3
masthead
7. března 1909. Císlo 66.
4
article
Anglický král opět v Paříži
Anglieký král byl včera večer v Paříži při
tomen představení veselohry »Le Roi«. Když
odcházel z divadla, připravilo mu
obecenstvo na boulevardě hlučné
ovace, neboť pochopilo, že král touto dříve
neprojektovanou návštěvou v Paříži chce paraly-
sovati před francouzskou veřejnosti nedávnou
svou návštěvou v Berlině. President Falliěrea
uspořádal na počest krále hostinu.
Cesta bývalého presidenta sevoroamerické
repabliky.
Jak se oznamuje z Washingtonu, nastoup
bývalý president Roosevelt svou africkou
cestu 23. března, kdy vstoupí na loď plující do
Neapole. Vůči svým přátelům prohlásil, že se
zcela vzdáli z politického života a uchýlí se do
ústraní jako prostý občan, který nechce nic míi
s reportéry a interviewy, kterého neznepokojuj
fotografové a malíři. Presidentství je velmi při
jemné, ale Ruosevelt rád se vrací do řad pro
stých občanů.
Falliěreo
Roosevelt
Ruosevelt
Paříž
Berlín
Washington
Neapol
Le Roi
5
article
Nová éra v Marokku.
Nastává po dohodě německo-francouzské
doba míru a prána v Marokku. Jaunés, vůdce
socialistů, který byl největším odpůrcem expan.
sivní politiky francouzské v Marokku, vítá ve svém
listu »Humanité« obrat a uvádí výrok generála
d'Amada, navrátivšího se z Afriky, s nimž se
setkal v Bordesux: »Válka je skončena,
teď nastává dílo mlrul« Generál věšt
velkou kolonislní a obchodní činnost Francouzů,
kteři bohužel musí lecens dobánšti v tomto
ohledu s Němci a Angličany. Finančníci, ob
chodníci a průmyslníci těchto států rozvinuli pod
ochranou francouzských praporů velkolepou čin-
nost. V okoli Casablanky Němci a Angličané
rozkoupili skoro všechny pozemky, tak že se na
Francouze nedostává. Ale je možno rozvinouti
v Marokku velkou hospodářskou akci. Politické
a hospodářské zájmy francouzské jsou v Marokku
úzce spojeny.
Amado
Francouz
Němec
Angličan
Maroko
Afrika
6
article
Revolucionáři před Teheranem!
(Smělá výprava. — Strašlivé pouliční
boje v hlavním městě Persie. -- Prohlá-
šení republiky v Persil. — Sachův brat
zatčen. — Rus presidentem republiky
perské)
Z Teheranu oznamuje se výborně o per
ských věcech zpravenému »Novému Vremeni«
Následkem zmaru anglo-ruské akce v Persii po
stavil se v čelo revolueionářů rusky
dopisovatel Panov a vypravil se s ni m
před Teberan, aby vlládu svrhla
novou ústavu vyhlásil. Peršané
sledují smělou výpravu s největ-
ším napjetim. Před hlavním městem
očekává se rozhodující srážka každé
hodiny. Dle všeho dojde v Teheranu
na zoufalý pouliční boj. V Teheranu
klidní dosud revolueionáři očekávají přichod Pa-
nova netrpělivě a chtějí jej vyhlásiti pre-
sidentem příští perské republiky, ač-li
prý ho krajan jeno Ljachov, jenž stojí zase
v čele vojska šachova, dřive nepověsí . . . Panov
obsaciv silníci mezi Rešlem a Mendžilem, zajal
bratra šachova, ale propustil ho za výkupné
18.000 korun. Sitnace šachova jest krilická.
protože vojsko jeho trpí nedostatkem děl i stře-
liva.
Sachův
Rus
Peršan
Ljachov
Rešl
Mendžil
Persie
Panovo
7
article
»Německo chce Anglii potutelně pře-
padnouti . .«
Oficiosní »Westminster Gazettee
sděluje, že vláda anglieká obdržela dlůle žité
informace, že Německo urychlilo potají stavhu
válečných lodí. V kistu admiralily »O b ser-
veru« píše posl. Lucy doslovně: » Předseda
ministersiva obdržel informaci v příčině staveh
lodí jistou »přátelskou« moci, kterážto inťormace,
kdyby byla parlamentu sdélena, což se stane
ve vhodné době, na ráz odmetla by všechno
spoření naší sněmovny na lodich. Každý pozná
z toho, jaké to přátelství Německo cilí vůčo
nám...« A pod dojmem -nového odhalení
toho ozývá se z tisku anglického — tři týdny
po přátelské schůzce Ednarda VII. s Vilémem —
obava netajená: Německo chce Anglii potutelné
napadnouti . .
d ltsm
Rooseveltův odjezd.
Bývalý prasident republiky odpluje 23. t.
m. přes Neapol do Afriky. Prohlásil, že se
odřekl úplně (?) pobiřického života a že seh nel
žae
Luc
Vilém
Rooseveltův
Německo
Anglie
Westminster
Neapol
Afrika
Ednard VII
8
article
již interviewovati, ani malovati nebo fotogralo-
vati. Presidentství bylo prý příjemné, ale vraei
prý se přece rád mezi prosté občany.
Čechové ! Zaveďme všeobecně jednotný
a dobrovolnou diseiplinou výhradný národní
kolek český, vydaný Národní radou českou ve
prospěch souměrné podpory nejdůležitějšíeh
účelů celonárodních vůbec a menšinových zvláště.
