Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 10.

2

NARODNÍ LISTY

3

1. července 1900

4

Číslo 179.

5 article

dostalo před lety, když jsem vás ještě tak zbožňoval.« »Tato poznámka mne těší; kdybyste toho nebyl doznal, věřte, nebyla bych mohla k našt zábavě mnoho přispěti. Myslila jsem ale, že po tolika letech jste zapomněl na mmulost, což by bylo docela přirozené u — šťastného manžela. »Jest snad zradou na manželce, vzpome- ne-li muž na episodu ze svého mládí, kteráž je ve spojení s takou ženou, jako jste vy?« Ztlumil hlas a naklonil se ku předu, jakoby čísti chtěl v jejích očích. » nevyrušujte mne žádnou omluvou. Ne- lichotím, snažím se obdiv svůj projeviti slovy kterých Agáta před lety slyšeti nechtěla. Chtě bych být básníkem, pak učinil bych v písn nesmrtelnou Agátu, kterou jsem miloval a ztratil, vlastně která mně nikdy nenáležela.« »Ano, jste vysoce vzdělaný muž, ale jak si lze dobyti dívčího srdce, o tom jste neměl an tušení.« »Přiznávám se, že byl jsem zbabělý, byla jste ale hrda, bál jsem se k vám přiblížiti. A pak držela jste se stále v jakési vzdálenosti, takže se má hrdost proti tomu konečně vzbouřila a já prchl hluboce jsa roztrpčen.«

Agáta

6 article

»A klesl do náručí Mariina ?« »Ano,« odpověděl klidně, »ta byla od po čátku mojí přítelkyní. Ona nalezla ten pravý lél pro mou zraněnou hrdost — a ostalní násle- dovalo samo sebou. A přec,« pohledl na ni. »přišly chvíle, kdy pevně jsem věřil, že — ne jsem vám lhostejným.« »Tím jste mí také nebyl,« odvětila prostě »proč neměla bych býti upřímnou vůči vám ? — Dovedo býti vůbec žena upřímnou k muži? Jak mnoho žalu by bylo se světa odstraněno, kdyby ženy byly upřímné.« »Vědomí, že mne máte ráda, bylo by mne po celý život blažilo, byť byste i nebyla mně náležela.« »Nemluvte, prosím,« žádala tiše, »pan professorová Braunová nás pozoruje.« »0, nechte ji! Agáto, já přes moře byl bych přišel, celý svět byl bych procestoval, pro to, co jste nyní vyslovila — že kdysi jsem vám nebyl lhostejným.« Mluvila klidně, bez znatelného rozčilení. ale přece chvílemi se hlas její zachvěl.

Mariin Braunová Agáta

7 article

»Jednou prosila jsem vás,« vyprávěla, »abyste nás ještě navštívil, leč — stal jste s mi cizím. Ano, zapudila jsem vás, ale tu právě toužila jsem po vás. Já cítila jsem, že dlouho dost jsem si s vámi zahrávala. Bylo to za let- ního odpůldne, když jste ke mně přišel — pa- malujele se ještě ?« Přisvědčil mlčky. Zpívala jsem všechny ty písně, které jste měl tak rád, leč záhy jsem zpozorovala, že navždy jste pro mne ztracen. A pak, když jsem ukončila,« pravila tišeji, »řekl jste něeo hrozného — vy dal jste mi cítit, že mne ne- milujete. Činila jsem vám výčitky, že již vám je hudba lhostejnou, a tu jste mi řekl: Na- dšení minulo ... To bylo vše, ale stačilo to.« »Já jsem lhal,« chvěje se, odvětil, »trpěl jsem nevýslovně, když vy jste zpívala, leč obá- val jsem se vašich rozmarů.« »Vyjednáváte denní otázky?« Ozval seze sousedství hlas paní professorové Braunové která se v jejich rozmluvě chtěla zúčastníti, poněvadž její soused nebyl dosti zajímavým Agáta se otočila k ní a přisvědčila s úsměvem »Denní otázky!« opakoval Lorenz. »Tato jest největší otázkou mého života. Ni okamžiku nesmíme zmařiti onou dámou. Rcete mi, smím- se vůbec potom ptáti — kdy jsem dostal ná- stupce ve vašem srdci ? Vím, že nejste vdána, ale řekněte mi přece, jak dlouho jsěm panoval?

