1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v neděli dne 8. května 1904.
Praha
4
article
Na ranní al odpol. listy
„předlplácí se-
v Praze v aán inistia
s drojí donáako
kta . .
vo sllsináa
Praha
7
article
aně Poštoa
na strrt let
dreji zio nii
vd
ná. : :
8
title
Onešuí číslo pro Prahu je o 20 stranách.
Praha
9
article
Válka.
Válka.
Z Paříže, 7. května. »Journal« do-
vídá se z Petrohradu: V poslední
hodině před závěrkou listu docházi
od našeho zpravodaje zpráva, že
telegrafní a železniční spojení Port
Arturu s ostatním světem jest Ja-
ponci zničeno a pevnost úplné iso-
lována.
Z Petrohradu, 7. kvělna. Panuje
zde značné vzrušení, neboť dochá-
zejí zprávy, že Japonci podniknou
v nejkratší době od severu na Port
Artur útok a současně zahájí bom-
bardování jeho z moře, takže město
oetne se ve dvojím ohni. Dle zprávy
včera nejvyšším úřadům vojenskym
došlé, nalezá se v Port Artura pod
velením generálů Stesela, Smirnova
a Sevastjanova celá sedmá výcho-
dosibiřská divise střeleů, pevnostní
pěší pluk o třech praporech, dále
1. a 2. prapor pevnostního dělostře-
lectva a dvé setniny zákopnictva,
dohromady 18.000 mužů a 400 děl
o kalibru od 12 do 30 em., nepočí-
taje v to děla, která vzata bylaz
poškozených lodi. Vojenské kruhy
zdejší tvrdí, že není možno při této
posádce Port Arturu dobýti. Zásoby
jeho postačí na celý rok.
Artur
Japonec
Stesel
Smirnov
Sevastjanov
Paříž
Petrohrad
10
article
Z Londýna, 7. května. »Daily Mail-
dovídá se, že druhý armádní japon-
ský sbor, jenž přistál na Liaotanu.
veden byl generálem Oku. Sbo
tento jest určen ne toliko aby útočii
ze severní strany na Port Artur,
nýbrž aby se v jedně části své spo-
jil s prvním armádním sborem a
operace jeho podporoval. Třetí ja-
ponský armádní sbor byl právě mo-
bilisován.
Z Tokia, 7. května. (»Reuter«.) Ad-
mirál Togo oznamuje, že vjezd do
port-arturského přístavu je pro
lodi — mimo čluny — úplně uza-
vřen. O posledním útoku Japonei
neztratili ani jednu loď, ale želí se
ztráty mnoha lidských životů.
Ze Seulu, 7. května. (»Reut. kancelář«.)
Dle telegramu z Antunu koluje tam
pověst, že Fenchvančen 4. května
po prudkém boji dobyt byl. Obě
strany utrpěly prý veliké ztráty.
Z Petrohradu, 7. května v 8.40 hod.
večer. (Pův. telegr. »Nár. Listů«.) Násled-
kem několika opětných požá-
rův v Kronštatu všechny
úřady přístavní, jež až dosud za-
stávali zvláštní úřadníci, svěřeny
byly pouze vojínům.
Utvořen taktéž zvláštní sbo
četnický, jenž má výhradně úkol
střežiti přístav kronštatský.
Obyvatelstvo port-arturské jest
velice rozechvěno a zarmouceno
ztrátami, na Jalu utrpěnými.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy via
na straně k
Fenchvančit
Londýn
Port Artur
Tokio
Ada
Togo
Seul
Reut
Antun
Petrohrad
Daily Maila
Reuter
11
article
NARO
NARO
Před druhým dějstvím dramatu
rusko-japonského.
Dnes tomu právě čtvrt roku, co Japon
před vypovězením války Rusku zákeřně v noci
na 8. února přepadli loďstvo ruské u přístavu
porbarturského klidně na kotvách stojící.
A dnes končí také napínavá exposic
prvního dějství veškeren svět vzrušujícího dra-
matu trojím úspěchem Japonců: provedeným
přech dem první japonské armády z Koreje
přes pohraniční řeku Jalu na půdu mandžurskou
(1. května) a — soudobým zatarasením úst
přístavu portarturského ponořenými v ně palič-
skými loděmi japonskými, jakož i vyloděním
10 000 mužů vojska japonského severně nad
Port Arturem a Dálným v přístavu Picevo.
