Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zenaědělsti

3

Obohod

4

Průmysl

5

Finaněnictví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 66. ze dne 7. března 1909.

7 article Výroční zpráva Zivnostenské banky pro Čechy a Moravu v Praze.

Výroční zpráva Zivnostenské banky pro Čechy a Moravu v Praze. Největší a nejstarší naše banka Noná dnes řádnou valnou hromadu a předkládá nejen akcionářům svým, nýbrž celé nejširší veřejnosti české výsledky své působnosti za minulý rok. Místo mnoha slov chvály a radostného uznání stačí prostě uvésti, že činnost loňská byla tak zdárná a příznivá, že správa banky při vší oprávněné opatrné a obezřelé politice dividen- dové rozhodla se letos navrhnouti valné hro- madě vyplácení zvýšené dividendy. Pře klesající bonjunkturu průmyslovou, přes nevý- nosnější poměry na trhu peněžním, přes těžké chmury na horizontu politickém banka vykazuje opět ve všech oborech své činnosti další pokrok a rozvoj a sluší tu vytknouti zvláště inieiativní vsáhání před 2 roky zřízeného zvláštního od- dělení průmyslového v náš ruch průmyslově- zakladatelský, na které Živnostenská banka prá vem může býti brda. Výsledky loňské činností banky v tomto oboru opravňují k naději, že i na tomto poli až do nedávna našimí bankami dosti zanedbávaném nastal rozhodný obrat k lepšímu a že v brzku budeme moci důstojně soupořiti i v té příčině s kapitálově mnohem silnějšími a tské jinak všemožně protežovanými podniky německými.

Čechy Morava Praha Zivnostenský banka

8 article

Výroční zpráva vzpomíná nejprvé velkolepého obrazu, který o našem národohospo- dářském rozvoji podala loňská Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory. Zvlášt zajímavé byly důkladné přehledy, snesené ve zvláštním pavilonu bankovním, které výmluvně svědčily o veliké vyspělosti na šebo domácího peněžnictví. Vynikající a vůdčí úloha příslušt v tě příčině od samého začátku Živnostenské bance, jejíž podivuhodný vývoj je ve zprávě načrtnut nejširšími rysy. Co se loňských obchodů týče, konstatuje zpráva, že rok minulý náleží mezi nejle pš posavadní léta banky. Průběh jebo byl pro banku veskrze velice živý, v centrále i ve filiálkách, přes to, že zaměstnanost prů- myslová již v půlletí ochabovala a že záborem okupovaných zemi balkánských vyvolaný neklid politický v pozdějších měsících rušivě se dotkl voškorého života hospodářského v naší říši. Po- třeba úvěrová vesměs podstatně poklesla a pe- něžní trh jevil následkem toho zcela mimořád- nou sytost právě v oněch měsících, ve kterých bývá jinak co nejvíce napnut. Banky tím utrpěly značmou újmu v příjmech úrokových proti roku 1907, kdy v stejnou dobu podzimni sazba rakousko-uherské banky byla o celá 2 vyšší. Na druhé straně nenalézaly pak banky ni- jaké náhrady v komisíonářském obchodě bur- sovním, který následkem nejistoty politické přes veškerou láci peněz úplně váznul.

živnostenský komora živnostenský banka

9 article

Konjunktura průmyslová pohy- Bovala se téměř po celý minulý rok směrem sestupným. Nejvíce postižen byl průmysl tex- tilní a sklářský. I některé strojírny byly nuneny propouštěti dělníky a v posledních mě- sících dolehla tíseň i na závody železářské. Vý jimku činily některé speciální podniky průmy slové, mezi němi na př. Živnostenskou bankou před lety založené „Kaolinové a šamo tové závody v Horní Bříze“. Vynika jíci jakost hornobřízského materiálu ohnivzdor ného zajistila Horní Bříze zvýšený odbyt i v mi nulém roce. Bilanční výtěžek hornobřízského podniku opět stoupl a valné hromadě bude n vrhnuta dividenda 81/2% proti loňským 8 . Akcie hornobřízské, jež znamenají dnes pře K 500.—, byly letos uvedony na pražskou a ví- deňskou bursu. Sestupná konjunktura průmy slová citelně dolehla i na domácí průmys uhlářský, u něhož váznul odbyt nejen nedo- statečnou zaměstnaností průmyslovou vůbec nýbrž i znesnadněným vývozem následkem ne dostatku vody v Labi. Rozumí se, že za těchto okolností pracoval i obchod uhlím s menším úspěchem, což platí ovšem i o obchodu s uhlím Živnostenské banky v Ústí n. I.

Horní bříza Labe Ústí živnostenský banka

10 article

Poměry zemědělské utvářily se cel kem příznivě; ceny téměř veškerých plodin po dražily a vyrovnaly případné schodky v úrodě Na sklizni řepní utrpěli však pěstitelé značnou ujmu následkem dlouhého sucha, které až do posledního podzimu potrvalo. Částečně byli od- škodněni vyššími cenami, jaké boňského roku za řípu byly placeny. Průmyslu cukrovarnické- mu stala se na druhé straně tato cenová obět snesitelnou, poněvadž byly loňské řípy nad oby čej cukernaté.