Konej každý, samosprávné a peněžní korporace,
spolky i jednotlivci také zde svou národní po
vinnost! Národní kolky a účtenky kupujte
v místních prodejnáchl
Čecho
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Krajanští ministři překážkou včasného
jmenování soudců! Z Vídně se sděluje: Za veden
presidenta jednoty soudců dvor. rady nejvyššíh
soudu dra. Elsnera dostavila se depulace delegátů
jednoty do ministerstva spravedlnosti, zakroči
na základě usnesení brněnského odboru v zále-
žitosti obsazení asi 25 uprázdněných soudlcov
ských míst v obvodu vrehního zemského soudu
moravsko-slezského, jichž neobsazením mnohé
soudy již déle roku postrádají soudce. Depulace,
přijata sekčním chefem ryt. Holzknechtem, jemuž
předložila zevrubný pamětní spis. Sekční cbeí
Holzknecht namítl, že dlouhé vakance soudcov-
ských míst zaviněny nikoli v ministerstvu, nýbrž
nevitanými, prostřednietvím krajan-
ských ministrů uplatňo va ný m
vlivy řišských poslanců obou ná-
rodností. Deputace prý hluboce želela fako-
véhoto stavu věcí a odebrala se na to k mini
strům krajanům, jimž předložila rovněz
svůj pamělní spis a požádala je, a by
jmenování soudeů déle překážek
nečinili, aby ještě průběhem tohoto měslce
mohlo býti provedeno. Z příznivé odpo-
vědi ministrů krajanů soudí deputace.
že může býti bezpečna splnění své prosby.
Elsner
Holzknecht
Vídeň
moravskýslezský
10
article
— C. k. poštovni spořitelna umi — chce-li
— přece také česky! K akci o české úřadování
Peštovní spořitelny s českými stranami dochá-
zejí nás neustále hojné přípisy, nejnověji tsk
se stížnosti na to, že „K. k. Sparkassen
amt in Wien“ zasílá českým účastníkům
svým německá pozvání a prospekly k upiso-
vání 4%nich, daní prostých státních úpisů po-
kladních. Jest přirozono, že každý český adro-
sát zašle „K. k. Sparkassenamtu“ německét-
skopisy zpět jako nesrozumitelné, a měli
by to udělat bez rozdílu všichni, komu se do-
stalo této eti. Nutno však dodati, že se tak
stalo pouhým nedopatřením, nebot
máme před sebou úplně české pozvání, s ryzo
českým formulářem přihlášky a čistě českým
prospektem a na první stránee tiskopisu v le-
vém rohu naboře slavně čte se pod orlíčkem
„C. k. spořitelní úřad poštovní.
Peštovní spořitelna
11
article
Nikde ani německého slůvka, toliko dole v růžku
tají se drobným tiskem „Subskriptionseinladuna
(Bölumisch) A.“ Ejhle! Poštovní spořitelna n
učila se česky; nouze, která naučila Dalibore
housti, láme železo i neohebný jazyk německý
a konečně i technické překážky, na něž se Spo
řitelna cyklostylem vymlouvá, když na ní čeští
účastníci chtějí českou korespondenci. Stal se
dokonce i ten zázrak, že na dvojjazyčných slo-
ženkách, na stvrzence tištěn jest jako majile
konta po česku
„C. k. spořitolní úřad poštovni (Daně prost
4% ovérakouské státní úpisy po
kladni) ve Vídni
snad první případ toho druhu. — Je-li možno
Peštovní spořitelně česky korespondovati, když
stát potřebuje české peníze, bude nutno jej
respekt k čoskému jazyku ustáliti a sevšeoben-
nil. Jenom důslednost a solidarita zjedná n
tomto poli nějakou nápravu, a poněvadž z ru-
chu, jakým odpovídají české kruhy obchodní
a peněžní na vyzváni k akci, souditi lze, že b
byla skutečně půda k solidárnímu a důslednému
vystoupeni, bylo by záhodno, aby společně za-
kročení bylo provedeno, Prvni krok k němu
nčinati náloželo by našim statečným záložnám
a spořitelnám a všem veřejným českým pokjad-
nám a to současně a pod vzájemným závazkem
vytrvání, Kdyby se tak stalo, není pochyby, že
by se dali k činu strlmouti i liknavější sou-
kromnic. Všech účastníků českého jazyka v Po
štovní spořitelně je přes 20.000. Toto množstv
že by nemělo dosti váhy na zjednání náležitého
respektu svému jazyku ?!
— Proli zřízení české veřejné školy
v Podmoklech jež v poslední schůzi zemske
skolní rady byla usneseno, štve » Tetschen
Bölumisch
Dalibor
Vídeň
Podmokly
12
article
bodenbacher Zlg« ve svrchované zuřivosti, vy
zývaje k »energické obranné akci«. Jakou ake
má na mysli, vysvílá z bezmezných jeho útoků
proti podmokelským »státním Čechům« (»Staate-
tschechen«) a z toho, že znovu připojuje se-
znam majitelů domů, u nichž bydli čeští rodi-
čové, jednou již konfiskovaný, ale posl. Malikem
na říšské radě interpelací immunisovaný. Text,
který k němu nanovo připojuje, jest opětným
vyzváním k boykotu českých rodičů a zločinem
veřejného násilí vydíráním, jež vrcholí ve slo-
vech: »Kdyby se poměry nájemné zatím poně-
kud změniti měly, žádá redakce za přiměřenou
opravu.« Co to znamená, rozumí každý z pro-
skribovaných majitelů domů. Povinností úřadu
jest, aby na takovou senergiekou obranu« prot
české škole odpověděl energiekou obranou stát-
ních občanů českých, na nichž pohrůžkou vy-
hostění z bytů v domech, pokud jich majitel
jsou nátlaku radnice přistupni, vymezeno byti
má ustoupení od požadavku za českou školn.
