyšel jsem na blízku svém repot »Však my ho přece povalíme!« ale pokládal jsem to jen za obvyklou frázi. Odebral jsem s k ministerské lavici, sklonil pak se k aktům, ale vzhlédl jsem opět v před, an mne někdo volal. V okamžiku tom pozbyl jsem v ědom i. ( Měl jsem jen dojem, že bylo na mne střeleno Když jsem vědomí opět nabyl, viděl jsem Sy- velona státi ještě v pravo ode mne s rukam v kapsách, obklopeného jeho gardou tě- lesnou. Přátelé moji dovedli mne do mini- sterské síně.« Syvetom vypravuje: »Co mne zbavil vší rozvahy, bylo drzé čelo, s kterýmž ministr prohlásil na tribuně: »Však vy mne nepovalíte !« Cosi mne hnalo neodolatelnou silou k minister- ské lavici: i podařilo se mně zasaditi generálu dva políčky. Nepochybně přijdu před porotní soud a tam se ospravedlním.« Z Paříže, 5. listopadu. (C.-B.) Ministn André byl udeřen Syvetonem do obličeje pěstl zaťatou a to velmi prudce. Po ráně zbyly čer- vené pruhy. Nejdtíve tvrdila pověsť, že Svvelon měl v ruce klíč, ale zdá se, že podlitiny krevní jsou od silného jeho prstenu pečetního. André. byv ovázán ve sněmovně, odebral se pak do ministerstva svého a nezúčastnil se již konce schůze. Min. předseda, jenž ho navštívil, řekl. že rány byly tak prudké, že myslil v prvním okamžiku, že jest trekan dvěma kulemi z r- volveru.
André Svvelon Paříž
16 article
Předseda Briason odevzdal státnímu zastu- pitelstvu protokol o připadu. Dle 228 čl. fra- couzského trestního zákona mohl by býti posl. Syveton, jenž ministra udeřil za jeho úřadního výkonu, potrestán 2—5 lety vězení. Syve- tonovi po jeho útoku jednotliví monarchističt poslanci ostentativně blahopřáli. Z Paříže, 5. listopadu. (C.-B.) Lékař na řídil ministru Andréovi, aby zůstal na loži, ač jeho zranění nejsou těžká. Dostavila s však lehká horečka. Ministr obdržel četné projevy sympatií od všech (9) stran. Ministerský předseda Combes a Brisson ho navštívili. President Loubet dal se ptáti po jeho stavu. Z Paříže, 5. listopadu. (C.-B.) Veškerý tisk zabývá se rozechvěně událostmi ve včerejší schůzi sněmovní a skorem bezvýminečně odsu- zuje čin Syvetonův. Nacionalistické listy kárají ho zvláště se stanoviska, že vládě pádu u blízké sjednal obrovskou většinu. »Figaro« píše: Výbuch zlosti Sy- vetonovy změnil porážku vlády ve vítězstvl.« »Gaulois« pravi, že Syveton, jenž ne- dovedl ovládnouti své rozhořčení, způsobil ná- silností svou zcela jiný účinek, nežli jaký za- mýšlel. Klerikální listy prohlašují, že »zbabělé přepadení«, jehož obětí byl André ve veřejné schůzi, ukázalo poslancům, co by se stal z francouzské sněmovny a z lidu, kdyby octla se u vesla strana násilí a státního převratu, k níž Syveton náleží.
