5
article
těchto sympatií hoden a že i jebo sympatie.
které přináší národu francouzskému, nejsou
sympatiemi od včerejška, nýbrž že přestály těžké
zkoušky, takže přátelství francouzsko-české jest
pevným a nezdolným. Děkuje za vzácnou ná-
vštěvu a provolává slávu hlavnímu městu Fran-
cie, které jest také hlavním městem světa.
(Pochvala.)
Francouzský konsul v Praze pan Colomies
pravil, že měl již několikrát příležitost promluvit
ve středu zástupců královské Prahy a účastniii
se projevů česko-francouzských. Dnes však jest
zvláště velmi šťasten, že ponejprvé jest v Praze
vedle jiných vynikajících zástupeů přijat také
oficiální zástupee francouzské vlády p. Chapsal.
Jsem přesvědčen o tém, že si zachová překrásné
vzpomínky na tuto svoji návštěvu a doufám, že
ministru obchodu a průmyslu bude tlumočiti
toto sympatické přijetí i že mu podá zprávu
o všem, co zde spatřil. Pan konsul pozvedl
pohár na zdar výstavy, ku poctě Prahy a na
slá a českého národa. (Hlučná pochvala.)
Oficiální zástupce francouzské vlády pan
Chapsal pravil, že je šťasten, že byl vyslán
do Prahy, která jest známa ve Francii jako
zlatá Praha, do města, které se ve Francii těší
hlubckým a vřelým sympatiím. Vidí na vlastní
oči, jak nadšeně jsou přijímáni jeho krajané
v tomto nejen nejkrásnějším městě, ale i městě,
kde každý kámen má svou historii a kde vše-
chno obyvatelstvo naplněno jest pocity upřím-
ného přátolství a vřelých sympatií k jeho vlasti.
Colomies
Chapsal
Fran
Praha
Francie
6
article
Má za to, že bude moci vládě republiky fran-
ccuzské, kterou při těchto krásných slavnostech
zastupuje, referovali, že shledal v národě českém
národ, který sympaticky sleduje snahy Francie, ž
shlednl v něm národ kulturně vysoce vyvinutý.
klerý, obývaje zemi vším požehmnanou, má ve-
liký význam ve světovém zápase národů. Ko
blahu a rozkvětu milého národa českého, který
je hoden pozornosti nejen Francie, ale i celého
světa, ke blahu krásné jeho země povznesl svoji
číši. (Illučná pochvala.)
Nálada až do konce byla velmi srdečná
povznášející. Bylo těžko loučiti se s milými
hosty a opustiti velice vkusně a nákladně vyzdo-
bené místnosti restaurantu Filipova. Dekoraci
obstarala firma Prinnova spolu se zahradníkem
Börgermcistrem a budila obdiv všech zúčast
něných. Vypravení tabule byle zvlášť originálni
stoly okrášleny vonnými květy a vkusnými sto-
jánky na ovoce. Slovanské trikolory zdobily ta-
buli i splývaly se stěn. Kuchyně restauracep
Filipa byla znamenitá.
Filip
Francie
restaurant Filipův
Prinnov
Börgermcistr
7
article
Slavuostní přijetí delegace pařížské
na radnici staroměstské.
Včera o 4. hodině odpolední byl nejhlav-
nější bod programu návštěvy delegace pařížské:
přijeti na radnici staroměstské primátorem drem.
Grošem a celým zastupitelstvem král. hlav.
města Prahy. Členové municipality s p. presi-
dentem Chériouxem v čele, ozdobeni odznaky
svých hodností, přijeli, provázeni p. konsulem
Colomiesem a vicekonsulem Luceiardem a vstou
pili, u vehodu pozdraveni členy vítacího ko-
míté, do velké zasedací síně radnice staroměst-
ské, klerá k téte příležilosti byla bohatě kvěfi-
nami a perskými koberci ozdohena.
Starosta p. dr. Groš, maje rovněž odznaky
své hodnosti, přivítal vzácné hosty náslodujíe
francouzskou řeči: „Pánové, jsem velice šťa
sten, že mohu pozdraviti jménem města Prahy,
hlavního města království českého, delegaci mě-
sta Paříže s panem Chériouxem, presidentem
městské rady v čele, jež přišla mezi nás, aby
navštivila přátelsky s námi výstavu, uspořáda-
nou obchodní a živnostenskou komorou v Praze
na počest 60. výročí panování našeho vzneše-
ného mocnáře. Projíždějíce včera krajinami naší
drahé vlasti české mohli jste pozorovati, jak
česká země jest plna nadšení a jevíc povždy
pohostinnost k cizineům, kteří ji navštěvuji,
projevuje ji zvláště k těm, kteří jsou, jako vy,
přáteli jejími. Slova: Volnost, Rovnost, Bratr-
ství, nebyla marně proslovenu s výše francouz-
ské civilisace a naše vlast, jejíž nové národní
obrození počíná koncem XVIII. a počátkem
XIX. století, bude vždy vděčna Francii, jež pro-
hlásilu tak slavně rovnost občanskou a rovnost
národů.
Groš
Colomies
Luceiard
doktor
Chérioux
Praha
Paříž
Francie
živnostenský komora
8
article
Během slavnosti a uvílání, pořádených
v tomto památném roce, radnice staroměstská,
jež stala se tak často dějištěm velikých udá-
lostí naší národní historie, byla zvláště šťastna,
že muhla přivítati četné Francouze a Slovany.