11 article

Z loňské zakladatelské činnost Živnostenské banky uvádíme získání eukro- varu p. M. Valtery v Lounech, kterýžt cukrovar je jedním z největších . Čechách Koupě stala se pro účet nově utvořené akc. spo- lečnosti a za podminek výhodných; banku při pisuje si z ní tím větší zásluhu, ana se o ob jekt interesovala i zabraničná skupina kapitali stická. Akciový kapitál společnosti obnáší koru 2,500.000. — Vlastní kapitálová účast banky je zcela nepatrná, naproti tomu zajistila si banka komisionářství na 15 let. Dále stala se intervencí Živnostenské banky přeměna velikých iextilních závodů firmy A. Klazan ve Dvoře Králové a v Brně ve dvě ak ciové společnosti s ake. kapitálem K 2,500.000 a K 4,500.000. — V tomto připadě nebylo vů- bec třeba nijaké účasti kapitálové se strany banky. Během minulého roku získala Živnosten ská banka koncesi ku postavení IV. pivovaru v Plzni, zabezpečivši si předem rozsáhlé po- zemky v katastru plzeňské obce samolné. Jak- mile budou přípravné práce ukončeny, přikročí banka k založení akc. společnosti, jejímž úko- lem bude, aby projekt uskutečnila. V podzimních měsících minulého roku z koupila banka železářský podnik firmy R. Hudlický a Folta sen. v Hrádku u Rokycan pro účet nově založené společnost s ručením obmezeným s kapitálem K 600.000 Benka kapitálově zúčastněna není Hypotekární oddělení, které roku loňského v pražské Cenirále zorganisováno, dospělo hned

M Valter R Hudlický Folta Louny Dvůr Králové Brno Plzeň Rokycany Cenirála A . Klazany

12 article

v prvním roce k výslodkům velice uspokojivým. Hypotekárních půjček na hejpřednější závody průmyslové povoleno a prrovedeno bylo za koru 8,480.000. Bankovní dlužní úpisy, jež na zá- kladě těchto hypotekárních půjček omittovány nalézaly ochotné kupce bezprostředně po vy- dání. Na základě usnosení loňské řádné valné hromady zjednala si banka statutární základy k vydávání banlovních dlužních úpisů s jistotou pupilární za předpokladů ve stanovách ob sažených. V nejbližší době bude emisse těcht dluhopisů zahájena. Z jara loňského roku provedla Ž. b. z vý- šení akc. kapitálu Podolské cemen- tárny z K 1,000.000 na K 1,250.000. Nového kapitálu použila společnost téměř výhradně k splacení dluhu a zkonsolidovala se tím do t míry, že její akcie náleží dnes mezi nejpřednějši bodnoty průmyslové. Svou síť filiálkovou rozšířila banka o dvě nové filiálky: ve Lvově a Terstu. Obě záhájily svou činnost na podzim roku loň- ského. Filiálky ústavu roku loňského vesměs dobře prospívaly. Vídeňská filiálka zřídila di- skontní družstvo ku poskytování záloh na ob- chodní pohledávky, od něhož si slibujeme dobr výsledky.

Lvov Terst

13 article

Péče o filiálku vídeňskou vedla ke koupi domu v němž filiálka je umístěna. Koupě byla naho- dilá a lze ji míti i za výhodnou. O mobilitě ústavu svědčí následující cíkry bi lanční: Vklady na knížky a na pokladní poukázky ob- nášely 31. prosince 1908 95,389.802 K 99 h. Naprol tomu bylo 31. prosince 1908 na hotovosti 3,166.242 10 h, na směnkách tuzemských 107.506.673 K 78 h na směnkách a na hotovosti v cizí měně 2.773.056 k 6 h = 113,445.971 K 94 h. Souhrn věřitelů obnáše 31. prosince 1908 114,110.732 K 36 h. Naproti tom bylo 31. prosince 1908 na zálohách na cenné papíry a na reportu (účty dlužníků, cennými papíry kryte 39,476.729 K 55 h, na vlastních cenných papírech 15,090.018 K 41 h, na dlužnících v běžných účtech 80,851.115 K 66 h = 135,417.863 K 62h Celkového obratu obchodního v centrále i ve fili álkách docíleno loňského roku 14.252,415.715 K 54 h proti 12 651,908.025 K 83 h v roce předchozím.

14 article

Co do podrobností loňských obchodů uvádímet Počátkem roku 1908 náleželo úvěrním spolkům 349 záložen s úvěrem 15,993.700 K. Během roku 1908 podány 4 žádosti za úvěr a 8 žádostí za zvý- šení úvěru v částce 161.000 K, z nichž povoleno ke 4 žádostem za úvěr a 7 žádostem za zvýšení úvěru 86.000 K, odmítnuta 1 žádost za zvýšení úvěru 75.000 kor., vystoupením 8 záložen odpadlo úvěru 698.000 kor Dle toho ubylo úvěrnímu spolku záložen na úvěru 612.000 K a obnáší na konci roku 1908 úvěr celkem 15,381.700 K, jenž se rozděluje na 345 zálo- žen. — Úvěrní spolky soukromníků čí- taly na počátku roku 1908 1883 členů s úvěrem 21,202.300 K. Během roku podáno 776 žádostí, 628 za úvěr a 148 za zvýšení úvěru 9,565.250 K, z nichž povoleno k 429 žádostem, 379 za úvěr a 50 za zvý- šení úvěru 4.513.000 K, odmítnuto 347 žádostí čá- stečně neh zcela 5,052.250 K. Vyměřeného úvěru ne- přijalo 74 žadatelů 491.800 K, vystoupením 177 členo ubylo 1.881.500 K. Přibylo tedy úvěru o 2,139.700 k a obnáší na konci roku 1908 úvěr celkem 23,342, 000 kor., rozdělený na 2011 členů.