Jestliže jest vyzvání k veřejnému násili na pod-
mokelských Češích aspoň objektivně stihatelno,
jest provádění tohoto násilí trestno subjek
tivně a vůdeové podmokelských Čechů zajisté
zaszdi se o náležité překažení surové msty fa-
natických germanisatorů podmokelských. Že
»TetschenBodenbacher Zig« ve svém štvaní
také lže, to jen mimochodem. Vypravuje totiž
že posl. Schreifer v zemské školní radě namitul
že akta o podmokelské škole české obsahuj
starě výpočty a že zalím dvě sousední obcese
značným počtem dětí vyškloleny byly.
Čecho
Malik
Čech
TetschenBodenbachry Big
o podmokelský škola český
13
article
Tomu není tak. Schreiter žádal za odročeni,
předstíraje, že tyto dvě obee vyškoleny bu dou
což jest důvod stejně směšný jako neomalený.
— Oficiální týdenník národní strany svo-
bodomyslné opskoval včera svůj obrat o »lo-
kálkáři „Nár. Listů“«, který jsme před lýdnem,
jistě za souhlasu všech slušných novináro
označíli za tak nízký, že by se neměl vyskyto-
vati v oficiálním, úřadním orgánu
akčního výboru národní strany
svobodomyslné. Ponévadž ofieiální tý-
denník tohoto sboru, přes náš spel k akčnímu
výboru jako zamůstnateli nedobrovol ného
oficiálního týdenníku, opskuje svon nízkos
s důrazem, nezbývá nic jiného, naž za to mili,
že se lak děje s jeho seuhlasem. Z toho ná-
sleduje, že dovoluje svému orgánu psáti spro
stě a sehvaluje osobní insulty proti nepohodl-
ným žuroslistům. Přestáváme na tomto zjištění;
dedukce jsou samozřejmé. Od nás zajisté ni-
kdo nemůže očekávati, že hychom vedli další
diskusi o veřejných záležitostech s listem, jemut
schází první podmínka k tomu, to jest slušnost.
Na čest naší odpovědi na příště může spole-
hati jenem tenkráte, naučí-li se ctné m
způsobu psaní, tónu, důstejnému moderníh
žurnalismu a veřejnosti české.
národní strana
14
article
— Z jazykové praxe chebského soudu kra
ského. Aby snad nevzniklo zdání, že c. k. kraj
ský soud v Chebu ve sporu firmy C. B. Göldne
zastoupené p. JUDrem. Davídem Kohnem, a
vokátem v Chebu, proti J. O., zastoupeném
JUDrom. Václavem Drbohlavem, advokátem
v Německém Bredě, vzal si k srdci zákonn
ustanovení čl. 19. odst. 2. zák. státního ze dne
21. prosince 1867 čís. 142 ř. z., § 13. všeob.
ř. s. zachovaný v platnosti čl. I. úv. zák. k ei
ř. s. ze dne 1. srpna 1895 čís. 112 ř. z., nj-
vyšší kabinetní list z 8. dubna 1848 a cirku
lační nařízoní soudu apelačního ze dne 30
května 1848 č. 9535 (česká sbírka zákonů pro-
vinciálních z roku 1848 sv. XXX.) a konečně
nařízení ze dne 19. dubna 1880 čís. 14 z. z.
pro království české a že snad nyní za nové
vlády šetři rovnoprávnosti jazykové v králor
ství českém, sluší pro úplnost případu v rubrice
této dne 3. března 1909 čís. 62 uveřejněného
dodati: C. k. krajský souď v Chebu přijal
ovšem ve výše zmíněném sporu česky sepsanot
odpověď, již zh zalovaného podal p. JUDr. Váel
Drbohlav, advokát v Něm. Brodě, leč označi
odpověd tu podací značkou pouz
v jezyku německéma také usnesen
o ústním líčení na den 25. květpa 1909 ve spo
ru tom položeném vydal a zástupci žalovaného
doručiti dal pouze v německém ja zy ku
a přodvolav žalovaného osobně k roku tomu
vzal a doručiti mu dal předvolání rovněž
pouze v jazyku německém sepsané
Z toho je patrno, že revolta něme
ckých soudců proti českému jazy-
ku trvá v míře neztenčené vesele
dále. Proti tomuto vyřízení odpovědi pouze
v jazyku německém podal zástupce žalov aného
p. JUDr. Václav Drbohlav, advokát v Německém
Davíd Kohn
J O
Drbohlav
svatý . XXX
JUDr
Váel Drbohlav
Cheb
Breda
Německo
Brod
ský soud v Cheb
C . B
NJ
15
article
Brodě, stížnost k c. k. vrehinímu soudu i neopo
meneme o výsledku stížnosti té včasně zprávu
podati.
