ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 cc7bd3d0-7128-11dc-8066-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 53 celkem · entity: person 99, place 46, org 17, work 6
1 masthead
8. května 1904
2 masthead
I. Příloha „Národních Listů
3 masthead
k číslu 128.
4 masthead
Strana 13.
5 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. V Rudolfinu 9). = Je možno procházeti výstavu po skupi nách a je to příjemno. Člověk aspoň na chvíli ocilá se v kollektivní výstavce, v okolí a ovzduší jednotném, neroztřištěném, není zmítán a přeha- zorán z jedné krajnosti a nápadnosti ke druhé. Někde ovšem výslavky různých svazů a sdru- fesí uměleckých neodpustí nám příchuť mořské nemoci, s oním zmítáním spojenou, neboť mnohé z nich jsou patrně jen spolkové, společky beze zvláštního uměleckého nebo směrového programu; jen prolo si pořídily jisté paragrafy, aby mohly společně, skupinově vystavovat. V celku se jistě nedělá taková skupinová exposice špatně, jeji jnéno se pamatuje jako firma a slabší členové mohou si lichotit, že jsou spoluúčastníky úspěchů silnějších soudruhů, poněvadž jsou si ve spolku věichni rovni — co do placení přispěvků. Skotové a Francouzové nevystupují v Rudol- fnu spolkově, toliko zásluhou pořadatelstva jsou pohromadě a už víte z let předešlých, mnoholi příbuznosti a podobnosti v názoru i technice skotské umělce k sobě víže. A nad to zůstávají si konsekventní, málem nezměnitelní. Buď moře. buď údol, buď ves pod velikými stromy, bud leaní nebo mlýnská tišina, buď vřesová pláň. Co kdo jednou nalezl, objevil, nebo si zamiloval, teho se drží. Zůstávají při svých akkordech ba- revných, při svém jak podmračném vzduchua svělle, šedavých nebo žlutavých zásvilech. Každé jnéno v katalogu a při obraze je dokladema svědectvím toho, co jsem právě řekl. John Ter- tis má zde své malebné pohledy do měst v bar- vitých dnech a západech, v nichž živost jedno- tivých a zhusta převýšených barev podivným způsobem zapadá v celek dosti ponurý. John
Francouz John Ter John Rudol Rudolfinum
6 article
Morris Hendersonové malují zase listnaté stromy. buky, habry, olše o širokém rozložení štihlých vělvi, takže korunami světlo v lese prosakuje nebo venku ve vsi, u potoků modro nebes pro- kmitá; Grosw. Thomas svoje modrošedé, po- hnuté vlnobiti přímořské a poloskrytě mlýny, John Lochhead svě šťavnaté kombinace, rozestřené na domkách a po zahradách, Louisa E. Perma- nová své svěťlé, rozplývavé, smutné růže na lmavých pozadích bledě svíticí atd. Může v lom býti a bývá také někdy dost rutiny, obratné zběhlosti v pěkněm, ale snadněm opakování osvojené formule. Vskutku nenesou tyto obrazy slopy polu a námahy a někdy převyšují o malé poznání lonské a předlonské, někdy o nějaký stupínek jsou níže. Kdo stále lační a žizní po tak zvaných nových sensacích a domnívají se, že umělec má povinost je vždycky při novém díle překvapovat něčím, čeho se u něho nena- dáli a od něho nečekali, a kladou požadavky, které mnohé umělce bičují, nutkají a pohánějí k div- ným a bizarrním skokům pod titulem modernosti s markou výstřednosti, ti záhy se nasyli těchto Skotů a všech zevně se opakujících zjevů. Žá- dají nemožné a nepřirozené, zapominajíce, že jen dovednost leží na povrehu látkovém a fechni- ckém, umění pak v hloubce a vnitrnosti. A ty mohou postupovat a růst při zevní stabilitě. V tomto směru jsme oprávněni v souboru i při isdnotlivci dotazovati se po pokroku.
