Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXX0X

2

V Praze, v neděli dne 1. července 1900.

Praha

3

Číslo 179.

4 article

Na rannt s odpol. list přodplácí se v Praze v admlalstraei a měsíe a čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáško na něse a diní let ve dlislkách : 3Koo na něsle Pošteut a měste čtní li- s dvoji sisilken na měst r . . . . : Hke

Praha Koo

5 title

Dnešní číslo pro Prahu le o 18 stranách.

Praha

6 article Státní němčina.

Státní němčina. Není radno spoléhati se na věrohodnost nejnovějších zpráv vídeňských, že unavující vliv sálavých paprsků letního slunce mile uspí do podzimu všechnu politickou podni- kavost rozhodujících státníků cislajtánských a s ní všechna možná nebezpečí, všechna překvapení, všechnu strast a bídu. Klamným zdá se nám býti povrchní ten klid tajemného jezera; pod jeho na pohled tichou hladinou bezpečně je život, v hlubi- nách jeho to proudí, ba vulkanicky víří za- jisté dnes jako včera. Kdež pak by zášť a obmyslná intrika našich nepřátel a škůdců potuchly a usnuly? Právě to ztišení vášnivé vřavy v německo-centralistických žurnálech jest nám podezřelým znamením, že úkladní nepřátelé naši, známí to intrikáni ze školy Chlumeckého a Stürgkha, za to potaji tím horlivěji a úsilovněji v rozhodujících kruzích pracují proti nám, aby připravili konečné. definitivní rozhodnutí na prospěch svůj a škodu naši. Vizme jen, s jakou bezcharakterní pruž- ností včerejší ti »rozhodní odpůrci« všeliké vlády paragrafu čtrnáctého dnes podlézaji pode jho paragrafu tohol Kde jest jich bývalý zásadný odpou proti každému řešení otázky jazykové cestou ministerských nařízení nebo císařských roz hodnutí? Ani potuchy více po něm; naopak — ti vzorní němečtí Catonové dnes by sobě ničeho vroucněji nepřáli a také k ničemu jinému svými Grabmayry, Chlume- ckými a Stürgkhy úsilovněji nepracují, než kstomu, aby vláda osmělila se cestou administrativní oktro- vovati nejen nám Čechům své květnové jazykové návrhy (a sice ještě ve zhoršeném pro nás vydání), alébrž nad to ještě všem Slovanům a celé polovině říše — s tát n němčinu. To jest potajná, neunavná agi tace těch »umírněných« šlechet- níkův pod hladinou nynější h politického zátiší.

Chlumecký Čecho Chlum

7 article

Doufají a spekulují na naši slovanskou nedbalost a nesvornost. Doufají a spekulují. že nyní po rozbití pravice, kdy nemáme žád- ného společného permanentního výboru, který by bděl na stráži proti jejich operacím vá- lečným, možno nás snáze překvapit nepřipravené omráčit hotovou událostí takého druhu, jakou by bylo vládní neb císařské nařízení všem c. k. úřadůma soudům státním, že nadále jazykem veškeré agendy a správy státní, jazykem, jímž mluví a dorozumívá se moc vý konná jako moc zákonodárná, je st v Cislajtánii výhradně — něm- čina. Tento dávný zpupný požadavek své germanisační a panovačné choutky chtějí němečtí hegemoni nyní, v kritické hodině tísně a nouze státní, na rozhodujících kruzích vyhrdlit. Nevíme, jak se jich ponurému, vy děračnému úsilí do té chvíle daří. Avšak těší nás, že se jim nepovedl většinu národů neněmeckých hypnotisovat. že přes rozklad pravice národové slo vanští přirozeným životním pudem větří a postihují hrozící sobě nebezpečí a jsou proti němu bdělí na stráži, s nimi pak že jsou vzhůru také Italové rakouští, ba i sami tyrolští konservativní Němci, jmenem jichž »Neue Tiroler Stimmene takto vládu Körbrovu varují, aby se chrá- nila uposlechnouti pošetilé rady horno rakouského zemského hejtmana Ebenhocha a provokovat na krev slovanskou většinu říše oktrojírkou »zákona« o státní němčině. »Kdě jest v brošuře Ebenhochově pro- veden důkaz,« plá se tyrolský list, »že by toho byla nutná potřeba, aby s němčina, kterou dosud Slované beztak dobrovolně uznávají za trvající pro- středkovací jazyk, najednou základním zá konem jim nakázala? Jedno z dvojího buď jest takový zákon zbytečný a potom jest