Briason Syveton André Combes Brisson Loubet Figaro Paříž
17 article
Socialistická listy píší ostře též o řeči Mille- randově. »Action« pravl, že zrada (?) Milleran- dova budí snad větší ještě nevoli, nežli čin Syvelonův. Z Paříže, 5. listopadu. (Zvl. tel.) Gene rál André nevyzve Syvetona na souboj. Poukazuje též k tomu, že když po- líčky dostal, nebyl v uniformě vojenské, nýbra v šatu civilním. Kdyby v činu Syvetonově shle- dána byla úkladnost, byl by trestán samo- vazbou ale byl by postaven před porotu; jinak bude souzen prostým senátem. I kdyby mu přisouzeno bylo minimum trestu dle 228. a 232. čl. trestního zákona, pozbyl by mandátu a vo- litelnosti na pět let. Syveton jest poslancem za 2. okres paříž- ský. Býval učitelem gymnasiálním, ale byl dreyfusardskou vládou své doby zbave mista pro účasť na demonstracích ligy »Patrie frangaise« (»Vlasť francouzská«). Přejal pak redakci »Echa de Paris«, ale na krátký čas. Před časem Syveton napadl podobně jako včera Adréa svého protikandidáta při volbě Le Foyera a byl k značné pokutě odsouzen. Jest 40 let stár; André 65 let. Ostatně včera odpo- ledne udál se v budově sněmovní ještě jeden podobný výstup. Nacionalistický poručík Altmayer nepoděkoval poručíku mysliveckému Letongovi, jenž se přišel za otcem svým, majorem, do sněmovny podívat a k vládnímu šiku se hlásí, za pozdrav a odmítl ruku mu podávanou. Le- tong na to Altmayera spoličkoval, i došlo mezi oběma ke rvačce. Když Altmayerovi vytýkali, že pozdrav odmítl, odvětil: »Řídil jsem se svým přesvědčením.«
André Syveton Paris Altmayer Letong Paříž Le Foyer
18 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Z klubu českých poslanců strany svo- bodomyslné. Parlamentní komise klubu koná schůzi dne 16. listopadu o 10. hod. dopolední. Klub má schůzi téhož dne o 5. hod. odpolední. Společná parlamentní komise slovanských klubů má schůzi 15. listopadu o 3. hodině od- polední v oddělení čís. III. ve sněmnovně po- slanecké. — Veliký kuliumí národ! Nechceme mluvit o Němcích v říši a snižovati snad velkolepé vý- kony jejich ve všech oborech kulturní práce. Máme na mysli Němce v Rakousku, již při každé příležitosti tak si počínají, jakoby oni byli vy- bojovali vítězství u Sedanu, jakoby oni byli dal světu velikány, před nimiž uklánějí se bez roz- dílu všichni národové vzdělaní. Máme na mysl onen zlomek národa německého, jenž domovem ve hranicích tohoto státu a jenž zároveň jeho neštěstím, neboť kdo poměry zná a má cit pro pravdu a právo, nepopře, že neblshých po- měrů uvnitř Rakouska, jeho slabosti a bez- významnosti, jeho politické i hospodářské bídy výhradně a jedině jsou vinni Němci. Podporo- váni zvrácenou politikou vládní, jež pořád ješti žene se za fantomem nemožné »státní jednoty«.
Němec Rakousko Sedan
19 article
která je v odporu se životními podmínkami, s po- vahou i mínulostí tohoto státu, podpíráni snahou po utužení centralisace a snahou poněmčovací, domnívají se politicky špatně vychovaní Němi zdejší, že jsou v Rakousku zřízeni ku panování a jim a jejich zájmům že bez odmluvy musi se podrobiti každý národ jiný. Mohli snadsi zahrávati přes svou minoritu na pány před st a snad ještě i před padesáti léty, však dnes, kdy zejmena národ náš vlastním přičiněním svým a přes úklady německé a vládní tou měrou se povznesl, že Němcům rakouským nejen se kulturně vyrovná, nýbrž je v nejednom ohledu předčí, je počínání si Němců anachronismem, ba nesmyslem. Panství jejich bylo zlomeno defini- tivně jednak konstitučním principem většinya pak mohutněním národního vědomí národů neněmeckých a marně všechno jejich na- mahání domoci se v této říši opět po- stavení, jaké zde měli v dobách národ- ního úpadku a národní bídy. Vědí toa
Němec Rakousko
20 article
