Periodikum ALTO Viewer

1

7. března 1909. Cislo 66

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

Strana 13.

4 article Výtvarné umění.

Výtvarné umění. A. E. Bourdelie. = Jeho výstava v pavilonu »Manesa« tvoř pokracování výstavy Rodinova díla, na níž také pořadatelé se odkazují, což je logické, jako že umění tohoto Jihofrancouze vyrostlo z předpo- kladů rodinovských. Rodin sám mu vlastnoručně vystavuje pro Prahu průvodní list, tak lichotivý a přátelský, jak jen Francouz dovede, pochva- lující, aniž byste kde cítili nadsazování a okaté přepínání. Psaní diktované mistrovskou kolegiál ností, které se dovede přiznati i ku prospěchům, jež starší a jistě vyšší umění může z mladšího, odvážného a svěžího bráti. Bourdelle pak sám zde v Praze, staví se za stolek přednáškový vykláda slovem poetickým i zároveň snalysuji- eím naši společnosti v umění Rodinově a končt jeho apologii výzvou k. českým soudruhům Buďte svými! Toto je vskutku největší a nejry zejší poučení, jež se z díla a života Rodinova — což je jediný zjev — vylévá a které jsem n tomto místě (budiž mi dovolena tato reminiscence) při oslavách Rodinových resumoval.

A E Rodinův Francouz Bourdelle Praha

5 article

A. E. Bourdelle přivezl do Prahy tolik, že můžete ve výslavě poznati celou onu část jeho dila, na kterou sám klade váhu a k níž se hlásl, byť by v lom byly i kresby a malby, v našich očích jen biogrufické dokumenty vnitřního vý- voje. Sotva chee tím dokazovati jakous maliřskou vy-pělost, třeba že v nieb tento sochař eílía vyslovuje se ne skulpturálně, nýbrž malebně. Přece tato malířská předmluva je karakteristická a to ne pouze pro uměleckou osobnost Bourdellovou, nýbrž pro moderní proudy dneška v plastice vůbec. Neminím tím onu souvislost a změtenose malovaného a modelovaného obrazu, jakor mají reliefy dvéří Ghibertiho a jeho po všecho zemích a věcích rozíroušených následovníků; mám na mysli a zřeteli účinost malebných prvků, jež vnikly do dilen sochařů a usazují se na jejich výtvorech. Prostá krása plastická, jakou v sobě nese objem a plochové ohraničení tvarů a vý- mlavná linie determinující jejich životný pohyb, krása, která je alfou a omegou antiky, gotiky renesance, nedovede víc ukájeti a konejšiti naše vnimavé smysly malebnostmi zvířené a ma- lebnosti chtivé. Světlo, osvětlení obmyslně vo- lené a řízeně, uměle v plastice samé jako ve skle- niku připravované a pěstované, jejich hry a zápasy.

A E Bourdelle Bourdellův Praha Ghiberti

6 article

laškování a zápolení se slíny rafinovaně do subtil nosti odstupňovanými, potom malená rušnost pohy bová samostatně, bez ohledu na plastický materiál zachycená a na něm vynucená, to jsou ony prvky, které míním. To jsou prvky, jimiž je prostoupeno Bourdellovo »Mateřství« na příklad, právě tak jako jeho »Beethoven na horách« v maskách, jeho vásy, »Oblaka«. »Dvé dušes a jiné. »Beethoven na horách«, »Kyrysník na skále« přitahují k sobě dokonce kus krajiny, krajinové články a součásti, velmi rozumně a opatrně jenom hory a skály, aformní plastično- sti, zajisté k vůli kontrastu s plastickým vyjá- dřením živoucích bytosti. V prvním případu organičtěji nežli v druhém, který přece v pod- statě jest jen plastickou sochou na skalném podstavci. Necítite v tom podmanivou nadvládu moderního krajinářstvi, které obsahuje nejvlast nější malebné kredo naší doby ? Ještě jiný znak modernosti naleznete v výstavě, jaký jste již bezpočtukráte nalezli už na výstavách. Antickému smyslu eminentně pla- stickému u Hellenů byl by hrůzou a Egypta- nům, na níž nejnověji je zvykem, přesvědče- ním nebo modou se odvolávati, čirou nepocho- pitelností. Miním fragmentarnost, úlomkovost plastického díla. Utržená hlava »Sfingy« posa- zená na kus antického kladl; jině hlavy, které jsou neukončenými maskami; jiné, kterým schází nejen zadní lebka, ale i spánky; kře- čovitě se svírající ruce; přelažené trupy; do vln zasazena poprsl; urvané části thoraxu podobné. Ne zjev celistvosti člověka, ne plastická uzavřenost díla; ne samobytnost a pevná ce- listvost sochařského výtvoru. Pouze zlomky zúmyslné a zase jako náhodné útržky; ukázky a ne hotovosti; ne obrys a ukončené vyznění, nýbrž náhlé přerývnutí; ne plastika v prostoru nýbrž kolem ní netvárná prázdnota

