ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9c3dd240-7128-11dc-9b10-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 52, person 74, org 3
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 8. května 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 128.
4 article
Na ranní al odpol. listy „předlplácí se- v Praze v aán inistia s drojí donáako kta . . vo sllsináa
Praha
5 article
kek ako
6 article
na něn
7 article
aně Poštoa na strrt let dreji zio nii vd ná. : :
8 title
Onešuí číslo pro Prahu je o 20 stranách.
Praha
9 article Válka.
Válka. Z Paříže, 7. května. »Journal« do- vídá se z Petrohradu: V poslední hodině před závěrkou listu docházi od našeho zpravodaje zpráva, že telegrafní a železniční spojení Port Arturu s ostatním světem jest Ja- ponci zničeno a pevnost úplné iso- lována. Z Petrohradu, 7. kvělna. Panuje zde značné vzrušení, neboť dochá- zejí zprávy, že Japonci podniknou v nejkratší době od severu na Port Artur útok a současně zahájí bom- bardování jeho z moře, takže město oetne se ve dvojím ohni. Dle zprávy včera nejvyšším úřadům vojenskym došlé, nalezá se v Port Artura pod velením generálů Stesela, Smirnova a Sevastjanova celá sedmá výcho- dosibiřská divise střeleů, pevnostní pěší pluk o třech praporech, dále 1. a 2. prapor pevnostního dělostře- lectva a dvé setniny zákopnictva, dohromady 18.000 mužů a 400 děl o kalibru od 12 do 30 em., nepočí- taje v to děla, která vzata bylaz poškozených lodi. Vojenské kruhy zdejší tvrdí, že není možno při této posádce Port Arturu dobýti. Zásoby jeho postačí na celý rok.
Artur Japonec Stesel Smirnov Sevastjanov Paříž Petrohrad
10 article
Z Londýna, 7. května. »Daily Mail- dovídá se, že druhý armádní japon- ský sbor, jenž přistál na Liaotanu. veden byl generálem Oku. Sbo tento jest určen ne toliko aby útočii ze severní strany na Port Artur, nýbrž aby se v jedně části své spo- jil s prvním armádním sborem a operace jeho podporoval. Třetí ja- ponský armádní sbor byl právě mo- bilisován. Z Tokia, 7. května. (»Reuter«.) Ad- mirál Togo oznamuje, že vjezd do port-arturského přístavu je pro lodi — mimo čluny — úplně uza- vřen. O posledním útoku Japonei neztratili ani jednu loď, ale želí se ztráty mnoha lidských životů. Ze Seulu, 7. května. (»Reut. kancelář«.) Dle telegramu z Antunu koluje tam pověst, že Fenchvančen 4. května po prudkém boji dobyt byl. Obě strany utrpěly prý veliké ztráty. Z Petrohradu, 7. května v 8.40 hod. večer. (Pův. telegr. »Nár. Listů«.) Násled- kem několika opětných požá- rův v Kronštatu všechny úřady přístavní, jež až dosud za- stávali zvláštní úřadníci, svěřeny byly pouze vojínům. Utvořen taktéž zvláštní sbo četnický, jenž má výhradně úkol střežiti přístav kronštatský. Obyvatelstvo port-arturské jest velice rozechvěno a zarmouceno ztrátami, na Jalu utrpěnými. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy via na straně k
Fenchvančit Londýn Port Artur Tokio Ada Togo Seul Reut Antun Petrohrad Daily Maila Reuter
11 article NARO
NARO Před druhým dějstvím dramatu rusko-japonského. Dnes tomu právě čtvrt roku, co Japon před vypovězením války Rusku zákeřně v noci na 8. února přepadli loďstvo ruské u přístavu porbarturského klidně na kotvách stojící. A dnes končí také napínavá exposic prvního dějství veškeren svět vzrušujícího dra- matu trojím úspěchem Japonců: provedeným přech dem první japonské armády z Koreje přes pohraniční řeku Jalu na půdu mandžurskou (1. května) a — soudobým zatarasením úst přístavu portarturského ponořenými v ně palič- skými loděmi japonskými, jakož i vyloděním 10 000 mužů vojska japonského severně nad Port Arturem a Dálným v přístavu Picevo.
