že mu malíčekuťal a ostatní prsty mu zranil. Po seknutí Pitrus uprchl a byl v Hybernské ulici dohoněn a zatčen. Na žižkovské strážnici poskytnuta zloději lékařská pomoc, načež byl dopraven k léčení do všeobecné nemocnice. — Pachatelé vražedného útoku v arci- děkanství v Hrádku (Grottau) nejsou dosud vy- pátráni, avšak zdá se, jak sděluje »Bohemie«, že orgá- nové bezpečnosti jsou jim již na stopě. Dne 18. t. m. večer, tudíž v předvečer útoku, jela pí. H. z Hrádku dráhou z Liberce domů v oddělení vozu, ve kterém seděli též dva muži! Menší z nich měl plášť a stále hovořil, kdežto druhý vůbec nemluvil. Na nádraží v Hrádku oba vystoupili a odebrali se do města. Na cestě přistoupil menší muž k pí. H. a tázal se jí, kde bydlí p. arciděkan a je-li již hodně starý. Paní H. udala mu byt arciděkana a dodala, že sice jest již velmi starý, avšak že na své stáří jest ještě statný. V noci po té proveden loupežný útok. Pří- štího dne jeli dva neznámí muži ranním vlakem z Hrádku směrem k Liberci. Zdá se, že muži tito byli pachateli útoku v arciděkanství. Na nádraží v Hrádku nastrkali uloupené papíry do skřínky, kde byly později železničními zřízenci nalezeny — Při práci těžce zraněn. Těžká nehoda postihla dnes dopoledne 21letého dělníka Josefa No- váka, bydlícího v čís. 159 na Hradčanech a zaměst- naného při stavbě vorového přístavu na královské louce na Smíchově. Novák s několika jinými sou- druhy dopravoval vlak s pískem na úzkokolejné dráze. Při vysypávání písku s vozu převrhl se ne- šťastnou náhodou vůz, padl na Nováka, jemuž levou nohu úplně roztříštil. Těžce zraněný byl v ambulančním voze záchranné stanice odvezen do všeobecné nemocnice.

— Vystěhovalci. Včera ubíralo se Prahou 3 vystěhovalců z Řešova do Ameriky. — Z Krkonoš. (Výlet na lyžích dne 16 a 17. dubna.) Již dne 14. t. m. zpravili jsme čte- nářstvo své, že v Krkonoších dosud mnoho sněhu leží. Udání to plně potvrzuje se další zprávou o pořá- dání »jarního« výletu na lyžích do Krkonoš. Účast- níky jeho byli pp.: Dr. Boh. Brauner z Prahy, J. Buchar ze Štěpanic, K. Frank z Nov. Světa a K. Hevera z Jilemnice. V pondělí, dne 16. t. m., údolím Jizerky za příjemné jarní pohody o 10. hod. dop. dojeli kočárem Hutí Vítkovických. Připnuvše sněžnice, kráčeli lesní cestou podél rozbouřeného kuželského potoku a stoupali ke Dvorským Bou- dám, kamž již o půl 12. hod. dorazili. V poledních hodinách změnila se náhle příznivá pohoda. Silný vítr, husté mlhy i výdatný déšť hrozily pokračování výletu znemožniti. Před 2. hod. odp. přestalo pršeti a skisté opustivše útulný hostinec »Dvorskou boudue, chutě stoupali po svahu Lysé Hory na Kotel. I při další jízdě šedé mlhy stále je prová- zely, takže sotva bylo lze vytyčený směr cesty sto- povati. Však po 3. hod. byly mlhy mocným větrem chvílemi rozptylovány, čímž vznikaly překvapující krásné »mlhové obrazy«, při nichž hustou mlhou prokmitající slunce jasně ozařovalo tu kterou část planiny, jež stávala se tak zjevem pohádkově půvab- ným. V Krkonoších veskrze leží do dnes na 2 až 3 metry sněhu, návěje na okrajích srázů propastí dosahují rozměrů ohromných. —

