Periodikum ALTO Viewer

1

1. července 1900

2

Příloha „Národních Listu

3

k číslu 139.

4

Strana 13

5 article Škoiská hlídka.

Škoiská hlídka. Hus v dějinách české výchovy. Lístek do památníku učitele našeho lidu. Těžiště Husovy činností nesmrtelné pamět leží v oboru náboženském, a vedle jeho snah po oknovení Kristova zákona v církvi české bývají důrazně vytýkány ještě zásluhy proslulého kazatele betlemského o český ja z yl vůbec a pravopi s zvláště. Nieméně také v dějinách české výcho v zaujímá učený mistr pražské university míst významné, nikoli jen jako muž své doby, ale také jako zástupce a hlasatel paedagogiekýeh idejí dob novějších a nejnovějších. Dobou svého života náleží Hus ovšem středo- věku, avšak v podstatě zahajuje již novověk, uvádí dobu novodobě křesťansko evropské vzdě- lanosti a osvěty, dobu mládí národů nové Evropy. Svou činností, skutky i smýšlením Hus vyvraci běžné mínění, že by středověk byl dobou duševní temnosti, dobou umdlenía spánku ducha lidského, přestávkou v kullurním vývoji lidstva; zajisté Hus v nejednom ohledě jest hlasatelem idejí renesance a osvěty a jako kazatel života v duchu, v pravdě a skutkem křesťanského připomíná velikého myslitele naší doby, jasného filosofa Jasno Poljanského. L. N. Tolstoj píše proti zlu a hlásá návrat k evan- geliu Kristovu, Hus na hranici kostnické vy- znává: »Hlavním účelem mého kázání a všeho působení bylo, abych lidi odvrátil od hříchu. V pravdě evangelia, které jsem kázal vykládal podle svatých učitelů, rád umru.«

Husův Kristův Hus L N Tolstoj Evropa evropský vzda

6 article

Hus ovšem je synem doby své v tom, že nabádá po nových oborech poznání, že čerpá především ze starých prvkův osvěty evropské, z antiky a křesťanství. Pramenem jeho nauk jsou také především knihy, tento vlastní živel středověké vzdělanosti; opírá seo bibli otce církevní, na př. sv. Augustina, kla- siky antické; téměř všecko své učení zakládá na spisech Viklefa; toť hlavní jeho auktority. Avšak v tom jeví se pokrokovým, že vedle bible připouští též vnímání rozumové čili z ku šenost a dále rozum, jenž pracuje na spo- řádání smyslnosti, jakožto další dva prameny pravdy křesťanské. Zračí se v tom nejen filoso fický realismus, jehož zástupcem byl místr Hus na universitě pražské oproti mistrům německým nominalistům filosofickým — i v tom jsa žákem Vicklefovým — ale již přímo duch potomn hloubavé osvěty novoevropské, který vede Hus také k odporu proti domnělým zázrakům s krv Kristovou v Olešňaku, proti běžnému ztělesňo- vání těla a krve Kristovy ve chlebě a víně svátostí přijímání, proti modlaření s kostmi svatých ve chrámech.

Hus Augustin Viklef Vicklefův Kristův Olešňako

7 article

Ale hlavní jeho snaha není v oboru po- znání, ale v oboru konání; jdeť Husovio rozšíření a proniknutí pravého křesťanství ve společnost českou, o umravnění života v církvi, ve šlechtě a lidu a v tom Husa ny nější hnutí mravní v podstatě jenom ná- sleduje. »Snažení jeho nebylo o novoty dogma- tieké neb liturgické, nýbrž vždy směřovalo na předním místě k napravení tehdejšího stavu správy eírkevní, k vyvrácení svatokupecké sou stavy«, vypovídá důkladný V. V. Tomek. A čím více čini Hus pro tento hlavní úkol svého života, tím více se stolice učeného mistra svobodných umění (trojcestí: gramatiky, dialek tiky, rhetoriky a čtyřcestí: arithmetiky, geometrie musiky, astronomie), sestupuje k lidu a stává se vychovatelem národa. Pozorujme blíže tento památný vývoj pů vodce hnutí husitského, současně náboženskéh a národního! Hus stává se žákem, bakalářem boho slovi a svobodných umění, mistrem svobod ných umění (fakulty artistické, napotom zvano filosofiekou), děkanem této fakulty, komi- sařem zkušebním i rektorem pražské univer sity, ve které se soustřeďuje a vrcholí středo- věká vzdělanost a soustava školská. Ovšem tehdejší universila stojí se životem ostatní spo- lečnosti v čelnějších stycích a v užším svazku než bylo kdy jindy. Ona je fakultou bohoslove- ekou ve svazku se všemohoucí cirkví: je síře- diskem šlechty ducha, která ve středověku se uplatňuje vedle šlechty rodu; stupni svých členů: žáků, bakalářův a mistrův opakuje