V měsíci červenci tohoto roku konal se v této
radnici Slovanský kongres, jebož zúčastnili se
delegáti všech slovanských národů, aby se ura-
dili o svých společných zájmech, zvláště ve
třech směrech: mravním, duševním a hospodář
ském. V proudu nadšení, probuzeném přátel-
skou a srdečnou vzájemností tolika národů,
spojených svazkem krevním, bylo s veřejnou
pochvalou vysloveno uznání právní rovnosti
všech národů slovanských a práva, aby kaž-
dému z těchto národů přiznán byl svobodný
vývoj jeho individuality. Po dnech slovanských
přicházejí dni francouzské a jest to věru slav-
nostní závěr, jest to slavnost všech slavností
pro naše srdce, jež bijí stejně s vašimi. Francie,
ta Francie jemná a milovaná, pojí se zde se
Slavií na poli míru, na poli společných zájmů
a jest to radostný ozvuk práce, ten tlukot tichý.
jenž vznáší se nad hlavami našimi, aby tak
zřejmý výraz dán byl našim klidným a mírným
touhám a naší sile zároveň. „Ve spojení jest
síla“ a toto spojení našich ideí, našich citů a
našich zájmů jest nejlepší zárukou našeho dáv-
nébo přátelství, které nevzniklo včera a které
bylo jednou potvrzeno krví na válečném pol
Kreščackém.
Francouz
Francie
Slovan
Slavia
polo Kreščacký
9
article
Jste nám vítáni, drazí přátelé a hratří a v
zdech naši radnice, jež pochází z dob Karla IV.
který byl adoptovaným synem Francie a velikým
obdivovatelem Paříže, v siních této radnice
staroměstské žije myšlenka přátelství franeouz-
sko-českého, jež jest stále úrodná a svěží. Jmé-
nem této veliké ideje mám čest přivítati delegaei
města Paříže v Praze a v Čochách. Ať žije
Paříž, (česky:) Paříži a delegaci paařížské a je-
jimu presidentu p. Chěriouxovi „Sláva!“ (Hluč-
ná pochvala.)
President obecní rady pařížské pan Adolí
Chériouz, vynikající člen radikálně-socialistické
strany, pravil: „Jsem jako tlumočník svých
druhů z obecní rady. Děkuji vám, pane starosto.
za vaše srdečná slova. Jsme jimi hluboce dojati.
Vidíme v nich nový výraz hluboké sympatie
kterou má obec pražská pro municipalitu paříz-
skou. Vzdávám tyto díky též šlechetnému obyva-
telstvu českému, statečním občanům pražským
kteří nás přijímají tak bratrsky. Jim přináším
vroucí pozdrav Paříže. Jejich nadšené přijet
vyslovuje hlasitě jejich lásku pro Franeii a cití-
me nevylíčitelnou radost, že jsme tak milováni
ne jako cizinci, ale jako krajani, jejichž srdce
tuli se k vašemu srdci. Tyto pocity nás nijak
nepřekvapují. Jsou staré, dávné, zakotven
v hloubi našich duší. Čechy a Francie často
byly sdruženy v upřímném přátelství a často
šly pod společným projevem. Řečník s vděč-
ností vzpomíná na historické momenty, dokazu-
jící přátelství česko-francouzské, zejména smrt
českého krále, jenž padl u Kreščaku. Dále po-
ukazuje na vládu Karla IV., jenž udržoval nej-
přátelštější styky s Francil. Čechové projevoval
Francii sympatie i ve chvilích nejbolestnějších.
Karel Iva
Jim
Čecho
Francie
Paříž
Praha
Čochy
Čechy
Adolit Chériouz
10
article
Francie nezapomene, že Čecbové na svém sně
mu protestovali proti odtržení Elsaska od Fran-
cie. Tyto vzpoménky dokuzují, jak staré a hlu-
boce zakořeněné jsou svazky mezi oběma ná-
rody. Pochopite, že naše společné ideály, naše
stejná láska pro neodvislost a svobodu, tatáz
touha žíti a zachovati svá národní práva a náš
národní duch, činí tyto svazky nezrušitelnými.
Důkazy naší lásky společné se neustále opakují.
Není tomu dávno, co dolegáti městské rady
pražské přispěli nadšeně do Paříže, aby se
zúčastníli naší manifestace práce, kterou byla
naše světová výstava a aby s námi slavili sto-
lotou památku našeho nesmrtelného V. Huga.
S nadšením jšme je přijali a projevili jsme jim.
jak drahocenné je Francii přátelství vždy věr-
ných Čechů. Ještě včera naši druhové z obecn
rady pařížské se přesvědčili, jak vroucí a upřím-
ně je přátelství českého lidu pro zástupco Fran-
cio. Přicházíme znovu k vám, abychom pozoro-
vali poklady vaší výstavy, která dokuzuje život-
nost a mocný vzmach vašeho národa. Jsme
šťastní, že se nalézáme ve vašem slavném mě-
stě, v ohnisku civilisace, kde bije vždy srdce
české vlasti, že jsme hosty Zlaté Prahy, která
je jedním ze skvostů z měst evropských. Jsme
hrdi na projevy lásky, jež nám dalo vaše oby-
vatelstvo. Děkujeme vám všem, kteří jste nám
připravili tyto opojné chvíle. Děkujeme drahému
lidu vašemu, roztomilým ženám českým, ktere
házejí nám vstříc květiny. Naše vděčnosr jest
nekonočná. Děkuji p. starostovi a městské radě.
