2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
6. listopadu 1904. Číslo 307.
4
article
sádkou, dostal telegrafický rozk az,
aby byl pohotově odebrat se ne-
prodleně do Inšpruku. Odpoledne
dvě škadrony tam již byly o de-
slány.
Buršácký věnec.
Z Vídně, 5. listopadu. Buršáci na zdejší uni
versitě položí na hrob inšpruckých obětí věne
z dubových listů se stuhou černě žluto zlatou.
Persekuce Ifalův.
Z Inšpruku, 5. listopadu. Policie nakázala
dnes italským zelinářkám, aby náměstí vyklidily.
Majitel hotelu »U bilého kříže« prohlašuje dnes
v novinách, že nebyla u něho ohlášena žádná
schůze italských studentů, nýbrž že tito docela
nepředvídaně se do hotelu dostavili. Po hrozných
událostech včerejšího dne jest nucen zakázati
Italům dalši vstup do svých mistností.
36 hodin vězněn.
Z Inšpraku, 5. listopadu. Vídeňský zpra-
vodaj milánského časopisu »Secolo« Aristides
Goldbacher byl dnes večer po 36hodinné vyše-
třovací vazbě propuštěn na svobodu. Jeh
úplná nevina byla prokázána. Gold-
bacher nastoupil již zpáteční cestu do Vídně.
jítslat
Ifalův
Italos
Aristides Goldbacher
Gold
Vídeň
5
article
Starosla a místodržitel.
Z Inšpruku, 5. listopadu. Večer konferoval
starosta města Greil s místodržitelem. Greil upo-
zornil jej, že pouhé prý slovo jeho postačí, aby
se dav rozešel (?) a proto žádal místodržitele,
aby na příště nevysílal již vojsko na ulice, proto
že následky takového opatření byly by nedozírny.
Prohlásil dále, že německé strany nasadí
všechno, aby donutily vládu k uza-
vření italské právnické fakulty v In-
špruku. Další demonstrace byly by bezúčelny
a poškodily by jen dobrou věc. K dyby v šak
vláda setrvala na svém úmyslu
a nařídila opětné otevření ital ské
fakulty, došlo by opětně k demon-
stracím.
Včerejší večer.
Z Inšpruku, 5. listopadu. Večer procházej
tisíce lidu po ulicích, panuje však jinak úplný
klid.
Z Inšpruku, 5. listopadu. Rozličná pro-
volání, adresovaná obyvatelstvu, působila na něj
uklidňujícím dojmem. Před vyhláškami obecního
zastupitelstva a místodržitele kupí se ve velkých
zástupech obecenstvo a debatuje o tom, co na-
stane v nejbližších dnech. Dnes v polodne byli
policejní strážníci, kteří následkem 36hodinn
služby byli úplně vysíleni, nahražení četnictvem.
Obchodníci se usnesli, že zejtra v neděli dopole-
dne na znamení smutku nechají krámy uzavřeny.
Körhrovo »politování-.
Greil
právnický fakulta v Ina
obecní zastupitelstvo
6
article
Z Vídně, 5. listopadu. (C.- B.) Předseda mini-
sterstva Körber poslal inšpruckému purkmistru
tuto depeší: Lituji velmi nejen oběti, nýbrž
výtržností samých, jejichž jevištěm stalo se
město jindy tak klidné a proto pokládám za
první povinnost vlády zjednati především opět
úplný pokoj. Při tom spolohám na spolupůso-
bení obecní rady a rozvahu všeho rozumného
obyvatelstva.
Dojem v Tridentu.
Z Tridentn, 5. listopadu. (C.-B.) Zprávao
událostech v Inšpruku způsobila zde velké vzru-
šení. Včera večer pokusilo se několik set osob
v ulicích demonstrovati. Policie řízená vládním
radou Erlerem, učinila rozsáhlá opatření k zacho-
vání pořádku, takže výtržnostem bylo zabráněno.
Noc mínula pokojně.
Körber
Erler
Vídeň
Trident
7
article
Místodržitelské a rektorské provolání.
Z Inšpruku, 5. listopadu. (C.-B.) Místo
držitel Schwarzenau vydal provolání k obyva-
telstvu, v němž vyslovuje politování nad žalost-
nými následky rozčilení inšpruckého obyvatelstva
neomluvným a nezodpovědným jednáním jedno
tlivých vlašských studentů. Ač vinníci byli hned
vydáni orgánům veřejné bezpečnosti, dali se
Němci, bohužel, strhnouti a vmísili se rušivě
do úřadního výkonu, takže po shovívavém če-
kání zakročení branně moci stalo se nezbytným.