Braun Agáta Lorenz

8 article

Vždyť chceme býti upřímni.« »Přes propast, kterou manželství vaše mezi námi utvořilo, smím se to odvážiti —« »Nuže, mluvte přes onu propasť měho manželství,« přerušil ji netrpělivě. »Vy jste vším vinna. Proč nemluvila jste poctivě, jako člověk ku člověku. Což není duše druhě duši. kterou miluje, ničím povinna? Uznejte přece směšnost své ženské správnosti ! Protože jsem ženatý, chcete mi říci onu pravdu, která mi pomoci nemůže; kdežto kdybych byl svobodný tatáž slova učinila by mne nejšťastnějším člo- věkem.« »Máte pravdu,« odtušila. Pak za oka- mžik pokračovala: »Já jsem dnes přišla sem přesvědčiti se, zda-li jste hoden, abych na vás ještě vzpomínala. Ano, jste toho hoden! Chci vám tedy něco říci, o čem jste nikdy nevěděl, čeho nikdo neví a co dnes poprvé a naposledy bude řečeno, neboť my se již asi nikdy neshle dáme«, — zamlčela se a sklonila hlavu. Mez tím se zábava kolem nich hlučně rozproudila, takže se jich nikdo nevšímal.

9 article

»Přišla jsem dnes večer, abych uviděla, zda-li jste se stal tím, čím že se stanele jsem doufala, a co svět o vás mluví. Milovala jsem vás vždy. Vědomí, že jste hoden mě lásky. blažilo mne po ta celá léta. Nebuďle sentímen- tální,« pravila s veselým úsměvem, » nestěžujte si na ztracený život, můj jím není a nikdy nebude. Nechci býti nešťastna. Také dnes se vrátím domů šťastna, že neztrácím svého ideálu.« »A podrží tento ideál své bývalé místo?e »Buďte jist,« přisvědčila, »že zůsťane, ja kým a kde byl. Vámi byl můj život šťastný vámi též zůstane.« Oba seděli okamžik mlčky, pak pravila Agáta tiše: »Co myslite: nečiní nás vědomi, že milujeme toho, kdo hoden jest naší lásky. dosti šťastnými?« Hlas zvonku ohlašoval nové číslo pro gramu a zábava utichla, když sálem zazně krásný baryton: »Jen jednou v roce kvete máj«. Oba naslouchali mlčky. »Jen jednou žití láska«, zpíval onen mladík tak tklivě, jako dovede zpívati jenom člověk, který nepozna ještě žalu.

Agáta

10 article

»Myslím, že nyní můj život bude stálým májem,« napsal dr. Lorehz na lístek papíru podal tento Agátě mezi tím, co celý sál se otřásal bouřlivým potleskem. »ápáto,« zašeptal jí pak, »není žádné překážky mezi námi: Jsem přes tři léta již vdovcem a děkuji bohu, že vy jste o tom ne- věděla, sice by se mi nikdy nebylo dostalo nej vyššího štěstí mého žití.« Právě v tom okamžiku pravila paní pro- fessorová ku svému sousedu: »Měla jsem dra. Lorenza za jasnou hvězdu na poli vědeckém ale dnes se valně nezaskvěl.« »Nu ano,« odvětil její soused, »on jes velmi vzdělaný muž, a nudil zajisté svou krá- snou sousedku nějakou učenou rozprávkou.« A pak když Agáta vstala, tichá, leč dojat blažeností, přeslechla ještě jednu poznámku oné dámy: »Slečna Trentenova, je krásná, ale chladná a v každém ohledu přepjatě — sprá- vná. « S úsměvem pohledla Agáta na dra. Lo- renza, s úsměvem naklonil se on k ní a z- šeptal: »Bohu díky — ne tak docela.« A. K.

Agáta Lorenzo Trentenův A K

11 article Různé zprávy.