15 article

Fondy pojistné obnášejí: 769.085 K při úvěrních spolcích záložen = 5% z úvěru 15,381.700 kor., 1,149.600 K při úvěrních spolcích soukromniků = 55 z úvěru 22,992.000 K, úhrnem 1,918.685 Mimo ta je úvěru hrazených, dle § 39. slanov vklado k fondu pojislnému prostých 350.000 K, lakže celkem obnáší úhrn všech úvěrů 38,723.700 K. Fondy pojist- né vzrostly o 74.885 K a úvěry vůbec o 1,527..700 K. V úvěrním spolku záložen bylo k eskontu podán 8254 směnek v čáslce 9,927.169 K 26 h, zamítnuto 270 směnek v čůstce 405.507 K 60 h, eskonfováno 7984 směnek v částce 9,521.661 K 66 h. V úvěrním spolku soukromníků bylo k eskonlu podáno 62. 23 směnek v obnosu 43,006 226 K 31 h, zamílnule 13.389 směnek v obnosu 9,618.552 K 58 h, cskonito- váno 48.845 směnek v obnosu 33,387.673 K 73 h. Celkem eskontováno v úvěrních spolcích 56 829 směnek v obnosu 42,909.335 K 39 h, kromě toho pk eskontováno směnek mimo úvěrní spolky z 451..802 370 K 85 h, úhrnem 494.771.706 K 24 h proti 413,229.826 K 51 h roku předešlého. V zásobě zůstale směnek koncem roku 1908 96,182.161 K 79 h n účet akcionářů, 11,324.511 K 99 h na účet úvěrníeh spolků, úhrnem 107,506.673 K 78 h. V cenných papírech obráceno 802,595.37 kor. 70 h proti 668,142.730 K 8 h. Zůstatek na konci roka 1908 na účet banky 15,090.018 K 41 h, na úče syndikátní 2,076.463 K 50 h.

K Fonda 43,006

16 article

V obchodu reportním a lombardním (zá lohy na cenné papíry) obráceno 296,. 515.622 K 40 proti 295,593.936 K 63 h roku 1907. Zůstatek na konci roku 1908 39,476.729 K 55 h. V devisách, valu- tách a mincích obráceno 357,396.121 K 55 h proii 303.152.728 K 71 h roku 1907. Zůstatek na konci roku 1908 2,773.056 K 6 h. V běžících účtech bylo oběhu za 5.671,786.540 K 81 h proti 4.894,651.052 3 h v roce 1907. Obrat pokladniční byl 4.535,956 43 kor. 24 h proti 4.178,032.087 K 54 h v roce 1907 Vkladů bylo počátkem roku 1908: na pokladní poukázky 1,359.800 K, během roku vloženo 880 80 kor., což činí 2,240.600 K, z toho vybráno 1,550.800 kor., zbývá koncem roku 1908 689.800 K; na knížky 79,889.480 K 7 h, během roku vloženo 85,498.855 k 71 h, což činí 165,388.335 K 78 h, z toho vybráno 70.688.332 K 79 h. zbývá koncem roku 190e 94,700902 K 99 h. úhrnem 95,389.802 K 99 h, proti 81,249 280 K 7 h v roce 1907. Vkladních knížek byle koncem roku 1908 v oběhu 47.348, takže připadá na 1 knížku průměrně 2000 K S h Komisionářský obchod. Banka obslará- vala v roce 1908 komisionářský prodej cukru pro rafinerie a pro 17 surováren. Dle slanov § 54. přináležejí fondům reservním na rok 1908 následující podíly: Reservním fondům úvěr. spolků záložen 15% z 12.941 K 68 h = 1941 K 25 h; reservním findům úvěr. spolků soukrom. 159 z 141.391 K 82 h = 21.208 K 75 h; reservnímu fon- du akcionářů dle stanov § 62. 57% z 2.409.315 K 58 = 120.465 K 78 h, úhrnem 143.615 K 78 h.

17 article

Koncem r. 1908 obnášejí fondy resorvní úvěrních spolků záložen 153,074 K 63 h, fondy reservní úvěr- ních spolků soukromníků 11.966 K 10 h. Fond re- servní akcionářů 6,591.714 K 30 h. zvláštní fond ro- servní 1.200 000 K, záložní fond pro dluž. úpisy ban- kovní 200.000 K, úhrnem 8,156.755 K 3 h Loňského roku obnášely výtěžky: 1. Příjem úroků ze směnek, cenných papírů, záloh a běžných účtů 13,368.078 K 23 h, po odrážce vyplacených úroků: ze směnek o běžných účtů 5,885.513 K 72 h. z vkladů na pokladniční poukázky 49.499 K 93 h na vkladní knížky 3,573.336 K 99 h, zbývá čisté- ho výlěžku na úrocích 3,859.727 K 59 h; 2. vý- nosy obchodu bankovního, obslaravatelského, zisk. odměny atd. 1,662.378 K 76 h, úhrnem 5,522.106 k 35 h. Od toho se odrazí: 1. Služné, příbylečné a re- munerace 1,681.198 K 80 h, 2. náklady správní 713.222 K 40 h, 3. daně, kolky a poplatky 705.303 K 24 h = 3,099.724 K 44 h, čistý výtěžek roku 1908 2,422.381 K 91 h, t. j. 8.07% z akciové ji- stiny. Od toho sluší ještě odraziti: dotace k fon- dům reservním, jak shora uvodeno 143.615 K 78 h zbývá čistého zisku 2,278 766 K 13 h a s připočte- ním přenosu zůstatku zisku z r. 1907 280.100 K 97h