— Nová důležitá lidumilná organisace
česká. Před několika dny sehváleny byly sta
novy »Zemského spolku pro výchovu
a opatřování slepeů v král. če-
ském«. Každý přítel humanních snah v našem
národě uvitá zajisté nový tento lidumilný ústav
český s upřímnými sympatiemi vzhledem k tomu,
že posavadní ústavy nevidomých v Čechách pro
nedostatek místa a peněžních prostředků ani
třetinu nevidomých dítek naší země nemo-
hou vychovávati a vzdělávati tak, že vlce než
dvě třetiny jich v pokročilé naší vlasti vyrůstá
bez odborného ústavu a beze školy zatím, co
v jiných pokročilých zemlch a zejměna též ve
veškerých zemích sousedních o vzdělání ve-
skerých dítek nevidomých už dávno jest
postaráno a vzhledem k tomu, že následkem
dokonalé úpravy otázky slepeů, zejména dosta-
tečného počtu odborných ústavů vzdělavacích
stávají se v těchto zemích sousedníeh všlchn
zdtaví slepci způsobilými k počestné výživě jako
karláčníci, košikáři, rohožkáři, ladiči pian, hu-
debníci atd. Uvažme, že naproti tomu u ná
dosud přes 3000 těchto ubožáků — dvoj-
násob politování hodných — od domu k domu.
Brod
Čechy
16
article
od obce k obci, v dešti a psotě za almužnou jako
žebráci a šumaři musí putovati. Avšak nejenom
vítáme všichni se sympatiemi novo tuto lidu-
milnou instituci českou, nýbrž musíme se v zájmu
trpleíeh příslušníků našeho národa, ano takřku
naši národní cti zasaditi se o všemožnou pod-
poru a úspěeh její. Ustavující sehůze určenu
jest přípravným výborem na čivrtek dne 25. t. m
Členský příspěvek člena činných činí 5 korun
přispivajících 2 K ročně, takže každý může se
státi členem. Příhlášky za členy nového spolku
jakož i přispěvky a darý členů zakládajicích.
buďtež adresovány Zemskému spolku pro vý-
chovu a opatřování slepřeh v království českém
k ruce umy. proť. dr. Jana Deyla v Praze
(Spálená uliee, čís. 51).
— Prachatice. Ke včerejší zprávě o ná-
rodnostních poměrech v Prachaticích sluší n
vysvětlenou dodati, že J. E. pan dr. Fledler v
své karlínské přednášce neoznačil Prachatice
jako město německé, nýbrž jako město s ně-
meckou majoritou, jež leží přím
na jazykově čář e, takže je tato
čára téměř protiná.
— Referát ze zemské školní rady, uve-
řejněný dne 3. března t. r., dlužno doplniti ně-
kterými podrobnostmi. Když po více než čtyři
hodiny trvavším zasedání podán byl návrh na
přerušení schůze na hodinu, a jiný návrh n
další jednání, projevi člen zemské školní rady
evang. farář pan Kalda přání, aby jednání bylo
ukončeno a sehůze odročena na úterý 9. března.
Důvodem k tomuto přání bylo, že pan farát
Kalda musil odejiti konati pohřeb a že nechtěl,
kdy se jednalo o každý jednotlivý hlas, zřízení
českých škol svým odchodem poškodili. Týž
hlusoval i pro zřízení školy v Louce. Do de-
baty pro zřízení menšinových škol v Podmoklech
a v Pohledu účinné zasáhli též pp. dvorní radu
Wenig a ředilel Fr. Bílý.
doktor
Deyl
Fledler
Kalda
jítbat
Wenig
Praha
Prachatice
Podmokly
Francie
17
article
— Osobní. Obchodním soudem v Praze jmenovár
byl pan Rudolí Ryšavý stárým přísežným znal
cem pro obor knihkupecký, snlikvartátu, obcho u
s uměleckým výrobky a hudebainsmi. — Dosavadní
korespondent firmy Hynek Goliwald v Praze, pan
Josel Bureš, byl jmenován revidentem téhož zá-
vodu.
Promoce. Pan JUC. Leopold Špíšek, advo
kátní kvncipieni rodem z Komny na M ravě, by
dne 3. března proh ášen za doktora veškerých práv.
— Z české techniky. Inženýr p. Rudolf Ja-
nota z Řenčova v Čechach podrobil se une 6. t. m.
druhé státní zkoušce z odboru kulturního inšenýrství
a vrnán způsobilým s vyzname áním Inženýři pan
Jus. Bolchovský ze Suché Rybné a p. Jan K-
žený z Lipoltic uznání při teže zkoušce velmi způ
sobilými.
— Rodinné zprávy. Pan JUDr. Karel Pelikán
sekrelář a prokurista Če ké průmyslové banky v
Praze a paní Anička Pelikánová roz. Laoghan-
sova ze Sovinek Bezna ohlašují se jako novo-
manžele
— Úmrtí. Ve středu večer zesnula v Praze n
Újezdě v 75. roce věku svého, choť pana c. k. hejt-
mana Rippra, třeti dcera vynálezce vodní i přirozené
lačby geuialního Čeňka Priesnice ns Giäfenberku.
Zemřelá paní žila se svým chotém přes 40 rokův
Praze, kterou milovala Pohřbuna bude v pondělí dne
8. března ve Frývaldově v Slezsku, zrovna proti
G. klenburko, působišti a slavínu svého otce. —
V patek zemřela pl. Pavla Šrulova, choť emer.
posladníka Narodního divadla Pobřeb bude zejtra
4. hud. z domu smutku, Pra a HII, Měrmicka ulic
č. 3. na hřostov olšanský. — V půlsk zemřel v Praze
nable pan Jnděich F u ch s, miste teuhlnřský, dn-
sáhnuv věku 51 let. Pohřeb koná se dnes o 3. hod.
odpol. z kostela u Dominikánů v Husově třidě.