Italos Němec Neue Tiroler Slovan Cislajtánie

8 article

škodlivý, aneb marný a pak jest teprve za škodný. Ve století dvacátém nelz národům dekretovati dorozumí vací jich jazyk donucovacím zá- konem. Existuje-li takový jazyk, existuje pouze mocí své rozšířenosti a z dobrovol- ného uznání této jeho rozšířenosti. Avšak chtíti jej národům slovanským vnutit zákonem jako jazyk panující, to by jen podráždilo jejich odpor a bylo by něm- čině jen na škodu. V otázkách jazykových není vůbec radno dovoliti si nějakého do nucování.« — Ba i samému Ebenhochovi tak blízký linecký »Volksblatt« dnes již od svého patrona couvá, řka: Po našem přesvědčení nedá se otázka prostředkovac řeči (státní němčiny) rozřešit jinak, než-li se souhlasem neněmeckých ná- rodů a stran. Nepouze Slované, alebrž i Vlaši zřejmě osvědčují, že nedají se v této otázce majorisovat, nehledě ani k tomu, že by zde vůbec nebylo majorisování ani možným. Vskutku zaprotestovali také Vlachov tyrolští na valné schůzi svého národně- politického spolku v Tridentu dne 24. června velmi rozhodně proti choutce německých hegemonů po uzákonění státní němčiny:

Slovan Vlach Vlachov

9 article

»Svatodušní program Němců — pravil tu říš- ský poslanec vlaský dr. Riccabona — jakož i poslední řeč Grabmayrova naplňují nás obavou, že Němci dosud drží se svého šíleného bludu, že dosáhnou zde nadvlády nad ostatními národy. Vždyť pan Grab- mavr volal opět po uzákonění němčiny jako prostředkovací řeči státní. Nechť by také byla němčina v skutečnosti prostředkovací řečí státu, však zákonně nesmí byti na takou pasována: k tomu my Vlachové nikdy svoliti nemůžeme a nesvolíme! Při veškeré uznalosti k německé kultuře my Vlachové musíme se vyslovit proti každe mukoliv privilegování německe národnosti« U národů slovanských (ani Po láků nevyjímaje) setkává se pak přirozeně tato drzá provokace německá teprv s odpo rem, o jehož živelní síle mohli si nepřátele naši i vláda p. Körbrova učiniti poněti z pro- testu oněch 60.000 lídu našeho na nedělním táboře na Mužském, Ba, to by tak ještě ke všemu neštěst Rakouska scházelo, aby našla se vláda která by vyhověla německým nesytům i v této choutce jejich, aby oktrojírkou pro vedla jim dnes ten návrh — Schč- nererův ze dne 24. ledna 1884, který zněl doslova: »C. k. vláda se vyzývá, aby podala předlohu zákona, jímž by pro obvod království a zemí v radě říšské zastoupe- ných — vyjma království dalmatské, halič- ské a vévodství bukovinské, uzákoněna byla němčina ve veřejném životě a ze- jmena ve státní správě trvale jako řeč státní týmž způsobem jako maďarština v Uhrách.