Morris Henderson Grosw Lochhead E Perma
7 article
Boys of Glasgow vystupu jí oproti Francouzům jako sražená falanx; tito jsou zde sváti, onii jějich díla, náhodně co do času i výběru. Jsou tu živí i mrtví, obrazy ode dneška, i deseta dvacet let staré, jsou tu výtvory akademickéi pokrokové. V celkovém dojmu ne mnoho, k do- brému klasobraní rovněž málo. Alf. Agache vždycky působí zvláštní pikantností ve svých allegorifch, ženách velkých pos a patetických výrazů, vážného držení a široké linie a plochy, poněvadž prokládá jejich typ rysy přitomné ži- volnosti a styl motivy, neb obraty realistními.
Francouz Boy of Glasgow
8 article
»Pro justitia tantum« jakkoli ne nejlepší z jeho praci, dobře karaktorisuje Agachovu rafinovaně sestrojenou jednoduchost, rafinované proti klady čar v rouchu a meči na přič položeném, nebo široké temné plochy šatu a problesknutím světlého pasu a rudého zákmitu pokrývky. Angěle Delasalle ve svém »Pokrývači«, na svahu střechy stojíeím po čílá s jeho širokou silhuetou a meunierovskou po sou, ale dojem jeho obrazu je v půli rozlomen. Tento muž není viděn ve vzduchovém oparu v němž stojí. J. Dupré, u nás oblíbený, zna- vuje svými sladkostmi při senosečích a polních pracích. To už je Léon Delachaux zdatnějšía Jean Pierre Laurens, malující také tiché ven- kovské pracovníky a rybáře, mnohem energi- čtější, v »Noční hlídce« k mocným effektům osvětlovacím sahající. F. Le Gout Gérard u při- stavní hráze v Concarneau svíti a hraje živěa distingovaně se vzduchem a barevnými hmotami loděk a lidí. Moenost a pravdyplnou lapidarnost Ch. Cotteta, jejíž odlesk můžete vycítiti v lito- grafické transkripci jeho nědherně silného »Ohně svatojanského«, lze poznati i v málo rozměrném obraze »Božiho Těla«. Rozumí se u Colteta, že v Brelagni, v kraji a lidu, jehož vážné silhuely a smutkem nadýchané linie on malířsky objevil z jich účinných kontrastů léží. Také zde, při těchto horizontalách moře v pozadí, oltáře baldachynu na břehu a těžkých nečleněných obrysech lidí, zvláště žen. Všečhna prostná slavnostnost venkovské bohoslužby leží v tomto obraze, naplněném vzduchem a sytým krásně přímořskou atmosférou zatlumenými barvami.
Agachův Léon Delachaux Jean Pierre Laurens Gérard Ch Angěle Delasalle
9 article
Ať vyjdou kteříkoli Francouzové za hra- nice, byť i doma prostřední nebo vedle druhých slabi, vždycky aspoň jednou stránkou mohou zajímat: svojí technickou hotovosti a dovednosti. Dědictví nepřetržité tradice jde s nimi a zdán- livé hravě si je novi a nejmladší osvojují od starších. Kultura umělecké techniky, stará, dlouhověká, pohybem kreslíci tužky a barvou nasyceného štětce v nich mluví, byť by i jinak neměli co svého a jiného říci. Jsou také takové v Rudolfinu, ale »Vřesoviště« J. P. Meslé nebo »Bouřlivá měsíčná noc« F. Ch. Cachouda a »Kaple v Bretagni« J. Savarda mají nad to ještě výsledky pěkných pozorování světelných a P. D Bergeret půvabů koloristických ve svých zátiších. René Bilotte dnes pracuje se suverenním klidem a bezpečím v oblíbených svých soumracích. »Loira u Dortrechtu« je zajímavá svým datem, rokem 1884, poněvadž ukazuje, kam ve dvou svých pastelech, »Aqua dolce« a »Závodiště ve Folie dospěl. Tam byl v cizím područí a duchaplným, na naše poměry neuvěřitelně uměleckým dile- tantem v nejvyšším významu toho slova, zde *) Srv. »Nár, Listy« ze dne 1. t. m. číslo 121.