Skisté kráčeli k pramenům Labe, při čemž se- znali, že veškeré ukazováky na rozce- stí, kterými v lednu a únoru ještě bylo lze se říditi, jsou nyní úplně ve sněhu ukryty. Prameny Labe i chýše poblíže nich po- stavená, rovněž zcela pod sněhem spočívají. — Další pochod po pomezním hřbetě krkonošském byl nejvýše zajímavým tím, že mlhy výšiny horské vy- plňující vznášely se nad požehnaným krajem Prus jako mocný šedý oblak, pod nímž ve slunečném jasu mezi četnými městy a osadami skvěly se bujně zele- nající se lučiny a role, černaly se lesy a rybníky odleskem svých hladin zvýšovaly půvab dalekosáhlé této vděčné vyhlídky. Nízká teplota (+ 11/2° C.) nutila k rychlému pochodu. Před 4. hod. octli se jezdci u mocného skaliska Tvarožníku, odkudž rychle sjeli k Vosecké boudě. Posvačivše došli pak místa, jež skupina Sviňských kamenů označuje a vystoupivše na skalnaté temeno Jíní- noše bavili se opět čarokrásným pohledem na Kotel, Lysou Horu, údolí Novosvětské, na celé les- naté pásmo hor jizerských a přes ostrý Ještěd patřili až na dálné homolovité vrchy českého Středohoří. K 5. hodině odpolední překročili hranici zemskou a vedle Nové Slezské boudy po příkrém svahu lesem sjeli až k vodo- pádu řeky Zackenu, jenž mohutností svou a malebností svého okolí stal se velice vděčným ko- nečným cílem této »jarní i zimní« pouti po horách velebných. Při návratu do Nové Slezské Boudy, kde ustanoveno bylo přenocování, potkávali se s četnými turisty Prušáky, kteří na saňkách hbitě s výšin krko- nošských sjížděli do údolí. Nová Slezská Bouda, jež výstavností podobá se nám známější. Petrově

Boudě, z dobré poloviny vězí v obrovské návěji, po- skytla skistům příjemného odpočinku. — V úterý ráno očekávalo naše jezdce nové překvapení. Te- plota klesla v noci až na — 50 C. S mrazem do- stavila se i silná vánice, čímž jarní svátky ve- likonoční nabyly skutečně zimního rázu dnů vánočních! Teprve o 91/2 hod. dop. rozloučili se skisté s pruským hostincem a nežli v ne- přetržitě trvající vánici došli temene Steindlberku- sešedivěli sněhem i jíním. Též v nižší poloze ve vysokém lese značně padal sníh, jehož čerstvá sypká vrstva pokrývala ztvrdlý povrch sněhu starého. Tím rychlá jízda s temen krkonošských velikánů četnými lesními průseky do údolí Mumlavy stala se skistům velmi příjemným požitkem tohoto zimního sportu. I údolí Mumlavy samo a zvláště mocný vodopád této divé krkonošské bystřiny v této době vzbuzují obdiv mnohem větší, než v kterékoli jiné době roční.

— V hostinci »u Krakonoše« na Novém Světě po- obědvali, načež povozem odjeli do Roketnice. K ná- návratu do Jilemnice použili odpoledního vlaku nové dráhy a již před 5. hod. odp. octli se ve společnosti jilemnických přátel jízdy na lyžích. — Veškeré. vzácné zjevy, s nimiž při této jarní výpravě na ly- žích v Krkonoších se setkali, poznovu dokazují, že Krkonoše plným právem zasluhují zevrubnějšího po- znání jich mnohých přírodních krás a zvláštností. než doposud se děje. V letní době jeví se v návštěvě Krkonoš i s naší strany utěšený pokrok. Lze očeká- vati, že i příklad jednotlivých horlivých skistů a cti- telů velebné přírody krkonošské dojde v příštím zim- nímobdobí hojného následování. Jestiť i z této zprávy o »jaře« krkonošském patrno, že hory ty vykazují řadu zajímavých zvláštno- stí, s nimiž bychom nyní jedině v ne- přístupných Alpách na jihu neb vzdá- leném Švédsku a Norsku na severu setkati se mohli. Z toho ohledu zasluhuje nový zimní sport, jízda na lyžích, i v kruzích turistických