Různé zprávy. Obchodní musea a skladiště vzorků. Nikde snad nejeví se neblahé následky centralismu patrněji, než v oboru obchodu. Vy- hovovati nejrůznějším potřebám podle jedné šablony, znamená neuspokojiti nikoho To také platí o vídeňském museu obehodním, jehož ne dostatky vytýká autor pozoruhodného článku, právě dokončeného v posledním červnovém svazku »České Revue«. Ukazuje naproli tomu názorně, jakych úspěchů ve prospěch madar ského obchodu získalo obchodní museum pešt- ské, vzniklé z pešťské výstavy r. 1885. Po- jednav o založení českého obchodního „ musea. pojednává o jeho úkolech a čákách jeho čin- nosti a podává praktické návrhy, ktorak by bylo lze vyvinouti intensivnější činnost ve pro- spěch českého obchodu, tak důležitého pro roz- množení národního jmění. České obchodní museum vzniklo podivu- hodně opět s použitím sbírek národopisných. kupeckého krámu národopisné výstavy. Spolek tento mezi jiným pojal do svého programu především »uzdravení« domácího trhu, to jest obmezování importu. Tím způsobem měla býti podporována snaha podnikavosti v oborech do- sud u nás nezastoupených a teprve v druhé řadě měla i příslušná pozornost věnována být našemu vývozu. Prostředkem k dosažení tohoto cile měly býti sbírky vzorků zboží k nám do váženého, jakož i vzorky zboží vývozného. Tedy činnost, která nezbytně vyvolává ony úkony, jež zovou se obchodně informační služ- bou a bez níž ani nelze si představiti opatření takovýchto vzorků, nehledě ani k obtížím s tln spojeným.

Český revue Český obchodní muzeum

12 article

Aby vyvarováno bylo vší soutěži vzhledem k této okolnosti, pokud vývozního spolku a vý vozní kanceláře obchodní a živnostenské ko- mory se týče, nedali zakladatelé tuto působnos českému obchodnímu museu, ačkoliv obava konkurence v té příčině se strany vývozní kanceláře komorní úplně byla zbytečnou, když zakladatelům musea netanulo na mysli vyvolati v život ústav veřejný se stejným po- sláním, jaké mají vývozní kanceláře s tím, že činnost jeho měla býti doplněna zmíněnými sbírkami a další řadou úkolů, jimiž mělo se více opět působiti ku povznesení intellektuální úrovně stavu obchodnického. Působnost Českého obchodního musea v tomto směru záleží v po- řizování zbožíznaleckých sbírek kupeckým po kračovacím školám, jakož i vedení čítárny, kde by ku volnému použití byly vyloženy adresáře knihy a časopisy pro obchodníky důležité. Před pokládá celá zpravodajská činnost a z ní vy plývající pro obchod nutná informační, poku zakládá se v užívání úřadů konsulátních, orga- nisaci, jež nadána jest tím vším, co žádá po- platkový zákon, k tomu účelu, aby vzájemn korrespondence s ostatními úřady byla kolku prosta a aby tak v této činnosti mohla se pro vésti zásada bezplatnosti, t. j. podávání všech zpráv interessentům úplně zdarma, neb jenom za náhradu hotových výloh. Zásadu tu přijaly namnoze vývozní kanceláře obchodních komor jakož i c. k. rakouské obchodní museu vídeň- ské. Této vlastnosti České obchodní museum přirozeně jako pouhý spolek nemá.

13 article

Tyto okolnosti přivodily, že není v jeho statutární působnosti nutné organické souvislosti. kterýžto nedostatek byl příčinou, že nemůže s České obchodnické museum i v tom směru vy- kázati činností, kterou si vytklo, a nehledě an k tomu, že občasné pořádání výstavek vzork zboží na cizích trzích běžného vytkla si také vývozní kancelář pražské obchodní a živnosten- ské komory, která k tomu jako ostatní komory v prvé řadě byla by povolána, kdyby důleži- tost a prospěšnost toho byla patrna. Z uvedeného až dosud plynulo by, že České obchodní museum u nás nevzniklo z na- lehavé potřeby, což odůvodňují také výsledky šetření, které podnikl zemský výbor již v roce 1888, zda-li doporučuje se, aby zřizovány byly v král. českém sklady vzorků surovin a vývoz- ního zboží. Vyslovila již tenkráte obchodní ko mora firmy z příčin konkurenčních. Budějovick komora přímo odmilala podobný úmysl z dů vodů, že nestačí prostředky země k vydržování takových skladišť, vyslovila se však pro zřizo vání skladů takových na cizích trzích pro český vývoz důležitých.