Mistodržitel nabádá obyvatelstvo k rozvaze
žádá je, by nerušilo více pokoj a pořádek
vyzývá přednosty rodin, aby nepouštěli děti
dělníky a služebnictvo z domu, aby neocitli se
v nebezpečí, ubezpečuje, že vždy staral se
blaho města a doufá, že poslechne se jeho
dobřo míněného, ale přísného napomenutía
obyvatelstvo města vráti se k pořádku, jejž za-
chovati všemi prostředky jest jeho přední
nevyhnutelnou povinno stí.
Rektor zdejší university vyzývá studentstv
ke zdrželivosti a mírnosti, protože každý neroz-
vážný krok mohl by míti pro ně nedohledné
následky.
Smuteční slavnosk.
Z Vídně, 5. listopadu. (C.-B.) Vysokošk l-
ský výbor po rozmluvě s rektorem usnesl se
uspořádati v pondělí v aule akademické smu-
teční slavnost za oběti inšpruckých události
večer protestní sehůzi německých studentů zdejší
university.
Němec
Vídeň
8
article
Smrt Pezzejova a její příčiny.
Z Vídně, 5. listopadu. (C.-B.) Úřadně pro-
hlašuje se naproti novinovým zprávám (že
Pezzej byl zabit ranou bodákem do zad): podle
dosavadního šetření je udání to pochybné. Dl
zprávy XIV. sborového velitelství neshledalose
nejmenší příčiny k použití zbraně. Bodáky pro-
hlédnuty na místě a na žádném nebylo krvavé
stopy. Když se vojsko ráno o 3.15 hod. vrátilo
do kasáren, ručnice a výzbroj byly uloženy
prohlédnuto prádlo každého vojáka, ale bez
všeho výsledku. Bodáky byly za dne zase pro-
hlédnuty; byly všecky čisty. Tři myslivci udali
souhlasně, že viděli civilistu s dlouhým nožem.
Také velitel přední čety vypověděl, že viděl
smrtelně raněného ležeti před sebou. K zjištění
věci žádal sborové velitelství, by byla při ob-
dukci vojenská komise, aby mohla konstatovati,
způsobena-li rána bodákem nebo ne.
U Pozzeyovy mrtvoly.
Z Inšprnku, 5. listopadu. (C.-B.) Kaple na
městském hřbitově, kde jest uložena mrtvola
maliře Pezzeye, byla navštívena odpoledne na
sta lidmi. Večer přišli na čestnou stráž burááci
ve viksu. Na posilu posádky přibyly 3 setniny
cís. myslivců a setnina pěchoty z Hallu
Schwarzu. Další posily se očekávajl.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 5. listopadu.
Ilalské zbrojení na rakonské hranici.
Italský ministr vojenství generál Pedotti vy
mohl si v rozpočtu příštím položku prozatimn
1,200.000 franků, jíž chce užiti ke z řízen
tvrzí na východní hranici italské. Jak známo.
generál Soletta, náčelník gen. štábu italského.
označil dříve již za nutno, aby Italic vykonala
opatření proti nebezpečí, hrozleímu jí, jak děl.
se strany rakouské.
Pezzej
Pozzeyův
Pedotti
Solett
Vídeň
Hall Schwarza
Praha
9
article
Ministr ve sněmovně zpoličkovaný.
Pařížské depeše donesly nám závěrek sně-
movní schůze franeouzské už v pozdní noci
tudíž jen krátce. Pro zajímavost a dramatičnost
jeho neváháme závěrek ten donésti ve znění ob-
šírnějším. Vysvitne z něho, že vláda Combesova
ocitla se po dvakráte na samém krajíčku po-
rážky a že jednou 10 jen a podruhé dokonce
jen 2 hlasy ji unikla. Zajisté, jako už týden
před tím i veliká čásť radikálův a socialistův
uznala tu za vhodno, odloučiti se od vlády
Combesovy, nechtějíe se stotožňovatis
denunciačním systémem, kterýž byl, jak jsme
již i na jiném místě uvedli, tím horší, kdyžtě
netýkal se jen politického chování důstojníkův,
nýbrž zasahoval i do jich života rodinného,
ano referoval i o takových čistě soukromých
právech, jestliže některý člen rodiny důstojní-
kovy odebral se k biřmování atd. atd., při
čemž dokonce jistě i prostřednictvím loží
zednářských referoval ministru Andréeovio
takém chování se důstojníků povolaný i nepovo-
laný. Bylit mezi udavači krejčí, koláři, vlastní
soudruzi denuncovaného ald. Tento systém »de-
nunciační« byl by snad již včera aspoň An
drešovo postavení, dost již podryté, shroutii
zcela, kdyby nebyl nešťastný akt posl. Syvetona
ke konci schůze náhle od dosavadní menšiny
odrazil a odpudil části mojority, které se byly
k ní při hlasováních předehozích připojily. Sy veton
zpoličkoval ministra Andreéa a sice tak, že
Combesův
Andréeovio
Combesov
10
article
celý opuchl a div se po zemi neválel. Tato ná-
silnost v samé zasedací síni sněmovní, jež po-
kládá se za místo vyhražené jen volné výměně
názorův a nikoli zápasu pěstnímu, zajisté zra-
dila mnoho radikálův Jauresovy skupiny i so-
cialistu Henrya Milleranda aspoň na ten čas od
hlasovacího společenství s přáteli Syvelonovými
a dala věcem náhle obrat úplný. Jest pochopi-
telno rozhořčení muže, známého podivínstvím,
jenž byl usvědčen černé na bílém ze lhaní
jenž včera denunciace ze strachu o portefeuille
zapírav, dnes dokonce hájil, ale není zajisté po-
ehyby, že tento akt Syvetonův přispěl minister
stvu Andrcčovu jako na zavolanou.
