1
masthead
8. května 1904.
2
masthead
II. Příloha „Národních Listů
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z domácího peněžního trhu.
V Praze, 7. května.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Hospodářství peněžních ústavů s cen-
nými papíry. — Klamné závěry stati-
stiky. — Nebezpečí mobility. — Obcho
pražské bursy na dovolené. — Obrat
podrukou. — Akcie bankovní a průmy-
slové.)
Předešle jsme poukázali ku pokroku bilane
našich peněžních ústavů, zejmena záložen
spořitelen, že zásoby cenných papírů uherských
se jednak nezvětšily a naopak spíše ztenčily vý-
něnou za papíry rakouské — dnes mohli by-
ehom blíže přihlédnouti k majetku cenných pa-
pírů našich spořitelen.
Hlavní moment shledáváme vůbec v po-
měru zásoby cenných papírů našich spořitelen,a
okolnost tato úzce souvisí s otázkou mobilností.
která vyžaduje značné nápravy. Dosavade pře-
vážnou většinou byly svěřené fondy ústavů umí
sfovány v hypotékách — nebezpečí této malé
likridnosti poněkud bylo zmenšeno založením
Ústřední banky českých spořitelen, která, jsoue
mostem a spojkou mezi spořitelnami a trhem
peněžním má tyto prostředky, pevně zakot-
vené, uvolňevati ku pohotovosti — pozoruhod-
nou ale zůstává finanční politika spořitelen, ze-
jmena v západnich a jižních Čechách se vyvije-
jíei, totiž, že ústavy ony svěřené fondy umísťo-
vati výhradně v hypotékách a dále v
cenných papírech, investici eskontní úplně po-
nechávajíce stranou. Tím způsobem vzniká pro
onen vkrsek finanční, jak jsme již jednou po-
ukázali, neblahý stav, že jeho prostředky jsou
mu odebírány, jeho finanění krev že jest mu
vystřebávána, a lze dobře pozorovati, že tam.
kdo vedle takových ústavů nepůsobí čilé záložny
které by prostředky peněžní ovšem za podmínek
dražších, dovážely zpět, kraj onen trpí finančn
nedokrevností.
Praha
Čechy
6
article
Statistika spořitelen v poslední době jest
předmětem stále úsilovnějšího studia, z pra-
vidla se ale stává, že tam, kde čislice konečné
byly považovány za nezlomný důsledek, závěr
onen bývá klamný. Ke klamným závěrům do-
chází se nyní často, jestliže ony statistické de-
dukce nečiní odborník, nýbrž učenec. S tohoto
hlediska třeba především přihlédati k rakouské
statistice spořitelen, která, vyšedši loni, se vzta-
huje na rok 1900. Možno o ní říci, že uzřevši
světlo světla, již přestala býti aktuální. Stati-
stika ta má pak cenu pouze retrospektivní, a vede
ke klamným závěrům, také tím způscbem, že
období konjunktury minulé se posuzuje světlem
přítomnosti. Z povšechné oné statistiky vyjí-
máme jen pouze poměrná čísla, jaká majetek
takouských spořitelen vykazoval v cenných pa-
pírech. Poměr onen jest vyjádřen percentuálně:
r. 1895 25.33%, r. 1896 24.17%, r. 1897
23.87%, r. 1898 23.04%, r. 1899 22.489%
r. 1900 22.362%. Ježto však cenné papíry ony
jsou uvedeny v kursové hodnotě, jsme hned na
stopě oně sestupné linie majetku cenných pa-
pírů. Úbytek nebyl ani ve výši majetku jako
spíše v nízkém kursu. Po otřesech, které trh na
cenné papíry zažil roku 1892, jest také pochopi-
telno, že spořitelny majetek v cenných papirech
zmenšily. Vzestupným kursem papírů k uložení
kapitálu v r. 1902 zvyšuje se také bilanční kur-
sová hodnota cenných papírů v majetku rakou-
ských spořitelen. R. 1901 22.70%%, r. 1902
24.66%%.
7
article
Těchto několik číslic může býti oněm spo-
řitelnám, které míní svěřené fondy uložiti pouze
v hypotékách a cenných papírech, vážný. po-
učením. Oproti konservativnosti hypoték stojí
na druhé straně nebezpečí hybnosti cenných pa-
pírů. Toto nebezpečí jest tím větší, jestliže spo-
řitelny pro malý zlomek nižšího kursu, resp.
prc malý zlomek vyššího zúročení sáhají v po-
slední době také k rentám, při nichž politické
zápletky mohou do kursových reserv ústavů i do
jich zisku způsobiti povážlivou trhlinu. Uložení
v cenných papírech podporuje mobilitu ústavu,
avšak mnohé ústavy si vzpomenou, že právě
v přípodech, kdy této mobility bylo třebaa
ústavy, nechtějíce se rozhodnouti k lombardu,
nemohly prostředků získati prodejem, ježto
prodej onen byl by býval spojen se ztrátou.
Většina kapitálu byla totiž pevně zaujata v hypo-
tékách. Proto, jestliže některé spořitelny pova-
žují uložení svěřených fondů v hypotěkách za
umístění hlavní, jsou oproti nim také spořitelny
jiné, které k tomuto umístění přistupují jen
připadech největší nutnosti, ochotně dávajíce
přednost investici jiné. Dlouhý proces ústupu
kursů může zajisté u ústavů méně dobře fundo-
vaných vzbuditi zdání pasivity. Srovnání kursové
výše, zejmena rent v postupu 10—20 let, jest
důkazem, že umístění kapitálu v cenných pa-
pírech u spořitelen, jmenovitě v rentách, má
mnohé stinné stránky. Jest tudíž litovati u nás
8
article
známých okolnosti dvou. Předně, že správy na-
šich peněžních ústavů povahu prvé jistoty shle-
dávají především v rentách, kdežto jistota tatáž
při menším nebezpečí kursového ústupu jestv
domácích papírech k uložení kapitálu — dále
jest ale také litovati toho, že spořitelny, jak vy-
tknuto shora, úplně se míní oddalovati od umi-
stění svých přebytků ve směnečném eskontu,
který přece představuje uložení v první řadě
mobilní a vhodné. Ke zkušenosti této dochází
správy peněžních ústavů teprve po oné zdánlivé
passivitě nepříznivých let, kdy ztráty kursové
nutí k úvahám. Po velké epoše papírů k uložen
kapitálu loni jest velice záhodno sledovati ku
sovou čáru rent a domácích papírů k uložen
kapitálu a srovnati jich poměr.