Bourdellův Beethoven Beethoven Egypt Hellen

7 article

Antika inspiruje svojí mytologi! až dosud tvoříelho umělce; ováem že více o ní se dovídaji z výtvarných obrazů nežli z bájí, jakýmkoli způsobem literárním zachovalých. Může proeititi poetickou stránku mytologiekých zkazek; nábo- ženská mu zůstane cizou. Co však s typisova- nými bohy? Žádný Řek by nahý trup ženský nepovažoval za Pallas Athenu. Nežila tak v jeho představě, výsledku lidového bájení a umělecké tvořivosti geniálních jednotliveů. A, v pravdě řečeno, ani my ji v tom nepoznáváme a lze důvodně pochybovati, že by bylo nám dáno, znovu typ Fidiův přetvořiti a překonati. Sotva to může být naším úkolem, třeba že znalosti o mytologii antické podávají nám už střední školy. A. E. Bourdelle jako mnozí, béře kla- sieký mytus za pouhý námět plastický. V první řadě má v něm všemi sankcionovanou a pro svě tvoření nutnou záminku nahosti těla v dobách, které Umto motivem v životě nanejvýš skrblí. Jeho Perseus nebo Herakles v boji (udání seznamu zde kolisá právě fak, jako když v jiné plastice vidi jednou sochaře »při práci« a po druhé »v odpočinku«, co snad ani při sochat- ském zaměstnání není jedno) je takový moliv na vrehol využitý a k plastické plnosti přive dený. Tělo i luk jedno veliké, krajní napjetí Postava alletská zdá se vám »savamant«, učené. komponovaná v reliefním, bočném pohledu.

Řek Pallas A E Bourdelle Perseus Héraklés v boj

8 article

Sem se obrací všechny údy a částky těla svoji širokou stranou; všechny linie pohybů jsou k této straně — hlavní — vyvinuty a rozve deny s mistrnou jasností a nedolatelnou silou. Avšak, obcházile li kolem tuto sochu, objevíte že je to sice hlavní, ne však jediný pohled obraz; s kteréhokoli místa nalezne oko a po- hled stejnou plastickou výmluvnost, stále se měníci plastické obrazce, vždyeky zřetelnosli překvapující, spjetím a kombinací linil uchvacu- jící. Slovem je to plaslika po okraj naplněná přirozeností plastického uméní. V »Zoře«, kyprém ležícím těle ženy naleznete protějšek. Zde mluví těla svojí přirodní rečí; rozvi- nují před námi krásu své aktivní pružnosti svého plastického, objemového zjevu a jejich temperamentní sochařská vtělení obsahují vršitou míru jedné vlastnosti francouzského ducha jasnou učteněnost. Nezaměňuje důmyslnost

Zora

9 article

hlubokomyslnost s neurčitosti a nezřetelností. Je na venek i patetický, ale ne nezřetelný mlhavý. Je vědoucí, ovládající své látky, zá- mysly a účely, a proto schopen sdělovati je s křišťálovou téměř průhledností. Forma má svoji úplnost a dokonalost; zde forma ve smyslu utváření. Tuto plastickou jasnost a patetičnost v otěži inteligentní rozmyslnosti můžete objevie ještě na mnohém díle Bourdellově. I na výtvoru nejvášnivějším, na pomníku Války v Montau- banu, rodišti umělcově. A. Rodin svěřuje nám, že byl mnoho »kritisován« tam i v Paříži, to jest, že se nesetkával jenom se souhlasem, Sku- pina — dle fotografie — vykazuje reliefní kon- cepci a má za bezprostředního předchůdce Ru deovu »Marsellaisu«. Formy těl jsou v detailu násilné přepjatosti a přehnanosti; ukázky fragmentů na výstavě působí spíše odstrašivě; ale celek přoce jen dává vášnivý obraz furie zoufalé obrany a smíme předpokládati, že všechna plastika je rozmyslně svým efektem vy- počlena pro určitou povahu místa pomníku.

Bourdellův Montau Paříž

10 article

A nemluví tu pouze fysický pohyb, řeč okončin a slabiky svalstva; také hlavy, tváře jsou plné výraznosti, pro dálku nad přírodní průměr pře- pjaté. Bourdelle jest fystognomik a psycholog nevšedních kvalit. Jsou tu »hlavy žen z hidu«, měkké »jako Carriěre«, dle trefných slov, jež jsem zaslechl, zjevem, v plastických plochách, deli- kátní kresbě a také tiché intensitě duševního karskteru; v hlavě, či zatím masce Beethove- nově zápoli A. E. Bourdelle právě o tuto psy- chickou výraznost mocného genia v sobě tvo- řícího. »Mateřství« je v pravdé plastickým vý- razem tohoto pojmu, projeveným matkou děcko kojící a poprsí J. A. D. Ingresa, zrekovělé fy siognomie, mocné úpornosti, je portret neoby- čejných kvalit. Vyšinuje se vysoko nad ob- jektivní podobnost, na monument karakteru, jak se zase dnešní generaci tento historický muž jeví: ne víc odmltaný oeclově chladný klasi- cist nebo akademik, nýbrž heros uměleckých činů, granitovým kvádrům podobných. V dálce za timto poprsím kmilá se mi Michelangelův Brutus a Rodin v něm vyciťuje vykonancu cestu francouzským portretním uměním osmnáetého věku.