Francouz Meslý F Ch J Savard Bilotte Rudolfinum Bretagna Loira
10 article
jest umělcem plným noblesy a ušlechtilého citu pro všechnu malebnost tmícího se kraje, pro jeho zvláštní a hebce syté harmonie, pro roz- koš jeho melancholie. Tuto, přenesenou v sladce lichotivou tóninu a v měkce libezné škály, naleznete dvanáctkráte se opakující v malém kabinetu u vchodu, který upravili útulně a vlídně pro Karla Molla, pře- dáka vídeňské secesse. Zde ani nejůzkostlivější šosák nemusí se strachovati, nemusí se křižo- vati před touto secessi. Žádné bizarrnosti, žádné schválnosti a násilnosti, žádní bubáci, jež pova- žují přemnozí za nevyhnutelnou značku seces- sního hnutí. Výstřelky a nevázanosti bývají ovšem vždy nejnápadnější a mnohem okatější nežli mra- vná způsobnost. K. Moll nepochybně mnoho se naučil na krajinách Klimtových, aspoň má s nimi společnou onu notu tiché, rozkošné a zasněné milostnosti, ony sametové akordy, ba jsou u něho snad i hebčí a půvabnější, lichotivější a při- tažlivější nežli u Klimta. Má oko eminentně ma- lířské, cit vysoce delikátní pro gracii prostoty a jednoduchosti. I sněžný zimní den vydává mu ze svého obsahu jen tyto libezné, dumavé sou částky a z letních dnů vybírá momenty mírne svilivosti. V Mollových obrazech vězí lichotivost vídeňského valčíku, ono sladce rozplývané kolé- bání zvuků a rythmů feackého blahožiti, jež je pravé Vídni vlastní. Je jich tolik, že bezděky budí touhu po zvuku energičtějším a trpčí pří sadě. Těch Moll ani nemá, když maluje útul nou měkkost jednotlivých koutků svého obydli. rovnou cestu v hodonínském lese, »Soumrak« a »Večerní slunce« na arkadickém jezeře aneb mlčelivý domek Beethovenův v Heiligenstadtu Všude je ticho v liniích a milo jako v ráji Barvy lehce hrají, světlo měkne, stíny dumají až uspávají.
Moll K Moll Klimtův Klimt Beethovenův
11 article
Jak jinak vidí Willy Hamacher, mladý Be líňan, soumraky, večery a noci! Ovšem na moř v apenninských horách a údolích. Při své pře- kotné vervě a chvatné prudkosti arci vystřelí nejednou na prázdno, nebo se mine cílem. Snadno přepíná, aby se vždycky zdál silákem na temně modrých vlnách a v třišti pěny hor ských peřejí. Ale tam, kde se uvnitř uklidnil, kdy jej široké plochy stínů a pozdních záblesků na velkém kraji, velebnost noci na moři, nebo imposantní krása rodicí se noci v »Abandonato« ovládnou, dovede být vřelým poetou a zdravě silným a podmaňujícím malířem. Potom jeho barvy maji sonorní zvuk, jejieh šťáva a svii výmluvnost, jejich spjetí poutavé akordy. Chce-li být dramatikem, nebo dokonce tragikem, od- krývá svoje slabiny; omezí-li se na lyriku, znějí jeho večerní písně sytě a zajímavě. Karel B. Mádl. Nové publikace redakci této rubriky z- slané Hipman K.: Za českou slávou. V Praze J. P Vilímek. Seš. 14. (Obsahuje některé obrazy a plastiky z bývalých sbírek Rudolfa II. na Hradčanech ukázky leptů V. Hlolara Anketa o umělecké výchově. Pořádána a vydánn Dědietvím Komenského a Z. Ú. S. J. U. v královstv českém za redakce J. Patočky. V Praze, Dědictví Komenského. 1904— 89 Referáty o brožuře »Idealy výchovy umělecké a mínění o názorech a proposicích v ni obsažených od J. Brániše, F. Čády. J. Černého, F. Drtiny, O. Hos- tinského, F. Krejčího, K. B. Mádla, T. G. Masaryka. J. Nováka, K. Šteckera a j., z nichž zvláště výklady K. Chytila a J. Škorpila svými praktickými myšlen- kami a návrhy jsou pozoruhodné.