Na domácím trhu peněžním dny úplné bez-
obchodnosti vždy se stávají hustšími. Obchod
jest na dovolené, poněvadž na dovolené jest
přední činitel pražské bursy, který obchody
tvořil. Také na domácím trhu můžeme pozoro-
vati velice příznačný zjev, že velká splatnos
květnová, která v obvyklých obdobích, nutíe
k investici, způsobuje obchody v papírech o pev-
ném zúročení, tenfokráte jak klidně přešla přes
bursu vídeňskou, tak také čtyřem pražským sen-
sálům neposkytla obchodů, ale podala látky ku
přemýšlení.
Ptáme se, kam uplynuly uvolněné pro-
středky? Po papírech k uložení kapitálu po-
ptávka velice nepatrná jak ve Vídni, tak i v Praze.
závěry řídké — jak na hlavním trhu, tak i na
našem trhu vedlejším kurs papírů k uložení ka-
pitálu po velké splatnosti květnové jeví spíše
směr zpětný. Eskontní sazba nízká. To jsou pro-
tivy, které hledají vysvětlení. V příčině té, že
květnový kupon neoživil trh, se poukazuje
Vídeň
Praha
9
article
k tomu, že ze zásoby Rothschildovy skupiny se
značným úsilím jest umísťována další položka
korunové renty a při dnešním stavu trhu tento
zasycuje, Kdo hledá 4% zúročení zdánlivěv
nejpříhodnější formě, nachází je v rakouské
korunové rentě z papírů rakouských, neboť ra-
kouský kapitalista již odvykl přihlížeti ku pa-
pírům uherským. Ježto tudíž velké položky ko-
runové renty zasycují soukromou potřebu pod
rukou, nepřichází tato ani na trh, jest ukojena
mimo trh. Tento zjev pozorujeme zcela dobře
na domácím místě, kde také veřejné ústavy v ra-
kouské korunové rentě uhajují svou potřebu in-
vestiční. O tom trh neví, potřeba jej obchází.
Kromě papírů Zemské banky jednány na pražské
burse ještě položky renty, kde přicházela na trh
náhodná potřeba směnárenská. Z akcií pevný
směr jevily papíry bankovní, též poptávka se
jevila po Unionkách, Živnostenských a Průmy-
slevých. Poslední zvýšily pět svůj kurs, zname
najíce nyní 413.— peníze a 415.— zboží.
Z akcií průmyslových dožily se opět ústupu Dan-
kovky na úsilnou nabídku koncem minulého
týdne. Ale jako tento kurs byl připravovár
z Vídně stále nižším záznamem, tak také Vídeř
výše akcii tuto znamenajíc, provedla korrekturu.
Rustonky jmenovaly 261.—, avšak bez zájmu.
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 7. května.
Rothschildův
dan
Vídeň
Rustonka
10
article
(Pův. zpráva »Nár. Lislů«.)
Na trhu effektivním jest smýšlení celkem chabé
Mezinárodní hodnoty spekulační, závislé v první řade
na trzích cizích, byly zanedbávány, poněvadž se vy-
čkává dalšího rozvoje válečných událostí ve vých.
Asii. Také neví dosud bursa, jaké stanovisko má za-
ujati k novým transakcím půjčkovým válčících stran.
Jednak jsou obavy, že se objeví silnější nedostatel
peněz a jinak zajistilo si prý Japonsko od svých
přátel anglických a amerických deset millionů liben
a úspěchů svých zbraní na Jalu vyuřilkovalo prý
ku poměrně nikoliv nepříznivému kursu zadacímu
Londýnští bankéři očekávají od subskripce na tuto
půčku velký výsledek, ale je vždy na pováženou.
jaké následky bude míti na mezinárodním trhu soutěž
obou nepřátelských půjček. Paříž má v Londýně
umístěny velké hybné kapitály a jest velice pravdě
podobno, že francouzští bankéři odvolají aspoň velkou
čásť svých pohledávek, aby se zaopatřili pro půjčku
ruskou. Přes to není žádné pochyby o tom, že obě
půjčky budou umístěny bez velkých převralů na trzích
peněžních a jest jen otázka, zdali a jak dlouho obě
válčící strany s půjčkami těml vyslačí.
V průmyslovém ohledu obrací se zájem
opět silnějí k papírům báňským. Ačkoliv se ne-
stala ještě v karlelu železářském definitivní usnesení
žádná, zdá se přece býti jistým, že se vážně zabý-
vají tam otázk u zvýšiti opět ceny železa. Hlavní
příčina, proč se dosud tato úprava cen nestala
skutkem, je ta, že ceny v Německu nebyly dosud
následkem nevyjasněné situace jednotny a nedaly se
kontrolovati a proto byly vždy obavy v Rakousku
před soutěží německou. Utvořením svazu ocelářského
byly však ceny ustáleny a na druhé straně tak
zvýšeny, že překročily daleko paritu rakouskou.
Asie
Japonsko
Paříž
Londýn
Německo
Rakousko
11
article
Rakouští výrobci železa nechtěli pak propástí této
příležitosti a nevyužitkovati naslávajícího napjetí
také se své strany ke zvýšení cen. Správa kartelu
železářského zaujme co nejdříve k otázce této své
stanovisko. Zdali jest však vzhledem na spolřebu
spíše klesající než stoupajíci, záhadným takové zvý-
šení cen prověsti, jest ovšem otázka jiná. Rozlíodnuti
o sloučeni České báňské společno st
s Rudolíovou butí neslalo se dosud. Velké
očekávání jest vzbuzeno nastávající prohlídkou Ško-
dových závodů ústředním ředítelem Kostrankem.
Trh s dopravními papíry byl oproti
týdnu předcházejícímu chabý. Z nedávno uveřejně
ných výkazů dekádových jsou patrny důsledky
železniční zprávy v Uhrách.