právě u vědomi slabosti své a přesvědčení, že pro vždy minula doba, kdy mohli v této říši komandovati, je příčinou zuřivých výbuchů hněvu, jímž si chtějí, abychom užili triviálního rčení, schladiti žáhu na těch, již nemají chutě skloniti před zpupnosti jejich pokorně šíji.A je zajímavo, že s největší vehemencí obrací se německé násilnictví a německá surovost, která je v děsivém odporu s domnělou kulturní vyvý- šenosti Němců, v první řadě proti vzdělávacím snahám národů neněmeckých. Zjevem rovněž pozoruhodným je pak, že strůjei brutálních vý- buchů německého chauvinismu jsou právě ti, již povoláni jsou státi se nositeli a represen- tanty německé vzdělanosti. Vizme jen, co bylo příčinou Chuchle a kdo ji způsobil. Pořádali jakýsí komers a počínali si při tom s obvyklou u jistého druhu německých studentů drzostí, jakoby byla tato pražská, tato naše půda, půdou jejich. A jakkoli fehdy v Chuchli rozbito bylo jen několik sklenic a nepatrně zraněn jediný německo-židovský student medik
Němec Chuchle
21 article
Raudnitz, bylo vypraveno do ulic pražských vojsko, byl sesazen místodržitel, kterého nám tehdy ovšem nebylo lito, a zavedeno vyšetřování, jakoby bylo se bůh ví co zde přihodilo. Jaké bylo to namáhání vypátrati pisatele pověstného inserátu v »Nár. Listech«, jímž na buršácké provokace v Chuchl bylo upozorněno! A přece byla polovina inserátu psána proslulým virtu- osem a druhá polovina hercem a nyní diva- delním ředitelem, kdežto manuskript nepravý, zkonfiskovaný, psala dramatická zpěvačka veliké německé opery! Uvádíme to nyní, po více než dvaceti letech proto, aby zvěděl svět, jak ne- vinné bylo to chuchelské spiknutí. A kým ji ným než drzosti německých studentů »v bar- vách« vzbuzeny byly bouře v roce 1897. k vůli nimž Praha oblažena byla stanným prá- vem. Kdyby buršáci tak si byli počínal jako italští studenti v Inšpruku, kdyby byli se obmezili na schůze uvnitř hostinských místnost a na ulici tak si počinali jako ostatní lidé slušni. nikdo by si jich zde ani nepovšíml. Však pořá- dali po zrušení jazykových nařízení v národním středisku českém na potupu národa našeho oká- zalé průvody městem, právě tak jako v surové nesnášelivosti chtěli němečtí studenti v Inšpruku vybit z hostince komilitony italské. Ti ovšem proti desateronásobné přesile bránili se revolvery.
Praha
22 article
A jaká byla příčina bouří nedávných Na při- kopě, je v živé paměti. Byli to opět buršáci. kteří, zabravše v neděli v hodinu nejživější dlouhými uzavřenými řada m chodníky, bránili tím ostatnímu obecenstvu v promenádě. Pořád jen studenti a studenti, výkvět velkého kulturního národa. Z toho prá- vem souditi se dá na průpravu, s ja- kouž vstupují do akademického života tito mladí lidě, tito privilegovaní obránci německé vzdělanosti, již mlátí do svých soudruhů proto, že v kravatách mají jehlice s hlavou Dantovou. A co příčinou nejprudších národních zápasů v této říši? Proti čemu se větev veli- kého kulturního národa v Rakousku stavís příšernou divokostí a s bezměrným vztekem Jsou to neněmecké školy, zejmena školy české. A co vlastní příčinou krva- vých nepokojů v Inšpruku a co jednou z hlav- ních příčin rozvášněných zápasů ve vídeňském parlamentě, co příčinou, že vlastní tvůrci ny- nější ústavy obcházejí i tu svou konstituci, obětuji hmotné i duchovní blaho svého vlastního lidu, obětuji zdar i existenci státu, o němž tvrdí lživě, že jsou jeho tvůrci a udržovatele? Příči- nou události v Inšpruku je, že Němci nechtějí strpěti tam zřízenou již právnickou fakultu vlašskou. A co příčinou zbědovaných nyní po- měrů v celém státě? Že Němci nechtějí připu- stiti zřízení české university na Moravě. K vůli tomu podlomen všechen zdravý život v tomto státě, k vůli tomu v Inšpruku tekla krev.