Hamacher Be Mádl J P Vilímek Rudolf II V Hlolar Komenský Z Ú S J U J Patočka J Brániš F Čáda J Černý F Drtina Hos T G Masaryk J Novák K Štecker K Chytil J Škorpil Praha Hradčany
12 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Počátky konců? Jeden z bylných znaků novodobéh školství jest vyučování názorné. Před Komen- ským mohlo udržovati se zcela bludné mínění, že lze učiti pouhým mluvením; ve starých školách učilo se věcem slovy, ovládal „ver- bální realismus“; ovšem učení vázlo v žácích sotva tak dlouho, pokud slova ve vzduchu škol- ním se chvěla. Po Komenském nevěří se již nikde, že by bez věcí, bez nazírání na ně, mohl vyučování děti zajímati, poutati, skrze smysly v jich duši přecházeti a trvalým majetkem žactva se stávati. Proto „reální realismus“, jenž na po- moc bere pomůcky učebné, vyznačuje každou novodobou školu. Čím lepší, pokroko- vější skola, tím více má dokonalých prostředků názorných. Hotoveni pomůcek učebných zaměstnává zvláštní samostatné odbory průmyslové, jež do- dávají školám pomůcky napořád lepší, v roz- měrech vyhovující, z hmoty trvalé, v proveden co nejnázornějším, ceny mírné. Nyní již také jisté závody české podnikají pomůcky pů- vodní, tak že dnes našim školám dostává se map, obrazů, nikoli německých, na nichž jsou jenom názvy české, ale pomůcek, které i my- šlenkou i provedením jsou naše.
Komen Komenský
13 article
Pokroky techniky a umění násobných ví- tězně překonávají překážky, které druhdy se stavily v cestu provádění pomůcek, ve všem do- konalých, s kterými učiti je pravá rado s tí Bohužel, že této radosti nejsou v šechny naše školy účastny. Skrovná dotace nor- mální: 6 K pro třídu školy obecné, 25 K pro třídu školy měšťanské nedopouští, by školám byly opatřeny všechny pomůcky potřebné, leda v dlouhé řadě let zakupováním postup- ným. I v Praze jenom některé školy starší jsou opatřeny snad všemi pomůckami potřeb- nými, a to z dob, kdy vedle dotace řádné měly od obce pražské dotace mimořádné. Bylo znakem zpátečnictví v době okresního in- spektora školního Pilaře, neblahé paměti, že mímořádná dotace byla školám pražským odňata (70 K školám obecným, 350 K školám měšťan- ským).
Praha
14 article
Letos toto zpátečnictví se opakuje Zatím, co pro školy venkovské dotace nor mální uznává se skrovnou a žádá se roz hodně její zvýšení, snižuje obec „králov ské zlaté“ Prahy i tuto skrovnou dotaci a ně kterým školám svým vyměřuje pro letos na po- můcky peníz menší, než jakého se dostává škole v nejzastrčenější vsi! Známe, že obec pražská je v nemalé tísn finanění a že musí spořiti v každém od- větví své správy — že však počíná spořiti na pomůckách názorných svých škol, nikterak ne- můžeme schvalovati. Že již dříve snížil a své roční příspěvky pro opatřování potřeb chud mládeži školní, mohlo se vykládati tím, že snad někde potřebami se plýtvalo a že nebude z toho újma na prospěchu chudých dětí, po- kreslí-li o několik sešitů ročně méně a budou-l téže učebnice užívati dva žáci; také dostává se chudé mládeži školní i odjinud podpor.
15 article
Avšak z nedostatku řádných pomůcek učeb ných bude míti škodu všecka mládež. Vždyí i staré školy, nejlépe pomůckami zásobené, ne- mají řádných pomůcek z nové doby, ale všeli- jak si vypomáhají zvetšelými pomůekami zastara- lými; dříve na př. ani nemohly si opatřiti dobrých map českých, obrazů ku přírodovědeckému, zeměpisnému a dějepisnému vyučování če- ských, poněvadž jich vůbec nebylo. Také te- prve v posledních létech objevily se řádné mo- dely ku prvouce a ke kreslení dle názoru — o tyto stanou se právě nejstarší školy pražské chudší. Ze snižené dotace budou musiti stare školy nahražovati nejnutnější pomůcky staré, které časem sešly, na pomůcky nové nevybude jim téměř nic! A tak může býti podstatně po- držen a zabaven všechen pokrok, který v po- sledních letech školstvím pražským začal va- nouti. Jeť namnoze vázán k novým pomůckám učebným — a tyto budou si moci opatřovati je- nem některé školy pražské, jímž dotace snížena nebyla. Pořizovati si však aspoň některé pomůcky ke vzdělávání vkusu, jak se nejnověji díti po- čalo, toho budou musíti asi všechny školy praž- ské se zříci. Nové čitanky, v oboru přírodověd- ném bohatší, budou vyhledávati také nový ch pomůcek — i v tomto směru nebudou s pravým užitkem školám pražským.