Uhry
Škodový
Kostrank
12
article
Jižní dráha získala tím asi 85.000 K, kdežto
u Společnosti státních dráh jeví se ná
sledkem nedostatečného spojení s traťmi uherskými
úbytek 120.000 K proti loňsku. U Paroplavebn
společnosti byl větší výnos kompensován ne
příznivým výsledkem dopravy uherské mouky. Tent
papír byl v poslední době prodáván z důvodů dosu
neznámých, kteréžto prodeje měly za následek sní
žení kursu. Na jednacím pořadu valné hromady je
sice také volba předsedy a místopředsedy, ale
vzhledem na dosud nevyjasněný poměr k vládě k ní
asi nedojde.
Z ostatních událostí dlužno ještě uvésti čilejší
hnutí v akciích »Länderbanky«, jež bylo mezi jiným
také motivováno tím, že prý ústav ten převezme
komisionářský prodej koku z víděnských obecních
plynáren. Z druhé strany se však paví, že bud
na převzetí koku vypsáno veřejné ofertní řízení.
Na trhu peněžním soukromý diskont kles
až na 21/14%.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
30. dubna 7. května
99 60 99.60
Rak. korunová renta . ..
119.25 119.05
Rak. zlatá renta . . . . .
117 25 118.95
Uherská zlatá renta . . ..
97.90
97 85
Uherská korunová renta ..
131.75
131 25
Turecké losy . . . . ..
U Paroplavebn společnost
13
article
641.—
641.—
Rak. kreditky
424 50
426. 25
Banka pro země rakouské.
755.—
756 50
Uherské kreditky . . . . .
512.—
513.45
Bankovní jednota
925.—
928.—
Pozemkový úvěrní ústav . .
250.—
Živnostenská banka . . ..
640 50
642 75
Společnost státní dráhy . .
80.50
Jižní dráha . . . . . ..
426.—
426.—
Polabská dráha . . . . .
1038.——
1044.—
Buštěhradská dráha lit. B.
839. —
849.—
Dunajská paroplavební spol.
465.—
464.—
Rakouská továrna na zbroj
407.75
415.—
Alpinky
489 50
492.—
Rým.-muráňská společnost
1985.—
1971.—
Pražská železářská společnost
1255.—
1210 —
Česká báňská společnost .
620.—
625.—
Mostecká uhlářská společnost
792.—
795.—
Wienerberger . . . . ..
700.—
688.——
Schodnica . . . . . ..
239 45
239 32
Londýnská devisa . . . .
117 32
117 17
Říšské marky . . . . . .
živnostenský banka
státní dráha
jižní dráha
50
Wienerberger
14
article
Otázka sirotčí na Moravě.
Až dosud země moravská věnovala otázce sirolků
a spustlých dětí pěči ve způsobě subvencí existujícím
již sirotčincům a některým spolkům dobročinným,
které si vytkly tento lidumilný účel. Sirotčinců a
ochranoven pro děti je na Moravě dosud buď měst-
ských neb soukromých 11 (české: v Prostějově, Stráž-
nici. Zašové a v Dřevohosticích; německé: v Brně 2
Jundrově, Novém Jičíně, Mikulově, Místku, Šumberku)
Mnoho je též sirotků za podpory země v ošetřování
u soukromých rodin.
Od loňského roku hodlá však země vystupovati
již s jistou iniciativou v otázce sirotčí a hodlá budo-
vali nové sirotčince nákladem zemským. Odhodlání
toto usnadnil zákon říšský ze dne 3. června 1901, kte-
rým čásť přebytků společných pokladen sirotčích pře-
nechává se zemím. Příjem markrabství moravského
z těchto přebytků obnášel v roce 1901 423.849 K 23h
v r. 1902 443.883 K 91 h, v r. 1903 466.804 K 5h.
Z toho dle zákona říšského má se věnovati 1/4 na
spustlou a zanedbanou mládež, ž4 na sirotky.
Morava
Prostějov
Zašová
Dřevohostice
Brno 2 Jundrov
Nový Jičín
Mikulov
Místek
Šumberk
15
article
Proto již v r. 1902 mohl se usněsti zemský sněm
na zřízení 3 nových, zemských sirotčinců a vyjedná-
vati s městy: Vsetínem, Krumlovem a městysem
Rajhradem u Brna. V podzimním zasedání pak loh
ského roku (ve schůzi 4. listopadu 1903) otázku tuto
definitivně rohodl a ona tři místa pro budoucí sirot-
čince schválil (proti českým hlasům). Celkem hodlá
zemský výbor zříditi postupně 9 takových zem. ústavů
— ale dalších 6 až po vyzkoušení, jak osvědčí se prvn
sirotčince.
V zajímavé věcné debatě o sirotčincích padlo
mnoho dobrých myšlenek. Konstatováno všeobecně ne-
dostatečné řešení této důležité olázky, ovšem pro ne-
dostatek finanění, a žalováno zejmena na stát, který
je tu příliš upjatý a zemím pramálo přispívá. Na po-
lepšovny vůbec nechce dáti ani haléře, ačkoli na př.
rozpočet země Moravy na polepšovny a donucovaci
pracovny obnáší r. 1904 přes 4 milliony korun. Tak
potom při slabých financích země je otázka sirotěi
odkázána ponejvíce na soukromou lidumilnost jedno-
tlivců či spolkův a obcí. V Prusku věnuje stát na zří-
zení sirotčinců 4 nákladu, na provincii pak a na
obec připadá pouze 14. Při tom velice dbá se i vy-
chování sirotků a dětí spustlých v soukromých rodi-
nách, ba dává se přednost tomuto systému, jako i
v jiných kulturních zemích. Výborně se tu osvědčují
t. zv. sirotčí rady, které dohlížejí, jak děti v soukro-
mých rodinách jsou ošetřovány a vychovávány. V Ber-
líně samém je takových sirotčích rad 155, a 891 dam
a pánů dohlíží na sirotky umístěné v rodinách. Na
Moravě by tuto organisaci sirotčích rad mohla vý-
borně řešiti „Jednota lidumilů“ se svými odbory
(o níž zmínka níže).