Ovšem snad bude míti prekerní situace
v níž se vláda Combesova včera octla a z níž
vyvázla hlavně pod dojmem rvačky, vyvolané
Syvetonem přímo před hlasováním, přece jeden
aspoň dobrý resultát: učiní konec systěmu
denunciančnímu, jenž zrovna republiky »svo-
bodné« jest tím nedůstojnějším. Potom, co sly-
šeli od dosavadních vlastních soudruhů svých
včera i týden před tím Andrée i s kollegy
svými, myslíme, neodváží se již pokračovati ve
sepisování tajných aklů udavač-kých, proti
nimž denuncovaný neměl dokonce možnosta
brániti !
Stůjž zde ještě vyličení pohnutého sklonk
včerejší schůze sněmovní. Po řeči Jauresově
podané už v podstatě v depeši včerejší, ujal se
slova Leygues (radiká!), bývalý protiklerikáln
ministr vyučování v ministerstvu Waldeck Rous-
seauově.
Jauresův
Henrya Millerand
Andrcčův
Combesův
Leygues
Rous
ministerstvo Waldeck
11
article
Leygues kritisoval rovněž co nejostřeji
jednání Andréovo a opakoval výtky, že vlá d
Combesova udavačství přála. Po-
vyšování důstojníků vydáno bylo na milost
nemilost několika stům osobností
krytých škraboškou. Sněmovna nesm
takový systém vládní schváliti.
Mluvil pak vůdce středu a býv. ministerský
předseda Ribot. Chválil armádu. Armáda.
děl, zjednala nám cenné přáte l s tv
v Evropě, oživila opět odvahu a naděje v nás-
(Pochvala ve středu.) Byla vždy oddána repu-
blice. Ostatně již i vládní lidé stydí se za tajné
ty lístky, v nichž se udává třeba že, byl li ně-
který důstojník u zpovědi. Chcete napodobovat
císařství? Chystáte armádu praetorianův, ale ta
může se jednoho dne proti nám obrátiti. Př-
pustíte přece, že nelze přiznati tajnému sdružení
vliv na armádu, ať jsou to řehole či jiná sdru-
žení. (Pochvala ve středu.) Řečník končil: Opu-
stíte-li stanovisko, jež jste zaujali v minulé schůzi.
v níž jste udavačství pokárali, převezmete ve-
likou zodpovědnost na sebe a vydáte republiku
nevážnosti na pospas. (Pochvala ve středu.)
Předseda Brisson sděluje, že navrhuje
se 9 různými resolucemi přechod k jednacímu
pořadu.
Leygues
Ribot
Brisson
Evropa
12
article
Min. předseda Combes táže se Ribota.
zapomnělli boulangismu a nacionalismu, jenž
boulangism sledoval. Ribot se mě tázal, co
soudím o jednání v ministerstvu vojenství. Po-
káral jsem mnohé kroky, zvláště korrespon-
denci vedenou za zády (?) ministrovými. (Odpor
v pravo.) Na rozdíl od Ribota chceme, aby
armáda nebyla odnímána vlivu veřejného mi-
nění. Combes pak hájí Andréa řka: Co na udá-
lostech bylo pokárání hodno, André již pokáral,
co chcete víe? (Veselost v pravo.) Sněmovn
ať projeví, chce-li, aby se republikánský duch
definitivně a na dobro utvrdill
Socialista a býv. ministr ve vládě Waldeck-
Rousseauově Millerand praví, že sněmovna
v pátek v záchvatu rozhořčení spravedlivého
jednání vlády pokárala a že musí
tudíž odsouditi ministerstvo
dnes. (Pochvala u odštěpených skupin vládní
strany — odpor u socialistů.)
Posl. Bienvenn Martin navrhuje re-
soluci, dle níž sněmovna spolehajíe, že vláda
při povýšování důstojníků bude hleděti i od-
borných schopností důstojníkův i loyálnosti jich
k republice, přecházi k jednacímu pořadu.