Čecbová
Hug
Čecho
Fran
Francie
Paříž
Praha
11
article
Vive la Bohěme! Vive Prague! Vive la race
tchěque! Sláva Čechům! Sláva Praze!
(Bouřlivá pochvala a potlesk.)
Po tomto slavnostním aktu uvedeni byl
hosté do staré zasedací síně, kde připraven by
vzornou péčí reslauratéra p. Krátkého skvělý
buffet, při němž volice srdečně oslovil hosty
bývalý primator p. dr. Podlipný. Promluvil pism-
nou frančinou: Dovolte mi několik slov. Vaníček
řekl v poledne, že přátelství naše není nove.
Čecho
doktor
Podlipná
Vaníček
Praha
Creative Prague
12
article
Tím vzbudil některé upomínky pro nás i peo
vás příjemné. Bylo to za vlády hr. Taaffa, kdy
se spojila Česká obec sokolská jako u vás
Union des gymnastes. Tehdá sjednotili jsme se
navštívit výstavu v Paříži. Ale naše vláda ne-
chtéla to dovolit. Šel jsem přímo k minister
skému předsedovi, ale on nechtěl přes to vý
pravu dovolit. Já řekl, že půjdeme přece a šl
jsme r. 1889 do Paříže. Náš kroj nebyl znám.
měli nás za Uhry, ale my jsme pronikli. Pan
Sansboucf připravil nám skvělé uvitání na rad
nici, kde byl také p. Gay, nyní zde přítomný
Byli jsme skvěle pozdraveni a přijati. Pan Sans
bocuf a druhové navštívili nás r. 1891 při nas
I. jubilejní výsťavě. Byl zde skvěle přijsit, ale
to nebylo nic proti tomu, jak jsme byli přijat
my v roku 1892 při výpravě v Nancy, v Lune-
villu. My to nikdy nezapomínáme a nemůžeme
se nikdy odvděčiti. Řečník přípil na přátelstv
francouzsko-slovanské. (Hlučná pochvala.)
Pan Chérioux děkoval dru. Podlipnémt
za vzpomínky na četné výpravy Sokolstva do
Francie a za jeho upřímný přípitek
V srdečném rozhovoru setrvala společnos
pospolu až do 6. hod. odpolední.
Přátelský večírek na počest fran-
couzských hostů města Prahy pořádá ve čtvrtek
dne 10. t. m. spolek »Alliance Fran-
caise« v salonech »Domácnosti« (Lazarská
ul.) Pro nedostatek času nebudou členům ro-
zeslány zvláštní pozvánky. Členové mohou si
za průkaz členským listkem vyzvednouti vstu-
penky u pana prof. J. Pichona, Myslíkova ul.
č. 20, nejdéle do úterka dne 8. t. m. do 12
hod. polední. Poněvadž pozváni budou též vy
nikající přátelé slovanských národů, známá
publicistka paní Juliette Adamová a n
slovo vzalý slavista Louis Léger, lze očeká-
vati velmi četnou návštěvu. Vstup i bufet pro
členy a zvané hosty volný. Začátek veliee
přesně o 8. hod. več.
Taaff
Sansboucf
Sans
Chérioux
profesor
J Pichon
Adamová
Léger
Paříž
Uhry
Nancy
Lune
Francie
Praha
lazarský ulice
Myslíkův ulice
Alliance Fran
13
article
III. mezinárodní sjezd obchodních
komor v Praze.
Zprávu o zahájení kongresu, ve včerejším
odpoledníku, doplňujeme některými podrobnostmi
Arcivévodu Karla Františka Josefa, který
přijel v průvodu svého pobočníka prince Lob-
kowicze, očekávali před vstupem do průmyslo-
vého paláce starosta měst pražských dr. Gros.
president výkonného výboru kongresu hr. Mar-
tinic, místodržitel hr. Coudenhove, předseda stá-
lého komitétu sjezdového Canon Legrand, mi-
nistr obchodu dr. Fiedler a president obchodní
komory Řivnáč. Za zvuků císařské hymny
vstoupil arcivévoda do průmyslového paláce
provázený voláním »Sláva!« a »Hoch«!
Předseda výkonného komitétu sjezdu hr
Jindřich Clam Martinic učinil své proslo-
vení v řeči francouzské (oficialní řečí kongresu
pokračoval česky a dokončil řeč německy-
Areivévoda Karel František Jo sef.
oděný v uniformě nadporučíka dragounského
pluku, odpověděl francouzsky, česky a německy
a prohlásil kongres za zahájený.
Po druhém proslovu hr. Martinice
promluvil ministr obchodu dr. Fledler a síe
nejprve česky, potom německy a francouzsky
Starosta měst pražských p. dr. Groě.
jehož řeč uveřejnili jsme ve včerejším odpoled
niku, promluvil pouze česky. President ob-
chodní a živnostenské komory pražské p. cís.r.
Rivnáč proslovil řeč česky, německy a fran-
couzsky. Jménem výkonného výboru jubilejní
výstavy česky, německy a franeouzsky promluvil
místopředseda průmyslník Riedl z Rieden-
steinů.