Japon Japonec Port Nara Rusko Korea Jal
12 article
Zarputilí nepřátelé Slovanstva plesajío závod s Japonci nad posavadním neštěstím sti- hajícím věc Ruska a zvláště dnešní zvěsť o se- vření Port Arturu od moře i na pevnině roz- bujní jejich radost škodolibou do míry svrcho- Než, mají li přátelé Ruska příčiny, aby pod dojmem Jobových těch zvěstí pozbývali mysli a ztráceli víry v obrat válečného štěsti na stranu zbraní a praporů ruských ? — Nebijí se snad ruští námořníci a vojíni dosti srdnatě, objevili se kde snad za všech bojů posavadních měně zdatnými, či snad jsou špatněji vyzbrojeni nebo špatněji vedeni? Nikterak. Vyjma první omluvitelnou ne- pečlivost v noci na 8. února válečné loďstvo ruské v přístavu port arturském drželo se po celý čivrt roku znamenitě, jsouc stejně, ostra- žitým jako udatným. Odrazilo vítězně neměně než osmero útoků válečného loďstva japonského od přístavu port arturského, jakkoliv toto bývalo desetkráte silnějším. Pronásledovat odraženého nepřítele ovšem pro nečetnost svou nemohlo tím stalo se, že mohli Japonci v okoli přístavu portarturského ponořovat bludné miny, až se jim posléze podařilo přístav ten svými obětova. nými loděmi — bohda jen na krátko — za- tarasiti.
Japonec Artur Jobův Rusko
13 article
Neštěstí Rusů na moři zaviněno tedy je- dině tím, že měli oproti celému skoro válečnému loďstvu Japonců ve přístavu tak důle- žitém úžasně málo válečnýcha zvláště dělovýeh lodí: což vysvětluje se tím, že nebyli do poslední chvíle na válku připrávení a nechali dobrou polovinu svého tichomořského loďstva zamrznout ve vzdäleném Vladivostoku. Nepředvídavost, nepřiprave- nost porazila r. 1870 Francii, proti níž síro- jilo Prusko již od bitvy královéhradecké válku a nepředvidavá bezstarostnost ruské diplomacie i ruských ministrů války, kteří nezdáli se ani tušiti, jak se od let Japonci úsilovně na válku s Ruskem chystají a hotují, zavinila dosavadní neúspěch Ruska v nynější válce. Avšak na ště- stí neměli Japonci dosti odvahy, aby byli télo nehotovosti Ruska rychleji a obratněji vykoři stili v čas. S větší odvahou mohli věru jižv únoru nebo v březnu dopraviti celou svou první armádu svým nosčetným lod- stvem přímo do ústí řeky Jalu a druhou do Inkou, aniž by jim v tom nečelné ruské loďstvo v Port Arturu bylo mohlo hrub bránit. Zatím oni netroufali si je vyloďovat než jižní a střední Koreji v přístavu čemulpském. odkudž bylo jim po souši plné dva měsíce po- stupovati nehostinnou severní Koreou ke břehům Jalu. Toto značné omeškání se nepřítele ovšem přišlo Rusku velice vhod; umožnilo mu, aby přes ohromnou dálavu šťastným a obdivuhod- ným položením kolejí přes zamrzlé jezero baj kalské pořídili si stálou a pravidelnou dopravu svých vojsk po dráze sibiřské až do středu Mandžurska, až k Mukdenu a Liaoja nu, kdež nalezá se nyní hlavní tábor Kuropatkinův,
Rus Japonec Artur Vladivostok Francie Rusko Jal Korea Mukden
15 article