Hus V V Tomek svobodný uměný

8 article

středověké zřízení ceehovní v trojstupni : učňů, tovaryšův a misírů; stává se podporou a pro- středkem vzrůstající moci státní, to již skrze fakultu arlistickou s naukami světskými a ovšem pěstováním právnictví a lékařství na dalšícl dvou fakultách; uzavřená v ní věda šíří se po národě skolami v městech, na nichž bakalář stávají se učiteli a jež universitě jsou podři- zeny; jest odtud ústavem, o nějž celý národ se zajímá, jenž však přece zase nepozbývá rázu všesvětového, jsa přistupným vědochtivým žákům a proslulým mistrům celé Evropy. což znamenitě podporuje jediný jazyk vyučo- vací: latina a jednostejné učebnice: stároklasické texiy a latinské jich výklady; má plnou svobodu vyučovací; v oboru svém je samosprávna; pra- cuje s výklady, diktaty, komentáři mistrů a před- náškami, disputacemi a zkouškami učňů, k klerým se hrne i širší obecenstvo. Universila pražská je tou dobou populárnější, než nyní její ponárodnění přičiněním Husovým tím, že zvraci se poměr tří hlasů cizinců (»národů« ba vorského, saského, polského — všech v pod statě německých) proti jednomu hlasu »národa« českého a že odtud v nadacích a úřadech uni versitních Čechové přirozeného práva domova většiny nabývají, obraci pozornost všeho lidu na mistra Husa a jeho nauky ještě větší měrou. jakož také jeho stání při králi a královně, jich rádcích a šlechtě, kdy ostatní ministři university při papeži a arcibiskupu pražském stojí, jen ještě zvyšuje, dosah a vliv i mocnost jeho p nobení

Husův Čecho Evropa

9 article

Nicméně opouští Hus stolici vysokého učení pražskélo a vzdává se všesvětové latiny; po případě Kristovu stává se kazatelem, a tam. ksm jeho kázání nezasahují, působí český m spisy, slává se učitelem českého lidu, jenž v zástupech na jeho kázání se hrne, z jeho kázánímí putuje a jeho »Výklady« českév přecetných opisech mezi sebou rozšiřuje. Za příkladem Waldhausera a Milíče ujímá se Hu kázání, jichž význam tak plně oceňuje jeho učitel a vzor Viklef; jako Štítný a Matěj z Ja- nova spisy svými ještě dále a do budoucna šírí pravé poznání náboženství Kristova, jak mu velí láska k bližnímu a především k jeho lidu rod- nému. Káže proti zákazu svých představených, dovolávaje se (v »Postille« 1414) Krista: »Neb vím, že jeho jest lepší přikázání, jímž mě za- vázal, abych kázal, dav mi dar umění i řeč. a žádost k tomu, jakož doufám jeho milosti, že mě v kněžství přijal a v kazátelský úřad.« Káže a píše lidu způsobem jednoduchým, srdeč ným a hlubokým, vykládá prostě, ale důkladně stává se vroucím, když líčí povinnosti a cinost křesťanské a nabádá k nim, důrazným a přís ným, když káře hříchy a nepravosti své doby

Hus Kristův Waldhauser Milíč Hu Viklef Štítná Matěj Krist

10 article

Jeho methoda na stolici universitní před lidem není methoda středověké scholastiky která pracuje zbytečnými úvody a rozšiřováním úkolu a nadbytnými větami a slovy, záludam slohovými a logickými: Hus zůstává jednodu- chým a krátkým, umí najíti jádro věci, od úkolu se nevzdaluje, řeší ho přímo, důvody věcnými obrací se především k rozumu a přesvědčuje. pak teprve poučuje, při čemž vždy nade vše- chno jde mu srozumitelnost a jasnost, důsled nost, pravda; kárá přísně falešné učitele lidu kteří »sprostným lidičkám« lživé hlá- sají a bloudící v lidu polměšile a nepoctivě utvrzují ve prospěch vlastní. Po tehdejším způ- sobu dbá Hus soustavného členění svých prací, staví svůj úkol v čelo, rozvádí jej v oddily, dokazuje, vyvrací námítky, klade dů sledky a výsledky přehledně snímá. K obšírněj- sím spisům přidává »Zpravidlo«, totiž ukazatele věcného v abecedním pořadu, k němuž připo juje číslici pojednání a písmena jeho odstavců, tedy pomůcky také novodobé. Od většiny svých učených současníků liší se tím, že nauky své usnadňuje, katechismus na př., »aby se vzpamatoval,« zjednodušuje v málo stránek »Jádra učení křesťanského« (1414), shledávaje tu také, čeho je tré, pět, šest, sedm, osm; iv