Bourdelle A E Bourdelle Michelangelův Brutus

11 article

Socha J. B. Carpeauxova také se opíráo tuto tradici v pose, v úpravě celé plastické lineárné disposice poprsi, trochu úmyslně zne- klidněné, ale celek je zase vyjadřovatelem úcty a obdivu, jež mladá generace umělců tomuto mistru znova přináší, mistru, jenž v sobě nosil a do děl ukládal esenci karakteru a tempera- mentu národně francouzského: živost citu, vřa lost mysli, shrnutou vážnost a sílu práce, vy- pěstovanou ušlechtilost životního zjevu. Bourdelle mu dává hlavu a tvář skoro myslitelskou, ja- kou bychom nejméně očekávali při tvůrci šumi- vého »Tance«; připomeneme-li si však, jak často mají francouzští umělci a estetkové na rlech slovo »učený« jako přivlastek dovonalosti umělecké práce, kde my se spokojujeme s pouhým osty. chavým »uvědoměním« pochopíme tuto Bourdel lovu plastickou syntesu psychologie francouzského mistra sochaře. =Nové publikace redakci této rubriky zaslané Časopis Společnosti přátel star žitnosti českých v Praze. Roč XVII. č. I. (K. Hilbert: Hudební kruchta v chrámě sv. Víta na hradě pražském. — K. Polesný: Pelhřimovské brány a j.) Arehitektonický Obzor. Roč. VIII. č.3 (Návrby a plány staveb A. Čenskébo, J. Heindla. F. Matějíčka, D Freye a K. Rudol fa.) Dílo. Měsíčník umělecký vydává Jednota umělee výtvarných v Praze. Roč. VII. č. 2. (L. Vernonová. Klam krajiny (překl.). V reprodukcích práce J. Obrov ského, J. Mařáka, J. Lolka, R. Havelky, O. Flaly C. Jelínka, O. Harlasa, M. Podhajské a R. Klenky z Vlastimilů.) Styl, měsíčník pro architekturu atd. Roč. I. č. 9. (J. Kotěra, městský spolkový dům v Prostějově.

Bourdelle K Hilbert svatý . Vít K Polesná J Heindl F Matějíček K Rudol L Vernonová J Obrov ský J Mařák J Lolek R Havelka Flala Jelínek Harlasa M Podhajský R Klenk Vlastimil J Kotěra Praha Prostějov přátelit star plán stavba A . Čenskébo spolkový dům Návrb D Frey

12 article

J. A. Lux, Architektura a umělecké řemeslo (překl.). — Stavitelé proti umění (překl.). — Kronika.) Volné Směry. Vydává »Manes«. Rok XIIč. 10.— 12. (A. Hofbauer, Žaponské umění. Se 79 vy obr. — Slať a její obrazové doklady dávají vlastn pěknou knižku a ještě pěknější monografickou sludii o svém předmětu. Orienlace je výborna, historické třídění, hlavně na základě Fencla přehledně, oce- ňování umělecky citlivé. Přirozeně, že malířství (kresba a dřevoryt) tvoří kmen látky tohoto pojed- nání, jako je vobec dominující a směrodatné ve všem žaponském umění). — Roč. XIII. čís. 1. (M. Jiránek, Odvaha k upřím- nosti — E. Delacrolx, Z denníku (překl.) — G. Moore. Organisace umění (překl.) — K. Scheffler, Zwingei (překl.) — Reprodukce: J. Manes, M. Aleš, J. Mařák. A. Slavíček, K. Šptllar, J Pretsler, M. Švabinský, M. Jiránek, K. Mysibek, A. Kašpar. — Kronika.) Krása našeho domova. Roč. V. č. 2. (R Ludmila, Zimní nálada kraje — V. Zákrejs, Pardu- bice — L. Batěk, Zimní výzdoba oken a balkonů — J. Hofman, Akademický dům.) Baškireevová Marie: Denník. Přeložila Marie Gebauerová. Úvod napsal Karel B. Mádl I. a II. díl. (Světová knihovna č. 560—565 a 704 at 713.) — Praha. J. Otto. Autobiografní dokument psychologie moderní ženy a kuitury společenské a umělecké, s němuž a ještě vrálime, neboť patří k ne poutavějším hterárním projevům výtvarných umělců.

Lux A Hofbauer Žaponský Fencl M Jiránek E Delacrolx G Moor K Scheffler Zwingei J Manes J Mařák A Slavíček K Šptllar Pretsler M Švabinský K Mysibek A Kašpar Krása Ludmila V Zákrejs L Batěk J Hofman Gebauerová Mádl Otta Praha Baškireevová Marie

13 title

Školská hlidka.

14 article Děti v divadle.

