1
masthead
8. května 1904
2
masthead
I. Příloha „Národních Listů
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
V Rudolfinu 9).
= Je možno procházeti výstavu po skupi
nách a je to příjemno. Člověk aspoň na chvíli
ocilá se v kollektivní výstavce, v okolí a ovzduší
jednotném, neroztřištěném, není zmítán a přeha-
zorán z jedné krajnosti a nápadnosti ke druhé.
Někde ovšem výslavky různých svazů a sdru-
fesí uměleckých neodpustí nám příchuť mořské
nemoci, s oním zmítáním spojenou, neboť mnohé
z nich jsou patrně jen spolkové, společky beze
zvláštního uměleckého nebo směrového programu;
jen prolo si pořídily jisté paragrafy, aby mohly
společně, skupinově vystavovat. V celku se jistě
nedělá taková skupinová exposice špatně, jeji
jnéno se pamatuje jako firma a slabší členové
mohou si lichotit, že jsou spoluúčastníky úspěchů
silnějších soudruhů, poněvadž jsou si ve spolku
věichni rovni — co do placení přispěvků.
Skotové a Francouzové nevystupují v Rudol-
fnu spolkově, toliko zásluhou pořadatelstva jsou
pohromadě a už víte z let předešlých, mnoholi
příbuznosti a podobnosti v názoru i technice
skotské umělce k sobě víže. A nad to zůstávají
si konsekventní, málem nezměnitelní. Buď moře.
buď údol, buď ves pod velikými stromy, bud
leaní nebo mlýnská tišina, buď vřesová pláň. Co
kdo jednou nalezl, objevil, nebo si zamiloval,
teho se drží. Zůstávají při svých akkordech ba-
revných, při svém jak podmračném vzduchua
svělle, šedavých nebo žlutavých zásvilech. Každé
jnéno v katalogu a při obraze je dokladema
svědectvím toho, co jsem právě řekl. John Ter-
tis má zde své malebné pohledy do měst v bar-
vitých dnech a západech, v nichž živost jedno-
tivých a zhusta převýšených barev podivným
způsobem zapadá v celek dosti ponurý. John
Francouz
John Ter
John
Rudol
Rudolfinum
6
article
Morris Hendersonové malují zase listnaté stromy.
buky, habry, olše o širokém rozložení štihlých
vělvi, takže korunami světlo v lese prosakuje
nebo venku ve vsi, u potoků modro nebes pro-
kmitá; Grosw. Thomas svoje modrošedé, po-
hnuté vlnobiti přímořské a poloskrytě mlýny,
John Lochhead svě šťavnaté kombinace, rozestřené
na domkách a po zahradách, Louisa E. Perma-
nová své svěťlé, rozplývavé, smutné růže na
lmavých pozadích bledě svíticí atd. Může v lom
býti a bývá také někdy dost rutiny, obratné
zběhlosti v pěkněm, ale snadněm opakování
osvojené formule. Vskutku nenesou tyto obrazy
slopy polu a námahy a někdy převyšují o malé
poznání lonské a předlonské, někdy o nějaký
stupínek jsou níže. Kdo stále lační a žizní po
tak zvaných nových sensacích a domnívají se,
že umělec má povinost je vždycky při novém
díle překvapovat něčím, čeho se u něho nena-
dáli a od něho nečekali, a kladou požadavky, které
mnohé umělce bičují, nutkají a pohánějí k div-
ným a bizarrním skokům pod titulem modernosti
s markou výstřednosti, ti záhy se nasyli těchto
Skotů a všech zevně se opakujících zjevů. Žá-
dají nemožné a nepřirozené, zapominajíce, že
jen dovednost leží na povrehu látkovém a fechni-
ckém, umění pak v hloubce a vnitrnosti. A ty
mohou postupovat a růst při zevní stabilitě.
V tomto směru jsme oprávněni v souboru i při
isdnotlivci dotazovati se po pokroku.
Morris Henderson
Grosw
Lochhead
E Perma
7
article
Boys of Glasgow vystupu jí oproti Francouzům
jako sražená falanx; tito jsou zde sváti, onii
jějich díla, náhodně co do času i výběru. Jsou
tu živí i mrtví, obrazy ode dneška, i deseta
dvacet let staré, jsou tu výtvory akademickéi
pokrokové. V celkovém dojmu ne mnoho, k do-
brému klasobraní rovněž málo. Alf. Agache
vždycky působí zvláštní pikantností ve svých
allegorifch, ženách velkých pos a patetických
výrazů, vážného držení a široké linie a plochy,
poněvadž prokládá jejich typ rysy přitomné ži-
volnosti a styl motivy, neb obraty realistními.