Němec doktor Riccabon Grab Vlach Rakousko Uhry

10 article

Tenkráte netroufali si ještě ani němečtí ústaváci, ani němečtí nacionálové pro takovýto drzý a pohoršlivý návrh pru- šácké zpupnosti hlasovat. By zamítnut celou sněmovnou po- slaneckou všemi hlasy až na dva Schönererův a Fürnkranzův! — A hle dnes po šestnácti létech dospěli ti roztomilí »umírnční« vlastenci německo ústaváčtí tak daleko, že ve svém svatodušním programu přijali tento návrh Schönererův za svůj a že dnes svými Chlumeckými, Grabmayry a Stürgkhy co nejúsilov něji praeparují vládu p. Körbrovu, a b tento Schönererův ideál oktro jírkou učinila skutkem Nuže, přemítá-li dnes snad p. Körbe má-li či nemá-li se tomu impetuósnímu ná tlaku německých hegemonů poddati, dopo- ručujeme mu, aby si přečetl on zprávu jazykového výboru po- slanecké sněmovny ze dne 9. března 1883, vypracovanou drem. Stanislavem ryt. Madeyským a téhož knihu »Die deutsche Staatssprache oder Oesterreich ein deutscher Staat«, vydanou ve Vídni r. 1884. u Č, Tu zví, jakého osudného činu dopustil by se na Rakousku kdyby poslechl démonicky svůd- ných šeptů a rad oněch Stürgkhů, Grabmayrův a Chlumeckýcha pasoval němčinu na státní prostředkovaci jazyk správy rakouské! Tím by dle neroz- borných právních důkazů mírného Po- láka Madevského porušil a z ko- řenů vyvrátil státní základn zákon ústavy (článek XIX.) o rovno- právnosti národů a jazyků národních v životě veřejném, tím by Rakousko převrátil ze státu národů v stát — německo-nacionální! Trou- fal by si toho s Rakouskem uči niti?i

Stürgkh Körbe Stanislav Grabmayrův Chlumeckých Vídeň Rakousko Tra slanecký sněmovna

11 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 30. června. (Investičn úvěry pro země české.) Doplákem ke včerejší zprávě o prodleužení zatímného roz- počtu do konce tohoto roku dodáváme seznam úvěrů pro různé stavby a jiné podniky v zemích českých. Pro ministerstvo vnitra povoluje se n stavbu silnice z Dobešova do Oder ve Slezsku 30.000 K, na regulaci Vltavy 1,680.000 K, na regulaci Labe 360.000 K, na kanalisaci Malého Labe 20.000 K, na budovu úřadovny v Teplicích 100.000 K; v účtu investičním na zřízení vorových přístavů na Vltavě a na Lab 600.000 K.

Praha Dobešov Odra Slezsko 30.000 K Vltava Teplice Laba

12 article

Pro ministerstvo osvěty na oprav zreadlové kaple v Clementinu pražském 3400k na opravu fresk v kapli sv. Barbory v Plzni 2000 K, na opravu Vlaské kaple v Praze 2000 K, na opravu chrámu sv. Václava v Praze 10.000 K, na opravu průčelí prachatické rad nice 2000 K, na opravu chrámu sv. Jiří n Hradčanech 8000 K, na opravu farního chrámu v Sedlci 12.000 K, na různé stavby a pře- stavby v Čechách 343.442 K, k témuž účelu na Moravě 183.220 K, na budovy německé university pražské 40.000 K, na stolici me- teorologie při technice brněnské 1000 K, na stavbu akademického gymn. v Praze 200.000 k. na stavbu něm. gymn. v Štěpánské ulici v Praze 200.000 K, na stavbu něm. gymn. v Olomouei 100.000 K, na stavbu druhé německé reálky v Praze 420.000 K, na potřeby něm. reálky v Budějovicích 2400 K, na potřeby česk reálky na. Král. Vinohradech 12.000 K, n místnosti pro českon. raásku y Brně 80.000 na stavbu průmysl. skory v Praze 184.000 K na přísti vbu prům. školý v Liberci 24.000K na stavbu prům. školy na Smíchově 200. 000 k. na vnitřní zařízení tkalcovské školy v Strako- nicích 6000 K, na přístavbu prům. školy v Bílsku 5000 K, na zřizení odborné školy pro vyšívání v Kraslicích 4800 K, na mechanické stavy pro tkalcovskou školu v Aši 5000 K, na budovu učitelského ústavu v Budějovicích

svatý . Barbora svatý . Václav svatý . Jiří můj Hradčany Král Plzeň Praha Sedlec Čechy Morava štěpánský ulice Budějovice Brno Liberec Smíchov Bílsko Aš 8000 K tkalcovský škola v Straka učitelský ústav v Budějovice Olomouei 100.000 K