Ribot
André
Rousseauův Millerand
Posl
Martin
Waldeck
13
article
Mpt. Combes vyslovuje se pro tuto
resoluci.
Z protivládní strany navrhuje se prostý
přechod k jednacímu pořadu.
Prostý přechod k jednacímu pořadu byl
zamítnut pouze dvěma hlasy. Pravice
uvítala tento výsledek jásotem.
Hlasovalo se pak o tom, které resolue
třeba dáti při hlasování přednost. P ři h la so-
vání o přednost resoluce Bien-
venna Martina odevzdáno bylo 700
listků, ač sněmovna čítá pouz
600 členů. Na konec ale vyhlášen výsledek,
že přednost resoluce té přijata byla většinou
10 hlasů. Než došlo ale k hlasování meritor-
nímu, udál se výjev v zasedací síni dosud
nebývalý.
Ministr vojenství André promluviv na tribuně
řečnické ještě několik slov, vracel se právě
k ministerské lavici. Poslanec nacionalistický
Syveton rozběhl se za ním a v okamžiku,
kdy André sedal na lavici, dnl mu Syveton
políček na pravou tvář. André škubl jen
sebou i sáhl si rukou po tváři. V okamži ku
tom dal mu Syveton ještě jeden po-
líček na levou tvář. Sta poslanců z levice
hrnulo se teď k ministerské lavici. Syveton stál
tu ještě vztýčen, kdežto André shroutil se na
lavici. Sta pěstí jalo se bušiti teď do
Syvetona, jejž markýz Dion a Baudry d'Asson
pokoušeli se chrániti. Dion byl ale socia-
listou Coulontem ztlučen do krve.
Martino
André
Syveton
shroutil
Coulont
Dion
Dion
Bauder d ' Asson
14
article
Stařičkému Bandry d'Assonovi vy-
tržen bílý jeho vous. Syveton byl vy-
veden stráží. Andréovi tváře silně opuchly
i odebral se do vedlejší sině k přívolanému
lékaři. Brisson přerušil schůzi a dal galerii vy-
kliditi, zároveň vyrozuměl telefonicky prokura-
tora Bulota, jenž ještě v 11 hod. v noci se do
sněmovny dostavil. Brisson odevzdal mu žalobu
proti Syvetonovi.
Sněmovna usnesla se vylou-
čiti Syvetona ze 30 schůzí a pod
dojmem jeho činu přijata pak resoluce Bien-
venua Martina 343 hlasy proti 236.
André
Brisson
Bulota
Syveton
Martino
15
article
Generál André vypravoval pak o poličkové
afféře své taklo svým přátelům: Opustil jsem
tribunu a slyšel jsem na blízku svém repot
»Však my ho přece povalíme!« ale pokládal
jsem to jen za obvyklou frázi. Odebral jsem s
k ministerské lavici, sklonil pak se k aktům,
ale vzhlédl jsem opět v před, an mne někdo
volal. V okamžiku tom pozbyl jsem v ědom i. (
Měl jsem jen dojem, že bylo na mne střeleno
Když jsem vědomí opět nabyl, viděl jsem Sy-
velona státi ještě v pravo ode mne s rukam
v kapsách, obklopeného jeho gardou tě-
lesnou. Přátelé moji dovedli mne do mini-
sterské síně.«
Syvetom vypravuje: »Co mne zbavil
vší rozvahy, bylo drzé čelo, s kterýmž ministr
prohlásil na tribuně: »Však vy mne nepovalíte !«
Cosi mne hnalo neodolatelnou silou k minister-
ské lavici: i podařilo se mně zasaditi generálu
dva políčky. Nepochybně přijdu před porotní
soud a tam se ospravedlním.«
Z Paříže, 5. listopadu. (C.-B.) Ministn
André byl udeřen Syvetonem do obličeje pěstl
zaťatou a to velmi prudce. Po ráně zbyly čer-
vené pruhy. Nejdtíve tvrdila pověsť, že Svvelon
měl v ruce klíč, ale zdá se, že podlitiny krevní
jsou od silného jeho prstenu pečetního. André.
byv ovázán ve sněmovně, odebral se pak do
ministerstva svého a nezúčastnil se již konce
schůze. Min. předseda, jenž ho navštívil, řekl.
že rány byly tak prudké, že myslil v prvním
okamžiku, že jest trekan dvěma kulemi z r-
volveru.
André
Svvelon
Paříž
16
article
Předseda Briason odevzdal státnímu zastu-
pitelstvu protokol o připadu. Dle 228 čl. fra-
couzského trestního zákona mohl by býti posl.
Syveton, jenž ministra udeřil za jeho úřadního
výkonu, potrestán 2—5 lety vězení. Syve-
tonovi po jeho útoku jednotliví monarchističt
poslanci ostentativně blahopřáli.