Na to Canon Le Grande, presidení
stálého výboru sjezdového, ujal se slova k ob-
sáhlejší řeči, v níž poukázal na dosavadní průběh
kongresů, jmenovitě pak na kongres loňske
Karel
František
Josef
doktor
Gros
Coudenhove
Fiedler
Řivnáč
Jindřich
clam
Martinic
Karel František
Fledler
Gro
Riedl
Praha
Mar
Rieden
kongres
Canon Le Grand
Canon Legrand
14
article
v Ostende, ve kterém bylo sjednáno, aby příšt
sjezd konal se v Praze. To stalo se zvláště
přičiněním zesnulého pana Voitla, jehož činnost
řečník vzpominá. Řečník pak poukazuje na
význam těchto sjezdů obchodních komor a vy-
slovuje potěšení, že účastníkům bylo popřáno.
aby svůj III. sjezd mohli konati v Praze, ve
středisku, jež vyniká tak neobyčejným roz-
machem průmyslovým a v němž jsou některé
závody, které nemají rovna v celé říši, ba
v celé Evropě. My dovedeme oceniti tuto pro
nás důležitou okolnost a ubezpečujeme, že
okážeme, jak hodni jsme tohoto rámce, v němž
letošní kongres náš se koná. Avšak nezapo-
meňme, že ještě za jiné okolnosti koná se náš
kongres. Jest to jubileum panovníka. Stařičký
panovník, ohlížeje se na zad počátku svého pa-
nování, může posouditi onen ohromný pokrok
který za Jeho 60letého panování v celé říš
se stal.
Voitl
Ostende
Praha
Evropa
15
article
Dále děkoval řečník všem členům čestnéh
předsednictva, jmenovité baronu Aehrenthalovi,
ministrům Korytowskému, Fledlerovi, Derschat
tovi, Ebenhochovi i bývalým ministrům dru
Fořtovi, ryt. Randovi a Baernreitrovi, dále
místodržitelovi hr. Coudenhovovi, starostovi dru
Grošovi a presidentu obehodní komory Řivná-
čovi a vyslovil diky i všem ostatním členům
výboru čestného, zástupcům vlády, zástupcům
města, země, ústavů bankovních, universit, sboru
konsulárnímu, zástupcům tisku a všem, kdož se
byli přímo zůčastnili na zdaru dnešního kon
gresu, v jebož čele uetíváme jmenovitě váže
ného presidenta hr. Jindřicha Clam-Martinice
Řečník na to rozvíjí význam všech dosavadních
sjezdů komorních a ukazuje na nejdůležitějšt
body, jež sjezd má na svém programu. Shrnuje
výsledek dosavadních porad a rozebírá výsledky
porady v Ostende a dotýká se jednotlivých refe-
rátů, jež tam byly předneseny, na nichž dále
se pracuje a jež doručeny budou členům kon-
gresu. Řečník ke konci doufá, že všechny tyto
otázky na přítomném sjezdu budou s toužeb-
ností a s tímže zájmem projednány, jako se
stalo na všech sjezdech předchozích, děkuje
všem účastníkům sjezdu za jejích přitomnost a
vyslovuje naději, že přílomný sjezd v každém
směru bude provázen nejlepším zdarem. (Hlučná
pochvala.)
Na to srcivévoda povstal, rozloučil ses
starostou drem. Grošem, ministrem drem.
Korytowský
Fledler
Derschat
Fořt
Randa
Baernreitr
Coudenhove
Groš
Jindřich clam
Martinic
Ostende
16
article
Fiedlerem, Canonem a místodržitelem.
O 3. hod. odpolední shromáždili se účast-
níci sjezdu v paláci obchodní komory na Jo-
sefském náměstí, kde schůzi zahájil hr. Clam
Martinic, předseda organisačního komitétu.
Navrhl, aby bylo zvoleno předsednictvo sjezdu.
Pan Strausa z Antverp žádá, aby předsednictvo
sjezdu se ujalo předsednictva organisačního ko
mitétu. Do předsednictva mimo to nechť jsou
přibrání pp. Ganon Legrand, president,
a E. Jottrand, generální sekretář permanent-
ního komitétu sjezdů obchodních komor. Hrabě
Clam Martinic děkuje za zvolení a projevuje
upřímnou radost nad tím, že mu je popřáno,
vítat v staroslavné Praze tak četné a vzácné
hosty. Dálo navrhuje, aby sjezd poslal pozdrav-
ný telegram cleaři. (Přijalo.] Hrabě Clam Marti
nic žádá přodlsedu permanentního komitétu pana
Canona Legranda, aby se djal předsodníctva
Po řeči p. Kämpfa přodseda navrhuje, aby se
okamžitě přikročilo ku projednání olázek, na
cházejících se na pořadu dne a žádá, aby dele-
gáti jodnotlivých zemí ještě dnes se dohodl
o kandidátech, kteří mají býti navrženi do per
manentního komitétu sjezdů obchodních komor
Prvním bodem sjezdového jednání je otáz-
ka o mezinárodním zákonodárství, týkajícíms
jednotnosti směnky. Přodseda uděluje slovo ofi
ciálnímu zástupci Hollandska pana Eversynovl
Fiedler
Martinic
Straus
Ganon Legrand
E Jottrand
Canon Legrand
Eversynovl
sefský náměstí
Antverpy
Praha
Canon
17
article
Pan Ever'syn: Jsem štasten, že mohu ván
sděliti, že vláda holandská v souhlasu s něme-
ckou a italskou vládou rožhodla se splnit přán
milánského kongresu a svolat kongres, jenž by
ustanovil základy mezinárodního práva směneč
ného. Sdělení pana Evérsyna je přijalo s povdě
kem na vědomí a stalo se v značné míře směro
datným pro další jednání sjezdové. Po Eversy
novi ujal se slova p. Kämpf a v dlouhé řeči
podepřené četnými příklady, dokazoval, že účel-
ná práce v otázkách takového rázu, jako mezi-
národní urovnání směnky, může se státi jen za
součinnosti oficiálních zástupců států a že kon-
gresy samy o sobě kladných výsledků nemohou
docíliti. Má-li být práce soustavná, je nutno, aby
ji předcházela práco na místě v každé zemi
zvlášť. Za tim účelem dopořučuje, aby v jedno-
tlivých státech se utvořily komise z obchodníků
a právníků, které by shromáždily a systemati-
sovaly látku, týkající se mísíních zvyků v užívání
směnky a sdělovaly výsledký své práce komisim
jiných zemí. Tímto způsobem by se pozvolna
nahromadily prvky, nutné pro jednolný zákon
o směnečním právu.