Český obchodní muzeum

14 article

Pokud další působnosti Českého obchod ního musea se týče a která záleží v pořizování zbožíznaleckých sbírek kupeckých pokračova- cím školám a šíření zbožíznaleckých vědomost u interessentů a dorostu obchodního, příslušelo by spíše technologicko-průmyslovému museu Vše ostatní, co zbývá ze statutární činnosti Če- ského obchodního musea, jako jest čítárna, ve které vyloženy býti mají k volnému použit adresáře, knihy a časopisy pro obchodníky dů ležité, byl by obor působnosti příliš omezený který snadno mohl by býti pojat v program ji- ných a již existujících sdružení obchodních. Zemský sněm král. českého při rozhodo- vání o žádosti Českého obchodního musea povolení zemské subvence jeho zvláštní posta- vení proti jiným obchodním museím postřehl v domněnce, že činnost jeho kolliduje s Vývoz- ním spolkem pro Čechy, Moravu a Slezsko, vy- zval České obchodní museum r. 1898, aby se s ním sloučilo ve spolek jediný. Toto vyzvání opětoval pak z usnesení roz počtové komise sněmu král. českého také roku loňského, uváděje za důvod stejné eíle zmíně ných korporací, jako i moment úsporný a roz- šířil toto přání fuse též na Stálou výstavu tržnici řemeslných výrobků. Jakkoliv zde nelze naprosto mluviti o ně jaké soutěži mezi zmíněnými korporacemi, přece

Čechy Morava Slezsko Český obchodní muzeum

15 article

zdá se přání zemského výboru král. českého pokud českého obchodního musea se týče. oprávněným, nehledě ani k úspoře, kterou přán své odůvodňuje, neboť dle našeho názoru při slušelo by v prvé řadě pořádání exportníeh vzorků Vývoznímu spolku, kdyby účelnost prospěšnost zařízení takových nebyla podmíněna místem. Znamená-li tedy v tomto ohledu hlavní jádro působnosti českého obchodního musea ku půdy méně plodné a práce nevděčné, doporu čovalo by se dle našeho skromného názoru tím více sloučení s Vývozním spolkem a to v zájmu cíle, který oběma korporaeím přece jest spo- lečný — to jest povznesení českého obchodu. Ba více, my považujeme soustředění sil systematický postup v provádění úkolů vytknu tých a v ostatních směrech za žádoucí a nezbytné má-li nákladná a obětavá práce těšiti se těm vý- sledkům, kterých je hodna a které může oče kávati. Pokud tato fusse týkala se také Stálé vý- stavy a tržnice řemeslných výrobků, dlužno jen poukázati na obtíže, jež by povstaly, kdybyi lato korporace, která jest utvořena na základě zákona o společenstvech z r. 1873, měla se sloučiti s korporacemi, o něž se jedná a jež z právního hlediska jsou pouhými spolky. Ale ani jinak nebylo by zde sloučení prospěšným vzhledem k zvláštnímu postavení, které zaujímá Stálá výstava a tržnice řemeslných výrobků nyní za vyvíjejícího se ruchu svépomocného, který bude ji zajisté ukládati stále nové povin nosti vůči maloživnostnictvu, v jehož prospěch pracovati jest přece jejím předním úkolem.