13 article

153.000 K, na budovu učit. ústavu v Opavě 218.000 K. Na účet investiční téhož ministerstva na zakoupení pozemků v Slupích v Praze 152.000 K, na stavbu fysik. ústavu české university v Praze 200.000 K, na bu- dovu medic. fakulty české university 316.000 K a další položky 14.000 K, na zřízení bota- nické zahrady v Praze 330.000 K, na stavhu fysiolog. ústavu něm. univ. v Praze 200.000 K, na německé gymnasium v Olomoue 300.000 K. Pro ministerstvo financí na stavbu úřadní budovy na Poříči v Praze 100.000 k na úřadovny ve Vrchlabí 5310 K, na úřadovny v Chotěboři 29.000 K, na přístavby tabákové továrny v Písku 100.000 K, v Tachově 100.000 K, v Nov. Jičíně 20.000 K, pří spěvek na obnovení Karlova Týna 35.000K Na investiční účet téhož ministerstva na stavbu soudní budovy na Poříčí 200.000 K. Pro ministerstvo železničn! investičn úvěry na místní dráhy Mikulášovice- Cukmant 29.300 K, Beroun-Dušníky 1,715.320 K, Králiky Šilperk 1,560.000 K, Albrechtice Osoblah 1,320.000 K, Čerčany-Kolín 600.000 K, Karlový Vary-Merkelsgrün 80.000 K. Na stavby nádražn v Budějovicích 400.000 K, v Bilině a Žat

Králik Opava Praha Vrchlabí Chotěboř Písek Tachov Jičín Karlov Týn Mikulášovice Beroun Dušníky Albrechtice Osoblaha Čerčany Budějovice Bilina ústav český univerzita v Praga 200.000 český univerzita 316.000 Cukmant 29.300 K Kolín 600.000 K Karlová Vara Merkelsgrün 80.000

14 article

300.000 K, v Praze 220.000 K, v Berouně 200.000 K, na dílny v Lounech 103.000 K v Nýřanech 84.000 K. Pro ministerstvo spravedlnosti n úřadovnu v Karl. Varech 60.000 K, na úřa dovnu ve Slaném 6000 K, v Táboře 20.000 k. na stavbu trestního soudu v Praze 200.000 K. v Plzni 140.000 K, na úřadovny v Hostinném 40.000 K, ve Vrchlabí 22.700 K, na obnovu průčelí soudní budovy v Prachaticích 2000 K. na úřadovnu v Trutnově 100.000 K, v Jihlavě 80.000 K, ve Šternberku 40.000 K, ve Skočové ve Slezsku 49.000 K.

Praha Beroun Louny Nýřany Slaný Tábor Plzeň Vrchlabí Prachatice Trutnov Jihlava Šternberk Vary 60.000 K

15 article

Ze Záhřeba, 28. června. (Stanovisk Chorvatů k přísaze arciknížete Frant. Ferdinanda z Rste.) Za příleži- tosti čtvrtečního slavnostního aktu ve vídeňském dvorním hradě »Obzor« se rozepsal o státo- právním poměru Chorvatska k otázce následnické a zastavuje se zejmena nad tím, že přisežní formule byla sepsána a podepsána jen německy a maďarsky a nikoli také v jiných jazycích v Rakousko-Uhersku obvyklých, zejmena v jazyku chorvatském. Nemluvě o tom, že ani v Před- litavsku němčina není jazykem státním, jes maďarština státním jazykem jen v Uhrách, nikoli však v Chorvatsku, kde i dle vyrovnacích zákonů jediným státním jazykem jest jazyk chorvatský. Proto jsou i uherská ministerstva povinna všechna podání, přicházející z Chor- vatska, vyřizovati chorvatsky, a poslanci z Chorvatsko, zasedající ve společném sněmu uherském, mají právo mluviti chorvatsky. At bude arcikníže Frant. Ferdinand korunován z krále uherského, bude přísežní formule sepsána v originále maďarském a chorvatském. Proto měla i čtvrteční přísaha býti sepsána také jazykem chorvatským. »Obzor« si dále stěžuje, že království chorvatské při přísaze arciknížee vůbec nebylo zastoupeno, poněvadž hr. Khuen Hedervary byl přítomen nikoli jako bán chor vatský, nýbrž pouze jako tajný rada. »Obzore snad nebyl ještě zpraven, že při přísáze by také ministr za Chorvatsko Ervin Cseh.