Z Paříže, 5. listopadu. (C.-B.) Lékař na
řídil ministru Andréovi, aby zůstal na loži, ač
jeho zranění nejsou těžká. Dostavila s
však lehká horečka. Ministr obdržel četné projevy
sympatií od všech (9) stran. Ministerský předseda
Combes a Brisson ho navštívili. President Loubet
dal se ptáti po jeho stavu.
Z Paříže, 5. listopadu. (C.-B.) Veškerý tisk
zabývá se rozechvěně událostmi ve včerejší
schůzi sněmovní a skorem bezvýminečně odsu-
zuje čin Syvetonův. Nacionalistické listy kárají
ho zvláště se stanoviska, že vládě pádu u
blízké sjednal obrovskou většinu.
»Figaro« píše: Výbuch zlosti Sy-
vetonovy změnil porážku vlády
ve vítězstvl.«
»Gaulois« pravi, že Syveton, jenž ne-
dovedl ovládnouti své rozhořčení, způsobil ná-
silností svou zcela jiný účinek, nežli jaký za-
mýšlel. Klerikální listy prohlašují, že »zbabělé
přepadení«, jehož obětí byl André ve veřejné
schůzi, ukázalo poslancům, co by se stal
z francouzské sněmovny a z lidu, kdyby octla
se u vesla strana násilí a státního převratu,
k níž Syveton náleží.
Briason
Syveton
André
Combes
Brisson
Loubet
Figaro
Paříž
17
article
Socialistická listy píší ostře též o řeči Mille-
randově. »Action« pravl, že zrada (?) Milleran-
dova budí snad větší ještě nevoli, nežli čin
Syvelonův.
Z Paříže, 5. listopadu. (Zvl. tel.) Gene
rál André nevyzve Syvetona na
souboj. Poukazuje též k tomu, že když po-
líčky dostal, nebyl v uniformě vojenské, nýbra
v šatu civilním. Kdyby v činu Syvetonově shle-
dána byla úkladnost, byl by trestán samo-
vazbou ale byl by postaven před porotu; jinak
bude souzen prostým senátem. I kdyby mu
přisouzeno bylo minimum trestu dle 228. a 232.
čl. trestního zákona, pozbyl by mandátu a vo-
litelnosti na pět let.
Syveton jest poslancem za 2. okres paříž-
ský. Býval učitelem gymnasiálním, ale byl
dreyfusardskou vládou své doby zbave
mista pro účasť na demonstracích ligy
»Patrie frangaise« (»Vlasť francouzská«). Přejal
pak redakci »Echa de Paris«, ale na krátký
čas. Před časem Syveton napadl podobně jako
včera Adréa svého protikandidáta při volbě Le
Foyera a byl k značné pokutě odsouzen. Jest
40 let stár; André 65 let. Ostatně včera odpo-
ledne udál se v budově sněmovní ještě jeden
podobný výstup. Nacionalistický poručík Altmayer
nepoděkoval poručíku mysliveckému Letongovi,
jenž se přišel za otcem svým, majorem, do
sněmovny podívat a k vládnímu šiku se hlásí,
za pozdrav a odmítl ruku mu podávanou. Le-
tong na to Altmayera spoličkoval, i došlo mezi
oběma ke rvačce. Když Altmayerovi vytýkali,
že pozdrav odmítl, odvětil: »Řídil jsem se svým
přesvědčením.«
André
Syveton
Paris
Altmayer
Letong
Paříž
Le Foyer
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Z klubu českých poslanců strany svo-
bodomyslné. Parlamentní komise klubu koná
schůzi dne 16. listopadu o 10. hod. dopolední.
Klub má schůzi téhož dne o 5. hod. odpolední.
Společná parlamentní komise slovanských
klubů má schůzi 15. listopadu o 3. hodině od-
polední v oddělení čís. III. ve sněmnovně po-
slanecké.
— Veliký kuliumí národ! Nechceme mluvit
o Němcích v říši a snižovati snad velkolepé vý-
kony jejich ve všech oborech kulturní práce.
Máme na mysli Němce v Rakousku, již při každé
příležitosti tak si počínají, jakoby oni byli vy-
bojovali vítězství u Sedanu, jakoby oni byli dal
světu velikány, před nimiž uklánějí se bez roz-
dílu všichni národové vzdělaní. Máme na mysl
onen zlomek národa německého, jenž domovem
ve hranicích tohoto státu a jenž zároveň jeho
neštěstím, neboť kdo poměry zná a má cit pro
pravdu a právo, nepopře, že neblshých po-
měrů uvnitř Rakouska, jeho slabosti a bez-
významnosti, jeho politické i hospodářské bídy
výhradně a jedině jsou vinni Němci. Podporo-
váni zvrácenou politikou vládní, jež pořád ješti
žene se za fantomem nemožné »státní jednoty«.
