Ročník XXXXIX.

V Praze, v neděli 7. března 1909.

Číslo 66

Na ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administraci na měsie. . . . . . 2 K —h na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dyoji donáškou na měsic. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 6k ve fliálkácho na měsic. . . . . . 2 K 50h Poštoui a měsle. na čtvrt iata . . ! . 9 K oni s dvcí zásilkou Ba mětie a dtvtiata : : : k a

Dzešní čísle pra Prahu le o 20 stranácb. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 8. března v ob- vyklou hodinu polední.

Nový obraz situace. V napínavé, však žel příliš drahé pro nás »válečné hře« rakousko srbské učini včera rakouský hráč bar. Aehrenthal pře- zajímavý tah. Rakouský vyslanec v Srbsku hr. Forgách — jak známo odejel před tý dnem v nejkritičtější situaci okázale z Běle- hradu do Vídně, což vykládáno na mnoze za zlé znamení pro mír. Sankvinikové již z toho usuzovali, že lze každé chvíle oče- kávati válečné ultimatum se strany Rakouska. Než, zatím nebyl z mračna déšt Po kratičké dovolené vrátil se pan hr. Forgách opět ve vší tichosti do Bělehradu a vyžádav si sly šení u krále srbského, sdělil mu tento vzkaz zahraničného ministra Rakousko-Uherska »Ke svému politování nejsou obě vlady moc- nářství následkem chování se Srbska za po- sledních měsíců s to, aby parlamentne vyřidily obchodní smlouvu se Srbskem. Avšak rakouskouherská vláda chov pevnou naději, že Srbsko, které jak obecně se proslýchá, hodlá dle rady velmocí svou politiku v příčině Bosny a Hercegoviny změniti, toto své rozhod nutí téz jí oznámí, jakož i svůj úmysl, že chce s Rakousko-Uherskem udržovati styky přálelské. Jakmile rakousko uberská vláda bude o tom v rozuměna, jest ochotna vejíti ve vyjednávání o obchodních a do- pravních otázkách mezi mocnářstvím Srbskem«. — To zní poněkud jinak, než nedávné řinčící bramarbasiády vídeňských oficiosův diktujících Srbsku zpuipně pokořující pouť do Chnossy, podstatně jinak nežli brutalní mlava chauvinistického tisku německého, jakou na př ještě dnes k větší cti a slávě německé kul- tury, vyniká libanscký »Deutsche Volksztg«. av píše doslova: VV Srbsku nelze cizí armadě dobývati cti a překročí-li ozbrojení srbšti zlosynové hranice, pak ať se s nimi nakládá jako s rotami loupežnickými podle stanného práva, hromadným postřílením, ale jen tehda, nestačíli šibenice. «—

Prosíme, tak píše uprostřed Evropy ně- mecký denník — orgán to německého výteč- níka a do nedávna ministra Prada, ve sto- letí dvacátém po Kristu. — Baron Aebrenthal učinil svůj zajímavý šachovní tah nepochybně proto, aby moh ruského vyslance, jehož návštévu as co chvíli očekává, přivítati s libezným úsměvem: »Přicházíte pozdě, hr. Isolani. již jsme Srbsku nabídli, zač se chcete přimlouvat. « — Sejde nyní ovšem na věcném ob sahu nabídky rakousko-uherské. O pů vodním požadavku srbské vlády aby Rakousko Uhersko přenechalo královstv srbskému a Černé Hoře ve vlastní správu starodávnou silnici, jež vedla ze Srbska přes Mokrou Goru a Vyšegrad na Trebiň a odtud k Dubrovníku a Kotoru tedy ku přístavům moře Jaderského: o tom arciť nechtějí ve Vídni té doby ani slyšet. Ale na štěstí není to pro Srbsko jediná možná cesta k moři, nýbrž existuje jich ješte několik mimo území bosensko hercegovské, Rakouskem zabrané; jen že jdou opět územím Turecka, a sice tou historickou »otomanskou ulicí«, v kraji novo pazarském, kterou nepřátelé Slovanstva na kongresu berlínském r. 1878 naschvál vy- hradily na dále Turecku, aby tam činilo klín, oddělující Černou Horu od Srbska a spo lečně s Rakouskem konalo tam proti Srbům i Bulharům pověstnou »stráž na Balkáně« Nyní však Turecku, po definiti vn ztrátě Bosny a Hercegoviny na té »ulici bosenské« ovšem již tolik nezáleží Chudý, hornatý ten kraj novopazarský po zbyl pro ně bývalého strategického významu a jiné ceny valně neměl. — A tolikéž pro Rakousko Uhersko pozby záborem Bosny a Hercegoviny tou měrou na ceně a významu, že jej vojensky nadobro opustilo a Turkům vrátilo.