16 article

= Pomník Washingtonův v Paříži. Jez- decká socha Washingtonova, dar to amerických ob čanů Francii, přibyla těchto dnů do Paříže. Jest to bronzová socha zvýší 3 metrů, dílo amerických so chařů Daniela Frencha a Edwarda C. Pottera. Washington znázorněn, kterak před bitvou pozvedá meč a vzývá boha o pomoc. Socha bude státi na podstavci z americké žuly, zvýší 4 metrů. Doprav sochy z Ameriky do Paříže byla velmi obtížná. Socha koně, vážící 3971 kilogr. a socha jezdce, vá- žící 1666 kilogr., musily býti uloženy každá zvlášt do velkých beden. Následkem velikosti beden,z nichž jedna měla délku 40 metrů, nebylo možno, dopraviti je po dráze, celá doprava až do Paříže děla se cestou vodní. Bedny, jakmile přibyly do Paříže, dopraveny na místo svého určení a ihned počato s montováním sochy na podstavci. Socha odhalena bude dne 3. července, v předvečer národ- ního svátku amerického, u přítomnosti nejčelnějších členů americké osady v Paříži. = Drahé vejce. V dražební místnosti Steven- sově v Londýně bylo těchto dnů prodáno vejce velké alky za cenu, jaká dosud nikdy nebyla placena. Nej- nižší nabídka byla 161 I. št. 5 sh., poslední nabídka pak 331 1. št. Ba i menší exemplář, jenž současně prodáván, docílil 193 l. št. 10 sb., o 5 l. št. 5 sh. více než r. 1894. Tato vejce byla před šesti lety ob- jevena podivným způsobem. Jakýs mladík byl pří- tomen dražbě nábytku v Kentu, kamž se byl odebral na kole. Mimo jiné podivné přírodniny zpozoroval dvě velká vejce. Za obyčejných okolností byl by je mohl dostat za 8 sb., ale jakýs muž, jenž chtěl mit všechny přírodniny, počal přihazovat a dohnal jej až na 36 sh. Zavázal si je do šátku a přivázav si uzlik na kolo, jel domů. Později shledáno, že to jsou vejce velké alky, druhu již vymřelého a jedno z nich bylo.

Washingtonův French Potter Steven Paříž Francie Washington Amerika Londýn Kent sh

17 article

ačkoli mělo puklinu, prodáno r. 1894 za 279 I. št. 10 sh. Ceny za vejce vyhynulých pláků v posledních letech značně stouply. R. 1856 prodáno u Stevensa jedno vejce za 21 l. st. 30 sh. Čtyři duplikaty, jež byly majetkem Royal College of Surgeons, prodány po 30 l. st.; jedno z těchto vajec roku 1887 docílilo 168 1. st. Řok po té jiný exemplář, jená roku 1852 koupen byl za 18 I. st., prodán za 230 1. st. Roku 1890 musil sir Vauncey Crewe za jedno vejce za- platit 322 1. st. 10 sb.; za dvojnásobnou cenu bylo tehda lze dostat vycpanou velkou alku a její vejce- = Výprava k soverní točně. Ze Št. Johns, N. F., se oznamuje: Parník »Windward«, v bouřia mezi ledovci osvědčená to loď amerického cestovatele k severní točně, poručíka Pearyho, vyzbrojuje se zde pro novou výpravu. Parník byl pět měsíců v suchém doku a byl důkladně opraven. Byl nasazen nový šroub i s hřídelem a stroje zlepšeny, takže parník může o 11/2 uzlu více uraziti v hodíně nežli dosud Tentokráte popluje parník »Windward« k severní točně jako americká loď, neboť kongres dovolil, aby byl zapsán do amerického lodního registru. Parník. za velení kapitána Samuela Barletta, odebéře se odtud do Sidneve, B. C., kde bude zásoben uhlím- Dne 1. července vydá se výprava na cestu do Etaba. na severním pobřeží Gronska, kde se nalezá zimní stan Pearyho. Tam obdrží kapitán Barlett instrukc pro další cestu. = Předchůdci Babyloňanů. Na staro babylonských nápisech vyskytují se častěji nápisy v řečí, lišící se naprosto od se citské babylonštiny, spolu s bahylonskými překlady. Ve dvou případech označena tato nesemitská řeč výslovně jako sumer- ština (nazývají ji také akkadštinou). Zesnulý Terrien de Lacouperie a zcela neodvisle od něho rev. C. J.