Vsetín
Krumlov
Rajhrad
Brno
Morava
16
article
Dle zprávy zemského výboru bylo na Morav
r. 1902 31.445 sirotků; těch nemělo otce 22.077. V
stáří od 14 do 18 let bylo 6285; ti tedy patrně z roz-
počtu vypadají, poněvadž v té době pravidelně jsou
již na učení v řemesle a p., a výchovy v sirolčincích
nebudou potřebovat. Zbývalo by tedy 25.156 dětí
z nichž pak zvláštní péče dle vyšetření zem. výboru
potřebovalo 7120
Na takovou cifru dětí nestačí ovšem ani 9 za-
mýšlených sirotčinců, zejmena když projektuje se do
každého průměrně asi jen 60 dětí, a to 20 ve stáří
od 3 do 6 let. a 40 od 6 do 14 let. A i při tom malém
počtu chovanců je rozpočtený náklad velmi vysoký
Pouze stavba sirotčinců má státi: v Mor. Krumlově
140.000, v Rajhradě 140.000, na Vselíně 160.000 K.
K tomu ovšem přijdou značné položky na zařízení
ústavů. I sám německý referent souhlasil s výtkou
drahého zařízení a varováním před zbytečnou ná-
dherou.
Morava
Krumlov
Rajhrad
17
article
Za těch poměrů je ovšem mnohem lacinější
snad i účinnější systém zaopatření sirotků v rodinách,
pokud se -najdou dobří a spolehliví pěstouni, což
však velmi často také bývá pochybno. Ale o tu věc
konečně by se musily starati dozorčí rady, kter
v jiných zemích blahodárně prospívají. Za několik
zlatých měsíčně vychová se dobře takový sirotek
v rodině soukromě, zatim co v budoucích ústavech
zemských bude dle rozpočtu státi jeden sirotek asi
509 K ročně. Číslice zajisté velmi značná.
I bylo vytýkáno zemskému výboru, že projek-
tované ústavy budou velmi drahé. Zejmena poukazo-
vali čelní čeští řečníci, jak neradno je stavěti nákladné
budovy pro sirotky jako paláce a lak náhlou, obrov-
skou změnou prostředí neblaze působiti zejmena na
duší a další vývoj dětí i po stránce paedagogické
Dítě zchoulostiví, opětný přechod do drsného života
naň zase dolehne velmi neblaze, mnohdy rozhoduji-
cím způsobem pro celý život. — Také stavby zemské
jako veřejně jsou vůbec příliš drahé
18
article
Pozoruhodna je však také otázka národnostní v této
otázce, která právě na straně české vzbudila odpor
proti návrhům zem. výboru a německé většiny. Je
sice na pohled podivno, že i tu, kde jde přece o čistě
lidské snahy, musí rušivě vyšlehnout i boj národ-
nostní — ale u nás bez tohoto pozadí solva se dnes
obejde která veřejná akce. Německá menšina v zemi
chytá se ho v každém, sebe malichernějším případě,
hledie horečně všeho využitkovati k udržení svého
ohroženého „besitzstandu“ na Moravě. To jsme již
zvykli u našich Němců na horší machinace!
A tak i drobotina sirotků jest jim prostředkem
k upevňování „državy“, byť to sebe rozčileněji byli
vyvraceli v samé debatě sněmovní. Nápadno je na př-
už rozdělování podpor zemských jednotlivým sirot-
čincům. Dle zprávy zem. výboru bylo na Moravě
r. 1902 nezaopatřených sirotků 31.445, a z těch pylo
národnosti české 66.5%, německé pouze 33.5%%, tedy
zrovna třelina německá a dvě třeliny české. Podobně
přebytky sirotčích pokladen, které se odvedou zemi
vykazují velikou převahu českých peněz, neboť z roč-
ního tohoto příjmu odvedou průměrně německé okresy
sotva 312%, české téměř 70 7%.
Němec
Morava
19
article
Ale jak dělí německá většina sněmu podpory
země mezi sirotky? Městům a slrotěincům německým
věnuje (loni) 57.000 K, českým pouze 24.200 (1), ač-
koli by vzhledem k počtu detí měl býti poměr zrovn
opačný. Němcům dává jednak absolutně větší podpory.
jednak vyplácí jejich sirotčincům spoustu nadačníel
míst pro chovance ze zemských peněz. Je možno arci
lépe řečeno, jisto, že do německých ústavů, jichž dosud
je více, přijde mnoho i našich sirotků, takže mohli
by Němci snadno se vymlouvati, že peníze vynaklá
dají tu i na naše děti. Ale zde nechci mluviti o akc
humanitní, poněvadž prostě naše děti jsou tam při-
jímány jen proto, aby se za těch několik let ošetřován
poněmčily. Tak i sirotčí peníze, na nichž lpí česká
práce a česká krev, jsou Němcům vítány k poněm-
čovací politice.
Němec
20
article
Strannickost německé nadvlády v zemi dobře vy-
svitla zejmena při ochranovně Jubilejní jednoty lidu-
milů v Dřevohosticích. Spolek tento vznikl r. 1898
v lůně českého učitelstva na Moravě. Vlastně jak
vznikl tak zůstal dosud obmezen téměř výhradně na
učitelstvo, které je v něm sdruženo k humanní práci
ve prospěch osiřelých a spustlých dětí. Z poměrně
malého jmění skládají naši učitelé roční příspěvky.
založili po zemi řadu odborů a rozvinuli pěknou čin
nost na poli lidumilství. Přede dvěma roky v těchto
malinkých poměrech nebáli se již olevřít soukromý
ústav pro mravně ohroženou mládež v Dřevohosticích
(na Bystřicku pod Host.). Ochranovna tato je umístěna
ve výhodné budově dřevohostického zámku, který
s panstvím koupila obec před několika roky od b-
rona Skrbenského (otce pražského kardinála). Ústa
má vhodné podmínky a dobře prospívá. Ošetfuje dnes
pouze 21 sirotků, protože zatím na víc nestačí jeho
finance. Sněm sice v posledním zasedání — nemoha
jinak — povolil na pohled slušné podpory Jednolě
lidumilů: obnos na 25 nadačních míst po 360 K (Jed-
nota žádala 45 míst) a ne zařízení jednou pro vždy
Skrbenský
Dřevohostice
Morava
21
article
7000 K (místo žádaných 7500 K), ale stálou roční
subvenci, jakou dává jiným, zamítl. Německým ústa-
vům dává již po léta mnohem více, ač ochranovna
dřevohostická, vzniklá jen z idežlních snah učitel-
stva, dobře prospívá — a hodila by se výborně k pře
vzetí do zemské správy, když zem. výbor přicházl
právě s projektem zemských sirotčinců. Obec dřevo-
hostická by asi nebyla proti prodeji zámku.