Zde chce tedy diplomacie ruská pro klestiti Srbům želanou cestu k moři Jader skému. Několikeré obchodní cesty daly by se tu pro vývoz srbských plodin získati: prvá od jižních hranic srbských na Nový Pazar a Mitrovici ke Skadru, druhá od Mokré Gory přes Ucu, krajem novopazar- ským na Černou Horu a touto do Baru třetí od Kruševce přes Nový Pazar a Mitro- vici tolikéž na Bar; čtvrtá od Niše, přes Pristinu a Prizren do Skadru. Mimo to ještě projektovaná již železnice od srbských hra nic přes Skoplji na San Giovanni. — Není pochyby, že pouze a jedine vyhlídka na získání některé z těchto cest kmoři, pomocí a zakročením velmocí evropských u vlády tu- recké, přiměla vládu srbskou k její míru- milovnému obratu vůči Rakousko- Uhersku. Do poslední chvíle, pokud jen zbývala jiskra naděje, hleděli státníci srbšto s pěstí na jilci meče vymoci sobě onu prvé označenou, nejpřímější dráhu Hercegovinou a Bosnou k moři Jaderskému.

Když však po čtyřměsíčních přípravác válečných, které prý stály malé Srbsko již ohromný náklad 80 milionů franků, dospěl ku poznání, že nenajdou v žádné vel moci spojence a pomocníka pro tento požadavek svůj, tu státníci srbští asi s těž kým srdcem a se zaťatými zuby přistoupili ku přátelské domluvě Ruska, aby oželeli cíle nedosažitelného a hledali sobě cestu k moři jinudy — oklikou přes sandžak novo- pazarský a Černou Horu. — Jdou zvěsti, že prý chce nyní Rusko ve prospěch této dráhy zahájiti v Cařihrad podobně sprostředkování, jako uěinilo pro Bulhary; stačí prý prozatím, kdyby Tureck na věk lidský pronajalo Srbům potřebnou část ůzemí krajem novopazarským ke stavbě obchodní silnice neb dráhy, spojující Srbsko s Černou Horou a s mořem Jaderským. — Zdali již v té příčině diplomacie ruská italská neb anglická v Cařihradě zaklepala dosud není známo. Ale lze si domyslit, že vládnoucí politikové srbští nedali se uchlá- cholit a přimět k ústupu beze všech záruk, jen na liché sliby a za přeludy vzdušných zámkův.

Jiná jest ovšem otázka, zdali berlín- ská politíka nenasadí všechen svůj vliv v Cařihradě, v Pešti i ve Vídni. aby tuto akci ztížila, ba zmařila. Avšak jaký interes skutečný a dosti vážný mělo by dnes po záboru Bosny a Herce goviny ještě Rakousko Uhersko, aby zaujalo proti tomuto rozřešení krise stanovisko úporné? Před třiceti lety mohl Dula Andrássy míti svůj maďarský zájem v tom, aby mezi Srbskem a Černou Horou, stála v Novo pazarsku uhersko-turecká stráž, ale dnes kdy Rakousko-Uhersko jest pánem Bosny Hercegoviny, kdy samo svou straž z Novo- pazarska jako nepotřebnou již odvolalo nikdo by věru nechápal, kdyby bar. Aebren- thal znovu chtěl utkvěti při oné neblahé politice hr. Andrásse a opřel se úporně plánu. jímž žádný prospěch Rakouska není ohrožen Či neprohlásil sám slavně a veřejně, že Ra- kousko-Uhersko naprosto na cestu k So luni nepomýšlí? Proč a k čemu by tedy mělo Rakousko Uhersko dnes ještě tarasiti tuto cestu Srbům. aby si nemohli na příč přes ni raziti dráhu k volnému moři, již pro odbyt svých plodin a surovin životně potřebují? To byla by po- litika nevedoucí ke štěstí Rakouska na Vý- chodě a neziskávající mu přátel na Západě. Doufejme, že se jí baron Aehrenthal roz umně uvaruje a že učiní vůči Srbsku, čeho žádá od něho ve své dnešní noté, v níž klade váhu na udržení dobrého, přátelského sou sedství.