Hus

11 article

»Mravné průpovědi« shrnuje své výklady na př. : »Čest, ctnost, stud a bázeň kdož má není blázen.« Pořádek nové abecedy a, b, c, č, d, ď. atd. ustaluje ve větách: »Aj bude celé čeledi dáno dědictví« atd. I prvé učení latině chce usnadniti psaním dle výslovnost k místo c, »aby je chlapci snáze čísti mohli.s Ještě více však vážiti si sluší názorno st jeho výkladův, učení pomocí přikladů, dle po- dobenství, přirovnáním, dle příkladů Kristova — v jeho »Čtení na květnou neděli« na př. musilo mohutně působiti, když líčil skromný příjezd Vykupitele na oslíku do Jerusalema a papeže nebo biskupa na velikém bílém oři nebo hengstu, v největší nádheře a pychu do kostela. Db také rozmanitosti ve svých výkladech. přerušuje jejich tok doklady z písma, oteů sva tých, auktorů staroklasických, takže neunavují. Po novodobé zásadě učebné pěstuje také sa- močinnost učňů, někdy jenom jako napo- vídaje, by sami domyslili a dokončili; tak na př. v učebnici českého pravopisu »Orthographia bohemica« 1406 ostavuje další příklady, do- klady a cvičení a úkoly mladíkům »k vlastní pilnosti« a »vlastnímu domyslu«. I v tom je Hus pozoruhodným, že radí k povolnému postupu u vzdělávání: »Týmž také obyčejem, jakož roste věk těla — od nemluvnosti, mla- dosti, dorostlosti, mocnosti, starosti a šietnost — růsti má moc mysli v duši,« praví ve »Vý- kladu desatera božího přikázání« 1412.

Kristův Hus Jeruzalém desatery boží přikázání

12 article

Ale nade všecko váží, že u lidovém vzdé- lání zjednává platnost jazyku mateřské- mu, dávno před Komenským, a že z prosto- národňuje nauky náboženské novým če ským výkladem »Bible« (tak zvanou druhou recensí 1412), že k účelu tomu podniká vel- kou práci nového českého pravopisu, by Čech četl »zřetelně a hbitěji«. Sám dbal zachován čistoty jazyka českého, šetřil ryzosti jeho, nová slova tvořil jen s největší opatrnosti, varova před veškerou libovůli v jazyce a před dvoj. jazyčností. K tomu všemu veden byl Hus svou snahou náboženskou, jak již výše jsme vytkli. také však i ono zprostonárodňo ván bible i hlásání náboženských, dosud v latině uzavřitých nauk, jazykem lidovým připomíná dobu osvěty, která po Husovi tak velký důraz položila též na a vobodu badání. Hus dávno před Luthrem prohlásil právo laiků, by po pravdě svobodně badali i oproti papeži a dávno před revolucí francouzskou hlásal svobodu ve zkoumání a smýšlení, vyslovuje se proti spá- lení knih Viklefových, že »ani jeden hřích ze srdci lidských nevyplelo, ale mnoho pravd užitečných potlačilosl

Komenský Hus Luthr Viklefův Čechy

13 article

Ale vizme již blíže, jak ujímá se Hu práv jazyka českého, poroučeje na př ve »Výkladu« třetlho božího přikázání, že kní- žata, páni, rytíři, vladyky, měšťané »také maj se postaviti, aby česká řeč nehynula; pojme- Čech Němkyni, aby děti hned se česky učily a nedvojily řeči; neb řeči dvojení jest hotové závidění, roztržení, popuzení a svár«. Ve »Vý kladu modlitby páně« 1412 hájí Kristem jeji podstatu, nechť jest pronášena neb psána jazy- kem jakýmkoli: »Haha! Kde jsou utrhači plískači, jenž brání českým neb jiným hlaholem míti čtení? Musojí to čtení »Otče náš«, jenž je židovsky Kristus mluvit, a svatý Matheus židovsky napsal, česky učiti, ač chtí spasen býtil« Opravy českého pravopisu ujal se Hu s neobyčejnou horlivosti a pilnou praci. Pr tom do všech podrobností vypozoroval lidovou mluvu, výslovnost a to netoliko obecní mluvu v Čechách středních a západních, ale i n Moravě a ve Slovensku; zkoumal literaturu če- skou i cizí, vyšetřoval abecedu nejen latinskou a německou, ale také hebrejskou, řeckou i hla- holskou. Opatřuje pak pro každou hlásku značku samostatnou, vyjímajíe jediné spřežky ch, rozlišuje tečkami souhlásky měkké o tvrdých, čárkami samohlásky dlouhě od krát kých a provádí opravu celkem tak důkladnou. důležitou a vydatnou, že po zhoršení pravo- pisem bratrským zase k Husovi Dobrovským v podstatě jsme se vrátili, jakož zásada Husova i v jiných novodobých pravopisech uskutečněna.