Francouz
Boy of Glasgow
8
article
»Pro justitia tantum« jakkoli ne nejlepší z jeho
praci, dobře karaktorisuje Agachovu rafinovaně
sestrojenou jednoduchost, rafinované proti klady
čar v rouchu a meči na přič položeném, nebo
široké temné plochy šatu a problesknutím světlého
pasu a rudého zákmitu pokrývky. Angěle Delasalle
ve svém »Pokrývači«, na svahu střechy stojíeím po
čílá s jeho širokou silhuetou a meunierovskou po
sou, ale dojem jeho obrazu je v půli rozlomen.
Tento muž není viděn ve vzduchovém oparu
v němž stojí. J. Dupré, u nás oblíbený, zna-
vuje svými sladkostmi při senosečích a polních
pracích. To už je Léon Delachaux zdatnějšía
Jean Pierre Laurens, malující také tiché ven-
kovské pracovníky a rybáře, mnohem energi-
čtější, v »Noční hlídce« k mocným effektům
osvětlovacím sahající. F. Le Gout Gérard u při-
stavní hráze v Concarneau svíti a hraje živěa
distingovaně se vzduchem a barevnými hmotami
loděk a lidí. Moenost a pravdyplnou lapidarnost
Ch. Cotteta, jejíž odlesk můžete vycítiti v lito-
grafické transkripci jeho nědherně silného »Ohně
svatojanského«, lze poznati i v málo rozměrném
obraze »Božiho Těla«. Rozumí se u Colteta, že
v Brelagni, v kraji a lidu, jehož vážné silhuely
a smutkem nadýchané linie on malířsky objevil
z jich účinných kontrastů léží. Také zde, při
těchto horizontalách moře v pozadí, oltáře
baldachynu na břehu a těžkých nečleněných
obrysech lidí, zvláště žen. Všečhna prostná
slavnostnost venkovské bohoslužby leží v tomto
obraze, naplněném vzduchem a sytým krásně
přímořskou atmosférou zatlumenými barvami.
Agachův
Léon Delachaux
Jean
Pierre
Laurens
Gérard
Ch
Angěle Delasalle
9
article
Ať vyjdou kteříkoli Francouzové za hra-
nice, byť i doma prostřední nebo vedle druhých
slabi, vždycky aspoň jednou stránkou mohou
zajímat: svojí technickou hotovosti a dovednosti.
Dědictví nepřetržité tradice jde s nimi a zdán-
livé hravě si je novi a nejmladší osvojují od
starších. Kultura umělecké techniky, stará,
dlouhověká, pohybem kreslíci tužky a barvou
nasyceného štětce v nich mluví, byť by i jinak
neměli co svého a jiného říci. Jsou také takové
v Rudolfinu, ale »Vřesoviště« J. P. Meslé
nebo »Bouřlivá měsíčná noc« F. Ch. Cachouda
a »Kaple v Bretagni« J. Savarda mají nad to ještě
výsledky pěkných pozorování světelných a P. D
Bergeret půvabů koloristických ve svých zátiších.
René Bilotte dnes pracuje se suverenním klidem
a bezpečím v oblíbených svých soumracích. »Loira
u Dortrechtu« je zajímavá svým datem, rokem
1884, poněvadž ukazuje, kam ve dvou svých
pastelech, »Aqua dolce« a »Závodiště ve Folie
dospěl. Tam byl v cizím područí a duchaplným,
na naše poměry neuvěřitelně uměleckým dile-
tantem v nejvyšším významu toho slova, zde
*) Srv. »Nár, Listy« ze dne 1. t. m. číslo 121.
Francouz
Meslý
F Ch
J Savard
Bilotte
Rudolfinum
Bretagna
Loira
10
article
jest umělcem plným noblesy a ušlechtilého citu
pro všechnu malebnost tmícího se kraje, pro
jeho zvláštní a hebce syté harmonie, pro roz-
koš jeho melancholie.