Japon
Japonec
Port
Nara
Rusko
Korea
Jal
12
article
Zarputilí nepřátelé Slovanstva plesajío
závod s Japonci nad posavadním neštěstím sti-
hajícím věc Ruska a zvláště dnešní zvěsť o se-
vření Port Arturu od moře i na pevnině roz-
bujní jejich radost škodolibou do míry svrcho-
Než, mají li přátelé Ruska příčiny, aby
pod dojmem Jobových těch zvěstí pozbývali
mysli a ztráceli víry v obrat válečného štěsti
na stranu zbraní a praporů ruských ? —
Nebijí se snad ruští námořníci a vojíni
dosti srdnatě, objevili se kde snad za všech
bojů posavadních měně zdatnými, či snad jsou
špatněji vyzbrojeni nebo špatněji vedeni?
Nikterak. Vyjma první omluvitelnou ne-
pečlivost v noci na 8. února válečné loďstvo
ruské v přístavu port arturském drželo se po
celý čivrt roku znamenitě, jsouc stejně, ostra-
žitým jako udatným. Odrazilo vítězně neměně
než osmero útoků válečného loďstva japonského
od přístavu port arturského, jakkoliv toto bývalo
desetkráte silnějším. Pronásledovat odraženého
nepřítele ovšem pro nečetnost svou nemohlo
tím stalo se, že mohli Japonci v okoli přístavu
portarturského ponořovat bludné miny, až se
jim posléze podařilo přístav ten svými obětova.
nými loděmi — bohda jen na krátko — za-
tarasiti.
Japonec
Artur
Jobův
Rusko
13
article
Neštěstí Rusů na moři zaviněno tedy je-
dině tím, že měli oproti celému skoro válečnému
loďstvu Japonců ve přístavu tak důle-
žitém úžasně málo válečnýcha
zvláště dělovýeh lodí: což vysvětluje
se tím, že nebyli do poslední chvíle na válku
připrávení a nechali dobrou polovinu svého
tichomořského loďstva zamrznout ve vzdäleném
Vladivostoku.
Nepředvídavost, nepřiprave-
nost porazila r. 1870 Francii, proti níž síro-
jilo Prusko již od bitvy královéhradecké válku
a nepředvidavá bezstarostnost ruské diplomacie
i ruských ministrů války, kteří nezdáli se ani
tušiti, jak se od let Japonci úsilovně na válku
s Ruskem chystají a hotují, zavinila dosavadní
neúspěch Ruska v nynější válce. Avšak na ště-
stí neměli Japonci dosti odvahy, aby byli télo
nehotovosti Ruska rychleji a obratněji vykoři
stili v čas. S větší odvahou mohli věru jižv
únoru nebo v březnu dopraviti celou
svou první armádu svým nosčetným lod-
stvem přímo do ústí řeky Jalu a
druhou do Inkou, aniž by jim v tom nečelné
ruské loďstvo v Port Arturu bylo mohlo hrub
bránit.
Zatím oni netroufali si je vyloďovat než
jižní a střední Koreji v přístavu čemulpském.
odkudž bylo jim po souši plné dva měsíce po-
stupovati nehostinnou severní Koreou ke břehům
Jalu. Toto značné omeškání se nepřítele ovšem
přišlo Rusku velice vhod; umožnilo mu, aby
přes ohromnou dálavu šťastným a obdivuhod-
ným položením kolejí přes zamrzlé jezero baj
kalské pořídili si stálou a pravidelnou dopravu
svých vojsk po dráze sibiřské až do středu
Mandžurska, až k Mukdenu a Liaoja nu,
kdež nalezá se nyní hlavní tábor Kuropatkinův,
Rus
Japonec
Artur
Vladivostok
Francie
Rusko
Jal
Korea
Mukden
15
article
očekávající silou, jak se praví, nejméně 150.000
mužův nepřítele.
Dle všeho záleží strategický plán Japoneů
v tom, že chtějí podle svých pruských učitelův
»různo postupovat a soustředně udeřit« — t. j.