Děti v divadle. Herbert Spencer toužil, aby rodičové k d ležité své úloze vychovatelské byli zvlášť při- pravováni a vzděláváni. Poněvadž, jak pravil, je úloho člověka vychovávati „ze všech úkolů, jež člověku jest vykonávati, úkolem nejnesnadněj- ším“, žádal, aby „předmětem, v němž by vy- chování vrcholiti mělo, byla theorie a praxe vy- chovatelská“; neboť podle jeho soudu „jak tělesná zratost se vyznačuje schopnosti ploditi děti, tak vyznačuje se zralost duševní sehop- nosti děti vychovávati. Uplynulo sice mnobo let od doby, kdy do veřejnosti pronikla tato Spencerova snaha po popularisování vědy paedagogickě, krásná sna ha, jež dávno před tím již u nás Informa toriem Komenského a Didaktikou jeho byla hlásána, avšak dosud zcela věrně dle Komenského char akteristiky jsou „rodičové k tomu, aby dílky své zdárně cvičili, často nezpůsobné, bud pro neumění a hloupost, že sami vycvičeni nejsou, bud pro nedbalství a lbostejnost, buď pro chou- lostivost . ..

Spencer Spencerův Komenský

15 article

Lze omluviti přemnohé ty paedagogické předsudky a chyby, jichž dopouštějí se mál vzdělaní rodičové ve výchově dětí na jich tělesnou, mravní i rozumovou škodu, a jests jen přáti, aby naše lidovýchova všemožným zpo- sobem, tiskem i živým slovem dbala tu o ná- pravu, ale nelze nikterak omluviti ledabylost a lhostejnost ve výchově děti u rodin tak z. „lepších“, „v zdělanějších“. Z úplna po Spencerovi možno si stěžovati, že o vý- chově rodiče „buď ani nepřemýšlejí, nebo jsou jieh úsudky hruby a nedůsledny“. Právem možno si stěžovati, že dosud „ponejvíce chovaji se rodiče a zvláště matky v každém nahodilém případé tak, jak jim okamžilá nálada radí; jed- nání rodičů nemá původu svého v odůvodněném přesvědčení, co ditěti nejvíce prospívá, nýbrz vyjadřuje pouze převládající jich eity, buď dobré buď špatné a mění se od hodiny do hodiny tak, jak city ony se mění. Anebo, doplňuje-li se to, k čemu okamžitá nálada nutí, určitými pravidly a methodami, tož jsou buď z minulosti docho- vány nebo takové, jaké jim podává upomínka na vlastní dětstvi, nebo takové, jež přijali od chův a služebných, methody, jichž nedoporučila uvědomělost, nýbrž nevědomost ča- so vá.

Spencer

16 article

Jedním z nejkřiklavějších důkazů líčené vy- chovatelské laseenšnosti našich „lepších“- třid jest rostoucí návštěva dětí v diva- dlech. Buď „za odměnu“, nebo ze snahy po „vzdělání a ušlechtění““ voděny jsou dětř do večerních představení, aniž se teprv mnoho uvažuje, hodí-li se kus obsahem a výpravou pro dítě a prospívá-li tělesnému rozvoji dětí zkrá- cení nebo přosunutí doby potřebného spánku zdali vůbec je a do jaké miry v individuálních případech paedagogicky oprávněno, aby dítě d divadla bylo voděno. Před nedávnem zjistili dotazy u svých žá- kův tři učitelé měščanských škol ve Vídni, že ze 153 dotazovaných hochův jen 19 vůbec v di- vadle nebylo. Jinak byli hoši na 639 divadel- ních představeních a to nejen ve dvorním di- vadle, opeře a p., ale i v Benátkách vídeš- ských, v divadle „Appollo“, u Ronachera, ba dokonce i v „Pešťském Orfeu“ (1). Byli přítomni nejen při klassických kusech, ahe i při operettách a hrách franceuzského genru, kde předvádí se manželská nověrmost, ba i při před- staveních obsconníích a sprostých.

Appollo Vídeň Benátky dítě d divadlo Ronacher Orfeo

17 article

Tato data nás nepřekvapují. Kdo vi- děl někdy koncentrované útoky našich dětí na galerie předměstských divadal a to ku přodstavením nej- lehčího rázu, kdo viděl při francouzských komo- diích a dramatech řady zcela mlaďounkých děvčátel v našich divadlech, kdo ví, že „Děvče s fialkami nebo „Veselá vdova“ a podobné ušlechtilosti povždy těší se četné návštěvě naší školní mládeže, ten do zná, že by náš dolazník podal dala, možno-li smu nější. Znám hocha dvanáctiletého (!), který byl v li- beňském divadle na přodstavení „Veselé vdovy“ še desátkráte(l), na „Kouzlu valčíku“ o smadva cetkráte a „Povedené holky“ třicetkráte Ovšem dá se v tomto případě tak neobyčejný diva- delní enthusiasmus vysvětliti tím, že hochovi povo- lován volný vstup do divadla jako problematická od- měna za donášení garderobních a toiletních před mětů úžinkujícím dámám, ale olázka, zda tyto uměl kyně neho hochovi rodiče uvědomili si, jakých mo- rálních i tělesných škod může tato „umělecká vý- chova“ způsobiti, zůslává přece nezodpověděna.