Ever
Evérsyna
18
article
Pan Valéne Mobile vítá podnět vlády
holandské, myslí však, že v očekávání konfe-
rence nelze skládati ruce, ale mutno pracovat
k odstranění přokážek, znesnadňujících užívání
směnky. Navrhuje, aby okamžitě se pracovalo
k tomu, aby jednotlivé státy stanovily percentu-
ální poplatek za každou směnku a aby tento
poplatek byl jednotný pro kuždou zemi. Po řeči
pana Strausse, jenž děl, že brusselská konferon
ce nepřišla k žádnému výsledku jen proto, že
nebrala dostatečného zřetele na detaily, ujal
se slova sir Th. Barelay. Anglický řečník míní,
že nyní, kdy otázka uzráála, zajisté se dostane
do předu. Doporučuje, aby byla zvolena zvláštn
komise, jež by prozkoumala různé podané na-
vrhy a podala jednu reseluci. Do debaty dále
činně zasáhli pp. Hammerschlag, Soetber, H.
Valéne
Strauss
Soetber
19
article
Dave, Peretz, Lehmans, A. Réals. Nepodávajíce
zvláštních návrhů, uznávají potřebu zavedení
jednotného řádu ve směnečném právu. Pan
Lehmans nechce se kojiti lichými nadějemi a
žádá pro počátek aspoň to, aby směnka, jež
byla podrobena formalitám v jedné zemi, mohla
volně cirkulovat v zemi druhé. Pan. Peretz,
delegát varšavského birževého komitétu, stěžuje
si na to, že v Rusku jsou tři různá zákonodár-
ství pro směnku: v Rusku, Polsku a Finsku.
Pan Réals praví, že Evropa by si mohla vzít pří-
klad ze Spojených států, kde je jednotné zákono
dárství pro 45 států ze 47. Pan Chapsal, oficiál
ní zástupce francouzské vlády, zasahuje účelně
do debaty a praví, že svolání mezinárodní kon-
ference holandskou vládou zjednodušuje otázku
Dle jeho názoru hlavními činiteli zůstanou vždy
jen kruhy interesované, poněvadž k obchodním ko-
morám se obrátí vlády, aby se poradily s nimi
o otázkách. jež se budou projednávat na kon
ferenci. Pročež navrhuje náslodující resoluci
jež po poznámkách pp. Amenguala, Hambur
gera, Barclaya, Allarda byla jednomyslně akla
mací přijata.
Resoluce zní: :
Kongres ratifikuje přání při dřívějších kon-
gresech v Miláně a Luttichu vyslovená, týkajíc
se sjednocení mezinárodního práva směnečného
a členů kongresu, aby působili u svých vlád
k tomu, aby vybověly přání holandské vlády k
svolání mezinárodního kongresu k pojednání
o těchto otázkách. Kongres vyslovuje přání, aby
tato konference sestávala z obchodníků a práv-
níků a aby práce v každé jednotlivé zemi pro-
vedena byla zástupci obchodu, průmyslu a oan
kovnictví. Schůze na to skončena. Příští schůze
stanovena na pondělí 7. září o 10. hod. dopl.
Účastníci pak se rozošli, aby připravili se
k slavnostnímu přijetí na hradě pražském.
Dave
Peretz
Lehmans
A Réals
Réals
Chapsal
Barclaya
Allard
Rusko
Finsko
Evropa
spojený stát
Milán
kongres
20
article
Slavnostní přijetí ve hradu
pražském.
Opět jednou zaleskl se majestátní královský
hrad pražský v jasu skvělé slavnosti. Osaměl
nádvoří hradu, jiné večery naplněná melancho-
lickým tichem, přerušovaným jen ozvěnou kro-
čejů ojedinělých chodců, zazněla rušným ra-
chotem nekonečné řady přijíždějících vozů
Hrad pražský oživl a vzplanul v lesku neoby-
čejně okázalé a distingované večerní slavnosti
která byla slavným uvítáním zástupců mezi
národního kongresu obchodních a živnostenských
komor arciknižetem Karlem Fran
tiškem Josefem.
Okolí hradu, vždy tak zamlklé a pusté.
oživlo zástupy zvědaveů, pozorujících řady voze
a automobilů, přivážejících na hrad sezvané
hosty. Na rampě, vedoucí ke hradu, vzplanuly
flambony. Na druhém nádvoří kolem hradní
kaple kupily se fiakry a ekvypáže.