Politické zprávy domáci. V Praze, 6. března. (Vypsání volel ve Štyrsku.) Štyrské místodržitelství vypi suje nové sněmovní volby dle schváleného ne dávno volebního řádu na dobu od 7. do 29 května. Kurie všeobecná bude voliti 7. května venkovské obce 17., města a obchodní komory 24. a velkostatky 29. května. V Praze, 6. března. (Otázka sně- movního předsednictva.) Poněvadz podnět slovanské jednoty, aby za předsedu po- slanecké sněmovny říšské rady byl tentokrát volen Sloven, nedošel v polském kole schválen a poněvadž nejen Poláci, nýbrž i klerikální Slo vinci jsou pro opětnoou volbu křesťanského so ciála, zdá se býti zvolení dre. Pattaje za- bezpečeným. Pokud jde o pět místopředsedů zvoleni budou bezpochyby bez jakéhokoli od- poru opět agrárník Zázvorka za Čechy, dr. Steinwender za liberální Němce, posl. Po- gačnik za Jiboslovany a posl. Perners- toríer za sociální demokraty. Bývalý polský místopředseda ryt. Sta«zyňski je churava nebude asi kandidovati. Místo něho bude zvolen jiný Polák, prý člen skupiny lidové (tedy asi posl. Stapiňskí) Poněvadž loni při volbě mistopředsedo vznikl spor o tom, má-li se páté místo zadat Jihoslovanům, Malorusům aneb Vlachům, spoje ným s Rumuny, pomýšlí se početmist předsedů rozmnežiti ještě o dva tak aby všech bylo sodm a v předsednictv byly zastoupony všoenny národnosti, tedy i Ru sové a Vlachové. Ukrajinci mají už kandidáty do předsednictva v prof. Romančukovi neb ryt Vasilkovi. Sedmě místo zadalo by se asi někte rému Vlachu z Tyrolska.

V Praze, 6. března. (Ukrajinci o mi nistru Dulebovi.) Ukrajinské „Dslo“ nen spokojeno, že ministrem pro Halič jmenovár opět Polák, dr. Duleba, který bude v radě ko runy zastupovati zas jen jednu část obyvatel stva, polskou národnost a nikoli obě národnostn „Dilo“ útočí proto na vládu a vyzývá ukrajin ské poslance, aby se dle toho zachovali k n nější vládě. Mimo to žádá, aby ukrajinský klul vyzval dra. Dulebu, aby také v tom o klubě vy- světlil, jak chce v kabinetě zastunovati zájmy obou národnosti, tedy také zájmy ruské. V Praze, 6. března. (Co stojí Aehren thalovo bosenské dobrodružstv í?) Jakýsi vojenský odborník vykládá v „Zeitu“, jak je nynější bosenská posádka vyzbrojena rychlo- palnými děly, kolik nábojů je připraveno pro každé dělo, kolik je dodáno nových strojových pušek i s náboji, a dodává, že tolo vyzbrojení rakouské armády stálo dosud 160 milionů ko rur.. Vydržování mimořádných posádek v Bosně a Hercegovině stojí každý den 130.000 k a tato mimořádná vydání pohltila dosud již okolo 30 mil. Celkem dle výpočtů vojenskéh odborníka Aehrenthalovo bosenské dobrodruž ství uležilo rakouským národům dosud mim řádné břímě 190 milionů korun kromě oněeh 54 milionů, jež se turecké vládě zaplatí za „bo senské státní statky“ Z Lublaně, 5. března. (Slovinský vy učovací jazyk na gymnasiích.) Mi nisterstvo osvěty dovolilo dle „Slov. Nar.“, aby se ve všech utrakvistických gymnasiích v Kraň sku zaváděl vyučovací jazyk slovinský postupně jak budou po ruce slovinské učebné knihy ostatní vyučovací pomůcky. Počátkem příštího školního roku bude se vyučovati slovinsky ná- boženství také již v páté třídě a řečtina ve třoti.