Tuto, přenesenou v sladce lichotivou tóninu
a v měkce libezné škály, naleznete dvanáctkráte
se opakující v malém kabinetu u vchodu, který
upravili útulně a vlídně pro Karla Molla, pře-
dáka vídeňské secesse. Zde ani nejůzkostlivější
šosák nemusí se strachovati, nemusí se křižo-
vati před touto secessi. Žádné bizarrnosti, žádné
schválnosti a násilnosti, žádní bubáci, jež pova-
žují přemnozí za nevyhnutelnou značku seces-
sního hnutí. Výstřelky a nevázanosti bývají ovšem
vždy nejnápadnější a mnohem okatější nežli mra-
vná způsobnost. K. Moll nepochybně mnoho se
naučil na krajinách Klimtových, aspoň má s nimi
společnou onu notu tiché, rozkošné a zasněné
milostnosti, ony sametové akordy, ba jsou u něho
snad i hebčí a půvabnější, lichotivější a při-
tažlivější nežli u Klimta. Má oko eminentně ma-
lířské, cit vysoce delikátní pro gracii prostoty
a jednoduchosti. I sněžný zimní den vydává mu
ze svého obsahu jen tyto libezné, dumavé sou
částky a z letních dnů vybírá momenty mírne
svilivosti. V Mollových obrazech vězí lichotivost
vídeňského valčíku, ono sladce rozplývané kolé-
bání zvuků a rythmů feackého blahožiti, jež je
pravé Vídni vlastní. Je jich tolik, že bezděky
budí touhu po zvuku energičtějším a trpčí pří
sadě. Těch Moll ani nemá, když maluje útul
nou měkkost jednotlivých koutků svého obydli.
rovnou cestu v hodonínském lese, »Soumrak«
a »Večerní slunce« na arkadickém jezeře aneb
mlčelivý domek Beethovenův v Heiligenstadtu
Všude je ticho v liniích a milo jako v ráji
Barvy lehce hrají, světlo měkne, stíny dumají
až uspávají.
Moll
K Moll
Klimtův
Klimt
Beethovenův
11
article
Jak jinak vidí Willy Hamacher, mladý Be
líňan, soumraky, večery a noci! Ovšem na moř
v apenninských horách a údolích. Při své pře-
kotné vervě a chvatné prudkosti arci vystřelí
nejednou na prázdno, nebo se mine cílem.
Snadno přepíná, aby se vždycky zdál silákem
na temně modrých vlnách a v třišti pěny hor
ských peřejí. Ale tam, kde se uvnitř uklidnil,
kdy jej široké plochy stínů a pozdních záblesků
na velkém kraji, velebnost noci na moři, nebo
imposantní krása rodicí se noci v »Abandonato«
ovládnou, dovede být vřelým poetou a zdravě
silným a podmaňujícím malířem. Potom jeho
barvy maji sonorní zvuk, jejieh šťáva a svii
výmluvnost, jejich spjetí poutavé akordy. Chce-li
být dramatikem, nebo dokonce tragikem, od-
krývá svoje slabiny; omezí-li se na lyriku, znějí
jeho večerní písně sytě a zajímavě.
Karel B. Mádl.
Nové publikace redakci této rubriky z-
slané
Hipman K.: Za českou slávou. V Praze J. P
Vilímek. Seš. 14. (Obsahuje některé obrazy a plastiky
z bývalých sbírek Rudolfa II. na Hradčanech
ukázky leptů V. Hlolara
Anketa o umělecké výchově. Pořádána a vydánn
Dědietvím Komenského a Z. Ú. S. J. U. v královstv
českém za redakce J. Patočky. V Praze, Dědictví
Komenského. 1904— 89
Referáty o brožuře »Idealy výchovy umělecké
a mínění o názorech a proposicích v ni obsažených
od J. Brániše, F. Čády. J. Černého, F. Drtiny, O. Hos-
tinského, F. Krejčího, K. B. Mádla, T. G. Masaryka.
J. Nováka, K. Šteckera a j., z nichž zvláště výklady
K. Chytila a J. Škorpila svými praktickými myšlen-
kami a návrhy jsou pozoruhodné.
Hamacher
Be
Mádl
J P Vilímek
Rudolf II
V Hlolar
Komenský
Z Ú S J U
J Patočka
J Brániš
F Čáda
J Černý
F Drtina
Hos
T G Masaryk
J Novák
K Štecker
K Chytil
J Škorpil
Praha
Hradčany
12
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Počátky konců?