očekávající silou, jak se praví, nejméně 150.000 mužův nepřítele. Dle všeho záleží strategický plán Japoneů v tom, že chtějí podle svých pruských učitelův »různo postupovat a soustředně udeřit« — t. j. že hodlají na hlavní tábor Rusů u Liaojanu do- rážeti se tří stran: jednak od hranic korejskýeh čili od řeky Jalu směrem přes Fen- huančen, jehož prý již také předvoj. první jejich armády včera dostihl, jednak od Port Arturu po trati železniční směrem severním a konečně třetí armáda, přistavsí v Inkou přes Nučvan. Tato by dostihla branného tábora Rusův u Liaojanu ovšem nejdříve; avšak podnes nepotvrzuje se zpráva, že by byli Ja- ponci v Inkou i jen jediného pluku vylodili, anebo že by ruská posádka z Nučvanu ustu- povala. Toliko nad Port Arturem v Pičevu vysadili prý jak již vzpomenuto, Japonci od 5. května — 10.000 mužů, ale s těmi věru asi nepotáhnou na Kuropatkina. V pevnosti portarturské, která se líčí jako nedobyíná s moře i pevníny, mai Rusové dnes 18.000 mužů vojska a 400 těžkých děl. Pevnost i město jsou pak zásobeny na mnoho měsícův. Bude to tedy tvrdý oříšek pro oblehatele japonské. Nejméně 50.000 mužů s ohromným počtem oblebacích děl musili by zde prvé Japonci postaviti k pozorování pevnosti ruské, než by se mohla jejich druhá armáda dáti na daleký pochod na bojiště u Liaojanu. Tam věru sotva dojde v čas, aby rozhodl bitvu: ale mnohem spíše podobno pravdě, že odešle odtamtud Kuropatkin pořádnou sílu vý- borné jíždy ruské, aby osvobodila Port Artu od oblehatelů jeho. Pryní jalská armáda Ja- ponců, čítavší původně 80.000 branců, boji dosa- vadními již je asi notné prořidlá a než dostihne cile svého, profidne ještě o několik procent.
Rus Inka Nučvan Rusův Japonec Jal Port Artur
16 article
Neboť nelze ani dobře p mysliti, aby jí nečelili Rusové bez bojů tuhých v těch soutěskách stráních středomandžurského horstva, přes jehož sedla vede silnice od Fenhuančenu na Liaojan. Lze tudíž s velikou jistotou předpověděti. že nedostihnou různě postupující armády Japonců cíle svého současné na dena hodinu. A jestliže toho nedovedou, pak budou s celou svou taktikou Moltkeovskou slavně — v koneích. Neboť veškeren její prineip a vtip zakládá se pouze a výhradně na přesném do- stavení se všech soustředně operujících armá v bitvu rozhodnou. Jakmile jedna nebo druh armáda je na svém pochodu porážkou neb ja- koukoliv nehodou pozdržena, nebo dokonce za- stavena: shroutí se rázem celý plán v nivec péhuhua ea srv Rusové naproli fomu ve svém soustředěném postavení mezi Liaojanem a Mukdenem, opřeni o svou dráhu, jsou-li tam jen dost silni, mohou nepřiteli čeliti dvojí frontou jistě se vynasnaži, aby buď té nebo oné z jeho postupujících armád vyšli kousek vstříc. Však ještě jiné může se Japoncům přiho diti: Také blíže Vladivostoku tábor znamenitá síla ruských bojov- níků. Což dajíli se tito náhle na pochod na jih do Koreje, aby zaskočili Japo ne ům jejich dopravní a ústupní čáru I s touto možností počitají vážní strategové angličtí a němečtí. A proto navzdor všemu po- savadnímu štěstí Japoncův není dosud pro Rusy nic ztraceno, naopak lze důvedně doufat, že budou se oni — smáti naposled.
Rus Japonec Japoncův Vladivostok Korea
17 article Změna na arcibiskupském stolci olomouckém.
Změna na arcibiskupském stolci olomouckém. Přítel našeho listu píše nám z Říma: Affér arcibiskupa Kohna je tedy definitivně skončena a jeho nástupce je tedy jmenován. Proč víastné Kohn byl s areibiskupského stolce sesazen, re- spektive, které z obvinění proti němu vznese- ných bylo příčinou jeho pádu, se svět nedovl, aneb aspoň se dověděti nemá.