— Z Chrudimi. (Pův. dopis.) V úterý dne 17. t. m. vystoupila na městském divadle chrudimském pohostinsky pí. Hana Benoniová v úloze »Zazy«. Představení, pořádáno v cyklu her divadelní spotečnosti páně Sukovy, budilo nejživější zájem v obecenstvu chrudimském. Divadlo bylo vyprodánoa pí. Benoniová byla hned při vstupu vřele uvítána. Hrála svou úlohu s úchvatnou vervou svého tempe- ramentu, ve scénách citového vzrušení s hloubkoua tklivostí citu, která obestírala dosti pochybnou by- tost Zazinu půvabem opravdové ženskosti. Pí. Be- noniová měla s touto úlohou »Zazy«. v Chrudimi skvělý úspěch, byla nesčetněkrát volána a podány jí věnce a kytice, mezi nimi zejmena věnec od sboru divadelních ochotníků a věnec od divadelní společ- nosti Sukovy. Celé představení »Zazy« bylo zdařilé a všichni spoluúčinkující ze společnosti p. Sukovy vyznamenávali se hbitou, plynnou souhrou i pilným a pečlivým provedením svých úloh. »Palla« uspořádal na počest svého sbormistra pana Ant. Kinzla pěveckou a hudební akademii v kavárně »Slavii« p. Čámského. Bylo to první veřejné vy- stoupení kroužku, které přečetnou společnost plzeň- skou plnou měrou uspokojilo. Všichni účinkující byl odměnění hlučným potleskem.

největšího rozšíření a ocenění náležitého.

Theatralia.

Hudba.

+ Z Plzně, 20. dubna. Pěvecký kroužek

Ze soudní síně.

M atbgnome

Na cestě z Prahy. 9re (Před senátem čtyřčlenným. ) Ani snad žádný rychlovlak nebéře to po želez- ných kolejích s takou prudkostí, jako letěly 14. února před polednem tři prázdné nákladní vozy po silnici od Záběhlic k Hostivaři. Cesta vedla s pádného vršku a byla pořádně umrzlá. Proto sklouzali valaši při vojích a když do nich rozkurážení vozkové prali bičišťaty, div že vyděšeným ořům neslezly ohlavce a že nebohá zvířata nepolámala hnátů .. Sousedé záběhlíčtí domnívali se opravdu, že je to nějakou předzvěstí soudného dne. Vše bylo jako u vyjevení a vybíhalo ze stavení dívat se, co se to vlastně děje. A kočové hulákali, až zalehaly uši. Prvý z nich, vůdce divokého průvodu, házel sebou na šejtroku a vypadal přímo zběsile: z obličeje ři- nula se mu krev .. volelo es Nebylo pochyby, že mládenci přebrali a že schvá- ceni požitkem alkoholu, nevědí co činí. Záběhlický obecní radní a statkář pan Vojtěch Renner, pozo- rovav s hrůzou, že by se snadno mohlo stát vážné neštěstí a že nestřídmá a neprozřetelná čeládka ani si není vědoma dosahu svého jednání, kázal obec- nímu strážníku Františku Hladíkovi, aby uhánějící povozy s vršku předběhl a vozky vyzvál k opatr- nější jízdě, jinak, aby konal úřadní povinnost. Hladík skutečně ještě za pomoci několika občanů splnil udělený příkaz a po delším namahání prvního z kočů v šíleném letu zastavil. nlnamelna

Ale zle za to pochodil. Vozka František David, stíraje s čela a temene hlavy proudy krve, obořil se na strážníka spoustou nejhrubších nadávek a surových řečí, takže ho Hla- dík ještě několikráte musil okříknouti, aby byl z ticha. Avšak David v nadávkách pokračoval. Občan Petrlík zatím držel u uzdy funící, postrašené koně, z nichž vystupovala pára jako z rozžhavených pecí. b »Nepustíte-li mne kluci,« řval na oba muže D- vid v obličeji rudý, »rozpářu vás, darebáci ! Vy mne nebudete učit, jak mám jezdít. Co je vám do toho. či jsou ty herky vaše? Obecní strážník znova kočímu připomenul, aby měl rozum a zanechal hloupostí. Znal Davida velmi dobře a věděl, u koho v Hostivaři slouží. Proto mu nechtěl činiti nepříjemnosti a myslil, že s ním věc přece jen po dobrém vyřídí. Ale o tom nebylo ani zdání. »Kdo si tě na mě objednal s tvým plácáním?. volal spitý vozka, »ty naháči, ty 1...., až tě obec vyhodí, přijď si ke mně pro kousek chleba almuž- [snido nou!« Teď toho měl i obeční policajt dost.— Al protože viděl, že všechno smírné vyjednávání s Davidem bylo by naprosto marným, problásil kočího za zatčena.