Jeden z bylných znaků novodobéh
školství jest vyučování názorné. Před Komen-
ským mohlo udržovati se zcela bludné mínění, že
lze učiti pouhým mluvením; ve starých
školách učilo se věcem slovy, ovládal „ver-
bální realismus“; ovšem učení vázlo v žácích
sotva tak dlouho, pokud slova ve vzduchu škol-
ním se chvěla. Po Komenském nevěří se již
nikde, že by bez věcí, bez nazírání na ně, mohl
vyučování děti zajímati, poutati, skrze smysly
v jich duši přecházeti a trvalým majetkem žactva
se stávati. Proto „reální realismus“, jenž na po-
moc bere pomůcky učebné, vyznačuje
každou novodobou školu. Čím lepší, pokroko-
vější skola, tím více má dokonalých prostředků
názorných.
Hotoveni pomůcek učebných zaměstnává
zvláštní samostatné odbory průmyslové, jež do-
dávají školám pomůcky napořád lepší, v roz-
měrech vyhovující, z hmoty trvalé, v proveden
co nejnázornějším, ceny mírné. Nyní již také
jisté závody české podnikají pomůcky pů-
vodní, tak že dnes našim školám dostává se
map, obrazů, nikoli německých, na nichž jsou
jenom názvy české, ale pomůcek, které i my-
šlenkou i provedením jsou naše.
Komen
Komenský
13
article
Pokroky techniky a umění násobných ví-
tězně překonávají překážky, které druhdy se
stavily v cestu provádění pomůcek, ve všem do-
konalých, s kterými učiti je pravá rado s tí
Bohužel, že této radosti nejsou v šechny
naše školy účastny. Skrovná dotace nor-
mální: 6 K pro třídu školy obecné, 25 K pro
třídu školy měšťanské nedopouští, by školám
byly opatřeny všechny pomůcky potřebné, leda
v dlouhé řadě let zakupováním postup-
ným. I v Praze jenom některé školy starší
jsou opatřeny snad všemi pomůckami potřeb-
nými, a to z dob, kdy vedle dotace řádné měly
od obce pražské dotace mimořádné. Bylo
znakem zpátečnictví v době okresního in-
spektora školního Pilaře, neblahé paměti, že
mímořádná dotace byla školám pražským odňata
(70 K školám obecným, 350 K školám měšťan-
ským).
Praha
14
article
Letos toto zpátečnictví se opakuje
Zatím, co pro školy venkovské dotace nor
mální uznává se skrovnou a žádá se roz
hodně její zvýšení, snižuje obec „králov
ské zlaté“ Prahy i tuto skrovnou dotaci a ně
kterým školám svým vyměřuje pro letos na po-
můcky peníz menší, než jakého se dostává
škole v nejzastrčenější vsi!
Známe, že obec pražská je v nemalé tísn
finanění a že musí spořiti v každém od-
větví své správy — že však počíná spořiti na
pomůckách názorných svých škol, nikterak ne-
můžeme schvalovati. Že již dříve snížil a své
roční příspěvky pro opatřování potřeb chud
mládeži školní, mohlo se vykládati tím, že
snad někde potřebami se plýtvalo a že nebude
z toho újma na prospěchu chudých dětí, po-
kreslí-li o několik sešitů ročně méně a budou-l
téže učebnice užívati dva žáci; také dostává se
chudé mládeži školní i odjinud podpor.
15
article
Avšak z nedostatku řádných pomůcek učeb
ných bude míti škodu všecka mládež. Vždyí
i staré školy, nejlépe pomůckami zásobené, ne-
mají řádných pomůcek z nové doby, ale všeli-
jak si vypomáhají zvetšelými pomůekami zastara-
lými; dříve na př. ani nemohly si opatřiti dobrých
map českých, obrazů ku přírodovědeckému,
zeměpisnému a dějepisnému vyučování če-
ských, poněvadž jich vůbec nebylo. Také te-
prve v posledních létech objevily se řádné mo-
dely ku prvouce a ke kreslení dle názoru —
o tyto stanou se právě nejstarší školy pražské
chudší. Ze snižené dotace budou musiti stare
školy nahražovati nejnutnější pomůcky staré,
které časem sešly, na pomůcky nové nevybude
jim téměř nic! A tak může býti podstatně po-
držen a zabaven všechen pokrok, který v po-
sledních letech školstvím pražským začal va-
nouti. Jeť namnoze vázán k novým pomůckám
učebným — a tyto budou si moci opatřovati je-
nem některé školy pražské, jímž dotace snížena
nebyla. Pořizovati si však aspoň některé pomůcky
ke vzdělávání vkusu, jak se nejnověji díti po-
čalo, toho budou musíti asi všechny školy praž-
ské se zříci. Nové čitanky, v oboru přírodověd-
ném bohatší, budou vyhledávati také nový ch
pomůcek — i v tomto směru nebudou s pravým
užitkem školám pražským.