Kohn Řím
18 article
Arcibiskup Kohn byl již od svého zvolen ve Vatikáně osobou velmi nepřijemnou, V kuri se mu dostalo pikantního jména »Quel Giudeoe (Ten Žid). A zrovna tak nemilou osobností byl rakouské vládě. Již v roce 1895 jistý církevní hodnosta prohlásil, že Kohn přese své vynik- jici důstojenství se kardinálem nestane nikdy. ač Kohn o to usiloval a sliboval si úspěch zvláště od peněz. V posledních letech vlády papeže Lva XII jistý vynikající biskup odmíl purpur, poněvadž nechtěl zaň zaplatiti, kolik se žádalo tax. O té doby Kohn činil všemožné pokusy, aby purpur si koupil. Ale odpor proti němu byl tak silný, že se praví, že papež Lev XIII. se do- konce vyjádřil, že počínání jednoho kandidáta o purpurn hraničí na simonii. Tak přišly žaloby, kterých by si snad ne- byla kurie do takové míry všimla, kdyby nebyly podporovány co nejdůrazněji rakouskou vládou, která nejen že nemilovala Kohna, ale potřebo- vala vakance ve vysokých církevních úřadech. Z toho důvodu také konečně bylo mez rakouskou vládou a stolicí papežskou smluveno nové obsazení jmenováním a nikoli volbou. Kohn se přirozeně velmi vzpíral svěmu sesazení, hájil se jak mohl — i kapitály. Ko- nečně bylo projektováno odstranění Kohnovo dle staré v kruzích vatikánských obvyklé for- mule Promoveatur ut amoveatur. Kohn se měl státi kardinálem s residencí v Římě. A s tímto urovnáním sporu Kohn sou- hlasil, ale nesouhlasila s ním ani papežská sto- lice, ani vláda. První poukazovala na to, že by povýšení arcibiskupa v době tak vážných žalob způsobilo pohoršení, druhá rozhodně poukazo- vala na to, že by jednání takové bylo politicky nápadným a nejméně neobvyklým.
Kohn Giudeoe Žid Lev Lev XIII Kohnův Vatikán ko Řím
19 article
Rozsudek byl vynesen, jak je snad známo tajně, důvody jeho nikdy publikovány nebudou. Na zvláštní přání sesazeného dáno prohlášení, že porušení zpovědního tajemství nebylo zjištěno, ale publikace důvodů sesazení byla mu odepřena naprosto. Kohn pokoušel se, aby mu bylo za- jišténo, že se stane kardinálem aspoň za čas, od- pověď zněla vyhýbavě, ale jisto je, že Kohn pur- pur nosit nebude. Jmenování monsignora Bauera bylo přivítáno v kruzích blízkých zdejší české kolleje (semináře) s radostí. Praví se, že monsg. Baner vynasnaží se o úpravu poměrů moravských diécesi k české kolleji. V této studují totiž pouze čeští i němečti alumnové z Čech, alumnové z Mo- ravy, i češt, studují v říšsko německém »kolle gium Germanicum«. V české kolleji se mluv oběma jazyky, Češi se naučí némecky, Něme česky, v »Germanicu« této snahy ovšem není. vše je německé. Vezme-li se v úvahu, že od- chovanci římšti jsou predestinováni pro větší kaciéru (bývají z nich hodnostáři v seminářích, prořessoři, kanovníci atd) a že pak z těchto vliv- ných míst germanisují, jakož i to, že Neněmcům až na malé výminky němčiny dokonale znalým, brány této kariéry zůstávají uzavřeny, má věc ta pro nás Čechy nemalý význam. Ochotného pod- porovatele nalezl tento projekt v monsg. Loren- zellim, bývalém rektoru české kolleje, nyní nunciu v Paříži.