Dá se snadno pomysliti, co tomu následovalo. Záběhlická mládež se snad ještě nikdy tak upřímně nezasmála, jako když blahého únorového dne dopra- voval strážník opilého vozku do obecní šatlavy.„ Ko- čímu ujížděly podpatky po zmrzlé půdě, takže vále se více po zemi, nežli na ní stál, strážník tahal se sním, div že se nepřerazil v kříži a tuto harmoni tělocvičných výkonů provázelo krupobití nejsprostších a nejspustlejších nadávek. Chudák záběhlický poli- cajt špatně uměl honit Davida!... Ale když kočího do šatlavy dopravili, nekončila ještě aféra. Opilý čeledín obořil se v poslední chvíli než se za ním zavřely dvéře obecníhos vězení, na Hladíka a prokousl mu prst na pravé ruce a jak- mile ocitl se na, to v šatlavě, popadl dřevěný kbe- lík, rozbil ho na kusy a mřížemi vyhazoval polínka na náves.

Za tuto směsici málo doporučujících kousků ob- jevil se včera 23letý kočí František David z Hosti- vaře před čtyřčlenným senátem pana vrchního rady Stolly, aby se zodpovídal ze zločinu veřejného násilí, z přestupku urážky stráže a z přestupku po- škození cizího majetku. Rozbitý kbelík obecního vě- zení měl totiž cenu 2 zl. Veřejnou žalobu zastupoval náměstek pan dr. šl. Pohnert, obhajcem žalovaného byl p. dr. Čeněk Fencl. Obžalovaný včera o ničem, co se 14. února v Zá- běhlicích přihodilo, nevěděl. Byl prý osudného dne tak spit kořalkou, že prý se třetího dne sám zhrozil, když mu lidé vyprávěli, co všechno prováděl. Opici pořídil si při zpáteční cestě z Prahy u michelského kupce Doudy, kdež se ve společnosti druhých kočí Nováka a Houdečka stavěl na bílé kořalce, již vypili prý asi za 1 zl. 40 kr. Dle výpovědí vývodních svědků byl tehdá Davíd nehorázně spit. Na silnici z Michle do Záběhlic vy- padl několikráte z vozu a přivodil si množství ran, z nichž krvácel, takže možno tvrditi, že jen přímým zázrakem se nezabil Ač veřejný žalobce setrval na žalobě, shrnul obhájce pan dr. Fencl v celek všechny okolnosti, jež prokazovaly zcela určitě, že u obviněného pro spoustu požitého alkoholu byl zločinný úmysl na- prosto vyloučen — i docílil obhájce také toho, že soud Davida ze žaloby pro zločin sprostil a toliko pro přestupek opilství odsoudil jej do vězení na deset dní. vvhnr A tu jen několik slůvek poznámkou.

Případ s opilým vozkou není v kriminálním re- pertoiru žádnou bílou vránou. Jsou dny, že se jedná ve všech úřadujících senátech o příhody, v nichž hlavní roli hrává napilý vozka a venkovský policajt. Za několik šestáků zpropitného, jež dostal v městě, staví se kočí za bránou na kořalce a naleje otrav- něho jedu do prázdného žaludku. Pak neví, co dělá a z opice provede hloupost. Ale nebylo by o tu, jako spíše o něco mnohem závažnějšího. Tím, že hospodář svěřuje kočímu koně s povo- zem, činí jej zodpovědným nad nemálo cenným svým majetkem. Od chvíle, kdy čeledín vyjíždí z rolníkova statku a mizí mu z očí za nejbližším vrchem, stává se sám pánem sítuace. Ve včerejším případě patřily všechny tři potahy témuž rolníku. Snad to bylo celé jeho jmění, snad značná jeho čásť. A čeládka spila se tak, že stávalo pová- žlivé nebezpečí nejen řadám lidských životů, nýbrž že hrozila z toho snad nenahraditelná ztráta hospodářova majetku. A tu dlužno zaklepat a vážně se tázat, kdo ž zaslouží víc: zda ten, kdo si dal nalít, nebo ten, kdo nalíval . .