A kopýtko germanisační politiky vyklouzlo i
usnesení o postavení tří zemských sirotčinců na Mo
ravě. Dva mají býti české (v Rajhradě a na Vsetině
a jeden „německý“ (v Mor. Krumlově). Jak na Krum
lov se přišlo a zrovna s tím „němectvím“, je silně
podezřelé — ba ize směle říci, že jen na posilu po
chybného „němectví“ Krumlova, který patří do kate-
gorie pověstných „ujařmených“ měst na Moravě. Ale
i to by se snáze přehlédlo, kdyby tu byly aspoň pod-
mínky pro takový veřejný ústav, jakým má býli zem-
ský sirotčinec. Ale stojí za povšimnutí aspoň jádre
výtek, jaké proti zřízení sirotčince v Krumlově uved
posl. dr. Perek, který deset roků tam přebýval.
Krum
doktor
Perek
Rajhrad
Morava
Krumlov
22
article
Mor. Krumlov jest sice městem okresním, ale
čítá pouze asi 1800 obyvatelů. Příčina, proč toto
město nemůže růsti, spočivá v jeho poloze a povaze
krajiny samé, neboť jest vystaveno na vrchu, který
byl dříve podhradím, takže není možno, aby se roz-
šiřovalo. V městě není možno pěstovati nijak rolni-
ctví, poněvadž z města samého na role musí se pře-
jížděti přes vysoký kopec a řeku. Ale hlavní příčina.
proč nemůže město nijak vzkvélati, jest nedosta tel
vody. Nedostatek vody v Krumlově jest tak značný
že za letního času nemá oněch 1800 obyvatelů an
tolik vody, kolik jí v domácnostech a k pití potřebují
takže v létě zakázáno je bráti vodu z kašen — v ce-
lém městě jsou jen dvě — a strážník u nich dává
pozor, aby si z některého domu o putnu vody víc ne-
nabrali. V takovém městě má se nyní zříditi ústav
jehož životní podmínkou je především dostatek vody
O stavbě řádného vodovodu nelze tam téměř mluvit
zejmena už ne k vůli sirotčinci, protože daleko na
obvodu je všude nedoslatek vody a slavba vodovodu
pro polohu města by stála hříšné peníze.
Mor
Krumlov
23
article
Zatím tedy asi hodně vody (ale ne v Krumlově!
uplyne, nežli si Krumlov opatří potřebné množství
vody pro stavbu sirotčince — leč že by moravští Němei
na sněmu, jací oni jsou ke svým kavalíři, nabídli zko-
mírajícímu němectví v Krumlově ještě druhý presen
ve způsobě podpory na zřízení vodovodu... Naši po
slanci narazili také na to více žertovně než vážně —
ale u mor. Němců, zejmena kdyby se jim nehledělo
pořád na prsty, je všechno možné, co má posíliti jejich
„besitzstand“
Také na Vsetíně není ještě zatím rozřešena otáz-
ka vody, takže ani tu nedojde hned ke stavbě. Pod
mínky má dnes pouze Rajhrad u Brna, kde započne
se již letos se stavpou.
Také o ústavu pro spustlá děvčata má uva-
žovati zemský výbor a podati zprávu sněmu o svém
šetrení. Na ošetřování sirotků v rodinách věnuje země
ročně 30.000 K.
Na Moravě, v lednu 1904.
Němec
Krumlov
Vsetín
Rajhrad
Brno
24
article
Pražsko - duchcovská dráha. Na včerejší valné
bremadě usneseno vypláceti z čislého zisku 2,262 872
K 4% dividendu = 8 K pro kmenové akcie (splatná
cd 15 května). Reservnímu fondu přikázáno 121.049
a obnos 51.734 K přenesen na nový účet.
Bavlna a vlna. Trh bavlny v prošlém témdni
opět kolisal; závěrem týdne projevil se sice co do
pohotového zboží vzestup cen, který ate — a toje
dosti význačno — souběžným stoupáním lhůtním
provázen nebyl. Důvod toho nutno hledati v reduk-
čních snahách průmyslu a různém posuzování nové
aklizně. Obraty byly celkem malé. Dovoz byl takév
celém témdni malý. O nové sklizni oznanuje »New.
Chron.«, že v některých krajích, vláště Texasu, ku
prospěchu sklizně hojně pršelo. Vzrůstající sklizei
potěšitelně pokročila. Dle některých zpráv trpí ale
vzcházení a vzrůst nové úrody nízkou teplotou. Vý-
voj novoyorského trhu v minulém témdní dán těmito
datyo
bavlna na
květen
pohot. květen
srpen
září
2. . . 13.65 13.30
13 24
11.82
3. . . 13.57 13.26
13. 19
11.82
4. . . 13.70 13.45 13 33
11 90
5. . . 13 80 13 57 13 43
11.93
6. . . 13.90 13.52 13.37 11 89
Dovozy činily v témdní do 4. t. m. celkem je
26.000 proti 46.000 bal. v týdnu předchozím. Dl
poslední statistiky novoorlennské Colton-Exchange
uvedeno z nové sklizně na trh 9,479..000 bal. t. j.o
518.000 bal. méně než v tomže období lonském,
300.000 bal. méně než r. 1902, ale o 112 000 bal.
více než r. 1901. Viditelné zásoby světové (včítaje i
alexandrijské) činí 2.39 mil. bal., z nich je 1. 76 mil.
bal, americké bavlny, proti 2.47 (1.96) mil, bal.
1903, 299 (2 48) mil. bal. r. 1902 a 3.05 (2.53) mil
bal. r. 1901. — Vlna byla v posledních dražbách
čile kupována a ceny byly z části o něco vyšš
než loni.
New
Texas
13.26
ColtonExchange
25
article
Hospodářská výstava v Praze. Pro hospodářsko
průmyslové oddělení výslavý přihlášeno takové množ-
ství strojů, že veškerá místa v průmyslovém palác
i pod širým nebem na výstavišti jsou úplně zadana.