16
article
Víme, že bezpochyby to, co na starých ško
lách na pomůckách se uspoří, přidá se na po-
můcky školám novým — avšak toto opatření ne
nalézáme správným. Když novým školám poři-
zují se nákladem mnoha desítek tisíců nove
budovy a nový nábytek — a to bez úspor, jež
by zde mohly býti nepochybně vydatné, proč
se jim nepořídí současně nákladem jednoho nebo
dvou tisiců také potřebné pomůcky názorně?
Vždyť ty jsou k vyučování rovněž nezbytné jako
na př. školní lavice!
Proto takové „hospodářství“ v obci pražské,
které počíná spořiti na potřebách chudé mládeže
školní a na pomůckách učebných, nemůžeme
uznati a přičitáme je jenom nedorozumění.
17
article
Vždyť odpírati školám prostředků na obno-
vování a doplňování názorného apparátu, s kle-
rým nezbytně musí pracovati, znamená: pokrok,
setva nastalý, páčiti zpět. Kdyby v tomto „ho-
spodaření“ bylo pokračováno, dostavily by se
nutně počátky konců školství praž-
ského, které přece teprve od nedávna kráčí na
cestě pokroku!
A neběží jen o potřebný náklad. Třeb
také péče o věci. Školy pražské na př. nejsou
opatřeny řádně pomůckami pro prvé učení země-
pisné, nemají řádných map ani vlastní o bce,
Prahy, ani jejího okolí. Jediný plán Prahy,
který k hromadnému vyučování celkem vyhovo-
val, pořídila svým školám rada městská ji
r. 1874 — dnes, pokud ještě se nerozpadl, ne-
může vyučování sloužiti, poněvadž nynější Prahy
neobsahuje, vykazuje jen čtyři „čtvrti“. Tak
zvaný „Monumentální plán Prahy“ z r. 1885
nehověl školám proto, že užil dvou projekci:
orthogonální a centrální; na něm perspektivní
obrázečky budov pokrývaly celé ulice i náměsti.
Praha
18
article
Dnes tento plán hodí se tím méně, že také za-
staral, také nynější Prahy neobjímá. Rácůva
Mikuláškův plán Prahy pak je pro praž ské
školy přece jen přiliš generalisován, maje na
zřeteli potřeby škol venkovských, jimž
ovšem stále dobře může sloužiti.
Pro učení o okolí pražském jest, možno-li,
ještě hůře postaráno. I pro ně opatřila rada
městská svým školám r. 1876 nástěnnou mapu,
která však již při svém vydání nevyhověla; byla
jako nějaký smuteční plakát, posetý černými
kroužky a přerytý černými čarami. Dnes ovšem
nestačí, nejen pro nastalé změny, na př. novými
drahami železnými, ale i proto, že právem klade
se důraz i při prvém učení zeměpisném na fysi-
kální povahu půdy, kterou znázorniti onen
plán — zapomněl.
Z těchto příkladův, jichž počet snadno by
se dal rozhojniti, patrno, že na školách praž-
ských není přebytek, ale nedostatek pomůcek
učebných, a že není na místě náklad na ně
snižovati, ale naopak větší ještě péč
o ně vyvinouti.
Mikuláškův
Praha
19
article
Jinak dostaví se počátkové koncův
u vývoji českých škol pražských, které jistě ne-
byly v úmyslu těch, kteří začali spořiti na místě
rozhodně nepravém!
Zkušenost učí, že beze škody na věci uspoř
se na pomůckách učebných jen tehdy, odebírá-
se táž pomůcka hromadně — jako to obe
pražská učinila na př. při sbírce metrických měr
a vah, při geologické sbírce z okolí pražského,
při globech Felklových a pod. — nebo pod-
nikne-li se nákladem vlastním. Ale k vyřízování
(akových otázek není při obci pražské orgánu,
jemuž by se vyřizování takových úkolů, s něž
jen „úřadní“ rozumy nejsou, mohlo uložiti. Ani
jiné opatření obce pražské, že toliž mají zby-
tečné pomůcky školám se odebrati a dáti těm, jež
jich nemají, tu nepomůže. Neboť v ústředním
skladišti valnou většinou sejde se asi brak, jehož
starší školy již potřebovati nemohou — ten však
nevyhoví ani mladším školám! Něco jiného by
bylo, kdyby zařídil se ústřední ústa v obee
pražské pro pořizování vzorných pomůcek všem
školám — ten by mohl za menší peníz v íce
poříditi, jak se děje v cizině. Také hlási se tu
stará myšlenka V. Náprstka, by zřídil se pro
pražské školy kabinet ústřední, pro nějž
by zvlášť nákladné pomůcky u vynikající jakosti
pořídily se jenom jednou, ale sloužily by školám
všem. Ale i pro tuto myšlenku není při obci
pražské orgánu, jenž by ji řádně provedl — osa-
mocený pokus se zakoupeným německým tellu-
riem, v tomto směru nedávno podniknutý, se asi
nevydařil.