18 article

jeví se obnos B,558..867 K 10 h, v příčině jehož upo třebení přísluší rozhodnouti valná hromade. Čistá rozvaha na rok 1908 k 31. prosinci 1908. Aktiva: 1. Hotovost 2. Směnky . . . . . . . . . . 3. Devisy, eizí valuty a mince.. 4. Záloby na cenně papíry a report 5. Cenné papíry vlastní . . . .. 6. Cenné papíry syndikátní . . . . 7. Hypolekární zápůjčky . . . 8. Dlužníci v běžících účtech: oddělení bankovního i pro zboží, pak po- bledávky u bank 9. Účet komisionářský se zbožím 10. Nábytek a zařízení 11. Bankovní budova v Praze na Pří- kopě . 12. Bankovní budovy filiálek v Pardu- bicích, v Čes. Budějovicícb, v Mor. Ostravě, ve Vídni a v Ústí n. L 13. Dům č. p. 860 II. Hotel iČerný kůň« v Praze . . . . . Pasiva 1. Akciový kapitál 150.000 akci po K 200.— . . . . . . 2. Vlady peněžní: a) na pokladniční poukázky . . K 689.800.— b)na vkl. knížky K 94.700.002.99 3. Věřitele v běžietch účtech . .. 4. Dlužnií úpisy bankovní 5. Umořovací fond dluž. úpis. bank. 6. Urokový fond dluž. úpisů bank. 7. Nevyzdvižené kupony dl. úpisů bank. 8. Nevyzdvižená dividenda . . . . 9. Úroky přenosné (transitivní) . 10. Fondy pojistné úvěrních spolků 11. Fondy reservní . . . . . .. 12. Zvláštní fond reservní . . . . 13. Záložní fond pro dluž. úpisy bank. 4. Fond pensijní 15. Čistý výtěžek . . K 2,702.482.88 z něhož připsáno k reserv. fondům vedle slanov . . K 143 615.7 Čistý zisk valné hromadé k disposicí Úče! ze ztráty a zisku k 31. prasinci 1908. Má dáti: 1. Úrok: a) ze směnek teeskontovanýcha v zásobě na r. 1909 K 1,673.537 13 b) ze vkladů a bě- žicích účtů. . . K 7,834.813.51 2. Služně, přibytečné a remunerace 3. Naklady správní . . . . . . . 4. Daně, kolky a poplatky . . . 5. Podily fondů reservních dle stanov 6. Čístý zisk valné hromadě k disposici

Budějovicícb Mor Praha Ostrava Vídeň Ústí Vlad Urokový fond úvěrní spolek 11

19 article Dala

Dala 1. Úroky: a) z cen- ných papírů . . K 1,128 331.59 b) ze směnek, zá- loh a běžících účtů K 12.244.746 64 2. Výnosy: obchodu bankovního a ob- staravatelského se zbožím 3. Přebytek zisku z předešlého roku

20 article Z vídeňské bursy.

Z vídeňské bursy. (Původní zprava »Národních Listů«.) V Praze, 6. března. V kruzích vídeňských řinančníků se myslí, že politický otřes, jejž bursa ve středu utrpěla, je poslední tohoto druhu. Kursovní spousty, jež způ- sobily, nebyly ovšem příliš významny, poněvadž si na burse na otřesy ty již zvykli, a prolože se kursy nyní pohybují ve vyjetých kolejích jak nahoru, tak dolů, Ale též obvyklé poruchy zůstávají přece jen poruchami, i bylo by konečně třeba, aby docela za- nikly a aby o tvorbě kursů opět rozhodovaly úvahy výhradně hospodářské. Politika způsobila našennu ná- rodnímu hospodářství již dosti škod. Napřed se ohje- vil turecký boykot, pak politická nejislota, klerá přinutila průmysl ke zdrželivosti a způsobila, že ná- silně obmezeny byly objednávky všeho druhu, ime- novitě však všecky investice, směřující k široké bu- doucnosti. V neposlední řadě bere se zřelel na vc- jenské výlohy, k nimž je mocnářství rakousko- uherské nutkáno jednáním Srbska. Rakouske pokladní poukázky čtyřprocentní, jichž bude v nejbližších dnech za 220 milionů korun vyloženo k upisování, nevyčerpávají úplně celý rozsah těchto výdajů. Státní hospodaření, které beztoho následkem výdajů chvatně vzrůstajících, jmenovitě na úřadni- ctvo, bylo již před ztemněním politického obzoru jenom slěží udržováno v rovnováze, budo taktěž pro

Praha Srbsko

21 article

příští dobu nulkáno k velkému uskrovnění. Dlužno tudíž počítati s tím, že státní účty letošního roku skončí nejenem bez přebytků, nýbrž snad i schod- kem, i když ještě letos zvýšeny budou tarify stálních drah. Stát bude musili v oboru hospodářských inve- stic šetřiti více nežli v letech minulých, a jmenovitě jeho činnost v oboru stavby drah a výpravy železnic bude musit býti poněkud uskrovněna, Beze vší po- chybnosti pokusí se také stát o ostřejší použití po- platní síly občanstva, obzvláště se patrně slane váž- ný pokus o zvýšení daně dědické: ceny tabáku mnohiy prý by na všechen způsob býti zvýšeny, a projek zavedení sirkového monopolu posunuje se blíže k dosahu. Rušivě působí také prudkost, se kterou sev Uhrách zrovna projednává bankovní otá z ka jakkoli rak sluší trvati na tom, že bankovní rozluka je z celé řady důvodů nemožna a v r. 1911 neprc- veditelna, tedy přece tvrdošíjnost, s niž uherská strana neodvislosti trvá na bankovní rozluce a která patrně vyvolá krisi minislarskou, působí jakousi ne- jistotu a ochromuje činnost trhů.