Rudolit
Josel Bureš
JUC
Špíšek
Řenčův
Jus
Jan
JUDr
Pelikán
Pelikánová
Rippra
Čeněk Priesnice
Giäfenberk
Pavel Šrulův
Jnděich
Husův
Praha
Lipoltice
Sovinka Bezno
Praha můj Újezd
Frývaldov
Slezsko
Měrmicko ulice
Hynek Goliwald
ký průmyslový banka
Narodní divadlo
Pobřeb
Olšanský
18
article
— Akční výbor národní strany svobodemyslné
konal v sobotu dne 6. března 1909 za předaednictv
dra. Václava Škardy schůzi. Do akčního výboru ko
optování pp. posl. Ladislav Čech, prof. dr. Funk
Emannel Huml, Václav Karbus, posl. Josef Krejěíl
univ. prof. dr. B. Němec. posl. dr. Václav Scbuster
a Ferdinand Šrámek. Zároveň ustavena komise za
účelem rozšíření širšíbo výkonného výbora dele gáty
z místních organisací. — Posl. dr. Kaftan podal
zprávu o jednání komise pro kontrolu státního dluhu
stran vydání pokladničních poukázek v obnosu 220
mil, korun místo schválených rent a konstatoval, že
v poslední schůzi komise většinou hlasů vládě vy-
hověla. Postup poslance Kaftana proti vládě byl
schválen. — Dr. Kramář podal zprávu o politické
situaci a o jednání ve Slovanské jednotě. Zpráva
schválena a usneseno, aby komitét sestávající! z páno
škol. rady dra. J. Metelky, dra. L. Klumpara, učitele
F. V. Moravce a dra. Rašína, opatřil veškerý věcný
materiál o krajských vládách, pokud činěny jsou
změny dle osnovy vládní na dosavadním složení
okresů soudních i politických. Co do úpravy poměrů
ve Stokách konstatováno, že dr. Kramář vykona
vše, aby plány vládní osnovy překazil. Do soudcov
ské schůze byli delegování pp. dr. Kramář, dr. Pin-
kas a L. Čsch. Podány referáty o sjezdech krajských.
schválena dohoda s »Jihočeskými Listy«, na základě
které prohřášeny za oficiální list strany pro jižní
Čechy pro místa, v nichž není jiného listu strany.
Škarda
Čo
profesor
doktor
Funk
Emannel Huml
Karbus
Krejěíl
Němec
Scbuster
Šrámek
Posl
Kaftan
Kramář
J Metelka
L Klumpar
F V Moravec
Rašín
Pin
L Čsch
Čechy
akční výbor národní strana
19
article
Schváleny zásady, podle kterých vstoupil »Den« do
organisačního poměru ke straně a prohtášen za of
ciální list strany. — Mimo to probrány záleži tosti
organisační.
— Z obcí předměstských. Ve schůzi rady měst.
ské v Žižkově, konané úne 2. března t. r. za před-
sednictví starosty p. G. Žáka, vzat na věd mí
sehválen zapis lázeňské komise, konané dne 1.
března t. r. Zřídí se sludna veřejná v Bořivejově ul.
Žižkov
Bořivejov ulice
20
article
Stanovena komise ohladně zjistění potřeby zříditi
veřejnou studnu na Perštýnově nám. a veřejná
studna v Jeronýmově ul. upravi se dle návrhu ko-
mine. Ohledné zřízení drubé městské váhy v Kar-
lově tř. stanovena komise. Vzato na vědomí, že t. zv.
Ohrada čp. 11 počne se bourati. Vzat na vědomí
pěípis kr. hl. města Prahy, rady elektrických pod-
ntků v záležitosti zři zení elektrické dráhy třídou Pa-
děbradovou. Vzhledem k tomu, že plán poloby obledně
čp. 11 Ohrada jest již vyložen a tím vyhověno pod-
mínce, kladené elektrickými podniky, usneseno žá-
dati správní radu, aby počala s připravnými pracemi
ohledně dráhy elektrické třídou Poděbradovou ihned.
Vzato na vědomí, že místodržitelství pro král. české
schválilo návrh stanov městské spořitelny. Vyřízeno
78 záležitostí stavebních, správních, živnostunských
a chudinských. — Ve schůzi městské rad
karlinské, konané dne 24. února 1909 za pře-
sedniciví pana starosty cís. rady Jindřicha Ronze.
Schvalen návrh na rozdělení požitků z nadací dra.
Karla Sladkovského, Jos Srnce a Jana Procházky.
Obecnímu výborn se doporučí přijetí odkazu pana
Josrfa Šipka 2000 K na založení chudi nské nadace,
správa nadačního jmění a udělování nadačních po-
žitků.