18 article

Toť arci případ výjimečný, ale přece je jisto, ž i vzdělanějí a socialně lepe siluovani rodičové vodí děti k divadelním představením, jež jsou určena jer pro dospělé Lino Ferriani (Řím) soudí, že di vadlo je vůboc málo příslojní zábava pro děli. N chápe-li dliě hry, nudí se, ba i spí v divadle . . . Cha- pe-li a ná živou představivost, nastává silně napjee mozku, které nekonči odchodem z divaďla, ale trr dále. Spánek po divadle bývá nepokojný, příští de ve škole zlracený, neboť duch zaměstnává se ješlé tím, co divadlo ozřejmilo i tím, co zůstalo neporoz uměno. Nejsou řidké případy, že nepochopené zá hady divadelní hry dá si dítě „vysvělliti“ zkušeněj šími druhy, ovšem k malému svému mravnímu pro spěchu. Dr. Nacke (Lipsko) praví, že „divadlo po sobí na děti jako požitek alkoholu, ježlo jejich dušev ní živost snižuje, protože ji nepřiměřeně povzbuzuje. V souhlase s tím píše profesor dr. Aschaffenburg „Vídám-li dítě jako pozorného diváka v divadle, plán se, jsou-li jeho rodiče slabomyslní nepo špalní .

doktor Nacke Aschaffenburg Řím Lipsko

19 article

Vždy však je dílě politovati a to tim více, jde-li tu o dívku a hru, kde se předvádějí vášnivé scény lá- sky.“ Dr. Charcot praví pak, že divadlo je pru děti pozvolný jed, neprozřelelnými rodiči podávaný. a E. Ackermann píše, že děti ve věku do 14 le nejépe vůbec do divadla neposílati a uvádí, že i nepřiznivějším, ovšem prý řidkém případě, kdy n scéně neodohrává se nic, co by očím a uším nedo- spělcův mělo býti vzdáleno, přece jen potěšení, je- hož se tak dětem dostává a jež vzhledem k nedo- statečnému rozumu a nízké dosud chápavosti nen dokonce velikě, v pražádném není poměru ke škodě jaké deznávají ti, kdo poznavše již této zábavy, ma pak u věku vyspělejším menší požitek z divadla, kler by jinak později bylo jim pramenem potěchy již pro půvab novety. Proto radí, aby půvabu toho ušetřenu bylo do lat, kdy s idcálním vznětem mladých srde pojiti se bude jisté porozumění pro dram. básnictvl Navzdor těmto vážným hlasům, varujícím dět před návštěvou divadla vůbec, bude solva možno přítomné dobé uhájiti zásadu; děli vábec nikdy do divadla! Paodagogika nesnáší takových universá lních katogonckých přikazů. Vše tu záleží na taklu a in- dividuálních poměrech. Něco jiného přece je, kdy dětem poládá se zvlášť vybraná hra odpoledne přeo prázdní, jako na př. učinil pražský komilét pro uměl výchovu, umožnív výhradně dělem přístupnou, jimi chápancu a procifovanou a přece vysoce povznáše jcí Jiráskovu hru „Jan Žižka“, a něco jiného je fri volní nebo „moderní“ představení, kdy na jevišti předvádí se manželské drama a kdy v hledišti a foy- eru vznicené děti obklopeny jsou dekollelovanými d- mami v nápadných toiletách, bezohledně se bavicím divadelními klípky a nehledanou svou kritikou.

doktor Charcot E Ackermann Jiráskův Žižek

20 article

Vodivou zásadou tu zajisté zůstane: v každém připadě s dětmi co nejřídčeji do divadel a do předsta- vení večerních a jen pro dospělé určených vůbec nl- kdy. Rodičové měli by přece míti aspoň tolik pneda- zogického taklu — ne-li již Spencerem dožadovan pacdag. vědy — aby pochopili, že předčasným vodč- ním děti do divadel dávají v myslích a srdcích dět ských klíčiti „modernismu požitkářskému a sexušl- nímu, který jako na výsměch všemu vážnému kul- turníniu snažení křičí na nás pornografickými pohled- nicemi z výkladních skříní knihkupců a knihařů po- blíze škol, z obscenních illustrovaných pikantnost k veřejnému přečlení na trafikách vyvěšovaných a dětmi hltaných „časopisů“ a z nezastíraných dv smyslných „vtipů“, v nichž si dnes i před dělmi tak mnozí librují. Zvykneme-li již dítě ralinovaným požitk ém jakých divadlo namnoze poskytuje, nesmíme se p

Spencer

21 title

Karel B Mádl.