Uhry

22 article

Bilance Bankovní jednoly vídeňskě končí přes obrovské ztráty, jež tento ústav minulého roku utrpěl insolvencí firmy Hanselovy — páčí prý se na 4 millony korun — přece přebylkem 211.000 K i vyplácí se dividenda stojná jako roku minulého V takových případech objovuje se prospěšnost, jakou bankám přináší hromadění velkých skrytých re- serv. Z těchto skrytých reserv, do milionů jdoucích měli sice akcionáři dosud jenom zřídka positivní pro- spěch, těchto reserv mohlo dosud jen málo kdy býti použito v tomto smyslu, aby dividenda byla v po zdějších letech zvýšena nad obvyklou míru, zdá se. že osudem těchlo nevidilelných roserv je, by nikdy nebyly spatřeny, leč tyto reservy potají působí blaho- dárně, umožňujíce bankám, aby velké neočekávané ztráty vyrovnaly bez patrné škody pro akcionářea bez újmy vážnosti ústavu Dne 5. t. m. uveřejnila též Alpská báň sk společnost svou bilanci; je nejskvělejší, kterou tato společnost dosud měla. Čistý výtěžek stoun opět asi o 800.000 K, dividendu bylo lze zvýšiti z 38 na 40 proc., při čemž nad to byly jako v letech dří- vějších provedeny z výrobního výnosu velké inve- stice, a za 3 miliony franků prioril bylo umořeno mimo pořadí. Naproli tomu naděje pro letošní rok nejsou ani dost málo přiznivé. V prvnícii dvou mě- sících letešních klesl součet faktur o 2 miliony kor Kdyby celý rok minul timto způsobem, pak bylo by třeba počítali s úbytkem velice značným a ještě tin zostřeným, že cenová úroveň je podslatně skrovnějš nežli průměrná úroveň roku minulého. Nad to bud

Hanselův

23 article

daňově břímě dokonce ještě vyšší než loni, ježt základ zdanění tvoří vyšší zisk roku 1908. Bylo by ovšem možno, mimořádné vylosování priorit na jeden rok zastavili a odpisy poněkud zmenšiti. Ale k první- mu kroku se správa asi sotva odhodlá, a druhý by značně na váhu nepadl. Nezmění-li se tedy za krát- ko poměry na světovém trhu, pak dlužno pačítati s pronikavým snížením dividendy za letošní rok Důležitější kursové variace v minulém týdnu seznati lze z tohoto sestavení:

24 article

korun 3.166.242 1 107.506.673.78 2.773.056.0 39,476.729.55 15.090,018.41 2,076.463.50 8,480.000.—

2,076

25 article

Rak. korunová renta . . . 94.35 . 94. 10. Rak. zlatá ranta . . . . . 115.— 114.45 Uherská zlatá renta . . . . 111.— 111.— Uherská korunová renta . . 91.45 91.55 182. 60 183 95 Turecké losy . . . . . . Rak. kreditky . . . . . . 528.— 629.10 Banka pro země rakouské . 433 40 434. 50 Uherské kreditky . . . . . 731.50 735 25 519.— 518 75 Bankovní jednota . . . . Pozemkový úvěrní ústav . . 1072.— 1070.— 242.50 242.— Živnostenská banka . . . . 6711/2 669 25 Společnost státní dráhy . . 192 25 102.90 Jižní dráha . . . . . . . 445.— 443.— Polabská dráha . . . . . 1017.— 1006.— Buštěhradská dráha lit. B. . 917.— 916.— Dunajská paroplavební spol.. 619.— 616.— Rakouská továrna na zbroj. 632.— 629.— Alpinky 525.50 525 50 Rým.-muráňská společnosť:. 2335.— 2370.— Pražská železářská společnost 691.— 688.— Mostecká uhlářská společnost 395.— 417.— Schodnica . . . . . . . 239..90 239.79 Londýnská devisa . . . .

jižní dráha Bank pro země živnostenský banka

26 article

80,851.115.66 327.724.73 436.800.02 1,9 2.000.— 1,328.047.7 1,427 000.— 264.871.871 5 korun 30,000.000.— 95,389.502.99 114,140.732.36 8.480.000.— 49.245.90 95.400-

27 article

117.03 116 97 Říšské marky . . . . . .

28 title

Doprava hnědouhelná. (Zvl. tel, zpráva »Nár. Listů«.)