Chorvat František Ferdinand Ferdinand korunovat Cseh Záhřeb Chorvatsko Rakousko Uhersko Uhry Chor Ata

16 title

Politické zprávy zahraničné.

17 article

V Praze, 30. června.

Praha

18 article

Srbsko v nejhlubším úpadku. Bělehradský dopis v »La Serbie« divokými ale pravdivými barvami líčí nejhlubší úpadek do jakého Srbsko bylo přivedeno oběma posle ními králi, z nichž jeden je mravně úplně zvrhlý a druhý neschopný, aby jako soukromá osob žil bez kurátora, neřku aby autokraticky vlád národu, oba pak mají společnou vlastnost Obre novičů: zlobu a bezohlednost. Srbský národ nepozdvihuje se, je tich zdánlivě tyranům a katanům svým neodporuje avšak všeobecný passivní odpor je tak mocný že státní stroj srbský co nevidět se zastavl Vládní orgány nejsou s to uvesti v život an nejnevinnější zákon, který odhlasovala nynějš skupština. Úřady utíkají se k pomoci žandarmův ale marně. Lid vidí v každém zákoně a v kaž dém úřadním nařízení pasť, ku které se dává vléci, jíž ale v posledním okamžiku dovede s vyhnouti.

Srbsko Lido Le Serbie

19 article

Srbové nikdy neplatili daně radostně; ale dříve byli přesvědčeni o jejich nevyhnutelnost a platili přece, a dnes museji býti ku placení násilím nuceni. Vědí, že daně neslouží dobru země, nýbrž Milanovi. Ministr financi, aby po vzbudil horlivost berních a exekutorů, dal pro ně zhotoviti zvláštní pochvalné diplomy, současně slíbil obecním představe ným 50 pot. z daní, které od svýc spoluobčanů seženou. Na soudy se nikdo neobraci. Jsou považo vány za chrámy soudcovské libovůle a Milanovy rozkazy slaví v nich své vítězství. Sami advokát nerespektují nálezy soudů. Soudcové chtějís úctu advokátů vynutit. V poslední době 11 advokátů bylo pokutováno 300—2000 fr. za to, že projevili nedostatečnou úctu k soudům; třem jiným advokátům bylo odňato právo obhajovati Ještě úzkostlivěji národ vyhýbá se úřadům policejním. Toho dřive nebývalo. Policie srbská byla zřízena v duchu moderném a na policej ního prefekta každý občan obracel se s důvěrou jako na přitele. Dnes jest úplná změna. Sedláe

Srba Milan Milanův

21 article

zajdou si třeba několik kilometrův, aby se vy- hnuli policejnímu úřadu. Dnes je každý poli- cejní zřízenec i s prefektem považován za ne- přítele. Úřadní noviny každý den uveřejňují se- znamy občanů potrestaných za to, že neupo- slechli pozvání na policii Chrámy proměnily se v politické tribuny s nichž káže se boj proti radikálům a lásk k... Milanovi. Lid se proto vyhýbá i domům bo žím a všem stykům s nehodným duchovenstvem Škola trpí následkem nepřátelství, panují- eího mezi učiteli, vesměs radikály, a mezi před- stavenými obcí, vesměs jmenovanými polici Učitelé jsou pronäsledováni bez milosrdenstvi Již Milan sám nahlíží, že to tak déle nejde, a dal do svých »Malých Novin« napsati článek o potřebě vzájemné důvěry mezi činov- níky státu a občanstvem. Vytýká úřadníkům, že se nad občanstvo vypínají; mají se svých výšin sestoupiti k lidu, býti k němu vlídni a poučo- vati jej, že jde o jeho blaho a že vláda chce pracovati k jeho hospodářskému povznesení. Ale marno vše! Slovo »hospodářské povznesení« v ústech Milanových vyjímá se jako sarkasm. Jak může ten, kdo celý život jen svlékal, dojít víry, když slibuje, že někoho také obleče?