Za to počet německých bodin se rozmneží v prvých dvou třdách ze 4 na 5, v tretí ze 3 nen 4. Ze Záhřeba, 4. března. (Hlasy novin o přeličení.) „Obzor“ vítá počátek přelíčení se srbskými „velozrádci“, poněvadž je důležito pro koalici a zápas za práva Chorvatska, aby v této věci bylo jasm. Rozřešení aféry „vele- zrádců“ je úzce spojeno s rozřešením celé krise, v níž se Chorvatsko nachází už skoro dvě léta. Bar. Rauchovi se naskytuje příležitost, aby dokázal, jak oprávněny jsou jeho žaloby na ke- alici a zvláště na srbskou samostatnou stranu To bude politický výsledek procesu, jenž musí způsobiti v chorvatských poměrech úplné jasno ... Ale ať si přelíčení pro toho neb onoh obžalovaného vypadne jekkoli, shoda srbsko chorvatská tím dotčena nebude. Shoda obou n rodů v obraně práv království chorvatského j nezbytna, mají-li se oba národové zbaviti poruč nictva cizány. Chorvaté nezapomenou srbské sa mostatné síraně, že v těžkých nynějších dobách stojí jim věrně po boku. Sebové přetrpí i tuto těžkou zkoušku a dočkají se, že oba národov v království chorvatském dočkají se vítězstv svého práva. „Agr. Tagbt.“ má z Pošti zprávu, že osoba stojící v úzkém styku s vládou, nazvala srbský proces politickou nutností za lon ského podzima, dnes však je zby tečným. Mohl by býti zastaven, po něvadž pro Vídeň se stal už bezvý znamný m. Provede se však až do konce, ab chorvatská vláda zastavením procesu nebyi kompromitována

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 6 března. Dozvuky ruské revoluce. dn o Před vojenským soudem v Kyjevě zahájen přeličení s členy tajného spolku, utvořenéh koncem r. 1907 v Kyjevě, který se výslovně nazval »Kyjevskou skopinou anarchistů-komu- nistů« a měl za účel »terrorem, velkými expro- priacemi a hlavně všeobecným národním povstá- ním rozbili dosavadní monarchické zřízení státu ruského a utvořiti federaci svobodných obcíe K dosažení toho účelu zásobili se z ciziny zbra- němi a patronami a rozšiřovali své idey tiskem Jména obžalovaných jsou: Saul Aškinadze (jinak Izák Dubiň-ki), Naum Tlsza, Herman Sandomierski, Chana Budianska, Ksenie Ternov- cova, Juliana Krawcova, Brajna Szklowska, E gar Horn (jinak Endel Šmelte) a Petr Latkowski Přeličení koná se při zavřených dveřich.

Fysiognomie bývalého náčelníka politické policie v Petrohradě, skutečného stálního rady Lopuchina, stává se zřetelnou. Ukazuje se, ze jsme měli pravdu, když jsme ho hned na po- čátku nféry Azefovy a po jeho zatčení označil jako revolucionáře, který se vloudio do státní policejní služby, aby re voluci sloužil proti státu. Že jsme

V drobném prodejít ranní číslo o sobě . . za s večerní . . . . . . . za 4h Ve filiálkách na venkově runní čislo . . . . . . . 10 vočerni . . . . . . . . 6h lnseráty plati se hotově napřed Předplacení a inserty při administrace v Marianské al.,n Tam nacházejí se těi rodakcs, tlskárna a oxpediee „Národních Listů- Rukopisy se nevracejí.