29 article

2148.75 5352.— 1,005.772.26 1,918.685. 6,756.755.03 1,200.000.— 200.000.— 3,099.110.19

30 article

z Úsl n. L., 6. března. V druhé polovici měsíce února činila doprava hnědouhelná v severozápadních Čechách 47.474 va- gonů proti 61.362 vagonům ve stejné době r. 1908 klesla tedy opět o 13 888 vagonů. V první polo vici února činila 50.113 vagonů proti 66.158 vagonům loni, jedy letos o 16.045 vagonů méně. Úhrnná doprava v měsíci únoru činila: v roce 1909 97.587, v r. 1908 127.520 vagonů, ledy o 29.93. vagonů méně; v lednu 1909 činila 107.791, r. 1908 134.424, ledy o 26.633 měně; v celku roku 1909 205.378, r. 1908 261.944 vagonů, tedy o 56.566 va- gonů méně. Tento značný úbytek dopravní, který jsme lednu vysvětlili slabší poptávkou, způsoben by v únoru také důlními katastrofami vodními, jimi v celé řadě dolů byla ochromena těžba. Mimo t v únoru minulého roku byla labská plavba aspon částečně možná, kdežto letos v únoru vývoz labský ještě zahájen býti nemohl. Podle toho citelným jev se býti pokles vývozu uhelného drahami, zejména do Saska a severního Německa

Čechy Sasko Německo

31 title

Jednota záložen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

Čechy Morava Slezsko

32 article

2 558. 867.10 264,871 571.5 korun 9,508. 350.64 1,681.198.80 713 222.40 705.30E.24 143 615.78 2,558.867.10

33 article

10,310.557 90 konala včera odpoledne XXV. valnou hromadu v za- sedací síni Obchodní komory za přítomnosti 88 de- legálů. Předseda p. Jan Topinka srdečně uvíta přítomné, dotkl se výsledků Jednoty v roce minulém a pravil, že jedna ze záložen stěžuje si do výše ná- kladů. Jast zajímavo, že právě úřadnictvo téže zá- ložny stěžuje si na neupravenost svých poměrů. Jednací pořad byl velmi hladce vyřízen, takž za čtvrt hodiny schůze skončena. Ve výroční zprávě uvádí se především: Rok mi- nulý byl pro české záložny rokem jubilejním, rokem. do kterého spadá padesáté výroči založení první české svépomocné záložny, Záložní čili výpomocn kasy ve Vlašimi, prostým českým mužem z lidu. mistrem obuvi Janem Pláteníkem, a také tuto výroční zprávu možno jaksi pokládati za jubilejní, anať jest v řadě pětadvacátou a podává výsledky činnosti stavovské representace českých záložen,

Topinka Jan pláteník Vlašim Jast

34 article

Jednoty záložen v Čechách, na Moravě a ve Slez- sku, za pětadvacálý její rok správní. Není tu sice místa ani pro stručný pouze nástin vývoje českého záloženství, nieméně jubilejní nálads, která přiro- zeně zmocňuje se myslí, nutí alespoň ke krátké a povšechné zmínce o tom, jakým jest výslodek dosn- vadního vývoje a jaké naděje možno a nutno cho- vati do budoucna. A tu jistě bez nadsázky možno tvrditi, že vývoj českého záloženství, který dál se v prvých obdobích s překvapující rychlostí, načet zase po některých vnějšími okolnostmi způsobených otřesech pokračoval ve znamení klidné solidnosti, cílevědomě vedl ke dnešnímu vyníkajícímu stupni, takže dnes jest česká záloženská organisace vůbe nejmohutnější ze všech tuzemských svépomocných úvěrních organisací, pro náš český hospodářský. kulturní i národní život pak znamená instituci nena- hraditelnou. Nechať se českým záložnám činí jaké- koliv výtky a — bohužel — děje se tak pravidelně jen paušálním způsobem, ať již tendenčně anebo z neznalosti věci — nikdo neupře českým záložnám jich obrovských zásluh, kterých si o hospodářské kulturní i národní povznesení českého lidu získali ať již v rámci svého prvotního hospodářského po slání, anebo v jiných odvětvích hospodářské čin nosti, plněním úkolů, kterých pro dřívější mezery v české úvěrní organisaci rovněž české záložny mu sily se podjati.

Čechy Morava

35 article

Zůstane vždy neocenitelnou zásluhou českých záložen, že ony položily základ k celému českému úvěrnímu, ne-li vůbec hospodářskému systému. A vě domí vlastního vynikajícího významu, který zároven jim ukláda zodpovědnost za svědomité plnění jich hospodářského a kulturního poslání, nechť vede české záložny také budoucně ke zdárnému vývoji, k větš ještě dokonalosti po stránce formální i věcné. Nová doba se svými slále spletitějšími hospodářskými po- měry vyvolává nové potřeby, klade nové požadavky na každou hospodářskou siluaci, a v tom tedy zále žeti bude příšti úkol českých záložen, aby si uhájily svoje významné místo v českém hospodářském ži votě, aby dovedly vyhověti také novým nárokům aby v souhlase se svým pojmovým posláním zůstaly nepostrádatelnou složkou české hospodářské organi sace, doplňujíce ji všude tam, kde jich činnost jes žádoucí. Aby touto cestou bral se budoucí vývoj če ského záloženství, to budiž poctivou snahou všech činitelů, jimž zdar českých záložen leží na srdci, mezi nimiž Jednota záložen v Čechách, na Moravěa ve Slezsku jistě nebude poslední Dále zmiňuje se zpráva o hospodářské činnosti o jubilejní výstavě, o všeobecném sjezdu záložen, zasazení pamětní desky Jana Pláteníka, o navázán styků s polskou organisací družstevní, o mezinárod ním kongresu středních stavů, o úpravě právníc poměrů okresních záložen hospodářských, o jubile ním úvěrním fondu, o bance Rakousko-uherské, pen sijním zaopalření záloženských úřadníků atd.