Felklův
V Náprstek
20
article
Proto zatím se přimlouváme za to, by obec
pražská přestala s hospodařením na nepravém
místě na školách svých, by nechtěla v tomte
zpátečnictví jíti napřed. Zajisté právě praž-
ským školám uložily se úkoly větší a práce stále
obtížnější, k nimž nesmí se jim odpírati většíeh
prostředků.
Vždyť také peníz, tuto uspořený, nebude tak
značný, by co znamenal pro millionový školský
rozpočet Prahy.
S jeho v zrůstem pak bude musiti se po-
čítati — nejenom v mezích dosavadních zařízení,
ale i pro nutná opatření nová: kárné třídy, čtvrlé
ročníky při školách měšťanských, šesté třídy při
školách obecných pro žactvo, jež do škol měšťan-
ských nebude moci postoupiti atd. V těcht
věcech musí Praha předcházeti příkladem
ostatním větším obeím v království — spořením
na názorných pomůckách a školních potřebách
své mládeže navedla by počátky konců do-
savadního slušného stavu svých škol, výsledku
to ohromných nákladův a obrovské práce učitel-
stva, zastupitelstva a úřadů po dlouhou řadu let.
Pro učebné pomůcky novým školám pak
nechť učiní se opatření, na tuto dobu jedině
možné: na jich pořízení povoliti zvláštní,
dostatečný peníz, o který jenom nepatrně zvýší
se náklad na jich budovy a nábytek. Pak nebudou
se otevírati budovy škol ve všem skvěle opa-
třené, v jichž krásných kabinetech nalezají se
krásné skříně, ale úplně — prázdné, které
mají se naplniti na účet starších škol pražských!
Schůze projektovaná za součinnosti »Komenské
ho« a »Besedy učitelské« na 12. květen odkládá se
po nové dohodě na dobu pozdější, jež se v ča
oznámí.
Komenský
Praha
21
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Šerm.
** O skvělém zdaru akademie Českého šer-
mířského klubu, jíž zúčastnili se přední
mistři francouzšli a italští, rozepisují se i zahraniční
zejmena francouzské žurnály jako o velké události
ze světa šermířského. Tak jeden z nejznámějších
sportovních žurnálů, pařížský týdenník »Armé e
Marine. Armes Sports réunis« věnujeo
akademii Č. Š. K. velmi pochvalný článek pod titu-
lem »Český šermířský klub Prague«, kde líčí průběh
akademie a velký úspěch mistrů pařížských, Kirch
boffera a Jesnvoixe, italských Barbasettího a San
telliho, jakož i prof. Č. S. K. Fériauda a předs. Č.
K. pana dra. Pinkasa a uvádí, že poslanec Rosetti
přijel schválně z Bukurešti řiditi séanci. Též velmi
čtený a oblibený pařížský list literární a společen-
ský »Le Cri de Parise píše o této akademii, jež
svým účelem ve prospěch ruských vojínů a přítom
nosti francouzského mistra Kirchhoffera stala se
»politickou demonstrací protiněmeckou«.
Zdar velkého podniku »Česk. šermiřského klubu
nalezá ohlasu i v cizině. Konstatujeme to s potěše
ním a doufáme, že všichní přátele šermu českého
soustředí se v tomto klubu, jenž je nejlepší svou
činnosti, svou školou i representací.