že hodlají na hlavní tábor Rusů u Liaojanu do-
rážeti se tří stran: jednak od hranic korejskýeh
čili od řeky Jalu směrem přes Fen-
huančen, jehož prý již také předvoj. první
jejich armády včera dostihl, jednak od Port
Arturu po trati železniční směrem severním
a konečně třetí armáda, přistavsí v Inkou
přes Nučvan. Tato by dostihla branného
tábora Rusův u Liaojanu ovšem nejdříve; avšak
podnes nepotvrzuje se zpráva, že by byli Ja-
ponci v Inkou i jen jediného pluku vylodili,
anebo že by ruská posádka z Nučvanu ustu-
povala.
Toliko nad Port Arturem v Pičevu vysadili prý
jak již vzpomenuto, Japonci od 5. května —
10.000 mužů, ale s těmi věru asi nepotáhnou
na Kuropatkina. V pevnosti portarturské, která
se líčí jako nedobyíná s moře i pevníny, mai
Rusové dnes 18.000 mužů vojska a 400 těžkých
děl. Pevnost i město jsou pak zásobeny na
mnoho měsícův. Bude to tedy tvrdý oříšek pro
oblehatele japonské. Nejméně 50.000 mužů
s ohromným počtem oblebacích děl musili by
zde prvé Japonci postaviti k pozorování pevnosti
ruské, než by se mohla jejich druhá armáda dáti
na daleký pochod na bojiště u Liaojanu.
Tam věru sotva dojde v čas, aby rozhodl
bitvu: ale mnohem spíše podobno pravdě, že
odešle odtamtud Kuropatkin pořádnou sílu vý-
borné jíždy ruské, aby osvobodila Port Artu
od oblehatelů jeho. Pryní jalská armáda Ja-
ponců, čítavší původně 80.000 branců, boji dosa-
vadními již je asi notné prořidlá a než dostihne
cile svého, profidne ještě o několik procent.
Rus
Inka
Nučvan
Rusův
Japonec
Jal
Port Artur
16
article
Neboť nelze ani dobře p mysliti, aby jí nečelili
Rusové bez bojů tuhých v těch soutěskách
stráních středomandžurského horstva, přes jehož
sedla vede silnice od Fenhuančenu na Liaojan.
Lze tudíž s velikou jistotou předpověděti.
že nedostihnou různě postupující armády
Japonců cíle svého současné na dena
hodinu. A jestliže toho nedovedou, pak budou
s celou svou taktikou Moltkeovskou slavně —
v koneích. Neboť veškeren její prineip a vtip
zakládá se pouze a výhradně na přesném do-
stavení se všech soustředně operujících armá
v bitvu rozhodnou. Jakmile jedna nebo druh
armáda je na svém pochodu porážkou neb ja-
koukoliv nehodou pozdržena, nebo dokonce za-
stavena: shroutí se rázem celý plán v nivec
péhuhua ea
srv
Rusové naproli fomu ve svém soustředěném
postavení mezi Liaojanem a Mukdenem, opřeni
o svou dráhu, jsou-li tam jen dost
silni, mohou nepřiteli čeliti dvojí frontou
jistě se vynasnaži, aby buď té nebo oné z jeho
postupujících armád vyšli kousek vstříc.
Však ještě jiné může se Japoncům přiho
diti: Také blíže Vladivostoku tábor
znamenitá síla ruských bojov-
níků. Což dajíli se tito náhle na pochod na
jih do Koreje, aby zaskočili Japo ne ům
jejich dopravní a ústupní čáru
I s touto možností počitají vážní strategové
angličtí a němečtí. A proto navzdor všemu po-
savadnímu štěstí Japoncův není dosud pro Rusy
nic ztraceno, naopak lze důvedně doufat, že
budou se oni — smáti naposled.
Rus
Japonec
Japoncův
Vladivostok
Korea
17
article
Změna na arcibiskupském stolci
olomouckém.
Změna na arcibiskupském stolci
olomouckém.
Přítel našeho listu píše nám z Říma: Affér
arcibiskupa Kohna je tedy definitivně skončena
a jeho nástupce je tedy jmenován. Proč víastné
Kohn byl s areibiskupského stolce sesazen, re-
spektive, které z obvinění proti němu vznese-
ných bylo příčinou jeho pádu, se svět nedovl,
aneb aspoň se dověděti nemá.