slán s

dodnotodl e

Vsetínské bouře opětně předsoudem. dz (Před čtyřčlenným senátem.) V Novém Jičíně, 21. dubna. (Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.) Státní zástupce novojičínský Petříček dodržel slovo. V závěrečné své řeči při přelíčení konaném se 34 obžalovanými pro demonstrace vsetínské dne 7. prosince m. r. pravil, že »intelektualní« původce říjnových bouří na Vsetíně již vypátral a že je po- žene před soud. Státní zástupce Petříček také nelenil a společně s četnickým strážmistrem Kašpárkem, který 24. října m. r. dal na Vsetíně povel ku výstřelu do mass lidu v bezprostřední blízkosti jich stojícímu, pátral a dal pátrati. Vyšetřování nebylo svěřeno okresnímu soudu ve Vsetíně, nýbrž vyslán tam zvláštní vyšetřující soudce. Věc vlekla se dosti dlouho, a výsledek jest čtyř- archový obžalovací spis, v němž státní zástupce ob- viňuje Josefa Pokorného, obchodníka, Raymunda Jelínka, truhlářského mistra a Martina Golaně, obuv- nického mistra, vesměs ze Vsetína, že dne 24. října m. r. večer při shromáždění lidu, když tento majetek cizí, totiž židovský již níčil, k němu se přidružili, jej vodili a k ničení majetku popuzovali, že tedy ze zlomyslnosti spáchali činy, z nichž vzhledem ku všeobecnému rozčilení a k excessům již páchaným vzniknouti mohlo nebezpečenství života, zdraví neb bezpečnosti tělesné a že při téže příležitosti neupo- slechli stráže, když shromážděný lid k rozchodu napomínala a že Josef Pokorný, když obecní starosta

Josef Černocký, obecní policejní komisař Ed. Mar. hula a i četnická stráž shromažděný lid z míst, kde majetnost cizí ničena byla, zapuditi se pokusili, ja- kož i když četnická stráž k zatčení jednoho z výtrž- níků přikročila, popuzujícími výroky lid proti bez- pečnostním orgánům těmto k odporu popuzovali, čímž spáchali zločin veřejného násilí ve smyslu § 87. tr. z. a přečin proti veřejnému pokoji a řádu dle § 283. tr. zák., Josef Pokorný též dle § 279, trestn. zák. i bo Čtvrtým obžalovaným jest Josef Květoň, skle- nářský pomocník ze Vsetína. Tohoto obviňuje žaloba, že 24. října ve společnosti Jána Galetky — který byl hned v prosinci odsouzen pro krádež, tehdy na Vsetíně spáchanou, do žaláře na 6 měsíců — z krámu Leopolda Schöna pár bot a homoli cukru uhradla že neuposlechl vyzvání stráže k rozchodu. V důvodech opakuje se podrobné vypsání bouří ze dne 24. října m. r. na Vsetíně. O prvých třech obžalovaných praví se, že osobovali si úlohu vůdčí a že na zástup působili. Vsetínský policejní komisař a člen obecního výboru, Edvard Marhula, dokazuje, že Pokorný, Jelínek i Golaň, když stráž se blížila, upozorňovali hvízdáním a voláním »Pozor!« kam dav má se odebrati. Strážmistr Kašpárek dosvědčuje, že Josef Po- korný vyzván byv, aby působil na lid, odpověděl: »Kdýbyste raději nechodili a lid nerozčilovali, bylo by lépe. «n Státní zástupce žádá za předvolání 4 svědkůa za přečtení celého protokolu o přelíčení, konaném se 34 obžalovanými dne 7. prosince m. r. Obžalovaní, jež hájí novojičínský advokát dr. Dostál, vedou 7 svědků vývodních. Přelíčení započalo o 9. hodině dopolední.

esb s zcl e ni o