B Mádl

22 article

zději diviti, že ve vyspělejším věku nastoupí u mlá- deže požitkálství, jemuž i nejpikantnější divadlo bud pak slabým dráždidlem, Pravda-li, že dnes vůhec po- žitkářství roste a že ukojování vzmáhající se touhy po zábavách a vůbec po luxu zabírá již nyní mnoh drahého času a ruinuje hospodářsky náš rodinný život, pak je příkazem zdravě národní výchovy, od- dalovati návštěvu divadel co možno do věku pozděj- šího a dopřávati dětem jen takových radostí, jež dítě tělesně i mravně sílí, je: za- braňují přesycení a blaseovanostia které jsou útlému věku přiměřeny nenavykají již od dětství luxusnímu nehospodárnému plýtváni penězí za zábavu, které možnodětem v hojné míře opatřiti jinak levně. Dětská povaha se luau přímo vzpírá, ale moderní rodičové děti do luxu pří- mo násilím vhání. Jako je nesporno, že dítěti je pra- menem větší rádosti bič a vozíček, vlastní rukou uro- bený z dřívek, prouíků a molouzku, než do podrob- ností imitovaný automobil za sto korun, tak je s- mozřejmo, že Kašpárek „Pana France ze zánsku „Oldřicha aneb Založení posvícení svalováclavská ho“, „Dona Šajna“, „Ženichů“, „Tureckého pemezí — a jak se všechny ty loutkové hry, jimiž jsmies v dětství bavili — více a upřímněji dítě rozradestní než rafinované moderní kusy divadelní, jichž pro ne- dostatečnost kriticismu nechápou, ale jež jsou jed nou z příčin děsného zjevu moderní kultury — dět- ské nervosily. Jest přirozeno, že rodičové chtějí ozářiti jasem radesti život svých miláčků. Ale k tomu daleke lepo se hodí vycházka, cesta, vůbec každá zdravá změne obvyklého domácího řádu, než divadlo. F. V. Moravec.

Kašpárek Franc Oldřich F V Moravec

23 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Rutomobiliam. ** Spolnzodpovědnost majitele au- tomobilu. Nejvyšší soud přisvěděil podmí- nečně k olázee, jesli majitel automobilu spolu- zodpověden za vinu chauffeurovu. Stalo se tak v pří- padě, kdy majitel automobilu pražský továrník) jel z Prahy do Vídně ve voze řízeném jeho chauffeurem. Aulomobil potkal venkovský povoz, jehož koně nulo- mobil znepokojil. Pokoušeje se je zadržeti, spadl ko čí pod kola vozu a byl těžce zraněn. Krajský soud Kremži uznal majitele auta i chauffeura vinnými přečinem proti bezpečnosti života. Cha ffeur porošil povinnost uloženou mu § 38. minist. nařízení ze dne 27. září 1905 (řidiě jest povinen před povozy rych- lost náležitě zmírnit, po případě zastavit i motor)

Praha Vídeň Krajský soud Kremže

24 article

Majitele anta však přidržuje rozsudek, odvolávaje s na § 427. tr. z. při jízdách s vlastním vozem, aby pozoroval, co se na silnici děje a v případě potřeby zakročil rozkazem. V daném případě byl po- vinen naříditi zmírnění tempa. Majitel i chauffeur podali zmateční stížnost. Kasační dvůr zamiti stíž- nost chauffeurovu, vyhověl však majitelově a naříd nové řízení. Což odůvodnil tlmto: Zásadně není ná- milek proli trestnímu ručení majitelově za jednání řidičovo, které se děe v jeho přítomnosti a ohrožuje lělesnou bezpečnost. Jako při jiných nehodách, způ- sobených zaviněním několika osob, každá ručí za své zavinění a nikdo nemůže ospravedlniti své ne správné jednání průvodním porušením povinnost druhého, podléhá podle okulností se chauffeurem majitel vozu zákonnému stíhání. Právo rozkazovat podřízenému se stává povinností, může li pro vedení rozkazu odvrát ti nebezpečenství pozpané ma- jilelem. Soud první instance však jde příliš daleko žádaje na majiteli automobilu, aby pozoroval uda- losti na silnici a zvolil i sedadlo tak, aby mu n neušlo. Povihnost zakročiti slovem nebo činem pe poslřehu nebezpečenství nezshrnuje povinnost neu stále bdhti nad řidičem a jeho jednáním. všeobecné skc. spoločnost pro pojsšťování naproti „Narodnímu divadlu- Pojlšťuje ve všech možných komblnacich za pevnou premi. = Žádejte prospekt. —

Narodní divadlo

25 article RNI CESk

RNI CESk (Úsudek kasačního dvoru jest úplně správný Neboť kdyby platiti mělo mínění soudu prvé instance. nemuhl by antomobil koupiti nikdo, kdo sám jehe ovádání nerozumí a kdo nemá t. zv. zkušenost sl- nice. Nemohl by antomobilu používati ani obchod- ník ani průmyslník ani lékař a vůbec nikdo, komu jest dopravním prostředkem, kdo času jízdou ztráve- ného používá ku přemýšlení o věcech svého povo- lání. Majilelé automobilů byli degradování na dozorce svých cha- fieurů. Pozn. red.