Němec
Rakousko
Sedan
19
article
která je v odporu se životními podmínkami, s po-
vahou i mínulostí tohoto státu, podpíráni snahou
po utužení centralisace a snahou poněmčovací,
domnívají se politicky špatně vychovaní Němi
zdejší, že jsou v Rakousku zřízeni ku panování
a jim a jejich zájmům že bez odmluvy musi
se podrobiti každý národ jiný. Mohli snadsi
zahrávati přes svou minoritu na pány před st
a snad ještě i před padesáti léty, však dnes,
kdy zejmena národ náš vlastním přičiněním
svým a přes úklady německé a vládní tou
měrou se povznesl, že Němcům rakouským nejen
se kulturně vyrovná, nýbrž je v nejednom ohledu
předčí, je počínání si Němců anachronismem, ba
nesmyslem. Panství jejich bylo zlomeno defini-
tivně jednak konstitučním principem většinya
pak mohutněním národního vědomí národů
neněmeckých a marně všechno jejich na-
mahání domoci se v této říši opět po-
stavení, jaké zde měli v dobách národ-
ního úpadku a národní bídy. Vědí toa
Němec
Rakousko
20
article
právě u vědomi slabosti své a přesvědčení, že
pro vždy minula doba, kdy mohli v této říši
komandovati, je příčinou zuřivých výbuchů
hněvu, jímž si chtějí, abychom užili triviálního
rčení, schladiti žáhu na těch, již nemají chutě
skloniti před zpupnosti jejich pokorně šíji.A
je zajímavo, že s největší vehemencí obrací se
německé násilnictví a německá surovost, která je
v děsivém odporu s domnělou kulturní vyvý-
šenosti Němců, v první řadě proti vzdělávacím
snahám národů neněmeckých. Zjevem rovněž
pozoruhodným je pak, že strůjei brutálních vý-
buchů německého chauvinismu jsou právě ti,
již povoláni jsou státi se nositeli a represen-
tanty německé vzdělanosti. Vizme jen, co bylo
příčinou Chuchle a kdo ji způsobil. Pořádali
jakýsí komers a počínali si při tom s obvyklou
u jistého druhu německých studentů drzostí,
jakoby byla tato pražská, tato naše půda,
půdou jejich. A jakkoli fehdy v Chuchli
rozbito bylo jen několik sklenic a nepatrně
zraněn jediný německo-židovský student medik
Němec
Chuchle
21
article
Raudnitz, bylo vypraveno do ulic pražských
vojsko, byl sesazen místodržitel, kterého nám
tehdy ovšem nebylo lito, a zavedeno vyšetřování,
jakoby bylo se bůh ví co zde přihodilo. Jaké
bylo to namáhání vypátrati pisatele pověstného
inserátu v »Nár. Listech«, jímž na buršácké
provokace v Chuchl bylo upozorněno! A přece
byla polovina inserátu psána proslulým virtu-
osem a druhá polovina hercem a nyní diva-
delním ředitelem, kdežto manuskript nepravý,
zkonfiskovaný, psala dramatická zpěvačka veliké
německé opery! Uvádíme to nyní, po více než
dvaceti letech proto, aby zvěděl svět, jak ne-
vinné bylo to chuchelské spiknutí. A kým ji
ným než drzosti německých studentů »v bar-
vách« vzbuzeny byly bouře v roce 1897.
k vůli nimž Praha oblažena byla stanným prá-
vem. Kdyby buršáci tak si byli počínal
jako italští studenti v Inšpruku, kdyby byli se
obmezili na schůze uvnitř hostinských místnost
a na ulici tak si počinali jako ostatní lidé slušni.
nikdo by si jich zde ani nepovšíml. Však pořá-
dali po zrušení jazykových nařízení v národním
středisku českém na potupu národa našeho oká-
zalé průvody městem, právě tak jako v surové
nesnášelivosti chtěli němečtí studenti v Inšpruku
vybit z hostince komilitony italské. Ti ovšem
proti desateronásobné přesile bránili se revolvery.
Praha
22
article
A jaká byla příčina bouří nedávných Na při-
kopě, je v živé paměti. Byli to opět buršáci.