Postraním vehodem, vedoueím ke kance-
láři zámeckého hejtmanství, kráčeli pozvaní
jasně ozářenými korridory mezi řadami slubů
v livrejích do španělského sálu, kde se konal
akt slavnostního přijetí. Pohled na krásný sál
španělský, tak ušlechtile elegantní svou roztomi
lou a vznešenou arehitekturou, tak přivětivý
svými bělostnými skulpturami, byl oslňující. Ti-
síce svíček plápolalo v pozlacených lustrech
rozlévalo svůj mírný jas na bělostné stěny sálu
a odráželo se ve velkých zreadlech. Na lesklých
parketách nesmirného sálu shromažďovala se
brillantní společnost. Uniforem bylo celkem
málo. Pouze několik vojenských krojů, zlatem
vyšité fraky konsula francouzského a anglického
a flalový talár jakéhosi eírkevního hodnostáře
Jinak se černal sál jen fraky. Ovšem třpy
řádů, velkých i skromných, pyšných i exoti-
ckých, probleskoval tou černou massou a vrhal
jakýsi pestřejší ton do slavnostní vážnosti shro-
máždění.
Fran
Josef
hrad
21
article
Hosté počali se sjížděti záhy po 7. hod.
O pořádání sálu se starali zámecký hejtmanp.
Zapletal, dvorní hospodářský sekretář baron
Štyfl. Přípravy k cerelu, sestavování zástupeů
cizích obchodních komor, kteří měli být před-
staveni areivévodovi, prováděli předseda sjezdu
obchodních komor hr. Jindřich Cla m-Marti-
nic, prine dr. Bedř. Lobkovic a dvorní
komisař p. M ar tinz.
Rozhovor shromáždění rázem umlkl, když
v 8 hodin otevřely se průčelní dvéře, vedoue
do soukromých komnat arcivévodových a dvorní
komisař Marlinz dal znamení, že se blíží arci-
vévoda. Hned na to objevila se štihlá postava
mlad stvého arcivévody v uniformě dragounskéh
důstojníka. Provázel ho přednosta komory prine
Zdenko z Lobkovic a poručík hr. Wal-
dorf.
Shromáždění, jež utvořilo široký polokruh
před průčelním vchodem, kde v popředí byly
rozestaveny osobnosti, jež měly býti předsta-
veny arcivévodovi, mlčky se uklonilo arci
vévodovi, který pozdravil pokynutím hlavy
Hned na to začla ceremonie představování
vážná a jednotvárná, ale jež byla dosti zábav-
ným podíváním pro nezúčastněné diváky
K arcivévodovi přistoupil hr. Clam- Martinic
dr. Betřích prine Schwarzenberg Když vymě
nili pár slov, zahájeno bylo předslavování. V po-
předí polokruhů kromě zástupců obchodních
živnostenských komor zaujali místo tajní radové
Zapletal
Štyfl
Jindřich clo mMart
doktor
Bedř
Lobkovic
Zdenko
Martinic
Betře
Schwarzenberg
Marlinz
22
article
Jejich Excelence pp. dr. ryt. Randa, polní zbroj-
mistr svob pán Czibulka, dr. Fort, dr. Fiedlen
a odhorňý přědnosta“ Rösšler.“ Jména osobnosti.
představených arcivévodovi, uvádíme na jiném
mistě. Mladistvý arcivévoda podrobil se únav-
nému a monotonnímu aktu představování s velkou
trpělivostí. Každému z předslavených podal ruku
a vždy pronesl několik slov. Hovořil ponejvíce
s představenými v jejich mateřštině, zejmén
francouzsky a anglieky. Celkem se odbyla cere-
monie dosti rychle. Podání ruky, poklona, pár
slov, a mladý arcivévoda v dragounské uniformě
kráčel dále. Zvláště byli mu představeni členové
delegace municipální rady pařížské s presidentem
p. Ad Chériouxem v čele. Členy pařížské
delegace představil gen. konsul p. Colo m i és.
arcikníže je velice přívětivě oslovil, zejmena
s presidentem Chériouxem déle hovořil. Potom
rozmlouval arcivěvoda s různými hodnostáří
osobnostmi, zejmena s rektorem prof. Gollem
a vicepresidenty Dörflerem a Vojáčkem
Tím byl cercle ukončen. Arcivévoda uklonil s
přítomným a odešel prostředním vehodem. O p
desáté bylo ukončeno slavnostní přijetí, jímž
oživl hrad pražský na chvíli krátkou a skvělou
Mezi účastníky přijaté roznášeli lokajové zá-
kusky a šampaňské.
doktor
Randa
Czibulka
Fort
Fiedlen
Rösšler
profesor
Goll
Dörfler
Vojáček
Ada Chérioux
Cola m
23
article
Představené osobnosti.
Ze zástupců obchodních komor a průmy-
slových obchodních sdružení představeni byl
dle abecedního pořadu zemí účastníci včerejšíh
večera na hradě pražském, jak následuje:
Amerika. Spojené státy: Oficiální zástupce
Mr. Frank D. Lalanne, president National Board ol
Trade, Filadelíia. Albert M. Read, komisionář, Na-
tional Board of Trade, Washington. Filip Hamburger.
Pittsburg. člen komory Pitlsburg-Whicky, továrntk.