26 article Ben

Ben nejéspěšnější známka 1907 a 1908. Bakouská Benz-zotor. společnast s r. o. Vide. 5984 Geuerální zástupce pro Čechy Diego Fuchs, Praha, Václavské náměstí7 za zakládajicí AUTO-COMPANY s r. o., jež od 1. dubna 190n otevře své sklady a prodejní míkst- nosti v Praze, palác „Louvre“, Ferdinandova tř Jenom v tom případě, kdyby byl majitel v kon- kretním případě, ač nebyl vázán ku pozor- nosti, skutečně předvídal nebezpečenství, jest po- vinen zakročiti. Mimo tento případ jest dlužno ma- jitele pokládali za spoluodpovědna jen tehdy, když na př. schválně, aby tušeného nebez- pečenství neviděl, zavře oči nebo se dívá jinam, takže nebýti lohoto schválného jed- nání, byl by musil seznati nebezpečenství. S tohoto stanoviska jest možno, že majitel auta se dopustl trestního konání. Jestlíže viděl přijiždějící vůz, ne- pokoj koní, seskočení kočího a jeho výstražná zna- mení, pak musil rozkazem překaziti další jízdu, jejiž účinek na znepokojená zvířata mohl předvídabi. Opomenutí této povinnosti bylo by lze majiteli klásti za provinění podle 88 335, a 337. tr. z. Tato otázka není rozsudkem první instance spoleblivě zodpově- děna. Proto vybověno zmateční stížnosti majitele sulomobilu. neumatika Dunloy jest nejtrvanliv éjší a nejlepší známka. Generální zástupce pro Čechy Dlego Fuohs, Praha, Václavské náměstí7.

ben Čecho Diego Fuchs Ferdinandův Dlego Fuohs Praha Václavský náměstí Louvre Bakouský Benz

27 article

** Laurin a Klement, nepodléhajíc povinnému ručení. 15. prosince minuléhe roku jsme přinesli zprávu, že Laurin a Klement zkonstrnovali vůz, jenž nemoha překročiti rychlosti 25 km., nepodléhá povinnému ručení. Tehdy jsme už lské mohli oznámili, v čem spočívá princip tétu konstrukce: »Přístroj, který jest uváděn v činnost pravým předním kolem, zavírá aulomaticky přístup plynu, jakmile tempo hrozí stoupnouti nad 25 km. Přirozeně rychlost hned zase klesne pod 25 km. Přístroj jest úplně uzavřen pouzdrem a můle býti úřadně oplombován. Konstrukce byla už úřadně zkoušena a schválena.« Ž popisu, který nám továrna zasílá, seznáváme, že typ tento, označený továrnou G R, má čtyřválcový motor o 10. 12 k. s. a může býti dodán boď jako dvousedlový (cena 6950 K) nebo jako landaulet se dvěma sedadly uvnitř, předním vslupem a sponštěcí střechou (cena 790C K) nebo konečně čtylsedadlový, dvojitý phacton s postranním vstupem (cena 7500 K). Motor (vrlání 75 mm., zdvih 8 mm) jest dostatečně silný, že dodrží i v kopčitém terrainu snadnou průměrnou rychlost 23—25 km. Clarakterislika typu G R jest tato: Motor člyřvál- cový, litý v jednem bloku, kolmý, o 75 mm. vrtání

Laurin Klement Klement zkonstrnovat Ž popis km mm G R

28 article

a 88 mm. zdvihu. Ventily jsou řízeny jednou hřídali vaček. Zapalování magnetnelektrické na svíčku a re- servní akkumulátorové. Splynovač rozprašovací. Řl- zení přístupu vzduchu a plynu jedinou páčkou. Chla- zení thermosiphonem s vydatným ventilátorem. Ma- zání automatické ozubenou pumpou na olej. Rám z lisovaného ocelového plechu tvaru Převod dvoj- dílnou kardanovou hřídelI. Rychlosti dvě a zpáleční chod, řiditelné ruční pákou pomocí kulisového zapí- nání. Veškeré hřídele na kuličkových ložiskách. Ři- zení šnekové, šikmé a nezvralné, zvláště silné. Páčka, plyn a zapalování řídící, na řídícím kole. Brzdy. Nožní na převody, ruční na dva brzdové kotouče obou zadních kol. Ložiska. Ke všem důležitým, na- máhanějším ložiskám použito kroužkových ložisek kuličkových. Při správném zacházení lze plně za tíženým vozem bravě překonati veškerá silniční stou- pání. Spotřeba benzinu. Při správném zacházenía používání velké rvchlosti 0.3 kg na 1 HP a 1 hod.

Ma mm kg HP

29 article PIA

PIA 14/16 ka. 1909. Zástpee: IE. BROD, Praha II., Smečky 28. nn nzatzz . Hockey. ** Čeští hockeyisté v Berlíně. U Pra- žaně byti brankář a obě křídia nejlepší muži, avšak mužstvo dosud se nevyzná doslatek v kanadském hockeyí a nemělo také asi tolik trainingu jako jejich soupeři. Převahou Berlinských byli předavším úloč- níci. Tak usuzuje berlfnský »S. im W.«, jenž chválí i velkou duchapřílomnost brankářovu.