Poděbradův
Ronz
Sladkovský
Srnec
Procházka
Josrf
Šipka
Jeronýmův
Kara
Praha
21
article
— Přeš doplňovací velbou říšského poslance z
Nové město a Vyšehrad. Včera byla vydána tato
vyhláška: V základě g 9. odstavce 1. říšského řádu
volebního ustanovena jest c. k. ministerstvem vnitra
doplňovací volba jednoho poslance rady řláské ve
volebním okresu čís. 4 král. hlav. města Prahy na
čtvrtek dne 22. dubna 1909 a užší volba, které by
snad bylo třeba, na čtvrtek dne 29. dobna 1909. Z
tou příčinou bude sdělán ve smyslo § 12. říš. zák.
ze dne 26. ledna 1907 č. 17 říš. zákona pro tento
volební okres lištěný seznam voličský, kterýž bude
a požádaní každému od počátku thůty reklamační za
náhradu náktadů výrobních za exemplář připadající
vydán. Kdo si žádá, aby mu byl vydán takovýto
seznam voličský, nechť to oznámí do 8 duů, t. j. do
14. března t. r. incl. v hodinách úřadních od 8. hod.
ranní do 2 hod. odpol. (dne nedělního do 12 hod.
pol) v kancetáři katastru voličů král. hlav. města
Prahy čp 558—-I., v ulici Celetné č. 12 n., ve II. po-
schodí. Učiněná přihláška zavazuje přihlašovatele
k odběru objednaných seznamů a k zaplacení výrob-
ních nákladů, za ně připadajících. K přihláškám po
výše uvedeném čase došlým přihliženo nebude.
Nová město
Vyšehrad
Praha
Celetná
22
article
V dalších osmi dnech budiž v téže kanceláři zapra-
veno 50 proc. přibližných nákladů výrobních, jinak
vykonaná přiblaška jest bez účinku. Zbývající ná-
klady budež tamže zapraveny při odběru seznamu
a kdyby přiblašovatel neodebral seznamu, mohou
býti vymoženy politickou exekucí. O tom na zá-
kladě ustanovení 8 12. zákona ze dne 26 ledna
1907 č. 17 řišského zákona dávám všeobecně věděti,
V Praze, dne 6. března 1909. Úř. I. starostův ná-
městek: Dr. Ant. Štych.
— Z Národní zady české. Za účelem systemati-
ckého doplnění seznamu také zabraničních Čechů
mimoevropských, vedeného v zahraničním odboru
Národní rady české pp. ceslovateli Jos. Kořensk ým,
Al. Svojslkem a E. St. Vrázem, žádají se tímto ve-
škeří našinci doma i za hranicemi, aby zaslali co
nejdříve Národní radě české v Praze (Vodičkova ul.
20) pokud možná přesné a úplné adresy česk ých
krajanů zahraničních, žijících mimo Evropu a mimo
Severní Ameriku. — V ponděli dne 8. března o půl
5. hod. odpol. koná se schůze praesidiální komise
za účelem stanovení dalších návrhů pro za sedání
doktor
Antonín
Štych
Jos
Al
Svojslk
Vráz
Praha
Vodičkův ulice
Evropa
severní Amerika
odbor národní rada český page
rada český v Praga
23
article
Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky.
Po několikdní bylo tak krásně, že jsme
myslily jen na jaro. Na kloboucích objevily se
květiny, některé dámy oblékly již nové kostymy
a v oknech z rána za jasných slunočných dno
usmívaly se hezké Pařížanky, šťastny onoul ra-
dostí, jakou působí modré nebe. Ale snih e
mrazy se opět vrátily. Zdálo se, jakoby obloba,
proměněná ve velkou štětku, chtěla napudrovati
celou zemi a zase přišla smutná nálada a zima,
jež pálí do obličeje.
Nedočkavé dán.,, které odležily již zimn
klebouky, dočkaly se v lehkých letních klobou-
cích velkého zklammání. Květiny na nich vypa-
dají jako by se chvěly zimou a sláma je v chlad-
ném počasí prostě směšna, Chce-li se již nyn
nosili klobouk žíněný, doporučuje se voliti gar-
nituru velmi střízlivou. Žádné růže a tulipány
ještě, nanejvýš fialky nebo bez. Lépe jest spo-
kojiti se péry nebo stuhami, jež nejsou nikdy
směšny ani za pražícího slunce a stálých dešťů.
Pro polosaisonu se velmi hodí velký černý
klobouk ze žíní nebo z rýžové slámy. Levý
okraj jest zvednut a kopcem připevněn k vršku.
Ozdoba sestává z velké vázanky z empirově ze-
lené stuhy, velmi široké a měkké. Klobouk tento
hodí se stejně k oděvu taillour, jako k nádherné
robě a bude míti tu výhodu, že se dá snadne
přeměniti, nebať za tutéž formu budou se letos
hojně dávati věnce růží, zakončené velkou ky-
tici na zvednuté straně. Takto vyhoví se záre-
veň koketerii a úspornosti, neboť z jedné fa
cony budou klobeuky dva.
Posud je viděti většinou ještě klobouky
zimní a hedvábně. Je to jedině rozumné, nebo
počasí ještě nedovoluje letní změny a jen pro-
hlédneme-li si kollekce v rue de la Paix, mů-
žeme si učiniti představu o přiští modě.
Oznámila jsem vám již, milé čtenářky, ž
přiléhavé roby mají přestati, krejčí a švadleny
prostě nechtějí, abychom mohly nositi po dvě
Pařížanka
rue jít le Paix
24
article
sniseny stejný tvar a přijdou tedy toiletty změ-
něné, takže poslední tvary nebudeme již moe
obléci. Aby se spotřebovalo tuké vice látky, ob
jeví se samě skládání a záhyby. Tyto se dělají
zvláště na lehkých robách z tylu, mousselin
nebo linonu. Ilodlá prý se také znova uvésti
foulard, tato jemná, svěži a lehounká tkaninn,
která je skutečně letní látkou par excellence.