Výstavní výbor byl tudíž nucen další přihlášky od-
mítnouti. Za průmyslovým palácem budou letos př
výstavě uspořádány na zkoušku projížďky automobi-
lové. Co se tkne výstavy lnářské, požádala většina
hospodářských spolků v krajinách českých, kdež s
len pěstuje, aby byla výstava odložena na pozdější
dobu z toho důvodu, že tyto krajiny byly loni živelním
pohromami těžce navštíveny, takže hospodáři žád
ného lnu nesklidili. Následkem toho obmezí se vý-
stava Inářská na skrovnější počet vystavovatelů
bude jaksi průpravou k budoucí chystané velké vý-
stavě lnářské. Spolek pro chov drůbeže a ochranu
ptactva, jakož i spolek pro chov ušlechtilých psů
všech odrud připravují samostatně výstavky svéa
lze očekávati, že tyto dle dosavadních přihlášek
budou obeslány hojným a pečlivě vybraným mate-
riálem Pro pražské vystavovatele ušlechtí ých psů
jsou ceny míst valně sníženy. Lhůta přihlašovací
pro výstavu chovného a žírného zvířeciva byla na
žád si mnobých hospodářů prodloužena do 12. května.
Praha
hospodářský průmyslový oddělený
26
article
Petrohradská bursa. V minulém týdnu bursa ne-
vycházela z rozčilení, jež každou novou zprávou bylo
stupňováno. V celku převládal směr chabý, který po
pálečním svátku nabyl na dnešní burse přiostření ná-
sledkem stále neuspokojivých zpráv z bojiště asij-
ského. Nejvíce utrpěl poměrně kurs renty, jakož
ostatních státních papírů, kdežto na papíry bankovni
alespoň v prvních dnech nepříznivá tendence tak silně
nepůsobila. Jest pochopitelno, že rozčilení na burse
a kolísání kursů se dříve neuklidní, dokud ruská voj-
ska nebudou moci se vykázati nějakým podstatným
úspěchem. Na trhu bankovním tísněny byly akcie
drobnými realisacemi, takže se během týdne kursy
drobily. Akcie mezinárodní banky zlevnily ze sobot-
ního kursu 362.— na 357 a na dnešní burse klesly na
351.—. Příčina klesnutí kursu spočívá mimo všeobecně
chabou náladu v tom, že jest banka angažována v cen-
ných papírech, jež rovněž v kursu zlevnily. Akcie
ruské banky pro vnejší obchod oslabily se ze 297.— na
290.— a na dnešní burse byly stlačeny až na 282. Akcie
diskontní banky klesly během týdne o 15 rublů na
27
article
347.—, Hodnoty petrolejově trpěly během celého týdne
realisacemi, jež způsobilý účastněným papírům po-
měrně nejvělších ztrát. Nepříznívě působily též na
kurs zprávy o objevených nových petrolejových pra-
menech a zlevnění cen nafty. Akcie spol. Baku klesly
během týdne se 436.— na 412.—, akcie mantaševské
spol. ochably o 9 r. na 180.—. Největší oslabení vy-
kazují akcie kaspijské spol., které proti sobotnímu
záznamu 5200.— znamenají dnes 4600.— r. Ze stát-
ních papírů trpěly realisacemi zvláště ruské renty.
které průměrně ztratily 21/4 %. Losy z r. 1864 klesly
do čtvrteční bursy o 7 r. na 372.— a losy z r. 186
zlevnily na 301.—, Na berlínské burse zlevnila 4
ruská půjčka z r. 1902 s 91.40 na 90.40 a stoupla n
páteční burse opět na 91.—. Akcie petrohradské mezi-
národní banky obchodovaly se po 142.50 až 144.30
a končí 142%. Akcie ruské banky ochably se 117.40
na 115.25%. Hodnoty železářské netrpěly v té míře
realisacemi, jako papíry bankovní, poněvadž v té době
pro papíry železářské panuje nejlepší smýšlení. Vzdon
tomu vykazují též znatelný kursový ústup. Největší
obraty konaly se v akciích putilovských, sormovských
a hartmannských železáren. Akcie pufilovské spol. patř
k nejoblíbenějším petrohradským papírům a podnik
jest velice dobře zaměstnán. Kurs držel se v prvních
nad 92.— a posléze ustoupil na 88.—. Akcie sormov-
ských železáren požívají pověsti jako jedny z nej-
solidnějších papírů a jejich budoucnost dobře se po-
suzuje. Během týdne zlevnil kurs se 138.— na 134.—
Bak
28
article
Akcie hartmannské spol. jsou papírem závislým čá-
stečně na mezinárodní bance. Podnik jest teď zaměst-
nán značnými zakázkami na lokomotivy pro ruské
státní dráhy. Záznam klesl v tomto týdnu se 144.— na
136.—. Poněkud zanedbaným papírem jsou akcie pe-
trohradské melalurgické továrny, kteráž jest též silně
zaměstnána pracemi pro armádu. Akcie brjanské žele-
zářské spol. byly v kursu citlivě stlačeny prodeji pa-
řížské arbitráže. Záznam zlevnil se 105.— posléze na
Káva. Trli kávy nemohl uhajiti zlepšené ten-
dence, klerou jsme zaznamenali posledně. Květnové
realissce tísnily sice jen nepatrně, spotřeba choval
se ale veskrze zdrželivě, podnícena k tomu stálým
drobením cen, čímž ovšem způsobeno, že záznamy
stále klesaly. Brasilské dovozy udržely se na výši
předchozího týdne. Činily týdnem končícím 30. dubna
v Santosu 45.000 (v předchozím týdnu 41.000) pytlo
a v Riu 32000 (39 000) pytlů. Zásoby činily v San
tosu 857.000 (856 000) pytlů a Riu 633 000 (650.000
pytlů Po kakau bylo v londýnských dražbách jen
málo popřávky. Obchod trinidadským byl mdlý, ceny
grenadského nezměněny
První česká akciová parni mlékárna a drůbežárn
v Praze konala dne 28. dubna 1. r. valnou hromadu
na Žoflně. Přitomno bylo 20 akcionářů, zastupujících
500 akcií. Předseda správní rady pan MUDr. Frant
MUDr
František
Rio 32000
Praha
Santos 45.000
Rio 633 000
29
article
Kašpar přednesl výroční zprávu a konstatoval, že
závod rozvinul se během dvou let takovou měrou.