měli pravdn, je potvrzeno zprávou, že spolu s ním bude žalováno třináet so- ciálných revolucionářů jakožto jeho spoluvinníku Sensační odhalení z voleb italských. Vládní římská »Tribuna« stěžuje si, že volby nynější ději se pod velikým nátlskem mass, rozdrážděných prý různými lokálními dů- vody a hněvy, takže nikdy prý nebylo do tolika obcí voláno vojsko, aby chránilo umírněné ob- čany před volebními násilnostmi. To třeba vykládati takto: Nikdy nebylo tak veliké pro vládu nebezpečí, že zvoleno bude mnoho od- půrců trojspolku, jako teď, a proto vláda po- sílá do obel vojsko, aby dělalo nátlak. Ale kde budou zvoleni odpůrci trojspolku, přece řekn se, že zvoleni byli pod nátlakem. Pro prave smýšlení lidu italského jest ale charakteristickým, že za celého volebního hnuti mimo ministry měli odvahu promluviti pro trojspolek pouze býv. st. podlajem. Bugnano a býv. ministr vnějších záležitosti Capelli. Tento podal ve své volební řeči ostatně zajímavé odhalení. Sdělil, že za berlinského kongresu nabízeno bylo v zákulisí diplomatickém Italům obsazení Albanie jako Rakousku okkupace Bosny a při okkupaci Cypru Angličsny nabízeno bylo jim obsazení jiného oslrova v Aegejském moři. Dvakrát pak nabízeno Ilalii obsazení Tunisu, ale vlá d italská, sděli Capelli, odiltla vždy, protože měla na mysli rozšířiti Italii raději na úkor rakouské hranice. Za hostiny, po- řáduné prinei Piemontskému v Sehönbrunnu, vy zval Adrassy ttalského vyslance hr. Robilanta, aby Iialie obsadila Tunis, že s tím soublas i Bismark. Ale italský vyslanec dle všeho vy- tušií hned, kam to miři, neboť odpověděl od- mítavě a bystře: Chce nás B.smark vehnati do války s Franeiír

Bavorsko a jiné státy německé proti kanoléřovi. Měli jsme pravdu, podotknuvše zde, že kompromisem pro říšskou finanční reformu Ně- mecka ve formě daně z jmění není dílo nijak zachráněno. Bavorsko odmitá skutečně kom- promis ten Přijalo bý jej, leda kdyby již pře- dem byla jistá pro něj většina ve spolkové radě, ale la jest naopak velmi pravdě nepo- dobna. Dle »Köla. Zg« odmitají kompromis len, jenž stal se se souhla sem kaneléřovým, i jiné vlády německé, poněvadž zasahuje do úslavní samosprávy jadnothvých slátů. »Köln. Zl ge tážu se též, jak by mobl stát. taj. Sydow, jenž dřive prohlásii daň z pozůstalosti za — sine qna non, přimlouvati se ve spolkové radě za néco jiného. Týž list pravi, že kompromis jest prostředkem z nouze nejhoršího druhu a že jistě nepovede k clli Slávka v nevhodné době Z Havru se sděluje, že mužstvo fr an couzské transatlanlické paropl vební společnosti hrozí stávkou, ne- bude-li vyhověno jeho protestu probi zmenšen personálu, jakož i požadavkům mužstva na do- pravních parnicích. Vzhledem na nebezpačnou situaci zahraničnou mnohé listy francouzské plšt ostře . proti stávce, ale spravedlivě též pro redukci personálu. Ministerská rada francouzská V dnešní ministerské radě v Paříži, která se konala v paláci Elysejském, podal minist zahramičních záledlosti Pichon zprávu o za- hraniční situaci. Byly schváleny změny. které mají býti v poslanecké sněmovně pro- vedeny na osnově, vypracované celním výborem.