Milan Milanová Malá novina

22 article

Z bojiště prusko-polského. Poloúřadní listy v Němeích píšou: »Z faktu, že Poláci vytlačují dvojjazyčnost ze svých okresů, soustavně Němce i utrakvisty boykotujíce, ně- mecké říši i všem veřejným korporacím vzcházi povinnost, všemi silami starati se, aby Němci průmyslníci, obchodníci a dělníci nebyli nuceni z takových okresův ustupovati a aby ve svých živnostech nebyli polskou agitací olupováni. Proto bude třeba bedlivě dáti pozor, aby všecky dodávky pro erár byly zadávány jen Němcům. jako to ode dávna Angličané dělají nejen u sebe v Anglii, nýbrž i v koloniích.e Polské listy poznaňské odpovídají, že tot vyzvání jest úřadním potvrzením, že Němcům jde o bezpráví a zneužívání moci. V praxi Po- láci nikdy neměli účastenství při dodávkách pro pruský erár, ale vždycky měli na ně právo Bude-li každý Polák úřadně vyloučen z doda- vatelství, polská společnost neutrpí tím žádných ztrát, ale přibude jí o jeden důvod víe, aby se Poláci cítili v Prusku ne jako ve vlasti, nýbrž jako v nepřátelském zajetí. Oč lépe daři se Polákům v Rusku, kde nikdy nikomu nenapadlo podobným způsobem Poláky vylučovati ! Směšno je naříkati na bojkot polský, neboť celá ně- mecká politika je protipolským a protislov van ským bojkotem.

Polák Němec Němec průmyslník Angličan Němee Anglie Rusko

23 article

Pronásledování v Bosně. Član srbské pravoslavně) deputace, jež přišla nedávno do Pešti, douřýjíc, že jí bude dopřáno slyšení císařského, Bogdan Milanovi z Petrovce, byl vraceje se domů na hraniei očekáván hlídkou četnickou a /hnán do Petrovce, kde jej zavřeli a dosud ve výzení drží. Petrov- ská církevní pravoslavná obec na nátlak úřadův odvolala plnou moc, již BBogdanu Milanoviči byla dala. Přes to byl předsleda církevní pravo- slavné obce Stojan Baňac pokutován 100 zl jeho písař 20 zl., oba pak vypověděni z P - trovce do svých rodných obcl. Okresní v Ljubuškém v Hercegoviné svolal mohamedánské občanstvo a předožil jim k po- depsání listinu, že nikoho s deputaer do Pest nevyslali. Občané odepřeli podepsati takové pro- hlášení. Podepsal pouze jeden, mohamedán Hasan Guja, jenž je člověk od vlády odvislý. Když se mu to nezdařilo, okresní dal rozhlaso- vati po městé i okrese, že všichni, kdo podpis odepřeli, budou zavřeni a pokutováni, a že jen tím se spasiti mohou, dostaví-li se sami na úřad a poprosí, aby směli podepsati. Nátlak ten účinkoval na některé a podepsali. Nepode- psavší skutečně byli odsouzeni do vězení n 8—14 dní s každodenním postem. Mohamedáni v Ljubuškém nemálo jsou podrážděni tím, že jim jako za odpověď na jejich nevyslyšené žaloby proti katolické pro pagandě robotou bylo uloženo opraviti a vyč stiti katolický hřbitov. Politický úřad ne- spokojil se tím vším a dal po všech hostincích a kavárnách v okrese rozeslati seznam oněch

Član Bogdan Milan Petrovec Milanovič Baňac Hasan Guja Boseň Pešť Petrovka Petrov Hercegoviný