Řok Crew Johns Peary Barletta Babyloňan Lacouperie Etaba Royal College of Surgeon sh

18 article

Ball již dříve vyslovili názor, že dřevní Sumerové byli v úzkých stycích s dřevními Číňany. Byli ve- deni k tomu momenty linguistickými, paleografickými a historickými. K týmž výsledkům dospívá T. G. Pinches v posledním svazku »Journal of the Roval Asiatic Society«. Přináší jakožto nový materiál vy- obrazení z de Sarzee-ových »Découvertes en Chaldée« a sice sumerské basreliefy, jichž hlavy mají šikmé oči čínské. Pinches pravl: »Nečetné so- chařské práce, na nichž se jeví více méně typ šikmých očí, potvrzují závěry Lacouperie-ovy a J. C. Ballovy. Proto ještě není nutno předpokládat, že Čí- ňané jsou nezbytně potomky starých Sumerů, aneb že staří Sumerové přistěhovali se do Babylonska z Číny. Je-li vskutku, jak se zdá, souvislost mezi kulturou předsemitsko-babylonskou, tak zvanou sumerskou čínskou, dlužno předpokládat, že oba národové ze společného střediska se přistěhovali do Babylonska. jednak do Číny, bezpochyby ze země východně neb severovýchodně od Babylonska a západně od Číny Sumerské nápisy kladou se do třetího tisíciletí před Kristem. Jak prastarou i vůči kultuře sumerské musí býti kultura činská, když ve fysiognomiích vyobra zení z tehdejší doby jeví se ještě mongolský ráz a byl-li tento ráz tak značný, že řeč zemí mezi Eu- fratem a Tigrisem byla řečí plemene mongolského Když Semilé ve třetím tisícileli př. Kristem panovali v Babylonsku, byly ještě hymny, žalmy, kouzla a pod., ale i královská nařízení a zákony psány řečí, jakou učenci považují za čínsko-mongolskou.

Ball Sumer Číňan T G Pinches Sarzee Ballův Krist Čína Babylonsko Tigris Découvertes en Chaldée journal of the Rovat Asiatic societa

19 article

= Automobilismus, jenž, jak se z počátku zdálo, kvapem se blížil »době bez koní«, tak že i mnozí hospodáři a pěstitelé koní s nedůvěrou hle- děli vstříc jeho vývoji, nejeví v poslední době nikterak takovéto hrozné účinky. Statistika počtu koňstva v Paříži, kde užívání automobil neobyčejně rychle zdomácnělo, ukazuje, že navzdor četným automo- bilám vzrostl počet koní za rok skorem o 5000. Toho času nalezá se v Paříži 98.284 koní, kdežto dle sčí- tání v roce předešlém bylo jich pouze 93.652. Z pří- růstku 4682 připadá na společnosti omnibusů 1005 jichž koňstvo z 15.833 vzrostlo na 16.838. V doprav- nictví vzrůstá stále potřeba koní, neboť rychlý vzrůst obratu zboží nabývá ve městě takových rozměrů, ž vývoj automobil mu nemůže stačit. Také to nemá nijakého vlivu na zámožné majitele koní, kteří, byt i koupili automobilu, přece proto nezmenší počel svých koní. Mimo to jest přeměna drožek v auto- mobily ještě dosti vzdálena, neboť všechny pokusy ve větších rozměrech v tomto směru setkaly se dosud s nezdarem. = Žaponské lakované práce. Šanghajský jeden časopis oznamuje: Parádní kus- žaponské práce ve zlatém laku byl onehdy prodán firmou Kuhn Komor v Jokohamě. Je to skříň pouze 50 palců vysoká a 37 palců široká, za niž zaplaceno

Paříž Jokohama Kuhn komora

20 article

10.000 jenů (1 jen = 1 zl. 32 kr.). Řezby a malby jsou dílem předních uměleů a zlacení jest tak silné že se zdá, jakoby skříň byla vykládána zlatými de- skami. Takovéto parádní kusy uměleckého průmyslu žaponského jsou neobyčejně vzácné, neboť se nyní skorem ani nehotoví. Nalezají se výhradně v soukro- mém majetku starých, bohatých rodin žaponských Také tato skříň, jež prodána jakémusi Angličanu v Bradfordu, pocházela ze soukromé sbírky žaponské jež musela býti prodána pro finanční nesnáze maji- telovy. Takovéto kusy dostávají se málokdy do ob chodu. Před pěti lety prodána touže firmou skříř zdobená zlatým lakem za 7500 doll, do Filadelfie. brzy na to jiná za 8000 doll. bankéři Reckettovi do Londýna. Jmenovaná firma má nyní ve svých boha- tých sbírkách ještě jednu podobnou skříň, rovněž velmi krásnou, jež svou bohatou ozdobou vzbuzuje všeobecný obdiv-