Při těehto lehounkých látkách je délání záhybů
ovšem pochopitélno.
Při úboru tailleur bude triumíovati sklá-
dání. Bude se dělati kolum celých boků nebo
v nestejných skupinách. Je to zoufalé pro dámy
pěkně rostlé, jež by takto nemahly uplatnšti boz-
vadné linie taile. Proto bude jim vyhražena
sukně s vložkami, která bude rýsovati kontury
a při tom dovoli skládání i nutnou šiřku. Pru
obezřelé dámy, které si ponechaly nějaký meir
látky, naskytá se takto jediná možnost, použit
ješté zimních sukní. Horní část v předu a vzadu
z jednoho kusu bude tvořiti vložku a v otvo-
rech po straně bude skládání.
25
article
Skoro u všech taillours jsou sukně kráiké
V největších krejčovských závodoch není viděti
dlouhé sukně; je příliš těžká na zvedání a no-
šení pro léto. Sukně taillour má býti zvláště
vhodná pro delší chůzi.
Z Mtek bude se na tnilleur užívati nejvíce
šerky a sice velmi jenné, čistě vlněné a hebké
Je to klassická látka, jež se nezprotiví a stále
se vrací přes veškeré fanlasie. Letos však bude
se bojně nositi také nová vlněná látka, hladká
s širokými pruhy, připominající poněkud vlněný
ottoman; je úplně bez vlasu a podobá se látce.
zvané dříve „cóte de cheval“
Pokud se týče moderní nuance, jež mus
býti rovněž v každé saisoně jiná, bude to letos
kaki. Tuto nuanci budou míti roby, klobouky
i slunečníky. Sluší stejně blondýnám, jako bru-
nettám. a české dámy s velkýma temnýma očima
budou zvláště hezky vypadati v tomto zlato
žlutém pozadí.
26
article
Barva mralvová ve všech svých odstinech
těši se již velké oblibě, jest něžná, eleganin
a bude se rovněž hojně nositi od bledě ma
kovné až po nejtmavší, blížící se fialové.
Všochno to však teprve přijde, myslíme n
lébo a těšíme se, že již brzy odložíme sevšed
nělé úbory i pérové checholy a oblékneme nové
svěži toiietty s ktobouky, zdobenými květy. Hoj
ně se bude nositi také ovoce. Již na zimnich
kleboucích jsme měli malá zelená jahlíčka, jež
eleganiní dámy zaboodávaly také do plášťů jako
kytičku, z jara pak přijdou třešně, které jsou
ozdobou neobyčejně svěží a veselou. Budou se
dávati v guirlaudách kolem klobouků, ale budou
se z nich dělati také čapky. Třešně červené
nebu černé položí se vedle sebe a volně přišíté
budou se kývati při pohybu hlavy. Garniturou
bude plochá vázanka z černého sametu, umí
stěná uprostřed na předu. Čapka tato jesž veli
hezounká a doporučuje se jako poslední n
vinka.
Vázanek úplně plochých bude se používat
na všech kloboucích, nádherných i prostých,
nahradí se jimi spony, jimiž se zakrývá upev
nění per. Dodávají sarnituře vybraného vzhledu
jaký Pařížanky vždy vyhledávají
Při kostymech s plochým límcem ovinuje
se také kolem krku sametová stužka barvy ta
kové, jaká k celku nejlépe sluší. Zdobí se spon-
kou z malých diamntů nebo perlovými jehli-
cemi.
Vidíte, milé čtenářky, že moda dovede vás
již sváděti, přes to, že posud mlčí. Slibuje nám
překvapení, jež nás učiní svůdnými a žádoucími,
abychom zůstaly vládkyněmi světa, před nimiž
se sklánějí velcít i silntl
Magdeleine Chaumont.
Čapek
Pařížanka
Magdeleine Chaumont
27
article
Hudba.
Hudba.