kteří, zabravše v neděli v hodinu nejživější
dlouhými uzavřenými řada m
chodníky, bránili tím ostatnímu obecenstvu
v promenádě. Pořád jen studenti a studenti,
výkvět velkého kulturního národa. Z toho prá-
vem souditi se dá na průpravu, s ja-
kouž vstupují do akademického života tito
mladí lidě, tito privilegovaní obránci německé
vzdělanosti, již mlátí do svých soudruhů
proto, že v kravatách mají jehlice s hlavou
Dantovou. A co příčinou nejprudších národních
zápasů v této říši? Proti čemu se větev veli-
kého kulturního národa v Rakousku stavís
příšernou divokostí a s bezměrným vztekem
Jsou to neněmecké školy, zejmena
školy české. A co vlastní příčinou krva-
vých nepokojů v Inšpruku a co jednou z hlav-
ních příčin rozvášněných zápasů ve vídeňském
parlamentě, co příčinou, že vlastní tvůrci ny-
nější ústavy obcházejí i tu svou konstituci, obětuji
hmotné i duchovní blaho svého vlastního lidu,
obětuji zdar i existenci státu, o němž tvrdí
lživě, že jsou jeho tvůrci a udržovatele? Příči-
nou události v Inšpruku je, že Němci nechtějí
strpěti tam zřízenou již právnickou fakultu
vlašskou. A co příčinou zbědovaných nyní po-
měrů v celém státě? Že Němci nechtějí připu-
stiti zřízení české university na Moravě. K vůli
tomu podlomen všechen zdravý život v tomto
státě, k vůli tomu v Inšpruku tekla krev.
Dantův
Němec
Rakousko
český univerzita na Morava
23
article
A této ušlechtilé, vznešené snaze neněmeckých
národů po vzdělání staví se v cestu se zběsilostí
divochů — veliký kulturní národ německý
— Předčasné posudky. Orgán »Sdružení
zemědělců« přinesl pod záhlavím »Do práce!«
— mohlo by se říci, že úvahu o politické
situaci, kdyby se nemusilo říci, že s nů š ku
perfidil, kteréž ovšem jsou tak průhledny, z
Jani nemohou raniti ty, naproti nimž směřej,
to jest poslance české. Pro způsob, jakým
však bojuje u nás proti vedoucí straně a jeil
delegaci, nacházející se v situaci, jejíž kritičnos
je nepopíratelna, je však útok agrárního časopisu
dokladem, zasluhujícím příkladného přibit.
Přes to, že jest všeobecně známo a talé
výrokem nového ministra krajana výslovně po-
tvrzeno, že jeho povolání stalo se mimo pl-
činění, mimo souhlas, mimo všechen jeho stvk
s delegaci mladočeskou. Známo jest, že mlado-
češti poslanci a jich vůdcové neměli na jmen-
vání tom žádného přimého ani nepříměh
účastenství — krom toho snad, že jim bylo jméne
nového ministra oznámeno; pře s to dále, k
nejnalehavější záležitostí poslanců mladočeskjc
po rekonstrukci Körbrova kabinetu bylo pro za
mezení všech klamů a podle pravdy prohlásiti,
že vyčkají dalších činů vlády, dříve než bude
možno uvažovati o případných změnách taktik
vůči vládě a parlamentu a že jmenování č
ského ministra možno nejvýše považovati a
akt, jímž zjednán status quo ante — přes t
vše útočí orgán agrárnický na poslance česli.
Janiec
Körbrův
24
article
nejinak, než jako kdyby byli změni li jii
svou taktiku, prohlášenou za prozatím nezměn
telnou. Pánové Prášek a Kubr píší aneb dávaji
psáti, že se s české strany přestalo mluvi
o české universitě (první slovo ministra Randy
jako ministra bylo ji věnováno!) i o vnitřní
češtině, ohlašují, že na obzor vystupuje rozbil
celého slovanského souručenství a útěk (
mladočeských poslanců od slovanského souru-
čenství (!!) je prý známkou celé situace. Po-
slanci utíkají prý z obstrukce, zahájené a udržo-
vané z důvodů politických a národnostnícha
o překot zapřahují se do triumfálního vozu
Körbrova!! Ani jediné slůvko, ani
jediný fakt neopravňuje nikoho k tomuto
tvrzení a utrhačský článek »Obrany« také
ani slůvka dokladu neuvádi! Strana Práškova
jako strana stavovská diví prý se stranám poli-
tickým, že tak pospíchají do práce hospodářské
a orgán její zaznamenává tento sobrat« proto
prý, aby se zjistilo, kdo dělal náladu pro
dělnost říšské rady! Takhle mluvta
mluvit smí jedině lidé, ani vlastnímu svědomí
ani veřejnosti nezodpovědní. Takhle zejmena
opovažuje se mluviti orgán strany, jejíž náčelník
Prášek ve valné její hromadě dne 16. května
pravil, že jest střeba bezohledně a otevřeně
doznati, že zbraň obstrukční jest o tu
pělá« a důkazu tomu věnoval celou svou řeč.