Pius Hockey Berlinský Brod Berlín Praha II

30 article AUTOMOBILES „STOEWER

AUTOMOBILES „STOEWER Pnen Oherspree Victoria. Auto-material, beuzin oleje. FRANT. PIWMÍCZKA, Praha—ll E iščína třída 12 Olympijské hry- ** Český výbor pro hry olympijské má schůzi v pondělí 8 t. m. o 8. hod. večerní v ho- telu »u černého koně«. Jak se dovídáme, hodlá dlouholetý člen výboru pan dr. O. Petřik na své členství resig sovali. Lovectví. ** Odstřel zvěře. Na jihočeských velko- statcích Bechyni. Opořanech a Kardašově Ř čici Karia knižete z Paarů uloveno bylo v r. 1908 zvěře užitkové: 45 kusů vysoké, 190 dančí, 173 černé, 90 srnči, 2526 zajíců, 127 králiků, 8 tetřevů, 128 te- třívků, 105 bažantů, 3309 koroptví, 40 stuk, 591 di- vokých kachen, 95 křepelek, 68 různých kusů zvěře; úbrnem 7495 kusů. Zvěře škodné zničeno bylo úhraem 3728 kusů. Celkový úlovek 11.223 kusů zvěře.

František doktor Petřik Opořany Praha Bechyně Paar Oherspree Victoria Kardašův Ř

31 article NÁBYTEK

NÁBYTEK STÁVSTAV

32 article B. MAYER

B. MAYER PRAHA II., Štěpánská 629. Patentníknihovnn

B Mayer Praha štěpánský

33 article

Vodní sporty- ** Stavba nové loděníce V. K. Blesku po zdržení, zaviněném nepříznivým počasím, nyní rychle pokračuje. Přízemí, v němž nachází se lodě- nice, jest již úplně vyzděno, v prvním patře dokon- čena je dřevěná konstrukce, která v nejbližšich dnech bude vyplněna cihlami, tak že s veškerou určitostí do konce tohoto měsíce bude vše hotovo, v první polovici dubna nová budova odevzdána bude svému účelu, načež počne hoslivý training. Doporučujeme všem, kdož zajímají se o sport veslařský, aby pod- nikli krátkou vychazku do Podola a přesvěděili se již nyní, jak vhodně a účelně nový klubový dům je stavěn a že vyhovovati bude všem nárokům, na mo- derní loděnici kladeným Potvrzením nadějí, že Blesk v novém stdle značně zmohutní, a záraveň potěšitel- ným dokladem vziůstajícího zájmu naší sportovaí veřejnosti je celá řada přihlášek nových členů z nej- lepších pražských kruhů. Dosavadní páni členové se upozorňují, aby vzhledem k nastávajícímu přestěho- vání odnesli ze starých místností své věci, poněvadž veškeré vnitřní zařízení klubovny, pokud nebude na- hraženo novým, bude podrobeno opravě, aby harmo- novalo s novými místnostmi.

Blesk Podol

34 article NA zVl

NA zVl v rrane 4516

35 article

SUKNA y ro pi, ZEFIRY nabizi vývozní dám Prokep Skorkovský a syn v Hnmpolci- Vzorky na požádání každému franko. 4759

Zefir Prokep Skorkovský Hnmpolec

36 article

Zimní sporty- ** Zimní návšťěvy Žalého a Krko noš. Zimní krásy a půvaby Krkonoš dostoupily nyní vrchole! Širý horský kraj pokryt jest obrov- ským množstvím sněhu! Pohled na vzdálená bě- lostná pásma horská a jich hřbety, na zaválé horské osady i jednotlivé chaty, na skářy, stromy i cele lesy nádherným ojíněním v překvapující míče okrá- šlené — budi skutečný obdiv každého pozorovalele K pořádání zímních výletů do hor jest nyní doba nejvhodnější, ježto příznivé poměry p trvají jistě ještě po celý březen až do dubna. Bylo by nenahra- ditelnou škodou, aby ti, kdož mají smysl pro vzácné krásy a zvláštnosti zimní horské přírody a touží po jich seznání, nepoužili příhodné této doby k výleta- do Krkonoš! Sanice v celém podhoří jest výlečná rovněž i horské cesty jsou velmi dobře sjizdnya schůdny. — Zvláště lze nyní doporučiti ná vštěvu Benecka a Žalého, kamž z Jilemníce dílem sáněmi, dllem pěšky lze v jed- nom dni výlet snadno vykonali. Lesy v okoli restaurace a rozhledny na Předním i Zadním Žalém jsou zjevy báječně překvapujícími a vyrornají se i vyůlášeným toho druhu partiím v Krkonoších. —k.

Žalý Krkonoše Benecko

37 article Hlasy z obecenstva.

Hlasy z obecenstva. Majitel modního salonu Vítězslav Weiss, Vo- dičkova ul. 48, nalézá se za příčinou nákupu v Paříti a předloží p. t. obecenstvu zvláště v této sezoně nej- moder. a nejelegant. damské klobouky. Případné zá- kazky do středy: Paris, Hotel d' Etats Unis, rue d' Antin. 4890

Weiss Paris , hotel d ' Etats Unis rue d ' Antin

41 article

Nejbohatší alkalická (natron.) kyselka. Výtečný dietetický stolní nápoj- Otažte se o cené Bilinské domácího lékaře. vu

42 title

C. I. priv. továrny na koberce a nábytkové lálry