Hu Čo Kristus Hus Dobrovská Husův Čechy Morava Slovensko

14 article

Ano, ještě jinak předstihl Hus v jazykozpytu dobu svou: vypozoroval způsob tvoření se hlá- sek, jich fysiologický vznik a pro obtížnějš podal zevrubné návody, by jen uchoval zvláštní, osobitou výslovnost české mluvy. A dokonalým pravopisem a vytříbenou, živou, jednotnou, spisovnou mluv ou píše Hus své četné spisy nábožensko-mravní, malé i velké, především »Postillu« 1414, vylo- žení čtení nedělních »pro spasení Čechův věr- ných« a »Výklady víry, desatera, páteře t. mo- dlitby Páně« 1412 i česká zpracování idejí Vi klefových. V českých spisech »rozhovořila se jeho duše: i v otázkách sebe abstraktnějšíeh Hus promlouvá s teplou plastikou mladého tvořícího se teprve literárního jazyka, stává s v slohu dějepiscem, žurnalistou, řečníkem, bás- níkem: jasně, i sebe prostšímu posluchači nebo čtenáři pochopitelně článkuje látku, oživujeji příklady ze života, z dějin i Plsma, narážkam na současnou českou literaturu, obrazy a při- rovnáváními z přírody, silnými kontrasty a ča- stým apostrofováním čtenáře neb uváděného spisovatele nebo dialogisováním řeči, jen aby pronikl srdce a ledví čtenářův a získal je svým ideám.« (Vlček.) Na lid hledí působiti také zpracovánín

Hus Čechův Vlček

15 article

»Písní nábožných«, jež potom zobecňují v kan cionálu Českobratrském, »Výklady písní Šalo mounových«, ale především vzděláním »Bible šafhouzské 1412 řečí živou, jednotnou, ryzí srozumitelnou, která nahražuje starou, pokaže nou bibli českou, v lidu se ujímá a co nejvíee šíří, stávajíe se jeho útočištěm i zbraní v na- stalých zápasech. Neméně účinkují v lid jeho »Listové«, tak bezproslřední, prosté a vrouci. napomínající, výstražné, posilující a povznášející A všechny tyto účinlivé methody a zp soby, všechna jeho ušlechtilá, přostá a důrazná mluva česká věnována je mravnímu po vznesení národa, směřujíe k dokona- losti křesťanské, v jejíž službách ma býti všecko činění a konání lidské. »O poznán cesty pravé k spasení« 1412 vykládá »dcercee

List

16 article

(Tomáše ze Štítného): »Slyš a přichyl ucho své a viz, že chci, abys poznala sebe, vědoue ke komu jsi podobná stvořena; druhé, aby poznala své svědomí; třetí, abys poznala ny nějšího života bídu; čtvrté, abys poznala zdej šího pobytu pokušení; páté, abys poznala t nepřátele (tělo, svět, dábla); šesté, abys s právě kála; sedmé, abys důstojenství duše vá žila; osmé, abys k budoucímu soudu pilně hleděla; deváté, abys Pána Boha nade všecky věci nejvíce milovala«. Věrným Čechům ze ža- láře přeje »pokoj od Pána Boha a od Ježiše Krista, aby hříchův se varovali, v jeho milostí přebývali, prospívali v ctnostech a po smr vstoupili v radost věčnou. Nejmilejší, prosím vás, abyste jsouce živi podle zákona božího, pilni byli svého spasení, slyšíce slovo boži v opatrnosti, abyste nedali se zklamati poslům antikristovým, jenž hříchy lidu lehči, hřichu netresci, svým starším pochlebují, hříchův lidu neoznamují, sami se velebí, ze skutkův svých se honosí, moc svou veliči, ale Pána Ježíše Krista v pokoře, v chudobě, v utrpení a v práci následovati nechti« (16. XI. 1414).

Tomáš Čecho Ježiš Krist Krist Štítný

17 article

V duchu doby hloubá Hus v pokoře a tichém ústraní, všecky síly ducha svého obrac a věnuje službě Kristově a v tom smyslu, pro ustředění života, také napomíná rodiče; »Otče a matko! Chcete-li míti dítě, aby bylo knězem dobrým, proste Boha, ať ho zdaří ku své chvále a k jeho spasení, a k vašemu a církv svaté k prospěchu. A ty, žáku, uč se pro totéž neb učiš-li se proto, abys byl bohat, tehdy vede tě lakomství: pak-li pro chválu světskou, tehdy vede tě pýcha; pak-li pro tělesnou rozkoš, tehdy vede tě chlipnost. Též i v kněžství. Ale učis- se pro spasení, i jdeš v kněžství a jsi dobře živ tehdy tvé učení jest dobré a kněžství svaté.« V tomto duchu vedená výchova do mácí je povinností rodičů: »Olec a máti pří kladem božím mají děti milovati a chovati, aby nezahynuly« a nemají při tom šetřiti kázní