Jan pláteník Čechy Slezsko Rakousko všeobecný sjezd záložna

36 article

Koncem roku 1907 čítala Jednota záložen 49. členů, z nichž bylo 437 občanských záložen a zá loženských spolků a 60 okresních záložen hospodái ských. Dnem 31. prosince 1907 zaniklo členství 8 záložen, z nichž jedné okresní záložny hospodář- ské, následkem výpovědi, a činil tudíž dne 1. ledna 1908 počet členů 489, z nichž bylo 430 občanských záložen a záloženských spolků (318 v Čechách a 112 na Moravě a ve Slezsku) a 59 okresních záložen hospodářských. Během roku 1908 přestaly býti členy Jednoty záložen dvě záložny na Moravě, z nichá jedna následkem ukončení své činnosti, druhá pai podle § 18. odst. 3. stanov Jednoty. Naproti tomu bylo v minulém roce za členy přijato 7 záložen. z nichž 6 záložen občanských (5 v Čechách a 1 na Moravě) a 1 okrasní záložna hospodářská. Dnem

Čechy Morava Slezsko záloženský spolek

37 article

korun 13,368.078 2 1,662.378 76 280.109 97 15,310. 557.9

38 article

31. prosince 1908 čítala tudíž Jednola záložen 495

39 article

členy, z nichž 434 záložny občanské (323 v Čechác a 111 na Moravě a ve Slezsku) a 60 okresních zá ložen hospodářských v království českém. Přijmy činily 73.109 K, vydání 74.33! K. Jměn má Jednota 65.160 K. Fondy dra. Stupeckébo a F . Šimáčka mají po 10.000 K. Pro r. 1909 stanovena potřeba obnosem 70.600k Volby provedeny aklamací a zvoleni do ústřed- ního výboru na 3 roky pp. cís. r. Karet Dimmer. řed. Ivan Hájek, dr. Bedřich Jahn, cís. r. Kare Kavka, JUDr. Jan šl. Koudela; revisory pp. inž Josef Bezak, Adolf Zimek a Emnil Smetana Doslovem přudsedy p. J. Topinky byla schůze skončena.

doktor F Šimáček Hájek Jahn Kare Kavka JUDr šl Koudela Bezak Zimek Smetan J Topinka Morava Slezsko

40 article

6. března 27,. únor-

41 article

Z trhů peněžních, 6. března. (Zvl. zpr. »N. L.e) Praha. Odporující si dnes zprávy o situací v Srbsku vyvolaly na burse vídeňské sice zdrželivost, ale v kursech žádná podstatnější změna nebyla patrna. Náš trh zachoval opět ráz dosti pevný a na burse došlo k četným obratům. Z rent jednána 4 rak. korun. renta za K 94.40, z bankovních hodn t obchodovány 4 o zást. listy čes. hyp. banky (ve zl.) za K 97.371/2, tytéž (v K) za K 97.30, 4 o zást. listy Dolnorak. hyp. ústavu za K 96.55. Dále sjednány závěrky akcil Živnost. banky za K 243.—, akcií Po- dolské cementárny za K 212.— a akcií strojírny Daňkovy za K 404.50 a K 406.—, ač ofictáln záznam samých byl korun 405.75. — Jinak podá- váno za akcie České průmyslové banky K 416 .— Hospodářské úvěrní banky K 402 50, Pražské úvěrn banky K 610.—, Merkuru, směn. akc spol. K 600.— Rakousko uherské banky K 1760. „ České banky Uniou K 246 50, Zajišťovací banky K 199.—, Živno- stenské banky K 243.25, Králohradeckého úvěrníh ústavu K 448.—, Pražské paroplavební společnost po Vltavě a Labi K 480.—, Akciové továrny n vyrábění umělých hnojiv a lučebnin v Kolíne K 390.—, Kolinské továrny na kávové náhražky K 740.—, České společnosti pro průmysl cukern K 187.50, pivovaru v Českých Budějovicích K 880.— První českomoravské strojírny K 9000.—, Škodovýcl závodů K 276.—, První české akciové továrny orisi. cukrovinek K 250.—, Zipadočeských továren kaolin a šamot. K 500.— peníze.

Kolinský Praha Srbsko Rakousko Vltava Kolín Český Budějovice Český průmyslový banka hospodářský úvěrní banka Český banka Unia K 246 50

42 article

Vídeň. Příznivá nálada na burse potrvala, ač- koli nejnovější výklad srbské noty byl bojovný, po- něvadž očekáváno mírumilovné urovnání balkanské krise. Kromě kreditek, ve kterých došlo k malým realisncím a následkem toho kurs klesl, všechny ostatní papíry, pokud vůbec se dostaly do slabého obchodu, zůstaly nezměněny. Živou poptávku měly alpinky a akcie státní dráhy. Na polední burse po- trvala nečinnost. Jenom v akciích státní dráhy uplat- nila se koupěchtivost a lepší zprávy baňského trhu berlinského prospěly alpinkám. Výměna depeší, která ke konci bursy byla oznámena a jejiž podkladem bylo srbské komuníké, nepůsob la zvláštním dojmem na bursu a v celku přes slabý obchod zůstalo příz- nivé posuzování politické situace. Kreditky klesly o 2 K a také uherské kreditky byly slabší, eskomptní banky se zlepšily. Na transportním trhu akcie státn dráhy poněkud stouply, Adria klesly, severní dráby se poněkud seslabily, alpinky stouply o 3 K, praž- ské železářské měly větší poptávku. Rakouská koru- nová renta lepší, uherská poněkud klesla. — Na eskomptním trhu peníze nezměněny: 31/% proc. Ceny eukru zvýšeny. Komitét sdružených raf- neril eukra uvolnil včera opět 2 procenta kontin- gentu cukru. Cena byla zvýšena o 25 h, činí tedy K 72.75 z továrny, K 73.25 z Prahy, K 73.75 z Vídně. Dosud uvolněno bylo 43 proc. kontingentu.