24 article FEUILLETON

FEUILLETON —a. V Paříži, 29. června 1900 Chci pokračovati v líčení toho, po čem by Čech na pařížské výstavě marně pátral. Je to dost těžký úkol v té světové záplavě věcí krásných, zajímavých a důmyslných, svěd- čících o mohutnosti lidského ducha, právě tak jako o jeho bizarnosti, však při soustavném probírání velkolepých pokladů, které snesl člo- věk, aby dokázal, jak statečně pokračuje na dráze, přibližiti se co možná svému věčnému. velikému, v pravdě svatému pravzoru, konečně se shledáme s tak mnohými krajanskými věcm — kterých tam není. Lajdal jsem se z hotelu naší krajanky ma- dame Goebové v ulici Lanery 29, kterouž všem navštěvovatelům světové výstavy co nejvřeleji doporučuji, když u samého Jenského mostu vrazil do mne známý z dřívějších dob Němec — dnes nemožná už to věc, s Němcems spřátelit — a chopiv mne za rameno, docela jako pruský šikovatel na evičišti, kategoricky mi velel: pojďte! A víte kam mne vedl? Do německého representačního restaurantu. Doznám upřímně, že tak elegantně zřízených místnost jsem na výstavě dosud nenalezl, a tak výtečně že jsem rovněž nikde nejedl. Vždyť se mi zdálo, jako by stará sláva bratří Provencal- ských a Vefourova byla se divným řízením osudu odstěhovala do — Némec, aspon

Čo Němec Provencal Paříž Lanera svatý pravzor

25 article

do těch výstavních. Ovšem laciným naše dejeůner nebylo, naopak potili jsme se, jak náleží, však za to jsme posnídali s největší elegancí a při tom jsme si pochutnali. Fran- couzi, jakkoli neradi, uznávají, že tímto něme- ckým restaurantem jsou překonáni, avšak také si vypravují, jak si dal německý císař podni- katele předvolati, jak mu slíbil bohatou státní subvenci a odměnu, vynikne-li a jmenu německému čest způsobí, při tom ale mu též »hrozným« trestem pohrozil, kdyby se opováži v Paříži vkročiti ve staré šlépěje universálních německých omáček a třikrát ohřívaných beef steaků. Přítel Němec byl u vytržení a když ne- zbylo mi nic jiného než potvrditi, že vše bylo výborné, nemohl se udržeti a objal mne. Abych nadšení jeho poněkud zehladil, spustil jsem po- jednou: »Jen jednu výtku činím vašemu re- staurantu.« »A ta by byla?« tázal se, vyvalivn mne oči. »Že to není restaurant německý, lépe ř čeno, že to nebyla národní vaše kuchyně, ze které jsme jedli, nýbrž anglicko-francouzská.s Popiral co nejrozhodněji. Však když jsem mu připomenul, že neby na jídelním lístku ani »Eisbein« se zelím, an husa s »Grünkohlem« — s něčím, co špenátu se podobá, ani úhoř »na modro« s okurkovým salátem, ani hrozná letní polévka z vyvětralého studeného piva, které říkají »bierkalte Schale«. odmlčel se. »Nyní ale půjdete vy se mnou« — kázal jsem. »Tři, čtyři hodiny se zde nejroz- manitějším způsobem budeme bavit a potom i

Fran Němec Paříž

26 article

zajdeme na diner do »čoského národního r staurantu«. »Do českého ?« »Ano, pane! Což nevíte, jak proslavena je česká kuchyně? Což nevíte, jak česká ku chařka v celé střední Evropě je hledána A můžete se domnívati, že my, tak čilý, svo pověsti dbalý národ, dáme si ujíti příležitos tak vhodné a nepochlubíme se světu, co u nás ve vzácné dokonalosti je domovem? Nepamatuj si ani, co s Němcem všechno jsme vytloukl onoho půldne. O pátě hajdy do našeho restaurantu.