Kristův bůh

18 article

Dle svatého Augustina převráceno a falešno jest netrestá-li otec dítky, dopouštěje jim k hřešení »Pročež taký otec hoden jest pohanění, jenž tak klamá své dítě; i bylo by hodné, aby syn taký. když by ho na smrt vedli, za polibení ukusi svému otci nos, jako jeden, o němž píše Boecius jenž prosiv, aby před smrtí polibil otce svého. ukusil mu nos, řka, »že oteovo netrestání do- vedlo ho oběšení«. (Výklad desatera.) Hus v duchu středověké výchovy je v áž- ným a přísným, vlastní tělo a svět jsou mu nepřáteli lidského spasení: »Od těla utéci nemohu, ani hio od sehe zahnati nemohu, ale musím je tepati, neb jest přivázáno, a zabiti ho nesluší, živiti je musím; a když je vypasu, že ztuční, tehdy svého nepřitele proti sobě krmím; neb jak dosti jí a pije, tak se proti mně vzbouří, a jeho síla a zdraví mně se protiví. — Svět pak, ten mě všudy obklíčil oblehl na všechny strany, a pěti branami (smyslyí mě raní . . . a smrt vchází okny mými v duš mou: neb hledí oko, a smysl mysli převrátí; slyší ucho, a úmysl srdečný zkřiví; vonění do- brému myšlení překáží; ústa mluví, a lží jiné hanějí, žerty i jiné škodlivé a marné řočí vydá- vají; a dotýkání ku smilství vzpouzl, a nebude-l brzo odvrženo, ihned páli tělo a pudí mysl, aby přijala libost, a vůle aby k libosti přistoupila a tak aby se hřích dokonal.« (Ze »Dcerky«)

Augustin

19 article

Hus vyslovuje se proti tomu, že lid »přiliš pase čichy své« ve vnější nádherně úpravě kostela a kněží, při čemž »člověk sprostný vešken čns v kostele zmaří a ještě přijda domů, celý den bude mluviti o tom a o Bohu nic.« Všeck činnost člověka od statků vnějších máse obrátiti k slatkům vnitřním, k dobrému svědomí a Kristu: »Co prospěje krása, urození. co bohatství a umění? Co dlouhá zde rozkoa i milování? Co síla i všeho světa oslava, anel chvála? Již po smrti ukáže konec, kam chvál světa chýli; již pozná duše, že »co bude kd zde síti, to bude po smrti žíti.« Života věčného lze pak dosíci skrze želení hříchův do smrti, vyznání Bohu jich do smrt a dosti učinění modlitbou, postem, almužnou duchovní (jako dobrým naučením, radou, tr stáním, viny odpouštěním) a tělesnou (jako na krmením lačného, napojením žíznivého, oděnín nahého, navštívením nemocného neb uvězněného a tak i jinými svatými činy.« Vždyť »odpustky nejsou prodajné a kupné za peníze, ale dosta- vují se jen samým milosrdím božím za ž i vo v duchu Kristově.« Ze žaláře veškerému národu českému po silá »List«: »Prosimt vás a napomínám, abyste Pána Boha poslouchali, jeho slova velebili rádi slyšeli a plnili, i prosímť vás, abyste pravdu, kterouž jsem z zákona Božího psa a z řečí svatých kázal, abyste se té drželi.- (10. VI. 1415). A znovu pobízí: »Lépe jest. pro pravdu smrt trpěti, než pro pochlebenstv časnou odplatu vzíti.s Avšak vzorný učitel akademický, duchem Kristovým nadšený kazatel, působivý český spisovatel, veliký oprávce českého pravopisu hajítel práv českého jazyka a českého národa účinlivý vychovatel českého lidu v duchu novo- dobém slovem a písmem: mistr Jan Hus zaslu- huje v dějinách české výchovy místo vynikajíeí nejen jako hlasatel ctností křesťanských.

Hus Krist Života Kristův bůh zákon boží pes

20 article

ale především jako věrný až do smrti jieh plnitel, příklad a vzor svého druhu jedin a právě pro život svůj, jejž svému přesvěd- čení a svědomí v zápalnou oběť přinesl, tk působivý, že jeho hranicí kostnickou celá Evropa vzplála. Vzdáleností věkův jenom ještě vzrůstá vznešená osobnost nesmrtelného vychovatele če ského národa pro boj za pravdu zákona božího a ku pomoci jazyka českého i slovanského i všeho křesťanství, staletími jenom ještě mo hutní velebná postava učitele českého lidu, které již současný kazatel propůjčil slova plná obsahu a nadšení: »Hospodin dal mu vycvičený j az yk tak že věděl, kdy mluviti má; měl lásku a milo srdenstvi ku všem lidem, i k svým nepřátelům a stihačům; jako druhý Eliáš sáhl s horlivost na svrchovanou nespravedlnost Antikristovu a jeh svatokupeckého kněžstva; hubě své tělo usta- vičnou praci, namáhal se k spasení národa tak velice, že to přesahovalo všechnu lidskou moc a tělesnou silu, nebo neustále byl za městnán, brzo zpověď slyše, brzo hříšníky obra ceje, brzo v pokušení postavené potéšuje, brz káže, brzo píše. Byl neposkvrněným mravopočestným, střízlivým, vždy bohabojným od počátku svého studování Tu nebylo žádné pýchy, žádné závisti, žádného pokrytectví. Všechno vynaložil a sebe s am zmařil pro blaho duší. Jeho věrné u čen a evangelisování ozývá se a trvá n jenom v Čechách a na Moravě, nýbrž téměř v ce lěm křesťanstvu. Byl hlasitě zvučící trou bou, neunavným kazatelem pravdy zvěstovatelem evangelin ústy bož- skými.