Koncerty. Dvě rarity spojil na podiu koncert-
ním znamenitý nuský umělec, Sergěj Kusevi-
ckij: basu jako súlový nástroj a violu d amou
(housle milostně). Kusevického známe již ode dřive
jak mistrně kontrabas ovládá. Hlmotný tvarem ná
2troj stává se pod rukama jeho sladce šeptajícím sníl-
kem. Elegické zvuky, výšky konkurrující s violoncel-
jem a houslemi loudí virtuos z obrovského tělesa, je
býváme zvykli slýchati jen, jak tazně „tvrdí muziku“
fizgoolety, rychlé passáže, dvojhmaty, trylky, stae
cata hrnou se v smělé bravuře, jak jen od houslistů
jsme namlsáni. Přednost Kusevického jest, že bá-
ječnou techniku svoji staví do služeb vášnivého u-
mění a že přednáší a cítí hudebně. Dokázal to Mozar-
tovým koncertem As-dur, kde přednes jeho vynikl
slchovostí a nejušlechtilejši spěšností. Vlastní sklad-
by Kuševického trpí nedostatkem individuality, kon-
cert fis-moll, v hlavní myšlence upominající na Čaj-
kovského, nad to frázovitosli S jemným vkusem
úžasnou technikou, nelekající se hravých figurací
v nejvyšších oblaslech, doprovázel virtuos Borghiovu
sonatu pro violu d'amour. Prim sehrál p. Henr
Casadosus, jehož výtečnou znalost poctického
zapomenutí vytrženého nástroje seznali jsme již př
leňském francouzském koncertu na staré nástrojev
Kusevický
Borghiův
Henr Casadosus
Sergěj Kusevi
cert fismoll
Asadur
28
article
Českém spolku pro komorní hudbu; i tentokrát záři
výkon jeho naprostou čistolou, hbitostí nevázanýci
smyků, na sedmistrunném nástroji pro blizkost strun
a pro podmíněnou mnohostí jich stavbu kobykky vel-
mi choulostivých, vkusným rozlišováním timbru jed-
notlivých strun a spojeným s ním obratným střídá-
ním poloh, rovněž pak stylovým, klassicky klidným
předesem. Casadosus je prvořádným virtuosem svě-
ho nástroje. Jak teprve rozezpívala by se pod jeho
dovednými prsty viola dlamour v nějaké skladbě mo-
dorní, ve skladbě citu a srdce, ne pouhých arabesek
tónivých! Dle měho mínění mohutnost, jež v podtvu-
hodném, neprávem zapomínaném tom nástroji je
skryta, jeho roztouženost a shivost, serafické zá-
chvěvy a pdesie může uplatniti se jen v moderním
subjektivismu a exotice. Proto lépe, dokud nedoslává
se nadaných skladatelů pro nástroj, transkribovati
pro ni na skladatele staré, ale moderní. Náš domácí
vynikající virtuos na violu d'amour, Rud. Reissig
vystihl tento moment výborně a začal transkripcemi
z Nováka a Suka. Můj názor, který již před lety- vy-
slovil jsem ve stati své „Zapomínaný nástroj“ v „D-
liboru“, potvrzen nedávno americkým skladulelem
M. Loeflerem, jenž ve svém dramatickém poemalu
„Smrt Tintagilova“ (dle loutkové hry Maeterlincko
vy, českým čtenářům přístupné v prekladu Marie Ka-
lašovy, Svělové Knihovny číslo 687) pcužil vidly
d'amour jako význač. hlasu obligátního, vykořastiv
celé její zpěvnosti a zvukového rázu. — Oba umělci
Kusevickij i Casadosus, měli piný úspěch, jehož úča-
sten byl i klavirisla p. Fr. Lindemann jak z
spolehlivý doprovod Kusevického, tak za vlastní, hlad
ce podané interpelace Bacha, Scarlaitiho a Wagnera-
Liszla.
Reissig
Novák
Suk
M Loefler
Tintagilov
Marie Ka
Kusevický
Casadosus
Lindemann
Bach
Scarlaiti
Wagner
Liszl
Maeterlincko ty
29
article
Druhý řádný koncert Českého spolku pro komor-
ní hudbu přinesl dokonalé vrovedení Novákova
kvartetu Ddur op. 35 s fugou a Beethovenova f mol
op. 95. České kvartetto vyniklo v nich úměrnesti
svého pečlivě vyváženého, do podrobna vypracova-
ného podání, jež čím dále, tím objektivnějších a o-
mělenějších nabývá klassických rysů. Dílo Novákovo,
znovu slyšeno, působí stále mohutněji svou myste-
riosností, jež do ledovcových výšin čistého vzduchu
a věčného zaslunění zdá se nás unášeti, vždy výše
a výše v transcendentálnost. — Hostem večera b
tinský tenorista Felix Senius, carský komorní
pěvec z Petrchradu, s nmž seznámili jsme se před ro-
kem v dobročinném koncertě pražské konservatoře
Hlas jeho překročil již zenit, ale umění pěvcovo ne
podlehlo změně, jest ryzía delikátní. Petrarkův so
net „Pace non trovo“ od Liszta, arie Azaěla z De
bussyova „Marnotratného syna“, písně Čajkovského
a Davidova (rusky zpivané) poskytly pěvci příleži-
tost, rozvinouti subtility jeho umělecky zkázněnéh
přednesu.
Novákův
Beethovenův
Senius
Petrarkův
Liszt
Azaět
Čajkovský
Davidův
Petrchrad
Český spolek pro komora
Ddur op
30
article
Cyklus houslových sonat Heelhovenových dokon-
čen byl sonatami z G-dur op. 30, z A-dur (1. zv.
Kroutzerovou) op. 47 a z G-dur op. 96. O dílech s-
mých psáti pokládám za zbytečne, jak pro všeobec-
nou známost jejich krás i vysoké hodnoty, tak prolo,
že mělo-li by se o nich psáti a neopakovati věci zná-
mě nebo jen povšechné fraze, vyžádaly by si samy
o sobě celé monografie. V úzkém támci referátu pr-
sluší jen cceniti snahu umělců, kteří tak ušlechtily
podník obrali si za úkol a s úspěchem jej provedi
Mladistvý houslista, p. Ant. Maixner. v interpre.
taci osvědčil poznovu svůj přirozený talent a inteli-
genci hudební, tén kyprý a přednes vroucí, dr. Vil
Zemánek pak u klaviru svůj rozhled a porozumě-
ní klassického slohu. Housle Karla Dvořáka, na něž
p. Maixner hrál, jsou nástroj zdravého, jadrného zvu-
ku i ušlechtilé formy, který domácí výrobě české dělá
čest. Obecer stva plibývalo od večera k večeru a zvl-
Heelhovenový
Antonín
Maixner
Zemánek
Dvořák
Adur