16 article
Víme, že bezpochyby to, co na starých ško lách na pomůckách se uspoří, přidá se na po- můcky školám novým — avšak toto opatření ne nalézáme správným. Když novým školám poři- zují se nákladem mnoha desítek tisíců nove budovy a nový nábytek — a to bez úspor, jež by zde mohly býti nepochybně vydatné, proč se jim nepořídí současně nákladem jednoho nebo dvou tisiců také potřebné pomůcky názorně? Vždyť ty jsou k vyučování rovněž nezbytné jako na př. školní lavice! Proto takové „hospodářství“ v obci pražské, které počíná spořiti na potřebách chudé mládeže školní a na pomůckách učebných, nemůžeme uznati a přičitáme je jenom nedorozumění.
17 article
Vždyť odpírati školám prostředků na obno- vování a doplňování názorného apparátu, s kle- rým nezbytně musí pracovati, znamená: pokrok, setva nastalý, páčiti zpět. Kdyby v tomto „ho- spodaření“ bylo pokračováno, dostavily by se nutně počátky konců školství praž- ského, které přece teprve od nedávna kráčí na cestě pokroku! A neběží jen o potřebný náklad. Třeb také péče o věci. Školy pražské na př. nejsou opatřeny řádně pomůckami pro prvé učení země- pisné, nemají řádných map ani vlastní o bce, Prahy, ani jejího okolí. Jediný plán Prahy, který k hromadnému vyučování celkem vyhovo- val, pořídila svým školám rada městská ji r. 1874 — dnes, pokud ještě se nerozpadl, ne- může vyučování sloužiti, poněvadž nynější Prahy neobsahuje, vykazuje jen čtyři „čtvrti“. Tak zvaný „Monumentální plán Prahy“ z r. 1885 nehověl školám proto, že užil dvou projekci: orthogonální a centrální; na něm perspektivní obrázečky budov pokrývaly celé ulice i náměsti.
Praha
18 article
Dnes tento plán hodí se tím méně, že také za- staral, také nynější Prahy neobjímá. Rácůva Mikuláškův plán Prahy pak je pro praž ské školy přece jen přiliš generalisován, maje na zřeteli potřeby škol venkovských, jimž ovšem stále dobře může sloužiti. Pro učení o okolí pražském jest, možno-li, ještě hůře postaráno. I pro ně opatřila rada městská svým školám r. 1876 nástěnnou mapu, která však již při svém vydání nevyhověla; byla jako nějaký smuteční plakát, posetý černými kroužky a přerytý černými čarami. Dnes ovšem nestačí, nejen pro nastalé změny, na př. novými drahami železnými, ale i proto, že právem klade se důraz i při prvém učení zeměpisném na fysi- kální povahu půdy, kterou znázorniti onen plán — zapomněl. Z těchto příkladův, jichž počet snadno by se dal rozhojniti, patrno, že na školách praž- ských není přebytek, ale nedostatek pomůcek učebných, a že není na místě náklad na ně snižovati, ale naopak větší ještě péč o ně vyvinouti.
Mikuláškův Praha
19 article
Jinak dostaví se počátkové koncův u vývoji českých škol pražských, které jistě ne- byly v úmyslu těch, kteří začali spořiti na místě rozhodně nepravém! Zkušenost učí, že beze škody na věci uspoř se na pomůckách učebných jen tehdy, odebírá- se táž pomůcka hromadně — jako to obe pražská učinila na př. při sbírce metrických měr a vah, při geologické sbírce z okolí pražského, při globech Felklových a pod. — nebo pod- nikne-li se nákladem vlastním. Ale k vyřízování (akových otázek není při obci pražské orgánu, jemuž by se vyřizování takových úkolů, s něž jen „úřadní“ rozumy nejsou, mohlo uložiti. Ani jiné opatření obce pražské, že toliž mají zby- tečné pomůcky školám se odebrati a dáti těm, jež jich nemají, tu nepomůže. Neboť v ústředním skladišti valnou většinou sejde se asi brak, jehož starší školy již potřebovati nemohou — ten však nevyhoví ani mladším školám! Něco jiného by bylo, kdyby zařídil se ústřední ústa v obee pražské pro pořizování vzorných pomůcek všem školám — ten by mohl za menší peníz v íce poříditi, jak se děje v cizině. Také hlási se tu stará myšlenka V. Náprstka, by zřídil se pro pražské školy kabinet ústřední, pro nějž by zvlášť nákladné pomůcky u vynikající jakosti pořídily se jenom jednou, ale sloužily by školám všem. Ale i pro tuto myšlenku není při obci pražské orgánu, jenž by ji řádně provedl — osa- mocený pokus se zakoupeným německým tellu- riem, v tomto směru nedávno podniknutý, se asi nevydařil.