Kohn
Řím
18
article
Arcibiskup Kohn byl již od svého zvolen
ve Vatikáně osobou velmi nepřijemnou, V kuri
se mu dostalo pikantního jména »Quel Giudeoe
(Ten Žid). A zrovna tak nemilou osobností byl
rakouské vládě. Již v roce 1895 jistý církevní
hodnosta prohlásil, že Kohn přese své vynik-
jici důstojenství se kardinálem nestane nikdy.
ač Kohn o to usiloval a sliboval si úspěch
zvláště od peněz.
V posledních letech vlády papeže Lva XII
jistý vynikající biskup odmíl purpur, poněvadž
nechtěl zaň zaplatiti, kolik se žádalo tax. O
té doby Kohn činil všemožné pokusy, aby
purpur si koupil. Ale odpor proti němu byl tak
silný, že se praví, že papež Lev XIII. se do-
konce vyjádřil, že počínání jednoho kandidáta
o purpurn hraničí na simonii.
Tak přišly žaloby, kterých by si snad ne-
byla kurie do takové míry všimla, kdyby nebyly
podporovány co nejdůrazněji rakouskou vládou,
která nejen že nemilovala Kohna, ale potřebo-
vala vakance ve vysokých církevních úřadech.
Z toho důvodu také konečně bylo mez
rakouskou vládou a stolicí papežskou smluveno
nové obsazení jmenováním a nikoli volbou.
Kohn se přirozeně velmi vzpíral svěmu
sesazení, hájil se jak mohl — i kapitály. Ko-
nečně bylo projektováno odstranění Kohnovo
dle staré v kruzích vatikánských obvyklé for-
mule Promoveatur ut amoveatur. Kohn se měl
státi kardinálem s residencí v Římě.
A s tímto urovnáním sporu Kohn sou-
hlasil, ale nesouhlasila s ním ani papežská sto-
lice, ani vláda. První poukazovala na to, že by
povýšení arcibiskupa v době tak vážných žalob
způsobilo pohoršení, druhá rozhodně poukazo-
vala na to, že by jednání takové bylo politicky
nápadným a nejméně neobvyklým.
Kohn
Giudeoe
Žid
Lev
Lev XIII
Kohnův
Vatikán
ko
Řím
19
article
Rozsudek byl vynesen, jak je snad známo
tajně, důvody jeho nikdy publikovány nebudou.
Na zvláštní přání sesazeného dáno prohlášení, že
porušení zpovědního tajemství nebylo zjištěno,
ale publikace důvodů sesazení byla mu odepřena
naprosto. Kohn pokoušel se, aby mu bylo za-
jišténo, že se stane kardinálem aspoň za čas, od-
pověď zněla vyhýbavě, ale jisto je, že Kohn pur-
pur nosit nebude. Jmenování monsignora Bauera
bylo přivítáno v kruzích blízkých zdejší české
kolleje (semináře) s radostí. Praví se, že monsg.
Baner vynasnaží se o úpravu poměrů moravských
diécesi k české kolleji. V této studují totiž pouze
čeští i němečti alumnové z Čech, alumnové z Mo-
ravy, i češt, studují v říšsko německém »kolle
gium Germanicum«. V české kolleji se mluv
oběma jazyky, Češi se naučí némecky, Něme
česky, v »Germanicu« této snahy ovšem není.
vše je německé. Vezme-li se v úvahu, že od-
chovanci římšti jsou predestinováni pro větší
kaciéru (bývají z nich hodnostáři v seminářích,
prořessoři, kanovníci atd) a že pak z těchto vliv-
ných míst germanisují, jakož i to, že Neněmcům
až na malé výminky němčiny dokonale znalým,
brány této kariéry zůstávají uzavřeny, má věc ta
pro nás Čechy nemalý význam. Ochotného pod-
porovatele nalezl tento projekt v monsg. Loren-
zellim, bývalém rektoru české kolleje, nyní nunciu
v Paříži.
Kohn
Bauer
Baner
Čech
Germanikus
Neněmec
Loren
Čechy
Paříž
20
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 7. května. (Strany němec ke
a české.) Jakýsi člen německého výkonného
výboru vydává již ve „Volks-Ztgu.“ účet z jar-
ního zasedání říšské rady, o níž se domnívá, že
bude v polovině příštiho týdne najisto odročena.