Kirch
Jesnvoix
K Fériauda
Rosetti
Armý e Marin
Bukurešť
Times Sport
Český šermířský klub Prague
Cri jít Paris
22
article
Athletika a sportovní hry-
** Přední české kluby: S. K. »Slavia« a A.C
»Sparta« hrají dnes v cizině. »Slavia« vybojuje zápas
v Berlíně proti klubu »Union« a »Sparta« utká se
v Pešti s nejlepším tamnějším mužstvem »Budapesti
Torna Clubu«. Obé mužstva česká odjela s úplným
prvními mužstvy a provázena jsou čelnými sportov-
níky z Prahy. Še »Spartou« do Pešti odjel též pan
V. Rudl.
** Akademický sportovní klub pořádá III. mezi-
národní turnaj tennisový ve dnech 20—25. května
Program: Hry otevřené: I. Mistrovství zem
koruny české posluchačů výsokých škol. (Obh. Čiste-
cký I. Č. L. T. C.) II. Putovní cena A. S. K. pro
pány. Obh. Jánský (I. Č. L. T. C.) III. Putovní cen
A. S. K. pro dámy. Obh. E. Mattuch. (L. T. C. Prag-
IV. Mistrovství zemí koruny české v damské čtyřhře.
Obh. Weinzelt—Reiser. (L. T. C. Prag.) V. Čtyřhra
pánů. Hry zavřené: VI. Dvouhra pánů (I. a II
třídy). VII. Dvouhra dam. VIII. Čtyřhra pánů. IX.
Hra párů (dam a pánů).
* Dnes 8. t. m. braji o 4. hod. odpolední na
hřišti na Letné Reserves S. K. Slavie — Č
A. a F. K. na Král. Vinohradech. Soudce
p. Steiner. — Před tím o 21/4 hod. Slavia- Ju-
niors. — A F. K. SmíchovI. -- Dopoledne
o 9:/2 hod. Old Peisertians. — Alte Herrn
F. C. Sport- Favorit. Soudce p. Herrmann.
** Na hřišti Č. A. a F. K. na Král -Vinohradech
konají se dnes tři footballové zápasy
O půl 3. hodině S. K. Vinohrady 03 : Sk. Slavoj.
o půl 5. hod. C. A. a F. K. »Elita« : Sk. Praha—VIl.
o 6. hod. Č. A. a F. K. III.: Studentský team.
Z oyklistského ruchu.
A C
L T C
E Mattuch
Praga
Reiser
Král
Steiner
F K Smích
Herrmann
Berlín
Pešť
Praha
Jánská
Č A
Vinohrady
Slavia
Sparta
Budapest torna klub
Praga
II třída
Letná Reserves S . K
Old Peisertian
Alt Herrn F . C . sportFavorit
Slavoj
putovní cena A . S . K
23
article
** Dnes koná se distanční závod Vídeň-
Znojmo-Brno. Ve skupině »závodníků« přihlášeno
jest 17 jezdců. Mezi nimi člen české cykl. jednoly
»Blesk« z Vídně, Karel Viták, člen »Hellasu« (Brno)
R. Novák. V oddílu turistů došlo 29 přihlášek; mezi
těmito hlášen též Otto Wokurka, na kterého se starší
cyklisté jistě dobře pamatovati budou, zejmena ze
závodů v Poděbradech. Roku 1897 pořádán též na
této trati distanční závod, který vyhrál P. Grüssner
v znamenitém čase 5 h. 9 m. Druhým byl Gillemot.
Tenkráte doprovázel účastníky automobil (benz.
vůz), vlastně měl doprovázet, neb týž potřeboval
k ujetí trati Vídeň-Brno 151/2 hodiny. Jak se časy
měníi
»Zpravodaje« klubu velocipedistů »Slaný«
vyšlo 3. číslo ročníku II. Z velice zajímavého ob-
sahu vyjímáme: Výlet do Rakovníka pořádán bude
dne 15. května (tamtéž výlet pořádají: Č. K. V. a
Č. K. V. »Král. Vinohrady«). Klubový výlet k ryb-
níkům řenčovským konán bude v některý sváteční
den ke konci května. Výlet na Šumavu (též jen pro
členy) rozvržen na 9 dní. Datum ještě neustanoveno.
První výlet pořádán dne 1. května do Mšece za úča-
stenství 17 kolařů a 3 motocyklistů. Krkonošský večei
(dne 26. března) vydařil se znamenitě a zejmena
přednáška p. Mrskoše z Prahy: »Z pohádkové říše
mocného Krakonoše« všeobecný zájem upoutala.
Klub opět věnoval ve prospěch Ú. M. Š. k uctění
památky zesnulého svého člena p. inž. J. Mareše na
místo věnce obnos 10 K. Obsah doplňuje ještě celá
řada zajímavých zpráv mistních a klubových.