Eliáš Antikristův Evropa Čechy Morava

21 article

»Tento spravedlivý zanechal nás všechny v tomto zlém světě a vešel k Pánu, svému Bohu. Moudrostí svých odpovědí pomocí milosti s hůry, kteráž ho učila, dosti učinil svým domácím přátelům. Kdo odesel kdy od něho s prázdnýma rukama? Přišel li bohatý, přijal dobrou radu, byl-li chudým, odnesl si pomoc; on nehledal také svých věcí, pracoval více, nežli všichni ostatní a přijal méně, nežli oni, odnesl si však něčeho jiného . .. Duch jeho, jak zbožn věříme, vstoupil v ohni, jak Eliáš, na nebe k společenství anděl božích.« (Z překladu Marešova). Jan Hua náleží s Komenským ke s větcům v dějinách výchovy křesťanské vůbec a české zvláště — v tom jeho význam a působnost trvá a potrvá.

Eliáš Marešův Hu Komenský anděl boží

22 article

Na c. k. reálném a vyšším gymnasiu v Praze (v Křemencové ulici) díti se bude zápi žáků do první třídy dne 16. a 17. července 1900 8—10 hod. dopoledne. Hned po zápise konati s budou v obou těchto dnech zkoušky přijímací, o 10—12 hod. písemné, o 2. hod. odpol. ústní. — Žáei povinní jsou přijíti k zápisu se svými rodiči nek jich záslupci a jest jim předložiti lstní (rodný) lis a vysvědčení Irekveniační z obecné školy Při c. k. vyšším gymnaslu v Táboře vy koná se zápis nových žaků do I. třídy na školní rok 1900—1901 před prázduinami dne 16. a 17. čer vence 1900 od 8 do 1/211. hod. dopol. v ředitelně ústavu, kam se žáci dostavi s otcem neb jeho zá stupcem. K zápisu je třeba listu křestní h neb rodného a frekventačního vysvěd čení ze školy obecné nebo pololetního z školy měšťanské. Přijetí žákovo bude záviseti na vý sledku zkoušky přijímací, která se začne po oba duy přesně o 1/211. hod. dopol. Škola našeho venkova. Vydání čís. 10. č časopisu »Skola našeho venkova« za při činou churavosti redaktorovy se opozdilo. Vyjde v čtvrtek dne 5. července. Učitelský kalendář na r. 1001 vyšel právě společnou péčí Ústředního spolku jednot učitelskýel a učitele Al. Iloluba v Lysě n. L. V kruzích učilel- ských bude zajisté uvítán jako nezbytná instruktivn pomůck

Irekveniační Skola Al Praha Tábor

23 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Cyklistika.

24 article

** Kdnešní jubilejní slavnosti Če ského klubu velocipedistů. Dle přihlášek lze souditi, že dnešní cyklistický prů vo bude representaci českých cykli stů klubech sdružených. Účastníci nechť hedlivě dbají na pořádek při průvodě, neboť jen vzorným pořádkem mohou kluby dosíci diplomu za nejlepšt vystoupení klubu Č. Ú. J. V. vypsaného. Slavnostního banketu na Žofíně jest volno k - ždému se zúčastniti, neboť vzhledem k neurčitému počtu účastníků bude se obědvati a la carte, P bankelě koncerlovati bude haviřská kapela kutno horská. V případě deštivého počasí průvod odpadá další body programu zůstanou však beze změny. Ke slavnošti jubilejní vydán byl nákladem Č ského klubu velocipedistů na Smíchově »Jubilejní spis«, rozměrný, elegantně vypra vený památník, obsahující podrobné a zajímave vzpominky, zejmena z dob prvého rozmachu českého sportu eyklistického a z dob, kdy čeští závodníe cyklisté na cizích dráhách dobývali triumfů. Četno reprodukce fotografií oživují obsah, jehož čelnou ozdobou jest úvodní báseň z péra Jaroslava Vrchli- ckého. ** Výsledky hlavních jízd národnícl závodů amateurských, pořádaných z protektorátu rady města Jičína klubem veloci- pedistů »Jičín« minulé neděle, byly následující: Distanční jtzda na 40 km. Jičín Turnov a zpět: 1. Golombiovskí J. »Praha«, 2. Pešta, Macoun 1 hod. 35 minut. Jízda zahajovací (7000 m.) : 1. Stein- fender »Sparta« 2. Golombiovski, 3. Polák Jízda hostí (5000 m.): 1. Steinfender, Golombiovski. 3. Maršner. Jízda o cenu dam jičínských Karpaš, 2. Mazač, 3. Polák. Jízdaocenu města Jičín a. 1. Stein fender, 2. Golombiovski, 3. Maršner. Jízda vítě z ů. 1. Steinfender, 2. Maršner 3. Golombiovski.