Felklův V Náprstek
20 article
Proto zatím se přimlouváme za to, by obec pražská přestala s hospodařením na nepravém místě na školách svých, by nechtěla v tomte zpátečnictví jíti napřed. Zajisté právě praž- ským školám uložily se úkoly větší a práce stále obtížnější, k nimž nesmí se jim odpírati většíeh prostředků. Vždyť také peníz, tuto uspořený, nebude tak značný, by co znamenal pro millionový školský rozpočet Prahy. S jeho v zrůstem pak bude musiti se po- čítati — nejenom v mezích dosavadních zařízení, ale i pro nutná opatření nová: kárné třídy, čtvrlé ročníky při školách měšťanských, šesté třídy při školách obecných pro žactvo, jež do škol měšťan- ských nebude moci postoupiti atd. V těcht věcech musí Praha předcházeti příkladem ostatním větším obeím v království — spořením na názorných pomůckách a školních potřebách své mládeže navedla by počátky konců do- savadního slušného stavu svých škol, výsledku to ohromných nákladův a obrovské práce učitel- stva, zastupitelstva a úřadů po dlouhou řadu let. Pro učebné pomůcky novým školám pak nechť učiní se opatření, na tuto dobu jedině možné: na jich pořízení povoliti zvláštní, dostatečný peníz, o který jenom nepatrně zvýší se náklad na jich budovy a nábytek. Pak nebudou se otevírati budovy škol ve všem skvěle opa- třené, v jichž krásných kabinetech nalezají se krásné skříně, ale úplně — prázdné, které mají se naplniti na účet starších škol pražských! Schůze projektovaná za součinnosti »Komenské ho« a »Besedy učitelské« na 12. květen odkládá se po nové dohodě na dobu pozdější, jež se v ča oznámí.
Komenský Praha
21 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Šerm. ** O skvělém zdaru akademie Českého šer- mířského klubu, jíž zúčastnili se přední mistři francouzšli a italští, rozepisují se i zahraniční zejmena francouzské žurnály jako o velké události ze světa šermířského. Tak jeden z nejznámějších sportovních žurnálů, pařížský týdenník »Armé e Marine. Armes Sports réunis« věnujeo akademii Č. Š. K. velmi pochvalný článek pod titu- lem »Český šermířský klub Prague«, kde líčí průběh akademie a velký úspěch mistrů pařížských, Kirch boffera a Jesnvoixe, italských Barbasettího a San telliho, jakož i prof. Č. S. K. Fériauda a předs. Č. K. pana dra. Pinkasa a uvádí, že poslanec Rosetti přijel schválně z Bukurešti řiditi séanci. Též velmi čtený a oblibený pařížský list literární a společen- ský »Le Cri de Parise píše o této akademii, jež svým účelem ve prospěch ruských vojínů a přítom nosti francouzského mistra Kirchhoffera stala se »politickou demonstrací protiněmeckou«. Zdar velkého podniku »Česk. šermiřského klubu nalezá ohlasu i v cizině. Konstatujeme to s potěše ním a doufáme, že všichní přátele šermu českého soustředí se v tomto klubu, jenž je nejlepší svou činnosti, svou školou i representací.