Adrie Vídeň Praha

43 article

Nový akciový podnik mlynářský, jenž rozčeřil hladinu naší veřejnosti, zdá se, že dochází neobvykla účasti. Z důvodů, jež z části byly podnětem k jeho zalužení, velmi zajímavou jest okolnost, že posu veliké množství cizí mouky a sice ročně asi za 6o milionů korun do Čech se dováží, o kteroužto ohrom- nou sumu země naše a její živnosti i pracovní lid rok za rokem se připravuje. Jen na mzdě, platech a různé výrobní režii přichází tím obyvatelstvav Čechách alespoň o 6 milionů korun ročně. Však i ze- měděiství trpí přívozem cizí mouky neméně a o velke sumy jest cena plodin zde znehodnocena. Uváží-l se, že v Uhrách, Slavonii a Chorvatsku existuje ale- spoň 80 akciových mlýnů s akciovým kapitálem přez 50 milionů korun, jest nejlépe z toho viděti, jak veli- kou mezeru v tomto oboru naše podníkání dosud vy- kazovalo. Není pochyby, že nový mlýn technicky na nejmodernější základy položený a se všemi možnýmí úsporami režie zařizený, bude nejen novým zdrojem pro zlepšení blahobytu našeho, nýbrž stane se i moc- nou oporou menších závodů a vlivným činilelem pro zlepšení českého mlynářství vůbec

Čechy Uhry Slavonie Chorvatsko

44 article

Vývozní listy na mouku. V poslední době dorá- hají se, jak jsme již opětovně sdělili, uherské mlýny a značně agitují pro to, aby získaly náhradu za zru- šené kdysi mlecí zřízení. Náhrada ta má býti v tk zvaných dovozných listech, recle vývozních listech na mouku, asi dle způsobu, v Německu zavedeného V Némecku importují totiž obchodnici dobré cizo- zemské pšenice bezecla a toléž množství ve svých špatných pšenicích exportují. Přesnějšího o stavu otázky této není ovšem ještě známo. Rozhodně s však má za to, že by to mohlo býti novým po škozaváním našich domácích mlýnů, nebo! by v tomlo případě uherské mlýny přihlížely k tomu, aby svoje zadní druhy mouky, které nyní zde prodati nemohou, do ciziny vyvezly, takže by našim mlýnům zde svými předními druhy lehčeji kon- kurovati mohly. Necpomeneme se ještě vrátiti k této

Německo

45 article

Sitnace trlu podešvového. Na valné hromadě Spolku českých vyrabitelů smrkovéh podešvu, konané dne 2. t. m., byla situsce prů- myslu podešvového podrobena důkladné debatě, HIla- sy všech přítomných větších výrobců zněly v ten smysl, že každý továrník i nejlépe zavedený a nej lépa siluovaný musi nyní pracovati bez zisku aneh se ztrátou. Ceny surové kůže vykazují 15—202% slou- pání oproti stejné době minulého roku, zatím ce výrobek, jedná-li se o hřbety, vykazuje slejné ceny jako loňského roku, naproti tomu odpadky, ktajiny a vasy jsou o 10—20% lacinější, tedy diference, kte- rá rozhodně každý zisk vylučuje. Všechna námaba o změnu tohoto zhoubného stavu byla až dosud mar- na. Na trhu se surovými kožemi je to především mocná Amerika, která neustavně jihoamerické divoké kůže kupuje za ceny, které se rovnají nejvyšším ce- nám minulých period haussových. Výroba podešve trpí přebytkem, působaným rychlým vyděláváním

46 article

zboží. Přebytek výroby vacheového zboží účinkuje též zhoubně na jiné druhy podešvového zboží. Tské evropské kůže, způsobilé pro jisté druhy zboží, jdou do . Ameriky. Vedle Ameriky též Anglie a Rusko značně kupuje. Chybicí surovina divokých koží, jakoz i vývoz znemožňuje utvoření se zásob bez toho již velice skrovných porážek na pevnině, čímž způso- ben zase sestup cen surových koží proti kterému průmysl rakouský, německý a jiných zemí marně bojuje. Teprve v posledním čase usnesli se mnazí větší výrcbci podešve vacheového ke zmenšení, ba i zastavení výroby, která jim přinášela beztoho jen škodu. Dobré následky tohoto postupu se zajisté břay dostaví. Ačkoliv český podešev se vyrábí jen v při- měřeném množství, přece se usnesli továrníci na schůzi jmenované přítomní na tom, že nadále cb- mezí také výrobu na nejnutnější míru a zá- věci roveň zvýší ceny svého výrolku, aby alesp

Amerika Anglie Rusko