Angličan Bradford Filadelfie Londýn jen zlatý jítsky

25 article Levic

Levic (500 metrů) (hornoalpin. lázeňská místa). Čelný léčebn závod prvého řádu. Celoročně v létě i v zimě otevřeno. Od 1. ledna 1900 v řízení nové správy- První léčebná doba za řízení nové správy započne dne 15. května 1900. Arsenová voda „Levico“ ve všech lé- kárnách k dostání. Silná voda „Levico“ a alabá voda „Levico“, Železniční stanice dráhy valsuganské, jedna ho- dina od Tridentu. — Severojižní brennerský expresní vlak až do Tridentu. — Přímé spo- jení rychlovlakem ze všech a všemi směry Prospekty, popisy, obšírné vysvětlivky sdělí ve- škeré uznané „cestovní kanceláře“, jakož i ře- ditelská kancelář v Charlottenburgu (Berliner- strasse 33) a v Levico, jižní Tyroly.

Trident Charlottenburg Berliner Leviko Tyroly Trident Prospekta

30 article Mistra Jana Husi.

Mistra Jana Husi. Cena 1 zl, vázané 1 zl. 50 kr., poštou o 10 k více. Na druhý díl lze předplatiti 1 zl. 10 kr. K rozdělování mezi členstvem spolků a mezi účastníky slavnosts 15. 654 hodí se spisek Jeho doba, život, činnost, povaha a význam. Cen 10 kr. Objednávky vyřídí každé knihkupectví, zvláště A1. Neubert, nakladatelství v Jilemnici Čtitelé Husovl mají nejlepší příležl- tost osvědčiti svou lásku k nému tím, budou-li pilně čisti jeho spisy : O po- znání cesty pravé ku spasení („Dcerka“). .. Provázek třípramenný . . . O svato- kupectví... Zrcadlo člověka hříšného ... Zrcadlo hříšníka meněí. . . O šesti bludích.... Devět kusův zlatých . . . O sedmi smrtelných hříších.. . O man- želství... Jádro učení křesťanského . . Výklad písniček Šalomounových .. . Ká- zání dvoje... — jinak všechna láska k němu jest planou fráz t.

Jan Hus Neubert Provázek Šalomounův Jilemnice

38 article Na počest J. Arhesa

Na počest J. Arhesa snižuji cenu jeho nejdůležitějšího spisu „Pláč koruny české“ neboli „Persekuce lidu českéh v letech 1868—1873“ na cenu polovični a prodávám jej tedy za 7 K 20 hal. místo 14K 40 hal., a platí anížená cena ta tio konce srpna 1900. Spis ten obisahuje vypsání politických bojů národa našeho za samostatnost a svéprávnoue v letech 1868—1873 a tehdejší doba vzhledem k ny nějším poměrům má v sobě mnoho podobného. Obsta- rati jej může každé knihkupectvi. Dr. Frant. Bačkovský, knihkupectví, obchod s hudebninami a uměleckým výrobky, antikvariát a nakladatelství v Praze (Žitna ulice č. 55 n.).

Obst doktor František Bačkovský Praha Žitna ulice

40 article Vytrvalé květiny.

Vytrvalé květiny. Výběr nejlepších a nejvhodnějších druhů ku pě- stování v zahradě a k pracím vazačským Napsal Václav Gottwrall. Se 48 nádhernými přílohami. Vycházl v sešitech (asi 20) po 30 kr. Stále více přichází do módy pěstování rostlin ví- celetých, nejen k vůli značné úspoře, ale i také, ž přicházejí ve známost skvostné odrůdy vytr- valých květin, které znamenitě zdobí zahradu při nákladu nepatrném. Při dnešním rozvětveném ob- chodu semenáiském je nutno dbáti toho, abychom zvolili skutečné druh krásný a vděčný, kterým nebu- dem po dlouhém čekání zklamáni. Dílo naše přináší akvostný výběr těchto květin s pečlivým ná- vodem ku jich pěstění a s ohledem na naše klíma. Nádherné obrazy budou nejen ozdobou díla, ale 1 střn zahradních budov a verand. 15192

Gottwrall