Anglie: Karel Charieton, president londýnské
komory, tov. na cement. Levis R. S. Tomalin, člen
londýnské komory, velkoobchodník s vlnou. W.
Thompson, pokladniční rada londýnské komory
velkoobchod s čajem. T. G. Bowden, člen obchodn
komory Newcastle Chartered Accountant.
Belgie: Oficiální zástupce: H. A. Heptia, od
borný přednosta obchodního a konsulárního departe
mentu belgického úřadu zahraničních záležitostí.
Delegát: p. Strauss, zástupce městské rady v Ant-
verpach, p. Allard, předseda Irancouzské obchodn
komory' v Fařizi.
Frank
Lalanne
M Read
Filip hamburger
Charieton
Levis
Tomalin
W Thompson
T G Bowden
Heptius
Strauss
Allard
Irancouzský
spojený stát
Washington
Pittsburg
Anglie
Belgie
Anta
Mister
National board ol Trade
komora Pitlsburg
Newcastle Charteréd Accountant
městský rada
board of Trade
24
article
Brasilie: Oficiální zástupce: p. Hölek, br
Brasilie: Oficiální zástupce: p. Hölek, br
silský konsul v Düsseldorfu
Bulharsko: Delegát: p. dr. Stojanov, více
president obchodní komory v Sofiji, dr. Zlatarov
sekretář obchodní komory v Sofiji, p. Sopov, presiden
obchodní komory v Plovdivě.
Dánsko: C. A. Olesen, majítel lihovaru
v Kodani.
Eg7pt: Delegát: p. Stross, president rakousko-
uherské komory v Alexandrii
Francie: Oficrální zástupce: M. Chaps
státní rada, přednosta v ministerstvu obchodu. Dele-
gáti: pp. Legrand, president pařížské obch. komory.
Mabille, president francouzské obchodní komor
v Charleroi. Prof. Blondel, delegát sdružení francouz-
ských obchodníků v Paříži.
Holandsko: Oficiální zástupce: dr. Everwyn
sekretář v ministerstvu orby, obchodu a průmyslu
Pan de Waal, delegát společnosti pro obchod
průmysl. Lehmans, delegát obchodní komory v Amste-
rodamě.
Italie: Oficlální zástupce: Dr. Ratto, sekční
chef v ministerstvu orby, průmyslu a obchodu. Bel-
loc, inspektor průmyslu v ministerstvu obchodu
průmyslu v Římě. Delegáti: Komandant Salmoiraghi,
president obchodní komory v Miláně. p. Binelli, zá-
stupce komory v Kahaře.
Hölek
doktor
Stojanov
Zlatarov
Sopov
C A Olesen
Stross
Legrand
profesor
Blondel
Everwyn
jít Waal
Ratto
Binelli
Düsseldorf
Bulharsko
Sofija
Dánsko
Kodaň
Alexandrie
Délos
Charleroi
Paříž
Holandsko
Amste
Řím
Milán
Brasilia
obchodní komora
25
article
Luxemburk: Oficiální zástupce a delegát
Dr. Würth. ředitel banky v Luxemburku.
Mexiko Oficiální zástupci : Excelence Crespo
v Martinez, mexický vyslanec ve Vídni. Jan Hanel,
mexický konsul ve Vídni
Německo: Pan Kämpí, vicepresident říšské
rady a president německé obchodní rady. Pan Robi-
now, zástupce obchodní komory v Hamburku. Pan
Andrae, komerční tsjný rada, rumunský generální
konsul, president obchodní komory ve Frankfurtu
nad M. Kopetzky, komerční tajný rada, zástupc
obchodní komory berlinské. Dr. Soetbeer, generalní
sekretář německé obchodní rady. Vogelsang, zástupce
obchodní komory v Münstru.
Norvéžsko: Oficiální zástupci a delegáti:
Reidar Dué, bursovní komisař v Christianii. Erich-
sen, poslanec v Christianii. Alf. Bhercke, president
Unien des Asocarions Commerce de Norvége Chri-
stiania.
Rusko: P. Nobel. P. Adamsky, delegáti sdru-
žení ruských průmyslníků v Petrohradě.
doktor
Würth
Martinez
Hanel
Kämpí
Robi
Andrae
M Kopetzký
Soetbeer
Erich
Unien
Luxemburk
Mexiko
Vídeň
Německo
Hamburk
Frankfurt
Münstr
Christiania
Rusko
Petrohrad
Luxemburk
excelence Crespo
obchodní komora
Norvéžsko
Reidar Duý
Commerka jít Norvége Chri
26
article
Rumunsko: Oficiální zástupci: Radoleseu-
Stroita, přednosta informačního bureau v ministerstvu
obchodu. Assan, president obchodní komory v Bu-
kurešti.
Srbsko: Dr. Schreyer, srbský konsul v Pešti
Španělsko: Amengual, sekretář obchodní ko
mory v Barceloně.
Švédsko: Oficiální zástupce: Dr. Fredrik
Assar Albin Grönwald, přednosta statistické kanc-
láře švédské říšské banky a sekretář obchodní ko-
mory ve Stokholmu.
Švýcarsko: Oficiální zástupce dr Alfre
Georg, sekretář obchodní komory v Ženevě. Emnanueí
Hess, švýcarský konsul v Praze.
Uhersko: Oficiální zástupcí: Dr. von Szüry.
ministeriální rada v ministerstvu obchodu. Gustav
Pechar, tovární inspektor v ministerstvu obchodu.