Dantův Němec Rakousko český univerzita na Morava
23 article
A této ušlechtilé, vznešené snaze neněmeckých národů po vzdělání staví se v cestu se zběsilostí divochů — veliký kulturní národ německý — Předčasné posudky. Orgán »Sdružení zemědělců« přinesl pod záhlavím »Do práce!« — mohlo by se říci, že úvahu o politické situaci, kdyby se nemusilo říci, že s nů š ku perfidil, kteréž ovšem jsou tak průhledny, z Jani nemohou raniti ty, naproti nimž směřej, to jest poslance české. Pro způsob, jakým však bojuje u nás proti vedoucí straně a jeil delegaci, nacházející se v situaci, jejíž kritičnos je nepopíratelna, je však útok agrárního časopisu dokladem, zasluhujícím příkladného přibit. Přes to, že jest všeobecně známo a talé výrokem nového ministra krajana výslovně po- tvrzeno, že jeho povolání stalo se mimo pl- činění, mimo souhlas, mimo všechen jeho stvk s delegaci mladočeskou. Známo jest, že mlado- češti poslanci a jich vůdcové neměli na jmen- vání tom žádného přimého ani nepříměh účastenství — krom toho snad, že jim bylo jméne nového ministra oznámeno; pře s to dále, k nejnalehavější záležitostí poslanců mladočeskjc po rekonstrukci Körbrova kabinetu bylo pro za mezení všech klamů a podle pravdy prohlásiti, že vyčkají dalších činů vlády, dříve než bude možno uvažovati o případných změnách taktik vůči vládě a parlamentu a že jmenování č ského ministra možno nejvýše považovati a akt, jímž zjednán status quo ante — přes t vše útočí orgán agrárnický na poslance česli.
Janiec Körbrův
24 article
nejinak, než jako kdyby byli změni li jii svou taktiku, prohlášenou za prozatím nezměn telnou. Pánové Prášek a Kubr píší aneb dávaji psáti, že se s české strany přestalo mluvi o české universitě (první slovo ministra Randy jako ministra bylo ji věnováno!) i o vnitřní češtině, ohlašují, že na obzor vystupuje rozbil celého slovanského souručenství a útěk ( mladočeských poslanců od slovanského souru- čenství (!!) je prý známkou celé situace. Po- slanci utíkají prý z obstrukce, zahájené a udržo- vané z důvodů politických a národnostnícha o překot zapřahují se do triumfálního vozu Körbrova!! Ani jediné slůvko, ani jediný fakt neopravňuje nikoho k tomuto tvrzení a utrhačský článek »Obrany« také ani slůvka dokladu neuvádi! Strana Práškova jako strana stavovská diví prý se stranám poli- tickým, že tak pospíchají do práce hospodářské a orgán její zaznamenává tento sobrat« proto prý, aby se zjistilo, kdo dělal náladu pro dělnost říšské rady! Takhle mluvta mluvit smí jedině lidé, ani vlastnímu svědomí ani veřejnosti nezodpovědní. Takhle zejmena opovažuje se mluviti orgán strany, jejíž náčelník Prášek ve valné její hromadě dne 16. května pravil, že jest střeba bezohledně a otevřeně doznati, že zbraň obstrukční jest o tu pělá« a důkazu tomu věnoval celou svou řeč.
Prášek Kubr Randa Práškův Körbrův
25 article
Týž Prášek, který v nedávném svěm intervievu s »Neue F. Pressí« vítal řeč posl. dra. Pa- cáka nejen jako zadostučinění, nýbr i jako pokrok, proto, že poprvé ne- mluvil o moravské universitě a jazykových nařízeních! Dnes, aniž by tušil aneb byl scho- pen tušiti, z jakých důvodů se tuk stalo, dává ve svém orgánu za to posl. Pacákovi důtkul Tak píše a má psáti list strany, kteráž v tém svém orgánu dne 28. m. m. jakožto »předsed- nietvo strany agrární« slavnostně dala »české veřejnosti« prohlásiti, že vyhnouti se chce všem »zbytečným domácím zápasům v době, kdy nás všechny očekává těžký boj a těžký zápas ve Vídni s nepřítelem veškerého lidu našeho«, že nechce se »zabývatistarostmi, čeho podntknt proti některé jiné straně českée, nýbrž »soustřediti všechny snahy k tomu, co učiniti proti odpůrcům a odvěkým nepřátelům nás všech!« Takhle jednají jenom političtí fron- déři, kteří spolehají na to, že pamět vlastních jich stoupenců a čtenářů nesáhá ani na týden na zad, kteří z týchž úst foukají horko i stu- deno, jichž plášť, vždy po větru věšený, možno nosit na lic i na ruby podle potřeby, neboť obě podšívky jeho jmenují se: jedna »vlažný oportunismus« a druhá »žhavý radika- lismus«.