Kirch Jesnvoix K Fériauda Rosetti Armý e Marin Bukurešť Times Sport Český šermířský klub Prague Cri jít Paris
22 article
Athletika a sportovní hry- ** Přední české kluby: S. K. »Slavia« a A.C »Sparta« hrají dnes v cizině. »Slavia« vybojuje zápas v Berlíně proti klubu »Union« a »Sparta« utká se v Pešti s nejlepším tamnějším mužstvem »Budapesti Torna Clubu«. Obé mužstva česká odjela s úplným prvními mužstvy a provázena jsou čelnými sportov- níky z Prahy. Še »Spartou« do Pešti odjel též pan V. Rudl. ** Akademický sportovní klub pořádá III. mezi- národní turnaj tennisový ve dnech 20—25. května Program: Hry otevřené: I. Mistrovství zem koruny české posluchačů výsokých škol. (Obh. Čiste- cký I. Č. L. T. C.) II. Putovní cena A. S. K. pro pány. Obh. Jánský (I. Č. L. T. C.) III. Putovní cen A. S. K. pro dámy. Obh. E. Mattuch. (L. T. C. Prag- IV. Mistrovství zemí koruny české v damské čtyřhře. Obh. Weinzelt—Reiser. (L. T. C. Prag.) V. Čtyřhra pánů. Hry zavřené: VI. Dvouhra pánů (I. a II třídy). VII. Dvouhra dam. VIII. Čtyřhra pánů. IX. Hra párů (dam a pánů). * Dnes 8. t. m. braji o 4. hod. odpolední na hřišti na Letné Reserves S. K. Slavie — Č A. a F. K. na Král. Vinohradech. Soudce p. Steiner. — Před tím o 21/4 hod. Slavia- Ju- niors. — A F. K. SmíchovI. -- Dopoledne o 9:/2 hod. Old Peisertians. — Alte Herrn F. C. Sport- Favorit. Soudce p. Herrmann. ** Na hřišti Č. A. a F. K. na Král -Vinohradech konají se dnes tři footballové zápasy O půl 3. hodině S. K. Vinohrady 03 : Sk. Slavoj. o půl 5. hod. C. A. a F. K. »Elita« : Sk. Praha—VIl. o 6. hod. Č. A. a F. K. III.: Studentský team. Z oyklistského ruchu.
A C L T C E Mattuch Praga Reiser Král Steiner F K Smích Herrmann Berlín Pešť Praha Jánská Č A Vinohrady Slavia Sparta Budapest torna klub Praga II třída Letná Reserves S . K Old Peisertian Alt Herrn F . C . sportFavorit Slavoj putovní cena A . S . K
23 article
** Dnes koná se distanční závod Vídeň- Znojmo-Brno. Ve skupině »závodníků« přihlášeno jest 17 jezdců. Mezi nimi člen české cykl. jednoly »Blesk« z Vídně, Karel Viták, člen »Hellasu« (Brno) R. Novák. V oddílu turistů došlo 29 přihlášek; mezi těmito hlášen též Otto Wokurka, na kterého se starší cyklisté jistě dobře pamatovati budou, zejmena ze závodů v Poděbradech. Roku 1897 pořádán též na této trati distanční závod, který vyhrál P. Grüssner v znamenitém čase 5 h. 9 m. Druhým byl Gillemot. Tenkráte doprovázel účastníky automobil (benz. vůz), vlastně měl doprovázet, neb týž potřeboval k ujetí trati Vídeň-Brno 151/2 hodiny. Jak se časy měníi »Zpravodaje« klubu velocipedistů »Slaný« vyšlo 3. číslo ročníku II. Z velice zajímavého ob- sahu vyjímáme: Výlet do Rakovníka pořádán bude dne 15. května (tamtéž výlet pořádají: Č. K. V. a Č. K. V. »Král. Vinohrady«). Klubový výlet k ryb- níkům řenčovským konán bude v některý sváteční den ke konci května. Výlet na Šumavu (též jen pro členy) rozvržen na 9 dní. Datum ještě neustanoveno. První výlet pořádán dne 1. května do Mšece za úča- stenství 17 kolařů a 3 motocyklistů. Krkonošský večei (dne 26. března) vydařil se znamenitě a zejmena přednáška p. Mrskoše z Prahy: »Z pohádkové říše mocného Krakonoše« všeobecný zájem upoutala. Klub opět věnoval ve prospěch Ú. M. Š. k uctění památky zesnulého svého člena p. inž. J. Mareše na místo věnce obnos 10 K. Obsah doplňuje ještě celá řada zajímavých zpráv mistních a klubových.