Delegáti: komerční rada kníže Muroth, vicepresident
uherské obchodní tržnice v Pešti. Plavčič, sekretář
obchodní komory z Os ku.
Rakouské obchodní komory: Vídeň;
eís. r. Hammerschlag. Plzeň: president Houdek.
Olomouc: vicepresident Briess. Budějovice : presidení
Patzak. Brno: cís. r. Führmann. Lvov: vicepresident
Bazenski. Lubno: kom. rada Ulimann.
doktor
Schreyer
Assar
Albin Grönwald
Alfre
Georg
Hess
on Szür
Pechar
Hammerschlag
Houdek
Briess
Patzak
Führmann
Rumunsko
Srbsko
Pešť
Španělsko
Barcelona
Švédsko
Švýcarsko
Ženeva
Praha
Uhersko
Vídeň
Plzeň
Olomouc
Budějovice
Brno
Lvov
Lubno
RadoleseumStroita
obchodní komora
27
title
Aféra Kestrankova
28
article
Prohlášení
Prohlášení
zakladatelů továrny na kovové zboží v Českých
Budějovicích.
Nevkusný a neomalený útok, který učiníl
czntrální ředitel pan Kestranek na čest poslanc
říšského za město České Budějovice—— jeste
více ale nespravedlivé glosy, kterými některé
z našich časopisů („Právo Lidu“, „Čas““ a j.)
doprovázely nařčení Kestrankovo, přiměly zakla
datelský výbor továrny na šrouby a nýty v Čes.
Budějovicích ku prohlášení, které nezasvěeoným
vysvětlí, jaké bezpráví se stalo nejen poslane
našemu, nýbrž i také ministru obchodu a odbor-
nému přednostovi Rösslerovi.
Na sklonku minulého roku ujala se v Če-
ských Budějovicích myšlenka založiti v tomto
městě továrnu na armatury a kovové zboží. Vy-
konáno potřebné šetření o hospodářských vy-
hlídkách podniku a učiněny všechny přípravy
pro zařízení akciové společnosti, která by kapi-
tálem 500.000 K uvedla myšlenku tu ve skutek.
Protože záhy se poznalo, že kapitál půl mi-
lionu korun na úspěšné provedení podniku sotva
by stačil a protože osoba, vyhlédnutá za ředitele
podniku, byvši přeplacena, odřekla své spolu-
působení, upustili zakladatelé od tohoto pro-
jektu a získali velmi rychle téměř všechny po-
dílníky pro nový podnik: t. j. akciovou továrnu
na šrouby, nýty a matice šroubové. Změnu tuto
způsobily dvě úvahy: především faktum ne-
sporné (které dokonce není vyvráceno tím, když
je pan Kostranek popírá), že totiž spotřeba nýtů,
šroubů a matic šroubových dosavadními továrna-
mi není uhražena, a za druhé okolnost, že upsa-
ný kapitál půl milionu korun stačí na zařízení
a opatření továrny, která dovede jmenovaného
zboží vyrobiti ročně za 1 milion korun.
Kestranek
Rössler
Kostranek
Český Budějovice
Čes . Budějovice
ský Budějovice
29
article
Nový podnik měl na dráze k cíli dvě pře-
kážky: kartel šroubových továren a kartel žele-
zářský. Že pro kartel šroubových továren nová
továrna nebude vílaným přírostem, dalo se před-
vídati a je konečně vysvětlitelno; a při těsných
stycích, jaké panují mezi tímto kartelem a žele-
zářskou společností pražskou, bylo neméně jisto.
že také tam nesetká se nová továrna se sym-
patiemi.
Co do poměru nové továrny ke kartelu to-
váren šroubových nebylo mezi zakladateli po-
chybnosti, že není se báti vážného nebezpečí.
Není tady místo, ubychom tento náhled blíže
odůvodňovali, zejména když vývoj událostí dal
nám za pravdu. Jinak bylo, pokud se jednalo
o poměr nové továrny k železářské společnosti.
Byla vyslovena obava, že společnost odepře nové
továrně železo, nebo prodá je sice, ale za ta-
kové ceny, které by podniku znemožnily exi-
stenci. Obava tato byla ovšem jenom z částí
odůvodněna a sice jenom tak daleko, pokud se
jedná o železo, potřebné k výrobě šroubů praž-
cových, tedy pokud se jedná o dodávky pro
dráhy. Otázka byla ovšem pro novou společnost
veledůležitá, jelikož nová továrna samozřejmě
bude na tyto veřejné dodávky také reflektovati,
a jelikož dále v podmínkách pro tyto dodávky
je požadavek, aby výrobky byly z tuzemského
železa, tedy z materiálu, patřícího kartelu žele-
zářskému. Aby se po této stránce zjednalo
světlo, požádal zakladatelský výbor známého
českého průmyslníka a poslance za město České
Budějovice pana Brdlíka a obchodního ředitele
naší první pražské strojírny, by navštívili pp.
Kestranka a Rothbalera (první je pánem želez
českého, druhý železa štyrského) a vyšetřili, jak
se hodlají zachovati k nové továrně.
Ani jednomu ani druhému z jmenovaných
pánů zástupců továrny ani ve snách nenapadle
dožadovati se u pp. Kestranka a Rothbalera ně-
Brdlík
Rothbaler
Český Budějovice