Viták
R Novák
Wokurka
Gillemot
Král
Mrskoš
M Š
Ing
J Mareš
Vídeň
Znojmo
Brno
Poděbrady
Slaný
Rakovník
Šumava
Mšec
Praha
Hellas
27
article
** Slavnostní projíždka veslařská na počest
zahájení trainingu uspořádána bude veslařským
klubem »Slavia« ve čtvrtek dne 12. května t. r. o
11. hod. dopolední kol ostrova Střeleckého. Původně
bylo pomýšleno, by vyjiždky té zúčastnily se všechny
tři pražské kluby veslařské, což by bylo mělo ráz
jarní projíždky všech veslařů pražských; ježlo však
následkem značných překážek technických (stěho-
vání lodí atd.) oba kluby, umístěné na hořejší
Vltavě »V. K. Blesk« a »R. C. Regalta«, své spolu-
působení odřekly, pořádá tuto pouze »V. K. Slavin«.
Za tou příčinou provedena byla ve »V. K. Slaviae
ve dnech minulých mobilisace členstva a dle dosa-
vadních přihlášek a disposic dopadne projíždka ta
as nad očekávání dobře.
Obecenstvu, nalezajícímu se v dobu tu na nábřeže
císaře Františka aneb na novém mostě kamennému
Národního divadla, naskytne se neobyčejná podí-
vaná, jelikož vyjíždka v takových rozměrech, jak je
proponována, dosud na Vltavě uspořádána nebyla.
Regalt
Slavin
Slaviae
František
Vltava
Slavia
národní divadlo
29
article
** Z Brna se nám píše: Po mnoha létech
teprve účinkuje na nás sportovní ruch z království
Působí sice slabě, poněvadž se proti němu staví
»naše poměry«, ale působí přece. V čelo postavili s
mladí, výbojní lidé, kteří směle pohlížejí do bu-
doucna a nebojí se překážek, které se jim v cestu
kladou. Za pomoci hrstky starších, zkušených pustil
jsme se do práce . ..
Přípravná schůze Sportovního klubu pro Brno
konala se v Besedním domě v místnostech Českého
čtenářského spolku 28 dubna. Inicialiva ke zřízení
střediska sportsmanů všeho druhu vzešla z kruhů
vysokoškolského studentstva. Podporována známými
sportsmany a přátely sportu p. pokladníkem Haus-
manem a p. prof. Karáskem dostoupila již do stadia
rozřešení. Schůzi navštívil prorektor p. Ursíny, pan
prof. Bertl, ředitel obchodní školy p. Fišara a několik
jiných interessentů. Stanovy vypracoval pokladník
p. Hausman, které debatou byly propracoványa
stylisovány. Na schůzi zvoleno bylo komité, které
hude všechny přípravné práce prozatím provádět
V programu zahrnuty jsou všechny moderní sporty-
od 60 kr. do zl. 11.35 za metr.
— Poslední novinky! — Vy-
placené a již vyclené dodá
se do domu. Bohatý výběr
vzorků obratem
profesor
Karásek
Ursíny
Bertl
Fišar
Hausman
Brno
28 duben
Hausa
47
article
nejnovější dílo Pavla a Viktora Marguerittů, vychází prá-
vě v autorisovaném překladu českém V. Unzeitiga.
„Komunou“ zakončují bratří Marguerittové svůj
znamenitý cyklus historických románů, k nimž vzali
si námět z nejpohnutější epochy novodobých dějin
Francie. V „Pohromé“ vyznačen jimi počátek války
francouzsko-německé až ku vzdání Met, ve „Zlomeném
meči“ a později ve „Chlapících“ vylíčen další průběh
osudné této války, a závěrečný obraz velikého cyklu,
„Komuna“, předvádí nám líceň neblabých občanských
bouří ve sklíčené Paříži. Vypravovatelské přednosti
bratří Marguerittů jsou s dostatek známy z dél výše
řečených, a stačí zúplna, připomeneme-li, že svěžest
a sílu svoji bez umenšení udržují až do konce veli-
kého cyklu.
Žádejte 1. sešit na ukázku. Celé dílo vydáno bude
ve 22 až 24 sešitech po 24 haléřích.
Od těchže spisovatelů:
illustr. V. Černý, stran 679. K 4.20
Pohroma váz. K 5.40.
j illustr. V. Černý, stran 576. K 3.60
10568
UnlapiCl váz. K 480.
Příšti týden vydáme sensační novínku:
Dr. H. v. SCHULLERN
Pavel
Viktor Margueritt
V Unzeitig
Marguerittová
Margueritt
V Černá
doktor
Francie
Met
Paříž
pohroma váza
UnlapiCl váza