Prášek Neue Pacák Vídeň
26 article
— Ernest Gay. Do Čech k delšímu pobytu zavítal jeden z nejsympatičtějších členů pařížské městské rady pan Ernest Gay, známý v Praz již z několika návštěv a milý nám svou hor- livou účastí ve stycích francouzsko českýeh i svou roztomilou, přímou povahou pravého Francouze. Pan Gav nepřichází jako represen- tant obce ani jako člen nějaké politické strany, ale pouze jako francouzský vlastenac a publi- eista, aby působil v našich kruzích pro účelnou činnost česko-francouzských styků, aby podpo- roval akci Alliance francaise i aby se zasvětil do našeho života národního. Hned po svém pří- jezdu navštívil pan Gay nového konsula fran- couzského, s nímž měl dlouhou rozmluvu jenž mu velmi ochotně slibil, že bude předsedali přednášce, kterou bude konati pan Ernest Gay v Praze. Pan Ernest Gay je osobností v Praze již jaksi populární. Vyniki svou činností nov- nářskou i literární. Nejlepším jeho dílem jest duchaplné vylíčení nynějšího Alžíru »L' Allgéri d'aujourd'hui« a román »Le Sergent Villajouxe, dále vydal romány »Fille de Comtesse«, »L Commandant Marty«, »Baronette«, vojenské l čení »Six mois a 1' Ennemi« (Šest měsíců před nepřítelem), »La derniěre défaite« (Poslední po- rážka) a obsáhlé dílo životopisné o členech obecní rady pařížské »Nos ediles«. Ernest Gay narodil se 7. dubna 1847 v Excideuilu (Dor- dogne), zúčastnil se války s Němci, z níž mnohé episody působivě vylíčil, a stal se po válee žu nalistou. Za války choval se poručík Gay tak statečně, že byl dvakráte jmenován v denním rozkaze. Od roku 1893 je členem městské rady pařížské za čtvrt Porte-Dauphine. Jest dobrým řečníkem, ale ještě lepším pracovníkem. Zájm obecní mají v něm energického zastance. Ta získal si obliby nejen u obyvatelstva pařížského, ale i svých kollegů v městské radě všech stran.
Ernest gay Francouz Gav Ernest L Allgéri Fill Comtess L Commandant Mars Baronette Nos Němec Čechy Praha Excideuil Le Sergent Villajoux 1 ' Enne obecní rada Doradogne
27 article
— Výbor Klubu mladší generace národ strany svobodomyslné konal v poslední dob řadu pilných porad v oboru své činnosti. S pot- šením dlužno konstatovati, že během měslc října přihlásilo se velmi mnoho nových členů pracovníků v mladší organisaci jak z Prahy, úak z venkova. Noví členové přijímají se nyní jiš pro rok 1905. — Povzbuzeni příznivým vý- sledkem první členské schůze klubu, usnesl s výbor pořádati řadu dalších schůzí členských. Příští, druhá členská schůze Klubu mladší gene- race národní strany svobodomyslné koná se v čtvrtek 10. t. m. o 148. hod. več. v malém sále Měšťanské besedy pražské. Na programu jes rozprava o minulém zasedání sněmu království českého, kterou zahájí p. JUDr. Václav Ulrych, předseda klubu. Hosté členy uvedení jsou srdečně vítáni. Výbor prosí své členy i přátele, by se schůze té počtem nejhojnějším zúčastnili.
JUDr Ulrych Praha