Prášek
Kubr
Randa
Práškův
Körbrův
25
article
Týž Prášek, který v nedávném svěm intervievu
s »Neue F. Pressí« vítal řeč posl. dra. Pa-
cáka nejen jako zadostučinění, nýbr
i jako pokrok, proto, že poprvé ne-
mluvil o moravské universitě a jazykových
nařízeních! Dnes, aniž by tušil aneb byl scho-
pen tušiti, z jakých důvodů se tuk stalo, dává
ve svém orgánu za to posl. Pacákovi důtkul
Tak píše a má psáti list strany, kteráž v tém
svém orgánu dne 28. m. m. jakožto »předsed-
nietvo strany agrární« slavnostně dala »české
veřejnosti« prohlásiti, že vyhnouti se chce všem
»zbytečným domácím zápasům v době, kdy nás
všechny očekává těžký boj a těžký zápas ve
Vídni s nepřítelem veškerého lidu našeho«, že
nechce se »zabývatistarostmi, čeho podntknt
proti některé jiné straně českée,
nýbrž »soustřediti všechny snahy k tomu, co
učiniti proti odpůrcům a odvěkým nepřátelům
nás všech!« Takhle jednají jenom političtí fron-
déři, kteří spolehají na to, že pamět vlastních
jich stoupenců a čtenářů nesáhá ani na týden
na zad, kteří z týchž úst foukají horko i stu-
deno, jichž plášť, vždy po větru věšený, možno
nosit na lic i na ruby podle potřeby,
neboť obě podšívky jeho jmenují se: jedna
»vlažný oportunismus« a druhá »žhavý radika-
lismus«.
Prášek
Neue
Pacák
Vídeň
26
article
— Ernest Gay. Do Čech k delšímu pobytu
zavítal jeden z nejsympatičtějších členů pařížské
městské rady pan Ernest Gay, známý v Praz
již z několika návštěv a milý nám svou hor-
livou účastí ve stycích francouzsko českýeh
i svou roztomilou, přímou povahou pravého
Francouze. Pan Gav nepřichází jako represen-
tant obce ani jako člen nějaké politické strany,
ale pouze jako francouzský vlastenac a publi-
eista, aby působil v našich kruzích pro účelnou
činnost česko-francouzských styků, aby podpo-
roval akci Alliance francaise i aby se zasvětil
do našeho života národního. Hned po svém pří-
jezdu navštívil pan Gay nového konsula fran-
couzského, s nímž měl dlouhou rozmluvu
jenž mu velmi ochotně slibil, že bude předsedali
přednášce, kterou bude konati pan Ernest Gay
v Praze. Pan Ernest Gay je osobností v Praze
již jaksi populární. Vyniki svou činností nov-
nářskou i literární. Nejlepším jeho dílem jest
duchaplné vylíčení nynějšího Alžíru »L' Allgéri
d'aujourd'hui« a román »Le Sergent Villajouxe,
dále vydal romány »Fille de Comtesse«, »L
Commandant Marty«, »Baronette«, vojenské l
čení »Six mois a 1' Ennemi« (Šest měsíců před
nepřítelem), »La derniěre défaite« (Poslední po-
rážka) a obsáhlé dílo životopisné o členech
obecní rady pařížské »Nos ediles«. Ernest Gay
narodil se 7. dubna 1847 v Excideuilu (Dor-
dogne), zúčastnil se války s Němci, z níž mnohé
episody působivě vylíčil, a stal se po válee žu
nalistou. Za války choval se poručík Gay tak
statečně, že byl dvakráte jmenován v denním
rozkaze. Od roku 1893 je členem městské rady
pařížské za čtvrt Porte-Dauphine. Jest dobrým
řečníkem, ale ještě lepším pracovníkem. Zájm
obecní mají v něm energického zastance. Ta
získal si obliby nejen u obyvatelstva pařížského,
ale i svých kollegů v městské radě všech stran.
Ernest gay
Francouz
Gav
Ernest
L Allgéri
Fill
Comtess
L Commandant
Mars
Baronette
Nos
Němec
Čechy
Praha
Excideuil
Le Sergent Villajoux
1 ' Enne
obecní rada
Doradogne
27
article
— Výbor Klubu mladší generace národ
strany svobodomyslné konal v poslední dob
řadu pilných porad v oboru své činnosti. S pot-
šením dlužno konstatovati, že během měslc
října přihlásilo se velmi mnoho nových členů
pracovníků v mladší organisaci jak z Prahy, úak
z venkova. Noví členové přijímají se nyní jiš
pro rok 1905. — Povzbuzeni příznivým vý-
sledkem první členské schůze klubu, usnesl s
výbor pořádati řadu dalších schůzí členských.
Příští, druhá členská schůze Klubu mladší gene-
race národní strany svobodomyslné koná se v
čtvrtek 10. t. m. o 148. hod. več. v malém sále
Měšťanské besedy pražské. Na programu jes
rozprava o minulém zasedání sněmu království
českého, kterou zahájí p. JUDr. Václav Ulrych,
předseda klubu. Hosté členy uvedení jsou srdečně
vítáni. Výbor prosí své členy i přátele, by se
schůze té počtem nejhojnějším zúčastnili.
JUDr
Ulrych
Praha