Německé účtování jest plno holedbavosti. Pol-
ská smiřovací akce se nezdařila, Čechové ob-
strukci nedomohli se splněni svých požadavků
a německá posice jest pevnější, než před zase-
dáním — takový asi jest smysl zprávy člena
némeckého výkonného výboru. Pozoruhodný jest
zejmena závěrek zprávy. „Němci — praví se tu
— jsou odsouzeni k nečinnosti; jest to stav na
všechen způsob politováníhodný. Ale tento
obranný boj může vésti opět ke sjednocení všech
Pol
Čecho
Němec
Praha
Ztg
21
article
v drobném prodeji-
anní čí-lo o sol
opslodnie
nle
22
article
ve nlislkích na vez ker
23
article
no člsdo.
5ápotednr
24
article
Inserat,
platí se hotově tapřee
placení a inzerty přijiná ndmíni-
srace v Marianské slici č.s
Tam nachězejt ae tés podskos,
tiskárna a oapedice Národnich Listt-.
nukenlvy so nevrnpnl
Národnich Listt
25
article
německých poslanců. Posledně sjednotili s
Němci, proti těžkému bezpráví, na nich spácha-
nému. (Míní se tím patrně jazyková nařízeníl
Pozn. red.). Tentokrát má nastati sloučení, aby
se Čechům odňala naděje, že svou tvrdošijnou
obstrukci zvítězí na útraty Němců. Ještě před
koncem zasedání se ukáže, že německé strany
vycházejí sjednoceny z uložené jim zkoušky
trpělivosti proti obstrukci. Pevnějši, než kdykoli
jindy jest postavení Němců v říši i v parlamentě.
Nikdy nebyla mezi německými stranami taková
harmonie, jako nyní a nikdy také taková jistota,
že vláda se nepustí ve vyjednávání s Čechyo
národních otázkách přes hlavy Němcův.
Postavme proti těmto honosným slovům
německého vůdce o německé sjednocenosti slova
vůdce českého. Dr. Kramář píše ve svém tá-
borském orgáně: „Posud jsme před sněmovnou
nikdy nevyřizovali své české spory. Teprve posl.
Němec
Čecho
Čechyo
Němcův
doktor
Kramář
26
article
Práškovi se zalíbilo, viniti české poslance z ko-
mediantství, z paktování s předsedou sněmovny
a z klamání veřejnosti pozdními, neškodnými
protesty před českou veřejností. Celá sněmovna
ovšem usvědčila pana Práška z nepravdy, ze-
jmena slovanští poslanci — ale němečtí poslanci
se škodolibou radostí poslouchali pana Práška,
poněvadž viděli, že v Čechách kvete jejich pše-
nice. Když strannická vášeň, chorobná touha po
„generálství“ ve velké agrární armádě vede tak
daleko, že český poslanec neváhá před Němci
a před Vídní napadati české poselstvo — pak
mohou Němci klidně spát a čekat, že brzo bude
zdolán český odpor. Co nedovedou oni, dovedou
po starém zvyku Češi sami! Místo, aby svorně
šli proti Němeům — pustí se v Čechách vesele
do sebe, a s rozbitými šiky českého poselstva už
Němci brzo se spraví!“
V Praze, 6. května. (K afféře posl.
dra. J. Walewského.) Po rolnickém po-
slanci Wilkovi, který se chtěl na útraty parla-
mentní kanceláře zaopatřiti na čas psácími po-
třebami, způsobil poslanec za V. kurii stani-
slavovskou, dr. Jan Walewski, polskému kolu
opět značné rozpaky, tím větší, že Wálewski byl
kandidátem polského kola, kdežto Wilk byl zvo-
len na program P. Stojalowského. Číperný rýt.
Walewskí utvořil r. 1901 s hr. Wisniewským
a dřevařem Fischerem obchodní společnost, jež
najala od státu za výhodných podmínek právo na
kácení erárních lesů po dobu deseti let. Po
čase ryt. Walewski odstoupil svá práva hr.