Kohn Bauer Baner Čech Germanikus Neněmec Loren Čechy Paříž
20 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 7. května. (Strany němec ke a české.) Jakýsi člen německého výkonného výboru vydává již ve „Volks-Ztgu.“ účet z jar- ního zasedání říšské rady, o níž se domnívá, že bude v polovině příštiho týdne najisto odročena. Německé účtování jest plno holedbavosti. Pol- ská smiřovací akce se nezdařila, Čechové ob- strukci nedomohli se splněni svých požadavků a německá posice jest pevnější, než před zase- dáním — takový asi jest smysl zprávy člena némeckého výkonného výboru. Pozoruhodný jest zejmena závěrek zprávy. „Němci — praví se tu — jsou odsouzeni k nečinnosti; jest to stav na všechen způsob politováníhodný. Ale tento obranný boj může vésti opět ke sjednocení všech
Pol Čecho Němec Praha Ztg
21 article
v drobném prodeji- anní čí-lo o sol opslodnie nle
22 article
ve nlislkích na vez ker
23 article
no člsdo. 5ápotednr
24 article
Inserat, platí se hotově tapřee placení a inzerty přijiná ndmíni- srace v Marianské slici č.s Tam nachězejt ae tés podskos, tiskárna a oapedice Národnich Listt-. nukenlvy so nevrnpnl
Národnich Listt
25 article
německých poslanců. Posledně sjednotili s Němci, proti těžkému bezpráví, na nich spácha- nému. (Míní se tím patrně jazyková nařízeníl Pozn. red.). Tentokrát má nastati sloučení, aby se Čechům odňala naděje, že svou tvrdošijnou obstrukci zvítězí na útraty Němců. Ještě před koncem zasedání se ukáže, že německé strany vycházejí sjednoceny z uložené jim zkoušky trpělivosti proti obstrukci. Pevnějši, než kdykoli jindy jest postavení Němců v říši i v parlamentě. Nikdy nebyla mezi německými stranami taková harmonie, jako nyní a nikdy také taková jistota, že vláda se nepustí ve vyjednávání s Čechyo národních otázkách přes hlavy Němcův. Postavme proti těmto honosným slovům německého vůdce o německé sjednocenosti slova vůdce českého. Dr. Kramář píše ve svém tá- borském orgáně: „Posud jsme před sněmovnou nikdy nevyřizovali své české spory. Teprve posl.
Němec Čecho Čechyo Němcův doktor Kramář
26 article
Práškovi se zalíbilo, viniti české poslance z ko- mediantství, z paktování s předsedou sněmovny a z klamání veřejnosti pozdními, neškodnými protesty před českou veřejností. Celá sněmovna ovšem usvědčila pana Práška z nepravdy, ze- jmena slovanští poslanci — ale němečtí poslanci se škodolibou radostí poslouchali pana Práška, poněvadž viděli, že v Čechách kvete jejich pše- nice. Když strannická vášeň, chorobná touha po „generálství“ ve velké agrární armádě vede tak daleko, že český poslanec neváhá před Němci a před Vídní napadati české poselstvo — pak mohou Němci klidně spát a čekat, že brzo bude zdolán český odpor. Co nedovedou oni, dovedou po starém zvyku Češi sami! Místo, aby svorně šli proti Němeům — pustí se v Čechách vesele do sebe, a s rozbitými šiky českého poselstva už Němci brzo se spraví!“ V Praze, 6. května. (K afféře posl. dra. J. Walewského.) Po rolnickém po- slanci Wilkovi, který se chtěl na útraty parla- mentní kanceláře zaopatřiti na čas psácími po- třebami, způsobil poslanec za V. kurii stani- slavovskou, dr. Jan Walewski, polskému kolu opět značné rozpaky, tím větší, že Wálewski byl kandidátem polského kola, kdežto Wilk byl zvo- len na program P. Stojalowského. Číperný rýt. Walewskí utvořil r. 1901 s hr. Wisniewským a dřevařem Fischerem obchodní společnost, jež najala od státu za výhodných podmínek právo na kácení erárních lesů po dobu deseti let. Po čase ryt. Walewski odstoupil svá práva hr.