Viták R Novák Wokurka Gillemot Král Mrskoš M Š Ing J Mareš Vídeň Znojmo Brno Poděbrady Slaný Rakovník Šumava Mšec Praha Hellas
27 article
** Slavnostní projíždka veslařská na počest zahájení trainingu uspořádána bude veslařským klubem »Slavia« ve čtvrtek dne 12. května t. r. o 11. hod. dopolední kol ostrova Střeleckého. Původně bylo pomýšleno, by vyjiždky té zúčastnily se všechny tři pražské kluby veslařské, což by bylo mělo ráz jarní projíždky všech veslařů pražských; ježlo však následkem značných překážek technických (stěho- vání lodí atd.) oba kluby, umístěné na hořejší Vltavě »V. K. Blesk« a »R. C. Regalta«, své spolu- působení odřekly, pořádá tuto pouze »V. K. Slavin«. Za tou příčinou provedena byla ve »V. K. Slaviae ve dnech minulých mobilisace členstva a dle dosa- vadních přihlášek a disposic dopadne projíždka ta as nad očekávání dobře. Obecenstvu, nalezajícímu se v dobu tu na nábřeže císaře Františka aneb na novém mostě kamennému Národního divadla, naskytne se neobyčejná podí- vaná, jelikož vyjíždka v takových rozměrech, jak je proponována, dosud na Vltavě uspořádána nebyla.
Regalt Slavin Slaviae František Vltava Slavia národní divadlo
29 article
** Z Brna se nám píše: Po mnoha létech teprve účinkuje na nás sportovní ruch z království Působí sice slabě, poněvadž se proti němu staví »naše poměry«, ale působí přece. V čelo postavili s mladí, výbojní lidé, kteří směle pohlížejí do bu- doucna a nebojí se překážek, které se jim v cestu kladou. Za pomoci hrstky starších, zkušených pustil jsme se do práce . .. Přípravná schůze Sportovního klubu pro Brno konala se v Besedním domě v místnostech Českého čtenářského spolku 28 dubna. Inicialiva ke zřízení střediska sportsmanů všeho druhu vzešla z kruhů vysokoškolského studentstva. Podporována známými sportsmany a přátely sportu p. pokladníkem Haus- manem a p. prof. Karáskem dostoupila již do stadia rozřešení. Schůzi navštívil prorektor p. Ursíny, pan prof. Bertl, ředitel obchodní školy p. Fišara a několik jiných interessentů. Stanovy vypracoval pokladník p. Hausman, které debatou byly propracoványa stylisovány. Na schůzi zvoleno bylo komité, které hude všechny přípravné práce prozatím provádět V programu zahrnuty jsou všechny moderní sporty- od 60 kr. do zl. 11.35 za metr. — Poslední novinky! — Vy- placené a již vyclené dodá se do domu. Bohatý výběr vzorků obratem
profesor Karásek Ursíny Bertl Fišar Hausman Brno 28 duben Hausa
47 article
nejnovější dílo Pavla a Viktora Marguerittů, vychází prá- vě v autorisovaném překladu českém V. Unzeitiga. „Komunou“ zakončují bratří Marguerittové svůj znamenitý cyklus historických románů, k nimž vzali si námět z nejpohnutější epochy novodobých dějin Francie. V „Pohromé“ vyznačen jimi počátek války francouzsko-německé až ku vzdání Met, ve „Zlomeném meči“ a později ve „Chlapících“ vylíčen další průběh osudné této války, a závěrečný obraz velikého cyklu, „Komuna“, předvádí nám líceň neblabých občanských bouří ve sklíčené Paříži. Vypravovatelské přednosti bratří Marguerittů jsou s dostatek známy z dél výše řečených, a stačí zúplna, připomeneme-li, že svěžest a sílu svoji bez umenšení udržují až do konce veli- kého cyklu. Žádejte 1. sešit na ukázku. Celé dílo vydáno bude ve 22 až 24 sešitech po 24 haléřích. Od těchže spisovatelů: illustr. V. Černý, stran 679. K 4.20 Pohroma váz. K 5.40. j illustr. V. Černý, stran 576. K 3.60 10568 UnlapiCl váz. K 480. Příšti týden vydáme sensační novínku: Dr. H. v. SCHULLERN
Pavel Viktor Margueritt V Unzeitig Marguerittová Margueritt V Černá doktor Francie Met Paříž pohroma váza UnlapiCl váza