že zaujímá jedno z nejpřednějších míst v průmyslu
mlékařském v Rakousku. Závod založený na široké
basi přes mnohé překážky a proti značné a urputné
konkurenci zapustil silné kořeny a výrobky jeho s
těší oblibě. Výroba v blízké příští době bude i
jiných odvětvích průmyslu mlékařského při podniku
rozšířena a zejmena dětskému mléku věnována bude
zvláštní péče. Ředitel závodu pan J. Vaněček před-
nesl na to zprávu obchodní a přečetl bilanci. Z ob-
sažného referátu uvádíme toto: Závod zpracoval z
rok 1903 celkem 3,263.887 litrů mléka proti 1,619 688
litrům v roce 1902, toto množství mléka prodáno
v 18 režijních a 35 skladech na provisi. Rozvětvením
obchodu a odbytu mléka snížila se režie na 1 litru
o 1.15 h. Při nákupu docíleno 045 h a při prodeji
0.46 h výhedy, což znamená, že byl každý lit
mléka o 2.06 h lépe zpeněžen než v prvním roce
pracovním. Že za minulý rok nebylo lze dokázat
ještě příslušného zisku, vysvětluje se bojem konku-
renčním a že teprve během roku dospěla výroba
potřebné výše k uhražení značné režie. Dnes zpra
cuje se 15 000 litrů mléka denně a postavil se ted
J Vaněček
Rakousko
30
article
během dvou let náš mladý český podnik, na roveř
závodům pražským, trvajícím dlouhá léta. Na konee
své řeči s díky kvituje, že zemským výborem zadány
dodávky mléčných výrobků do veškerých zemských
ústavů firmě naší. Předložená bilance za rok 1903
k návrhu revisorů účtů pp. ředitele J. Cerhy a dis-
ponenta A. Součka jednomyslně schválena a správní
radě uděleno absolutorium. Změna stanov schválena
dle návrhu správní rady. Při doplňovací volbě zvo-
leni do správní rady opět pp. Jaroslav Mužík, majitel
realit v Nuslích a JUDr. Em. Kubát, advokát v Praze
Ve schůzi správní rady, ihned na to konané, zvoleni
za předsedu opět pan MUDr. Frant. Kašpar, prakt.
lékař v Praze a za místopředsedu pan J. Mužík,
majitel realit v Nuslích.
Různé zprávy. O významu velikých německých
bank pro hospodařský rozvoj Německa zmínili jsme
se na tomto místě již často. Vývoj k velikým ban-
kám jest pro dnešní hospodářský vývoj sousední říše
charakteristickým. Nyní pak se proslýchá o novém
kroku: Německá banka provede prý likvidaci
Berlínské banky za současného zvýšení akciového
kapitálu o 40 mill. marek. — »Nat.-Žtg.« oznamuje:
Koksařský odbyt rýnsko-westfalský činil v du-
bnu t. r. 630.000 tun, tedy o 70.000 tun méně než
v březnu a o 64.000 tun méně než v tomže období
loňském.
Z nového obchodního gremia král. hlav. města
Prahy. Ustavující schůze představenstva konana dne
4. května t. r. za předsednictví starosty p. Gustava
Adámka a zvoleni byli: p. Ant. Wízek kasovním
radou; pp. Emil Ciíka a J. Fiala do presidiální ko-
mise; pp. Gustav Adámek, Ladislav J. Čech, Č.
J Cerha
A Souček
Mužík
JUDr
em
Kubát
MUDr
František
Kašpar
J Mužík
Adámek
Antonín
Wízek
Ciík
J Fiala
J Čo
Nusle
Praha
Německo
Žtg
německý banka
31
article
Hadrholec, Jos Šale a Heřman Vopálka do stavební
komise: pp E Binovec. K. David, Fr. Hotěk, M.
Hroník, Fr. Hladký, F. Šťastný, J. Votýpka do re-
klamační komise; pp. E Cfka, J. Fiala. Č. Hadrbo-
lec. H. Plíva, J. Kysela, Ed. Schimolka, H Vopálka
do iniciativní komíse; pp. K. Adamec, A Bydžovský.
F. Kremlička, J. Květ, Th Lehký. J Martinec, J.
Rottenborn, F. Vitek, J. Votýpka. E. Binovec do po-
radního sboru droguistického; pp. L. Čech, Fr. Hotěk,
K. Davd do dozorčího výboru prostředkovacího od-
dělení; pp. Gustav Adámek, Emn. Placek, J. Papež,
J. Fiala, Ed. Schmolka, H. Vopálka do kuratoria
dvoutřídní obchodní školy gremia; pp. Gustav Adá-
mek, Č. Hadrbolec, H. Kafka do výboru školního
pokračovací školy gremialní; p. Hynek Plíva do ku-
ratoria jednoroční obchodní školy Č. O. B.; pp. Č.
Šale
Heřman Vopálka
Binovec
Hotěk
M Hroník
Hladká
F Šťastná
J Votýpka
J Fiala
H Plíva
Ed
Schimolka
K Adamec
Bydžovský
F Kremlička
Th
J Rottenborn
F Vitek
E Binovec
L Čo
K Davd
Adámek
Emn
Placek
Schmolka
H Vopálka
Gustav Adat
Hadrbolec
H Kafka
Plíva
Francie
Č . Hadrbo
jednoroční obchodní škola Č . O . B
H Vopálka
J Martinec
32
article
Hadrbolec, F. Hotěk, H Kafka, J. Papež, H. Vopálka
do komise výprodejové. — Usneseno zakročiti proti
přehmatu správy všeobecné nemocnice a policie
pražské v nedávném případě nešetrného zacházení
s jistým obchodním uč ém. Zpráva podaná o auten-
tickém výkladu výosu místodržitelského ze dne 27.
dubna t. r. o provádění neděního klidu a zakročení
v té věci podniknutém vzata na vědomí a usneseno
domáhati se neprodlené opravy nesprávného výkladu,
se strany pražského magistrátu podaného o domnělé
povinnosti odstraňovati zboží ze závodů na neděli,
pokud nenáleží mezi potraviny. Dále zpráva o stavu
úpravy potravní daně na čáře v Praze, k níž usne-
seno urgovati podporu záležitosti té u zemského vý-
boru; o tržním řádu pro trhy pražské, po níž schvá-
leno požádaní rady měst ké za sdělení tržního řádu;
o provádění kontroly bezpečnostních opatření v zá-
vodech obchodních, k níž usneseno domáhati se
toho, aby v požární komisi byl přibírán odborník
ze stavu obchodního. Obchodní a živnostenské ko-
moře dáno bylo dobré zdaní o povaze obchodních
listů dodacích a konsignací dodaného zboží vzhledem
k domnělé povinnosti je kolkovati. Zvláštní pozor-
nost věnována bude otázce přištího pražského pří-
staviště a rozvoji komunikačních prostředků přístav-
ních, zejmena okružní dráze v Bubnech. Doporučeny
dvě žádosti o povolení veřejného výprodeje pro
vzdání se obchodu.