Prášek Němec Čech J Walewski doktor Walewski P Stojalowský Wisniewský Fischer Čechy Vídeň Praha
27 article
Wisniewskému za 60.000 K a tím přestal býti společníkem firmy. Přes to však podal po čase žalobu na onu obchodní společnost, v níž se domáhal náhrady 163.500 K a sice 140.000 K za to, že firmě postoupil svá práva, plynoucí ze smlouvy, uzavřené s erárem; 6000 K jako ná- hiradu za jakési prostředkovatelské služby a 17.500 K odměny za to, že svým vlivem přiměl finanční ředitelství ve Lvově, aby firmě odpustilo popla- tek ze smlouvy v částce 35.000 K. Mimo to žádal, aby se mu platilo ročně ještě 5000 K jako služné člena správní rady společ- nosti, v kterou se firma později přeměnila. Ob- chodní soud vídeňský, jenž měl o žalobě rozhod- nouti, zamítl všechny nároky ryt. Walewského a mimo to jej odsoudil k 1000 K pokuty za zbytečné obtěžování soudu. Polské kolo bude nyní nuceno rozhodnouti, jak se mě zachovati k ryt. Walewskému. Poně- vadž tento podal na ředitelstvo dřevařské ob- chodní společnosti žalobu pro urážku na cti. polské kolo prý vyčká, jak v této věci rozhodne soud. Posl. Wilka, jak známo, polské kolo vy- loučilo ze svého středu. „Glos Narodu“, pojedná- vaje o této trapné afféře, praví: „Jest povinnost veřejného mínění, aby dbalo, by poslanecké mandáty dostávali jen lidé mravně silní, čisté povahy, nepřístupní svůdnosti vlívu poslane- ckého. Proto sluší žádati, aby ti, kdo se uchá- zejt o mandát, byli skromni ve svých potřebách, aby uměli žíti dle svých peněžních prostředků a mandát pokládali za povinnost, sloužiti svému lidu, nikoli však za vstupenku do salonů bankéř- ských a ministerských.
Wisniewský Walewski Posl Glos Naroda Lvov Ob
28 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 7. května. 6— (Kronika.) Události na dalekém Východě dotýkají se nás velmi z blízka. Citime takřka zodpovědnost za vše, co se děje. Nehody ruských zbraní nás notně pobouřily. Katastrofa broněnosce »Petropavlovska« přímo nás ura zila. Ten Makarov! Tak slepě se posadit na vě- jičku! To už přesáhlo meze naší trpělivosti Cltíme něco jako mohulnou mravní převahu zde na výšinách svého kritického hlediska vyvozujeme svoje důsledky. — Jaká nepřipravenost ! Od počátku války to bylo patrno. Rusko se dalo překvapiti ! Vo- jenská správa je vinna! Celý systém! Bídný sbsolutism! Samý nepořádek, samá bezhlavost a korrupce Oheň svatého rozhořčení námi lomeuje. Ci tíme se tak povznešení nade všecku slabost nedostatečnost lidskou. Máme k tomu konečn právo! Povznášíme se jaksi ke stupňům soudn slolice dějin. Jsme Slované, předáci, »intell- gentní« předvoj Slovanstva, bašta Slovanstva na Západě. Nám vskutku náleží soudit! A ni- klerak se nerozpakujeme pronášet svůj ortelv otázkách třeba nejodbornějších, které sem spa- daji. Ciime se státníky a stratěgy, zákonodárci a oblažovateli národů v jedné osobě. Přejeme si teď, aby Rusko v přítomné válce dostalo dů- kladně na frak. Zasluhuje toho už proto, že je absolutistické. Jsme nepřáteli ruského absolu- lismu a přejeme mu zmar. Nenávidíme všecko zpátečnictví, ať slovanské nebo monigolské. Prolo sympatisujeme s Japonci. Jsou čilý. roztomilý, pokrokový národ, znají se ohánět Slojíme v duchu po jejich boku, bojujeme, spouštíme miny do moře, nabíjíme torpéda.