Němec Evropa

27 article

Ne velká, ale hezounká budova v čisťoučkém slohu renzissančním, jako by ji byl dělal Dinzen- hofer. Kolem verandy rozkošná zahrada, boh ví jak a z čeho vybájená. V prostřed za hrady, uprostřed bílých a červených růží zve se hrdá socha Prahy z kararského mramoru, objednaná obcí pražskou u Strachovského z 5000 zl. Uvnitř je nádherný sál s bohatým. ale přísně slohově českým nábytkem. V čele je Hergesellova a Procházkova skupina »Čechie přináší Francii holdovací dary« a vyzdoben mimo to obrazy vesměs domácích našich uměleů Sestavil jsem Němei zvláštní menu: Polévka sousedská (s nudlemi a rozkrájenou v ní sle- picí). Hovězí maso šťavnaté s koprovou omáčkou a s knedlíkem. Drobečky s knedličky a kar fiolem. Mladou husičku s kedlubnovým zelím nebo okurkovým salátem, event, smažené kuře se sladkým hráškem, třešňové koláčky, ovoce a mezi ním lesní jahody s hustou sme ta nou.e Bože, jak ten Němec do sebe to soukal A jak jsem byl šťasten, že jsem jej mohl ta důkladně přetrumfnouti.

Strachovský Hergesellův Procházkův Čechie Drobeček Němec Praha Francie

28 article

Jenom že milí a vážení čtenáři: takovéh českého restaurantu, aniž podobného, na pařížsk výstavě vůbec není . . Aby se mi ale vytýkati nemohlo — v Čechách je dost zlých lidl, kteří by toho byli schopni — že nejvíce jsem postrádal na vý stavě toho, co se jí a pije, dovolil bych si upo zorniti a v zájmu národní naši cti doporučit všem krajanům, aby, jakmile vkročí na Marsovo pole, zabočili ihned ku krásnému smělému »pa villonu české kulturní práce«, jejž zbudoval z součinnosti vynikajících výtvarných umělcův našich mistr Polivka. Nalezá se v nejbližšín sousedství paláce krásného umění, v oněci místech, kde dostaveníčko dala si aristokracie ducha z celého světa. Obsah paláce sestaven je tak, jak skutečně jsme se vyvíjeli. V přízemí první počátkové naš kulturní pouti, nad nimi zajímavé doklady kul turního postupu dalšího, nejvyšší pak jeho nej zářivější výkvět, jeden vypučelý ze stonku pravdy, druhý ze stonku krásna. Ne pouze Čech ale i vnímavý cizinec ne bez hlubokého pohnuti sleduje zápasy malého počtem národa našeho, který v různých dobách svého vývoje sváděti musil boje s národy velikými, ba brániti se proti křižáckým tažením celé Evropy a který pře hrozné pohromy, jež jej byly stihly, přece svou existenci uhájil a opíraje se o nezmarnou vnitřní sílu, dnes v jedné řadě postupuje s ostatními

Marsův Čechy Evropa villon český kulturní práce sousedství palác krásný uměný

29 article

kulturními národy. Co v dávnověku, co v době novější vykonal český člověk — to všečnno v tomto pavillonu sneseno. Pravé to museum velkolepých zápasův ducha průběhem věků — dole allegorisováno skvostnou skupinou Levého »Národ český jako mučedník« a vznešenou sochou Myslbekovou nahoře: »Národ český jako vítěz !e Promiňte mé fantasii, milí krajané, nebo vězte, že tohoto slavného pavillonu ani na blízku velkého, ani v sousedství malého paláce umění nikde není, ba že byste ho na celém vý- stavišti marně hledali Nechci býti zlomyslným a vim, že za málo peněz je málo muziky, ale jediný zástupce ná- roda českého v komisi generální a pánové, kteři byli v různých komisích zemských, by se za vděčili veřejnosti, kdyby řekli, jak se stalo,ze národ český, pokud se týče pařížské výstavy, tal byl odbyt. Krásný, ba ve svých detailech přímo velko- lepý interieurek český, vystavený hlavně zásluhou obchodní komory pražské a jejího předsedy, na representaci národa, jakým je náš, nestačí. Poukazovat k tomu, že president Loubet tímto naším interieurem vstoupil do rakouského oddělení, mnoho neznamená. Do malého soukro- mého bytu vstupuje se namnoze — kuchynía hrdými snad na to také nemůžeme býti, že nás »pokojik« povýšen byl panem Loubetem na »předsíň« Rakouska

Myslbekův Loubet Rakousko