Hadrbolec
F Hotěk
H Kafka
H Vopálka
Praha
Bubno
všeobecný nemocnice
živnostenský komoře
33
article
Jakých výhod nabývá obchodník prolokolováním
firmy? O tomto předmetu jednal Kiub samostatných
obchodníků a průmyslníků v poslední klubovní radě
dne 5. května a vyslovil své podivení nad tím, že
četní obchodníci, ač plati daň, která je oprávňuje
k zápisu do obchodního rejstříku, nedají přece své
firmy protokolovati. A přece nabývá protokolovaný
obchodník záznamem do obchodního rejstříku mno-
hých výhod a práv před obchodníkem neprotokolo-
vaným. V prvé řadě jest to schopnost úvěru bankov-
ního, který se poskyluje bankami firmám protokolo-
vaným, dále důležité právo podávatio pravosti sporn
pohledávky důkaz obchodními knihami. Jen obchod-
níci prvnější směji sí voliti firmu, pod kterou chtějí
obchod provozovati; oni moh u zřizovati obchodní
společnosti, dáti zanésti v rejstřík smlouvy svatební
kromě toho velkou důležitost má protokolování firmy
v případech nemoci, odcestování neb úmrtí majítele
obchodu. Obchodníci, platící v Praze 120 K a v mě-
stech od 10 do 100.00 obyvatel 80 K roční výděl-
kové daně bez přirážek mají právo dáli se protokolo-
vati. Obava, že by obchodníku protokolovanému daů
Praha
34
article
byla zvýšena, není ničím odůvodněna. Také se ne-
zakládá na pravdě, že by protokolovaný obchodník
povinen byl vésti složité, účetnictví; stačí řádné účet-
nictví jednoduché, dle obvyklých zásad účetních
obchodnich vedené. Vydání, spojená s protokolová-
ním firmy, jsou nepatrna. V uvážení uvedených právě
výhod doporučuje klub obchodnictvu, platícímu shora
uvedenou daň, aby dalo firmu svoji protokolovatia
nabylo tím práv plného obchodníka. Že protokolo-
vání firem přikládá se v kruzích obchodních veliké
důležitosti, důkazem toho jest, že velká většina ně-
meckého obchodniciva jest protokolována.
Banky, záložny a spořitelny.
4proc. bankovní dluhopisy Úslřední banky če-
ských spořitelen. Na základě zápůjčky král. hlav.
města Prahy, která byla Ústřední bance českých
spořitelen zadána, vydá tento ústav za stejný obnos
svých dluhopisů, o nichž bližší podrobnosti uvedeny
jsou v insertní části našeho listu
Praha
Úslřední banka
35
article
Trhy peněžní.
Trhy peněžní.
Z Vídně, 7. května. (Závěrsčné úřadni
kursy.)
Únorová renta 100.30 Ivovskočernovická 573.—
99 75
spol. st.dr, rako uh. 640.50
květnová s.
99 50
červene. . .
jižní dráha
100 30
štyrsko hr.-köfl. . —.—
říjnová .
rakouská » zlatá 119 05
severní dráha . 5600.—
99 60
rak. severozáp dr. 418.—
kor
118 05
pardubická dráha
uherská » zlatá
426 —
„ kor.
97 90
polabská dráha
česká sev. dráha
rak. invest. renta
buštěhradská A
uher. » ,
1038 —
4% zást. listy Hyp
206 —
pražsko duchcov
banky král. č. .
duchcov.« podmok
31/2% zást. 1. Hyp
ústecko tepl. dr.
banky král č.
839 —
dunaj. paroplaveb
4% kom. dluhop.
640 —
rakouský Lloyd
Zem banky kr..
337.—
turecká tabák rež
4% žel. dl. úpisy
rak. zbrojovka
465.—
Zem. banky kr.č
Rudoifova hut
státní losy 1854
407 75
„ „ 186
alpská montan. sp.
rým.-muráň, spol.
489 50
po 500 zl.
306 .—
Poldina huť . .
po 100 zl.
1985 —
praž, želez. sp.
státní losy 1864
česká montan. sp.
1219 —
losy úvěrního úst.
doktor
Lloyd
Vídeň
duchcov banka
Poldin huť
Ivovskočernovická 573
36
article
325. —
Daněk . . .
vídeň. 1. komun
198 —
zapadočeská ubl
tisské losy . . .
severočeská uhl.
turecké losy.
131. 25
625.—
mostecká uhl. sp
1605 -
rak.-uh. banka.
641.—
vídeň. stavební sp
rak. úvěrní ústav
688.—
Schodnica .
b. anglo-rakouska
379.5
1075.—
517 —
haličsko-karpatské
vídeňská unionka
426 25
peštská vagonka
b. pro země rak.
devisa německa
117.32
755.—
uh. úvěrní banka
95 4
„ pařížská
512 —
bank. jednota ..
95 10
925.—
» curyšská
r. úst. pro úv. poz
239.45
„ londýnská
česká b. Union
dvacetifrank
19. 07
Česká průmyslová
marka papírová . 117.32
banka. . . . 413—
rubl
252. 75
Živnost. banka
roln. úvěr. banka 340.—
Eskontní sazby 211/14—31/2 procenta.
Realisace podnikané ke konci týdne, slabší zá-
znamy pařížské a zprávy z bojiště tisnily. Dodateční
bursa: alpinky 408.75, státní dráha 641.—.
x. Z Vidně, 7. května. (elefgr. »Nár. Listů«.
Denní bursa. Po příznivém smýšlení a čilejšín
obchodě včerejším nastal na dnešní burse velký kli
a smýšlení chabější. Podnět k tomu zavdaly zprávn
Daněk
pařížský
úvěrní banka
117.32 banka
37
article
8915
100.10
94.20
100.—
100.—
195 —
38
article
152 50
182.—
261.—
465 —
504 —
161 . 65