Jaroslav Vrchnout Pešta Macoun Stein Polák Maršner Žofín Smíchov Jičín Turnov Praha Jízdaocen město Jičín Č . Ú . J Sparta km

25 article

Vl. Steinfender, člen A. K. »Sparty«, zvítězilv všech závodech, jichž se zúčastnil velkou převahou. ** Jak jsme předešle se zmínili, zúčastnili s pražští professionelové Jehlička a Šarer závodů v Oděse. Dle zprávy zaslané p. Jedličkou byl týž třetím v závodě o velkou cenu za Utočkinem a Pode- vinem, před Protinem a Pogojevem. P. Šarer doby! ceny druhé v hlavním závodě. V neděli 24 t. m. zá- voděno dále a zvítězil Němec Mündner před »kraja- nem« Kudelou z Teplic a Utočkinem. Jak p. Jedličk dále sděluje, zúčastní se dnes 1. července závodů v Varšavě. ** Vítězství v závodě o velkou cenu Pa říže uhájil Jacquelin před Italy Momo a Tomma- sellim. Výsledek všeobecně překvapil, neb Jacquelin teprve vítězstvím v jízdě pro naději, dobyl si práv zůčastniti se závodu konečného. Athletíka. Národní zkušební závody těles- ných cvičení a sportu, pořádané »Českým výborem pro hry olympické« dne 29. t. m. na dráze »Družstva Sportovního závodiště« v Bubnech Závody tyto pořádány za účelem vyhlédnut oněch zápasníků, kteří by aspoň s částečným úspě- chem český sport při závodech v Paříži represen- tovati mohli a pak též počítáno s finančním úspě- chem závodů těchto, který umožniti měl vyslání několika athlétů do Paříže. Zdá se, že obojího účelu dosaženo nebylo, ačkoliv komité vše možné pro zdar výsledku učinilo. Že prvního účelu nedosaženo, toho vinu nesou závodníci sami, kteří buďlo ani se nepřihlásili aneb k startu se nedostavili. Zejmena úplná abstinence cyklistů překvapila. Na druhé strané vinno české obecenstvo, které tak malou ná- vštěvou se vyznamenalo, že komité bude asi muset ze subskribovaných peněz na meeting doplácet.

A K Jehlička Jedlička Utočkin P Šarer Němec Kudela Jacquelina Italos Moma Teplice Varšava Bubno Paříž Sparta

26 article

Jinak závody zcela slušně sportovně dopadly ačkoliv nikterak mimořádné výkony podány nebyly. I. Běh na 60 m. 1. K. Nedvěd-Sparta 73/k vt. 2. Kalík—Sparta. II. Běh na 100 m. 1. K. Nedvěd—Sparta 113/4. 2. Janda —Sparta. 3. Švarc—Sparta. 7 athletů u startu. Nedvěd startuje dříve než ostatní a vítězí lehce Janda najde teprve v poslední chvíli místo k umi- stění se. III. Běb na 200 m. 1. K. Nedvěd—Sparta 244 2. Baumruck —-Slavie. 4 u startu a vítězí Nedvěd bez námahy. IV. Běh na 400 m. 1. Švarc—-Sparta 56 t. 2. Berty—Vinohrady, 4 u startu a lehce vítězí Svare. V. Běh na 800 metrů. 1. Pukl——Sparta 2.17. 2. Strohischneider—Sparta. 3. Berty—Vinohrady. Šest u startu. Předem jisté vítězství Puklovo. VI. Běh na 1500 metrů. 1. Pukl—Spart 4361/2. 2. Metelský—Vinohrady. 3. Strohschneider— Sparta. V pěkném čase vítězí opětně Pukl před soupeři. Běhy přes překážky na 110 m., 200 m. a 400 m. odpadly, jelikož známému výtečníku v těchto závodech Nedvědovi žádný soupeř čeliti se neod- vážil. X. Trojskok. 1. A. Kupec, »Sparta«, 11 m. 77 cm., 2. T. Zámosta, »Slavia«, 11 m. 77 cm, ob stejně, 3. Černý, »Vinohrady«, 11 m. 64 cm. Losem přiřčena první cena Kupcovi. XI. Skok do dalky. 1. Vosátka, »Sparta«, 5 m. 49 cm., 2. Baumruck, »Slavia«, 5 m. 11 cm. 3. Kupec, »Sparta«, 5 m. 5 cm. Vosátka teprve po- sledním skokem vítězství získá. XII. Skok do výše. 1. Černý, »Vinohrady«. 1 m. 52 cm. před Jandou. Vosátkou a Kochlem XIII. Skok o tyči do výše. 1. Kolik, »Sparta«, 2 m. 77 em. Lehké vítězství Kolíka na Šímou a Švarcem. XIV. Vrhání koulí. 1. Fr. Janda, »Spartae 9 m. 85 em., 2. Šilhán 9 m 15 cm. Bez místa Rů- žička a Bičiště. XV. Vrhání toušem. 1. Janda, »Sparta 33 m. 90 cm., 2. Kryš, »Slavia«, 27 m. 87 cm.