FEUILLETON. V Praze, 6. března. 6— (Kronika.) Nebyli jste na výstave pražských spiritistů? Škoda! Odbývána prý tu někde a měla svůj úspěch. Výstavy účelně pro vedené mají vždycky úspěch. A účelem výstav je, šířit známost svého předmětu, získávat mu přátele a příznivce. Mohli jste dnes už být pře- konanými spiritistyl Co je spiritism — Jsou, brachu, věci mezi nebem a zemí o kterých moudrost lidská nemá zdání ! odpo vídá k otázce Hamlet. A věci, na které moudrost nestačí, sna nejlépe nechat s pokojem. Ne li? — A nedat si pokoje právě tam, kde ne- stačíme, dotírat, nadskakovat, vlupovat se do stéry, kde moudrosti jsou položeny meze ? .. — Je arci — nemoudrél — A to je právě — spiritism! . .. Snad je! Ale snad také není ! Zatím je tolik jisto, že nic jistého není. A není radno, zahrávat si s věemi, které nejsou jisty. Zatim jsou jako všude dvě strany. Jedna, která spiri- tism vykládá za novou vědu, která snaží se vy- jeviti tajemstva »čtvrtého rozměru« a druhá strana, která to všecko považuje za pošetilost Konečně nie nového! Je tak, jak víte, se všemi stranami všech oborů lidského snažení konání! Nevyjímaje ani vědu ani umění ani politiku. A zcela tak má se věc se spiritismem anlispiritismem. Jak přislušná literatura svědčl, iedna strana druhé nezůstává nic dlužna. Pro svoji osobu také spiritism si osvojil všecku vnější grandezzu, všecka gesta a ma- nýry přísné moderní vědy. A první známka vší »seriosné« vědy je, rozumí se, strašně učená řeč. Spisy a časopisy spiritistné čtou se učené

jako literatura kterékoli fakulty. Mají především svou odbornou terminologii. Žadná pomoe Třeba vziti na poradu skutečného znalce a z svěcence! — A co pak, prosím vás, značí »typto- logie« ? Nauka o různých způsobech smyslnéh projevu říše zásmyslné! Obzvláště projevo slyšitelnýchl — A »levitace« na příklad? Jsou vlivy zásmyslné, pokud rušivě zasa hují do zákonů světa smyslného na př. do zá kona tíže nebo-li gravitace. — Hm, hm! Podivno! A psychometri dejme tomu? Jindy se říkalo »druhé vidmo«. Prostěji a proto snad lépe přilehne výklad: »duševn pohled«. — Velmi laskav ! A jednu ješté zvědavost, dovolte mistře! Poslední! Dvě slůvka mne vždycky obzvláště zarážela v přednáškách spiri- tistů: co je »těleso astrálné?« A co je »tele plastie«? První je důvěrný fluid ! Má tu věc leckde v těle ani neví. A fluid se může srazit a vidi telný za okolností zvláštních se postavit i mim tělo! A teleplastie? Je už vlastní, osobní zjen bytosti buď vzdálené, nebo mrtvé, vůbec zá- smyslné, ale smyslně vystupující. Jak vidět, přesné definice! Celý apará definic! A kde json deflnice, tam, nepochybujte je také vědal

Na výstavě byly prý uloženy krásné ukázky kreseb provedené citovanými duchy vlastno ručně. Váš informátor předkládá na doklad nějské reprodukce. Prohlížíte s jistým údivem tak nezvyklé výkony. — To, prosím, jsou vesměs fakta ! — do kládá muž s přízvukem hlubokého přesvědčení — Zjišténá ? — — Nejen zjištěna hodnovérnými svědky ale i protokolovaná! — A kdo pak se zabývá takovými proto- kolacemi? — Je tu vrchní instance, jíž náleží slovo rozhodné a zodpovědné v těch věcech. Je t Společnost psychických věd v Londýně! Vyka zuje už seznam patnácti set připadů pečlivé se- řaděných, odborně vyložených- — A kontrola ? Jak se to má s kontrolou poznamenali jste. — Inu, božínku! Jak se to má se všem kontrolami! Vždyť to znáte z našeho veřejného života. Třeba míti důvěru do kontrolora. To je hlavní věc ! . .. A mužiček vykládá, jak se věci v oboru mladé vědy zalím vyvljejl.

— Nejlepší kontrola jste právě vy, nevě řící Tomášové! praví. Mnozí z vás přicházejí, aby mladou, podezřelou — jak říkáte — vědu, do padli při nějakém podskoku. A slávají se zatín sami — přesvědčenými vyznavačil — Oho! Jména ! Jména ! . .. A mužiček bez rozpaku cituje jména světo známých učenců, chemiků, fysiků, přírodo vědců, kteři přišli pochyboval, překvapovat se objevovat podvody a odešli prý jako věřící a zam hla satelél — Nestačí vám ještě? — Nestačí, mistře! Jednotlivci, kteří se dali překonati, nic nedokazují. Snad podlehl nějaké ilusi. Všichni jsme ilusionáři, životje samá iluse! Jak snadno se podlehne! A byl zase jiní — kteří — nepodlehli. A celá lite- ratura o připadech, které byly odhialeny jako skutečné podvody. O těch nevite? — Naopak! Známe je dobře! A těžce ne seme 1 To je klelba každé dobré věci ! Tiučí se k ni lidé zlých úmyslů, aby ji využili pro nízký záměr. Je mnoho podvodníků, kteří se vydávají za spiritisty. Provozují všelijaký kejk a poškozují věc nejvážnější . ..