Prášek
Němec
Čech
J Walewski
doktor
Walewski
P Stojalowský
Wisniewský
Fischer
Čechy
Vídeň
Praha
27
article
Wisniewskému za 60.000 K a tím přestal býti
společníkem firmy. Přes to však podal po čase
žalobu na onu obchodní společnost, v níž se
domáhal náhrady 163.500 K a sice 140.000 K
za to, že firmě postoupil svá práva, plynoucí ze
smlouvy, uzavřené s erárem; 6000 K jako ná-
hiradu za jakési prostředkovatelské služby a
17.500 K odměny za to, že svým vlivem
přiměl finanční ředitelství ve
Lvově, aby firmě odpustilo popla-
tek ze smlouvy v částce 35.000 K.
Mimo to žádal, aby se mu platilo ročně ještě
5000 K jako služné člena správní rady společ-
nosti, v kterou se firma později přeměnila. Ob-
chodní soud vídeňský, jenž měl o žalobě rozhod-
nouti, zamítl všechny nároky ryt. Walewského
a mimo to jej odsoudil k 1000 K pokuty za
zbytečné obtěžování soudu.
Polské kolo bude nyní nuceno rozhodnouti,
jak se mě zachovati k ryt. Walewskému. Poně-
vadž tento podal na ředitelstvo dřevařské ob-
chodní společnosti žalobu pro urážku na cti.
polské kolo prý vyčká, jak v této věci rozhodne
soud. Posl. Wilka, jak známo, polské kolo vy-
loučilo ze svého středu. „Glos Narodu“, pojedná-
vaje o této trapné afféře, praví: „Jest povinnost
veřejného mínění, aby dbalo, by poslanecké
mandáty dostávali jen lidé mravně silní, čisté
povahy, nepřístupní svůdnosti vlívu poslane-
ckého. Proto sluší žádati, aby ti, kdo se uchá-
zejt o mandát, byli skromni ve svých potřebách,
aby uměli žíti dle svých peněžních prostředků
a mandát pokládali za povinnost, sloužiti svému
lidu, nikoli však za vstupenku do salonů bankéř-
ských a ministerských.
Wisniewský
Walewski
Posl
Glos Naroda
Lvov
Ob
28
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 7. května.
6— (Kronika.) Události na dalekém
Východě dotýkají se nás velmi z blízka. Citime
takřka zodpovědnost za vše, co se děje. Nehody
ruských zbraní nás notně pobouřily. Katastrofa
broněnosce »Petropavlovska« přímo nás ura
zila. Ten Makarov! Tak slepě se posadit na vě-
jičku! To už přesáhlo meze naší trpělivosti
Cltíme něco jako mohulnou mravní převahu
zde na výšinách svého kritického hlediska
vyvozujeme svoje důsledky.
— Jaká nepřipravenost ! Od počátku války
to bylo patrno. Rusko se dalo překvapiti ! Vo-
jenská správa je vinna! Celý systém! Bídný
sbsolutism! Samý nepořádek, samá bezhlavost
a korrupce
Oheň svatého rozhořčení námi lomeuje. Ci
tíme se tak povznešení nade všecku slabost
nedostatečnost lidskou. Máme k tomu konečn
právo! Povznášíme se jaksi ke stupňům soudn
slolice dějin. Jsme Slované, předáci, »intell-
gentní« předvoj Slovanstva, bašta Slovanstva
na Západě. Nám vskutku náleží soudit! A ni-
klerak se nerozpakujeme pronášet svůj ortelv
otázkách třeba nejodbornějších, které sem spa-
daji. Ciime se státníky a stratěgy, zákonodárci
a oblažovateli národů v jedné osobě. Přejeme
si teď, aby Rusko v přítomné válce dostalo dů-
kladně na frak. Zasluhuje toho už proto, že je
absolutistické. Jsme nepřáteli ruského absolu-
lismu a přejeme mu zmar. Nenávidíme všecko
zpátečnictví, ať slovanské nebo monigolské.
Prolo sympatisujeme s Japonci. Jsou čilý.
roztomilý, pokrokový národ, znají se ohánět
Slojíme v duchu po jejich boku, bojujeme,
spouštíme miny do moře, nabíjíme torpéda.