Slovan Japonec Praha Petropavlovsk Rusko
29 article
Všecko je nám vítáno, co pomůže vyhodi do povětří nenáviděný carism. Zvítězí-li Japonci, bude to vílězství — vzdělanosti, pokroku a tudi i práva a spravedlnosti. Proto jsme na jejich straněl Před dvěma lety pravda, rozeslal car nějaké poselství míru. Tenkrát jsme velebili jeho čin, vynášeli jeho záměry. Ale to bylo jen z nedo- patření. Žádná vláda nevzala věc tenkrát do opravdy. Odpovídalo se způsobně, ale zbrojilo se na všech stranách vesele dále. Tím právě carism nejlépe dokázal svoji naprostou neschop- nost, že sám bral svoje nadšení pro mír přiliš doopravdy, s bezmeznou naívnosti jen čirým asla- tismem vysvětlitelnou, holedbal se v důvěře obvyklým licoměrnostem diplomatické frazeologie a opomenul konati patřičné přípravy. Vidíme te nezbytné důsledky. Za to Japonsko pokrokov — budiž mu čest! — objevilo se na plné výši západoevropské vzdělanosti. Na sjezdu přátei míru neopomenulo oplývati žádoucí hymnickou výmluvností pro požehnání světového míru, ale doma potají dávalo brousit bodáky, lit děla, sta- vět železné lodi a míchat výbušné prášky, až to kolem páchlo sírou a nechutnými lučebnina- mi. A tak to má být Všeho ostatního v brzku se dočkáme. Ne - vósně mneme si ruce v očekávání velikého ví- tězství pravé vzdělanosti, která je světlem na- šehio životal
Japonec Japonsko
30 article
Máme svoje názory o povinnostech, a pri kazech jistého řádu světa. Jsme hluboce pře- svědčeni — všecko co podnikáme je tak hlu- boké! — že nemělo Rusko lézt, kam vlezlo, přotože nemělo na dalekém Východě co dělat. Proč se tak tlačit na daleký Východ, kdýž přece má, jak známo, doma u sebe tolik záležilosti. jež my s výše převědomí své intelligence si pře- jeme, aby dříve rozřešilo? Dostanou li teď Rusové na svém dálném Východě nolný výprask, budou tím jen sami vinni a z plna sídce, jako prozí- raví intelligenti, jim přejeme tu zdravou lekci. Pravda, jisté učení vykládá nutnou při- činnost všech událostí. Vše, co se děje, děje se dle přirozených zákonů. Hospodářské zájmy nutí Rusko posunovati svoji hranici na Východ. Přelidnění vlastního území nuti zase Japonc hledati rozšíření na Západ. Zájmy se srážeji nelze je srovnat, nelze jednomu, aby ustoupi druhému, válka je nezbylna. A potom jsou zas taková podivná dáta historii! Za všech dob usilovaly veliké říše světovládu. Taková fysikální, zrovna gravitačni tendence! Velká télesa mocí přivabují k sobě menši, snaží se strhnouti je do sféry působnosti vlastní své hmoty. Ve fysice státovědné řiká se zjevu — imperialism. Byly starověké imperia- lismy, řecký, římský, byly středověké, jsou moderni. V třináctém věku veliká riše mongo ' ská usilovala oblažiti lidatvo svým způsobem. Táhla se až od moře k moři. Roku 1281 měloji býti přidobyto i Japonsko. Posel Kublaje Chána vyřizoval prý Japoncům významný vzkaz: — Říše mongolská přeje si upřímné vstou- piti s vámi v poměr přátelský. Nežádá, abyste se jí podrobili, leč podáte li se v její ochranu, pak veliká říše Mongolců pokryje všech
Rus Kublaj Japonec Rusko Japonsko
31 article
»Pokryti svět« je úkolem každé mocn idey, každého kulturního hnuti. Křesťanství jevil tu stejnou tendenci jako mohamedanism, illumi- nism osmnáctého věku, stejnou jako socialism devatenáctého, každé hnuti svým způsobem usiluje, »sjednotili všecky národy.« Řekové jako Římané někdejší Mongolci jako dnešní Angličané a Rusové všickní v jakési předtuše daleké teprv budou svět. nosti snaží se o své ujmě a vlastními stlami přisu- nouti dobu, kdy národové zapomenuvše sporův. splynou v jedinou rodinu«. Nikdo nemá trpělivo- sti vyčkati, až »krásná budouenost« sama se dostaví. Už roku 1592 ve válce s Čínou obsadi Japonci Koreu, donutili Korejce, aby jim pomá- hali proti Číňanům. Tak jedno stoleti zasahuje do událostí staleti předešlých, dnešní věci do včerejších, jedny rodí druhé a vzniká tak — tislci- letá historie. Tak zárodky dnešní vojny položeny už před třemi sty lety. Sokové dnešní války, Rusk a Japonsko, tehdy se spolu ani ještě — ne Podivné souvislosti ! Málem schopny, přiměti člověka, aby se zamyslill Ale to jsou konečně samé hlouposti ! Ni nám po nich není. Stojíme na svém hledisku. Máme svoji »vzdělanost« a víme, co se k tomu znali. patři. A proto se těšíme, že bude Rusko se svou nevzdělaností podle zásluhy jak náleží —— bito.