K Nedvěd Kalík Janda Švarc Nedvěd Bert Pukl Puklův Strohschneider A Kupec T Zámosta Černá Skok Vosátka Kochl Kolík Šíma František Spartae Šilhán Bičiště Sparta 73 Sparta Sparta 244 Slavia Strohischneider Sparta 33 metr centimetr

27 article

3. Bláha, »Vinohrady«, 24 m. 52 cm. Jisté vítězství Jandovo. XVI. Vrhání kladive m. 1. Janda, »Sparta 22 m 30 cm. 2. Šilhán 20 m 10 cm. XVII. Závod na kole na 2000 m odpadl jelikož se nikdo ke startu nedoslavil. Naši cyklisté- závodníci samateuři« podali si pěkné vysvědčení sportovní chudoby. XVIII. Závody ve cvičení prostné m na hrazdě, bradlech a na koni přivedli jen dva sou- peře ke startu. Závodili pan Fr. Erben, člen tělo- cvičné jednoty »Sokola« žižkovského, a pan Hlampl, člen tělocv. jednoty »Sokola« karlinského. Vítězem po velice krásných výkonech, které ani dosti oceněny býti nemohou, byl pan Erben, který dosáhl 18 bodů a sice na bradlech a koni dosáhí plného počtu bodů 5 a na hrazdě a ve cvičeních prostných po 4 bodech. Doufejme, že toto první zůčastnění se Sokolů na meetingu s athlety, nezůstane též posledním. K. R- ** Páteční závody porovnávací doká- zaly, že jsou dnes »Spartané v Čechách tou dobou hen soutěže, neboť ze 14 závodů zvítězili ve 19.

Bláha Jandův Janda Šilhán František Erben Hlampl K R Čechy Sparta Sokol centimetr

28 article

Dnešní meeting »Sparty« na dráze »Družstva spor- tovního závodiště« bude dalším průkazem vyspělosti našich domácích athletů a změřením sil proti cizí konkurenci. Většina hlášených cizinců přibyla již včerejšího dne do Prahy a byla na nádražích hlučně vítána Obecenstvo nemělo by promeškati příležitost, aby závody tyto shlédlo. Vstupenky prodávají se dnes do 1. hodiny polední v závodní kanceláři v hotelu su černého koně« Na příkopě. Závody konají se za každého počasí. Večer o 8. hod. jest v sálech Ná- rodního domu večírek, ku kterému má každý vstup volný. * Jelikož vítězové maďarských závodů zkušeb- ních zúčastní se závodů Sparty, nebude zajisté o místa, zaznamenáme-li stručně výsledky zkušebních olympických závodů maďarských 100 metrů: Koppan 115/2e vt. před Schu- bertem. Skok do výše: Gönezy 1 m. 72 cm. pře Danosem- 800 metrů: Halmay 2.131/4. Házení toušem: Bauer 33 m. 21 cm Překážky 110 m.: Pertich 19 vt. Skok o tyči: 1. Kauser 3 m. 10 cm. ; 2. Sasse. 400 metrů: Koppan 551/2s před Stelnem. Skok do dálky: Strauss 6 m. 8 cm. pře Pertichem. 1500 metrů: Pürt 4.36 e. Házení koulí: Crettier 11 m. 40 cm. pře Coroyem.

Halmay Bauer Skok Sass Strauss Coroy Praha Sparta Ná centimetr

29 article

Veslařství. *. Z Voslařského klubu »Slavie« s sděluje, že tohoto týdne již odevzdána bude část místností bývalé továrny na kartouny na Smíchově od Veslařského klubu »Slavia« najmutých členstvu v plné užívání. Vyjednávání o nájem konečně, dík obětavosti výboru a blahovolnosti městské rady smí- chovské, zdárně skončilo tím, že klubu pronajaty byly čtyři nejbliže sousedící trakty bývalé továrny. jichž užito bude dílem za šatnu, dílem za loděnici. Bylo třeba přinésti oběť peněžní na jich úpravu. Sťastně překonány obtíže a jest nyní mista dosti jak pro 86 činných čienů, tak též i pro všech 27 lodí. Zřízena zároveň sprcha a znovu postavena hrazda. žakouneno několik parů činek k prostocvikům ald. Život klubu jest velice čilý, zvláště pak nováčkové učinili pod vedením nového cvičitele rýchlé pokroky u výcvíku. Denně jezdí čtverá mužstva čiyrková, značný počet jiných lodí v to nepočítaje. Do trai- ningu se přihlásilo a vstouplo 22 členů, kteří měřiti budou síly své dne 15. července. — Za Veslařský klub »Slavia«: Kadeřábek, t. č. jednatel. 191/100. Šachy- Čis. 78. Veškeré dopisy a příspěvky bultež adresovány J. Smntný, Příbeam. Uloha číslo 195. Otakar Kunětický na Král. Vinohradech

Kadeřábek J Smntný Příbeam Otakar kunětický Král Smíchov Voslařský klub Slavia

30 article

Bílý začne a dá 3. tahem mat

31 article Úloha čís. 196. A. Burmeister, Cernigov. (.St Peterborg Shaktidende“.)

Úloha čís. 196. A. Burmeister, Cernigov. (.St Peterborg Shaktidende“.) Bný s eo hr ce, d6, sa, s6, ha verný: Vhs ss, Me gt, se ž bo ct de nah nát ve s. dách

A Burmeister Cernigov St Peterborg Shaktidende Vhs ss