Slovan
Japonec
Praha
Petropavlovsk
Rusko
29
article
Všecko je nám vítáno, co pomůže vyhodi
do povětří nenáviděný carism. Zvítězí-li Japonci,
bude to vílězství — vzdělanosti, pokroku a tudi
i práva a spravedlnosti. Proto jsme na jejich
straněl
Před dvěma lety pravda, rozeslal car nějaké
poselství míru. Tenkrát jsme velebili jeho čin,
vynášeli jeho záměry. Ale to bylo jen z nedo-
patření. Žádná vláda nevzala věc tenkrát do
opravdy. Odpovídalo se způsobně, ale zbrojilo
se na všech stranách vesele dále. Tím právě
carism nejlépe dokázal svoji naprostou neschop-
nost, že sám bral svoje nadšení pro mír přiliš
doopravdy, s bezmeznou naívnosti jen čirým asla-
tismem vysvětlitelnou, holedbal se v důvěře
obvyklým licoměrnostem diplomatické frazeologie
a opomenul konati patřičné přípravy. Vidíme te
nezbytné důsledky. Za to Japonsko pokrokov
— budiž mu čest! — objevilo se na plné výši
západoevropské vzdělanosti. Na sjezdu přátei
míru neopomenulo oplývati žádoucí hymnickou
výmluvností pro požehnání světového míru, ale
doma potají dávalo brousit bodáky, lit děla, sta-
vět železné lodi a míchat výbušné prášky, až
to kolem páchlo sírou a nechutnými lučebnina-
mi. A tak to má být
Všeho ostatního v brzku se dočkáme. Ne -
vósně mneme si ruce v očekávání velikého ví-
tězství pravé vzdělanosti, která je světlem na-
šehio životal
Japonec
Japonsko
30
article
Máme svoje názory o povinnostech, a pri
kazech jistého řádu světa. Jsme hluboce pře-
svědčeni — všecko co podnikáme je tak hlu-
boké! — že nemělo Rusko lézt, kam vlezlo,
přotože nemělo na dalekém Východě co dělat.
Proč se tak tlačit na daleký Východ, kdýž přece
má, jak známo, doma u sebe tolik záležilosti.
jež my s výše převědomí své intelligence si pře-
jeme, aby dříve rozřešilo? Dostanou li teď Rusové
na svém dálném Východě nolný výprask, budou
tím jen sami vinni a z plna sídce, jako prozí-
raví intelligenti, jim přejeme tu zdravou lekci.
Pravda, jisté učení vykládá nutnou při-
činnost všech událostí. Vše, co se děje, děje
se dle přirozených zákonů. Hospodářské zájmy
nutí Rusko posunovati svoji hranici na Východ.
Přelidnění vlastního území nuti zase Japonc
hledati rozšíření na Západ. Zájmy se srážeji
nelze je srovnat, nelze jednomu, aby ustoupi
druhému, válka je nezbylna.
A potom jsou zas taková podivná dáta
historii! Za všech dob usilovaly veliké říše
světovládu. Taková fysikální, zrovna gravitačni
tendence! Velká télesa mocí přivabují k sobě
menši, snaží se strhnouti je do sféry působnosti
vlastní své hmoty. Ve fysice státovědné řiká se
zjevu — imperialism. Byly starověké imperia-
lismy, řecký, římský, byly středověké, jsou
moderni.
V třináctém věku veliká riše mongo ' ská
usilovala oblažiti lidatvo svým způsobem. Táhla
se až od moře k moři. Roku 1281 měloji
býti přidobyto i Japonsko. Posel Kublaje Chána
vyřizoval prý Japoncům významný vzkaz:
— Říše mongolská přeje si upřímné vstou-
piti s vámi v poměr přátelský. Nežádá, abyste
se jí podrobili, leč podáte li se v její ochranu,
pak veliká říše Mongolců pokryje všech
Rus
Kublaj
Japonec
Rusko
Japonsko
31
article
»Pokryti svět« je úkolem každé mocn
idey, každého kulturního hnuti. Křesťanství jevil
tu stejnou tendenci jako mohamedanism, illumi-
nism osmnáctého věku, stejnou jako socialism
devatenáctého, každé hnuti svým způsobem usiluje,
»sjednotili všecky národy.« Řekové jako Římané
někdejší Mongolci jako dnešní Angličané a Rusové
všickní v jakési předtuše daleké teprv budou
svět.
nosti snaží se o své ujmě a vlastními stlami přisu-
nouti dobu, kdy národové zapomenuvše sporův.
splynou v jedinou rodinu«. Nikdo nemá trpělivo-
sti vyčkati, až »krásná budouenost« sama se
dostaví.