— Inu, což činit — Treba rozeznávat! Pravý spiritism podvodný, je dvojí věcl — Ale, kterak pak rozeznat? — Třeba býti zasvěcen ! . . A s výmluvností záhadnou vykládá mu- žiček o nějakých methodách tajemně pokusných. o seancích a zjevech spontanních, o stavech transitných a vrozených vlaslnostech mediumných o podivných preparacích, kterým (řebase podrobiti. Jaké věci podivné a neslýchané Jisto je, nejste celkem tuze povzbuzení, dáts zasvětiti. Zdá se, není přece jen asi každý po volán, stát se spiritistou! — Vite, co mistře? Snad bude přec lépe — počkat! Rozdil mezi opravdovostí podvodnietvem snad bude časem zřetelněj ujasněn ! Nemyslíte? Počkejme tedy l Beseda se ctihodným propagandistou nebyl ještě ukončena. Muž se poněkud odmlčel, pak svraštil čelo a bylo znát, že se k něčemu roz- hodl. Přešel náhle v tóninu útočnou. Všichn hlasatelé, byť se tvářili sebe methodičtěji, jsou na konec rváči a sekáči. — Je vidět, jste materialista! A materia listé jsou ubozí nevědomci !. Na mou věru, ubozí jsme všickni. Všal na titulku konečně nesejde ! Materialista! A e — Co víe? Což tím není vše řečeno Materislism je předpolopni stav u vývojí lidsko myšlenky — Kdo pak to praví? — Známý předák spiritistné vědy! — A který pak je ten osvícený muž — Pan Savage, předseda americké Spole nosti pro výzkum psychický! . Jsta poraženi. O nové vznešené doktrině její znamenitém představiteli neměli jste dosu víc?

nejmenší vědomost. Člověk v pravdě nikdy s nedoučí! A nikdy neviš dobře, co si myslet Přišel jsi na svět příliš pozdě anebo příliš záhy Kdo ti poví? Pravda, už staři rozeznávali něco jako materialism a spiritism. Ale byli to, celkém, přece jiné pojmy. — Něco je v nás, co nás přetrvá! říkal A znělo to přesvědčivě. A co trvá, must trvat nějak a někde. A co je nějaké a někde, musí mít svoji formu při-tupnou jistému pojet. To vše je loglcké, rozumné, zcela důsledně od- povidá všem zákonům, které nás obklopují.a tak se lidičky cestou prostého zdravého rozumu přesvědčovali o nějakém druhém životě, nepří- stupném naším dnešním, ale přístupném jiným smyslům, které snad jsou zatím mimo nás, kterými nějakým nám neznámým přechodem věcl budeme časem obdaření. A kdo věci života tak vykládsli, sluli racionalisté, čili rozumovci, pro- tože uměli druhěmu na rozum položit, co sami mysleli. A byla jistá radost, dát se jejich rozu movými vývody okouzht. A spiritism Na tom je vám něco nápadno Spiritism je nedočkavý. Chce tajemství ži- vota vidět, slyšet, čichat a makat hned svými dnešními smysly! Sestavuje důmyslné přístroje, upravuje zvláštní scény, stahuje zvláštní světla, připravuje určitá šera a stiny, aby donutil by- tosti z onoho tajsmného světa, aby se dostavily Chce vidět, jak se vznášejí, chcs je slyšet kle pat, mluvit záhrobným hlasem, jak se dotýkají strun a koncertují na plana a harfy, chce je fo- tografovat a fonografovat, biografovat a kinema- tografovat, zkrátka snaží se všemi možnými zp soby zjistit jejch hmotnou, čistě s my sl no u přitomnost — Saprment mistře! Není li právě váa dnešní spiritism vlastně čiročirý — materis lism