Řek Říman Angličan Rus Japonec Korejec Číňan Čína Korea Rusk Japonsko Rusko
32 article
Nějaký hlas, pravda, ozývá se nám uvnitř Naléhá, nutí, tlačí, abychom ve sporu, který vznikl, stanuli po boku našich pokrevných. Zcela rozhodně po jejich boku! Však to je jen hnutí zatemnělé nevědomosti Nedáme se jim mýlit! Víme dobře, v takovém případě, co žádá čest praporu! A náš prapor je barva vzdělanosti. Jen žádnou slabost vté věci! Žádně citlivůstky, nehodné intelligenta l V daném případě Japonci jsou naš i lidé neboť jsou »pokrokoví« ! Začali válku, pravda. Začali, protože ji měli připravenu, vypočitali dřív všecko, jak se sluší. Válka je sice barbarství. ale jen válka »o sobě«. Třeba však na válku nazírati jako na prostředek, který slouží svému účelu. A účel je vzdělanost, je pokrok, je po- rážka zpátečnictvl, je konečný — mír ! Svě- tový mír, všehomír! Tomu třeba se pokloniti ! Účel světí prostředky. Kdo mír chce dosáhnouti s mír- nou cestou a nepřipravuje se k válee, jest barbar. Tak tomu třeba rozumětl A to platí právě o našich pokrevencích, na- šich veleslovanských bratrech. Pohříchu zaslu- hují, abychom se od nich odvrátili. Je nám líto. ale nezbývá, než k hanbě se přiznat. Jsou tak zpozdilí, tak zanedbaní ve vzdělanosti, v té pravé, kterou máme na mysli! Tak ledabylo si vedou ve věcech pokroku ! Nesmíme proto váhat! Jen citům nepodléhat Nechť tedy zvědí, zač je loket jich ne- dby ! . ..
Japonec
33 article
Tak s důstojným přesvědčením zasedám teď denně na soudnou stolici své nesmírné, vše- obsáhající intelligence Zprávy docházejí z dalekého zápasištěa prostirají se v nekonečné pokoře před námi, očekávajíce našeho neodvolatelného rozhodnutl. Pronikavost našeho ducha jest bezmezná. Nenávidíme tolik frázi! Ach, jen probůh žádnou frázi! Víme hned, kolik uhodilo, jakmile seo někom roznese, že je »pokrokový« a někdo že »zpátečnický«. A běda tomu, koho naše prozíra- vost zastihia! Tak bez otálení jsme přiklonil svoje sympatie hned na pravou stranu a právem zanevřeli na symbolickou těžkopádnost našeho obrněnce veleslovanské — nekultury. Z dosavadního průběhu války jedno vy- chází prozatím na jevo zcela jistě: my zástupci nejpokročilejší větve zde na slovanském Západě jsme opravdu důslední myslitelé prvního řádu, neotřasní v logice svého nazírání a především — jen co je pravda! — znamenité v i me, c chcemel