Už roku 1592 ve válce s Čínou obsadi
Japonci Koreu, donutili Korejce, aby jim pomá-
hali proti Číňanům. Tak jedno stoleti zasahuje
do událostí staleti předešlých, dnešní věci do
včerejších, jedny rodí druhé a vzniká tak — tislci-
letá historie. Tak zárodky dnešní vojny položeny
už před třemi sty lety. Sokové dnešní války, Rusk
a Japonsko, tehdy se spolu ani ještě — ne
Podivné souvislosti ! Málem schopny, přiměti
člověka, aby se zamyslill
Ale to jsou konečně samé hlouposti ! Ni
nám po nich není. Stojíme na svém hledisku.
Máme svoji »vzdělanost« a víme, co se k tomu
znali.
patři. A proto se těšíme, že bude Rusko se svou
nevzdělaností podle zásluhy jak náleží —— bito.
Řek
Říman
Angličan
Rus
Japonec
Korejec
Číňan
Čína
Korea
Rusk
Japonsko
Rusko
32
article
Nějaký hlas, pravda, ozývá se nám uvnitř
Naléhá, nutí, tlačí, abychom ve sporu, který
vznikl, stanuli po boku našich pokrevných. Zcela
rozhodně po jejich boku!
Však to je jen hnutí zatemnělé nevědomosti
Nedáme se jim mýlit! Víme dobře, v takovém
případě, co žádá čest praporu! A náš prapor
je barva vzdělanosti. Jen žádnou slabost vté
věci! Žádně citlivůstky, nehodné intelligenta l
V daném případě Japonci jsou naš i lidé
neboť jsou »pokrokoví« ! Začali válku, pravda.
Začali, protože ji měli připravenu, vypočitali dřív
všecko, jak se sluší. Válka je sice barbarství.
ale jen válka »o sobě«. Třeba však na válku
nazírati jako na prostředek, který slouží svému
účelu. A účel je vzdělanost, je pokrok, je po-
rážka zpátečnictvl, je konečný — mír ! Svě-
tový mír, všehomír! Tomu třeba se pokloniti ! Účel
světí prostředky. Kdo mír chce dosáhnouti s mír-
nou cestou a nepřipravuje se k válee,
jest barbar. Tak tomu třeba rozumětl
A to platí právě o našich pokrevencích, na-
šich veleslovanských bratrech. Pohříchu zaslu-
hují, abychom se od nich odvrátili. Je nám líto.
ale nezbývá, než k hanbě se přiznat. Jsou tak
zpozdilí, tak zanedbaní ve vzdělanosti, v té pravé,
kterou máme na mysli! Tak ledabylo si vedou
ve věcech pokroku ! Nesmíme proto váhat! Jen
citům nepodléhat
Nechť tedy zvědí, zač je loket jich ne-
dby ! . ..
Japonec
33
article
Tak s důstojným přesvědčením zasedám
teď denně na soudnou stolici své nesmírné, vše-
obsáhající intelligence
Zprávy docházejí z dalekého zápasištěa
prostirají se v nekonečné pokoře před námi,
očekávajíce našeho neodvolatelného rozhodnutl.
Pronikavost našeho ducha jest bezmezná.
Nenávidíme tolik frázi! Ach, jen probůh žádnou
frázi! Víme hned, kolik uhodilo, jakmile seo
někom roznese, že je »pokrokový« a někdo že
»zpátečnický«. A běda tomu, koho naše prozíra-
vost zastihia! Tak bez otálení jsme přiklonil
svoje sympatie hned na pravou stranu a právem
zanevřeli na symbolickou těžkopádnost našeho
obrněnce veleslovanské — nekultury.
Z dosavadního průběhu války jedno vy-
chází prozatím na jevo zcela jistě: my zástupci
nejpokročilejší větve zde na slovanském Západě
jsme opravdu důslední myslitelé prvního řádu,
neotřasní v logice svého nazírání a především
— jen co je pravda! — znamenité v i me, c
chcemel